{"id":3532,"date":"2014-12-02T16:00:00","date_gmt":"2014-12-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3520"},"modified":"2014-12-02T16:00:00","modified_gmt":"2014-12-02T15:00:00","slug":"blue-bird-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/12\/02\/blue-bird-12\/","title":{"rendered":"Blue Bird 12."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Musel to b\u00fdt sen. N\u011bco takov\u00e9ho nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. Bill c\u00edtil, jak mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 slza. C\u00edtil, jak mu v hrudi mocn\u011b bije srdce. C\u00edtil, \u017ee se ka\u017edou chvilku rozpadne na mal\u00e9 kousky. Prom\u011bnil se v panenku, v bezduch\u00fd kus porcel\u00e1nu a ve\u0161kerou svou existenci odevzdal do Tomov\u00fdch rukou.<\/div>\n
Ten se t\u0159esouc\u00edmi prsty opatrn\u011b dot\u00fdkal jeho tv\u00e1\u0159e; hladil jej po brad\u011b, zk\u0159ehl\u00e1 b\u0159\u00ed\u0161ka nesm\u011ble ot\u00edral o rty, do nich\u017e pomalu a soust\u0159ed\u011bn\u011b pronikal t\u011bmi sv\u00fdmi. Nedok\u00e1zal se uvolnit. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se nemohl p\u0159en\u00e9st p\u0159es to, co d\u011blal. B\u00e1l se uv\u011b\u0159it. B\u00e1l se, \u017ee pokud by to ud\u011blal, u\u017e by nebylo cesty zp\u011bt. Vybouchl by jako sopka a pohltil Billa svou m\u011bs\u00edce nast\u0159\u00e1danou l\u00e1vou. Ka\u017ed\u00fd polibek, kter\u00fd mu v\u011bnoval, byl promy\u0161len\u00fd. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si vychutn\u00e1val Billovy plach\u00e9 polibky a u\u017e po prvn\u00edch vte\u0159in\u00e1ch v\u011bd\u011bl, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy nebyl l\u00edb\u00e1n takov\u00fdm zp\u016fsobem. Po cel\u00e9m t\u011ble c\u00edtil hus\u00ed k\u016f\u017ei. C\u00edtil na sv\u00e9m t\u011ble chv\u011bn\u00ed toho Billova a to bylo na jeho ustaranou du\u0161i a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Cht\u011blo se mu sm\u00e1t a cht\u011blo se mu bre\u010det. Cht\u011blo se mu v\u0161echno a z\u00e1rove\u0148 nic. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nic podobn\u00e9ho nec\u00edtil, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee na tenhle<\/em> druh pocit\u016f, si zvykne hodn\u011b rychle. A r\u00e1d.<\/p>\n

Z \u00fast mu unikl tich\u00fd sten, jak popadl Billovy boky a p\u0159it\u00e1hl si je ke sv\u00e9mu t\u011blu. Bill p\u0159estal b\u00fdt ne\u010dinn\u00fdm. Omotal mu nohy kolem bok\u016f a uv\u011bznil t\u00edm Toma v pevn\u00e9m objet\u00ed. Na chv\u00edli se od sebe odsunuli; pot\u0159ebovali nabrat dech. Jejich n\u00e1dechy byly siln\u00e9 a rychl\u00e9, v\u00fddechy rozt\u0159esen\u00e9. Byli tak bl\u00edzko, \u017ee si d\u00fdchali na rty a zoufale tou\u017eili zbo\u0159it posledn\u00ed cihly zdi, kterou si mezi sebou vystav\u011bli. Tu, je\u017e je jako jedin\u00e1 d\u011blila od naprost\u00e9 euforie. Dlouho byli ka\u017ed\u00fd na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b barik\u00e1dy, ukr\u00fdvali se p\u0159ed sebou, vyh\u00fdbali se jeden druh\u00e9mu, co\u017e nikdy p\u0159edt\u00edm ned\u011blali. Nyn\u00ed st\u00e1li uprost\u0159ed a zoufale natahovali ruce po tom druh\u00e9m. Hladov\u011bli po bli\u017e\u0161\u00edm kontaktu a v\u011bd\u011bli, \u017ee je pouze ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy jeden z nich p\u0159estoup\u00ed na druhou stranu. V\u011bd\u011bli, \u017ee pokud se tak stane, bude to opravdov\u00e9. V\u011b\u010dn\u00e9, a \u017ee nenechaj\u00ed nic a nikoho, aby je o jejich \u0161t\u011bst\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdy p\u0159ipravil.<\/div>\n

Bill pomalu zamrkal, nosem l\u00e1skypln\u011b pohladil ten Tom\u016fv. Tom\u016fv zrychlen\u00fd dech a ob\u010dasn\u00e9 steny mu zn\u011bly v u\u0161\u00edch jako rajsk\u00e1 hudba. Jak dlouho po tomhle tou\u017eil? Je mo\u017en\u00e9, \u017ee n\u011bkdy v\u016fbec tou\u017eil po n\u011b\u010dem jin\u00e9m?<\/p>\n

Prsty jej pohladil po l\u00edci, Tom je vz\u00e1p\u011bt\u00ed zachytil t\u011bmi sv\u00fdmi a jeden po druh\u00e9m pokr\u00fdval jemn\u00fdmi polibky. D\u00edval se na n\u011bj. V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, pohled, kter\u00fd mu v\u011bnoval; to v\u0161e jej dost\u00e1valo do viru jak\u00fdchsi pochybnost\u00ed. Tomovy o\u010di byly pln\u00e9 l\u00e1sky a radosti. Pln\u00e9 oddanosti, n\u011bhy a d\u016fv\u011bry. Bill doslova c\u00edtil, jak moc mu na tom okam\u017eiku z\u00e1le\u017eelo. Nikdy p\u0159edt\u00edm si nev\u0161iml, \u017ee by se d\u00edval stejn\u00fdm pohledem i na Riu.<\/div>\n

Kdy\u017e to pro n\u011bj nic neznamenalo, tak pro\u010d to ud\u011blal? Pro\u010d mu tolik ubl\u00ed\u017eil? Pro\u010d to cel\u00e9 zkazil? V\u0161echno mohlo b\u00fdt \u00fapln\u011b jin\u00e9. Byla to v\u0161echno Tomova vina, nebo se ten n\u00e1pad zrodil v hlav\u011b n\u011bkoho jin\u00e9ho?<\/div>\n
Byl tak zmaten\u00fd a Tom mu v\u016fbec nepom\u00e1hal. Pr\u00e1v\u011b naopak. P\u0159ipravoval jej i o posledn\u00ed zbytky rozumu. Pokr\u00fdval jeho tv\u00e1\u0159 m\u011bkk\u00fdmi polibky a i p\u0159esto, \u017ee mu z \u00fast nevych\u00e1zela slova, Bill je sly\u0161el. Jako by za ka\u017ed\u00fdm polibkem n\u00e1sledovalo tich\u00e9 odpus\u0165 mi, pros\u00edm<\/em>.<\/div>\n
A Bill mu odpustil. Mo\u017en\u00e1 byl hloup\u00fd a naivn\u00ed, ale Tom m\u011bl nad n\u00edm a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velkou moc. Byl by schopen d\u00e1t mu nejenom druhou, ale i t\u0159et\u00ed, \u010dtvrtou \u0161anci. I p\u0159esto, jak moc mu ubl\u00ed\u017eil a jak slab\u00fdm se c\u00edtil b\u00fdt, cht\u011bl mu v\u011b\u0159it. Cht\u011bl uv\u011b\u0159it v\u0161emu, co \u0159ekl, proto\u017ee zoufale pot\u0159eboval b\u00fdt kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Cht\u011bl b\u00fdt s osobou, kterou miloval a kter\u00e1 ho mo\u017en\u00e1 milovala.<\/div>\n
\n
\n

Kdy\u017e naposledy takhle st\u00e1li naproti sob\u011b, stejn\u011b bl\u00edzko, ani netu\u0161ili, jak dlouho si budou muset po\u010dkat, ne\u017e se ten okam\u017eik zopakuje. Tak moc si p\u0159\u00e1li zapomenout. Vymazat ty dva \u0161\u00edlen\u00e9 roky a \u017e\u00edt, jako by se nikdy nic nestalo. Bylo to mo\u017en\u00e9. M\u011bli v rukou takovou moc. Sta\u010dilo ud\u011blat jeden jedin\u00fd krok. Vrhnout se do pr\u00e1zdna. Vsadit \u00fapln\u011b v\u0161echno na jedinou kartu.<\/p><\/div>\n

Tom si polo\u017eil Billovu rozev\u0159enou dla\u0148 na tv\u00e1\u0159 a pousm\u00e1l se, kdy\u017e uc\u00edtil, jak Bill jemn\u011b zapohyboval palcem a pohladil ho. Cht\u011bl ho znovu pol\u00edbit, ale nev\u011bd\u011bl, jak by m\u011bl o to po\u017e\u00e1dat. Vp\u00edjel se mu do o\u010d\u00ed. Jeho \u017ealudek se bl\u00e1zniv\u011b chv\u011bl p\u0159i pohledu na n\u00e1dhernou hru sv\u011btel, slunce a hn\u011bd\u00e9ho odst\u00ednu bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed. Zes\u00edlil stisk rukou kolem jeho bok\u016f a p\u0159it\u00e1hl jej k sob\u011b. Bill sklouzl ze stolu, p\u0159ist\u00e1l na nohou, kter\u00e9 se mu okam\u017eit\u011b podlomily. Tentokr\u00e1t to v\u0161ak nebylo zp\u016fsobeno nevolnost\u00ed. Pla\u0161e odvracel pohled, o\u010dima t\u011bkal po kuchyni a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se vyh\u00fdbal bratrov\u00fdm o\u010d\u00edm do chv\u00edle, ne\u017e Tom vzal jeho obli\u010dej do dlan\u00ed a m\u011bkce jej pol\u00edbil na rty. Odt\u00e1hl se od n\u011bj a op\u011bt mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Ho\u010f v\u0161echno za hlavu. D\u016fv\u011b\u0159uj mi.<\/em><\/p>\n

V\u0161echno se s n\u00edm to\u010dilo. Nedok\u00e1zal d\u011blat v\u00edc ne\u017e st\u00e1t na m\u00edst\u011b, nehybn\u00fd jako socha a hladov\u011b se vp\u00edjet do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Vid\u011bl v\u0161echno, co se mu sna\u017eily \u0159\u00edct. Naslouchal jim. N\u00e1hle to bylo tak lehk\u00e9.<\/p>\n

Poj\u010f ke mn\u011b. \u017dij t\u00edm, co miluje\u0161. Pros\u00edm.<\/em><\/p>\n

Lapaje po dechu, omotal jednu ruku kolem Tomova krku. Na rty mu vystoupil \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Pros\u00edm.<\/em><\/p>\n

Posledn\u00ed cihla odlet\u011bla stranou. Ze\u010f byla zbo\u0159ena. Bill se k Tomovi p\u0159itiskl ve stejnou chv\u00edli a se stejnou razanc\u00ed, jakou si jej Tom p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Nar\u00e1\u017eeli do zd\u00ed, nemotorn\u011b klop\u00fdtali kolem kus\u016f n\u00e1bytku, bezmocn\u011b tisknouc t\u011blo toho druh\u00e9ho. Tom ve stavu nejv\u011bt\u0161\u00edho zoufalstv\u00ed p\u0159itiskl Billa proti lednici, ruce mu vpletl do vlas\u016f, zu\u0159iv\u011b plen\u00edce bratrova chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u00fasta. Bill m\u011bl tendenci ol\u00edznout si je, proto vystr\u010dil \u0161pi\u010dku jazyka a m\u00e1lem omdlel, kdy\u017e jej Tom pohladil t\u00edm sv\u00fdm a vz\u00e1p\u011bt\u00ed jej nas\u00e1l do \u00fast. Pro oba to bylo n\u011bco nov\u00e9ho. Neo\u010dek\u00e1van\u00e9ho. St\u00e1li naproti sob\u011b bez pohnut\u00ed, s jazykem v \u00fastech toho druh\u00e9ho si vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u011bli do o\u010d\u00ed. Jako by najednou zav\u00e1hali.<\/div>\n

Tom zav\u0159el o\u010di jako prvn\u00ed. Zapletl ruce do Billov\u00fdch odr\u016fstaj\u00edc\u00edch vlas\u016f a zlehka zakmital jazykem. Bill om\u00e1men\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a zafun\u011bl. Je\u0161t\u011b v\u00edce pootev\u0159el \u00fasta a nejist\u00fd na vlastn\u00edch nohou zopakoval v\u00e1hav\u00fd pohyb Tomova jazyka. Prsty sklouzl n\u00ed\u017e, sev\u0159el lem Tomova tri\u010dka a nal\u00e9hav\u011b jej p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Bylo to, jako by cht\u011bl, aby jej Tom vst\u0159ebal do sebe. Aby se slou\u010dili jako dva chemick\u00e9 atomy a vytvo\u0159ili t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed molekulu. Jednoho \u010dlov\u011bka.<\/em><\/div>\n
Jejich polibky se m\u011bnily z v\u00e1hav\u00fdch v proc\u00edt\u011bn\u00e9. A z t\u011bch v hladov\u00e9. Tom v dlan\u00edch sv\u00edral Billovu hlavu, zu\u0159iv\u011b plenil bratrova \u00fasta a prost\u0159ednictv\u00edm divok\u00fdch polibk\u016f \u0159ekl v\u00edc, ne\u017e kdy mohl za pomoci slov. Bill byl r\u00e1d, \u017ee se op\u00edral o ledni\u010dku, jinak by jist\u011b skon\u010dil na podlaze. Zm\u00edtal sebou v Tomov\u011b siln\u00e9m sev\u0159en\u00ed, tiskl se na n\u011bj jako hladov\u00e9 kl\u00ed\u0161t\u011b. Ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed polibek byl lep\u0161\u00ed ne\u017e ten p\u0159ede\u0161l\u00fd. Bojovali o dominanci, necht\u011bli se toho pocitu vzd\u00e1t. Bill vn\u00edmal, jak mu Tom st\u0159apat\u00ed vlasy a jak se do polibk\u016f usm\u00edv\u00e1 a v t\u011bch chv\u00edl\u00edch se musel usm\u00edvat i on.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ zast\u00e9nal Tom mezi polibky a bezmy\u0161lenkovit\u011b Billa l\u00edbal v\u0161ude, kam dos\u00e1hl. Na bradu, na nos, na \u010delo. Drobn\u00fdmi pusinkami mu pokr\u00fdval p\u0159iv\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka, bral do \u00fast jeho chv\u011bj\u00edc\u00ed se \u0159asy a sv\u00fdmi vousy jej lechtal po cel\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Cht\u011bl ochutnat ka\u017ed\u00fd milimetr jeho k\u016f\u017ee. Cht\u011bl si u\u017e nav\u017edy pamatovat v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e, jeho v\u016fni. „\u010cekal jsem na tebe tak dlouho,“ n\u011b\u017en\u011b jej kousl do \u0161pi\u010dky nosu. „Tak dlouho,“ vydechl ne\u0161\u0165astn\u011b.<\/div>\n

Bill se chv\u011bl po cel\u00e9m t\u011ble. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nedok\u00e1zal popadnout dech. Na rtech c\u00edtil Toma a necht\u011bl, aby ten pocit n\u011bkdy zmizel. Bolest v pozad\u00ed jeho slov mu doslova vyr\u00e1\u017eela dech. U\u017e ni\u010demu nerozum\u011bl. Zd\u00e1lo se, \u017ee i Tom po celou dobu trp\u011bl. Mo\u017en\u00e1 dokonce stejnou m\u011brou jako on.<\/p>\n

Co se jim to stalo?<\/em><\/div>\n

\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Andreas si otr\u00e1ven\u011b odfrkl, vypnul televizi a ovlada\u010d od Playstationu nev\u011bdomky odhodil takovou silou, \u017ee p\u0159elet\u011bl p\u0159es p\u016flku pokoje a jen tak tak minul m\u00e1minu milovanou v\u00e1zu, kterou si p\u0159ivezla z dovolen\u00e9 ve Francii. Kdyby to bylo na n\u011bm, rozbil by ji u\u017e d\u00e1vno. Byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1. Tuctov\u00e1 s podivn\u00fdmi kv\u011btinami. Jist\u011b nebyla v\u016fbec tak drah\u00e1, s jakou l\u00e1skou se o ni jeho m\u00e1ma starala. Povzdechl si a zad\u00edval se na kytici seschl\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed, kter\u00fdm m\u011bl vym\u011bnit vodu u\u017e p\u0159ed p\u00e1r dny. Dvoj\u010dat\u016fm se v\u017edy l\u00edbila.<\/em> Jak v\u00e1za, tak i jeho m\u00e1ma. To on s n\u00ed m\u011bl po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m, a kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel, ani netu\u0161il pro\u010d.<\/div>\n

Zap\u00e1tral v kaps\u00e1ch a po chvilce vyt\u00e1hl pok\u0159ivenou cigaretu a star\u00fd zapalova\u010d. V\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 r\u00e1da, kdy\u017e kou\u0159\u00ed vevnit\u0159, ale jemu bylo v tu chv\u00edli v\u0161echno jedno. Siln\u011b si pot\u00e1hl, hlavou se op\u0159el o jeden z na\u010dechran\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima pomalu vyfoukl cigaretov\u00fd kou\u0159. Zad\u00edval se na \u0161ed\u00fd mrak, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se kousek nad jeho hlavou a p\u0159\u00e1l si, aby se i ve\u0161ker\u00e9 vzpom\u00ednky slily v nesourodou masu. Aby v\u0161echno vid\u011bl skrz nejasn\u00fd oblak. Aby nic nebylo ostr\u00e9.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl to! V\u011bd\u011bl to mnohem d\u0159\u00edv ne\u017e oni dva, ale nikdy si to necht\u011bl p\u0159ipustit.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Jeho n\u00e1lada pr\u00e1v\u011b klesla pod bod mrazu. Otr\u00e1ven\u011b zatahal Scottyho za ucho, aby se alespo\u0148 n\u011bjak zabavil, zat\u00edmco Tom strkal pod pol\u0161t\u00e1\u0159 sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra mal\u00fd bal\u00ed\u010dek.<\/em><\/div>\n

„Jak dlouho t\u011b bude bavit hr\u00e1t si na zoubkovou v\u00edlu?“ zeptal se znud\u011bn\u011b a tentokr\u00e1t zatahal jejich mazl\u00ed\u010dka za ocas. Scotty nebyl na takov\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed zvykl\u00fd. Zak\u0148u\u010del, p\u0159ib\u011bhl k Tomovi a p\u0159itulil se k jeho bok\u016fm, vrhaj\u00edc na Andrease ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9 pohledy.<\/em><\/div>\n
„Tak dlouho, dokud z toho bude m\u00edt radost,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem. Jednou rukou zahlazoval stopy a druhou hladil Scottyho za uchem.<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b je to pitomost,“ zamumlal Andreas a posm\u011bva\u010dn\u011b uk\u00e1zal na Bill\u016fv pol\u0161t\u00e1\u0159. „Jste jako mal\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„Je n\u00e1m teprve deset. My jsme mal\u00ed,“ reagoval Tom tro\u0161ku zasko\u010den chov\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele.<\/em><\/div>\n
„Na zoubkovou v\u00edlu jsem p\u0159estal v\u011b\u0159it, kdy\u017e mi bylo p\u011bt,“ zachechtal se. To proto\u017ee mu nikdy nic nep\u0159inesla. Proto\u017ee nem\u011bl \u010dlov\u011bka, pro kter\u00e9ho by znamenal tolik jako Bill pro Toma.<\/em><\/div>\n
„To je tv\u016fj probl\u00e9m,“ odpov\u011bd\u011bl Tom skrz za\u0165at\u00e9 zuby. Za\u010d\u00ednal c\u00edtit pochybnost. „Jde mi jen o to, aby se usm\u00edval. Miluje p\u0159ekvapen\u00ed a j\u00e1 miluju, kdy\u017e ho m\u016f\u017eu p\u0159ekvapovat.“<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Bille, poj\u010f,“ \u0161eptl Andreas a zatahal drobn\u00e9ho \u010dernovl\u00e1ska za kapuci tenk\u00e9ho t\u00edlka. „Schov\u00e1me se Tomovi a on n\u00e1s bude hledat.“<\/em><\/div>\n

Pr\u00e1v\u011b st\u00e1li na louce pouze p\u00e1r metr\u016f vzd\u00e1len\u00e9 od domu d\u011bde\u010dka dvoj\u010dat. V ten den bylo extr\u00e9mn\u011b horko, do o\u010d\u00ed jim sv\u00edtilo ostr\u00e9 slunce, ale zd\u00e1lo se, \u017ee jedin\u00fd, komu to p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed, byl pouze on. Tom se nab\u00eddl, \u017ee p\u0159inese n\u011bco sladk\u00e9ho a Bill jej s nad\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i vyhl\u00ed\u017eel. Nemohl se do\u010dkat sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch ovocn\u00fdch bonb\u00f3n\u016f. Nad Andreasov\u00fdm pl\u00e1nem v\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Okam\u017eit\u011b zavrt\u011bl hlavou, sedl si na hromadu such\u00e9 tr\u00e1vy, do kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed pono\u0159il prsty a za\u010dal se j\u00ed p\u0159ehrab\u00e1vat.<\/em><\/div>\n
„No tak, Bille.“ Andreas dopadl na kolena vedle n\u011bj. „Bude sranda. Schov\u00e1me se za t\u011bmi stromy. Je to jako schov\u00e1van\u00e1.“<\/em><\/div>\n
Bill si sladce skousl rty, ohl\u00e9dl se za sebe a op\u011bt zavrt\u011bl hlavou.<\/em><\/div>\n
„Tomi nev\u00ed, \u017ee si hrajeme na schov\u00e1vanou. Nep\u016fjde n\u00e1s hledat. Bude si myslet, \u017ee jsme se ztratili a j\u00e1 nechci, aby m\u011bl strach.“<\/em><\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b mu to dojde,“ \u0159ekl a vyt\u00e1hl \u010dernovl\u00e1ska na nohy. Cht\u011bl ho m\u00edt chvilku jen pro sebe.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Andy.“<\/em><\/div>\n
„Bude legrace. Pob\u011b\u017e,“ vydechl, popadl Billovu malou dla\u0148 a rozb\u011bhl se s n\u00edm k hust\u00e9mu porostu jehli\u010dnan\u016f.<\/em> <\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v\u00e1h\u00e1. C\u00edtil to. Neut\u00edkal; neochotn\u011b kr\u00e1\u010del za Andreasem, kter\u00fd si cht\u011bl ze sv\u00e9ho kamar\u00e1da vyst\u0159elit. Stihli to jen tak tak. Pr\u00e1v\u011b kdy\u017e zmizeli za velk\u00fdm kmenem jednoho ze strom\u016f,<\/em> se<\/em> Tom vr\u00e1til na louku s n\u00e1ru\u010d\u00ed plnou r\u016fzn\u00fdch dobrot. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal a zmaten\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe.<\/em><\/div>\n

„Bille?“ zavolal, vyd\u011b\u0161en\u011b hled\u00edc\u00ed do v\u0161ech kout\u016f div\u00e9 p\u0159\u00edrody. „Bille!“<\/em><\/div>\n
Andreas se tlumen\u011b zachichotal a chystal se \u0159\u00edct Billovi, aby nereagoval, ale kdy\u017e se oto\u010dil, Bill u\u017e u n\u011bj nebyl. Zvedl hlavu zrovna ve chv\u00edli, kdy Tom upustil v\u0161e, co dr\u017eel a rychle k sob\u011b p\u0159itiskl Billa, kter\u00fd k n\u011bmu ut\u00edkal tak rychle, a\u017e se zad\u00fdchal. Tom mu n\u011bco za\u0161eptal do vlas\u016f, Bill p\u0159ik\u00fdvl a nechal se obejmout je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/em><\/div>\n
Andreasovo jm\u00e9no nezak\u0159i\u010del ani jednou.<\/em><\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

„Kde je?“<\/em><\/div>\n

„Naposled jsem ho vid\u011bl na klu\u010di\u010d\u00edch z\u00e1chodech.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d si tam s n\u00edm nez\u016fstal?“<\/em><\/div>\n
„Necht\u011bl m\u011b k sob\u011b pustit. Zamknul se v jedn\u00e9 z kabinek a nechce vyj\u00edt.“<\/em><\/div>\n
Urychlen\u011b b\u011b\u017eeli \u0161koln\u00ed chodbou, kter\u00e1 byla p\u00e1r minut po zvon\u011bn\u00ed lidupr\u00e1zdn\u00e1. Andreas zaslechl na\u0161tvan\u00fd hlas jedn\u00e9 z u\u010ditelek, kter\u00e1 na n\u011b volala, aby se laskav\u011b vr\u00e1tili do t\u0159\u00edd, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nic z toho nevn\u00edmal.<\/em><\/div>\n
„Co se vlastn\u011b stalo? \u0160el jsem jen pro n\u011bco do bufetu. Byla to chvilka,“ \u0159ekl Tom a Andreas si nemohl nev\u0161imnout jeho provinil\u00e9ho v\u00fdrazu. Z prav\u00e9 kapsy kalhot mu tr\u010dely dv\u011b \u010dokol\u00e1dov\u00e9 ty\u010dinky a n\u011bkolik l\u00edz\u00e1tek.<\/em><\/div>\n
„Nebyl jsem u toho, ale holky ze t\u0159\u00eddy \u0159\u00edkaly, \u017ee se mu Schummer zase posm\u00edval,“ odpov\u011bd\u011bl u dve\u0159\u00ed do z\u00e1chod\u016f.<\/em><\/div>\n
Tom si smutn\u011b povzdechl, vlet\u011bl dovnit\u0159 a o\u010dima prol\u00e9tl \u0159adu zav\u0159en\u00fdch kabinek.<\/em><\/div>\n
„Bille?“ Andreas nerozum\u011bl tomu, jak mohl i v takov\u00e9 chv\u00edli vyslovit bratrovo jm\u00e9no s takovou d\u00e1vkou n\u011bhy. Pochyboval, \u017ee jej Bill k sob\u011b pust\u00ed. S n\u00edm odm\u00edtal jakkoliv komunikovat.<\/em><\/div>\n
Sledoval, jak Tom pomalu proch\u00e1z\u00ed mezi kabinkami, kone\u010dky prst\u016f klepal na jednotliv\u00e9 dve\u0159e, jako by vy\u0165uk\u00e1val n\u011bjakou melodii. P\u0159ekvapen\u011b zamrkal, jakmile se dve\u0159e jedn\u00e9 z kabinek pomalu otev\u0159ely a Tom byl v\u00e1hav\u011b vta\u017een dovnit\u0159.<\/em><\/div>\n
Po \u0161pi\u010dk\u00e1ch do\u0161el k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm a nahl\u00e9dl dovnit\u0159. Bill sed\u011bl na z\u00e1chodov\u00e9m prk\u00fdnku, Tom kle\u010del naproti n\u011bmu a n\u011bco mu vysv\u011btloval. B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f mu st\u00edral slzy a hladil jej po tv\u00e1\u0159i. Andy nevn\u00edmal nic z toho, co mu \u0159ekl. Hypnotizoval Bill\u016fv kr\u00e1sn\u00fd obli\u010dej.<\/em><\/div>\n
Pohled, kter\u00fd Tomovi v\u011bnoval, mu zp\u016fsoboval hus\u00ed k\u016f\u017ei. Byl to p\u0159esn\u011b ten, po kter\u00e9m on prahnul celou svou bytost\u00ed.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Na\u0161tvan\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a sna\u017eil se nev\u0161\u00edmat si soustavn\u00e9ho chichot\u00e1n\u00ed. Cht\u011bl sp\u00e1t. Cht\u011bl usnout, vzbudit se nejl\u00e9pe a\u017e kolem ob\u011bda a vr\u00e1tit se dom\u016f. Kempov\u00e1n\u00ed v p\u0159\u00edrod\u011b rozhodn\u011b nepat\u0159ilo mezi jeho obl\u00edben\u00e9 \u010dinnosti; jako men\u0161\u00ed byl kempovat s prarodi\u010di asi jednou nebo dva kr\u00e1t, ale poka\u017ed\u00e9 to dopadlo katastrof\u00e1ln\u011b. Necht\u011bl b\u00fdt v\u016f\u010di p\u0159\u00edrod\u011b nespravedliv\u00fd, a proto se rozhodl d\u00e1t tomu je\u0161t\u011b \u0161anci. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e p\u016fjde s dvoj\u010daty, za\u017eij\u00ed spoustu legrace.<\/em><\/div>\n

Ano, hled\u00e1n\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho m\u00edsta byla legrace. Hodn\u011b se nasm\u00e1li i p\u0159i stav\u011bn\u00ed stanu, kter\u00fd se jim nakonec z\u0159\u00edtil na hlavy. I ve\u010dern\u00ed op\u00e9k\u00e1n\u00ed a vymy\u0161len\u00e9 hry celkem u\u0161ly, ale nocov\u00e1n\u00ed u\u017e tak dobr\u00e9 nebylo.<\/em><\/div>\n
Bill trval na tom, \u017ee mus\u00ed sp\u00e1t na kraji. Nem\u011bl r\u00e1d mal\u00e9 prostory a pom\u00e1halo mu, kdy\u017e m\u011bl na dosah rukou alespo\u0148 provizorn\u00ed ok\u00fdnko. Tom musel sp\u00e1t samoz\u0159ejm\u011b uprost\u0159ed, proto\u017ee Bill by bez Toma vedle sebe neusnul. A t\u00edm se Andreas dostal do stavu sv\u00e9 pochmurn\u00ed n\u00e1lady.<\/em><\/div>\n
T\u011b\u0161il se, \u017ee bude po celou noc le\u017eet vedle Billa. \u017de bude potaj\u00ed vdechovat jeho v\u016fni, a kdy\u017e bude m\u00edt to \u0161t\u011bst\u00ed a m\u011bs\u00edc si proraz\u00ed cestu skrz mal\u00fd otvor ve st\u0159e\u0161e stanu, bude se moct d\u00edvat na jeho tv\u00e1\u0159, mo\u017en\u00e1 se j\u00ed i dot\u00fdkat. M\u00edsto Billovy v\u016fn\u011b c\u00edtil akor\u00e1t to, jak se ve vedlej\u0161\u00edm spac\u00e1ku Tom neust\u00e1le p\u0159evaluje; pokud to v\u016fbec byl jenom Tom, proto\u017ee sly\u0161el Bill\u016fv \u0161epot a tlumen\u00fd sm\u00edch a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko sv\u00e9 hlavy.<\/em><\/div>\n
„Te\u010f ty,“ zaslechl Bill\u016fv tich\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
Chv\u00edli bylo ticho, ne\u017e Bill hrav\u011b pleskl Toma po z\u00e1dech. Vesel\u00fd sm\u00edch tlumil v bratrov\u011b velik\u00e9 mikin\u011b.<\/em><\/div>\n
„No co, zkou\u0161el jsem, jestli m\u011b vn\u00edm\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
Chichotali se, \u0161eptali, \u0161imrali jeden druh\u00e9ho, a kdy\u017e si kone\u010dn\u011b pop\u0159\u00e1li \u00b4dobrou noc\u00b4, t\u00e9m\u011b\u0159 vych\u00e1zelo slunce.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

20. narozeniny. Posledn\u00ed oslava p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se dvoj\u010data odst\u011bhovala do L. A. Obdob\u00ed, kdy ve\u0161ker\u00e1 tajemstv\u00ed pomalu vyplouvala na povrch. Bylo n\u011bco po p\u016fl druh\u00e9 r\u00e1no, kdy\u017e se Andreas rozhodl zkontrolovat, v jak\u00e9m stavu se nach\u00e1zeli v\u0161ichni host\u00e9. V\u011bt\u0161ina z jeho namol opil\u00fdch p\u0159\u00e1tel le\u017eela v ob\u00fdv\u00e1ku na podlaze a ostatn\u00ed byli rozh\u00e1zen\u00ed po cel\u00e9m dom\u011b jako nepot\u0159ebn\u00e9 kusy n\u00e1bytku. Kdy\u017e se vr\u00e1til ze sv\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 obhl\u00eddky, zam\u00ed\u0159il rovnou do kuchyn\u011b, kde si nalil plnou skleni\u010dku tvrd\u00e9ho alkoholu. O\u010dima zabloudil k ob\u00fdv\u00e1ku a bezmy\u0161lenkovit\u011b ji do sebe hodil.<\/em><\/div>\n

„Pamatuje\u0161 na n\u00e1\u0161 \u017eab\u00ed tane\u010dek?“<\/em><\/div>\n
„Na to se ned\u00e1 zapomenout\u2026 bohu\u017eel.“<\/em><\/div>\n
„No t\u00e1k.“ K u\u0161\u00edm mu dolehl Bill\u016fv opil\u00fd hl\u00e1sek. „Stejn\u011b n\u00e1s nikdo nevn\u00edm\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„Naposledy jsme to d\u011blali ve \u0161kolce.“<\/em> <\/p>\n

Andreas vid\u011bl, jak Tom lehce zavr\u00e1voral, ale rozhodn\u011b na tom nebyl tak jako Bill, kter\u00fd kolem n\u011bj poskakoval s roztomil\u00fdm \u00fasm\u011bvem a sna\u017eil se ho dotla\u010dit k n\u011bjak\u00e9 d\u011btsk\u00e9 tane\u010dn\u00ed kreaci, o kter\u00e9 nem\u011bl ani Andreas \u017e\u00e1dn\u00e9 tu\u0161en\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Pros\u00edm,“ na\u0161pulil rty a Andy vid\u011bl, jak Tom\u016fv pohled nesm\u011ble skenuje ty pln\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky.<\/em><\/div>\n
„No tak dob\u0159e,“ \u0159ekl Tom, zhluboka se nadechl a postavil se naproti Billovi, kter\u00fd doslova z\u00e1\u0159il. Andreas ho je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl tak spokojen\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
To, co vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u00e1sledovalo, se nedalo nazvat tancem, ale dvoj\u010data si to u\u017e\u00edvala, jako by se jednalo o profesion\u00e1ln\u00ed tane\u010dn\u00ed vystoupen\u00ed. Sm\u00e1li se, to\u010dili dokola, poskakovali a nafukovali tv\u00e1\u0159e jako opravdov\u00e9 \u017e\u00e1by. Bylo jim jedno, \u017ee jsou \u00fapln\u011b mimo rytmus romantick\u00e9 balady, kter\u00e1 hr\u00e1la v pozad\u00ed. P\u0159i posledn\u00ed oto\u010dce ztratili rovnov\u00e1hu, p\u0159ist\u00e1li na podlaze hned vedle opil\u00e9 sle\u010dny s pomalovanou tv\u00e1\u0159\u00ed a rozesm\u00e1li se na cel\u00e9 kolo.<\/em><\/div>\n
„Nebylo to \u0161patn\u00e9,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem a pomohl Billovi kleknout si.<\/em><\/div>\n
„Bylo to p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9,“ opravil jej Bill a Tom pobaven\u00fdm p\u0159ikyvov\u00e1n\u00edm souhlasil.<\/em> <\/p>\n

Andreas z nich nemohl spustit pohled. Jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blilo m\u00e9n\u011b ne\u017e deset centimetr\u016f. Vid\u011bl to p\u0159ich\u00e1zet. Nev\u011bdom\u00e9 nakl\u00e1n\u011bn\u00ed hlavy, p\u0159iv\u00edr\u00e1n\u00ed v\u00ed\u010dek, pomal\u00e9 p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed se. Doslova na sob\u011b c\u00edtil ten elektrick\u00fd v\u00fdboj. To\u010dila se mu z toho hlava.<\/em><\/div>\n

Hlasit\u011b si odka\u0161lal, a kdy\u017e vstoupil do m\u00edstnosti, byla dvoj\u010data zase daleko od sebe. St\u00edn m\u00edstnosti pohltil v\u0161e, co nem\u011blo b\u00fdt vid\u011bt. Rum\u011bnce v jejich tv\u00e1\u0159\u00edch, sp\u00edc\u00ed opilce i Andreas\u016fv \u0161kodolib\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Tak\u017ee co navrhuje\u0161?“<\/p><\/div>\n

„Hm, mo\u017en\u00e1 n\u011bjakou p\u011bknou knihu.“<\/div>\n
„Knihu?“ Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed pobaven\u011b zavrt\u011bl hlavou. „M\u00e1 to b\u00fdt d\u00e1rek k narozenin\u00e1m.“<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. „V\u011b\u0159 nebo ne, n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 pova\u017euj\u00ed kn\u00ed\u017eky za hezk\u00fd d\u00e1rek.“<\/div>\n
Zpozorn\u011bl, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b proch\u00e1zeli kolem jednoho z mnoha knihkupectv\u00ed ve velik\u00e9m n\u00e1kupn\u00edm centru, ignoruj\u00edc v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9 pohledy. \u0160li tam s jedin\u00fdm c\u00edlem – koupit d\u00e1rek a to cht\u011bli tak\u00e9 splnit. Nem\u00ednili se zab\u00fdvat ni\u010d\u00edm jin\u00fdm.<\/div>\n
„Pod\u00edvej, nap\u0159\u00edklad tahle encyklopedie-„<\/div>\n
„A dost,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem, popadl Billa za ruku a t\u00e1hl jej co nejd\u00e1l od v\u00fdlohy nab\u00edzej\u00edc\u00ed r\u016fzn\u00e9 \u017e\u00e1nry knih. „Te\u010f je \u0159ada na m\u011b,“ \u0159ekl nat\u011b\u0161en\u00fdm hlasem a o\u010dima rychle skenoval n\u00e1zvy jednotliv\u00fdch odd\u011blen\u00ed. Stisk jeho prst\u016f byl n\u00e1hle jemn\u011bj\u0161\u00ed; n\u011b\u017en\u011b pohladil Billovu ruku p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ji pustil. Bill z\u00edral na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot a stydliv\u011b se kousal do rtu. P\u0159ipadal si jako d\u00edt\u011b. Ale byl to n\u00e1dhern\u00fd pocit.<\/div>\n
Pomalu kr\u00e1\u010del za Tomem a m\u00e1lem do n\u011bj narazil, kdy\u017e ne\u010dekan\u011b zastavil a ukazoval do v\u00fdlohy velk\u00e9ho hra\u010dk\u00e1\u0159stv\u00ed.<\/p>\n

„Pod\u00edvej na toho zaj\u00edce,“ \u0159ekl pobaven\u00fdm hlasem a posunul se, aby Bill dob\u0159e vid\u011bl na modr\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka. Bill se musel opravdu p\u0159em\u00e1hat, aby se nezasm\u00e1l. Ply\u0161\u00e1k byl modr\u00fd, m\u011bl dlouh\u00e9 povisl\u00e9 u\u0161i a s vyplazen\u00fdm jazykem p\u016fsobil opravdu sm\u011b\u0161n\u011b. Nerozum\u011bl tomu, jak mohli n\u011bco takov\u00e9ho prod\u00e1vat pro d\u011bti.<\/div>\n

„V \u017eivot\u011b jsem nevid\u011bl tak hnusnou hra\u010dku,“ za\u0161klebil se.<\/div>\n
„Mn\u011b se l\u00edb\u00ed,“ Tom roztomile nakl\u00e1n\u011bl hlavu na jednu, pak na druhou stranu a prohl\u00ed\u017eel si zaj\u00edce ze v\u0161ech stran. „Je legra\u010dn\u00ed,“ dodal, ale nakonec uznal, \u017ee by mo\u017en\u00e1 nebyl nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed volbou. Zvedl ruce do vzduchu na znak, \u017ee se vzd\u00e1v\u00e1 a posp\u00edchal za usm\u00edvaj\u00edc\u00edm se Billem.<\/div>\n
Po celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli mu n\u011bkdy \u0159ekl, jak moc mu \u00fasm\u011bv slu\u0161\u00ed.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Musel to b\u00fdt sen. N\u011bco takov\u00e9ho nemohlo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. Bill c\u00edtil, jak mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9k\u00e1 slza. C\u00edtil, jak mu v hrudi mocn\u011b bije srdce. C\u00edtil, \u017ee se ka\u017edou chvilku rozpadne na mal\u00e9 kousky. Prom\u011bnil se v panenku, v bezduch\u00fd<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3532","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3532","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3532"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3532\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3532"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3532"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3532"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}