{"id":3632,"date":"2014-10-24T16:00:00","date_gmt":"2014-10-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3620"},"modified":"2014-10-24T16:00:00","modified_gmt":"2014-10-24T15:00:00","slug":"barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/24\/barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love-14\/","title":{"rendered":"Barefoot – How far do you go when you’re in love? 14."},"content":{"rendered":"
autor: Sapere Aude<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V\u011b\u0159\u00edm ti<\/p>\n

<\/strong> „Pojedeme znovu vlakem?“ zeptal se Bill vzru\u0161en\u011b, jakmile vystoupili z auta.<\/div>\n

Tom zakroutil hlavou. „Ne, jen si n\u011bco pot\u0159ebuju vy\u0159\u00eddit.“<\/div>\n
Billovy rty se zformovaly do tvaru ‚o‘ a n\u00e1sledoval Toma na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Bylo u\u017e dost pozd\u011b, tak\u017ee se toho na n\u00e1dra\u017e\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 ned\u011blo, atmosf\u00e9ra se dokonce zd\u00e1la b\u00fdt pon\u011bkud d\u011bsiv\u00e1. Bill popadl Toma za ruku a uklidnil se t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, jakmile uc\u00edtil, \u017ee Tom jeho stisk op\u011btuje.<\/div>\n
„Tady se posa\u010f,“ \u0159ekl mu Tom, kdy\u017e do\u0161li k \u0159ad\u011b lavi\u010dek. „Mus\u00edm si rychle zavolat,“ \u0159ekl Billovi, hledaj\u00edc v kaps\u00e1ch n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9. „Tady, kdybys m\u011bl \u017e\u00edze\u0148,“ podal Billovi p\u011btieurovou bankovku.<\/div>\n
Bill z\u00edral na pen\u00edze p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si je bezpe\u010dn\u011b ukryl do kapsy. Nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze jen tak pro sebe; nikdo mu \u017e\u00e1dn\u00e9 nedal ani mu \u017e\u00e1dn\u00e9 nesv\u011b\u0159il. Ne \u017ee by v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze na klinice pot\u0159eboval.<\/p>\n

„Kam jde\u0161?“ zeptal se Toma, trochu zmaten\u00fd.<\/div>\n

„Hned jsem tady, je to t\u00e1mhle za rohem,“ \u0159ekl mu Tom, ukazuj\u00edc po sv\u00e9 pravici. „M\u011bly by tam b\u00fdt telefonn\u00ed automaty, pot\u0159ebuju jen n\u011bkomu zavolat a pak se\u2026 pak se vr\u00e1t\u00edm,“ zachv\u011bl se mu hlas. „Z\u016fsta\u0148 tady,“ \u0159ekl.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, nikam neute\u010du,“ usm\u00e1l se a Tom uc\u00edtil v o\u010d\u00edch p\u00e1len\u00ed.<\/div>\n
Bill svra\u0161til \u010delo, jeho \u00fasm\u011bv se pomalu vytr\u00e1cel, jakmile si v\u0161iml Tomova v\u00e1\u017en\u00e9ho v\u00fdrazu. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se znepokojen\u011b.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a siln\u011b polkl p\u0159es knedl\u00edk, kter\u00fd v krku c\u00edtil. „Jo,“ zachrapt\u011bl.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ Bill se op\u011bt usm\u00e1l. „Po\u010dk\u00e1m na tebe.“<\/div>\n
Tom si rozt\u0159esen\u011b povzdechl a strnule p\u0159ikyvuj\u00edc, pomalu ustupoval. „Sbohem,“ za\u0161eptal t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se oto\u010dil a rychl\u00fdmi kroky mizel za rohem.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
„Zdrav\u00edm,“ \u0159ekl Tom do telefonu, jakmile osoba na druh\u00e9 stran\u011b p\u0159ijala hovor. „Tady Tom Kaulitz.“<\/div>\n
„Pamatuji si v\u00e1s, pane Kaulitzi,“<\/em> su\u0161e odpov\u011bd\u011bl \u017eensk\u00fd hlas. „Jak v\u00e1m mohu pomoct?“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1-“ Tom zav\u00e1hal a zhluboka se nadechl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e pokra\u010doval. „Po\u0161lete n\u011bkoho na n\u00e1dra\u017e\u00ed,“ \u0159ekl j\u00ed. „Bill je tady.“<\/div>\n
Zaslechl vzdech a pot\u00e9 n\u011bjak\u00e9 divn\u00e9 \u0161ept\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee to vy jste ho vzal! Vy jste ho unesl!“<\/em> obvi\u0148oval ho neklidn\u00fd hlas.<\/div>\n
„To ne,“ \u0159ekl Tom klidn\u011b. „On p\u0159i\u0161el za mnou.“<\/div>\n
„Uv\u011bdomujete si v\u016fbec, co jste ud\u011blal? Najali jsme si dokonce profesion\u00e1ln\u00ed detektivy, aby n\u00e1m ho pomohli naj\u00edt!“<\/em><\/div>\n
Tom si odfrkl. Profesion\u00e1ln\u00ed? M\u011bli v\u016fbec tu\u0161en\u00ed, kde byl Bill?<\/div>\n
„Pod\u00edvejte, byly by to zbyte\u010dn\u011b vyhozen\u00e9 pen\u00edze, pokud bych ho p\u0159ivedl zp\u011bt s\u00e1m, te\u010f navrhuju, abyste pro n\u011bj n\u011bkoho poslali.“ Chystal se zav\u011bsit, kdy\u017e l\u00e9ka\u0159ka op\u011bt promluvila.
„M\u00e1te v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, jakou \u0161kodu jste mohl zp\u016fsobit? Investovali jsme tolik \u010dasu a \u00fasil\u00ed do zlep\u0161en\u00ed Billova stavu, v\u00edte v\u016fbec-„
<\/em> „Uji\u0161\u0165uju v\u00e1s, doktorko,“ p\u0159eru\u0161il ji Tom, „\u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku a co jsem si v\u0161iml, jeho stav se zlep\u0161il, o hodn\u011b. Ale mysl\u00edm, \u017ee mi neuv\u011b\u0159\u00edte, dokud to neuvid\u00edte na vlastn\u00ed o\u010di. Nev\u00edm, co si mysl\u00edte, \u017ee jsem mu ud\u011blal; jedin\u00e9, co jsem ud\u011blal, bylo to, \u017ee jsem se o n\u011bj staral od chv\u00edle, co opustil va\u0161i kliniku. Nikdy bych mu neubl\u00ed\u017eil, m\u016f\u017eu v\u00e1s ujistit, \u017ee je spokojen\u00fd a \u017ee si u\u017eil spoustu legrace-„<\/div>\n
„Legrace?!“<\/em> l\u00e9ka\u0159ka Tomovi sko\u010dila do \u0159e\u010di. „Legrace? Spokojen\u00fd? Bill je du\u0161evn\u011b nemocn\u00fd, je ve v\u00e1\u017en\u00e9m stavu – proboha, je to po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b d\u00edt\u011b! Venku je ztracen\u00fd; nedok\u00e1\u017ee \u017e\u00edt mimo t\u011bchhle zd\u00ed, alespo\u0148 zat\u00edm ne. Pot\u0159ebuje sv\u00e9 l\u00e9ka\u0159e, mus\u00ed b\u00fdt pod dohledem a br\u00e1t sv\u00e9 l\u00e9ky-„<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje n\u011bkoho, kdo by se o n\u011bj staral,“ p\u0159\u00edsn\u011b ji p\u0159eru\u0161il Tom, c\u00edtil, jak v n\u011bm nar\u016fst\u00e1 hn\u011bv. Kdo je, \u017ee mu \u0159\u00edk\u00e1 takov\u00e9 v\u011bci? Ona nebyla t\u00edm, kdo Billovi uk\u00e1zal skute\u010dn\u00fd sv\u011bt, to on. On je t\u00edm, kdo na n\u011bj dohl\u00ed\u017eel posledn\u00ed t\u0159i dny, on je t\u00edm, kdo sledoval a napom\u00e1hal zlep\u0161en\u00ed Billova stavu, on po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1val po Billov\u011b boku i pot\u00e9, co Bill utekl. A\u0165 u\u017e byla tahle kvalifikovan\u00e1 l\u00e9ka\u0159ka lep\u0161\u00ed ne\u017e Tom, nebo ne, nem\u011bla ani pon\u011bt\u00ed, neznala Billa tak, jako Tom.<\/div>\n
Toma ze zamy\u0161len\u00ed probral jej\u00ed neup\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch. „Oh a ten n\u011bkdo jste vy?“<\/em> nadhodila u\u0161t\u011bpa\u010dn\u011b.<\/div>\n
Tom cht\u011bl \u0159\u00edct ano. Cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee je p\u0159esn\u011b ten n\u011bkdo a zav\u011bsit, ale nemohl.<\/div>\n
„Jen ho vyzvedn\u011bte,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Najdete ho na lavi\u010dce p\u0159ed vchodem na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Bu\u010fte pros\u00edm rychl\u00ed,“ a s t\u00edm zav\u011bsil.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill si povzdechl, sv\u00edraj\u00edc pen\u00edze ve sv\u00e9 kapse. N\u00e1dra\u017e\u00ed bylo nyn\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00e9, p\u0159i\u0161lo mu, \u017ee je jedin\u00fd, kdo na tom m\u00edst\u011b z\u016fstal, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom je n\u011bkde za rohem a \u017ee se brzy vr\u00e1t\u00ed.<\/p><\/div>\n

Alespo\u0148 doufal, \u017ee se brzy vr\u00e1t\u00ed, proto\u017ee ho jeho mo\u010dov\u00fd m\u011bch\u00fd\u0159 doslova t\u00fdral a opravdu pot\u0159eboval j\u00edt na z\u00e1chod. Necht\u011bl j\u00edt, a\u017e dokud se Tom nevr\u00e1t\u00ed. Tom mu p\u0159eci \u0159ekl, aby nikam ne\u0161el, tak\u017ee musel vydr\u017eet.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu ti pomoct?“<\/div>\n
Hlas Billa p\u0159ekvapil a on zvedl hlavu s velik\u00fdma o\u010dima. St\u00e1l p\u0159ed n\u00edm star\u0161\u00ed mu\u017e v uniform\u011b, zd\u00e1lo se, \u017ee pracuje na no\u010dn\u00ed sm\u011bn\u011b na vlakov\u00e9m n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Ehm, j\u00e1 j-j\u00e1 pot\u0159ebuju j\u00edt na z\u00e1chod, ale \u010dek\u00e1m na Toma,“ odpov\u011bd\u011bl a p\u0159itiskl stehna k sob\u011b.<\/div>\n
Mu\u017e se nap\u0159\u00edmil a rozhl\u00e9dl se kolem, prohl\u00ed\u017eel si pr\u00e1zdn\u00fd prostor. „Jsi si jist\u00fd, \u017ee je tady?“ zeptal se.<\/div>\n
Bill zcela jist\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, \u0159ekl, \u017ee se hned vr\u00e1t\u00ed.“<\/div>\n
Mu\u017e se je\u0161t\u011b jednou rozhl\u00e9dl kolem a pokr\u010dil rameny. „No dob\u0159e, co kdybych tady z\u016fstal sed\u011bt, zat\u00edmco si odsko\u010d\u00ed\u0161 na z\u00e1chod? Kdy\u017e se vr\u00e1t\u00ed, \u0159eknu mu, kde jsi,“ navrhl mu\u017e, kter\u00fd stejn\u011b nem\u011bl na pr\u00e1ci nic lep\u0161\u00edho.<\/div>\n
„Opravdu?“ Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Jist\u011b, jen jdi, budu tady,“ \u0159ekl mu laskav\u011b a posadil se na lavici.<\/div>\n
„D\u011bkuju!“ Bill vysko\u010dil a ut\u00edkal k z\u00e1chod\u016fm.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Tohle jsou d\u00edv\u010d\u00ed z\u00e1chody.“<\/em><\/div>\n
„Ani ty nejsi holka.“<\/p>\n

<\/em> Tom pevn\u011b sev\u0159el volant, t\u00e9m\u011b\u0159 se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce usm\u00e1l. Tehdy ani netu\u0161il, jak to v\u0161echno dopadne, sakra, netu\u0161il dokonce ani to, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00ed \u010dernovlas\u00e9ho teenagera se sebevra\u017eedn\u00fdmi sklony.<\/p>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n

„Sledoval jsem t\u011b.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee chci b\u00fdt s tebou.“<\/p>\n

<\/em> Tom zavrt\u011bl hlavou, jako by se t\u00edm pokou\u0161el set\u0159\u00e1st i ve\u0161ker\u00e9 vzpom\u00ednky. Te\u010f na to nemysli<\/em>, pomyslel si, te\u010f ne.<\/em> Nemohl si pomoct, ale vzpomn\u011bl si na to, kdy\u017e Billa skoro p\u0159ivezl zp\u00e1tky na kliniku\u2026 skoro.<\/p>\n

„Ne! Nevr\u00e1t\u00edm se tam!“<\/em><\/div>\n

„Tak t\u011b budu muset p\u0159inutit.“<\/em><\/div>\n
„Ob\u011bs\u00edm se.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom m\u00e1lem vrazil do semaforu, jak se ta v\u011bta oz\u00fdvala v jeho mysli. Trochu zpomalil, jeho srdce v\u0161ak tlouklo jako o \u017eivot. Ne, ne, Bill by to neud\u011blal, u\u017e ne. Tentokr\u00e1t by si to rozmyslel, jeho stav se zlep\u0161il, Tom si byl jist\u00fd, \u017ee se u\u017e nikdy v\u00edc nepokus\u00ed o takovou hloupost, nikdy.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Jakmile zastavil na \u010dervenou, zav\u0159el o\u010di, vzpom\u00ednaj\u00edc na to, jak ten den skon\u010dil.<\/p>\n

„Tome?“<\/em><\/div>\n

„Hm, co?“<\/em><\/div>\n
„Co?“<\/em><\/div>\n
„\u0158ekls m\u00e9 jm\u00e9no.“<\/em><\/div>\n
„Ano.“<\/em><\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee se mi l\u00edb\u00ed.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

Tom se usm\u00e1l a kousl se do spodn\u00edho rtu, sna\u017e\u00edc se potla\u010dit knedl\u00edk tvo\u0159\u00edc\u00ed se v jeho krku. Bill ho m\u011bl r\u00e1d od za\u010d\u00e1tku; sv\u011b\u0159il mu do rukou sv\u016fj \u017eivot, a\u010dkoliv se teprve potkali. Tom nikdy p\u0159edt\u00edm nepotkal n\u011bkoho takov\u00e9ho, jako je Bill, nikdy.<\/p>\n

„Tohle je jedna z nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, jak\u00e9 jsem kdy vid\u011bl.“<\/em><\/div>\n

„Nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch?“<\/em><\/div>\n
„Za cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot jsem toho moc nevid\u011bl a je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b hezk\u00fdch v\u011bc\u00ed\u2026 v\u011bt\u0161inu z nich jsem vid\u011bl od chv\u00edle, co jsem s tebou.“<\/p>\n

<\/em> Tom \u0161l\u00e1pl na plyn, kdy\u017e se objevilo zelen\u00e9 sv\u011btlo a usm\u00e1l se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce. S Billem si u\u017e\u00edval t\u011bch moment\u016f, t\u011bch pokojn\u00fdch chvil, kdy nebylo pot\u0159eba mluvit, aby pochopili toho druh\u00e9ho, jednodu\u0161e to c\u00edtili jako tenkr\u00e1t na pouti.<\/p>\n

„Tome?“<\/em><\/div>\n

„Hm? Co se d\u011bje?“<\/em><\/div>\n
„Chci tan\u010dit.“<\/p>\n

<\/em> Usm\u00e1l se, ale c\u00edtil, \u017ee ho v o\u010d\u00edch p\u00e1l\u00ed slzy. Sna\u017eil se rychle mrkat a zbavit se jich, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee to tentokr\u00e1t nepom\u016f\u017ee. Byla to jeho chyba; nem\u011bl se vrtat ve vzpom\u00ednk\u00e1ch, ne te\u010f, v takov\u00e9 chv\u00edli. Ale nemohl si pomoct; jeho mysl si d\u011blala, co cht\u011bla. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl v\u0161echny ty obrazy, v\u0161e, co spole\u010dn\u011b za\u017eili b\u011bhem posledn\u00edch dn\u016f a opravdu si p\u0159\u00e1l, aby tomu tak nebylo. P\u0159\u00e1l si, aby si na nic z toho nepamatoval.<\/div>\n

<\/div>\n
Ze zamy\u0161len\u00ed jej probral zvuk sir\u00e9n policejn\u00edch aut a sledoval, jak posp\u00edchaj\u00ed kolem n\u011bj a m\u00ed\u0159\u00ed opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. Norm\u00e1ln\u00ed auto n\u00e1sledov\u00e1no sanitkou. M\u00ed\u0159ili k n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 se m\u011b dotknout\u2026 v\u011b\u0159\u00edm ti.“<\/em><\/div>\n

\n

Tom naboural do sloupu a oto\u010dil auto, ani nepomyslel na provoz kolem sebe. Neohraban\u011b se za\u0159adil do druh\u00e9ho pruhu vedouc\u00edho opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozjel k vlakov\u00e9mu n\u00e1dra\u017e\u00ed. Zabo\u010dil doprava, jel zkratkou a doufal, \u017ee tam doraz\u00ed d\u0159\u00edv ne\u017e l\u00e9ka\u0159i.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Tom b\u011b\u017eel, b\u011b\u017eel tak rychle, jak jen mohl. V d\u00e1lce sly\u0161el policejn\u00ed sir\u00e9ny a modlil se k Bohu, aby Billa v\u010das na\u0161el. Jeho sv\u011bt se t\u00e9m\u011b\u0159 rozpadl, jakmile spat\u0159il na lavi\u010dce, kde ho p\u0159edt\u00edm nechal, m\u00edsto Billa, jin\u00e9ho mu\u017ee.<\/div>\n
„Ty jsi Tom?“ zeptal se mu\u017e, sleduj\u00edc, jak k n\u011bmu dred\u00e1\u010d posp\u00edch\u00e1. „Ten kluk \u0161el na z\u00e1chod, \u010dekal na-„<\/div>\n
Tom zbytek neposlouchal, nem\u011bl \u010das. Rozb\u011bhl se k z\u00e1chod\u016fm, srdce mu v hrudi mocn\u011b bu\u0161ilo, kdy\u017e zaslechl sir\u00e9ny p\u0159\u00edmo p\u0159ed budovou.<\/div>\n
\n

*<\/div>\n

<\/div>\n
Bill vyk\u0159ikl, kdy\u017e se kolem n\u011bj zezadu omotaly dv\u011b pa\u017ee. Byl p\u0159ipraven\u00fd kopnout, odstr\u010dit, ude\u0159it kohokoliv, kdo se jej dot\u00fdkal, kdy\u017e najednou uc\u00edtil zn\u00e1mou v\u016fni.<\/div>\n
„Tome?“ vyp\u00edskl, panika\u0159il p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee by to mohl b\u00fdt n\u011bkdo jin\u00fd.<\/div>\n
„Jsem tady, jsem tady,“ zafun\u011bl Tom, ulevilo se mu, \u017ee Billa na\u0161el v\u010das.<\/div>\n
Bill se oto\u010dil v t\u011bsn\u00e9m objet\u00ed a zalapal po dechu, jakmile byly jeho rty okam\u017eit\u011b zajaty t\u011bmi Tomov\u00fdmi.<\/div>\n
„Tome,“ vydechl proti dred\u00e1\u010dov\u011b k\u016f\u017ei, chv\u011bj\u00edc se, kdy\u017e zuby stiskl jeho spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Rychle, mus\u00edme j\u00edt,“ \u0159ekl mu Tom a pevn\u011b sev\u0159el Billovu ruku. „Mus\u00edme se odsud rychle dostat, hned.“<\/div>\n
Bill byl zmaten\u00fd, ale p\u0159esto dred\u00e1\u010de n\u00e1sledoval. Sna\u017eil se dr\u017eet krok s Tomov\u00fdm rychl\u00fdm tempem.<\/div>\n
„Co to je?“ zeptal se Bill, jakmile zvenku zaslechl sir\u00e9ny. Tom neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Rychl\u00fdmi kroky opustili prostory toalet a Bill se pod\u00edval sm\u011brem k lavi\u010dk\u00e1m, kde p\u0159edt\u00edm sed\u011bl, kolem mu\u017ee spat\u0159il post\u00e1vat skupinku lid\u00ed. Zalapal po dechu, pozn\u00e1vaj\u00edc dv\u011b sestry, ne\u017e ho Tom zat\u00e1hl za roh sm\u011brem k zadn\u00edmu v\u00fdchodu, kde m\u011bl zaparkovan\u00e9 auto.<\/div>\n
„Tome, Tome, co se d\u011bje, pro\u010d jsou tady?“ Bill\u016fv hlas byl pln\u00fd obav a paniky, a kdyby se na n\u011bj Tom pod\u00edval, spat\u0159il by slzy, kter\u00e9 se mu za\u010d\u00ednaly tvo\u0159it v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Neboj se, nedovol\u00edm, aby t\u011b odvedli,“ \u0159ekl mu Tom se stisknut\u00edm ruky a Bill mu d\u016fv\u011b\u0159oval. Do\u0161li k t\u011b\u017ek\u00fdm dve\u0159\u00edm a Tom je se zatla\u010den\u00edm otev\u0159el, postrkuj\u00edc Billa ven.<\/div>\n
<\/div>\n
Zamrzal na m\u00edst\u011b a Bill vyk\u0159ikl.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n

V\u0161echno se stalo tak rychle. Sotva se zorientovali, u\u017e byli odta\u017eeni od sebe. Bill k\u0159i\u010del tak jako nikdy p\u0159edt\u00edm a tentokr\u00e1t cht\u011bl Tom k\u0159i\u010det s n\u00edm.<\/p><\/div>\n

Bojoval proti pa\u017e\u00edm, kter\u00e9 jej odtahovaly; v\u016fbec netu\u0161il, kolik jich bylo. Vid\u011bl Billa kopat nohama ve vzduchu, kroutil rukama v zoufal\u00e9 snaze vysvobodit se ze sev\u0159en\u00ed l\u00e9ka\u0159e.<\/div>\n
Bill volal jeho jm\u00e9no. K\u0159i\u010del na n\u011bj, mrkal skrz slzy, kter\u00e9 mu vyt\u00e9kaly z o\u010d\u00ed, ale Tom byl bezmocn\u00fd proti siln\u00fdm pa\u017e\u00edm, kter\u00e9 ho sv\u00edraly.<\/div>\n
L\u00e9ka\u0159, dr\u017e\u00edc\u00ed Billa, bojoval s konstantn\u00edm sv\u00edjen\u00edm chlapce, proto mu dal\u0161\u00ed pomohl t\u00edm, \u017ee kolem Billa siln\u011b omotal ruce. Nyn\u00ed k\u0159i\u010del je\u0161t\u011b hlasit\u011bji, jeho dech se st\u00e1val kr\u00e1tk\u00fdm a rychl\u00fdm, a Tom mohl vid\u011bt, \u017ee se u n\u011bj spustila hyperventilace.<\/p>\n

„Nedot\u00fdkejte se ho!“ za\u0159val chraplav\u011b, uvol\u0148uj\u00edc vztek, kter\u00fd v n\u011bm bublal. „Kurva, nedot\u00fdkejte se ho, vy bastardi!“<\/div>\n

Tom nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee tohle jsou ti dokto\u0159i, kte\u0159\u00ed m\u011bli Billa zn\u00e1t l\u00e9pe ne\u017e on. M\u011bli v\u011bd\u011bt, \u017ee se Billa nemohou dot\u00fdkat t\u00edmhle zp\u016fsobem, m\u011bli to sakra v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„Vypadn\u011bte od n\u011bj!“ vyk\u0159ikl Tom z pln\u00fdch plic. „Jen to zhor\u0161ujete!“
Bojoval se sev\u0159en\u00edm pa\u017e\u00ed, kter\u00e9 ho odtahovaly, n\u011bco mu \u0159\u00edkali, k\u0159i\u010deli mu do u\u0161\u00ed. V\u0161ichni k\u0159i\u010deli, ka\u017ed\u00fd kolem nich, ale jedin\u00e9, co Tom sly\u0161el, byl Bill\u016fv hlas; nic jin\u00e9ho, jen Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome!“ vyk\u0159ikl chraptiv\u011b a Tom mohl sly\u0161et, \u017ee pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
Nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1, nev\u011bd\u011bl kdo, ani kolik lid\u00ed se jej pokou\u0161elo odt\u00e1hnout zp\u011bt, nebo co \u0159\u00edkali. V\u011bd\u011bl jen to, \u017ee se chce dostat k Billovi.<\/div>\n
„Slezte, kurva, ze m\u011b!“ zavr\u010del a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e si to sta\u010dil uv\u011bdomit, dostal r\u00e1nu p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
Podlomila se mu kolena, kdy\u017e dostal dal\u0161\u00ed r\u00e1nu, tentokr\u00e1t do b\u0159icha, a posledn\u00ed, na co si pamatoval p\u0159edt\u00edm, ne\u017e v\u0161echno kolem n\u011bj z\u010dernalo, byly Billovy zoufal\u00e9 v\u00fdk\u0159iky.<\/p>\n

autor: Sapere Aude<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: B-kay<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sapere Aude V\u011b\u0159\u00edm ti „Pojedeme znovu vlakem?“ zeptal se Bill vzru\u0161en\u011b, jakmile vystoupili z auta. Tom zakroutil hlavou. „Ne, jen si n\u011bco pot\u0159ebuju vy\u0159\u00eddit.“ Billovy rty se zformovaly do tvaru ‚o‘ a n\u00e1sledoval Toma na n\u00e1dra\u017e\u00ed. Bylo u\u017e dost pozd\u011b, tak\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[594],"tags":[],"class_list":["post-3632","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3632","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3632"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3632\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3632"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3632"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3632"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}