{"id":3571,"date":"2014-11-20T16:00:00","date_gmt":"2014-11-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3559"},"modified":"2014-11-20T16:00:00","modified_gmt":"2014-11-20T15:00:00","slug":"rough-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/11\/20\/rough-7\/","title":{"rendered":"Rough 7."},"content":{"rendered":"
autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju, \u017ee jste se tady se mnou setkal.“ Bill se posadil ke stolu, naproti sv\u00e9mu \u0161koln\u00edmu poradci Dr. Jostovi. Byli v mal\u00e9 kav\u00e1rn\u011b, kam se lid\u00e9 chodili utopit v dom\u00e1c\u00edch \u00fakolech, k\u00e1v\u011b a p\u0159edra\u017een\u00e9m pe\u010divu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, ale co bylo tak nal\u00e9hav\u00e9, \u017ee jsi m\u011b pot\u0159eboval vid\u011bt v ned\u011bli?“ Dr. Jost si narovnal sv\u00e9 br\u00fdle, zat\u00edmco Bill si sundal ty sv\u00e9 slune\u010dn\u00ed.<\/div>\n
Bill zhluboka vydechl. „J\u00e1 – nemysl\u00edm si, \u017ee v\u00e1m m\u016f\u017eu \u0159\u00edct podrobnosti. Ale cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, hypoteticky, v jak velk\u00fdch probl\u00e9mech by n\u011bkdo byl, kdyby se zapojil do neleg\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti, proto\u017ee v opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by se ocitl v nebezpe\u010d\u00ed?“ Vyhrkl.<\/div>\n
„Hej, po\u010dkej. Je to opravdu hypotetick\u00e9, nebo se to n\u011bjak t\u00fdk\u00e1 tebe, Bille?“ Dr. Jost slo\u017eil noviny na polovinu.<\/div>\n
Bill si ol\u00edzl rty a sklonil pohled do sv\u00e9ho kl\u00edna. „V\u00edte, jak dokto\u0159i a pacienti maj\u00ed tu dohodu o ml\u010denlivosti? L\u00e9ka\u0159 nem\u016f\u017ee sd\u00edlet informace o pacientov\u011b zdravotn\u00edm stavu s nik\u00fdm, pokud k tomu nem\u00e1 povolen\u00ed.“<\/div>\n
„Jsem si toho matn\u011b v\u011bdom,“ Jost proto\u010dil o\u010di v sarkasmu. „Jak to souvis\u00ed s t\u00edm, co se te\u010f d\u011bje?“<\/p>\n

„Mohli bychom m\u00edt n\u011bco takov\u00e9ho mezi n\u00e1mi? Proto\u017ee j\u00e1 opravdu pot\u0159ebuju n\u011bkoho, komu m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it a s k\u00fdm m\u016f\u017eu mluvit, pokud n\u011bco p\u016fjde \u0161patn\u011b, ale kdo to nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct nikomu jin\u00e9mu.“ Bill v\u0161ete\u010dn\u011b nadzvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl p\u0159edem zn\u00e1t situaci, ne\u017e budu s n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm souhlasit,“ odpov\u011bd\u011bl Jost rozhodn\u011b.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 v\u00e1m to nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct, pokud se m\u011b chyst\u00e1te pr\u00e1sknout n\u011bkomu jin\u00e9mu!“<\/div>\n
„Je docela jasn\u00e9, \u017ee by to mo\u017en\u00e1 bylo pro tebe to nejlep\u0161\u00ed.“ Dr. Jost byl tvrdohlav\u00fd. Brilantn\u00ed, ale tvrdohlav\u00fd.<\/div>\n
Bill litoval toho, \u017ee p\u0159i\u0161el. U\u017e otev\u0159el dve\u0159e nespo\u010detn\u00e9mu mno\u017estv\u00ed ot\u00e1zek a v\u011bd\u011bl, \u017ee Jost se toho jen tak nevzd\u00e1. Z\u00e1rove\u0148 ale opravdu pot\u0159eboval n\u011bkoho, komu v\u011b\u0159il, aby si byl v\u011bdom toho, do \u010deho se to dostal, jen v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby. Nemohl j\u00edt za Gustavem, proto\u017ee ten by mu \u0159ekl, aby se od toho v\u0161eho dr\u017eel d\u00e1l, i za cenu, \u017ee by t\u00edm s\u00e1m sebe dostal do nebezpe\u010d\u00ed. Byl to zatracen\u011b dobr\u00fd a frustruj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edtel.<\/p>\n<\/div>\n
\n
A tak Bill lhal, ale ne \u00fapln\u011b. „Kone\u010dn\u011b jsem se rozhodl, na jak\u00e9 t\u00e9ma chci ps\u00e1t svou diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci,“ vyhrkl.<\/div>\n
Jost zmaten\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „To je skv\u011bl\u00e9, ale op\u011bt, co to s t\u00edm m\u00e1 spole\u010dn\u00e9ho?“<\/div>\n
Bill se toho chytil. „T\u00e9ma, o kter\u00e9m p\u00ed\u0161u, je st\u00e1le jen v hrub\u00e9 f\u00e1zi, ale ehm\u2026“ Sepjal ruce pod stolem. „Na\u0161el jsem zp\u016fsob, jak se zapojit do velmi osobn\u00edho v\u00fdzkumu.“ Bill se v duchu u\u0161kl\u00edbl nad t\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm v\u00fdznamem.<\/div>\n
„A?“ Jost mu pokynul svou vr\u00e1s\u010ditou rukou.<\/div>\n
„Je to trochu nebezpe\u010dn\u00e9, dalo by se \u0159\u00edct. Nebo tak n\u011bco podobn\u00e9ho. Prost\u011b pot\u0159ebuju n\u011bkoho jako takovou z\u00e1kladnu pro uji\u0161t\u011bn\u00ed se, \u017ee jsem st\u00e1le na\u017eivu, v\u00edte?“ Bill se sna\u017eil p\u0159edst\u00edrat sm\u00edch.<\/div>\n
„Bille, \u017e\u00e1dn\u00e9 skv\u011bl\u00e9 t\u00e9ma nestoj\u00ed za n\u011bjak\u00e9 zran\u011bn\u00ed. Do \u010deho ses zapletl?“<\/div>\n
„Potkal jsem n\u011bjak\u00e9 pouli\u010dn\u00ed rv\u00e1\u010de, a jeliko\u017e jsem se u\u017e rozhodl, \u017ee se chci zab\u00fdvat trestn\u00ed psychologi\u00ed, myslel jsem, \u017ee by to byla dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost,“ vydechl Bill. „Neubl\u00ed\u017e\u00ed mi,“ dodal. Bill opravdu nelhal, pokud by souhlasil, \u017ee s nimi bude bojovat, budou to ti ostatn\u00ed rv\u00e1\u010di, nezn\u00e1m\u00ed, kte\u0159\u00ed mu mohou ubl\u00ed\u017eit. „Ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee je to nebezpe\u010dn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed a pokud bych v\u00e1m mohl jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b poslat email a d\u00e1t v\u00e1m v\u011bd\u011bt, jak to jde, tak v\u00edm, \u017ee bych se c\u00edtil o mnoho l\u00e9pe.“<\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, Bille\u2026“ Dr. Jost si zap\u0159el bradu do dlan\u011b a zamy\u0161len\u011b si mnul k\u016f\u017ei. „M\u016f\u017ee\u0161 t\u011bm lidem v\u011b\u0159it?“<\/div>\n

Bill polkl. „Budu se sna\u017eit z\u00edskat jejich d\u016fv\u011bru. Budu muset, pokud chci ud\u011blat v\u00fdzkum, kter\u00fd pot\u0159ebuju.“<\/div>\n
Byl v h\u00e1ji. Nejen, \u017ee si z\u0159ejm\u011b podepisoval sv\u016fj \u017eivot jako protiz\u00e1konn\u00fd pachatel, ale nyn\u00ed je\u0161t\u011b na toto t\u00e9ma bude muset d\u011blat \u0161koln\u00ed pr\u00e1ci.<\/div>\n
„Ve vte\u0159in\u011b, kdy se n\u011bco pokaz\u00ed, mi to \u0159ekne\u0161. Nap\u00ed\u0161e\u0161 mi, ne\u017e se s nimi setk\u00e1\u0161 a pot\u00e9, co odejde\u0161. Nikomu o tom ne\u0159eknu, ale chci, abys se mnou b\u011bhem toho procesu udr\u017eoval kontakt.“<\/div>\n
„O-opravdu?“ Zeptal se Bill s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. „Vy to schvalujete?“ Bill si musel p\u0159ipomenout, \u017ee se pr\u00e1v\u011b Josta nezeptal na to, jestli si mysl\u00ed, \u017ee je dobr\u00fd n\u00e1pad, aby bojoval, ale aby napsal \u010dl\u00e1nek o bojov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1me omezen\u00fd v\u00fdzkum v psychologii o pouli\u010dn\u00edch boj\u00edch. Mohlo by to opravdu otev\u0159\u00edt n\u011bjak\u00e9 ty dve\u0159e pro tebe a pro tento obor. Mysl\u00edm si, \u017ee pokud si opravdu v\u011b\u0159\u00ed\u0161, \u017ee to m\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat, pak bys to m\u011bl zkusit.“ Jost se rychle napil k\u00e1vy. „Mus\u00edm j\u00edt. Bille, v\u011b\u0159\u00edm ti, \u017ee se nedostane\u0161 do \u017e\u00e1dn\u00e9 prek\u00e9rn\u00ed situace.“<\/p>\n

Bill jen k\u00fdvl, zcela zmaten trajektori\u00ed rozhovoru, ke kter\u00e9mu pr\u00e1v\u011b do\u0161lo. Takhle to v\u016fbec nepl\u00e1noval.<\/div>\n

Sledoval, jak Jost proch\u00e1z\u00ed dve\u0159mi a nemohl si pomoct, aby nep\u0159em\u00fd\u0161lel, jak prek\u00e9rn\u00ed je situace, ve kter\u00e9 u\u017e je. Ale m\u011bl na v\u00fdb\u011br. Mohl se dobrovoln\u011b postavit na cestu nebezpe\u010d\u00ed, kterou znal, a rozhodnout se bojovat s Bushidem a jeho mu\u017ei. Nebo mohl \u010delit nezn\u00e1m\u00e9 hrozb\u011b proti sob\u011b a lidem kolem n\u011bj t\u00edm, \u017ee by odm\u00edtl nab\u00eddku, aby se k nim p\u0159ipojil.<\/div>\n
Alespo\u0148 m\u011bl d\u016fv\u011bryhodn\u00e9ho dosp\u011bl\u00e9ho, kter\u00fd m\u011bl mlhav\u00e9 pov\u011bdom\u00ed o tom, \u010d\u00edm se obklopil. Pokud by nastal n\u011bjak\u00fd pr\u016fser, mohl by zavolat Dr. Jostovi. Nebylo to moc pohodln\u00e9, ale bylo to alespo\u0148 n\u011bco.<\/div>\n
„Kurva,“ za\u0161eptal a rukou si nerv\u00f3zn\u011b prohr\u00e1bl vlasy. Hodiny tikaly, v\u00edkend se bl\u00ed\u017eil ke sv\u00e9mu konci. Musel se rozhodnout a musel to ud\u011blat spr\u00e1vn\u011b.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Zat\u00edmco Bill kr\u00e1\u010del zp\u011bt ke sv\u00e9mu bytu s kab\u00e1tem t\u011bsn\u011b kolem sebe ve sl\u00e1bnouc\u00edm slunci, vyt\u00e1hl studen\u00fdmi prsty sv\u016fj telefon. Proj\u00ed\u017ed\u011bl skrz kontakty ve sv\u00e9m seznamu, ne\u017e na\u0161el ten, kter\u00e9mu musel zavolat a kter\u00fd to jist\u011b o\u010dek\u00e1val.<\/p><\/div>\n

„Hal\u00f3?“ odpov\u011bd\u011bl zn\u00e1m\u00fd hlas.<\/div>\n
„Hej, tady Bill. M\u016f\u017eeme se na chvilku n\u011bkde sej\u00edt?“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Tady zatracen\u011b mrzne,“ st\u011b\u017eoval si Tom, kdy\u017e se p\u0159ipojil k Billovi na lavi\u010dce v jeho obl\u00edben\u00e9m parku.<\/p><\/div>\n

„M\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed je doma, tak\u017ee,“ nab\u00eddl Bill na vysv\u011btlenou.<\/div>\n
„Nemohli jsme j\u00edt n\u011bkam na kafe?“ Sna\u017eil se Tom.<\/div>\n
„Nechci se c\u00edtit moc \u00fatuln\u011b a d\u011blat z toho velkou v\u011bc,“ odpov\u011bd\u011bl Bill su\u0161e.<\/div>\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup. „Fajn, tak to poj\u010fme ud\u011blat rychle. Co chce\u0161?“<\/div>\n
Bill na n\u011bj p\u0159imhou\u0159il o\u010di. „Ty v\u00ed\u0161, co se d\u011bje. Tak trochu pr\u00e1v\u011b te\u010f pracuju na velk\u00e9m rozhodnut\u00ed.“<\/div>\n
Tom si pohr\u00e1val tam a zp\u011bt se sv\u00fdm piercingem na popraskan\u00fdch rtech. „Jo, mysl\u00edm, \u017ee v\u00edm.“<\/div>\n
„Jak moc \u0161patn\u00e9 to bude, pokud \u0159eknu ne?“ Zeptal se Bill \u0161eptem.<\/div>\n
Tom nat\u00e1hl nohy p\u0159ed sebe a zhluboka vzdychl. „Vid\u00edm to dost \u0161patn\u00e9. Bushido, on nen\u00ed hrozn\u00fd \u010dlov\u011bk. On jen chce to, co chce a nezastav\u00ed se, dokud to nedostane.“<\/div>\n
„Jo, to zn\u00ed jako dokonal\u00fd model \u0159\u00e1dn\u00e9ho ob\u010dana,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„Nen\u00ed \u0161patn\u00fd, pokud je na tv\u00e9 stran\u011b. Opravdu. Vlastn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee se o n\u00e1s zatracen\u011b star\u00e1,“ Tom\u016fv hlas neskr\u00fdval p\u0159ekvapen\u00ed. „Ale pokud stoj\u00ed\u0161 v cest\u011b n\u011b\u010demu, co chce, je to dost \u0161patn\u00e9.“ Tom se na Billa pod\u00edval s obavami v o\u010d\u00edch.<\/p>\n

„Tak\u017ee mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee bych m\u011bl souhlasit.“<\/div>\n

„To jsem ne\u0159ekl. Volba je na tob\u011b, Bille.“ Tom zvedl ruku. „\u0158\u00edkal jsem ti, pokud to nechce\u0161 ud\u011blat, ujist\u00edm se, \u017ee ti neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„Jak to k \u010dertu chce\u0161 ud\u011blat?“ Vyzval jej Bill.<\/div>\n
Tom se ho\u0159ce zasm\u00e1l. „Nem\u00e1m, kurva, tu\u0161en\u00ed. Ale budu se sna\u017eit co nejl\u00e9pe, v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„A co jeho v\u00fdhru\u017eky proti lidem v m\u00e9m okol\u00ed? Jak n\u00e1s v\u0161echny ochr\u00e1n\u00ed\u0161?“ Vyzv\u00eddal Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.<\/div>\n
Tom se kousl do spodn\u00edho rtu a pohl\u00e9dl na sv\u016fj prst, kter\u00fdm si roztr\u017eit\u011b kreslil kruhy na sv\u00e9m koleni. „Mysl\u00edm, \u017ee to bych nezvl\u00e1dl.“<\/div>\n
„Tak\u017ee p\u0159izn\u00e1v\u00e1\u0161, \u017ee nejsi superman, dob\u0159e. Alespo\u0148 je tu n\u011bco realistick\u00e9ho a uv\u011b\u0159iteln\u00e9ho na t\u00e9to situaci.“ Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
Tom se uchechtl. „Ty jsi opravdu odv\u00e1\u017en\u00fd. Up\u0159\u00edmn\u011b si mysl\u00edm, \u017ee bude\u0161 dobr\u00fd, Prissi.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak taky!“ Protestoval Bill.<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 m\u00edt um\u011bleck\u00e9 jm\u00e9no, Bille. Mysl\u00edm, \u017ee se k tob\u011b hod\u00ed,“ pokr\u010dil rameny Tom.<\/div>\n
„Zn\u00ed to slabo\u0161sky.“<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak. Nikdo nebude v\u011bd\u011bt, co o\u010dek\u00e1vat, kdy\u017e s tebou bude bojovat.“<\/p>\n

Bill na\u0161pulil rty a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm. „Mysl\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu. Jsem trochu nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd.“<\/div>\n

„Jo, to jsi,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a Bill se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. Jejich tv\u00e1\u0159e byly navz\u00e1jem tak bl\u00edzko a Bill nev\u011bd\u011bl, kdy k tomu do\u0161lo. V n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch z\u016fstali bez hnut\u00ed a jejich rty se k sob\u011b za\u010daly p\u0159ibli\u017eovat. Jako magnety.<\/div>\n
„Bude tohle probl\u00e9m?“ Bill se rychle odt\u00e1hnul a s nejist\u00fdm hlasem pokynul mezi nimi.<\/div>\n
Tom nechal sv\u016fj pohled na moment poklesnout na Billovu hru\u010f, ne\u017e se op\u011bt vr\u00e1til k jeho o\u010d\u00edm. „Ne, pokud to nenech\u00e1me b\u00fdt probl\u00e9mem. Setk\u00e1n\u00ed v zasran\u011b studen\u00e9m parku byl dobr\u00fd n\u00e1pad. Nic v tomto prost\u0159ed\u00ed m\u011b nep\u0159inut\u00ed sund\u00e1vat jakoukoliv \u010d\u00e1st oble\u010den\u00ed,“ zasm\u00e1l s Tom, ale odsunul se trochu d\u00e1l.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl na souhlas, ale pak jej n\u011bco napadlo. „Ale co a\u017e budu bojovat? Co kdy\u017e budu zpocen\u00fd a na\u017ehaven\u00fd, zat\u00edmco z n\u011bkoho vyml\u00e1t\u00edm du\u0161i?“ Jeho slova jej samotn\u00e9ho p\u0159ekvapila. Pou\u017e\u00edval vyhl\u00eddku boje jako formu flirtov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak si prost\u011b budu muset naj\u00edt taky n\u011bkoho k boji, abych nemyslel na tebe,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom, ale bylo to napjat\u00e9. „Budeme v pohod\u011b. Zvl\u00e1dneme to. Slibuju, \u017ee toho nebudu nijak zneu\u017e\u00edvat.“<\/p>\n

„Jak to, \u017ee jsi vlastn\u011b dobr\u00fd chlap pod v\u0161\u00edm t\u00edm kret\u00e9nstv\u00edm a tajemstv\u00edm?“ Zeptal se Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e pop\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n

Tom se zamra\u010dil. „J\u00e1 netvrd\u00edm, \u017ee jsem cokoliv jin\u00e9ho, ne\u017e co skute\u010dn\u011b jsem. N\u011bkter\u00e9 dny jsem prost\u011b v\u011bt\u0161\u00ed kret\u00e9n ne\u017e jindy. Prost\u011b se to tak n\u011bjak stalo, \u017ee m\u011b ne\u0161tve\u0161 tak moc jako ostatn\u00ed lidi. Co\u017e je p\u0159ekvapiv\u00e9, proto\u017ee se zd\u00e1, \u017ee nikdy nezav\u0159e\u0161 pusu.“<\/div>\n
Bill se uchechtl a hrav\u011b Toma pra\u0161til do pa\u017ee.<\/div>\n
„Hej, my nebojujeme spolu navz\u00e1jem,“ \u0161k\u00e1dlil ho Tom. „Krom\u011b toho, dr\u017e\u00ed\u0161 svou p\u011bst \u0161patn\u011b.“<\/div>\n
Bill zadr\u017eel dech, kdy\u017e se Tomova pevn\u00e1 dla\u0148 sev\u0159ela kolem jeho vlastn\u00ed, kterou m\u011bl obalenou rukavic\u00ed a opatrn\u011b mu opravil um\u00edst\u011bn\u00ed prst\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm jak d\u00e1t r\u00e1nu,“ protestoval, ale jen b\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161inou,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Ale pokud ji dr\u017e\u00ed\u0161 takhle,“ Tom pustil jeho ruku a pot\u00e9 nastavil svou vlastn\u00ed p\u011bst do stejn\u00e9 pozice, „zp\u016fsob\u00ed\u0161 co nejv\u00edce \u0161kody, ani\u017e bys s\u00e1m obdr\u017eel tolik zran\u011bn\u00ed.“<\/p>\n

Bill pohl\u00e9dl na Toma a pot\u00e9 na svou p\u011bst a najednou za\u010dal vy\u0161ilovat a pochybovat o sv\u00fdch schopnostech. „Co kdy\u017e pot\u0159ebuju n\u011bkoho, kdo m\u011b bude tr\u00e9novat? Nejsem p\u0159ipraven\u00fd skute\u010dn\u011b bojovat,“ zeptal se a za\u010d\u00ednal panika\u0159it.<\/div>\n

„Bushido se o to postar\u00e1. Neboj se.“ Tom nad t\u00edm ned\u016fle\u017eit\u011b m\u00e1vl rukou.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl \u0159\u00edct ano?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed moje rozhodnut\u00ed,“ odsekl Tom frustrovan\u011b.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee nem\u00e1m moc na v\u00fdb\u011br. Ale d\u011bkuju, d\u00edky tob\u011b se c\u00edt\u00edm trochu l\u00e9pe. Jako \u017ee se nechyst\u00e1m zem\u0159\u00edt nebo tak n\u011bco.“<\/div>\n
„To je v\u017edycky p\u0159\u00edjemn\u00e9 sly\u0161et,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Jdu mu zavolat,“ rozhodl se Bill.<\/div>\n
„M\u011bl bys mu rad\u011bji napsat. Nen\u00ed moc telefonn\u00ed \u010dlov\u011bk,“ poradil mu Tom.<\/div>\n
„To je vlastn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed. Alespo\u0148 neusly\u0161\u00ed m\u016fj hlas p\u0159esko\u010dit do jin\u00e9 okt\u00e1vy, a\u017e \u0159eknu \u00b4ano\u00b4,“ Bill si ze sebe tropil \u017eerty, zat\u00edmco vyt\u00e1hl telefon a poslal jasn\u00fd text, kter\u00fd zm\u011bn\u00ed jeho \u017eivot.<\/div>\n
\n

-Tady Priss. Jsem s v\u00e1mi.<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
„U\u017e sis obl\u00edbil svou p\u0159ezd\u00edvku?“ \u010cetl mu Tom p\u0159es rameno s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
Bill skryl sv\u016fj telefon p\u0159ed jeho pohledem, nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e mu lid\u00e9 \u010detli p\u0159es rameno. „Je to lep\u0161\u00ed ne\u017e Striker.“<\/div>\n
„Striker je jm\u00e9no pro machry,“ zahu\u010del Tom.<\/div>\n
„Jak jsi ho vlastn\u011b dostal?“ Zeptal se Bill s m\u00edrn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, zat\u00edmco \u010dekal na Bushidovu odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Pra\u0161til jsem jednoho chl\u00e1pka tak tvrd\u011b, \u017ee narazil do telefonn\u00edho sloupu.“<\/div>\n
„Co\u017ee? J\u00e1 nech\u00e1-„<\/div>\n
„Byl tam uvoln\u011bn\u00fd dr\u00e1t a on dostal r\u00e1nu. Jako blesk. Tak\u017ee ano, m\u00e1 to dvoj\u00ed v\u00fdznam.“<\/div>\n
„Strike jako r\u00e1na a strike jako \u00fader bleskem. Hmm. To je mnohem zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel, \u017ee to bude,“ p\u0159ipustil Bill. „\u017dije ten chl\u00e1pek?“<\/div>\n
„Jo. Nebojujeme a\u017e k smrti, Bille,“ \u0159ekl Tom velmi v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ne \u017ee bys mi to snad musel \u0159\u00edkat. To je ta posledn\u00ed v\u011bc, kterou bych cht\u011bl m\u00edt na sv\u00fdch rukou. Fuj-“ Bill m\u011bl n\u00e1hl\u00fd okam\u017eik uv\u011bdom\u011bn\u00ed, „budu m\u00edt krev a podobn\u00e9 v\u011bci na sv\u00fdch rukou, \u017ee?“<\/p>\n

Tom se rozesm\u00e1l a zap\u0159el se rukama o kolena. „Je to velmi pravd\u011bpodobn\u00e9. Ale krev se umyje.“<\/div>\n

„Jo, z venku,“ zamumlal Bill a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jak nikdy nebude schopen pln\u011b od\u010dinit \u0161kodu, kterou mo\u017en\u00e1 n\u011bkomu zp\u016fsob\u00ed.<\/div>\n
„To je v\u0161echno, na \u010dem z\u00e1le\u017e\u00ed, co lid\u00e9 mohou vid\u011bt,“ za\u0161eptal Tom.<\/div>\n
„M\u00e1m des\u00edtky psychologick\u00fdch knih, kter\u00e9 si dovoluj\u00ed nesouhlasit.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee je to z\u0159ejm\u011b pravda,“ vzdal se Tom s m\u00edrn\u00fdm pokr\u010den\u00edm ramen. „Ale v tomto p\u0159\u00edpad\u011b to je v\u0161echno, na \u010dem z\u00e1le\u017e\u00ed. Okay?“<\/div>\n
Bill pohl\u00e9dl na Tom\u016fv ustaran\u00fd v\u00fdraz a pomalu p\u0159ik\u00fdvl. „Okay.“<\/div>\n
Jeho telefon zabzu\u010del a on se na n\u011bj nerv\u00f3zn\u011b pod\u00edval.<\/p>\n

-m\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, \u017ee \u0159ekne\u0161 ano, kluku. Napi\u0161 mi z\u00edtra a j\u00e1 ti d\u00e1m m\u00edsto, kde se z\u00edtra ve\u010der v\u0161ichni sejdeme.<\/p>\n

Bill odepsal rychlou odpov\u011b\u010f a pak sklonil hlavu do dlan\u00ed. „Kurva. Co jsem to pr\u00e1v\u011b ud\u011blal?“ Ptal se s\u00e1m sebe, ale Tom odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n

„Ud\u011blal jsi to nejbezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 jsi mohl, mezi dv\u011bma posran\u00fdmi mo\u017enostmi. Bude to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
Bill vykoukl mezi prsty. „V\u00ed\u0161, jsi p\u0159ekvapiv\u011b bystr\u00fd,“ nam\u00edtnul.<\/div>\n
„Nikomu to ne\u0159\u00edkej,“ odpov\u011bd\u011bl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Okay, ale mus\u00ed\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee se nebude\u0161 usm\u00edvat, zat\u00edmco budu bojovat. Je to rozptyluj\u00edc\u00ed,“ p\u0159iznal Bill bez svolen\u00ed sv\u00e9ho mozku.<\/div>\n
Tom\u016fv \u00fasm\u011bv klesl. „P\u0159esta\u0148 se ke mn\u011b chovat, jako bych byl holka. Ty jsi ten, kdo je rozptyluj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
Bill se kousl do rtu. „Jo? A jak?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou. „T\u00edm sm\u011brem nejdeme,“ napomenul jej. „Poslouchej, j\u00e1 doslova nec\u00edt\u00edm nic na sv\u00e9m t\u011ble. Mysl\u00edm, \u017ee zam\u00ed\u0159\u00edm zp\u00e1tky. Jsi si jist\u00fd, \u017ee si ned\u00e1\u0161 kafe?“<\/div>\n
„Ne. P\u0159\u00edli\u0161 \u00fatuln\u00e9 prost\u0159ed\u00ed,“ zopakoval Bill. „Ale mysl\u00edm, \u017ee t\u011b uvid\u00edm z\u00edtra, jo?“<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u011b v\u00eddat hodn\u011b,“ opravil jej Tom a vstal.<\/div>\n
\n

Bill se tak\u00e9 postavil a p\u0159i tom procesu upustil telefon, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na kl\u00edn\u011b. Impozantn\u011b se na zemi rozlet\u011bl na mal\u00e9 kousky. „Sakra, sakra, sakra,“ Bill zast\u00e9nal a klesl na kolena p\u0159i pohledu na ten masakr.<\/p><\/div>\n

„Oh, zatracen\u011b. To na\u0161tve,“ trhl sebou Tom.<\/div>\n
„Kurva, to ano. Pr\u00e1v\u011b te\u010f si nem\u016f\u017eu dovolit nov\u00fd telefon a u\u017e nen\u00ed v z\u00e1ruce,“ litoval Bill s\u00e1m sebe.<\/div>\n
Tom si d\u0159epnul vedle n\u011bj a pomohl mu se snahou zachr\u00e1nit rozbit\u00e9 kousky. „Bude\u0161 si moct dovolit nov\u00fd telefon, opravdu brzy. A mnohem hez\u010d\u00ed,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj pod\u00edval. „To je zatracen\u011b bl\u00e1zniv\u00e9.“<\/div>\n
„Zvykne\u0161 si na to,“ usm\u00e1l se Tom. „Do t\u00e9 doby prost\u011b p\u0159ijdu a vyzvednu t\u011b, ne\u017e se potk\u00e1me z\u00edtra s Bushidem. Bude to pozd\u011b ve\u010der.“<\/div>\n
„Nebude to podez\u0159el\u00e9, kdy\u017e se tam objev\u00edme spolu?“ Zeptal se Bill a d\u00e1val si rozbit\u00e9 kousky telefonu do kapsy.<\/div>\n
„Nen\u00ed tady nic, co by m\u011blo b\u00fdt podez\u0159el\u00e9ho,“ pokr\u010dil rameny Tom a opatrn\u011b se zad\u00edval na Billa. „Je to tak?“<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b. Naprosto,“ odpov\u011bd\u011bl Bill p\u0159\u00edli\u0161 rychle.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Prost\u011b se stav\u00edm z\u00edtra ve\u010der.“<\/div>\n
„Ale co m\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed?“ Vzpomn\u011bl si Bill. „Obvykle je ve\u010der doma.“<\/div>\n
Tom obr\u00e1til o\u010di v sloup. „M\u016f\u017eu \u0159\u00edct, \u017ee mi ten chl\u00e1pek u\u017e te\u010f leze na nervy. Fajn, sejdeme se v kav\u00e1rn\u011b ve va\u0161\u00ed ulici z\u00edtra v deset ve\u010der.“<\/div>\n
„Ale, ale, p\u0159\u00edli\u0161 \u00fatuln\u00e9, Tome!“ Vyprskl Bill a z\u010dervenal nad t\u00edm, jak to vyzn\u011blo.<\/div>\n
„Bude\u0161 se se mnou muset vypo\u0159\u00e1dat na \u00fatuln\u00e9m m\u00edst\u011b. Tr\u00e9nuj svou odolnost. Bude se ti to hodit ve spoust\u011b v\u011bc\u00ed,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom. „Uvid\u00edme se z\u00edtra, Bille.“ Zvedl ruku na rozlou\u010denou, ani\u017e by se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno.<\/p>\n

Hodn\u011b se toho pro Billa zm\u011bnilo za tu kr\u00e1tkou chv\u00edli b\u011bhem jednoho dne. Ale to, co pro n\u011bj bylo nejv\u00edce znepokojuj\u00edc\u00ed, bylo to, \u017ee se Tom uk\u00e1zal b\u00fdt docela sympatick\u00fd \u010dlov\u011bk. Tahle cel\u00e1 v\u011bc by byla o mnoho jednodu\u0161\u0161\u00ed, kdyby to byl pt\u00e1k, kter\u00e9ho by mohl snadno nen\u00e1vid\u011bt. Zat\u00edmco Bill \u0161el, bez telefonu a zraniteln\u00fd, pomyslel na jednu osobu, kter\u00e1 mu v tuto chv\u00edli mohla pomoct se uvolnit.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Bille? hej! Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161.“ Georg otev\u0159el dve\u0159e s obrovsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem a je\u0161t\u011brkou na rameni.<\/p><\/div>\n

„Jo, m\u016fj telefon je rozbit\u00fd, tak\u017ee jsem nemohl zavolat. Vypad\u00e1 to, \u017ee Larry se m\u00e1 dob\u0159e,“ \u0159ekl Bill nerv\u00f3zn\u011b a z\u00edral na zv\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„Ach, Larry je na tom v\u017edycky dob\u0159e. Ale co se d\u011bje?“ Georg otev\u0159el dve\u0159e v\u00edce, aby Bill mohl vej\u00edt dovnit\u0159.<\/div>\n
„Napadlo m\u011b, jestli bys m\u011b nemohl dostat do sjet\u00e9ho stavu. Tenhle v\u00edkend st\u00e1l za hovno.“<\/div>\n
Georg zav\u0159el dve\u0159e a pod\u00edval se na n\u011bj s obavami. „No tak, Bille, jako tv\u016fj kamar\u00e1d m\u00e1m pocit, \u017ee bych ti m\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee jsou tady i jin\u00e9 zp\u016fsoby, abys byl \u0161\u0165astn\u00fd.“<\/div>\n
Bill se nahlas rozesm\u00e1l. „Opravdu, Georgu?“<\/div>\n
Georg se kousl do rtu, ne\u017e je rozt\u00e1hl do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. „Co j\u00e1, kurva, v\u00edm? Poj\u010fme kou\u0159it!“<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel rozta\u017een\u00fd na podlaze a hlavou se dot\u00fdkal t\u00e9 Georgovy. Na\u0161t\u011bst\u00ed, Larry byl um\u00edst\u011bn zp\u00e1tky do klece pot\u00e9, co Billova paranoia za\u010dala b\u00fdt u\u017e dost z\u0159ejm\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem drsn\u00fd, Georgu?“ Zeptal se Bill l\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Hm? Drsn\u00fd? J\u00e1 nev\u00edm. Jsi trochu k\u0159ehk\u00fd a podobn\u00e9 sra\u010dky,“ z\u00edvl Georg a prot\u00e1hl se, rukou narazil do Billova ramene.<\/div>\n
„Jo, ale mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych mohl vyhr\u00e1t v boji?“ Bl\u00e1bolil Bill d\u00e1l.<\/div>\n
„Je to o tom boji, kter\u00fd jsme sledovali tenkr\u00e1t v noci?“ Najednou se Georg prudce posadil, p\u0159\u00edli\u0161 rychle pro Billovy o\u010di. „No kurva ne! Ty r\u00e1ny a mod\u0159iny, kter\u00e9 jsi po tom ve\u010deru m\u011bl\u2026 dostal ses do rva\u010dky?“<\/div>\n
„Jak to, \u017ee zn\u00e1\u0161 mou du\u0161i tak dob\u0159e?“ Odpov\u011bd\u011bl Bill zp\u011bvav\u00fdm hlasem a posadil se se zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdma nohama. „Tot\u00e1ln\u011b jsem tomu chlapovi nakopal zadek.“<\/div>\n
„Bille, to je opravdu pitom\u00e9,“ \u0159ekl Georg v\u00e1\u017en\u011b, ale pak se za\u010dal chechtat. „Vole, nedok\u00e1\u017eu si to p\u0159edstavit.“<\/div>\n
Bill vzru\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „J\u00e1 taky ne! To prost\u011b nev\u00ed\u0161! P\u0159ekvapil jsem s\u00e1m sebe a zbytek t\u011bch chl\u00e1pk\u016f. Bylo to tak zatracen\u011b coooool,“ Bill prot\u00e1hl posledn\u00ed slovo a pot\u00e9 se rozka\u0161lal, kdy\u017e mu do\u0161el vzduch.<\/p>\n

„Pro\u010d mi to v\u0161echno \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Kdyby to Gustav zjistil, vysral by cihlu.“ Georg p\u0159imhou\u0159il sv\u00e9 rozmazan\u00e9 o\u010di.<\/div>\n

„Ne\u0159ekne\u0161 mu to, \u017ee? Byl by vzteky bez sebe,“ p\u0159iznal Bill.<\/div>\n
„Ne, tv\u00e9 tajemstv\u00ed je u m\u011b a Larryho v bezpe\u010d\u00ed.“ Bill se p\u0159ikr\u010dil p\u0159i zm\u00ednce o je\u0161t\u011brce. „Pro\u010d Larryho tolik nen\u00e1vid\u00ed\u0161?“ Georg se sna\u017eil trucovat, ale neda\u0159ilo se mu to.<\/div>\n
„Nen\u00ed to pravda, \u017ee ho nen\u00e1vid\u00edm! J\u00e1 jen\u2026 zelen\u00e9 v\u011bci, chlape. D\u011bs\u00ed m\u011b, okay.“<\/div>\n
„V\u0161echny zelen\u00e9 v\u011bci?“ Zeptal se Georg s vykulen\u00fdma o\u010dima vyd\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„V\u011bt\u0161ina z nich, pravd\u011bpodobn\u011b,“ reagoval Bill non\u0161alantn\u011b. „Tak\u017ee, co kdybych bojoval je\u0161t\u011b v\u00edc?“<\/div>\n
„Co kdybys prost\u011b sko\u010dil pod vlak?“ Odsekl Georg. „To je hloupost.“<\/div>\n
„Stejn\u011b tak drogy, Georgu,“ vyzval jej Bill.<\/div>\n
„Jo, ale d\u00edky drog\u00e1m neskon\u010d\u00edm se zlomen\u00fdm nosem. A\u017e na jednu ud\u00e1lost, kdy jsem tak n\u011bjak spadl ze schod\u016f, proto\u017ee jsem myslel, \u017ee l\u00edt\u00e1m,“ vzpom\u00ednal Georg.<\/div>\n
„Sledoval bys m\u011b p\u0159i boji?“ Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 up\u0159\u00edmn\u00fd o pravd\u011b.<\/div>\n
Georg si prot\u0159el o\u010di. „Pokud bys byl dobr\u00fd, mo\u017en\u00e1. Nerad bych t\u011b vid\u011bl cel\u00e9ho v prdeli.“<\/div>\n
„Ty jsi v prdeli, pr\u00e1v\u011b te\u010f,“ dob\u00edral si jej Bill a oba se za\u010dali sm\u00e1t. „Dost \u0159e\u010d\u00ed o rva\u010dk\u00e1ch! Mus\u00edm se dostat zp\u00e1tky dom\u016f p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se Gustav o m\u011b za\u010dne b\u00e1t jako n\u011bjak\u00e1 holka. M\u016f\u017ee\u0161 mu napsat, \u017ee m\u00e1m rozbit\u00fd telefon a \u017ee jsem na cest\u011b?“<\/div>\n
Georg p\u0159ik\u00fdvl a vypadal, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli usnout.<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee jsi m\u011b rozpt\u00fdlil,“ Bill se usm\u00e1l, kdy\u017e vstal jako novorozen\u00e9 h\u0159\u00edb\u011b a svalil se na gau\u010d.<\/div>\n
„Kdykoliv, br\u00e1cho. Uvid\u00edm, jestli m\u016f\u017eu pro Larryho sehnat n\u011bjakou \u010dervenou bundu. Tak\u017ee nebude zelen\u00fd, v\u00ed\u0161,“ nab\u00eddl Georg to, o \u010dem si myslel, \u017ee je geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n.<\/div>\n
„Okay, to zn\u00ed skv\u011ble!“ Lhal Bill.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Studen\u00fd vzduch sta\u010dil na to, aby Billa dostal z jeho kr\u00e1tkodob\u00e9ho pot\u011b\u0161en\u00ed a rozpt\u00fdlen\u00ed. V\u0161iml si, \u017ee byl p\u0159ehnan\u011b obez\u0159etn\u00fd, kdy\u017e m\u00edjel uli\u010dky a temn\u00e1 z\u00e1kout\u00ed budov, a \u010dekal, kde na n\u011bj kdo vysko\u010d\u00ed. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel o tom d\u0159\u00edve, ale p\u0159ipojen\u00edm se k Bushidovi si automaticky vytvo\u0159il nov\u00e9 nep\u0159\u00e1tele. Ty, se kter\u00fdmi se nikdy ani nesetkal. V\u0161ichni budou v\u011bd\u011bt, kdo je, nebyl ten typ, kter\u00fd by se mohl zam\u00edchat do davu. Sklonil hlavu a zrychlil a p\u0159i tom doufal, \u017ee opravdu ud\u011blal bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed z t\u011bch dvou.<\/p>\n

autor: mohanrocks<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: mohanrocks „D\u011bkuju, \u017ee jste se tady se mnou setkal.“ Bill se posadil ke stolu, naproti sv\u00e9mu \u0161koln\u00edmu poradci Dr. Jostovi. Byli v mal\u00e9 kav\u00e1rn\u011b, kam se lid\u00e9 chodili utopit v dom\u00e1c\u00edch \u00fakolech, k\u00e1v\u011b a p\u0159edra\u017een\u00e9m pe\u010divu. „Samoz\u0159ejm\u011b, ale co bylo tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[604],"tags":[],"class_list":["post-3571","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-rough"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3571","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3571"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3571\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3571"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3571"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3571"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}