{"id":3545,"date":"2014-11-28T16:00:00","date_gmt":"2014-11-28T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3533"},"modified":"2014-11-28T16:00:00","modified_gmt":"2014-11-28T15:00:00","slug":"side-by-side-27-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/11\/28\/side-by-side-27-konec\/","title":{"rendered":"Side by side 27. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n

Nemohu uv\u011b\u0159it sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1v\u00e1m to, co p\u0159ed chvilkou Tom vyslovil. Opravdu jsme partne\u0159i? Chod\u00edme spolu? Je to tak\u2026 Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9! Kr\u00e1sn\u00e9, dokonal\u00e9, nev\u00edm, co v\u00edc \u0159\u00edct.<\/em> Nov\u00fd rok za\u010dal opravdu senza\u010dn\u011b, lep\u0161\u00ed za\u010d\u00e1tek jsem si snad ani nemohl p\u0159\u00e1t. U\u017e kdy\u017e jsme vy\u0161li ven a Tom se cht\u011bl na n\u011bco zeptat\u2026 Tak n\u011bjak jsem tu\u0161il, \u017ee to bude tohle. V\u017edy\u0165 u\u017e p\u0159ed odchodem jsem m\u011bl divn\u00e9 tu\u0161en\u00ed a to m\u011b v\u011bt\u0161inou neklame.<\/em> Kousek jsem se od Toma odt\u00e1hl a rozhl\u00e9dl jsem se kolem sebe, abych na\u0161el Fabi\u00e1na. Kde jen sakra m\u016f\u017ee b\u00fdt?!<\/em> Nikde ho nevid\u00edm. Nehled\u00e1m ho kv\u016fli tomu, abych se mu chlubil. Nechci mu te\u010f ubli\u017eovat. Nechci mu ubli\u017eovat ani pak, a\u017e mu to \u0159eknu, ale\u2026 Pokud chvilku po\u010dk\u00e1m, bude to ur\u010dit\u011b lep\u0161\u00ed.<\/p>\n

<\/em> „Hled\u00e1\u0161 Fabiho?“ p\u0159eru\u0161il m\u011b Tom. U\u017e st\u00e1l a hladil m\u011b po pa\u017ei. Podv\u011bdom\u011b jsem se do doteku op\u00edral<\/em>. \u0160koda, \u017ee nem\u016f\u017eu u n\u011bj st\u00e1t, obj\u00edmat ho a b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd\u2026 takhle. Lituju, \u017ee nic takov\u00e9ho nikdy neza\u017eiju, ani kdybych cht\u011bl sebev\u00edc.<\/em><\/div>\n

„Jo,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem.<\/div>\n
„A ne\u0161el u\u017e t\u0159eba dom\u016f?“<\/div>\n
Zakroutil jsem hlavou. Jsem si jist\u00fd, \u017ee dom\u016f ne\u0161el. Neode\u0161el by, ani\u017e by se se mnou rozlou\u010dil. Na to ho zn\u00e1m moc dob\u0159e.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u2026 t\u0159eba dovnit\u0159? Je tu celkem zima, t\u0159eba se \u0161el oh\u0159\u00e1t, hm?“ Tom chytl voz\u00ed\u010dek a vezl m\u011b dovnit\u0159. To m\u011b nenapadlo, \u017ee by mohl j\u00edt tam.<\/div>\n
„Dobr\u00fd n\u00e1pad,“ pok\u00fdval jsem hlavou.<\/div>\n
„Zlato, pozn\u00e1\u0161, \u017ee j\u00e1 nem\u00e1m \u0161patn\u00e9 n\u00e1pady,“ zasm\u00e1l se m\u016fj p\u0159\u00edtel. Ano, m\u016f\u017eu o n\u011bm mluvit jako o sv\u00e9m p\u0159\u00edteli, m\u016f\u017eu tak na n\u011bj myslet, m\u016f\u017eu mu tak \u0159\u00edkat. Nemohu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed! Kdybych mohl, radost\u00ed bych tancoval, v\u0161ude bych vyk\u0159i\u010del, \u017ee my dva spolu chod\u00edme a nikdo jin\u00fd se nem\u00e1 l\u00e9pe.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

<\/em> Tom se mnou jel zase zp\u00e1tky do klubu. P\u00e1rkr\u00e1t jsem rychle zamrkal. P\u0159echod z \u010derstv\u00e9ho vzduchu do zakou\u0159en\u00e9ho\u2026 Nen\u00ed to moc p\u0159\u00edjemn\u00e9. Zase si budu muset chv\u00edli zvyknout, tak jako kdy\u017e jsme sem dneska ve\u0161li poprv\u00e9. Nesn\u00e1\u0161\u00edm cigarety a jsem v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d, \u017ee Tom m\u00e1 na n\u011b stejn\u00fd n\u00e1zor jako j\u00e1. Nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee bych ho m\u011bl l\u00edbat a z n\u011bj by m\u011bly smrd\u011bt nikotinov\u00e9 h\u0159eb\u00edky do rakve. Fuj.<\/p>\n

Jakmile jsem si zvykl na nep\u0159\u00edjemn\u00fd vzduch, po\u0159\u00e1dn\u011b jsem se rozhl\u00e9dl kolem sebe. Nen\u00ed mo\u017en\u00e9, aby se Fabi\u00e1n jen tak vypa\u0159il, ne? Tedy\u2026 Pokud opravdu ne\u0161el dom\u016f, proto\u017ee to bych ho tady v\u00e1\u017en\u011b nena\u0161el. Mohl bych mu napsat esemesku, ale pochybuji, \u017ee v tom hluku, co tady je, by si toho v\u0161imnul d\u0159\u00edve ne\u017e doma. Ov\u0161em p\u0159es tolik lid\u00ed ho t\u011b\u017eko z voz\u00ed\u010dku najdu. Nech\u00e1pu to. Tolik lid\u00ed tady p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed ur\u010dit\u011b nebylo, ne? Tak kde se te\u010f v\u0161ichni vzali?<\/em><\/div>\n

„Zlato?“ Tom se ke mn\u011b sklonil, abych ho sly\u0161el.<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Asi vid\u00edm Fabi\u00e1na, tamhle\u2026 u baru,“ uk\u00e1zal na n\u011bj, „vezmu t\u011b tam, dob\u0159e?“ ani\u017e by \u010dekal na odpov\u011b\u010f, tak m\u011b k Fabi\u00e1novi u\u017e tla\u010dil. Ale co d\u011bl\u00e1 Fabi u baru? Zn\u00e1m ho dost dob\u0159e na to, \u017ee od t\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti s dopravn\u00ed nehodou alkohol p\u0159\u00edli\u0161 nemus\u00ed. Nebo snad zm\u011bnil n\u00e1zor? Tak rychle? To se mi nechce zd\u00e1t.<\/p>\n

<\/em> Tom m\u011b postavil k baru a klekl si ke mn\u011b. Jemn\u011b m\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a dal mi malou pusinku na rty. Uh\u2026 J\u00e1 se z toho snad zbl\u00e1zn\u00edm, proto\u017ee\u2026 Chci po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc, stra\u0161n\u011b po Tomovi tou\u017e\u00edm. V\u017edycky jsem tou\u017eil po l\u00e1sce, p\u0159edstavoval jsem si, jak\u00e9 to bude. Ale aby mezi n\u00e1mi byla tak moc velk\u00e1 chemie? Abych bl\u00e1znil po Tomov\u00fdch dotec\u00edch a nem\u011bl po\u0159\u00e1d dost? A\u017e dote\u010f jsem nech\u00e1pal, jak\u00e9 to vlastn\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt. Vlastn\u011b\u2026 Ne tak \u00fapln\u011b dote\u010f. Sp\u00ed\u0161 do doby, dokud jsem nepoznal Toma. Te\u010f je to akor\u00e1t mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/em><\/div>\n

„Nech\u00e1m v\u00e1s chvilku o samot\u011b.“<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vd\u011b\u010dn\u011b jsem se usm\u00e1l. Jestli\u017ee Fabiho n\u011bco tr\u00e1p\u00ed, nebude si p\u0159\u00e1t, aby u toho, co mi to bude \u0159\u00edkat, byl i Tom. Tom k\u00fdvl na souhlas a ode\u0161el kousek d\u00e1l.<\/div>\n
„Fabi?“ oslovil jsem sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Ten se na m\u011b oto\u010dil a j\u00e1 ztratil snad v\u0161echna slova. Fabi m\u011bl v o\u010d\u00edch slzy, ale pro\u010d? Pro\u010d sakra Fabi pl\u00e1\u010de?! Nel\u00edb\u00ed se mi to.<\/em><\/div>\n
„Bille, b\u011b\u017e za Tomem. A gratuluju,“ pokusil se o \u00fasm\u011bv. J\u00e1 z toho ale c\u00edtil tu zatracenou ho\u0159kost. Tohle\u2026 Ne, ne, ne. Nel\u00edb\u00ed se mi to. Nem\u016f\u017ee to tak z\u016fstat.<\/em><\/div>\n
„Fabi, neplakej, pros\u00edm,“ pohladil jsem ho po ruce a vzal jsem ji do sv\u00fdch dlan\u00ed. On ale ucukl.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1 chci b\u00fdt s\u00e1m, tak m\u011b nech, pros\u00edm, ano?“ trochu na m\u011b zv\u00fd\u0161il hlas a ode\u0161el pry\u010d. Zklaman\u011b jsem sklonil hlavu. Tak takhle to opravdu dopadnout nem\u011blo. Je to hor\u0161\u00ed ne\u017e n\u011bjak\u00e1 no\u010dn\u00ed m\u016fra. Fabi\u00e1n se na m\u011b zlob\u00ed. Zlob\u00ed se kv\u016fli tomu, \u017ee chci b\u00fdt s Tomem? Pravd\u011bpodobn\u011b ano. Ani jeden nikdy nem\u011bl partnera a te\u010f tohle\u2026 Mus\u00ed to nep\u0159edstaviteln\u011b bolet.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Tom v\u0161e vid\u011bl, samoz\u0159ejm\u011b. Navrhl mi, jestli nechci j\u00edt rad\u011bji dom\u016f. Nev\u011bd\u011bl jsem, co mu na to m\u00e1m odpov\u011bd\u011bt, proto\u017ee jsem vlastn\u011b ani j\u00e1 s\u00e1m nev\u011bd\u011bl. Cht\u011bl jsem dom\u016f? Nebo jsem cht\u011bl z\u016fstat v klubu a bavit se s Tomem? Cht\u011bl jsem tak n\u011bjak oboj\u00ed. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee pokud p\u016fjdu dom\u016f, p\u016fjde dom\u016f i Tom\u2026 A t\u00edm p\u00e1dem se uvid\u00edme nejd\u0159\u00edve z\u00edtra. Vlastn\u011b\u2026 Dneska n\u011bkdy odpoledne. Ov\u0161em kdybych si vybral mo\u017enost z\u016fstat v klubu, musel bych na Fabiho myslet je\u0161t\u011b v\u00edc, nav\u00edc, kdybych vid\u011bl, jak se tr\u00e1p\u00ed, bolelo by m\u011b to. Proto jsem k\u00fdvl na Tom\u016fv n\u00e1vrh. Bylo to nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed.<\/p>\n

<\/em> Trochu jsem se oto\u010dil, abych vid\u011bl na Toma. Ten se na m\u011b hned usm\u00e1l, p\u0159i\u0161el jsem si jako ta nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc v tomhle zimn\u00edm ve\u010deru. Tom\u016fv \u00fasm\u011bv m\u011b zah\u0159\u00e1l. P\u0159\u00edjemn\u011b zah\u0159\u00e1l, to se mus\u00ed nechat<\/em>. Bylo mi z toho a\u017e takov\u00e9 teplo, \u017ee jsem musel kousek odhrnout deku, kterou jsem byl p\u0159ikryt\u00fd.<\/div>\n

„Billy, co to d\u011bl\u00e1\u0161?“ ozval se najednou Tom a j\u00e1 si provinile skousnul ret. Sakra, p\u0159i\u0161el jsem si jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 provedlo n\u011bco \u0161patn\u00e9ho!<\/em><\/div>\n
„Nic, jenom mi je stra\u0161n\u00e9 horko.“<\/div>\n
„Nastydne\u0161, m\u011bl bys z\u016fstat p\u0159ikryt\u00fd, hm?“ p\u0159it\u00e1hl mi deku zp\u00e1tky ke krku.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, tati,“ proto\u010dil jsem o\u010di a trochu se zasm\u00e1l. Jo, to sed\u00ed. Pokud m\u011b bude cht\u00edt Tom takhle pou\u010dovat, m\u016f\u017eu mu \u0159\u00edkat \u00b4tati\u00b4. Uvid\u00edme, jestli se mu to bude l\u00edbit.<\/em><\/div>\n
„Zlato, uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee kdybych byl tv\u016fj t\u00e1ta, tak jsem minim\u00e1ln\u011b jednou tak star\u00fd jako ty a nem\u016f\u017eu t\u011b l\u00edbat?“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem v hlase. Ha ha ha, zasm\u00e1l jsem se v duchu. Opravdu vtipn\u00fd, Tome. Nic<\/em> p\u011bkn\u00fd okam\u017eik lep\u0161\u00edho tam nem\u00e1\u0161?<\/em><\/div>\n
„Ale to by se nel\u00edbilo ani tob\u011b, tak\u017ee vlastn\u011b m\u00e1me \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee to je tak, jak to je, ne?“<\/div>\n
„Ano, to m\u00e1\u0161 pravdu, Billy,“ pohladil m\u011b po rameni. P\u0159iv\u0159el jsem o\u010di a chytl ho za tu ruku. Ach, jak moc se mi l\u00edb\u00ed, kdy\u017e se m\u011b takhle dot\u00fdk\u00e1!<\/p>\n

<\/em> Nakr\u010dil jsem nos, kdy\u017e Tom zastavil p\u0159ed na\u0161\u00ed brankou. Tak n\u011bjak se mi nechce dom\u016f, rad\u011bji bych byl s n\u00edm. Ale v\u017edy\u0165 spolu str\u00e1v\u00edme je\u0161t\u011b dost \u010dasu, ne? Ur\u010dit\u011b ano!<\/em> Ozval se m\u016fj vnit\u0159n\u00ed hl\u00e1sek. Chytil jsem Toma za ruce, kdy\u017e si ke mn\u011b klekl. Nic jsem ne\u0159\u00edkal, tak\u00e9 nebylo pro\u010d. A abych kazil tenhle? D\u011bkuju, ale to nechci. L\u00edb\u00ed se mi to tak, jak to je. Moment\u00e1ln\u011b nepot\u0159ebujeme slova, v\u0161echno si \u0159ekneme t\u00edm, \u017ee se na sebe jen d\u00edv\u00e1me. Vyt\u00e1hl jsem jednu ruku z na\u0161eho pletence a Toma pohladil jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i. Nem\u00e1 je tak jemn\u00e9 jako j\u00e1\u2026 Hm, zaj\u00edmalo by m\u011b, jak vypad\u00e1, kdy\u017e m\u00e1 trochu strni\u0161t\u011b. P\u0159edstavuji si, jak m\u011b Tom l\u00edb\u00e1 se strni\u0161t\u011bm. Trochu to \u0161kr\u00e1be, je to ohromn\u011b vzru\u0161uj\u00edc\u00ed\u2026 To by bylo opravdu hrozn\u011b kr\u00e1sn\u00fd! Ne, ne\u2026 Nem\u016f\u017eu na to myslet takhle. To je uhozen\u00fd.<\/em>
„Tak ahoj?“
„Uhm\u2026 Jo. Asi ano,“ pol\u00edbil m\u011b a pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.
„Miluju t\u011b,“ za\u0161eptal Tom do ticha a mn\u011b se op\u011bt rozbu\u0161ilo srdce. Dv\u011b slova a co dok\u00e1\u017e\u00ed s \u010dlov\u011bkem ud\u011blat. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.
„A j\u00e1 tebe,“ pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed. Do t\u011bch kr\u00e1sn\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/em> Rozlou\u010dil jsem se s Tomem polibkem na tv\u00e1\u0159 a pomalu jsem se s voz\u00ed\u010dkem dostal dovnit\u0159.<\/p>\n

Tom\u016fv pohled jsem je\u0161t\u011b c\u00edtil v z\u00e1dech, ale musel jsem dovnit\u0159. C\u00edtil jsem v sob\u011b divn\u00fd pocit. Pocit pr\u00e1zdnoty, jakoby se najednou n\u011bco hodn\u011b bl\u00edzk\u00e9ho vzd\u00e1lilo opravdu daleko. Nebylo mi z toho p\u0159\u00edjemn\u011b, cht\u011blo se mi zvracet.
Vynd\u00e1m z kapsy mobil. Mus\u00edm zavolat Fabi\u00e1novi. Vypadal tak moc ne\u0161\u0165astn\u011b, chci s n\u00edm promluvit, pop\u0159\u00edpad\u011b se z\u00edtra sej\u00edt. Mus\u00edme si to v\u0161echno vysv\u011btlit.<\/p>\n

„BILLE. VIS, ZE JSME SE SPOLU BAVILI TOLIKRAT NA TEMA, CO BYCHOM SI PRALI, KDYBYCHOM MELI POSLEDN\u00cd PRANI. NIKDY JSEM NEUMEL ODPOVEDET PORADNE, ALE TED TO VIM. JSI TO TY PRAL BYCH SI, ABYS BYL OPRAVDU STASTNY. MILUJU TE, ALE TO ASI VIS. FABIAN.“<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek si n\u011bkolikr\u00e1t dokola \u010detl zpr\u00e1vu od sv\u00e9ho kamar\u00e1da. Nech\u00e1pal, jak si to m\u00e1 vysv\u011btlit, zkou\u0161el mu volat, ale bez\u00fasp\u011b\u0161n\u011b – m\u011bl vypnut\u00fd telefon. Co se tak mohlo st\u00e1t? Co je to? Honilo se mu celou noc hlavou. Nic z toho nech\u00e1pal. Pro\u010d je takov\u00fd? \u0158\u00edkali si, \u017ee p\u0159eci\u2026 Ne, ne! To nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda! Bill si necht\u011bl p\u0159ipustit, \u017ee je do n\u011bj Fabi\u00e1n zamilovan\u00fd. V\u017edy\u0165 p\u0159eci byli nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1di. Nemohlo to tak b\u00fdt.<\/em><\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den<\/p>\n

<\/strong> „Prvn\u00ed sebevrah leto\u0161n\u00edho roku se zabil skokem pod vlak kr\u00e1tce po p\u016flnoci v Berl\u00edn\u011b.“ Zn\u011bl titulek v den\u00edku. Ve \u010dl\u00e1nku bylo zm\u00edn\u011bn\u00e9 samoz\u0159ejm\u011b i jm\u00e9no. Bill to \u010detl n\u011bkolikr\u00e1t za sebou, st\u00e1le tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Tak\u017ee opravdu? Fabian ho miloval? A za v\u0161echno mohla jeho nerozv\u00e1\u017enost. Kdyby se nestalo to, co se stalo\u2026 V\u0161e by bylo v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku!
„J\u00e1 se tak moc nen\u00e1vid\u00edm,“ za\u0161eptal si \u010dernovl\u00e1sek pro sebe a siln\u011b se ude\u0159il do b\u0159icha. Po tv\u00e1\u0159\u00edch mu st\u00e9kaly slzy smutku. Bylo mu to jasn\u00e9, nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d se zabil jen kv\u016fli n\u011bmu. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit budoucnost bez nejlep\u0161\u00edho kamar\u00e1da, ale jedno bylo jasn\u00e9. M\u011bl Toma. Toma, se kter\u00fdm si vz\u00e1jemn\u011b vyznali city.
„MILUJI T\u011a. MILUJI T\u011a TAK MOC, \u017dE CHCI S TEBOU STR\u00c1VIT CEL\u00dd \u017dIVOT. BOK PO BOKU.“ Napsal Bill zpr\u00e1vu sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli. Znovu se pod\u00edval na \u010dl\u00e1nek v novin\u00e1ch a zakroutil hlavou. Bylo to stra\u0161n\u00e9, ale ne tak moc, aby br\u00e1nil \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 ho potkalo. D\u0159\u00edve by pravd\u011bpodobn\u011b ud\u011blal n\u011bco podobn\u00e9ho, co ud\u011blal Fabian, ale te\u010f ne. M\u011bl Toma. Sv\u00e9ho Toma, kter\u00e9ho byl odhodl\u00e1n milovat a\u017e do smrti jednoho z nich.<\/p>\n

<\/em> KONEC<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine BILL Nemohu uv\u011b\u0159it sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b p\u0159ehr\u00e1v\u00e1m to, co p\u0159ed chvilkou Tom vyslovil. Opravdu jsme partne\u0159i? Chod\u00edme spolu? Je to tak\u2026 Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9! Kr\u00e1sn\u00e9, dokonal\u00e9, nev\u00edm, co v\u00edc \u0159\u00edct. Nov\u00fd rok za\u010dal opravdu senza\u010dn\u011b, lep\u0161\u00ed za\u010d\u00e1tek jsem si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[475],"tags":[],"class_list":["post-3545","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-side-by-side"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3545","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3545"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3545\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3545"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3545"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3545"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}