{"id":3614,"date":"2014-11-01T16:00:00","date_gmt":"2014-11-01T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3602"},"modified":"2014-11-01T16:00:00","modified_gmt":"2014-11-01T15:00:00","slug":"ja-nejsem-ja-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/11\/01\/ja-nejsem-ja-9\/","title":{"rendered":"J\u00e1 nejsem j\u00e1 9."},"content":{"rendered":"
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Loitsche<\/strong><\/div>\n
2. ledna 2014 r\u00e1no<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill za nic na sv\u011bt\u011b nemohl znovu usnout. Stejn\u011b jako v\u010dera ho probudil ten zatracen\u00fd sousedovic kohout, a on se te\u010f p\u0159evaloval vedle spokojen\u011b chrupaj\u00edc\u00edho Toma, se kter\u00fdm kokrh\u00e1n\u00ed toho opelichan\u00e9ho u\u0159van\u00e9ho otrapy ani nehnulo. Bude si muset po\u0159\u00eddit bu\u010f vzduchovku, nebo rad\u0161i – v z\u00e1jmu zachov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch sousedsk\u00fdch vztah\u016f – \u0161punty do u\u0161\u00ed. P\u0159es Tomovo rameno m\u011bl v\u00fdhled na no\u010dn\u00ed stolek a na n\u011bm tikaj\u00edc\u00ed star\u00fd d\u011btsk\u00fd bud\u00edk. Uprost\u0159ed jeho cifern\u00edku byla namalovan\u00e1 postavi\u010dka Mikymause, jeho\u017e baculat\u00e9 \u017elut\u00e9 ru\u010di\u010dky neust\u00e1le krou\u017eily dokola a ukazovaly spr\u00e1vn\u00fd \u010das. Bill bud\u00edk kdysi Tomovi z\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e ho dostal k sedm\u00fdm narozenin\u00e1m, aby se nau\u010dil v\u010das vst\u00e1vat do \u0161koly, proto\u017ee vyt\u00e1hnout ho z postele v p\u011bt r\u00e1no byl pro matku nadlidsk\u00fd \u00fakol. Ne, \u017ee by to pomohlo, u\u0161kl\u00edbl se v duchu Bill. Mikyho ru\u010di\u010dky sv\u00edtily i ve tm\u011b zelenkavou z\u00e1\u0159\u00ed a moment\u00e1ln\u011b ukazovaly za p\u011bt minut osm. Billovi to ale p\u0159ipadalo, jako by st\u00e1ly na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Otr\u00e1ven\u011b se p\u0159evalil z boku na z\u00e1da a zav\u0159el o\u010di. Venku se pomalu rozedn\u00edvalo. Byl \u010dtvrtek druh\u00e9ho ledna, v\u0161edn\u00ed den, a k Billovu p\u0159ekvapen\u00ed Tom v\u010dera ve\u010der prohl\u00e1sil, \u017ee mus\u00ed dnes do pr\u00e1ce. Doufal, \u017ee si bratr nev\u0161iml jeho \u0161okovan\u00e9ho v\u00fdrazu, proto\u017ee n\u011bco takov\u00e9ho opravdu ne\u010dekal. N\u011bjak ho ani nenapadlo p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, kde berou pen\u00edze na \u017eivobyt\u00ed, byl zvykl\u00fd m\u00edt \u00fa\u010det, kam pravideln\u011b chodily platby za tanti\u00e9my, prodan\u00e1 CD, reklamy a koncerty, a nikdy se nemusel starat o to, kolik z nich m\u016f\u017ee utratit. Od \u0161estn\u00e1cti byli milion\u00e1\u0159i a n\u011bco jako „pr\u00e1ci“ v tom obvykl\u00e9m slova smyslu ani jeden z nich nepoznali. O jak\u00e9koliv jeho<\/em> pr\u00e1ci<\/em> se na\u0161t\u011bst\u00ed Tom nezm\u00ednil, tak Bill doufal, \u017ee se ho ani tady tahle poni\u017euj\u00edc\u00ed discipl\u00edna net\u00fdk\u00e1. Uva\u017eoval, jak o sv\u00e9m sou\u010dasn\u00e9m \u017eivot\u011b zjistit co nejv\u00edc informac\u00ed, ani\u017e by se musel na v\u0161echno vypt\u00e1vat, a do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pokud jsou s Tomem v tomhle \u017eivot\u011b stejn\u011b pe\u010dliv\u00ed punti\u010dk\u00e1\u0159i, najde v\u0161echno p\u011bkn\u011b pohromad\u011b v n\u011bjak\u00e9m \u0161anonu. A\u017e Tom odejde do pr\u00e1ce, zkus\u00ed omrknout ter\u00e9n.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
To byla dal\u0161\u00ed z\u00e1hada. Do jak\u00e9 pr\u00e1ce m\u016f\u017ee Tom j\u00edt? Vrtalo mu to hlavou, kdy\u017e v\u010dera us\u00ednal, ale na nic nep\u0159i\u0161el. R\u00e1no ov\u0161em nebylo moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera, st\u00e1le v tom nem\u011bl jasno. Mohl se jeho star\u0161\u00ed bratr po \u0161kole n\u011b\u010d\u00edm vyu\u010dit? Netu\u0161il, co by to mohlo b\u00fdt. Nikdy se nedostali tak daleko, aby byli nuceni n\u011bjakou volbu povol\u00e1n\u00ed ud\u011blat, proto\u017ee jim ob\u011bma bylo jasn\u00e9, \u017ee se budou \u017eivit hudbou. Jen\u017ee tady to \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bli. V\u016fbec nech\u00e1pal pro\u010d. Slo\u017een\u00ed jejich skupiny bylo stejn\u00e9, podm\u00ednky byly taky tyt\u00e9\u017e, dokonce i ve StarSearch kv\u016fli zviditeln\u011bn\u00ed kapely byl, tak kde se to cel\u00e9 zadrhlo?<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom vedle n\u011bco ze span\u00ed zavr\u010del, zn\u011blo to tak trochu, jako kdy\u017e vr\u010d\u00ed pes. To mu p\u0159ipomn\u011blo dal\u0161\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho p\u0159ekvapila. Scotty s nimi nespal v posteli. Dokud bydleli doma, nikdy si psy do postele nebrali, ale kdy\u017e se osamostatnili a po\u0159\u00eddili si ke Scottymu dal\u0161\u00ed, stalo se to u nich zvykem. Tady byl ale Scotty poslu\u0161n\u011b sto\u010den\u00fd na zemi u postele, m\u011bl sv\u016fj pelech a ani ho nenapadlo se k nim vnucovat. Mo\u017en\u00e1 to bylo proto, \u017ee spolu n\u011bco m\u011bli\u2026 Usm\u00e1l se, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit z Tomova l\u00edb\u00e1n\u00ed, z jeho n\u011b\u017en\u00fdch dotyk\u016f, ale sou\u010dasn\u011b ho to st\u00e1le trochu d\u011bsilo. Mrzelo ho, \u017ee i kdy\u017e vlastn\u011b dostal to, po \u010dem cel\u00e1 l\u00e9ta tou\u017eil, te\u010f je z toho tak vypla\u0161en\u00fd, \u017ee si to ani nedok\u00e1\u017ee u\u017e\u00edt. Mus\u00ed na tom n\u011bjak zapracovat, ale up\u0159\u00edmn\u011b\u2026 nev\u011bd\u011bl jak. Nakonec m\u011bli pravdu ti, co \u0159\u00edkali, \u017ee si m\u00e1 \u010dlov\u011bk d\u00e1vat pozor na to, co si p\u0159eje, aby to n\u00e1hodou nedostal. Te\u010f to p\u0159esn\u011b sed\u011blo. M\u011bl, co cht\u011bl, ale nev\u011bd\u011bl si s t\u00edm rady. Scotty na podlaze ti\u0161e frknul, jako by s n\u00edm ze sp\u00e1nku souhlasil.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill si p\u0159i my\u0161lence na \u010dern\u00e9ho chlup\u00e1\u010de na podlaze vzpomn\u011bl na v\u00fdraz Tomova obli\u010deje, kdy\u017e se za n\u00edm v\u010dera dopoledne vr\u00e1til do hudebn\u00ed m\u00edstnosti. Tom sed\u011bl jak za\u0159ezan\u00fd u po\u010d\u00edta\u010de a Billovi chvilku trvalo, ne\u017e si vzpomn\u011bl, co mu pustil za video. Podle Tomova v\u00fdrazu video o t\u00fdr\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at zap\u016fsobilo. Bylo na n\u011bm vid\u011bt, \u017ee ho krutost lidsk\u00e9 rasy p\u0159ivedla a\u017e k slz\u00e1m, zarudl\u00e9 o\u010di toho byly d\u016fkazem. Bill nev\u011bd\u011bl, jestli to na Toma bude m\u00edt tak siln\u00e9 \u00fa\u010dinky, aby p\u0159estal j\u00edst maso, ale kdy\u017e bude je\u0161t\u011b chv\u00edli v\u00fdchovn\u011b p\u016fsobit, byl si jist\u00fd, \u017ee sv\u00e9 dvoj\u010de nakonec zlom\u00ed.<\/div>\n
Zrovna kdy\u017e v\u010dera film s Tomem rozeb\u00edrali, zazvonil mu mobil. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee to jeho kapsa hraje nezn\u00e1mou p\u00edsni\u010dku, ne\u017e ho vylovil a p\u0159ijal hovor. Takhle star\u00fd kr\u00e1m u\u017e nem\u011bl v ruce snad osm let, ale na\u0161t\u011bst\u00ed zelen\u00e9 tla\u010d\u00edtko si je\u0161t\u011b z oby\u010dejn\u00e9ho telefonu pamatoval. Volala m\u00e1ma. Ptala se, kdy p\u0159ijedou na novoro\u010dn\u00ed ob\u011bd, a jestli jsou toho po Silvestru v\u016fbec schopni. Byl r\u00e1d, \u017ee ji sly\u0161\u00ed, a ujistil ji, \u017ee jsou oba st\u0159\u00edzliv\u00ed a doraz\u00ed kolem poledne. Po mat\u010din\u011b informaci, \u017ee k ob\u011bdu bude tradi\u010dn\u00ed ryba a p\u0159ijde i babi\u010dka, nev\u011bd\u011bl, jestli se radovat nebo b\u00e1t. Odm\u00edtnout rybu bude trochu v\u00fdzva hlavn\u011b kv\u016fli babi\u010dce, kter\u00e1 jeho a Tomovo vegetari\u00e1nstv\u00ed v\u017edycky odm\u00edtala ch\u00e1pat a neust\u00e1le se jim sna\u017eila propa\u0161ovat cokoliv masit\u00e9ho do j\u00eddla, kdy\u017e u n\u00ed byli na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b. Ozn\u00e1mil Tomovi, \u017ee se jde vysprchovat a p\u0159ipravit na cestu, a doufal, \u017ee d\u00edky star\u00e9mu kotli nebude koupel ledov\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e vylezl oholen\u00fd a navon\u011bn\u00fd ze zapa\u0159en\u00e9 koupelny, c\u00edtil se kone\u010dn\u011b o trochu l\u00edp. Sice si a\u017e nah\u00fd ve spr\u0161e definitivn\u011b potvrdil, co u\u017e d\u00e1vno tu\u0161il, a to, \u017ee jeho t\u011blo je stejn\u011b vychrtl\u00e9, jako bylo, ne\u017e za\u010dal posilovat, ale mastn\u00e9 vlasy byly ty tam a obo\u010d\u00ed alespo\u0148 uhlazen\u00e9, kdy\u017e u\u017e tu nem\u011bl pinzetu, aby ho po\u0159\u00e1dn\u011b protrhal a upravil. Opr\u00fdskan\u00e9 \u010dern\u00e9 nehty odlakoval a nechal je voln\u011b d\u00fdchat, byly zni\u010den\u00e9 od neust\u00e1l\u00e9ho olupov\u00e1n\u00ed laku. Je\u0161t\u011b si pamatoval, jak se sv\u00fdmi nehty kdysi zach\u00e1zel, ne\u017e si nechal ud\u011blat prvn\u00ed um\u011bl\u00e9. Nat\u00e1lie o n\u011b vzorn\u011b pe\u010dovala, pokud byli na tour, a kdy\u017e m\u011bli volno, chodil na dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed do nehtov\u00e9ho studia. Posledn\u00ed roky v Americe ale na lak rezignoval, u\u017e\u00edval si volna a jin\u00e9ho \u017eivota, a nehty u\u017e nebyly d\u016fle\u017eit\u00e9 zrovna tak jako make-up. K vous\u016fm se l\u00ed\u010den\u00ed ani nehodilo, necht\u011bli na sebe s Tomem v LA nijak upozor\u0148ovat, tou\u017eili zapadnout a b\u00fdt oby\u010dejn\u00fdmi kluky z p\u0159edm\u011bst\u00ed, \u010demu\u017e by jeho zvyky z minulosti moc nepomohly. Tady na\u0161el ve sk\u0159\u00ed\u0148ce nad umyvadlem akor\u00e1t p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b smradlav\u00fd odlakova\u010d s v\u016fn\u00ed broskve, d\u00edky kter\u00e9mu se v zapa\u0159en\u00e9 koupeln\u011b m\u00e1lem udusil.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
K jeho \u00fadivu jeli k rodi\u010d\u016fm do Magdeburku na Tomov\u011b star\u00e9 rachotin\u011b. Nikdy jeho motorce ne\u0159ekl jinak, ani t\u00e9 americk\u00e9 ne, a\u010dkoliv byla \u0161\u00edlen\u011b drah\u00e1. M\u011bl celkem probl\u00e9m se na ni posadit a narazit si na hlavu odpornou starou helmu, kterou Tomovi z\u0159ejm\u011b k motorce p\u0159idal jej\u00ed p\u016fvodn\u00ed majitel. Byla t\u011b\u017ek\u00e1, vypln\u011bn\u00e1 ko\u017een\u00fdm polstrov\u00e1n\u00edm, a Bill m\u011bl pocit, \u017ee mu upadne hlava, kdy\u017e si ji pod Tomov\u00fdm p\u0159\u00edsn\u00fdm dohledem zap\u00ednal. Pro\u010d nemaj\u00ed auto, se rad\u0161i ani neptal. Cestu p\u0159e\u017eil p\u0159ilepen\u00fd na Tomov\u00fdch z\u00e1dech a jedin\u00e9, co ho opravdu studilo, byla kostnat\u00e1 kolena, kter\u00e1 v tenk\u00fdch d\u017e\u00edn\u00e1ch \u010delila n\u00e1poru protiv\u011btru.<\/div>\n
P\u0159ekvapen\u011b zjistil, \u017ee m\u00e1ma s Gordonem bydl\u00ed na jednom nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9m magdebursk\u00e9m s\u00eddli\u0161ti, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ho o tom ujistil Tom, kdy\u017e zazvonil na zvonek u vchodu do jednoho z nich. B\u016fhv\u00edpro\u010d si Bill p\u0159edstavoval, \u017ee rodi\u010de bydl\u00ed v n\u011bjak\u00e9m \u00fatuln\u00e9m rodinn\u00e9m domku, jak\u00fd v\u017edycky cht\u011bli, ale realita byla jin\u00e1. Domek v Loitsche z\u016fstal dvoj\u010dat\u016fm a m\u00e1ma se s Gordonem p\u0159est\u011bhovala kv\u016fli jeho pr\u00e1ci zp\u011bt do Magdeburku. Gordonova hudebn\u00ed \u0161kola celkem prosperovala, jak se pozd\u011bji u ob\u011bda dozv\u011bd\u011bl, a jej\u00ed majitel a \u0159editel v jedn\u00e9 osob\u011b cht\u011bl b\u00fdt rad\u011bji pobl\u00ed\u017e.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec nebylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 odm\u00edtnout klasick\u00e9ho novoro\u010dn\u00edho herinka na smetan\u011b, vymluvil se na v\u010derej\u0161\u00ed silvestrovskou p\u00e1rty a n\u00e1slednou \u017ealude\u010dn\u00ed nevolnost, a kdy\u017e se k n\u011bmu p\u0159idal i Tom, matka jim beze slova na tal\u00ed\u0159 nalo\u017eila jen osolen\u00e9 brambory s trochou rozpu\u0161t\u011bn\u00e9ho m\u00e1sla a trochu \u010derstv\u00e9 zeleniny. O vegetari\u00e1nstv\u00ed nepadlo ani slovo, tak\u017ee babi\u010dka nem\u011bla d\u016fvod k obav\u00e1m o sv\u00e9 vychrtl\u00e9 vnuky, naopak, byla nad\u0161en\u00e1, \u017ee je zase po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b vid\u00ed. Bill pozorn\u011b poslouchal ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 u stolu padlo, a hltal spole\u010dn\u011b s bramborami informace o chodu sv\u00e9 „nov\u00e9“ rodiny. Jak byl jindy jej\u00edm pomalu nejukecan\u011bj\u0161\u00edm \u010dlenem, te\u010f ani nemukl a jen poslouchal. M\u00e1ti se ho n\u011bkolikr\u00e1t zeptala, jestli mu n\u011bco nen\u00ed krom toho \u017ealudku, ale kdy\u017e z\u00e1porn\u011b zavrt\u011bl hlavou, nechala ho nakonec b\u00fdt. Dohodli se s Tomem, \u017ee o Billov\u011b silvestrovsk\u00e9m p\u00e1du mluvit nebudou, a jemu se poda\u0159ilo u\u010desat vlasy tak, \u017ee barevn\u00e1 boule nebyla v\u016fbec patrn\u00e1. Nem\u011bl sice make-up, ale laku na vlasy m\u011bl dost, tak\u017ee si p\u0159es \u010delo vyrobil pevnou oponu, kter\u00e1 n\u00e1sledky p\u00e1du perfektn\u011b skryla. Stejn\u011b pot\u0159eboval nutn\u011b ke kade\u0159n\u00edkovi, v\u0161iml si asi p\u016flcentimetrov\u00fdch odrost\u016f, tak mu p\u00e1r p\u0159ist\u0159i\u017een\u00fdch pram\u00ednk\u016f ned\u011blalo starosti.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
K Billovu zklam\u00e1n\u00ed byly n\u00e1m\u011btem v\u011bt\u0161iny rodinn\u00fdch rozhovor\u016f drby o p\u0159\u00edbuzn\u00fdch, kte\u0159\u00ed ho v\u016fbec nezaj\u00edmali, a proto\u017ee Tom usnul na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku asi dvacet minut po ob\u011bd\u011b, nudil se. Po hodin\u011b Toma celkem necitliv\u011b vzbudil a donutil ho k brzk\u00e9mu odjezdu. Matka jim s sebou zabalila zbylou nesn\u011bdenou rybu na dobu, a\u017e jim bude dob\u0159e, a Bill s uspokojen\u00edm sledoval, jak hned p\u0159ed panel\u00e1kem Tom s bal\u00ed\u010dkem zam\u00ed\u0159il k nejbli\u017e\u0161\u00ed popelnici, kde na\u0161la ryba m\u00edsto sv\u00e9ho posledn\u00edho odpo\u010dinku. Trochu mu ov\u0161em radost kazil fakt, \u017ee Tom nikdy ryby nem\u011bl r\u00e1d, tak\u017ee to mo\u017en\u00e1 ani nebyl n\u00e1sledek jeho v\u010derej\u0161\u00ed l\u00e9\u010dby \u0161okem. O t\u00fdr\u00e1n\u00ed herink\u016f v dokumentu rozhodn\u011b nepadlo ani slovo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dorazili dom\u016f u\u017e za tmy a Tom hl\u00e1sil hned ve dve\u0159\u00edch, \u017ee p\u016fjde chv\u00edli cvi\u010dit na kytaru. Bill si proto sedl k po\u010d\u00edta\u010di, aby se porozhl\u00eddl, co je v tomhle sv\u011bt\u011b moment\u00e1ln\u011b nov\u00e9ho. Nasadil si sluch\u00e1tka, aby neru\u0161il Tomovo hran\u00ed, a pustil se do vod internetu. Ke sv\u00e9 obrovsk\u00e9 \u00falev\u011b, kdy\u017e zadal do vyhled\u00e1va\u010de heslo Tokio Hotel, nena\u0161el v\u016fbec nic krom n\u011bkolika odkaz\u016f na hotely v Tokiu. Spadl mu k\u00e1men ze srdce. Kdy\u017e u rodi\u010d\u016f z nudy p\u0159em\u00fd\u0161lel, napadlo ho, \u017ee se tu mo\u017en\u00e1 pod jejich obchodn\u00ed zna\u010dkou poda\u0159ilo prorazit n\u011bkomu jin\u00e9mu, kdy\u017e oni nem\u011bli \u0161t\u011bst\u00ed, ale te\u010f vid\u011bl, \u017ee maj\u00ed je\u0161t\u011b \u0161anci. Ano, mo\u017en\u00e1 se proslavila m\u00edsto nich n\u011bjak\u00e1 jin\u00e1 skupina, ale rozhodn\u011b jim neukradla n\u00e1zev. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kdo z jejich sou\u010dasn\u00edk\u016f mohl prorazit, ale po zad\u00e1n\u00ed n\u011bkolika n\u00e1zv\u016f skupin, na kter\u00e9 si vzpomn\u011bl, se nedozv\u011bd\u011bl nic podstatn\u00e9ho. N\u011bmeck\u00fd hudebn\u00ed sv\u011bt na n\u011b nejsp\u00ed\u0161 po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom po p\u016flhodinov\u00e9m hran\u00ed p\u0159eru\u0161il jeho hled\u00e1n\u00ed poklep\u00e1n\u00edm na rameno s ot\u00e1zkou, co bude k ve\u010de\u0159i, nech\u00e1pav\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed. Jak to m\u011bl proboha v\u011bd\u011bt? Sundal si sluch\u00e1tka, aby bratra l\u00e9pe sly\u0161el, a p\u0159esn\u011b to, na co pomyslel jako prvn\u00ed, mu taky bezmy\u0161lenkovit\u011b odpov\u011bd\u011bl. Tomova ot\u00e1zka a t\u00e9m\u011b\u0159 man\u017eelsk\u00e1 samoz\u0159ejmost, s jakou ji polo\u017eil, ho tak \u0161okovala, \u017ee zapomn\u011bl b\u00fdt ostra\u017eit\u00fd, aby se neprozradil.<\/div>\n
Tom se zarazil, evidentn\u011b nech\u00e1pal, co t\u00edm –„Jak to m\u00e1m proboha v\u011bd\u011bt?“<\/em>– Bill mysl\u00ed. Brat\u0159i na sebe chvilku z\u00edrali a \u010dekali, co ten druh\u00fd odpov\u00ed.<\/div>\n
Bill si te\u010f v rann\u00edm \u0161eru tich\u00e9ho Tomova pokoje p\u0159esn\u011b vybavil jejich naprosto absurdn\u00ed prvn\u00ed h\u00e1dku:<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A kdo jinej to m\u00e1 v\u011bd\u011bt?“ odv\u011btil Tom udiven\u011b.<\/em><\/div>\n
„Co t\u0159eba ty?“ zvedl Bill bojovn\u011b bradu.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1? To ty jsi tady hospody\u0148ka, Bille, j\u00e1 na n\u00e1kupy nechod\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 snad jo?“ vykulil o\u010di Bill.<\/em><\/div>\n
„Jo,“odsekl u\u017e trochu nerv\u00f3zn\u011b Tom. Nech\u00e1pal, co to na n\u011bj Bill zkou\u0161\u00ed za levou.<\/em><\/div>\n
„Fakt?“ necht\u011blo se Billovi uv\u011b\u0159it takov\u00e9 absurdit\u011b. Byl tady snad za \u017eenskou?<\/em><\/div>\n
„Jo, fakt,“ potvrdil mu Tom.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
… na chv\u00edli zavl\u00e1dlo absolutn\u00ed ticho…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Kec\u00e1\u0161. V\u017edy\u0165 j\u00e1 neum\u00edm uva\u0159it ani ty m\u00edchan\u00fd vaj\u00ed\u010dka, cos r\u00e1no ud\u011blal k sn\u00eddani,“ rozhodl se Bill nelhat a p\u0159iznat to, co by tak jako tak nakonec prasklo. Nem\u011blo cenu nic p\u0159edst\u00edrat, va\u0159it opravdu neum\u011bl. Je\u0161t\u011b tak nakr\u00e1jet zeleninu a nal\u00edt na ni n\u011bjak\u00fd koupen\u00fd dresink, ale jinak byl opravdu naprost\u00e9 nemehlo. V\u0161echno j\u00eddlo si nechali bu\u010f vozit, nebo na n\u011bj chodili do restaurac\u00ed. Ob\u010das uva\u0159ila m\u00e1ma nebo Ria, ale ty je do kuchyn\u011b nepustily.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„No to teda um\u00ed\u0161, a je\u0161t\u011b k tomu dal\u0161\u00edch asi dvacet j\u00eddel,“ vyhrkl p\u0159ekvapen\u011b Tom. „Nebo jsi je tady snad t\u011bch posledn\u00edch p\u00e1r let vytahoval z klobouku? Necht\u011bj m\u011b na\u0161tvat, Bille. Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee budu vyd\u011bl\u00e1vat prachy, a je\u0161t\u011b k tomu va\u0159it a starat se o dom\u00e1cnost, to se teda setsakramentsky plete\u0161. To je tvoje pr\u00e1ce. U\u017e jsme se o tomhle dohadovali mockr\u00e1t, tak s t\u00edm zase neza\u010d\u00ednej.“<\/em><\/div>\n
„Starat se o dom\u00e1cnost?“ vyd\u011bsil se Bill. To znamenalo k va\u0159en\u00ed je\u0161t\u011b jako ukl\u00edzet, pr\u00e1t, m\u00fdt okna a tak? Je\u017e\u00ed\u0161ikriste! Co je tohle za \u0161\u00edlenou realitu? Kam to, blbec, dobrovoln\u011b sko\u010dil?<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, co je na tom divn\u00fdho? Po\u010dkej\u2026 chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee kdy\u017e se z tebe stal p\u0159es noc ten vegetari\u00e1n, \u017ee jako p\u0159estane\u0161 va\u0159it? Nezkou\u0161ej to na m\u011b, Bille!“ V Tomov\u011b hlase bylo sly\u0161et, \u017ee u\u017e toho za\u010d\u00edn\u00e1 m\u00edt dost.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 um\u00edm j\u00eddlo tak akor\u00e1t objednat,“ pokr\u010dil Bill zoufale rameny.<\/em><\/div>\n
„Co to pl\u00e1c\u00e1\u0161, pros\u00edm t\u011b? Kolikr\u00e1t v \u017eivot\u011b jsi n\u011bco objedn\u00e1val? Neupadls n\u00e1hodou na hlavi\u010dku?“<\/em><\/div>\n
„Jo, zrovna v\u010dera,“ odsekl Bill vztekle a Tom se trochu zarazil. Do\u0161lo mu, \u017ee m\u00e1 Bill vlastn\u011b pravdu. Mohl m\u00edt ten p\u00e1d v\u00e1\u017en\u011b takov\u00e9hle divn\u00e9 n\u00e1sledky? Nem\u011bl se nechat odm\u00edtnout a m\u011bl sv\u00e9 dvoj\u010de do t\u00e9 nemocnice dokopat.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V tu samou chv\u00edli Billovi do\u0161lo, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle by se dalo v jeho prek\u00e9rn\u00ed situaci vyu\u017e\u00edt. Mohl by takov\u00fd p\u00e1d zp\u016fsobit ztr\u00e1tu schopnosti va\u0159it, nakupovat, ukl\u00edzet a b\u016fhv\u00edco v\u0161eho tady jeho p\u0159edch\u016fdce je\u0161t\u011b d\u011blal?<\/em><\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ zav\u00e1hal, nev\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, „ale to je jedno. Prost\u011b ti \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee neum\u00edm va\u0159it. Ve\u010de\u0159i sis vyhodil u na\u0161ich do popelnice, ze m\u011b nic nevym\u00e1m\u00ed\u0161. Um\u00edm jen zeleninovej sal\u00e1t a namazat chleba. V\u010dera jsem vid\u011bl v lednici tak akor\u00e1t ob\u011b\u0161enou my\u0161, tak\u017ee ani nev\u00edm, co bych z toho m\u011bl jako vykouzlit. Zelenina \u017e\u00e1dn\u00e1, jen tvrdej sal\u00e1m, krabice ml\u00edka a p\u00e1r vaj\u00ed\u010dek, kter\u00fd jsme, pokud v\u00edm, sn\u011bdli k sn\u00eddani.“<\/em><\/div>\n
„Jo, je p\u0159ed vejplatou, to je p\u0159ece na za\u010d\u00e1tku m\u011bs\u00edce norm\u00e1ln\u00ed, jako by to bylo n\u011bco nov\u00fdho,“ br\u00e1nil se Tom. „Ud\u011blej aspo\u0148 pala\u010dinky z toho ml\u00edka, vejce jsem tam dv\u011b nechal, mouky m\u00e1me dost a marmel\u00e1da je ve \u0161pajzu. Ne\u0161tvi, Bille.“<\/em><\/div>\n
„Neum\u00edm ani pala\u010dinky.“<\/em><\/div>\n
„Je\u017e\u00ed\u0161ikriste, co teda um\u00ed\u0161!?“<\/em><\/div>\n
„Zp\u00edvat\u2026“<\/em><\/div>\n
„Aha\u2026 tak n\u011bjakou ve\u010de\u0159i vyzp\u00edvej, proto\u017ee mn\u011b kru\u010d\u00ed \u017ealudek hlady,“ sebral se Tom a bouchl za sebou dve\u0159mi. Bill z\u016fstal zkoprn\u011ble sed\u011bt u po\u010d\u00edta\u010de a nev\u011bd\u011bl, co te\u010f.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nakonec se zvedl a \u0161el se s Tomem usm\u00ed\u0159it, proto\u017ee nesnesl, kdy\u017e byli rozh\u00e1dan\u00ed. Tom se nechal chv\u00edli p\u0159emlouvat, ale nakonec vyt\u00e1hl ze sk\u0159\u00ed\u0148ky kucha\u0159ku, nalistoval recept na pala\u010dinky a spole\u010dn\u011b je ud\u011blali. Bill se v duchu usm\u00edval, kdy\u017e vzpom\u00ednal, jak jim to \u0161lo kr\u00e1sn\u011b, i kdy\u017e sma\u017een\u00ed zastal Tom, on jen d\u011blal, co mu star\u0161\u00ed bratr diktoval, a sna\u017eil se to nezkazit. Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed na tom v\u0161em ale bylo, \u017ee se ho Tom neust\u00e1le dot\u00fdkal. Tu ho pohladil po z\u00e1dech, kdy\u017e ho obch\u00e1zel, aby vyhodil sko\u0159\u00e1pky do ko\u0161e, tu po zadku, kdy\u017e \u0161el zp\u00e1tky, ob\u010das Billa l\u00edbnul na tv\u00e1\u0159, co\u017e pro n\u011bj bylo tak neuv\u011b\u0159iteln\u011b kr\u00e1sn\u00e9, \u017ee se nakonec snad i s tou rol\u00ed hospody\u0148ky sm\u00ed\u0159\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pot\u00ed\u017ee v r\u00e1ji v\u0161ak nastaly op\u011bt ve chv\u00edli, kdy se rozhodli j\u00edt sp\u00e1t. Tom se s nad\u011bj\u00ed, kterou v n\u011bm nejsp\u00ed\u0161 vzbudilo Billovo vst\u0159\u00edcn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u0159i va\u0159en\u00ed, domn\u00edval, \u017ee nastal \u010das na to, co mu bylo to r\u00e1no tak necitliv\u011b odep\u0159eno, ale Bill p\u0159i jeho prvn\u00edch v\u00fdzv\u011bdn\u00fdch dotec\u00edch dokonale ztuhl, l\u00edbnul ho nesm\u011ble na tv\u00e1\u0159, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy, pop\u0159\u00e1l mu dobrou noc a dal tak jasn\u011b najevo, \u017ee zase nic nebude. Bylo mu to l\u00edto, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby nechal situaci doj\u00edt moc daleko, u\u017e by nebyl schopen Toma znovu odm\u00edtnout. A to nemohl zat\u00edm dopustit. Na jeho nep\u0159ipravenosti se p\u0159es den v\u016fbec nic nezm\u011bnilo.<\/div>\n
<\/div>\n
V tu chv\u00edli zazvonil Tomovi bud\u00edk a Bill otev\u0159el o\u010di. Nast\u00e1val dal\u0161\u00ed den, a jen b\u016fh v\u00ed, co v n\u011bm Billa \u010dek\u00e1 za dal\u0161\u00ed mil\u00e1 i nemil\u00e1 p\u0159ekvapen\u00ed\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Janule<\/strong><\/div>\n
betaread: Allka<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Janule Loitsche 2. ledna 2014 r\u00e1no Bill za nic na sv\u011bt\u011b nemohl znovu usnout. Stejn\u011b jako v\u010dera ho probudil ten zatracen\u00fd sousedovic kohout, a on se te\u010f p\u0159evaloval vedle spokojen\u011b chrupaj\u00edc\u00edho Toma, se kter\u00fdm kokrh\u00e1n\u00ed toho opelichan\u00e9ho u\u0159van\u00e9ho otrapy ani nehnulo.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[598],"tags":[],"class_list":["post-3614","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ja-nejsem-ja"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3614","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3614"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3614\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3614"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3614"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3614"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}