{"id":3604,"date":"2014-11-05T16:00:00","date_gmt":"2014-11-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3592"},"modified":"2014-11-05T16:00:00","modified_gmt":"2014-11-05T15:00:00","slug":"lost-to-be-found-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/11\/05\/lost-to-be-found-7\/","title":{"rendered":"Lost to be found 7."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i,<\/em><\/div>\n

po dlouh\u00e9 dob\u011b sem d\u00e1v\u00e1m i \u00favodn\u00ed slovo. N\u011bjak zapom\u00edn\u00e1te, co bylo ps\u00e1no v bod\u011b 6 u nult\u00e9ho d\u00edlu pov\u00eddky<\/a><\/em>, proto\u017ee se mi zd\u00e1, \u017ee pokud se po\u010det koment\u00e1\u0159\u016f nezasekl na stejn\u00e9m \u010d\u00edsle, tak dokonce u n\u011bkter\u00fdch d\u00edl\u016f klesl. U nult\u00e9ho d\u00edlu na m\u011b vykouklo 16 koment\u00e1\u0159\u016f a pod pov\u00eddkou jich najdu 6, kdy\u017e se zada\u0159\u00ed tak 8. J\u00e1 jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b r\u00e1da, \u017ee m\u016f\u017ee nov\u00fd d\u00edl pov\u00eddky p\u0159ib\u00fdvat alespo\u0148 jednou t\u00fddn\u011b, proto\u017ee na psan\u00ed opravdu ale opravdu nem\u00e1m moc \u010dasu, a p\u0159esto v\u00e1s o n\u011b nechci o\u0161idit. Tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1s t\u00edmto op\u011bt alespo\u0148 na chv\u00edli popo\u017eenu, proto\u017ee pokud to nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd \u00fa\u010dinek, u\u017e jsem vymyslela, co ud\u011bl\u00e1m, pokud budete d\u00e1l leno\u0161i. Kdy\u017e si najdete \u010das na p\u0159e\u010dten\u00ed d\u00edlu, ur\u010dit\u011b si najdete \u010das na naps\u00e1n\u00ed koment\u00e1\u0159e, \u017ee ano?<\/em><\/div>\n
Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Mohlo b\u00fdt kolem p\u016fl 2 v noci, kdy\u017e Billa probudil n\u011bjak\u00fd \u0161ramot. Otev\u0159el o\u010di a posadil se na posteli. Zmaten\u011b se d\u00edval po pokoji a nap\u00ednal u\u0161i, jestli to usly\u0161\u00ed znovu. Nebyl si jist\u00fd, jestli se mu zd\u00e1l n\u011bjak\u00fd sen, ve kter\u00e9m n\u011bco \u0161ramotilo, nebo to bylo skute\u010dn\u00e9, a proto se probudil.<\/div>\n
Myslel, \u017ee bude obt\u00ed\u017en\u00e9 usnout na nov\u00e9m m\u00edst\u011b, ale brzk\u00e9 vst\u00e1v\u00e1n\u00ed a naprosto \u00fanavn\u00e1 cesta mu nedovolily p\u0159em\u00fd\u0161let nad stra\u0161ideln\u00fdmi v\u011bcmi nebo divn\u00fdmi zvuky z ve\u010dera.<\/div>\n
Mrkal do tmy, sna\u017e\u00edc se rozezn\u00e1vat tvary n\u00e1bytku v jeho pokoji, aby se zorientoval. Mo\u017en\u00e1 je to jen p\u00e1r minut, co usnul. Mo\u017en\u00e1 jeho rodi\u010de je\u0161t\u011b vybaluj\u00ed v\u011bci, nebo se sprchuj\u00ed, a to mohla b\u00fdt ta p\u0159\u00ed\u010dina toho zvuku, jen\u017ee tohle pro n\u011bj uklid\u0148uj\u00edc\u00ed vysv\u011btlen\u00ed mu nevydr\u017eelo p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Pohled na mobil mu jasn\u011b napov\u011bd\u011bl, \u017ee jeho rodi\u010de u\u017e jsou jist\u011b d\u00e1vno zalezl\u00ed v posteli a sp\u00ed. Dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed zn\u011blo, \u017ee je mo\u017en\u00e1 ten hloup\u00fd Set n\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00fd, nebo paranoidn\u00ed a chod\u00ed v noci po dom\u011b, aby zkontroloval, \u017ee se dovnit\u0159 nedostali zlod\u011bji. Nebo mo\u017en\u00e1 hled\u00e1 sekyru a te\u010f se ne tak ti\u0161e a opatrn\u011b krade domem, aby je zabil. V Billov\u00fdch u\u0161\u00edch za\u010dalo hu\u010det a tlukot srdce za\u010dal zrychlovat. Ani v\u011bdom\u00ed, \u017ee se s rodi\u010di dohodl, \u017ee se na noc v pokoj\u00edch rad\u011bji zamknou, mu p\u0159\u00edli\u0161 nepomohlo. Jen doufal, \u017ee Gordon nechal kl\u00ed\u010d v z\u00e1mku, kdyby m\u011bl Set n\u00e1hradn\u00ed.<\/p>\n

Ozval se zvuk lupnut\u00ed a Bill sebou cukl. Srdce mu vyl\u00edtlo a\u017e do krku a on zt\u011b\u017eka polkl. M\u011bl pocit, \u017ee mu trvalo sv\u011bteln\u00fd rok, ne\u017e se odhodlal odkr\u00fdt a spustit nohy dol\u016f. Zkontroloval zamknut\u00e9 dve\u0159e a p\u0159itiskl ucho k jejich desce. Na chodb\u011b bylo ticho. Bill se pod\u00edval na dve\u0159e a pohladil jejich povrch. Odt\u00e1hl se a oto\u010dil se do pokoje.<\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 to byla jen my\u0161. Velk\u00e1 vy\u017eran\u00e1 krysa,“ \u0161eptal si s\u00e1m pro sebe a pomalu se bl\u00ed\u017eil k zata\u017een\u00fdm z\u00e1v\u011bs\u016fm. Bylo by to o tolik snaz\u0161\u00ed, kdyby mohl rozsv\u00edtit, ale jestli byl n\u011bkdo venku, t\u011b\u017eko by ho z okna vid\u011bl. Dovnit\u0159 by bylo vid\u011bt kr\u00e1sn\u011b, ale sv\u011btlo odr\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed se od sklen\u011bn\u00fdch v\u00fdpln\u00ed by Billovi nedovolovalo vid\u011bt, co se d\u011bje venku. Na druhou stranu jej d\u011bsil ten obrovsk\u00fd v\u00fdhled do \u010dernoty, kter\u00e1 jej moment\u00e1ln\u011b p\u0159ipravovala o dech. T\u0159esouc\u00edma rukama se nat\u00e1hl pro okraj z\u00e1v\u011bsu, kter\u00fd byl p\u0159eta\u017een\u00fd p\u0159es ten druh\u00fd, aby dovnit\u0159 nevnikal ani ten neju\u017e\u0161\u00ed prou\u017eek tmy z venku. Chv\u011bj\u00edc\u00edmi se prsty sev\u0159el lem a opatrn\u011b z\u00e1v\u011bsy rozt\u00e1hl od sebe sotva na \u0161\u00ed\u0159ku dvou prst\u016f. Zvedl bradu a jedn\u00edm okem se pod\u00edval ven. Putoval pohledem zprava doleva tak, jak mu zorn\u00fd \u00fahel dovoloval.<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e to vypadalo, \u017ee ani venku se ned\u011bje nic podez\u0159el\u00e9ho a zvuky mohla zp\u016fsobit n\u011bjak\u00e1 zatoulan\u00e1 ko\u010dka, zahl\u00e9dl Bill v d\u00e1lce mal\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko, kter\u00e9 se pohybovalo sm\u011brem k domu.<\/div>\n
\n
„Aaaaahhhhhh!!!!“ zaje\u010del Bill vysok\u00fdm hlasem a pustil se z\u00e1v\u011bsu. Nejen \u017ee Bill\u016fv jekot probudil cel\u00fd d\u016fm, byl pravd\u011bpodobn\u011b sly\u0161et a\u017e ven, proto\u017ee sv\u011btlo v m\u017eiku zhaslo, co\u017e Billa vyd\u011bsilo je\u0161t\u011b v\u00edce, proto\u017ee najednou nev\u011bd\u011bl, kde se pohybuje to, co d\u011blalo to sv\u011btlo.<\/div>\n
„Aaaahhhh!“ zak\u0159i\u010del Bill podruh\u00e9, kdy\u017e n\u011bkdo za\u010dal lomcovat klikou od jeho pokoje.<\/div>\n
„Bille! Bille! To jsem j\u00e1 m\u00e1ma! Otev\u0159i dve\u0159e!“ volala Simone z chodby, kterou Bill\u016fv k\u0159ik probudil, a bu\u0161ila do dve\u0159\u00ed. Bill p\u0159isko\u010dil ke dve\u0159\u00edm, rozsv\u00edtil sv\u011btlo v pokoji a klepaj\u00edc\u00edma rukama se mu a\u017e na podruh\u00e9 poda\u0159ilo oto\u010dit kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku. Jakmile dve\u0159e cvakly, Bill s nimi trhl a rozrazil je, vyb\u00edhaj\u00edc na osv\u011btlenou chodbu.<\/div>\n
„Co je, zlato? Co se stalo?“ strachovala se ospal\u00e1 Simone, kdy\u017e vid\u011bla, jak se Bill t\u0159ese a sotva popad\u00e1 hr\u016fzou dech.<\/div>\n
„N\u011bkdo tam byl! Na zahrad\u011b. M\u011bl sv\u011btlo a bl\u00ed\u017eil se pomalu k domu,“ sypal ze sebe rychle.<\/div>\n
„Bille, to se ti asi jen…“<\/div>\n
„Nezd\u00e1lo!!! Probudily m\u011b zvuky a pak jsem vid\u011bl to sv\u011btlo! Jedeme pry\u010d! Nebudu tady ani o minutu d\u00fdl. B\u016fhv\u00ed, kolik lid\u00ed v tomhle bar\u00e1ku um\u0159elo. Jedeme dom\u016f hned!“ k\u0159ikl Bill a hladil se po pa\u017e\u00edch. Studen\u00e1 podlaha jej bodala do chodidel.<\/p>\n

„Co se to tu d\u011bje?“ ozvalo se na za\u010d\u00e1tku chodby hromov\u011b a tentokr\u00e1t sebou \u0161kubli v\u0161ichni t\u0159i, proto\u017ee ne\u010dekali, \u017ee se u jejich rodinn\u00e9ho dramatu objev\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkdo dal\u0161\u00ed.<\/div>\n

„Nic, Sete, omlouv\u00e1m se, jestli jsme v\u00e1s vzbudili,“ omluvila se Simone.<\/div>\n
„Mami, \u0159\u00edk\u00e1m ti pravdu. Vid\u011bl jsem v zahrad\u011b sv\u011btlo. Nechci tady z\u016fstat,“ nal\u00e9hal Bill. Set zaslechl, co ten kluk \u0159\u00edkal sv\u00e9 matce, a trhl sebou.<\/div>\n
„Sv\u011btlo v zahrad\u011b?“ zeptal se Set m\u00edrn\u011b p\u0159i\u0161krcen\u011b.<\/div>\n
„Jo! Takov\u00e1 ta v\u011bc, kter\u00e1 je pot\u0159ebn\u00e1 po tm\u011b, abyste t\u0159eba vid\u011bl na cestu,“ odsekl Bill a ani vyd\u011b\u0161en\u00fd k smrti nezapom\u00ednal na svoji ob\u010dasnou j\u00edzlivost a nesympatie k mu\u017ei.<\/div>\n
„To jsem byl j\u00e1,“ vyhrkl bez rozmyslu. Simone a Gordon se oto\u010dili jeho sm\u011brem. Bill t\u011b\u017ece polkl, ale jeho srdce se touto kr\u00e1tkou v\u011btou malinko zklidnilo.<\/div>\n
„Vy?“ uji\u0161\u0165oval se Gordon.<\/div>\n
„Ano j\u00e1,“ p\u0159ik\u00fdvl a jeho v\u00fdraz zkamen\u011bl, jako by si v hlav\u011b kone\u010dn\u011b sesum\u00edroval slova a nic jej nemohlo p\u0159ekvapit.<\/div>\n
„A m\u016f\u017eete n\u00e1m \u0159\u00edct, co jste d\u011blal venku uprost\u0159ed noci?“ uhodil Gordon na\u0161tvan\u011b. Kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu jeho rozmaru vystra\u0161il k smrti jeho nevlastn\u00edho syna, kter\u00fd te\u010f stoprocentn\u011b neusne, proto\u017ee jednak mu v \u017eil\u00e1ch koloval \u010dist\u00fd adrenalin, a jednak se te\u010f bude b\u00e1t usnout a bude naslouchat v\u0161em zvuk\u016fm, kter\u00e9 star\u00fd d\u016fm vyd\u00e1val.<\/p>\n

„V noci \u0161patn\u011b sp\u00edm a ob\u010das se jdu proj\u00edt na \u010derstv\u00fd vzduch. Kdy\u017e u\u017e jsem byl v zahrad\u011b, byl jsem zkontrolovat hrob. Ty de\u0161tiv\u00e9 dny posledn\u011b vymlely hl\u00ednu, kterou jsem tam p\u0159ed p\u00e1r dny dosyp\u00e1val, tak jsem se uji\u0161\u0165oval, \u017ee u\u017e se p\u016fda nijak neh\u00fdbe,“ vysv\u011btlil.<\/div>\n

„Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9,“ zavrt\u011bla Simone hlavou bez dechu. \u017de Set nesp\u00ed, to by pochopila, \u017ee se v noci toul\u00e1 po venku, to taky d\u00e1valo smysl, ale aby po noc\u00edch tr\u00e1vil \u010das kontrolov\u00e1n\u00edm hrobu, to u\u017e bylo trochu morbidn\u00ed.<\/div>\n
„\u010c\u00edm jste sv\u00edtil?“ zeptala se Simone.<\/div>\n
„Lucernou.“<\/div>\n
„A pro\u010d jste to sv\u011btlo hned zhasl? Nebyl jste ani v polovin\u011b zahrady!“ za\u00fato\u010dil Bill.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem sly\u0161el k\u0159ik a jak jsem se prudce oto\u010dil k domu, v\u00edtr mi sv\u00ed\u010dku v lucern\u011b zhasnul.“<\/div>\n
„Tak vid\u00ed\u0161, Bille, nic to nebylo,“ promluvila k n\u011bmu Simone. Vid\u011bla, jak si Bill Seta ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b prohl\u00ed\u017e\u00ed od hlavy a\u017e k pat\u011b. Gordon se pod\u00edval na vykolejen\u00e9ho Billa a obr\u00e1til se k Setovi.<\/div>\n
„Po\u017e\u00e1d\u00e1m v\u00e1s, abyste tyhle no\u010dn\u00ed v\u00fdlety u\u017e neopakoval,“ pronesl ochran\u00e1\u0159sky, ochotn\u00fd b\u00edt se za svoji rodinu jako lev. Mohl nad t\u00edm m\u00e1vnout rukou a zasm\u00e1t se tomu, \u017ee Bill ve sv\u00e9m v\u011bku st\u00e1le v\u011b\u0159\u00ed na stra\u0161idla a podobn\u00e9 v\u011bci, ale neud\u011blal to. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill citliv\u00fd a spont\u00e1nn\u00ed a z t\u011bchto v\u011bc\u00ed m\u00e1 respekt.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jste sem nem\u011bli jezdit, kdy\u017e se leknete i mal\u00e9ho hloup\u00e9ho sv\u011bt\u00fdlka,“ zabru\u010del si pod vousy a n\u00e1padn\u011b rychl\u00fdm krokem z chodby zmizel. Gordon otev\u0159el \u00fasta, \u017ee mu odpov\u00ed n\u011bco ve smyslu, aby nezapom\u00ednal, kdo je tu majitel, ale nakonec \u00fasta zaklapl a svoji pozn\u00e1mku spolkl. V\u0161ichni t\u0159i po\u010dkali, dokud neusly\u0161\u00ed bouchnut\u00ed Setov\u00fdch dve\u0159\u00ed od lo\u017enice. Bill chytil Simone za ruce.<\/p>\n

„Mami, on l\u017ee! L\u017ee! Nemohl to b\u00fdt on. To sv\u011btlo se u\u017e bl\u00ed\u017eilo k domu, kdy\u017e jsem zak\u0159i\u010del. Nest\u00e1lo na m\u00edst\u011b, aby se mohl oto\u010dit a nechat v\u00edtr, aby sv\u00ed\u010dku uhasil,“ pov\u00eddal Bill rychle, ale ti\u0161e, kdyby Set t\u0159\u00edskl dve\u0159mi jen na oko a poslouchal za rohem jako ve\u010der, kdy\u017e st\u011bhovali v\u011bci do domu.<\/div>\n

„Ale Bille.“<\/div>\n
„A kdy\u017e byl v zahrad\u011b, jak to \u017ee na sob\u011b m\u011bl jen \u017eupan a dom\u00e1c\u00ed ba\u010dkory? Nem\u011bl by b\u00fdt oble\u010den\u00fd do bundy a gum\u00e1k\u016f, nebo tak n\u011bco? Nemohl stihnout dob\u011bhnout do domu a v\u0161echno ze sebe svl\u00e9ct,“ k\u0148u\u010del Bill, kdy\u017e d\u00edky vlastn\u00edm argument\u016fm zji\u0161\u0165oval, \u017ee z\u00e1hada st\u00e1le nebyla vy\u0159e\u0161ena.<\/div>\n
„Bille, nep\u0159i\u0161el sem p\u0159eci hned. Chv\u00edli mu to trvalo, ne\u017e se tady objevil,“ p\u0159esv\u011bd\u010dovala jej Simone.<\/div>\n
„Ne ne ne. J\u00e1 mu nev\u011b\u0159\u00edm. Venku byl n\u011bkdo jin\u00fd, nebo n\u011bco, nebo… j\u00e1 nev\u00edm! Chci odsud pry\u010d,“ prosil Bill.<\/div>\n
„Bille, Bille, uklidni se. Jdi si te\u010f lehnout, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 u\u017e se do toho pokoje nevr\u00e1t\u00edm a u\u017e v\u016fbec tam nebudu sp\u00e1t,“ zap\u0159el se Bill a objal sv\u016fj hrudn\u00edk ledov\u00fdmi pa\u017eemi.<\/div>\n
„Dob\u0159e, ud\u011bl\u00e1me to takhle. V na\u0161\u00ed lo\u017enici je celkem prostorn\u00e1 pohovka. Vlez si do postele za m\u00e1mou a j\u00e1 se pak vysp\u00edm na t\u00e9 pohovce. P\u016fjdu se pod\u00edvat kolem domu a ujistit se, \u017ee tady nen\u00ed nikdo jin\u00fd krom\u011b n\u00e1s \u010dty\u0159, ano?“ pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd po chvilce zav\u00e1h\u00e1n\u00ed p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Vezmu tv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159 a p\u0159ikr\u00fdvku, aby m\u011bl Gordon pod \u010d\u00edm sp\u00e1t. Jdi zat\u00edm k n\u00e1m,“ \u0159ekla Simone a ve\u0161la k Billovi do pokoje. Vzala v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 a pokoj za sebou zav\u0159ela. Na chodb\u011b j\u00ed v\u011bci vzal Gordon, aby se s t\u00edm netahala a pomohl j\u00ed to p\u0159en\u00e9st do lo\u017enice. Gordon se chystal p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h, kdy\u017e jej Simone st\u00e1hla stranou.<\/div>\n
„J\u00e1 na duchy nev\u011b\u0159\u00edm, ale vezmi si n\u011bco s sebou, kdyby to byl opravdu n\u011bjak\u00fd zlod\u011bj,“ za\u0161eptala Simone starostliv\u011b.<\/div>\n
„Neboj se. V hale vis\u00ed n\u011bjak\u00e9 \u0161avle, tak snad to posta\u010d\u00ed,“ zasm\u00e1l se Gordon.<\/div>\n
„Bu\u010f opatrn\u00fd,“ l\u00edbla Simone sv\u00e9ho man\u017eela na \u00fasta a vzala si od n\u011bj pe\u0159iny. Gordon zam\u00ed\u0159il chodbou pry\u010d od lo\u017enice, zat\u00edmco Simone ve\u0161la dovnit\u0159 a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e.<\/p>\n

Bill sed\u011bl na pohovce a t\u0159el si lev\u00fdm chodidlem prav\u00fd n\u00e1rt. Bez bot se na podlah\u00e1ch zkr\u00e1tka nedalo chodit.<\/div>\n

„Nebude\u0161 sp\u00e1t v posteli?“ zeptala se Simone.<\/div>\n
„Ne j\u00e1… nep\u0159iprav\u00edm Gordona o pohodln\u00e9 span\u00ed,“ \u0161pitl a sklopil hlavu. Te\u010f, kdy\u017e se trochu uklidnil, se c\u00edtil provinile, \u017ee vzbudil cel\u00fd d\u016fm, a zahanben\u011b, \u017ee reagoval jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se boj\u00ed p\u0159\u00ed\u0161er lezouc\u00edch ze sk\u0159\u00edn\u011b. Netvrdil, \u017ee to bylo stra\u0161idlo nebo duch, ale n\u011bkdo, kdo na zahrad\u011b nem\u011bl co d\u011blat. Nav\u00edc uprost\u0159ed noci.<\/div>\n
„To bude dobr\u00e9, Bille,“ promlouvala k synovi Simone a \u010dekala, dokud se nepolo\u017e\u00ed, aby jej mohla p\u0159ikr\u00fdt. Pohovka byla na\u0161t\u011bst\u00ed dostate\u010dn\u011b dlouh\u00e1. S \u0161\u00ed\u0159kou u\u017e to bylo hor\u0161\u00ed, ale pro jednoho huben\u00e9ho \u010dlov\u011bka to sta\u010dilo na to, aby z n\u00ed v noci nespadl. „Dobrou noc.“ Simone pustila okraj p\u0159ikr\u00fdvky, rozsv\u00edtila lampi\u010dku na no\u010dn\u00edm stolku a zhasnula velk\u00fd stropn\u00ed lustr, aby mohl Bill snadn\u011bji usnout. Sly\u0161ela \u0161ust\u011bn\u00ed, jak se jej\u00ed syn uveleboval do lep\u0161\u00ed pozice, a\u017e vrcen\u00ed ustalo. Simone se posadila na postel, p\u0159ikryla si nohy a op\u0159en\u00e1 o \u010delo postele \u010dekala na sv\u00e9ho man\u017eela, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed ze sv\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 cesty.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Gordon obe\u0161el cel\u00fd d\u016fm kolem dokola, a pokud narazil na n\u011bjak\u00e9 dve\u0159e, zkusil je otev\u0159\u00edt, ale v\u0161echny jej zklamaly, proto\u017ee byly zamknut\u00e9. Okna u z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla byla zabedn\u011bn\u00e1 a ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle byla zav\u0159en\u00e1. Pro\u0161el i pozemkem, ale na nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho nenarazil.<\/p><\/div>\n

Tr\u00e1va d\u00edky vydatn\u00fdm de\u0161\u0165\u016fm povysko\u010dila, tak\u017ee pokud se tu n\u011bkdo proch\u00e1zel, viditeln\u00e9 stopy za sebou nezanechal.<\/div>\n
Gordon si povzdychl a vracel se k domu s nepo\u0159\u00edzenou. Proch\u00e1zel pod mal\u00fdm p\u0159\u00edst\u0159e\u0161kem vedle zahradn\u00edho domku, kter\u00fd vypadal sp\u00ed\u0161e jako d\u0159ev\u011bn\u00e1 k\u016flna. Z jedn\u00e9 strany byl otev\u0159en\u00fd. Posv\u00edtil si dovnit\u0159 a uvid\u011bl na jednom tr\u00e1mku pov\u011b\u0161en\u00e9 3 lucerny. Ve\u0161el dovnit\u0159 a do v\u0161ech si posv\u00edtil.<\/div>\n
Dv\u011b z nich fungovaly na klasick\u00e9 sv\u00ed\u010dky, kter\u00e9 se zap\u00e1lily a str\u010dily dovnit\u0159, ale ani jedna v sob\u011b sv\u00ed\u010dku nem\u011bla. T\u0159et\u00ed z nich byla na petrolej, ale kdy\u017e Gordon lucernu nahnul, z\u00e1hy zjistil, \u017ee by z n\u00ed nedostal ani jednu jedinou kapku. Byla \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00e1. S\u00e1hl prsty na m\u00edrn\u011b o\u010douzen\u00e1 skla. M\u011bl za to, \u017ee pokud byla lucerna ned\u00e1vno pou\u017e\u00edvan\u00e1, skla by m\u011bla b\u00fdt je\u0161t\u011b minim\u00e1ln\u011b tepl\u00e1 nebo vla\u017en\u00e1, proto\u017ee a\u010dkoli bylo venku chladno a lucerna mohla d\u00edky tomu rychleji vychladnout, pod p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek nefoukalo, tak\u017ee tu bylo na prvn\u00ed pocit tepleji ne\u017e kolem. Zklaman\u011b ale ruku st\u00e1hl k t\u011blu, proto\u017ee skla byla \u00fapln\u011b ledov\u00e1.<\/p>\n

H\u00e1dal, \u017ee venku u\u017e nic a nikoho nevykouk\u00e1, proto se vr\u00e1til ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159el a cht\u011bl p\u0159ekro\u010dit pr\u00e1h, kdy\u017e se pod\u00edval na sv\u00e9 boty, kter\u00e9 byly mokr\u00e9, od bl\u00e1ta a olepen\u00e9 kousky tr\u00e1vy. To by ud\u011blal p\u011bkn\u00fd svin\u010d\u00edk, ne\u017e by do\u0161el k botn\u00edku. Zul si boty venku a dovnit\u0159 ve\u0161el bos. Pe\u010dliv\u011b za sebou zamkl dve\u0159e a rad\u011bji je\u0161t\u011b vzal za kliku, aby se ujistil, \u017ee jsou dve\u0159e opravdu nedobytn\u00e9. Svl\u00e9kl ze sebe navlhlou bundu a zane\u0159\u00e1d\u011bnou obuv odlo\u017eil na podlo\u017eku pod v\u011b\u0161\u00e1kem. Cht\u011bl se narovnat, kdy\u017e si v\u0161iml Setov\u00fdch bot a star\u00e9 bundy, kter\u00e1 visela hned vedle t\u00e9 Gordonovy. Bylo jasn\u00e9, \u017ee to pat\u0159\u00ed jemu, proto\u017ee nikdo jin\u00fd v dom\u011b tyhle v\u011bci nenosil. Bunda byla such\u00e1 a boty jako pr\u00e1v\u011b vyle\u0161t\u011bn\u00e9. Ani stopa po bl\u00e1t\u011b nebo tr\u00e1v\u011b. Kdy\u017e Gordon srovnal sv\u00e9 boty, ve kter\u00fdch byl v zahrad\u011b s t\u011bmi, se kter\u00fdmi m\u011bl b\u00fdt \u00fadajn\u011b venku Set, na jeho \u010dele se objevila vr\u00e1ska. Vzal levou botu do dlan\u011b a p\u0159it\u00e1hl si ji k obli\u010deji k bli\u017e\u0161\u00edmu prozkoum\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Chm!“ odfrkl si nech\u00e1pav\u011b a polo\u017eil botu zp\u011bt na zem. A\u010dkoli Setova odpov\u011b\u010f zn\u011bla v\u011brohodn\u011b a jako pohodln\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, za\u010dal se Gordon p\u0159ikl\u00e1n\u011bt k Billovu tvrzen\u00ed, \u017ee jim Set lhal.<\/div>\n
Mohl m\u00edt na sob\u011b jin\u00e9 oble\u010den\u00ed i jinou obuv, ale zaprv\u00e9 by za\u0161pinil podlahu, proto\u017ee ode dve\u0159\u00ed ven k Setov\u011b lo\u017enici vedla pom\u011brn\u011b dlouh\u00e1 chodba, a za druh\u00e9 by nestihl p\u0159ib\u011bhnout ze zahrady, b\u011b\u017eet do sv\u00e9ho pokoje, svl\u00e9knout se a zout si boty a p\u0159ib\u011bhnout k nim. Musel by b\u00fdt minim\u00e1ln\u011b zad\u00fdchan\u00fd, pokud by to p\u0159ece jen v tom sp\u011bchu stihl. On vypadal, jako by se pr\u00e1v\u011b vzbudil, a dezorientovan\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem.<\/p>\n

Gordon zhasl sv\u011btla na chodb\u011b a ti\u0161e vklouzl do pokoje. \u017de si tu \u0161avli na svoji v\u00fdpravu nevzal, Simone rad\u011bji zataj\u00ed. Pod\u00edval se na postel, kde o\u010dek\u00e1val Simone a Billa, ale nam\u00edsto toho na n\u011bj \u010dekala jen Simone. Bill le\u017eel na pohovce z\u00e1dy ke dve\u0159\u00edm zachumlan\u00fd v pe\u0159in\u011b.<\/div>\n

„U\u017e sp\u00ed?“ zeptal se \u0161eptem, kdy\u017e ot\u00e1\u010del kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku.<\/div>\n
„Nev\u00edm, asi,“ odpov\u011bd\u011bla mu Simone stejn\u011b n\u00edzk\u00fdm hlasem. Gordon se oklepal a zalezl si pod teplou p\u0159ikr\u00fdvku.<\/div>\n
„Tak co?“ vypt\u00e1vala se Simone hned. Gordon se pod\u00edval na Billova klidn\u00e1 z\u00e1da. Moc se mu necht\u011blo v\u011b\u0159it, \u017ee po takov\u00e9m z\u00e1\u017eitku klidn\u011b usnul. Vlastn\u011b si myslel, \u017ee je Bill pln\u011b vzh\u016fru a poslouch\u00e1, proto se svoji odpov\u011b\u010f rozhodl p\u0159izp\u016fsobit okolnostem.<\/div>\n
„Nikdo venku nebyl. V\u0161echny dve\u0159e do domu byly pe\u010dliv\u011b zamknut\u00e9 a okna bu\u010f zav\u0159en\u00e1, nebo zabedn\u011bn\u00e1.“<\/div>\n
„Tak\u017ee pokud to nebyl Set, do domu se nikdo nedostal.“<\/div>\n
„Ne, ur\u010dit\u011b ne,“ zavrt\u011bl Gordon hlavou. „A mysl\u00edm, \u017ee to byl opravdu Set, kdo byl venku. U dve\u0159\u00ed jsem na\u0161el jeho bundu a boty a v k\u016fln\u011b u domu visely t\u0159i lucerny.“ Simone si pom\u011brn\u011b hlasit\u011b oddychla.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1da. Poj\u010fme u\u017e sp\u00e1t,“ \u0159ekla Simone a polo\u017eila se na matraci.<\/div>\n
„Souhlas\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Gordon a svoji man\u017eelku napodobil. Ozvalo se kliknut\u00ed sp\u00edna\u010de, jak Simone zhasnula lampi\u010dku a tich\u00e9 mlasknut\u00ed, jak si man\u017eel\u00e9 v\u011bnovali polibek na dobrou noc.<\/p>\n

Klidn\u011b tu noc us\u00ednala ale jen Simone.<\/div>\n

Gordon dlouho le\u017eel na z\u00e1dech a d\u00edval se do stropu. Ne\u0159ekl le\u017e, ale ani celou pravdu. Nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 Simone \u0159\u00edct v\u0161echny informace, kter\u00e9 b\u011bhem sv\u00e9 obhl\u00eddky nashrom\u00e1\u017edil, nebo ji nechat ve sladk\u00e9 nev\u011bdomosti, \u017ee se po venku opravdu coural \u010dtvrt\u00fd obyvatel tohoto domu. Pokud to ale nech\u00e1 plavat, nedozv\u00ed se, kdo se jim proch\u00e1zel po pozemku, proto\u017ee te\u010f si byl t\u00e9m\u011b\u0159 na sto procent jist\u00fd, \u017ee Set to nebyl.<\/div>\n
Nab\u00edzela se dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. Pro\u010d to st\u00e1hl na sebe? Pro\u010d \u0159ekl, \u017ee byl v zahrad\u011b on, kdy\u017e nebyl? Bu\u010f n\u011bkoho kryje, nebo v\u00ed n\u011bco, co oni ne.<\/div>\n
Jakmile bude Bill z dosahu, \u0159ekne o dne\u0161n\u00ed proch\u00e1zce pozemkem Simone a spole\u010dn\u011b vymysl\u00ed, co d\u00e1l, proto\u017ee jestli je ten Set opravdu sp\u0159\u00e1hnut\u00fd s n\u011bk\u00fdm z vesnice a ten n\u011bkdo sem bude noc co noc chodit a rozkr\u00e1dat majetek, mus\u00ed to zarazit co nejd\u0159\u00edv, ale zase… kdyby byl Set s n\u011bk\u00fdm domluven\u00fd, pro\u010d nebyly ani jedny dve\u0159e od domu odemknut\u00e9, aby se mohl zlod\u011bj dostat dovnit\u0159 a kr\u00e1st? Venku se toho moc vz\u00edt nedalo krom\u011b zahradn\u00edho n\u00e1\u010din\u00ed.<\/div>\n
Leda by se ten n\u011bkdo b\u011bhem doby, kdy se dohadovali na chodb\u011b, stihl schovat v odemknut\u00fdch dve\u0159\u00edch a zevnit\u0159 je zabarik\u00e1dovat, aby vypadaly jako zamknut\u00e9. Sta\u010dilo by je o zem zap\u0159\u00edt n\u011bkolika prkny a cel\u00e9 by to splnilo sv\u016fj \u00fa\u010del.<\/div>\n
Tuto variantu si ale Gordon odm\u00edtl p\u0159ipustit. Byla p\u0159\u00edli\u0161 znepokojuj\u00edc\u00ed a vy\u017eadovala by, aby hned vstal z postele, pln\u011b se obl\u00e9kl a pro\u0161mejdil ka\u017edi\u010dk\u00fd kout domu, ve kter\u00e9m str\u00e1vil jen pouh\u00fd den, p\u0159i\u010dem\u017e by mu Set samoz\u0159ejm\u011b jako spr\u00e1vn\u00fd komplic nepomohl.<\/div>\n
Gordon vydechl a s hlavou p\u0159epln\u011bnou my\u0161lenkami se oto\u010dil ke sv\u00e9 pod\u0159imuj\u00edc\u00ed \u017een\u011b a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

Bill, kter\u00fd do te\u010f tiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b, kdyby jednoho z rodi\u010d\u016f napadlo nahl\u00e9dnout mu do obli\u010deje, otev\u0159el o\u010di a m\u017eoural do tmy.<\/div>\n

Gordon mu sv\u00fdmi slovy vlastn\u011b potvrdil Setovu verzi a a\u010dkoli m\u011bl Bill st\u00e1le pochybnosti, z Gordonov\u00fdch \u00fast se tahle nepravd\u011bpodobnost poslouchala daleko l\u00e9pe ne\u017e z t\u011bch Setov\u00fdch. Sly\u0161el zm\u00ednku o bot\u00e1ch, oble\u010den\u00ed i lucern\u00e1ch, ale st\u00e1le mu v hlav\u011b hlodal mal\u00fd \u010derv\u00ed\u010dek pochybnost\u00ed. Cht\u011bl tomu v\u011b\u0159it. Cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee se venku coural hloup\u00fd Set, ale nemohl.<\/p>\n

Mra\u010den\u00edm, p\u0159evalov\u00e1n\u00edm a naslouch\u00e1n\u00edm tichu str\u00e1vil v\u011bt\u0161inu noci.<\/div>\n

Usnul t\u011bsn\u011b nad r\u00e1nem, kdy se do pokoje skrz drobn\u00e9 \u0161kv\u00edry v z\u00e1v\u011bsech dost\u00e1valo denn\u00ed sv\u011btlo spole\u010dn\u011b s rann\u00edm sluncem. V ten okam\u017eik si Bill namluvil, \u017ee za dne nechod\u00ed ani zlod\u011bji ani duchov\u00e9, a ve chv\u00edli, kdy uvoln\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, vy\u010derp\u00e1n\u00edm usnul.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj \u010dten\u00e1\u0159i, po dlouh\u00e9 dob\u011b sem d\u00e1v\u00e1m i \u00favodn\u00ed slovo. N\u011bjak zapom\u00edn\u00e1te, co bylo ps\u00e1no v bod\u011b 6 u nult\u00e9ho d\u00edlu pov\u00eddky, proto\u017ee se mi zd\u00e1, \u017ee pokud se po\u010det koment\u00e1\u0159\u016f nezasekl na stejn\u00e9m \u010d\u00edsle, tak dokonce u n\u011bkter\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3604","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3604","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3604"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3604\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3604"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3604"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3604"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}