{"id":3639,"date":"2014-10-20T16:00:00","date_gmt":"2014-10-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3627"},"modified":"2014-10-20T16:00:00","modified_gmt":"2014-10-20T15:00:00","slug":"neco-citit-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/20\/neco-citit-16\/","title":{"rendered":"N\u011bco c\u00edtit 16."},"content":{"rendered":"
autor: Allka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
ROZBIT\u00dd<\/p>\n

Lifehouse – Blind<\/p>\n

After all this, why<\/div>\n

Would you ever wanna leave it?<\/div>\n
Maybe you could not believe it<\/div>\n
That my love for you was blind<\/div>\n
But I couldn’t make you see it<\/div>\n
Couldn’t make you see it<\/div>\n
That I loved you more than you’ll ever know<\/div>\n
A part of me died when I let you go<\/p>\n

Pro\u010d bys po tom v\u0161em<\/div>\n

To kdy cht\u011bl opou\u0161t\u011bt?<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 jsi nemohl v\u011b\u0159it<\/div>\n
\u017de moje l\u00e1ska k tob\u011b byla slep\u00e1<\/div>\n
Ale nemohl jsem t\u011b to nechat vid\u011bt<\/div>\n
Nemohl jsem t\u011b to nechat vid\u011bt<\/div>\n
\u017de jsem t\u011b miloval v\u00edc, ne\u017e kdy bude\u0161 v\u011bd\u011bt<\/div>\n
A \u010d\u00e1st m\u011b um\u0159ela, kdy\u017e jsem t\u011b nechal j\u00edt<\/p>\n

Tom se s trhnut\u00edm probudil z neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku. Zamrkal, aby jeho o\u010di p\u0159ivykly tm\u011b, je\u017e ho obklopovala. Dlan\u00ed si p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i a povzdechl si.<\/div>\n

Vn\u00edmal tepl\u00e9 t\u011blo napravo od sebe. Omamn\u00e9 l\u00e1kav\u00e9 t\u011blo\u2026 Tom opakovan\u011b propadal jeho kouzlu, ov\u0161em v t\u00e9hle chv\u00edli ho u sebe neudr\u017eelo. Dred\u00e1\u010d odhrnul pe\u0159inu a ti\u0161e se vykradl z postele. P\u0159e\u0161el k oknu, pootev\u0159el ho a znovu nepohodln\u011b zavzdychal. Za\u0161trachal v z\u00e1suvce no\u010dn\u00edho stolku a vyt\u00e1hl cigarety. Jednu z nich si vlo\u017eil do \u00fast a \u0161krtl zapalova\u010dem.<\/p>\n

Aby mohl otev\u0159\u00edt okno, musel Tom trochu odt\u00e1hnout z\u00e1v\u011bs, tud\u00ed\u017e do m\u00edstnosti vniklo sv\u011btlo z ulice, d\u00edky n\u011bmu\u017e ve ztemn\u011bl\u00e9m pokoji vynikla Billova tv\u00e1\u0159. Tom si sedl na st\u016fl, polo\u017eil vedle sebe popeln\u00edk a nato\u010dil se na bratra. Jeho \u010dernovlas\u00e9 dvoj\u010de bylo opravdu kr\u00e1sn\u00e9. I takhle. Kolik lid\u00ed m\u016f\u017ee \u0159\u00edct, \u017ee jim to slu\u0161\u00ed ve sp\u00e1nku? Lehce pootev\u0159en\u00e9 Billovy rty Toma jakoby v\u00e1bily k polibk\u016fm. Nikdy v \u017eivot\u011b ho nikdo takhle nel\u00edbal. \u017d\u00e1dn\u00e9 ruce ho nesv\u00edraly s takovou nal\u00e9havost\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 t\u011blo ho nep\u0159ij\u00edmalo tak jako to bratrovo. Ta v\u00e1\u0161e\u0148 mezi nimi byla\u2026 \u00fa\u017easn\u00e1. Fascinuj\u00edc\u00ed\u2026 Nejlep\u0161\u00ed ale bylo, \u017ee i kdy\u017e jen tak spolu kluci le\u017eeli v posteli a pov\u00eddali si, bylo to skv\u011bl\u00e9. T\u00e9m\u011b\u0159 dokonale propojili t\u011blesnou i du\u0161evn\u00ed str\u00e1nku\u2026 Jejich vztah byl t\u00e9m\u011b\u0159 perfektn\u00ed\u2026 A\u017e na tu drobnost, \u017ee jsme brat\u0159i, nikdo o n\u00e1s nev\u00ed – a ani nesm\u00ed v\u011bd\u011bt\u2026 A kdyby se to kdokoliv dozv\u011bd\u011bl, pravd\u011bpodobn\u011b by u\u017e s n\u00e1mi nepromluvil ani slovo. A je p\u0159inejmen\u0161\u00edm pon\u011bkud nevhodn\u00fd d\u011blat takov\u00fd v\u011bci s vlastn\u00edm dvoj\u010detem.<\/em> Jen\u017ee t\u00edmhle se Tom zat\u00edm nijak nezab\u00fdval. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d ho v\u016fbec netr\u00e1pilo, \u017ee Bill je jeho dvoj\u010de a jejich vztah je zak\u00e1zan\u00fd, ale bylo to tak. Zkr\u00e1tka to ne\u0159e\u0161il. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ale u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed nemohl klidn\u011b sp\u00e1t a uprost\u0159ed noci sed\u00e1val u okna a kou\u0159il.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Tom nemohl p\u0159ij\u00edt na to, co ho \u017eere. Pro\u010d m\u00e1 v du\u0161i neklid a v \u017ealudku c\u00edt\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pnut\u00ed? Mezi n\u00edm a Billem nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Tak co mu vrt\u00e1 hlavou? Co mu ned\u00e1 sp\u00e1t? Pro\u010d m\u00e1 pocit, jako by se m\u011blo n\u011bco st\u00e1t\u2026 nebo \u017ee se n\u011bco stalo\u2026 nebo nestalo? V\u0161echno bylo v po\u0159\u00e1dku, jen posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed mu z ni\u010deho nic za\u010dalo cosi rotovat v mysli. A on to cosi nedok\u00e1zal uchopit.<\/div>\n
Z postele se ozval \u0161ramot. Tom sebou trhl. Sledoval, jak se Bill v posteli zavrt\u011bl a pak pomalu otev\u0159el sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di.<\/p>\n

„Co se d\u011bje?“ zachrapt\u011bl \u010dernovl\u00e1sek. „Pro\u010d nesp\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„Vzbudil jsem t\u011b?“ odpov\u011bd\u011bl ot\u00e1zkou dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Ne, asi ne\u2026 Ani nev\u00edm, co m\u011b vzbudilo. Co vzbudilo tebe?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Prost\u011b jsem nemohl sp\u00e1t,“ trhl rameny Tom. Bill vylezl z postele a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t u\u017e p\u00e1r dn\u00ed, co?“ p\u0159ekvapil star\u0161\u00edho z bratr\u016f svou pozn\u00e1mkou.<\/div>\n
„Co? Ne\u2026 Ty sis toho v\u0161iml?“ zamra\u010dil se Tom.<\/div>\n
„Nejsem slepej, hluchej ani hloupej,“ zasm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek. „V\u0161iml jsem si, \u017ee vylejz\u00e1\u0161 z postele. V\u017edycky se po chv\u00edli probud\u00edm, kdy\u017e vedle m\u011b nele\u017e\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„A pro\u010d jsi nic ne\u0159ekl?“ zeptal se vykulen\u011b dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Pro\u010d bych n\u011bco \u0159\u00edkal?“ op\u00e1\u010dil stejn\u011b p\u0159ekvapen\u011b Bill. „Nen\u00ed p\u0159ece nic hrozn\u00fdho na tom, \u017ee si ve dv\u011b r\u00e1no d\u00e1\u0161 cigaretu, ne? Ale stejn\u011b\u2026 \u0159ekni mi, pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 sp\u00e1t? Tr\u00e1p\u00ed t\u011b n\u011bco?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ne, v\u0161echno v pohod\u011b\u2026“<\/div>\n
„Nel\u017ee\u0161 n\u00e1hodou?“<\/div>\n
„Nel\u017eu,“ za\u010dervenal se Tom a modlil se, aby v p\u0159\u00edtm\u00ed pokoje nebylo nic poznat.<\/p>\n

„Tome\u2026 P\u00e1\u010dit to z tebe nebudu, ale\u2026 Kdybys mi to cht\u011bl \u0159\u00edct, jsem tu a napjat\u011b poslouch\u00e1m,“ pousm\u00e1l se Bill a pohladil ho po rameni. Tom intenzivn\u011b vn\u00edmal i tenhle nepatrn\u00fd dotek a u\u017e u\u017e cht\u011bl v\u0161echno hodit za hlavu, kdy\u017e pak najednou mu n\u011bco problesklo hlavou.<\/div>\n

„Bille\u2026 Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme spolu?“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsme spolu t\u00edmhle zp\u016fsobem?“ Tom vid\u011bl, \u017ee Billa zasko\u010dil. Okam\u017eit\u011b by svou ot\u00e1zku nejrad\u0161i vzal zp\u00e1tky, ale u\u017e se nedalo nic d\u011blat<\/div>\n
„No-o\u2026“ zakoktal se mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f. „Proto\u017ee je n\u00e1m spolu dob\u0159e?“<\/div>\n
„Ale pro\u010d je n\u00e1m spolu dob\u0159e? Jak se to vlastn\u011b stalo, \u017ee jsme se dali dohromady?“<\/div>\n
„Tome, co se d\u011bje, pro\u010d se na tohle pt\u00e1\u0161?“ zamra\u010dil se Bill. Nejist\u011b zamrkal a zmaten\u011b na Toma hled\u011bl. Tom mu necht\u011bl ubli\u017eovat sv\u00fdmi stupidn\u00edmi ot\u00e1zkami. V\u00e1\u017en\u011b ne.<\/div>\n
„Nic se ned\u011bje\u2026 Promi\u0148, pt\u00e1m se jako blbec. Poj\u010f zase do postele, ano? Hezky si spolu lehneme,“ sna\u017eil se v\u0161echno najednou zamluvit a t\u00e1hnul bratra do pe\u0159in.<\/div>\n
„Po\u010dkej, Tome. Vysv\u011btli mi to. Co ti vrt\u00e1 hlavou?“ sna\u017eil se ho zastavit Bill.<\/div>\n
„Nic. Jen jsem se blb\u011b ptal. Ka\u0161li na to,“ zavrt\u011bl hlavou Tom a p\u0159it\u00e1hl si sv\u00e9 dvoj\u010de do n\u00e1ru\u010d\u00ed. Bill cht\u011bl protestovat, ale jakmile se Tomova \u00fasta p\u0159itiskla na jeho, v\u0161echno utichlo.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Gustav musel celou odpoledn\u00ed zkou\u0161ku sn\u00e1\u0161et Georgovy vyz\u00fdvav\u00e9 pohledy. Ten dlouhovlas\u00fd po\u0161uk na n\u011bj neust\u00e1le mrkal, u\u0161kl\u00edbal se, olizoval si rty, a kdy\u017e se nikdo ned\u00edval, gesty nazna\u010doval r\u016fzn\u00e9 nemravnosti. Blbnul tak, a\u017e se ho David zeptal, jestli nem\u00e1 tiky. Gustav nech\u00e1pal, co to do n\u011bj zrovna dnes vjelo. S Georgem \u0161ili v\u0161ichni \u010derti. Pro buben\u00edka bylo zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 soust\u0159edit se na rytmus, zat\u00edmco od sv\u00e9ho milence st\u011b\u017e\u00ed odtrh\u00e1val pohled. Na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl jedin\u00fd, kdo v\u00edce ne\u017e jen sem tam n\u011bco zkazil. Tom n\u011bjak nebyl ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei, co chv\u00edli ho p\u0159istihli, jak kouk\u00e1 do zdi, m\u00edsto aby hr\u00e1l. A Bill po Tomovi co chv\u00edli starostliv\u011b kouknul, tud\u00ed\u017e byl ob\u010das mimo i on.<\/p>\n

O p\u0159est\u00e1vce si buben\u00edk na Georga po\u010d\u00edhal p\u0159ed z\u00e1chody v prvn\u00edm pat\u0159e, kam t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo nechod\u00ed – a proto jsou to jedin\u00e9 z\u00e1chody v budov\u011b, kter\u00e9 Georg nav\u0161t\u011bvuje – a jakmile se baskytarista objevil, zat\u00e1hl ho do jedn\u00e9 z kabinek.<\/div>\n

„Cvoku,“ sm\u00e1l se Georg, ale nechal se v\u00e1\u0161niv\u011b pol\u00edbit. „Co kdyby sem \u010dirou n\u00e1hodou n\u011bkdo p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„No, tob\u011b by asi odhalen\u00ed nevadilo, podle toho, jak ses celou zkou\u0161ku p\u0159edv\u00e1d\u011bl,“ obvinil ho Gustav a zajel mu rukama pod tri\u010dko.<\/div>\n
„Ty jsi n\u011bjakej na\u017ehavenej,“ chechtal se Geo. „A ne\u2026 Odhalen\u00ed by mi nevadilo, kdy\u017e by se tedy neodehr\u00e1lo p\u0159\u00edmo v kabince na z\u00e1chodech. Ale to ty v\u00ed\u0161, ne? \u017de bych nebyl proti.“<\/div>\n
„Jo, v\u00edm\u2026 Tak m\u00e1m v\u0161echny zavolat?“ zachichotal se nerv\u00f3zn\u011b Gustav.<\/div>\n
„Co je, Gustave? M\u00e1\u0161 strach to kluk\u016fm \u0159\u00edct?“ zeptal se ho p\u0159\u00edmo baskytarista.<\/div>\n
„Nem\u00e1m strach,“ br\u00e1nil se blon\u010f\u00e1k. „Jen\u2026 N\u011bjak se v\u0161\u00ed tou prac\u00ed nebyla je\u0161t\u011b vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost na to nakr\u00e1\u010det do zku\u0161ebny a ozn\u00e1mit t\u00fdmu: \u00b4Ahoj, my jsme tak n\u011bjak zjistili, \u017ee jsme tepl\u00ed, a chod\u00edme spolu.\u00b4“<\/p>\n

„Ale\u2026 Tak my jsme tepl\u00ed?“ durdil se na oko Georg.<\/div>\n

„A nejsme? Kdy\u017e jsme spolu a jsme dva kluci?“<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 Nec\u00edt\u00edm se teple\u2026 Jen t\u011b prost\u011b m\u00e1m r\u00e1d. L\u00e1ska p\u0159ece nemus\u00ed m\u00edt n\u00e1lepku, ne?“<\/div>\n
Gustavovo srdce se p\u0159i t\u011bchto slovech zatetelilo. L\u00e1ska\u2026<\/em> „No jo\u2026 Asi z toho d\u011bl\u00e1m moc velkou v\u011bc, co?“<\/div>\n
„Je to velk\u00e1 v\u011bc,“ pop\u00edchl ho dlouhovlas\u00fd.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i, ty jsi\u2026“ za\u010dal Gustav, ale zarazil se, jakmile zaslechl otev\u00edr\u00e1n\u00ed dve\u0159\u00ed. Oba kluci zadr\u017eeli dech a ani nedutali, dokud doty\u010dn\u00fd p\u0159\u00edtomn\u00fd nevykonal pot\u0159ebu a zase m\u00edstnost neopustil.<\/div>\n
„No, a mohlo to prasknout u\u017e te\u010f,“ o\u0161il se blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
„Hele\u2026 J\u00e1 u\u017e toho skr\u00fdv\u00e1n\u00ed m\u00e1m dost,“ vydechl Georg. „Nechci t\u011b do ni\u010deho nutit, ale\u2026“<\/div>\n
„Jo\u2026 M\u00e1\u0161 pravdu. Z\u00edtra jim to \u0159eknem, bere\u0161?“ navrhl Gustav.<\/div>\n
Geo p\u0159ik\u00fdvl. „A v\u00ed\u0161, co bychom mohli ud\u011blat je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jim to \u0159ekneme? A\u017e v\u0161ichni dneska odejdou, mohli bychom si to rozdat v nahr\u00e1vac\u00ed m\u00edstnosti,“ zah\u00fdbal obo\u010d\u00edm.<\/div>\n
Gustav se zachechtal, nicm\u00e9n\u011b jeho odpov\u011b\u010f zn\u011bla: „Beru.“<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom st\u00e1l celou zkou\u0161ku za starou belu. V\u011bd\u011bl to, ale nedok\u00e1zal s t\u00edm nic d\u011blat. Hlavou mu b\u011b\u017eela jenom jedna ot\u00e1zka. Jak se s Billem mohli d\u00e1t dohromady? A pro\u010d jim to p\u0159ipadalo \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku? Tom netu\u0161il, pro\u010d na to tolik chce p\u0159ij\u00edt. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d m\u00e1 v sob\u011b najednou pochybnosti a ani po\u0159\u00e1dn\u011b nev\u00ed, o \u010dem pochybuje. Ale prost\u011b to tam bylo.<\/p><\/div>\n

Billovi se vymluvil na to, \u017ee si pot\u0159ebuje je\u0161t\u011b n\u011bco koupit, aby nemuseli jet dom\u016f spole\u010dn\u011b. Byl k n\u011bmu nef\u00e9r, bylo o\u0161kliv\u00e9 mu lh\u00e1t. Jen\u017ee on pot\u0159eboval vy\u0161et\u0159it chvilku pro sebe. Kdy\u017e Bill odjel, on se\u0161el do gar\u00e1\u017ee, sedl si do auta a jenom sed\u011bl a z\u00edral do pr\u00e1zdna. My\u0161lenky se mu m\u00edhaly hlavou, ale Tom je nedok\u00e1zal uchopit. Po chv\u00edli si vzpomn\u011bl, \u017ee ve studiu zapomn\u011bl mobil. Povzdechl si, otev\u0159el dve\u0159e a vydal se pomalu po schodech nahoru. P\u0159ede dve\u0159mi do studia se zarazil, jeliko\u017e zjistil, \u017ee se uvnit\u0159 sv\u00edt\u00ed. O\u010dividn\u011b je\u0161t\u011b v\u0161ichni neode\u0161li – nebo byl n\u011bkdo stejn\u011b d\u011brav\u00e1 hlava jako Tom a pro n\u011bco se vr\u00e1til. Dred\u00e1\u010d vstoupil a zam\u00ed\u0159il do nahr\u00e1vac\u00ed m\u00edstnosti, kde by se m\u011bl nach\u00e1zet jeho telefon. Automaticky otev\u0159el dve\u0159e\u2026 a strnul v p\u016fli pohybu.<\/p>\n

Na stoli\u010dce sed\u011bl polonah\u00fd Gustav, m\u011bl p\u0159iv\u0159en\u00e9 o\u010di a ve tv\u00e1\u0159i bla\u017een\u00fd v\u00fdraz. A mezi jeho rozta\u017een\u00fdma nohama kle\u010del\u2026 Georg!!! Georg!!!<\/em> Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di, ni\u010deho dal\u0161\u00edho nebyl schopn\u00fd. St\u00e1l jako p\u0159imra\u017een\u00fd a sledoval scen\u00e9rii p\u0159ed sebou. Snad by tam st\u00e1l do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta, kdyby Gustav najednou l\u00edn\u011b neotev\u0159el jedno oko a p\u0159ekvapen\u00edm nespadl ze stoli\u010dky. Georg se zarazil a pak se oto\u010dil sm\u011brem, j\u00edm\u017e jeho spole\u010dn\u00edk z\u00edral.<\/div>\n

„Tome??“ vyjevil se baskytarista. „Co tu\u2026 ehm\u2026 d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Co j\u00e1?? A co\u2026 co\u2026 vy tu d\u011bl\u00e1te?“ koktal rud\u00fd Tom. „Vy spolu??“<\/div>\n
„My\u2026“ za\u010dal Gustav. „My\u2026 Tak n\u011bjak\u2026“ nebyl schopn\u00fd dokon\u010dit v\u011btu.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161marj\u00e1\u2026“ vydechl dred\u00e1\u010d, oto\u010dil se na pat\u011b a vyb\u011bhl z m\u00edstnosti a pot\u00e9 z cel\u00e9 budovy. Seb\u011bhl do gar\u00e1\u017ee, vklouznul za volant sv\u00e9ho vozu a rozjel se.<\/p>\n

Gustav a Georg spolu sp\u00ed! Tak to je tedy n\u011bco!<\/em> honilo se Tomovi hlavou. Ti dva tot\u00e1ln\u00ed heter\u00e1ci skon\u010dili spolu. J\u00e1 sp\u00edm s vlastn\u00edm bratrem a oni dva\u2026 Sv\u011bt je naruby.<\/em><\/div>\n

A pak ho to najednou pra\u0161tilo. Najednou mu to bylo nad slunce jasn\u00e9. Netu\u0161il, pro\u010d ho to \u0165uklo zrovna ve chv\u00edli, kdy p\u0159istihl dva sv\u00e9 kamar\u00e1dy, jak to d\u011blaj\u00ed. Mo\u017en\u00e1 mu to jenom cosi p\u0159ipomn\u011blo, mo\u017en\u00e1 to byla n\u00e1hoda. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b to tady te\u010f bylo\u2026<\/p>\n

Tom ani nev\u011bd\u011bl, jak se dostal dom\u016f. Jeho nohy a ruce vykon\u00e1valy jak\u00e9si automatick\u00e9 pohyby, ale on je neovl\u00e1dal. Jako ve snu vstoupil do bytu a v chodb\u011b se zul. Zam\u00ed\u0159il do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde sed\u011bl Bill. Ten sledoval jak\u00fdsi po\u0159ad v televizi.<\/p>\n

„Ahoj,“ p\u0159iv\u00edtal s \u00fasm\u011bvem \u010dernovl\u00e1sek sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de. „V\u0161echno nakoupeno?“ Tom se zmohl jenom na letm\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed. Bill se na n\u011bj zkoumav\u011b zad\u00edval. „Co je? Stalo se n\u011bco?“<\/div>\n

Tom nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct nebo ud\u011blat. A tak jenom st\u00e1l a koukal do zem\u011b. Bill k n\u011bmu vykro\u010dil. Tom ucouvnul.<\/div>\n
„Nen\u00ed to opravdov\u00fd,“ za\u0161eptal najednou.<\/div>\n
„Co\u017ee?“ zeptal se zmaten\u011b Bill. „Co nen\u00ed opravdov\u00fd?“<\/div>\n
„My dva,“ odpov\u011bd\u011bl je\u0161t\u011b ti\u0161eji Tom.<\/div>\n
Bill ztuhnul. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ polo\u017eil ot\u00e1zku nejist\u011b. V jeho tv\u00e1\u0159i se objevil strach.<\/div>\n
„Mysleli jsme, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed. P\u0159irozen\u00fd. A hlavn\u011b opravdov\u00fd. \u017de n\u00e1\u0161 vztah je to jedin\u00fd, co n\u00e1m nikdo nevymyslel. Jen\u017ee jsme se m\u00fdlili. N\u00e1\u0161 vztah n\u011bkdo vymyslel u\u017e d\u00e1vno. Nalajnoval n\u00e1m ho. N\u00e1\u0161 vztah existoval je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsme spolu my dva v\u016fbec za\u010dali komunikovat.“<\/div>\n
„A kdo, pros\u00edm t\u011b? O kom mluv\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„O \u010d\u00e1sti na\u0161ich fanynek. O t\u011bch, co tvo\u0159\u00ed obr\u00e1zky, d\u011blaj\u00ed videa a p\u0159edstavujou si n\u00e1s spolu\u2026“ vydechl Tom.<\/div>\n
„Co\u017ee??“ zvolal pobou\u0159en\u011b Bill. „Ty srovn\u00e1v\u00e1\u0161 n\u00e1\u0161 vztah s n\u011bjak\u00fdma obr\u00e1zkama z internetu?“<\/div>\n
„Ty lidi n\u00e1m to dali do hlavy. Poprv\u00fd jsem t\u011b pol\u00edbil ten ve\u010der, kdy jsem to objevil na internetu. A pak se to u\u017e vezlo\u2026 Mysleli jsme si, \u017ee je to mezi n\u00e1mi norm\u00e1ln\u00ed. Nikdy n\u00e1m to nep\u0159i\u0161lo divn\u00fd, nep\u0159i\u0161lo n\u00e1m divn\u00fd, \u017ee jsme se jako dva br\u00e1chov\u00e9 dali dohromady. A nikdy t\u011b nenapadlo, pro\u010d se n\u00e1m to nezd\u00e1 divn\u00fd?“<\/p>\n

„J\u00e1 bych se rozhodn\u011b fanynkama, co fand\u00ed n\u011bjak\u00fdmu twincestu, ovlivnit nenechal. Co si to v\u016fbec mysl\u00ed\u0161? Pl\u00e1c\u00e1\u0161 naprost\u00fd nesmysly,“ ok\u0159ikl Toma \u010dernovl\u00e1sek. „Ty \u0159\u00edk\u00e1\u0161\u2026 \u017ee n\u00e1\u0161 vztah je vystav\u011bnej na obr\u00e1zk\u00e1ch z internetu, co jsi vid\u011bl jednou p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci?“<\/div>\n

„A ned\u00e1v\u00e1 to smysl?“<\/div>\n
„Ne!!! Nic, cos \u0159ekl, ned\u00e1v\u00e1 smysl!“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsme si mysleli, \u017ee k sob\u011b n\u011bco c\u00edt\u00edme\u2026 Proto\u017ee jsme nikoho jin\u00fdho nem\u011bli. A tak jsme skon\u010dili spolu. N\u011bjak jsme si nahradili opravdovej vztah\u2026 N\u011bco opravdov\u00fdho\u2026 Jen\u017ee\u2026 Nen\u00ed to opravdov\u00fd\u2026 Nen\u00ed to opravdov\u00fd\u2026“ \u0161eptal d\u00e1l dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
Bill u\u017e ho nemohl d\u00e1l poslouchat. Po tv\u00e1\u0159i mu stekla jedna osam\u011bl\u00e1 slza. Pak se jeho tv\u00e1\u0159 zatvrdila.<\/p>\n

„Vypadni, ty sr\u00e1\u010di,“ zavr\u010del.<\/div>\n

„Co?“ zvedl k n\u011bmu hlavu Tom.<\/div>\n
„Na co \u010dek\u00e1\u0161? T\u00e1hni, ty kret\u00e9ne. Jdi ode m\u011b!“ vyk\u0159ikl Bill.<\/div>\n
„Bille\u2026“ oslovil ho star\u0161\u00ed z bratr\u016f a trochu k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku. Najednou se zalekl. Zalekl se toho, \u017ee by Billa mohl ztratit. Jen\u017ee to, co \u0159ekl, u\u017e se nedalo vz\u00edt zp\u00e1tky. Nikdy. A nez\u00e1le\u017eelo na tom, \u017ee u\u017e te\u010f o sv\u00fdch p\u0159edchoz\u00edch tvrzen\u00edch Tom nebyl stoprocentn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd.<\/div>\n
„Co ode m\u011b je\u0161t\u011b chce\u0161? Jdi pry\u010d!“ A s t\u011bmito slovy se k n\u011bmu Bill oto\u010dil z\u00e1dy. <\/p>\n

A Tom \u0161el. Nic jin\u00e9ho ud\u011blat nedok\u00e1zal. Obr\u00e1til se a zam\u00ed\u0159il k hlavn\u00edmu vchodu.<\/p>\n

Vzadu za n\u00edm se Bill zhroutil na podlahu.<\/p>\n

autor: Allka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Allka ROZBIT\u00dd Lifehouse – Blind After all this, why Would you ever wanna leave it? Maybe you could not believe it That my love for you was blind But I couldn’t make you see it Couldn’t make you see it That<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[592],"tags":[],"class_list":["post-3639","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-citit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3639","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3639"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3639\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3639"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3639"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3639"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}