{"id":3635,"date":"2014-10-22T15:00:00","date_gmt":"2014-10-22T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3623"},"modified":"2014-10-22T15:00:00","modified_gmt":"2014-10-22T14:00:00","slug":"lost-to-be-found-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/22\/lost-to-be-found-5\/","title":{"rendered":"Lost to be found 5."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill se \u010delem op\u00edral o okno v aut\u011b, ob\u010das zasku\u010del, vrt\u011bl se posledn\u00edch n\u011bkolik hodin t\u00e9m\u011b\u0159 bez ust\u00e1n\u00ed a jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b se po\u0159\u00e1d vypt\u00e1val, kdy u\u017e budou na m\u00edst\u011b, proto\u017ee si nemyslel, \u017ee zvl\u00e1dne dal\u0161\u00ed \u010das ve stejn\u00e9 poloze. Jeho z\u00e1da byla ztuhl\u00e1, do nohou se mu pomalu d\u00e1vala k\u0159e\u010d a v\u0161eobecn\u011b se neuv\u011b\u0159iteln\u011b nudil. Baterka v iPodu se vybila po 4 hodin\u00e1ch cesty, jeliko\u017e ji nem\u011bl pln\u011b nabitou, a nav\u00edc poslouchal celou cestu. Po vyt\u00e1hnut\u00ed sluch\u00e1tek z u\u0161\u00ed byl nucen poslouchat v\u0161emo\u017en\u00e9 sl\u00e1taniny, kter\u00e9 b\u011b\u017eely v r\u00e1diu, a kdy\u017e se dostali do oblasti, kde sign\u00e1l sl\u00e1bl, a\u017e se ztratil \u00fapln\u011b a z r\u00e1dia se oz\u00fdvalo jen chr\u010den\u00ed, p\u0159epnul Gordon r\u00e1dio na p\u0159ehr\u00e1v\u00e1n\u00ed CD, na kter\u00e9m v\u0161ak byly Gordonovy obl\u00edben\u00e9 p\u00edsn\u011b.<\/p>\n

„Jak dlouho je\u0161t\u011b?“ naklonil se Bill do mezery mezi p\u0159edn\u00edmi sedadly a \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n

„Podle navigace bychom m\u011bli b\u011bhem n\u011bkolika minut dojet do Schallbachu a projet ho a\u017e na konec k tomu domu,“ odpov\u011bd\u011bl Gordon.<\/div>\n
„To douf\u00e1m ne!“ zd\u011bsil se Bill.<\/div>\n
„Osm hodin v aut\u011b ti je\u0161t\u011b nesta\u010dilo? Chce\u0161 jet d\u00e1l?“ zeptala se Simone \u0161\u0165ourav\u011b, proto\u017ee oba v\u011bd\u011bli, \u017ee Bill byl ten, kdo k\u0148oural nejv\u00edce, \u017ee v tom aut\u011b brzy um\u0159e.<\/div>\n
„Ne, ale nevid\u00edte, kam jsme se dostali? Koukn\u011bte na to! Jako bychom se s ka\u017ed\u00fdm kilometrem vr\u00e1tili o n\u011bkolik stolet\u00ed zp\u00e1tky,“ d\u011bsil se Bill, kdy\u017e u\u017e hodnou chv\u00edli proj\u00ed\u017ed\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 lidupr\u00e1zdn\u00fdmi vesnicemi, kter\u00e9 mnohdy tvo\u0159ilo st\u011b\u017e\u00ed 5 dom\u016f. V\u0161ude byly jen pole a lesy. V\u011bt\u0161ina z dom\u016f byla rozpadl\u00e1, om\u00edtka opadan\u00e1, d\u00edry ve st\u0159e\u0161e a v\u0161e vypadalo celkov\u011b se\u0161le. N\u011bjak takhle si Bill p\u0159edstavoval konec sv\u011bta.<\/div>\n
„Co jsi \u010dekal, Bille? Drahou vilovou \u010dtvr\u0165, kde ta nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejhonosn\u011bj\u0161\u00ed vila bude pat\u0159it n\u00e1m?“<\/div>\n
„Tak trochu?“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„A\u017e takhle poh\u00e1dkov\u00e9 to b\u00fdt nem\u016f\u017ee,“ zavrt\u011bla Simone hlavou. „Jsme tady,“ broukla, kdy\u017e minuli ceduli ‚Schallbach‘ ozna\u010duj\u00edc\u00ed za\u010d\u00e1tek vesnice, kam m\u00ed\u0159ili.<\/p>\n

Bill se nap\u0159\u00edmil a zad\u00edval se z okna. Bohu\u017eel nebylo nic k vid\u011bn\u00ed, proto\u017ee tahle vesnice byla naprosto toto\u017en\u00e1 se v\u0161emi, kter\u00e9 dosud po cest\u011b minuli.<\/div>\n

„No, All\u00e1h k n\u00e1m bu\u010f milostiv\u00fd,“ pronesl s obavou v hlase.<\/div>\n
Kdy\u017e pova\u017eoval v\u011bc za hodn\u011b zlou, u\u017e se neobt\u011b\u017eoval obracet na boha, aby jim pom\u00e1hal. Z legrace p\u0159es\u00eddlil na isl\u00e1m, aby tomu dodal na dramati\u010dnosti. Simone se jako v\u017edy uchechtla, aby skryla svou rozpa\u010ditost nad m\u00edstem, kde m\u011bli str\u00e1vit n\u011bjak\u00fd \u010das.<\/div>\n
„Bezva. Sign\u00e1l budeme muset asi chytat na n\u011bjak\u00e9m strom\u011b, abychom se n\u011bkam dovolali, pochybuju, \u017ee v\u00ed, co znamen\u00e1 slovo wi-fi, a moc bych se nedivil, kdyby v t\u00e1mhlet\u00e9 s\u00e1mo\u0161ce z roku raz dva je\u0161t\u011b platili markama,“ odfrkl si Bill, kdy\u017e m\u00edjeli podlouhl\u00fd ch\u00e1traj\u00edc\u00ed d\u016fm, kter\u00fd m\u011bl p\u0159edstavovat obchod. „Jste si jist\u00ed, \u017ee jsme je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d v N\u011bmecku?“ dodal \u0159e\u010dnicky a zabo\u0159il t\u011blo do sedadla, aby se u\u017e nemusel d\u00edvat ven.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jedeme \u0161patn\u011b. Za p\u00e1r metr\u016f m\u00e1 ta vesnice kon\u010dit a ten d\u016fm nikde,“ podotkl Gordon, kdy\u017e odstavil auto ke kraji silnice a zapnul v\u00fdstra\u017en\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pro ostatn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edky silni\u010dn\u00edho provozu. Vyndal navigaci z dr\u017eadla a za\u010dal v n\u00ed n\u011bco klikat.<\/div>\n
„Podle navigace by ten d\u016fm m\u011bl st\u00e1t n\u011bkde tady,“ \u0159ekl a pod\u00edval se z ok\u00e9nka skrz p\u0159edn\u00ed sklo i p\u0159es sklo spolujezdce, ale \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fm nevid\u011bl.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je to d\u016fm, kter\u00fd se ti uk\u00e1\u017ee jen v ur\u010ditou denn\u00ed dobu, a kdy\u017e to pro\u0161vihne\u0161, u\u017e ho nenajde\u0161,“ ucedil Bill.<\/div>\n
„Nebu\u010f kousav\u00fd, Bille,“ napomenula jej Simone. Vnit\u0159kem auta se rozezn\u011blo vyzv\u00e1n\u011bn\u00ed mobilu. Simone rychle s\u00e1hla do kabelky, kterou m\u011bla na kl\u00edn\u011b, a na\u0161la sv\u016fj telefon. „To je M\u00fcller,“ \u0159ekla p\u0159edt\u00edm, ne\u017e hovor p\u0159ijala.<\/p>\n

„Dobr\u00fd den, pane M\u00fcllere,“ pozdravila jej.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, podle na\u0161eho posledn\u00edho hovoru jsem odhadl, \u017ee u\u017e byste m\u011bli b\u00fdt pomalu na m\u00edst\u011b a uv\u011bdomil jsem si, \u017ee byste mo\u017en\u00e1 mohli m\u00edt probl\u00e9m ten d\u016fm naj\u00edt, proto\u017ee je od ostatn\u00edch dom\u016f ve vesnici pon\u011bkud odstr\u010den\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„To m\u00e1te pravdu. Stoj\u00edme u krajnice v Schallbachu a podle navigace bychom m\u011bli b\u00fdt p\u00e1r metr\u016f od domu, ale z\u00e1rove\u0148 vid\u00edme ceduli konec vesnice.“<\/div>\n
„Pokud jste za kostelem odbo\u010dili doleva, m\u011bli jste po p\u00e1r metrech minout jedno opu\u0161t\u011bn\u00e9 staven\u00ed a sochu sv\u00e1t\u00e9ho Vil\u00e9ma.“<\/em><\/div>\n
„Oh uhm.“ Simone rychle p\u0159ikryla sluch\u00e1tko a nahnula se ke sv\u00e9mu man\u017eelovi. „Minuli jsme n\u011bjak\u00e9ho svat\u00e9ho Vil\u00e9ma?“ po\u0161eptala.<\/div>\n
„Co j\u00e1 v\u00edm. Nejsem v\u011b\u0159\u00edc\u00ed,“ zabru\u010del Gordon. Simone proto\u010dila o\u010dima a sundala ruku ze sluch\u00e1tka.<\/div>\n
„Ano tu sochu jsme minuli,“ zk\u0159ivila obli\u010dej, styd\u00edc se za le\u017e. Te\u010f to nech\u00e1 b\u00fdt a pak tu sochu pojedou hledat.<\/div>\n
„N\u011bkolik metr\u016f za n\u00ed je odbo\u010dka doleva. Je to sp\u00ed\u0161 takov\u00e1 \u00fazk\u00e1 lesn\u00ed cesta. Nen\u00ed nijak ozna\u010den\u00e1, tak\u017ee se v\u00e1m mo\u017en\u00e1 ani neukazuje v navigaci.“<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e. D\u011bkujeme za pomoc. Za chv\u00edli bychom m\u011bli b\u00fdt u v\u00e1s. Na shledanou,“ rozlou\u010dila se Simone a hovor ukon\u010dila.<\/p>\n

„Fajn. Oto\u010d auto. Na Vil\u00e9ma ka\u0161leme. Mus\u00edme se d\u00edvat po prav\u00e9 stran\u011b a hledat lesn\u00ed cestu,“ vydechla Simone a str\u010dila mobil do ta\u0161ky. Gordon zanad\u00e1val a v m\u00edst\u011b, kde nebyl p\u0159\u00edkop p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00fd, se oto\u010dil a krokem se vracel zp\u011bt do vesnice. Po p\u00e1r metrech opravdu na\u0161li \u00fazk\u00fd sjezd z hlavn\u00ed silnice.<\/div>\n

„Jestli n\u011bjak po\u0161kod\u00edm podvozek, tak to tomu M\u00fcllerovi na\u00fa\u010dtuju,“ vr\u010del Gordon, kdy\u017e s nimi auto na kamenit\u00e9 a nerovn\u00e9 cest\u011b h\u00e1zelo ze strany na stranu, a ob\u010das c\u00edtili, jak je do nohou p\u0159es podlahu bouchla n\u011bjak\u00e1 zbloudil\u00e1 v\u011btev.<\/div>\n
Simone se sna\u017eila na obranu \u0159\u00edct alespo\u0148 fakt, \u017ee m\u00e1 d\u016fm alespo\u0148 klid a soukrom\u00ed, ale pravd\u011bpodobn\u011b by se nesetkala s pochopen\u00edm. Stromy, ke\u0159e a hou\u0161t\u00ed kolem nich pomalu \u0159\u00eddly, dokud se neztratily \u00fapln\u011b. Na neudr\u017eovanou lesn\u00ed cestu nav\u00e1zala p\u00eds\u010dit\u00e1. Gordon zpomalil, aby auto neod\u0159el o kovov\u00e9 sloupky, kter\u00e9 dr\u017eely plot a na kter\u00fdch byla zav\u011b\u0161ena vysok\u00e1 kovov\u00e1 br\u00e1na s r\u016fzn\u00fdm zdoben\u00edm. \u010cas se na n\u00ed ale o\u010dividn\u011b podepsal, proto\u017ee byly n\u011bkter\u00e9 ozdoby ulomen\u00e9, na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech zreziv\u011bl\u00e9 nebo pokryt\u00e9 li\u0161ejn\u00edky a mechem. D\u00edky tomu, \u017ee byla v dom\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1na n\u00e1v\u0161t\u011bva, byla br\u00e1na otev\u0159en\u00e1 doko\u0159\u00e1n. Jindy byla zamknuta pomoc\u00ed mohutn\u00e9ho tlust\u00e9ho \u0159et\u011bzu, na kter\u00e9m visel velk\u00fd kovov\u00fd z\u00e1mek.<\/div>\n
„D\u011bsiv\u00fd,“ vydechl Bill a zvedal bradu nahoru, aby vid\u011bl a\u017e na sam\u00fd vrchol br\u00e1ny, kde se dv\u011b k\u0159\u00eddla sb\u00edhala do jednoho \u0161pi\u010dat\u00e9ho vr\u0161ku.<\/p>\n

Gordon p\u0159ekonal n\u011bkolik metr\u016f a parkoval vedle nabl\u00fdskan\u00e9ho firemn\u00edho auta pr\u00e1vn\u00edka M\u00fcllera, kter\u00fd post\u00e1val opod\u00e1l a \u010dekal na n\u011b. Po vypnut\u00ed motoru se z auta pomalu jeden po druh\u00e9m za\u010dali soukat Gordon, za n\u00edm Simone a nakonec Bill. V\u0161ichni st\u00e9nali kv\u016fli ztuhl\u00fdm kostem a bolav\u00fdm z\u00e1d\u016fm.<\/div>\n

„Dobr\u00fd den,“ pozdravil Alfred M\u00fcller a p\u0159e\u0161el k rodin\u011b. „My se je\u0161t\u011b nezn\u00e1me. Jsem Alfred M\u00fcller a pracuji jako pr\u00e1vn\u00edk pro kancel\u00e1\u0159 Lenz&M\u00fcller,“ p\u0159edstavil se Gordonovi a pot\u0159\u00e1sl si s n\u00edm rukou.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den. Gordon Tr\u00fcmper. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl mu, a kdy\u017e zpozoroval, \u017ee jsou v\u0161ichni \u010dlenov\u00e9 rodiny venku z auta, nam\u00ed\u0159il na auto kl\u00ed\u010dem a na d\u00e1lku jej zamknul. Kufry nechali prozat\u00edm uvnit\u0159. Pot\u0159ebovali si chv\u00edli oddychnout.<\/div>\n
„M\u011bli jste p\u0159\u00edjemnou cestu?“ zeptal se slu\u0161n\u011b Alfred.<\/div>\n
„Ano. Jen byla p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e1,“ p\u0159ipustila Simone.<\/div>\n
„To ch\u00e1pu. Poj\u010fme tedy nejd\u0159\u00edve dovnit\u0159. Kucha\u0159ka Birgit byla tak laskav\u00e1 a p\u0159ipravila pro v\u00e1s mal\u00e9 ob\u010derstven\u00ed. Probereme nejd\u0159\u00edve n\u011bjak\u00e9 drobnosti uvnit\u0159, a jakmile si trochu odpo\u010dinete, uk\u00e1\u017eu v\u00e1m d\u016fm a pozemky,“ usm\u00e1l se Alfred a rukou, ve kter\u00e9 sv\u00edral hn\u011bdou pap\u00edrovou slo\u017eku, uk\u00e1zal na pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e od domu.<\/div>\n
„Tohle si nenech\u00e1me, \u017ee ne,“ zak\u0148u\u010del Bill ti\u0161e bl\u00edzko Simone.<\/div>\n
„Te\u010f ne, Bille,“ odbyla syna a pod\u00edvala se na d\u016fm, kter\u00fd j\u00ed trochu nah\u00e1n\u011bl strach svoj\u00ed rozlehlost\u00ed.<\/p>\n

„Jen d\u00e1l,“ popohnal je pr\u00e1vn\u00edk a zav\u0159el za nimi domovn\u00ed dve\u0159e. Ocitli se v kulat\u00e9 hale, ve kter\u00e9 se nach\u00e1zelo jen mno\u017estv\u00ed polstrovan\u00fdch lavic u zd\u00ed, v\u011b\u0161\u00e1ky na kab\u00e1ty, botn\u00edky a stojany na de\u0161tn\u00edky. Na zdech visely obrazy ve velk\u00fdch pozlacen\u00fdch r\u00e1mech a ze stropu byl spu\u0161t\u011bn velik\u00fd lustr, kter\u00fd osv\u011btloval m\u00edstnost za tmy.<\/div>\n

„Chodbou vpravo a prvn\u00edmi dve\u0159mi doprava. Tam se nach\u00e1z\u00ed salonek,“ instruoval trojici a nav\u00e1d\u011bl je. Gordon se zastavil u prahu a gentlemansky dovnit\u0159 pustit svoji man\u017eelku, a nakonec po\u010dkal, dokud do salonku nevstoup\u00ed i Bill. Pr\u00e1vn\u00edk dal p\u0159ednost jemu, proto ve\u0161el dovnit\u0159 jako t\u0159et\u00ed.<\/div>\n
„Posa\u010fte se, pros\u00edm a nab\u00eddn\u011bte si cokoli, na co m\u00e1te chu\u0165. Dojdu pro slu\u017eebnictvo,“ ozn\u00e1mil jim a ze salonku zase kvapn\u011b zmizel.<\/div>\n
Bill se prudce oto\u010dil na Simone, kter\u00e1 se usazovala na pohovku a nal\u00e9vala si do \u0161\u00e1lku horkou k\u00e1vu.<\/div>\n
„Pad\u00e1me odsud! V\u017edy\u0165 je to tady jako z hororu!“ vyp\u00edskl Bill dramaticky a nemohl pochopit, jak mohla Simone jen tak klidn\u011b sed\u011bt a srkat k\u00e1vu, ve kter\u00e9 klidn\u011b mohl b\u00fdt n\u011bjak\u00fd jed.<\/div>\n
„Bille, jsem opravdu p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00e1 na to, abych se starala o stra\u0161idla,“ zamumlala Simone a k\u00e1vu si trochu p\u0159isladila, proto\u017ee byla hodn\u011b siln\u00e1. Gordon se posadil vedle sv\u00e9 man\u017eelky a str\u010dil si do \u00fast jednu z jednohubek.<\/div>\n
„Bl\u00e9! \u010cesnekov\u00e1,“ za\u0161klebil se Gordon, proto\u017ee \u010desnek moc nemusel. Bill vykulil o\u010di.<\/div>\n
„Chr\u00e1n\u00ed se tady p\u0159ed up\u00edry?“ vydechl naprosto v\u00e1\u017en\u011b a Simone mu v\u011bnovala otr\u00e1ven\u00fd pohled.<\/p>\n

„Tak\u017ee dovolte mi, abych v\u00e1m p\u0159edstavil pomocn\u00edky, kte\u0159\u00ed byli pan\u00ed Alind\u011b n\u00e1pomocni. Pan Set, pan\u00ed Elenor a pan\u00ed Birgit.“<\/div>\n

„Sle\u010dna Birgit,“ zavr\u010dela \u017eena nevrle.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se. Sle\u010dna Birgit,“ opravil se, ale zachoval si profesion\u00e1ln\u00ed tv\u00e1\u0159. Simone s Gordonem vstali, aby si se v\u0161emi alespo\u0148 ze slu\u0161nosti podali ruce. V ten okam\u017eik se v\u0161ak k p\u0159\u00edchoz\u00edm oto\u010dil Bill s nep\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1telsk\u00fdm v\u00fdrazem. V tu r\u00e1nu se k n\u011bmu sto\u010dily pohledy v\u0161ech t\u0159ech p\u0159\u00edchoz\u00edch. Pr\u00e1vn\u00edk si toho v\u0161iml a trochu se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Tohle je Simone a Gordon Tr\u00fcmperovi. Pan\u00ed Simone je d\u011bdi\u010dkou tohoto domu a tohle je jejich syn Bill, nem\u00fdl\u00edm-li se,“ pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd jen kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, t\u011b\u0161\u00ed n\u00e1s,“ usm\u00e1la se Simone vl\u00eddn\u011b a nat\u00e1hla ruku k Setovi, kter\u00fd si j\u00ed v\u016fbec nev\u0161iml. Stejn\u011b jako dv\u011b \u017eeny vedle n\u011bj up\u00edral pohled na mlad\u00e9ho kluka, kter\u00fd st\u00e1l uprost\u0159ed salonku s rukama trucovit\u011b zalo\u017een\u00fdma na hrudi. Vzduch v m\u00edstnosti se naplnil nap\u011bt\u00edm, trapn\u00fdm tichem a rozpa\u010ditost\u00ed. Nikdo z p\u0159\u00edtomn\u00fdch nech\u00e1pal, pro\u010d si slu\u017eebnictvo Billa prohl\u00ed\u017e\u00ed takov\u00fdm zp\u016fsobem. Bill se pod\u00edval na svoje rodi\u010de, na pr\u00e1vn\u00edka a pak se pod\u00edval po sv\u00e9m oble\u010den\u00ed, proto\u017ee si nemyslel, \u017ee by byl n\u011bkde \u0161pinav\u00fd. Pohledy v\u0161ech byly norm\u00e1ln\u00ed, ale od t\u011bch t\u0159\u00ed p\u00e1lily a bodaly. Billovi se za\u010d\u00ednalo d\u011blat lehce nevolno.<\/p>\n

„Nechci b\u00fdt drz\u00fd, ale je neslu\u0161n\u00e9 na n\u011bkoho takhle z\u00edrat,“ pronesl do t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha a v\u0161echny t\u0159i osoby probral z podivn\u00e9 letargie.<\/div>\n

„Uhm, co kdybychom se posadili?“ navrhl pr\u00e1vn\u00edk a s\u00e1m ud\u011blal krok ke k\u0159eslu. Byl r\u00e1d, \u017ee Simone spustila ruku, kter\u00e9 nebyl pozdrav op\u011btov\u00e1n, a s Gordonem se posadili na pohovku. Set a Birgit se posadili na men\u0161\u00ed gau\u010d\u00edk a posledn\u00ed voln\u00e9 k\u0159eslo obsadila Elenor.<\/div>\n
„Vy se neposad\u00edte, Bille?“ zeptal se pr\u00e1vn\u00edk posledn\u00edho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd nesed\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 rad\u011bji postoj\u00edm. T\u00e1mhle,“ hodil hlavou k n\u00edzk\u00e9 komod\u011b, o kterou se op\u0159el. Do obli\u010deje vid\u011bl jen Simone a Gordonovi. Jinak k n\u011bmu byli v\u0161ichni z\u00e1dy.<\/div>\n
P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka, kdy\u017e se Birgit a Set okat\u011b oto\u010dili a Billa si znovu zm\u011b\u0159ili. Elenor si v\u0161imla pohybu zbyl\u00fdch dvou koleg\u016f, a proto je napodobila. Bill se postavil do bojovn\u00e9 pozice a hodlal n\u011bco znovu \u0159\u00edct, ale v\u0161ichni t\u0159i se jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku oto\u010dili zp\u011bt. Vypadalo to, jako by se cht\u011bli ujistit, \u017ee tam jen stoj\u00ed a nikde ne\u0161\u0148upe.<\/p>\n

„Dob\u0159e, tak\u017ee jak u\u017e jsem \u0159ekl, pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1 je posledn\u00ed p\u0159\u00edmou p\u0159\u00edbuznou pan\u00ed Alindy Kaulitzov\u00e9 a t\u00edm je jedin\u00fdm d\u011bdicem nemovitosti. Te\u010f se moment\u00e1ln\u011b nach\u00e1z\u00edme ve v\u00fdchodn\u00edm k\u0159\u00eddle s\u00eddla. Je tu tak\u00e9 z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo a…“ Alfred byl p\u0159eru\u0161en.<\/div>\n

„Do z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla nikdo nechod\u00ed!“ vlo\u017eil se do konverzace Set velmi tvrd\u00fdm hlasem. V\u0161em bylo jasn\u00e9, \u017ee to nebyla tak \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00e1 informace jako sp\u00ed\u0161e rozkaz, aby se nikdo z nich neopova\u017eoval do z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla vstoupit. Pr\u00e1vn\u00edk se pod\u00edval na mu\u017ee, kter\u00fd mu vr\u00e1til velmi p\u0159\u00edsn\u00fd pohled.<\/div>\n
„Ano, tedy, z\u00e1padn\u00ed k\u0159\u00eddlo nen\u00ed u\u017e dlouhou dobu ob\u00fdvan\u00e9 a ch\u00e1tr\u00e1. Co se t\u00fd\u010de prohl\u00eddky domu, k t\u00e9 se dostaneme a\u017e pozd\u011bji. R\u00e1d bych p\u0159e\u0161el k v\u011bci, kv\u016fli kter\u00e9 tu te\u010f sed\u00edme v\u0161ichni pohromad\u011b. Jeliko\u017e je te\u010f prakticky zam\u011bstnavatelem pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e1, m\u00e1 pr\u00e1vo rozhodnout o dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji pracovn\u00edho pom\u011bru, kter\u00fd je zalo\u017een pouze na \u00fastn\u00ed domluv\u011b. Neexistuje tedy \u017e\u00e1dn\u00fd ofici\u00e1ln\u00ed pr\u00e1vn\u00ed dokument, kter\u00fd by ob\u011b strany zavazoval k \u0159\u00e1dn\u00e9mu ukon\u010den\u00ed pracovn\u00ed smlouvy,“ uvedl pr\u00e1vn\u00edk a nahl\u00ed\u017eel p\u0159itom do sv\u00fdch materi\u00e1l\u016f.<\/p>\n

„Z\u016fstaneme tady,“ rozhodla Birgit, jako by snad ona byla pan\u00ed domu. T\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed k n\u00ed zvedli pohled pln\u00fd zmaten\u00ed.<\/div>\n

„Sle\u010dno Birgit, toto rozhodnut\u00ed p\u0159ipad\u00e1 pan\u00ed Tr\u00fcmperov\u00e9,“ upozornil ji pr\u00e1vn\u00edk a za\u010d\u00ednal b\u00fdt t\u011bmi t\u0159emi opravdu otr\u00e1ven\u00fd. Nejen\u017ee se chovali jako by zamrzli v \u010dase, ale tak\u00e9 byli neuv\u011b\u0159iteln\u011b nesympati\u010dt\u00ed, \u010deho\u017e si samoz\u0159ejm\u011b v\u0161imli i Tr\u00fcmperovi.<\/div>\n
„Vy n\u00e1m asi nerozum\u00edte. My tu mus\u00edme z\u016fstat,“ p\u0159iklonil se Set k tvrzen\u00ed slu\u017eky a pod\u00edval se pr\u00e1vn\u00edkovi ost\u0159e do o\u010d\u00ed. Alfred se nadechl a v duchu napo\u010d\u00edtal do t\u0159\u00ed.<\/div>\n
„M\u00e1m tu kopii z\u00e1v\u011bti Alindy Kaulitzov\u00e9 a nen\u00ed tu \u017e\u00e1dn\u00e1 zm\u00ednka o tom, \u017ee by si snad p\u0159\u00e1la, abyste tu p\u0159eb\u00fdvali i po jej\u00ed smrti. Z\u00e1rove\u0148 je d\u016fm vlo\u017een do d\u011bdick\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed bez v\u011bcn\u00e9ho b\u0159emena,“ argumentoval Alfred dal\u0161\u00edmi pr\u00e1vnick\u00fdmi term\u00edny.<\/p>\n

„Uhm promi\u0148te, \u017ee v\u00e1m do toho zasahuji,“ zas\u00e1hla Simone. \u010cty\u0159i osoby sed\u00edc\u00ed naproti n\u00ed k n\u00ed sto\u010dily pohledy, z nich\u017e t\u0159i byly ohniv\u00e9. „Je mi velice l\u00edto, ale nem\u00e1me finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na to, abychom v\u00e1m platili za pobyt tady. Nejsem zvykl\u00e1 platit n\u011bkomu za \u00faklid ani za va\u0159en\u00ed. Tyhle v\u011bci si obstar\u00e1m sama a v tomhle m\u011b jist\u011b pochop\u00edte. Ur\u010dit\u011b byste necht\u011bli platit lidem za to, \u017ee bydl\u00ed ve va\u0161em dom\u011b. S man\u017eelem jsme se rozhodli, \u017ee d\u016fm prod\u00e1me, ale ne\u017e dojde k vy\u0159\u00edzen\u00ed d\u011bdictv\u00ed a ne\u017e najdeme kupce, budeme pot\u0159ebovat, aby na d\u016fm n\u011bkdo dohl\u00e9dl, pokud tu zrovna nebudeme, a tuhle pr\u00e1ci sv\u011b\u0159\u00edme panu Setovi, proto\u017ee je to mu\u017e a kdyby snad nastala n\u011bjak\u00e1 situace, kter\u00e1 by pot\u0159ebovala vy\u0159e\u0161it, v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee mu\u017esk\u00e1 s\u00edla bude d\u016frazn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ta \u017eensk\u00e1. Je mi l\u00edto, pan\u00ed Elenor a sle\u010dno Birgit, ale v\u00e1s dv\u011b budeme muset propustit.“ T\u011bmito slovy vynesla verdikt, o kter\u00e9m slu\u017eebnictvo diskutovalo s pr\u00e1vn\u00edkem, a nebyli schopni se dohodnout.<\/div>\n

„Nemus\u00edte m\u00edt strach. Mluvil jsem se starostou a ten v\u00e1m na\u0161el pr\u00e1ci ve vedlej\u0161\u00edch vesnic\u00edch, kde v\u00e1m poskytnou v\u0161e, na co jste byly zvykl\u00e9 do te\u010f, tak\u017ee se nemus\u00edte ob\u00e1vat toho, \u017ee nebudete m\u00edt kam j\u00edt,“ ut\u011b\u0161oval je Alfred. V\u0161ichni t\u0159i vypadali, \u017ee jsou s rozhodnut\u00edm nov\u00e9 majitelky prozat\u00edm spokojeni. Kdy\u017e nem\u016f\u017eou z\u016fstat v\u0161ichni, bude dobr\u00e9, kdy\u017e z\u016fstane alespo\u0148 jeden.<\/p>\n

„Pro dne\u0161ek by to bylo z tohoto hlediska v\u0161e. Pokud budete souhlasit, provedu v\u00e1s domem alespo\u0148 zevrubn\u011b, proto\u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 pomalu \u0161e\u0159it,“ nab\u00eddl se Alfred a postavil se. „Jestli si spr\u00e1vn\u011b pamatuji, ve\u0161ker\u00e9 kl\u00ed\u010de od domu m\u00e1te vy, Sete, proto v\u00e1s o ten svazek po\u017e\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00e1s doprovod\u00edm,“ zvedl se Set a ode\u0161el z m\u00edstnosti. Rozhodn\u011b nem\u011bl v \u00famyslu je spustit z o\u010d\u00ed. Hlavn\u011b toho kluka. Kluka! U\u017e jen to slovo jej p\u00e1lilo na jazyku.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Bill se \u010delem op\u00edral o okno v aut\u011b, ob\u010das zasku\u010del, vrt\u011bl se posledn\u00edch n\u011bkolik hodin t\u00e9m\u011b\u0159 bez ust\u00e1n\u00ed a jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b se po\u0159\u00e1d vypt\u00e1val, kdy u\u017e budou na m\u00edst\u011b, proto\u017ee si nemyslel, \u017ee zvl\u00e1dne dal\u0161\u00ed \u010das ve stejn\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[600],"tags":[],"class_list":["post-3635","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lost-to-be-found"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3635","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3635"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3635\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3635"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3635"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3635"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}