{"id":3588,"date":"2014-11-13T15:00:00","date_gmt":"2014-11-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3576"},"modified":"2014-11-13T15:00:00","modified_gmt":"2014-11-13T14:00:00","slug":"blue-bird-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/11\/13\/blue-bird-9\/","title":{"rendered":"Blue Bird 9."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas nasadil v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e a polo\u017eil misku m\u00e1slov\u00fdch keks\u016f hned vedle lahve kvalitn\u00edho tvrd\u00e9ho alkoholu, po kter\u00e9m se vz\u00e1p\u011bt\u00ed nat\u00e1hl.<\/em><\/div>\n
„D\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b?“ zeptal se uplakan\u00e9ho chlapce vedle sebe, a i kdy\u017e ten v odpov\u011b\u010f zavrt\u011bl hlavou, nat\u00e1hl se po jeho skleni\u010dce a nalil mu dvojn\u00e1sobek toho, co pl\u00e1noval nal\u00edt sob\u011b.<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d to ud\u011blal?“<\/em><\/div>\n
Andreas v duchu proto\u010dil o\u010dima. V ten ve\u010der musel sly\u0161et tu ot\u00e1zku snad stokr\u00e1t. Za\u010d\u00ednal m\u00edt na ni alergii. U\u017e kdy\u017e jej spat\u0159il ve dve\u0159\u00edch – t\u0159esouc\u00edho se po cel\u00e9m t\u011ble a se slzami v o\u010d\u00edch – tak n\u011bjak doufal, \u017ee kdy\u017e se mu poda\u0159\u00ed op\u00edt ho, v\u0161e bude m\u00edt hladk\u00fd pr\u016fb\u011bh. Pl\u00e1n byl jasn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 krut\u00fd, ale on u\u017e nem\u011bl na v\u00fdb\u011br. \u010cekal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Kdy\u017e u\u017e bude tak mimo, \u017ee bude sotva v\u011bd\u011bt o sv\u011bt\u011b, svl\u00e9kne ho a pomiluje p\u0159\u00edmo uprost\u0159ed ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Musel si d\u00e1vat opravdu pozor, aby se neza\u010dal spokojen\u011b usm\u00edvat. M\u011bl ho p\u0159esn\u011b tam, kde ho v\u017edy cht\u011bl m\u00edt. Sta\u010dilo tak mali\u010dko\u2026 U\u017e jenom pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee mu bude pat\u0159it, \u017ee bude m\u00edt to, po \u010dem Tom zoufale tou\u017eil u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta, ho neuv\u011b\u0159iteln\u011b vzru\u0161ovalo a p\u0159ipravovalo o posledn\u00ed zbytky zdr\u017eenlivosti.<\/em><\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek mu to ale nem\u00ednil uleh\u010dit. I p\u0159esto, \u017ee za\u010d\u00ednal m\u00edt men\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee s artikulac\u00ed, a za\u010d\u00ednal se jemn\u011b pohupovat za strany na stranu, byl Tom po\u0159\u00e1d t\u00edm jedin\u00fdm, na co dok\u00e1zal myslet. \u010cekal by, \u017ee mu to bude cht\u00edt oplatit. \u017de jej tak\u00e9 zrad\u00ed. M\u00fdlil se. Bill jej ani po tom v\u0161em necht\u011bl zradit. Cht\u011bl jenom jedin\u00e9. B\u00fdt s n\u00edm.<\/p>\n

„Bille,“ podal mu skleni\u010dku a zad\u00edval se na n\u011bj rozhodn\u00fdm pohledem. „Ka\u0161li na n\u011bj. Mus\u00ed b\u00fdt hloup\u00fd, kdy\u017e vym\u011bnil n\u011bkoho, jako jsi ty, za oby\u010dejnou tuctovou holku.“<\/em><\/div>\n

„Nen\u00ed tuctov\u00e1,“ p\u00edplo zni\u010den\u00e9 klub\u00ed\u010dko a znechucen\u011b od sebe odt\u00e1hlo Andreasovu ruku s nab\u00edzen\u00fdm pit\u00edm. „Je p\u011bkn\u00e1, m\u00e1 hezkou postavu\u2026 kdybys vid\u011bl, jak se tv\u00e1\u0159ila. Jako by j\u00ed pat\u0159il cel\u00fd sv\u011bt-“ hlas se mu zlomil. Tv\u00e1\u0159 ukryl do dlan\u00ed a op\u011bt se naplno rozvzlykal. Jakmile kolem ramen uc\u00edtil Andreasovu pa\u017ei, v prvn\u00ed chv\u00edli m\u011bl chu\u0165 se odt\u00e1hnout; vyhnout se tomu doteku. Nakonec ale podlehl sv\u00e9 bolesti a vnit\u0159n\u00ed pot\u0159eb\u011b b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm. Jeho podnapil\u00e1 mysl okam\u017eit\u011b za\u010dala fantaz\u00edrovat o tom, \u017ee nen\u00ed obj\u00edm\u00e1n nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, ale bratrem. \u010clov\u011bkem, kter\u00fd b\u011bhem jedin\u00e9ho ve\u010dera zni\u010dil v\u0161e, na \u010dem si Bill zakl\u00e1dal. Jeho sny, iluze, nad\u011bje. L\u00e1sku, kterou v\u016f\u010di n\u011bmu p\u0159echov\u00e1val, v\u0161ak zni\u010dit nedok\u00e1zal, a pr\u00e1v\u011b proto to tak \u0161\u00edlen\u011b bolelo.<\/em><\/div>\n
Pooto\u010dil hlavu, nosem nev\u011bdomky pohladil Andreasovu tepnu a zhluboka se nadechl. Nas\u00e1l ostrou ko\u0159en\u011bnou v\u016fni a znechucen\u011b odvr\u00e1til hlavu. To nebyl jeho Tomi. To nebyla v\u016fn\u011b, kterou miloval.<\/em> <\/p>\n<\/div>\n
\n
„Napij se, uvoln\u00ed\u0161 se a bude ti l\u00e9pe.“<\/em><\/div>\n
Bill se zahled\u011bl na jantarovou tekutinu a op\u011bt zavrt\u011bl hlavou, i kdy\u017e nyn\u00ed m\u00e9n\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. „Nem\u016f\u017eu p\u0159ij\u00edt dom\u016f opil\u00fd. M\u00e1ma se bude zlobit.“<\/em><\/div>\n
Andreas\u016fv \u017ealudek ud\u011blal hned n\u011bkolik kotrmelc\u016f. Za\u010d\u00ednalo to b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 lehk\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Tak m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat tady. M\u00ed rodi\u010de p\u0159ijedou a\u017e poz\u00edt\u0159\u00ed. Pros\u00edm z\u016fsta\u0148, Bille. Jinak mi bude smutno.“ Nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f pohladil havran\u00ed pramen jemn\u00fdch vlas\u016f.<\/em><\/div>\n
Bill se od n\u011bj odsunul, ot\u0159el si mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zad\u00edval se na n\u011bj. „V\u00ed\u0161, \u017ee jsi jedin\u00fd, komu na mn\u011b doopravdy z\u00e1le\u017e\u00ed?“<\/em> <\/p>\n

Andreas nedok\u00e1zal odpov\u011bd\u011bt. Billova kr\u00e1sa mu ji\u017e op\u011bt vyr\u00e1\u017eela dech. I p\u0159esto, \u017ee nebyl nal\u00ed\u010den\u00fd a m\u011bl na sob\u011b starou tepl\u00e1kovou soupravu, vypadal p\u0159ekr\u00e1sn\u011b. Kdy\u017e se mu Tom p\u0159iznal se sv\u00fdmi city, i p\u0159esto, \u017ee to ne\u0159ekl nahlas, okam\u017eit\u011b ho pochopil. Neznal toti\u017e nikoho, koho by Bill hned na prvn\u00ed pohled neuchv\u00e1til. M\u011bl v sob\u011b n\u011bco magick\u00e9ho. N\u011bco, co pat\u0159ilo pouze jemu.<\/p>\n

„Takhle nemluv,“ \u0159ekl, kdy\u017e kone\u010dn\u011b dok\u00e1zal promluvit, ani\u017e by se mu vzru\u0161en\u00edm t\u0159\u00e1sl hlas. „Tom je idiot. Nem\u011bl ti takhle lh\u00e1t.“ V t\u00e9 chv\u00edli ho opustilo sv\u011bdom\u00ed. P\u0159estal b\u00fdt p\u0159\u00edtelem.<\/em><\/div>\n

„Tys\u2026 tys o tom v\u011bd\u011bl? \u0158\u00edkal ti n\u011bco?“ Z Billov\u00fdch o\u010d\u00ed vytryskl dal\u0161\u00ed proud slz. St\u00e9kaly mu po tv\u00e1\u0159i, t\u0159pytily se v matn\u00e9m sv\u011btle stoln\u00ed lampy a p\u0159ist\u00e1valy na rtech, kter\u00e9 Andreas tolik tou\u017eil ochutnat.<\/em><\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal, ale…-„<\/em><\/div>\n
„Ale co?“<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, z jeho slov jsem vyc\u00edtil, \u017ee to nikdy nebral p\u0159\u00edli\u0161 v\u00e1\u017en\u011b. Byla to pro n\u011bj jen hra. Nic to pro n\u011bj neznamenalo, a kdy\u017e ho to p\u0159estalo bavit, na\u0161el si holku. To je m\u016fj n\u00e1zor.“<\/em><\/div>\n
Bill zalapal po dechu. Andreasova slova se mu jedno po druh\u00e9m zar\u00fdvaly do k\u016f\u017ee a zp\u016fsobovaly je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed utrpen\u00ed. Zavzlykal a s\u00e1m se nat\u00e1hl po skleni\u010dce, kterou do sebe hodil zp\u016fsobem zku\u0161en\u00e9ho alkoholika. Nepot\u0159eboval to zap\u00edt n\u011b\u010d\u00edm nealkoholick\u00fdm. Necht\u011bl se zbavovat nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pachuti na jazyku. Byla sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho bolesti a dokonale se hodila ke v\u0161emu, \u010d\u00edm proch\u00e1zel. Jeho alkoholem om\u00e1men\u00e1 mysl si vytv\u00e1\u0159ela vlastn\u00ed slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dky.<\/em><\/div>\n
Hra. Nic to neznamenalo. TY nic neznamen\u00e1\u0161.<\/em> <\/p>\n

Obraz p\u0159ed o\u010dima za\u010d\u00ednal vid\u011bt nejasn\u011b, m\u00edsty a\u017e rozmazan\u011b. Siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, doufaje, \u017ee to p\u0159ejde, ale v\u0161echno t\u00edm jenom zhor\u0161il. Op\u0159el se o velik\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd m\u011bl za z\u00e1dy, a zav\u0159el o\u010di. Vn\u00edmal, jak ho Andreas hlad\u00ed po boku a \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco o tom, jak\u00fd je Tom lh\u00e1\u0159, ale p\u0159est\u00e1val mu v\u011bnovat pozornost.<\/em><\/div>\n

Tom nikdy nebyl dobr\u00fdm lh\u00e1\u0159em. Bill ho u\u017e jako d\u00edt\u011b um\u011bl prokouknout za ka\u017ed\u00e9 situace. Proto nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it tomu, jak moc se v n\u011bm tentokr\u00e1t zm\u00fdlil.<\/em><\/div>\n
„Ulo\u017e\u00edm t\u011b do postele, ano?“ zaslechl Andreas\u016fv hlas. Zakroutil hlavou. Necht\u011bl sp\u00e1t.<\/em><\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 hlad?“ Op\u011bt zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Nebo by ses mohl je\u0161t\u011b n\u011b\u010deho nap\u00edt, hm?“ Andreas u\u017e nemluvil, \u0161eptal a jeho hlas sly\u0161el a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko. Nebylo mu dob\u0159e. Za\u010d\u00ednal se c\u00edtit nep\u0159\u00edjemn\u011b a nebylo to zp\u016fsobeno alkoholem.<\/em><\/div>\n
„Zavolej\u2026 zavolej Tomimu,“ jazyk se mu nep\u0159\u00edjemn\u011b lepil na patro. Nedok\u00e1zal si ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky a \u0159\u00edct to, co m\u011bl na srdci. „Chci, aby p\u0159i\u0161el a… a vzal m\u011b dom\u016f.“ Zm\u011bnil polohu. Lehl si na bok, hlavu si op\u0159el o op\u011bradlo gau\u010de a klidn\u011b vydechl.<\/em><\/div>\n
„Tomi tady nen\u00ed, Bille. Je s n\u00ed a oba jsou hodn\u011b daleko.“ Bill nereagoval. Za\u010d\u00ednal us\u00ednat.<\/em> <\/p>\n

Andreas opatrn\u011b odsunul mal\u00fd st\u016fl a vkl\u00ednil se do t\u011bsn\u00e9ho prostoru mezi j\u00edm a gau\u010dem, kter\u00fd t\u00edm vytvo\u0159il. Po \u010dty\u0159ech se doplazil a\u017e k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 d\u00edky jemn\u00e9mu sv\u011btlu zlat\u011b z\u00e1\u0159ila. Spokojen\u011b se pousm\u00e1l a kone\u010dky prst\u016f polo\u017eil na holou k\u016f\u017ei jeho smetanov\u00fdch bok\u016f. Nyn\u00ed si u\u017e byl jist\u00fd t\u00edm, \u017ee pod svetrem nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 tri\u010dko. Zast\u00e9nal. V kalhot\u00e1ch ho a\u017e bolestiv\u011b tla\u010dila siln\u00e1 erekce. Nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, a\u017e pronikne do Billova t\u011bla a ulev\u00ed sv\u00e9mu vzru\u0161en\u00ed. Poh\u00e1n\u011bn alkoholem a l\u00e9ty nast\u0159\u00e1danou touhou p\u0159ilo\u017eil prsty k zipu Billova svetru a pomalounku ho stahoval dol\u016f, dokud se mu p\u0159ed o\u010dima nezjevila Billova hol\u00e1 hru\u010f. Zav\u0159el o\u010di, naklonil tv\u00e1\u0159 a hladov\u011b vs\u00e1l do \u00fast drobnou bradavku. Bill se zachv\u011bl.<\/em><\/div>\n

„Tomi,“ zavrn\u011bl, polo\u017eil se na z\u00e1da a na rty mu vystoupil sladk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
Andreas v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud ho chce m\u00edt, bude se muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee bude po celou dobu oslovov\u00e1n jm\u00e9nem, kter\u00e9 mu nepat\u0159\u00ed. Nevadilo mu to.<\/em><\/div>\n
„Tady jsem,“ za\u0161eptal, vyhledal Billovu ruku a propletl s n\u00edm prsty.<\/em><\/div>\n
Bill se m\u00edrn\u011b zamra\u010dil. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d byl schopen vn\u00edmat zjevn\u00e1 fakta. Tomovy prsty nikdy nebyly tak jemn\u00e9 a \u0161irok\u00e9. B\u0159\u00ed\u0161ka prst\u016f m\u011bl drsn\u00e1 a ztvrdl\u00e1 nekone\u010dn\u00fdm hran\u00edm na kytaru. Kdy\u017e v\u0161ak na krku uc\u00edtil hladov\u00fd polibek, zapomn\u011bl na prsty i na kytaru.<\/em><\/div>\n
„\u0158ekni, \u017ee nejsem jenom hra\u2026 \u0159ekni, \u017ee se Andy m\u00fdl\u00ed. Pov\u011bz, \u017ee m\u011b miluje\u0161 jako j\u00e1 tebe. Tomi\u2026 pros\u00edm, pov\u011bz to.“<\/em> <\/p>\n

Andreas tehdy poprv\u00e9 od chv\u00edle, co se u n\u011bj Bill objevil, poc\u00edtil n\u00e1znak v\u00fd\u010ditek. Neb\u00fdt jeho, v\u0161echno by bylo jinak. Bill by byl v n\u00e1ru\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se jej sna\u017eil tak zoufale chr\u00e1nit a tak moc se b\u00e1l jeho ztr\u00e1ty, a\u017e ud\u011blal tu nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost sv\u00e9ho \u017eivota. Poslechl jej. \u010clov\u011bka, kter\u00e9mu bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval. \u010clov\u011bka, kter\u00fd byl vinen v pln\u00e9m rozsahu. Rozd\u011blil je. Zni\u010dil jejich pouto. Dostal se do mysl\u00ed obou, nahlodal d\u016fv\u011bru a zp\u016fsobil hotovou katastrofu. Zdevastoval mo\u017en\u00e1 ten nejup\u0159\u00edmn\u011bj\u0161\u00ed a nejhlub\u0161\u00ed cit na sv\u011bt\u011b.<\/em><\/div>\n

Zavrt\u011bl hlavou a prohl\u00e9dl si Billovo t\u011blo od hlavy k pat\u011b. Zatla\u010dil ve\u0161ker\u00e9 v\u00fd\u010ditky do hloubky sv\u00e9 sobeck\u00e9 mysli a hladov\u011b se vrhl na Bill\u016fv sn\u011bhov\u00fd hrudn\u00edk. Hladil jeho jemnou k\u016f\u017ei, ochutn\u00e1val ji a pomalu m\u00ed\u0159il sv\u00fdmi rty dol\u016f. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko na to, aby se vzdal. Kone\u010dky prst\u016f vklouzl pod lem kalhot, stahuj\u00edc je jemn\u00fdmi pohyby dol\u016f. Trhnul sebou, kdy\u017e se cel\u00fdm doln\u00edm patrem rozneslo zvon\u011bn\u00ed ode dve\u0159\u00ed.<\/em> <\/p>\n

„Andreasi!“ zaslechl hlas jejich popleten\u00e9 sousedky, kter\u00fd byl dopln\u011bn hlasit\u00fdm klep\u00e1n\u00edm.“Andyy!“<\/em><\/div>\n

Proto\u010dil o\u010dima, prohr\u00e1bl si vlasy a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vyb\u011bhl z pokoje, se sklonil k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. „Hned jsem tady. Nikam mi neut\u00edkej, Billy.“ Nosem se ot\u0159el o jeho l\u00edce. „Hned jsem tam,“ zak\u0159i\u010del, m\u00ed\u0159\u00edc ke dve\u0159\u00edm.<\/em><\/div>\n
Bill se zavrt\u011bl. Zd\u00e1lo se mu o Tomovi. Dr\u017eel jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed, d\u00edval se mu do o\u010d\u00ed a usm\u00edval se. Kr\u00e1sn\u00fd jako v\u017edy. \u0158\u00edkal mu sam\u00e9 hezk\u00e9 v\u011bci, l\u00edbal jej do vlas\u016f a Bill se c\u00edtil jako ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b. Tom vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a zad\u00edval se na n\u011bj. U\u017e se neusm\u00edval.<\/em><\/div>\n
Co se stalo? Cht\u011bl se ho zeptat, ale z\u016fstal ti\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Otev\u0159i o\u010di!“ Tomova slova zn\u011bla nal\u00e9hav\u011b.<\/em><\/div>\n
Poslechl. Pomalu zamrkal, zesl\u00e1blou dlan\u00ed si prot\u0159el obli\u010dej a sna\u017eil se rozeznat obrysy v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 ho obklopovaly. Zd\u00e1lky zaslechl rozhovor, ale nerozum\u011bl ani jedin\u00e9mu slovu. M\u00edsto toho si vzpomn\u011bl na posledn\u00ed slova sv\u00e9ho snu. Tom jej siln\u011b pol\u00edbil na rty a ty sv\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159itiskl k jeho uchu – Ute\u010d pry\u010d!<\/em> <\/p>\n

Bill se nemotorn\u011b svalil na podlahu, dal se na \u010dty\u0159i a chv\u00edli se neh\u00fdbal, aby se mu poda\u0159ilo naleznout s\u00edlu. Pot\u00e9 vstal a nemotorn\u011b zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. V\u0161echno kolem jako by bylo zpomalen\u00e9, netu\u0161il, kudy kr\u00e1\u010d\u00ed. Veden srdcem a Tomovou prosbou ti\u0161e do\u0161el k dal\u0161\u00edm dve\u0159\u00edm vedouc\u00edm na zadn\u00ed dvorek. Otev\u0159el je a nen\u00e1padn\u011b proklouzl ven. Nezastavoval se. I p\u0159esto, \u017ee se v\u0161e kolem n\u011bj to\u010dilo, a kdy\u017e se zad\u00edval na jak\u00fdkoliv bod, zd\u00e1lo se, \u017ee vibruje, kr\u00e1\u010del d\u00e1l. S vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sil se mu poda\u0159ilo p\u0159el\u00e9zt n\u00edzk\u00fd plot, a kdy\u017e se ocitnul na lidupr\u00e1zdn\u00e9 ulici, na prvn\u00ed pohled se mu zd\u00e1lo, \u017ee tam nikdy p\u0159edt\u00edm nebyl. Chladn\u00fd vzduch v\u0161ak p\u016fsobil na jeho opilou mysl p\u0159\u00edmo blahod\u00e1rn\u011b. Netrvalo dlouho a dok\u00e1zal se zorientovat. Zapnul si svetr, zhluboka nas\u00e1l ostr\u00fd podzimn\u00ed vzduch a rozb\u011bhl se dom\u016f.<\/em><\/div>\n

\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Andreas svra\u0161til obli\u010dej, zavrt\u011bl hlavou a nakopnul mal\u00fd kam\u00ednek, jen\u017e mu le\u017eel v cest\u011b. Po p\u0159\u00edjemn\u011b str\u00e1ven\u00e9 chv\u00edli v cukr\u00e1rn\u011b se nyn\u00ed op\u011bt c\u00edtil mizern\u011b. Dal\u0161\u00ed hloup\u00e9 rande naslepo, dal\u0161\u00ed ztr\u00e1ta \u010dasu. Zvedl hlavu a na\u0161tvan\u00fdm pohledem pozoroval ulici, po kter\u00e9 kr\u00e1\u010del. Bylo kr\u00e1tce po des\u00e1t\u00e9 ve\u010der a i p\u0159esto, \u017ee slunce zapadlo teprve p\u0159ed hodinou, ulice byla lidupr\u00e1zdn\u00e1. Jak jinak, pomyslel si a op\u011bt na\u0161tvan\u011b kopnul do kam\u00ednku. Ani netu\u0161il, pro\u010d jej zni\u010dehonic popadla takov\u00e1 zu\u0159ivost. C\u00edtil, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku. \u017de se mu n\u011bco vymyk\u00e1 zpod kontroly a ten pocit se mu opravdu nel\u00edbil. Sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co by to mohlo b\u00fdt, ale nic jej nenapadalo.<\/p>\n

Zabo\u010dil doleva a pozoroval z\u00e1stup honosn\u011bj\u0161\u00edch dom\u016f, chr\u00e1n\u011bn\u00fdch vysok\u00fdmi ploty, kter\u00fd upoutal jeho pozornost jako prvn\u00ed. Pomalu kr\u00e1\u010del alej\u00ed vysok\u00fdch strom\u016f a po\u0161lap\u00e1val prvn\u00ed spadl\u00e9 l\u00edstky. O\u010di up\u00edral k jedin\u00e9mu domu. Kr\u010dil se na konci ulice. Nejm\u00e9n\u011b honosn\u00fd. Nejv\u00edce chr\u00e1n\u011bn\u00fd. D\u016fm, v n\u011bm\u017e str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu sv\u00e9ho d\u011btstv\u00ed. Zrychlil krok a posledn\u00ed metry doslova p\u0159eb\u011bhl. Zastavil p\u0159ed vysok\u00fdm d\u0159ev\u011bn\u00fdm plotem a ze zvyku o\u010dima zabloudil k Billovu oknu. Srdce mu tlouklo jako o z\u00e1vod i p\u0159esto, \u017ee se v n\u011bm nesv\u00edtilo. V\u011bd\u011bl, \u017ee Simone do pokoj\u016f sv\u00fdch syn\u016f b\u011bhem jejich nep\u0159\u00edtomnosti chod\u00ed jen z\u0159\u00eddka, v\u011bt\u0161inou kdy\u017e ji p\u0159epadne jak\u00e1si nostalgie, nebo se pou\u0161t\u00ed do velk\u00e9ho ukl\u00edzen\u00ed.<\/div>\n

Pousm\u00e1l se a vykro\u010dil dom\u016f, zahloub\u00e1n do vlastn\u00edch my\u0161lenek. Za dva dny m\u00e1 narozeniny. Kdyby mu ve\u010der napsal email a pozval by jej na oslavu, mo\u017en\u00e1 by je\u0161t\u011b stihnul p\u0159ilet\u011bt. Jen doufal, \u017ee p\u0159ilet\u00ed s\u00e1m. Tomovi se od t\u00e9 osudn\u00e9 noci zp\u0159ed dvou let, kdy se s Billem m\u00e1lem vyspal, nedok\u00e1zal pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, jak by to dopadlo, kdyby se mu p\u0159iznal. Od t\u00e9 doby se sice vid\u011bli jenom p\u00e1rkr\u00e1t, ale bylo to mezi nimi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee Tom nakonec odhal\u00ed jeho \u00famysl. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by se tak opravdu stalo, dopadlo by to velice \u0161patn\u011b. Ztratil by toho daleko v\u00edc, ne\u017e z\u00edskal, a kdy\u017e se nad t\u00edm l\u00e9pe zamyslel, nez\u00edskal t\u00edm v\u016fbec nic.<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy zmizel ve st\u00ednu dlouh\u00fdch v\u011btv\u00ed, Bill ve\u0161el do sv\u00e9ho pokoje a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d om\u00e1men Tomovou zm\u011bnou chov\u00e1n\u00ed zapnul sv\u011btlo a zalezl k Pumbovi do postele.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Tom pohladil sv\u00e9ho ps\u00edho p\u0159\u00edtele po hlav\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se nat\u00e1hl po velik\u00e9 krabici, kterou si vz\u00e1p\u011bt\u00ed polo\u017eil do kl\u00edna. Pousm\u00e1l se a pomalu ji otev\u0159el. O\u010dima okam\u017eit\u011b utkv\u011bl na hromad\u011b r\u016fzn\u011b velk\u00fdch fotografi\u00ed, chaoticky nah\u00e1zen\u00fdch jedna na druhou. Simone byla hodn\u011b po\u0159\u00e1dkumilovn\u00e1, ale ukl\u00e1d\u00e1n\u00ed fotek do alb nepat\u0159ilo mezi jej\u00ed priority. Na druhou stranu fotila hrozn\u011b r\u00e1da. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee pokud by fotky uspo\u0159\u00e1dal ve spr\u00e1vn\u00e9m chronologick\u00e9m po\u0159ad\u00ed, mohl by si prohl\u00e9dnout obr\u00e1zkov\u00fd film sv\u00e9ho \u017eivota.<\/p><\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di, pono\u0159il ruku do hromady a chv\u00edli se v n\u00ed p\u0159ehrab\u00e1val. N\u00e1hodn\u011b si vybral jeden z obr\u00e1zk\u016f, vyt\u00e1hl jej a pod\u00edval se na n\u011bj. Muselo to b\u00fdt znamen\u00ed. Fotku, kterou tiskl mezi prsty, ud\u011blal p\u0159ed lety on s\u00e1m. Byli na oslav\u011b u p\u0159\u00e1tel a Tom si tehdy poprv\u00e9 uv\u011bdomil, \u017ee s n\u00edm nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Za\u010d\u00ednal k Billovi c\u00edtit n\u011bco, co by \u017e\u00e1dn\u00fd bratr c\u00edtit nem\u011bl. Za\u010d\u00ednal se b\u00e1t sv\u00fdch pocit\u016f a kv\u016fli tomu m\u011bl po celou dobu zka\u017eenou n\u00e1ladu. Bill se ho pokou\u0161el rozveselit, a tak mu vtiskl do rukou star\u00fd fo\u0165\u00e1k, chytil se za nos, ze kter\u00e9ho jedin\u00fdm pohybem vykouzlil prase\u010d\u00ed ryp\u00e1k a vypl\u00e1zl na Toma jazyk. Fotka nebyla ostr\u00e1, proto\u017ee Tom se po celou dobu t\u0159\u00e1sl sm\u00edchem. Ale znamenala pro n\u011bj hodn\u011b.<\/p>\n

Vr\u00e1til ji zp\u011bt a op\u011bt zalovil v hromad\u011b fotek. Tentokr\u00e1t vybral jednu star\u0161\u00ed. On a Bill a jejich z\u0159ejm\u011b prvn\u00ed koup\u00e1n\u00ed v baz\u00e9nu. Bill Toma tahal za nos a Tom mu zakr\u00fdval o\u010di; z\u0159ejm\u011b u\u017e tehdy v\u011bd\u011bl, \u017ee bude m\u00edt z vody strach. Na dal\u0161\u00ed fotce byli zase spolu. Z\u00e1b\u011br zachytil jeden z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch okam\u017eik\u016f u jejich d\u011bde\u010dka. P\u0159inesl si dom\u016f n\u011bkolik mal\u00fdch ku\u0159\u00e1tek a oni z nich nedok\u00e1zali spustit o\u010di. Jedno z ku\u0159\u00e1tek, z\u0159ejm\u011b to nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed, jim poslou\u017eilo jako model a nechalo se hladit a p\u0159en\u00e1\u0161et z jedn\u00e9 ruky na druhou.<\/div>\n

Na dal\u0161\u00ed byli zase spolu. Jin\u00e9 prost\u0159ed\u00ed, jin\u00e1 vzpom\u00ednka, stejn\u00fd smysl. On a Bill. Pat\u0159ili k sob\u011b.<\/div>\n
Hlasit\u011b si povzdechl, odlo\u017eil krabici stranou a zad\u00edval se na hodinky. Ukazovaly n\u011bco m\u00e1lo po p\u016flnoci. D\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dil rozmyslet, vzal do ruky mobil a vyt\u00e1\u010del zn\u00e1m\u00e9 \u010d\u00edslo. Byl si jist\u00fd, \u017ee u\u017e bude vzh\u016fru. Ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no vst\u00e1vala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 brzy, aby si stihla ud\u011blat dokonal\u00fd make up a vlasy.<\/p>\n

S divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem poslouchal vyzv\u00e1n\u011bc\u00ed t\u00f3n a t\u0159\u00e1sl se nedo\u010dkavost\u00ed. U\u017e to cht\u011bl m\u00edt za sebou. Mo\u017en\u00e1 se trochu ob\u00e1val jej\u00ed reakce, ale u\u017e by to d\u00e9le nevydr\u017eel. Sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm zp\u016fsobil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho bolesti a on u\u017e necht\u011bl ubli\u017eovat. Pr\u00e1v\u011b naopak. Cht\u011bl kone\u010dn\u011b v\u0161echno napravit. Zapomenout na Andreasova slova, zapomenout na v\u0161e, o \u010dem se jej sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit.<\/div>\n

Cht\u011bl b\u00fdt st\u00ednem ob\u00edhaj\u00edc\u00edm kolem jasn\u00e9ho sv\u011btla. C\u00edtil, \u017ee k n\u011bmu pat\u0159\u00ed.<\/div>\n
Byli jako dv\u011b d\u011bti. Jejich nesm\u011bl\u00e9 polibky netrvaly d\u00e9le ne\u017e dv\u011b vte\u0159iny, doteky byly jemn\u00e9, t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9. Ale on v\u011bd\u011bl, \u017ee oba tou\u017e\u00ed po n\u011b\u010dem v\u00edc. \u017de si oba po t\u011bch letech zaslou\u017e\u00ed v\u00edc. Cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm. Byl ochoten se mu naprosto odevzdat a p\u0159ijmout v\u0161e, co by mu Bill nab\u00eddl. Miloval ho. Nedok\u00e1zal popsat slovy, jak \u0161\u00edlen\u011b sv\u00e9ho bratra miloval.<\/div>\n
Kdy\u017e po chv\u00edli p\u0159ijala hovor, nepustil ji k slovu. Pokud to m\u011bl ze sebe dostat, musel to ud\u011blat rychle a nesm\u011bl b\u00fdt p\u0159eru\u0161ov\u00e1n. Jinak by se zasekl a ne\u0159ekl v\u016fbec nic.<\/div>\n
„Ahoj,“ dostal ze sebe t\u0159esouc\u00edm se hlasem. „Mus\u00edme si promluvit.“<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

„Bille.“<\/p><\/div>\n

Nic.<\/div>\n
„Hal\u00f3, Bille.“<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 reakce.<\/div>\n
„No tak, pros\u00edm. Vst\u00e1vej.“ Tom se naklonil nad spokojen\u011b sp\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko a zlehka j\u00edm zat\u0159\u00e1sl. „Pros\u00edm, pros\u00edm, vst\u00e1vej,“ jemn\u011b jej po\u0161imral na b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
Bill kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednal vn\u00edmat. Zamlel se a nat\u00e1hl se po p\u0159ikr\u00fdvce, kterou mu Tom vzal. „Je mi zima,“ p\u00edpl ospal\u00fdm hlasem, ani\u017e by otev\u00edral o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, hned t\u011b p\u0159ikryju, ale mus\u00ed\u0161 m\u011b vn\u00edmat. Pros\u00edm, nespi.“<\/div>\n
„Jsem unaven\u00fd,“ zast\u00e9nal ne\u0161\u0165astn\u011b a op\u011bt se pokusil poslepu nahmatat c\u00edp p\u0159ikr\u00fdvky. Marn\u011b.<\/div>\n
„To j\u00e1 taky, ale mus\u00ed\u0161 m\u011b vyslechnout. Je to hodn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, pros\u00edm.“ Tom se svalil na matraci vedle n\u011bj a op\u011btovn\u011b ho po\u0161imral na b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
Bill se ospale zachichotal, chytil jej za ruku a p\u0159itulil se k jeho pa\u017ei. „\u0158ekni to Pumbovi, on mi to r\u00e1no pov\u00ed,“ zamumlal, vdechuj\u00edc Tomovu p\u0159\u00edjemnou v\u016fni.<\/div>\n
„Chci to \u0159\u00edct tob\u011b, trdlo,“ \u0159ekl Tom se sm\u00edchem. „Ne, ne, ne, nesm\u00ed\u0161 znovu usnout,“ \u0161eptl, posadil se a Billa usadil naproti sob\u011b. Chytil jej za tv\u00e1\u0159 a sna\u017eil se zachytit jeho ospal\u00fd pohled.<\/div>\n
„Tome, je\u2026,“ Bill pomalu zamrkal a oto\u010dil hlavu, aby se mohl pod\u00edvat na hodinky. „Jedna hodina. Opravdu to nem\u016f\u017ee po\u010dkat do r\u00e1na? J\u00e1 chci sp\u00e1t,“ post\u011b\u017eoval si, hlavou sklouzl pod Tom\u016fv krk a op\u011bt zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
Tom mu zapletl ruku do vlas\u016f a pol\u00edbil jej na \u010delo. „Ud\u011blal jsem to,“ za\u0161eptal mu do ucha a viditeln\u011b se rozt\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
Bill se donutil otev\u0159\u00edt o\u010di. Zvedl hlavu a pod\u00edval se na n\u011bj. „Cos ud\u011blal?“ zeptal se jemn\u011b.<\/div>\n
„Roze\u0161el jsem se s Riou.“<\/div>\n
Sv\u011bt se zastavil. Bill p\u0159estal d\u00fdchat. „C-co\u017ee?“ C\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed tla\u010d\u00ed slzy.<\/div>\n
„J\u00e1 a Ria\u2026 je konec.“<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Andreas nasadil v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz tv\u00e1\u0159e a polo\u017eil misku m\u00e1slov\u00fdch keks\u016f hned vedle lahve kvalitn\u00edho tvrd\u00e9ho alkoholu, po kter\u00e9m se vz\u00e1p\u011bt\u00ed nat\u00e1hl. „D\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b?“ zeptal se uplakan\u00e9ho chlapce vedle sebe, a i kdy\u017e ten v odpov\u011b\u010f zavrt\u011bl hlavou, nat\u00e1hl se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3588","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3588","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3588"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3588\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3588"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3588"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3588"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}