{"id":3645,"date":"2014-10-17T16:00:00","date_gmt":"2014-10-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3633"},"modified":"2014-10-17T16:00:00","modified_gmt":"2014-10-17T15:00:00","slug":"just-admit-it-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/17\/just-admit-it-2\/","title":{"rendered":"Just admit it 2."},"content":{"rendered":"
autor: Gabby
<\/strong><\/p>\n

Tak je tu druh\u00fd d\u00edl pov\u00eddky Just admit it. Jsem opravdu nad\u0161en\u00e1 z odezvy, kter\u00e1 byla pro 1. d\u00edl! Docela jste mi t\u00edm i nastavili la\u0165ku, tak se budu sna\u017eit, aby byla pov\u00eddka dobr\u00e1 a l\u00edbila se. \ud83d\ude42
Va\u0161e Gabby<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e Tom brzy r\u00e1no vstal, prvn\u00ed, co by ka\u017ed\u00e9 jina\u010d\u00ed r\u00e1no ud\u011blal, bylo to, \u017ee by zav\u00edtal do kuchyn\u011b a ud\u011blal si \u0161\u00e1lek k\u00e1vy. Av\u0161ak tentokr\u00e1t to bylo jin\u00e9. Nejd\u0159\u00edve ze v\u0161eho zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm bratrova pokoje a nesm\u011ble zaklepal na dve\u0159e. Nic. Zkusil to tedy je\u0161t\u011b jednou, op\u011bt bez odezvy. Povzdechl si tedy a i p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl bratra nechat sp\u00e1t, zv\u011bdavost z p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci mu nedala, proto dve\u0159e Billova pokoje nakonec otev\u0159el.<\/p>\n

Okam\u017eit\u011b se p\u0159ed n\u011bj vyvalil cigaretov\u00fd z\u00e1pach a men\u0161\u00ed d\u00fdm. Tom se zakuckal a rychle p\u0159ed sebou za\u010dal m\u00e1vat dlan\u00ed. Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e se v zap\u00e1chaj\u00edc\u00ed mlze rozkoukal. Bill\u016fv pokoj vypadal jako po v\u00fdbuchu. Po jeho, v\u017edy tak uklizen\u00e9m pokoji, le\u017eely rozh\u00e1zen\u00e9 pap\u00edry, oble\u010den\u00ed, knihy. V podstat\u011b snad ve\u0161ker\u00fd obsah, kter\u00fd jeho mlad\u0161\u00ed bratr vlastnil. Jen\u017ee to nebylo to nejhor\u0161\u00ed. Na Billov\u011b psac\u00edm stole sv\u00edtil jeho notebook, kolem n\u011bho bylo rozh\u00e1zeno n\u011bkolik dal\u0161\u00edch plechovek piva a nedopalky cigaret. Ale to po\u0159\u00e1d nebylo to \u00fapln\u011b nejhor\u0161\u00ed\u2026
„Bille?“ Tom svra\u0161til obo\u010d\u00ed, sleduj\u00edce p\u0159i tom sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd spal s otev\u0159enou pusou rozvalen\u00fd na sv\u00e9 velk\u00e9, \u010dern\u00e9, ko\u017een\u00e9 \u017eidli na kole\u010dk\u00e1ch. „Bo\u017ee, pro\u010d pije\u0161, kdy\u017e hned odpadne\u0161?!“ Zamumlala si s\u00e1m pro sebe a p\u0159e\u0161el ke sv\u00e9mu bratrovi. „Billi? Poj\u010f si lehnout do postele, poj\u010f.“ Lehce do n\u011bj strknul a pozoroval, jak jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de rozlepuje o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka. Nejd\u0159\u00edv se mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f zamra\u010dil, pravd\u011bpodobn\u011b jej ude\u0159ila bolest hlavy, a pot\u00e9 otev\u0159el doko\u0159\u00e1n o\u010di, kdy\u017e spat\u0159il svoji polovi\u010dku.
„Tome?! Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?!“ Bill prudce vysko\u010dil na sv\u00e9 dlouh\u00e9 nohy, a\u017e se mu z toho zato\u010dila hlava. „Mn\u011b je blb\u011b.“ Prudce se chytil za hlavu a obli\u010dej zakabonil do neur\u010dit\u00e9 grimasy. „Vypadni odsud, pros\u00edm t\u011b,“ u\u017e strkal do Toma a tla\u010dil ho ke dve\u0159\u00edm. „Nikdo t\u011b sem nezval.“ Zamumlal je\u0161t\u011b, ne\u017e mu sta\u010dil p\u0159ibouchnout dve\u0159e p\u0159ed nosem.
„Aha\u2026 tak d\u011bkuju,“ Zamumlal si Tom pod sv\u016fj vous a vydal se do kuchyn\u011b pro rann\u00ed k\u00e1vu<\/div>\n

\n
*<\/div>\n
\n

Asi po t\u0159ech hodin\u00e1ch se kone\u010dn\u011b otev\u0159ely dve\u0159e do Billova pokoje, z nich\u017e hned na to vy\u0161el i samotn\u00fd Bill. Vypadal ji\u017e l\u00e9pe ne\u017e p\u0159ed t\u00edm, kdy\u017e ho Tom na\u0161el sp\u00edc\u00edho v ko\u017een\u00e9 \u017eidli. Zmizely kruhy pod o\u010dima, pobledl\u00e1 k\u016f\u017ee znovu chytila n\u011bjakou barvu, ale bylo o\u010dividn\u00e9, \u017ee zp\u011bv\u00e1k nutn\u011b pot\u0159ebuje sprchu.
Tom ho ti\u0161e sledoval ze seda\u010dky, v kl\u00edn\u011b polo\u017een\u00fd otev\u0159en\u00fd laptop a v ruce ji\u017e dne\u0161n\u00ed druh\u00e9 kafe. „Hmmm, c\u00edt\u00ed\u0161 se l\u00e9pe?“ Zamumlal Tom, obo\u010d\u00ed zv\u011bdav\u011b povyta\u017een\u00e9 nahoru.
Bill v\u0161ak neodpov\u011bd\u011bl, jen sebev\u011bdom\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el k Tomovi a hbit\u011b na konferen\u010dn\u00ed stolek pl\u00e1cnul list popsan\u00e9ho pap\u00edru.
„Co to je?“ Tom na n\u011bj zmaten\u011b hled\u011bl, pak na pap\u00edr a pak znovu na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se v\u0161ak beze slova oto\u010dil a m\u00ed\u0159il ke koupeln\u011b. „Co to s n\u00edm zase je?“ \u0158ekl u\u017e sp\u00ed\u0161 jen s\u00e1m pro sebe a vzal list pap\u00edru do ruky. Hned se dal do \u010dten\u00ed a nad\u0161en\u00ed v n\u011bm stoupalo, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee je to text p\u00edsn\u011b. P\u00edsn\u011b! Po tak dlouh\u00e9 dob\u011b! Byly to vlastn\u011b roky, co Bill n\u011bco napsal. Jeho o\u010di rychle p\u0159eb\u00edhaly po textu znovu a znovu a Tom nemohl d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd. \u017de by se kone\u010dn\u011b vr\u00e1tila Billova inspirace? „Jak se jmenuje?“ Zahalekal na Billa, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b vych\u00e1zel ze sprchy jen s ru\u010dn\u00edkem omotan\u00fdm kolem \u00fatl\u00fdch bok\u016f.<\/p>\n

Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat po tom druh\u00e9m vrhnul zlostn\u00fdm pohledem. Tom si toho nev\u0161\u00edmal. Bill byl jako holka s p\u0159edmenstrua\u010dn\u00edm syndromem. „Run, run, run.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill a pot\u00e9 zmizel ve sv\u00e9m pokoji. A Tom se jen usm\u00edval. Opravdu m\u011bl radost, jeliko\u017e se ob\u010das a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ob\u00e1val, \u017ee je s Tokio Hotel konec. Znovu a znovu si text \u010detl a teprve a\u017e po n\u011bkolika minut\u00e1ch ho napadlo, co se vlastn\u011b stalo, \u017ee se tohle Billovi poda\u0159ilo?<\/div>\n

Bill za sebou zabouchnul dve\u0159e, otev\u0159el doko\u0159\u00e1n okno, jeliko\u017e jeho pokoj st\u00e1le velice zap\u00e1chal a pot\u00e9 se posadil do sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9, pohodln\u00e9 \u017eidle. Okam\u017eit\u011b si skryl obli\u010dej do dlan\u00ed. Byl r\u00e1d, \u017ee se zbavil t\u00e9 sv\u00e9 pomysln\u00e9 z\u00e1brany. V\u011bd\u011bl, \u017ee nyn\u00ed se inspirace jenom pohrne, av\u0161ak dal tak prostor i jin\u00e9 v\u011bci, a sice tomu, \u017ee se ji\u017e nemohl schov\u00e1vat za l\u017ei a lhostejnost. Tom mu prost\u011b neskute\u010dn\u011b chyb\u011bl.<\/p>\n

Tom se hnal chodbou jeho a bratrova spole\u010dn\u00e9ho bytu. Rychl\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el ke dve\u0159\u00edm sv\u00e9ho bratra a dvakr\u00e1t \u0165uknul na dve\u0159e, ne\u010dekaje na jakoukoliv odpov\u011b\u010f. „Billi, mus\u00edm ti \u0159\u00edct, co dneska ud\u011blal Georg- oh.“ Tom se zastavil v p\u016fli pohybu, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee je jeho bratr zkrou\u0161en\u00fd na posteli. Svoji tv\u00e1\u0159 okam\u017eit\u011b oto\u010dil na druhou stranu. „Bille?“ Zeptal se Tom hlasem pln\u00fdm strachu. „Co se d\u011bje?“ N\u011bkolika b\u00e1zliv\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el k bratrov\u011b posteli.
„Nech m\u011b pros\u00edm\u2026“ Za\u0161tkal ti\u0161e Bill a Tomovi pomalu za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, co se asi d\u011bje. Ob\u00e1val se, \u017ee tohle p\u0159ijde. P\u0159ece jen to byl jen jeden m\u011bs\u00edc, co ukon\u010dili jejich tajn\u00fd vztah a pokou\u0161eli se b\u00fdt op\u011bt jenom oby\u010dejn\u00fdmi bratry. A Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je Bill citliv\u00fd\u2026
„Billi\u2026“ Za\u0161eptal a p\u0159isedl si ke sv\u00e9mu bratrovi a bez jak\u00e9hokoliv dal\u0161\u00edho ozn\u00e1men\u00ed jej vt\u00e1hnul do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de. „Pov\u011bz mi, co t\u011b tr\u00e1p\u00ed,“ Pevn\u011b bratra objal a hladil v ji\u017e kr\u00e1tk\u00fdch vlasech. Docela mu Billovy dlouh\u00e9 vlasy chyb\u011bly.<\/p>\n

Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f byl chv\u00edli ticho, ale nakonec ti\u0161e za\u0161tkal odpov\u011b\u010f. „Ch-chyb\u00ed\u0161 mi.“ Toma p\u00edchlo u srdce. „A ned\u00e1 se to vydr\u017eet\u2026“ Bill se t\u0159\u00e1sl a tla\u010dil se bl\u00ed\u017ee k Tomovi. Pot\u0159eboval c\u00edtit jeho bl\u00edzkost.
„I ty mi chyb\u00ed\u0161\u2026“ P\u0159iznal po chv\u00edli Tom a oto\u010dil si Billa k sob\u011b. H\u0159betem ruky mu ut\u0159el mokr\u00e9 tv\u00e1\u0159e a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Mu\u010dilo ho vid\u011bt takhle nejmilovan\u011bj\u0161\u00ed osobu, kterou m\u011bl. Bratrova tv\u00e1\u0159 byla zarudl\u00e1 a po\u0159\u00e1d nakr\u010den\u00e1 pod n\u00e1porem pl\u00e1\u010de. A Tom c\u00edtil, jak se mu nedost\u00e1v\u00e1 kysl\u00edku, a jak se sv\u011bt kolem n\u011bj vypa\u0159uje do nezn\u00e1ma. Jedin\u00e9, co vid\u011bl, byl Bill. Lehce svoji levou dla\u0148 p\u0159em\u00edstil za Bill\u016fv krk a tou druhou jej k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl za trup. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel, d\u011blal jen to, co mu na\u0161ept\u00e1valo vlastn\u00ed srdce. Bezmy\u0161lenkovit\u011b se p\u0159is\u00e1l na bratrovy rty a p\u0159esn\u011b v tu chv\u00edli jej naplnilo zn\u00e1m\u00e9 pot\u011b\u0161en\u00ed.<\/p>\n

<\/em> Bill si povzdechnul. To bylo naposledy, co se s Tomem milovali. Hned pot\u00e9 se brat\u0159i domluvili, \u017ee se tohle ji\u017e nesm\u00ed nikdy opakovat. U\u017e to byly \u010dty\u0159i roky, ale Bill si st\u00e1le dok\u00e1zal dopodrobna vybavit, jak\u00e9 jsou bratrovy doteky, jak chutnaj\u00ed jeho polibky a jak\u00e9 to je, kdy\u017e je v jeho t\u011ble.
Po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli si Bill promnul o\u010di, p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e ke stolu a nahmatal n\u00e1hodnou psac\u00ed pot\u0159ebu. Na \u010dist\u00fd list pap\u00edru p\u0159ed sebou napsal vet\u0161\u00ed n\u00e1pis ‚Invaded‘.<\/div>\n

\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Bill si obl\u00e9kal dom\u00e1c\u00ed, pohodln\u00e9 \u0161ed\u00e9 tepl\u00e1ky s oby\u010dejn\u00fdm b\u00edl\u00fdm tri\u010dkem. Nep\u0159\u00edtomn\u011b u toho civ\u011bl p\u0159ed sebe a vzpom\u00ednal na sv\u00e9ho bratra. Toho bratra, kter\u00e9ho m\u011bl p\u0159ed \u010dty\u0159mi roky. Bylo to divn\u00e9, jist\u011b\u017ee to bylo divn\u00e9 a nenorm\u00e1ln\u00ed, ale Bill se t\u011bmto vzpom\u00ednk\u00e1m p\u0159estal br\u00e1nit. Po chv\u00edli se vydal do ob\u00fdvac\u00edho pokoje za sv\u00fdm bratrem a men\u0161\u00edm pl\u00e1nem na ve\u010der. Ne\u010dekan\u011b Toma na\u0161el na seda\u010dce s notebookem, co\u017e ho dohnalo k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed nad t\u00edm, jestli u\u017e tam n\u00e1hodou nep\u0159irostl.
„Ehhh, Tomi?“
„No?“ Tom se na bratra usm\u00e1l. P\u0159\u00edjemn\u011b nalad\u011bn\u00fd Bill byl lep\u0161\u00ed, ne\u017e mrzut\u00fd Bill.
„Nezajedeme si koupit vodku\u2026 t\u0159eba?“ Bill se d\u011btinsky pousm\u00e1l a posadil se vedle sv\u00e9ho star\u0161\u00edho dvoj\u010dete. Nen\u00e1padn\u011b mu nakouknul do po\u010d\u00edta\u010de a lehce proto\u010dil o\u010di, kdy\u017e zjistil, \u017ee se d\u00edv\u00e1 na dal\u0161\u00ed d\u00edl sitcomu.
„No klidn\u011b m\u016f\u017eeme,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Teda j\u00e1 m\u016f\u017eu ur\u010dit\u011b,“ zasm\u00e1l se, „ale nev\u00edm co ty. V\u010dera jsi t\u011bch piv m\u011bl docela hodn\u011b,“ dodal a zaklapl po\u010d\u00edta\u010d.
„N\u00e9, jsem v pohod\u011b!“ Uji\u0161\u0165oval ho Bill.
„Okay, tak pro to zajedeme.“ P\u0159itakal Tom. „S d\u017eusem?“<\/div>\n

\n

*<\/div>\n

\n

Bylo teprve kolem sedm\u00e9 hodiny ve\u010dern\u00ed, ale to dvoj\u010dat\u016fm v\u016fbec nebr\u00e1nilo v tom, aby si nal\u00e9vali ji\u017e druh\u00e9ho pan\u00e1ka vodky s d\u017eusem. Sed\u011bli v ob\u00fdvac\u00edm pokoji na zemi na jejich hu\u0148at\u00e9m koberci zabr\u00e1ni do zaj\u00edmav\u00e9 konverzace. Bill vypadal jako r\u00e1no, ve sv\u00e9m pohodln\u00e9m dom\u00e1c\u00edm oble\u010den\u00ed, zat\u00edmco Tom m\u011bl jako obvykle svoje velk\u00e9 d\u017e\u00ednov\u00e9 kalhoty a stanov\u00e9 tri\u010dko. \u010cern\u00e9 vlasy m\u011bl jen na p\u016fl sv\u00e1zan\u00e9 do uzlu.
„M\u00e1m z tebe opravdu radost, Bille,“ \u0159ekl zni\u010dehonic Tom, absolutn\u011b tak nenavazuj\u00edc na p\u0159ede\u0161l\u00e9 t\u00e9ma.
Bill povyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. „Uhm, pro\u010d?“ Roztomile se usm\u00e1l a napil se n\u00e1poje.
„Ten text. Je to v\u00e1\u017en\u011b super.“ I Tom se usm\u00e1l a na moment uv\u00edznul v Billov\u011b pohledu. „Nechce\u0161-“ Av\u0161ak Tom byl p\u0159eru\u0161en. Ozval se toti\u017e zvonek.
„Jdu tam,“ Bill se bleskov\u011b zvednul a u\u017e m\u00ed\u0159il ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. „Co tu d\u011bl\u00e1te?“ Bill se usm\u00edval od ucha k uchu, kdy\u017e pohl\u00e9dnul na sv\u00e9 dva kamar\u00e1dy. Gustav a Georg zp\u011bv\u00e1ka objali a u\u017e si to ma\u0161\u00edrovali dovnit\u0159. Ka\u017ed\u00fd v ruce dr\u017eel l\u00e1hev n\u011bjak\u00e9ho alkoholu.<\/p>\n

„No to si d\u011bl\u00e1te prdel,“ sm\u00e1l se u\u017e i Tom a zvedal se ze zem\u011b. Dvoj\u010data se s G\u00e9\u010dky nevid\u011bla dobr\u00e9 dva m\u011bs\u00edce! „To jste p\u0159ijeli z N\u011bmecka, vy dva holomci?!“ Oba nad\u0161en\u011b p\u0159ikyvovali, kdy\u017e se v\u00edtali i s Tomem.
„A vid\u00edm, \u017ee jsme p\u0159ijeli v pravou chv\u00edli,“ rozchechtal se Georg, kdy\u017e si v\u0161imnul na\u010dat\u00e9 l\u00e1hve vodky.
O p\u00e1r chvil pozd\u011bji u\u017e \u010dty\u0159i mlad\u00ed kamar\u00e1di sed\u011bli v krou\u017eku na zemi a bavili se o v\u0161ech v\u011bcech, kter\u00e9 se za posledn\u00ed dva m\u011bs\u00edce ud\u00e1ly. Hlavn\u00edm t\u00e9matem v\u0161ak byl nov\u00fd text, kter\u00fd Bill v\u010dera napsal.<\/p>\n

„Hele, Bille, zap\u00e1lil bych si\u2026 m\u00e1m j\u00edt ven?“ Zeptal se Georg a vytahoval z kapsy krabi\u010dku cigaret.
„Klidn\u011b asi tady, my jsme tady v\u010dera taky kou\u0159ili.“ Odpov\u011bd\u011bl rychleji Tom a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho bratra, jestli souhlas\u00ed.
Bill p\u0159ik\u00fdvnul. „Jasn\u011b, jen pros\u00edm t\u011b otev\u0159i okno aspo\u0148,“ dodal a usm\u00e1l se. „Jo hele, a kdy\u017e u\u017e stoj\u00ed\u0161, mohl by ses stavit ke mn\u011b do pokoje. M\u00e1m tam na stole taky krabi\u010dku.“ Georg proto\u010dil o\u010di, nevn\u00edmaje Bill\u016fv prosebn\u00fd v\u00fdraz a u\u017e se vydal k jeho pokoji.
„No hele, Bille, a co hudba k tomu? U\u017e jste na tom n\u011bjak za\u010dali makat?“ Vypt\u00e1val se Gustav. Samoz\u0159ejm\u011b si u\u017e i on vytahoval krabi\u010dku cigaret. Na um\u011blce, kte\u0159\u00ed se v\u011bnovali hudb\u011b, kou\u0159ili a\u017e moc. Uv\u011bdomovali si to, ale nikdo z nich to pon\u011bkud necht\u011bl \u0159e\u0161it.
„Je\u0161t\u011b vlastn\u011b ne.“ P\u0159iznal Bill. „Mysl\u00edm, \u017ee je je\u0161t\u011b \u010das. Teprve se prokous\u00e1v\u00e1m p\u0159es texty.“ Gustav se okam\u017eit\u011b zatv\u00e1\u0159il zara\u017een\u011b a povyt\u00e1hnu lev\u00e9 obo\u010d\u00ed.
„Aha, skoro p\u011bt let, Bille,“ zasm\u00e1l se lehce ironicky. „U\u017e m\u00e1me docela zpo\u017ed\u011bn\u00ed, nemysl\u00ed\u0161?“ Av\u0161ak ne\u017e Bill mohl cokoliv nam\u00edtat, ve\u0161ker\u00e1 pozornost, se p\u0159isunula na Georga, kter\u00fd se vracel z Billova pokoje.<\/p>\n

„Hele, tohle je dal\u0161\u00ed text nebo co? To je jako\u017ee fakt super. Jsi ne\u0159\u00edkal, \u017ee ses zabouchnul.“ Georg se vracel zp\u00e1tky ke kamar\u00e1d\u016fm, pohled zabo\u0159en\u00fd do toto\u017en\u00e9ho pap\u00edru, na n\u011bm\u017e byl text k p\u00edsni Run, Run, Run, tento byl v\u0161ak pops\u00e1n jin\u00fdmi slovy.
Bill na n\u011bj vykulil o\u010di pln\u00e9 paniky. „Kdes to vzal?!“ B\u011bhem sekundy byl na nohou a sna\u017eil se bas\u00e1kovi vyrvat list z rukou. Av\u0161ak i p\u0159esto, \u017ee byl Bill vy\u0161\u0161\u00ed, se mu to nepoda\u0159ilo.
„Uka\u017e, co je to?“ Zaj\u00edmal se u\u017e i Tom a rychle p\u0159e\u0161el ke Georgovi, kter\u00fd mu vrazil pap\u00edr do rukou. Tom se bez me\u0161k\u00e1n\u00ed dal do \u010dten\u00ed.<\/p>\n

Dead all the pain that we share,
dead all the glory we had,
it’s over, it’s over but
I’ll always be lost into days in the past
lost in the future we had
it’s over it’s over but
I’ll always be Invaded by you, invaded by you
Oh, you’re beautiful.
Don’t you go\u2026
I need you so\u2026<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
V\u0161echna bolest, kterou jsme sd\u00edleli, je mrtv\u00e1,
V\u0161echna kr\u00e1sa, kterou jsme m\u011bli, je mrtv\u00e1.<\/div>\n
Je po v\u0161em, je konec, ale
j\u00e1 v\u017edy budu ztracen\u00fd v t\u011bch dnech v minulosti,
v t\u00e9 budoucnosti, kterou jsme m\u011bli.
Je po v\u0161em, je konec, ale
j\u00e1 tebou v\u017edy budu zaplaven\u00fd, tebou napaden\u00fd.
Jsi n\u00e1dhern\u00fd,
neodch\u00e1zej,<\/div>\n
Proto\u017ee t\u011b tolik pot\u0159ebuji.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nehybn\u011b st\u00e1l a pozoroval sv\u00e9ho bratra, kter\u00e9mu kmitaly o\u010di po jeho textu, kter\u00fd dnes r\u00e1no sesmolil. Nev\u011bd\u011bl, co o\u010dek\u00e1val, ale b\u00e1l se nejhor\u0161\u00edho.
„J\u00e1 to chci taky vid\u011bt ale jako jo,“ Ozvalo se od Gustava, kter\u00fd byl dokonale ignorov\u00e1n.
Georg se tlemil jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, Tom \u010detl a Bill se b\u00e1l. Se skousnut\u00fdm spodn\u00edm rtem pozoroval sv\u00e9ho bratra. Jeho mimick\u00e9 svaly se pomalu uvol\u0148ovaly a star\u0161\u00ed z bratr\u016f se nakonec pod\u00edval na toho mlad\u0161\u00edho.
„Je to v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00fd text,“ podotkl Tom. Jeho v\u00fdraz byl neur\u010dit\u00fd a Bill za\u010d\u00ednal c\u00edtit skute\u010dnou paniku. Snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nedok\u00e1zal v Tomovi \u010d\u00edst.
Gustav se zvedl ze zem\u011b, vzal s sebou svoji sklenku s alkoholem, a p\u0159i\u0161el ke zbytku kapely. „Tak uka\u017ete mi to.“ Jako d\u00edt\u011b si stoupnul na \u0161pi\u010dky a \u010detl text p\u0159es Tomovo rameno, zat\u00edmco se dvoj\u010data st\u00e1le ut\u00e1p\u011bla v pohledu toho druh\u00e9ho.<\/p>\n

„Bille, tak do koho ses zamiloval? \u0158ekni n\u00e1m jej\u00ed jm\u00e9no,“ vyzv\u00eddal d\u00e1l Georg. Bill po n\u011bm okam\u017eit\u011b \u0161lehnul pohledem. „Nebo snad jeho?“ Dodal hloup\u011b Geo.
A Bill najednou nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Jist\u011b\u017ee nemohl \u0159\u00edct pravdu. U\u017e jen proto, co si s Tomem sl\u00edbili. Jen brat\u0159i, prost\u011b jen brat\u0159i!<\/div>\n

„To t\u011b nemus\u00ed zaj\u00edmat, ty opice!“ Vychrlil ze sebe zni\u010dehonic Bill. V mysli se kopal do zadku. To nemohl vymyslet n\u011bco lep\u0161\u00edho? „Teda\u2026 uhm\u2026“ Billovi v hlav\u011b kolovalo milion pades\u00e1t p\u011bt v\u011bc\u00ed, ale ani jedna v tu chv\u00edli ned\u00e1vala smysl. „Pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt hnedka zamilovan\u00fd? V\u017edy\u0165 j\u00e1 takov\u00e9 v\u011bci p\u00ed\u0161u po\u0159\u00e1d.“ \u0158ekl nakonec tu jedinou v\u011bc, kter\u00e1 podle n\u011bj byla alespo\u0148 tro\u0161ku smyslupln\u00e1.
„Hmmm\u2026“ Georg zmlknul. Mo\u017en\u00e1 se p\u0159eci jen moc ukvapil.
Gustav ml\u010del a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b si Billa m\u011b\u0159il.
A Tom? Tom na Billa st\u00e1le civ\u011bl s lehce zamra\u010denou tv\u00e1\u0159\u00ed. „Jen\u017ee p\u0159ed t\u00edm jsi do n\u011bkoho zamilovan\u00fd byl.“ Dodal pot\u00e9 jednodu\u0161e. Atmosf\u00e9ra v m\u00edstnosti okam\u017eit\u011b zhoustla, ale jedin\u011b dvoj\u010data v\u011bd\u011bla, o co jde. Jejich pohledy se op\u011bt setkaly a oba bojovali s t\u00edm, aby se dostali do hlavy toho druh\u00e9ho.<\/p>\n

„O co tady jde?“ Prolomil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, napjatou situaci Gustav.
Prvn\u00ed se probral Tom. „Ale nic,“ prohodil buben\u00edkov\u00fdm sm\u011brem.
„Jo, nic,“ P\u0159idal se i Bill. „Mysl\u00edm, \u017ee bychom se m\u011bli vr\u00e1tit k pit\u00ed,“ dodal rychle a vzal si text k sob\u011b. „A douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m to l\u00edb\u00ed\u2026 chci to za\u0159adit na nov\u00e9 CD.“ P\u0159idal text p\u00edsn\u011b Invaded k textu Run, Run, Run a posadil se zp\u00e1tky na zem na sv\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Byla jedna hodina r\u00e1no, kdy\u017e se Bill pl\u00ed\u017eil do sv\u00e9ho pokoje. Byl zna\u010dn\u011b opil\u00fd, ale to v\u0161ichni. Gustav a Georg m\u011bli ustl\u00e1no na gau\u010di, kde ji\u017e opilecky pod\u0159imovali. Bill doufal, \u017ee stihne odej\u00edt, ne\u017e se jeho bratr vr\u00e1t\u00ed z toalety. Zbytek ve\u010dera byl lehce napjat\u00fd, ale sna\u017eil se to ignorovat, doufaje, \u017ee z t\u00e9to situace n\u011bjak vybruslil. U\u017eu\u017e za sebou zav\u00edral dve\u0159e, kdy\u017e jej n\u011bkdo zastavil. Tom pohotov\u011b str\u010dil nohu mezi dve\u0159e, zabra\u0148uj\u00edce tak Billovi zmizet ve sv\u00e9m pokoji.
„Mus\u00edm s tebou mluvit.“ Bez jak\u00e9hokoliv zept\u00e1n\u00ed zatla\u010dil bratra do pokoje a pot\u00e9 i za sebou zav\u0159el dve\u0159e. „Co to m\u011blo b\u00fdt, Bille?“ Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat boj\u00e1cn\u011b polknul.
„Co mysl\u00ed\u0161?“
„V\u0161ak moc dob\u0159e v\u00ed\u0161\u2026“ Tom mluvil potichu, jako by se snad b\u00e1l, \u017ee ho o\u017eral\u00e1 G\u00e9\u010dka zaslechnou. „Bille, j\u00e1 myslel, \u017ee je tohle u\u017e d\u00e1vno za n\u00e1mi.“ Tom se posadil na Billovu postel a v \u0161eru vyhledal bratrovu postavu.
„Nech\u00e1pu,“ bylo jedin\u00e9, co Bill \u0159ekl, i p\u0159esto, \u017ee moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, kam t\u00edmhle Tom m\u00ed\u0159\u00ed. Rychle v hlav\u011b vym\u00fd\u0161lel, jak nejl\u00e9pe ut\u00e9ct.<\/p>\n

„Jsi do m\u011b st\u00e1le zamilovan\u00fd?“ Zeptal se Tom p\u0159\u00edmo.
„Co\u017ee?“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b zasm\u00e1l. „Po\u010dkej, ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee je ta p\u00edse\u0148 pro tebe?“ Jeho checht\u00e1n\u00ed neust\u00e1valo. V pr\u016fb\u011bhu vym\u00fd\u0161lel, co d\u00e1le \u0159\u00edct. „Tome, opravdu?“ Sm\u00e1l se d\u00e1l. U\u017e nev\u011bd\u011bl, jestli se sm\u011bje t\u00e9to situaci, nebo jen sv\u00e9 opilosti. „Jist\u011b, \u017ee to nen\u00ed pro tebe. Tohle je d\u00e1vno za n\u00e1mi, ne?“ Dodal je\u0161t\u011b a posadil se vedle sv\u00e9ho bratra.
„Dob\u0159e\u2026 to jsem r\u00e1d,“ Tom si nebyl jist\u00fd Billovou odpov\u011bd\u00ed, ale zat\u00edm to bylo dostate\u010dn\u00e9.
„Jo\u2026“ Bill si polo\u017eil hlavu na Tomovo rameno a s bolav\u00fdm srdcem d\u00e1l mluvil. „Jist\u011b\u2026 jist\u011b, \u017ee nen\u00ed pro tebe. V m\u00e9m \u017eivot\u011b jsou i jin\u00ed lid\u00e9 ne\u017e ty, br\u00e1\u0161ko. Samoz\u0159ejm\u011b jsi ten nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ale ne v tomto smyslu.“ Bill nerad lhal, ale copak mohl jinak? Uvnit\u0159 n\u011bj se tvo\u0159ila nep\u0159\u00edjemn\u00e1 \u00fazkost.
„P\u0159esn\u011b tak, Billi.“ I Tom se o Billa op\u0159el hlavou a jednou rukou jej objal. „P\u016fjdeme sp\u00e1t, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Bill se jen smutn\u011b pousm\u00e1l a p\u0159itakal.
„Dobrou noc.“
„Dobrou.“<\/p>\n

autor: Gabby<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gabby Tak je tu druh\u00fd d\u00edl pov\u00eddky Just admit it. Jsem opravdu nad\u0161en\u00e1 z odezvy, kter\u00e1 byla pro 1. d\u00edl! Docela jste mi t\u00edm i nastavili la\u0165ku, tak se budu sna\u017eit, aby byla pov\u00eddka dobr\u00e1 a l\u00edbila se. \ud83d\ude42Va\u0161e Gabby Kdy\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[602],"tags":[],"class_list":["post-3645","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-admit-it"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3645","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3645"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3645\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3645"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3645"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3645"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}