{"id":3647,"date":"2014-10-16T15:00:00","date_gmt":"2014-10-16T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3635"},"modified":"2014-10-16T15:00:00","modified_gmt":"2014-10-16T14:00:00","slug":"blue-bird-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/16\/blue-bird-5\/","title":{"rendered":"Blue Bird 5."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Toma probralo z d\u0159\u00edmot vzd\u00e1len\u00e9 zavrz\u00e1n\u00ed branky. Prudce otev\u0159el o\u010di, pod\u00edval se na hodinky a rozz\u00e1\u0159il se. Vyst\u0159elil z postele a b\u011b\u017eel k oknu, zanech\u00e1vaj\u00edc za sebou hromadu pou\u017eit\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f a obal\u016f od sladkost\u00ed. I p\u0159esto\u017ee se op\u011bt \u0161\u00edlen\u011b rozka\u0161lal, se nedok\u00e1zal p\u0159estat usm\u00edvat a n\u011b\u017en\u00fdm pohledem sledoval pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00ed osobu. Srdce mu tlouklo jako \u0161\u00edlen\u00e9 a on nev\u011bd\u011bl, jestli je to vysokou hore\u010dkou, nebo t\u00edm, \u017ee po n\u011bkolika hodin\u00e1ch op\u011bt vid\u011bl sv\u00e9ho bratra.<\/p>\n

Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e byl jeden z nich nemocn\u00fd. Znamenalo to, \u017ee bude muset z\u016fstat v posteli, zat\u00edmco ten druh\u00fd p\u016fjde do \u0161koly. A \u0161kola znamenala pro oba n\u011bkolik hodin bez toho druh\u00e9ho, co\u017e bylo v jejich p\u0159\u00edpad\u011b nemysliteln\u00e9. Bylo jim t\u0159in\u00e1ct, teprve ned\u00e1vno se p\u0159est\u011bhovali do v\u011bt\u0161\u00edho domu, v n\u011bm\u017e m\u011bl ka\u017ed\u00fd sv\u016fj vlastn\u00ed pokoj, a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d si nezvykli na tu ne\u010dekanou zm\u011bnu. Prvn\u00ed t\u00fddny byly pro oba opravdu t\u011b\u017ek\u00e9. Bill chodil za Tomem t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edou noc, a kdy\u017e n\u00e1hodou nep\u0159i\u0161el, \u0161el Tom za n\u00edm. Nedok\u00e1zali se p\u0159izp\u016fsobit, nech\u00e1pali, pro\u010d p\u0159edt\u00edm mohli b\u00fdt po\u0159\u00e1d spolu; m\u00edt spole\u010dn\u00fd pokoj, d\u011blit se o hra\u010dky, o oble\u010den\u00ed a najednou byli rozd\u011bleni. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm mezi n\u011b nepostavili ze\u010f a bylo opravdu t\u011b\u017ek\u00e9 sm\u00ed\u0159it se s t\u00edm, \u017ee je to p\u0159irozen\u00e9. Rodi\u010de jim \u0159\u00edkali, \u017ee u\u017e jsou velc\u00ed a pot\u0159ebuj\u00ed m\u00edt sv\u00e9 soukrom\u00ed, vyv\u00edjet se vlastn\u00edm sm\u011brem, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee se nechce vyv\u00edjet bez Billa. Netou\u017eil po soukrom\u00ed. Cht\u011bl b\u00fdt s n\u00edm. To bylo to jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil.<\/p>\n

Hrav\u011b si skousl ret, zat\u00edmco sledoval, jak Bill pomalu zav\u0159el branku, p\u0159iv\u00edtal se se Scottym a se sklon\u011bnou hlavou zam\u00ed\u0159il ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. V t\u00e9 chv\u00edli se Tom rozhodl. P\u0159ekvap\u00ed ho. Vyb\u011bhl z pokoje a ti\u0161e, aby nevzbudil m\u00e1mu sp\u00edc\u00ed po no\u010dn\u00ed sm\u011bn\u011b, vklouzl do bratrova pokoje, kter\u00fd byl hned vedle jeho, co\u017e byla velik\u00e1 v\u00fdhoda. V noci, kdy\u017e ani jeden z nich nemohl usnout, si pos\u00edlali kr\u00e1tk\u00e9 vzkazy prost\u0159ednictv\u00edm klep\u00e1n\u00ed na ze\u010f. Jedno zaklep\u00e1n\u00ed znamenalo – je mi smutno. Dv\u011b zaklep\u00e1n\u00ed – m\u00e1m t\u011b r\u00e1d a t\u0159i zaklep\u00e1n\u00ed – poj\u010f ke mn\u011b. \u010cty\u0159i zaklep\u00e1n\u00ed znamenala – pot\u0159ebuju t\u011b, ale tenhle sign\u00e1l z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu nikdy nepou\u017eili.<\/em> <\/p>\n

Hlasit\u011b si odka\u0161lal a posadil se na kraj bratrovy postele. Prsty vyklep\u00e1val do podlahy nezn\u00e1mou melodii, nedo\u010dkav\u011b se vrt\u011bl a nemohl se do\u010dkat chv\u00edle, kdy Bill vejde do dve\u0159\u00ed a usm\u011bje se na n\u011bj. Nastra\u017eil u\u0161i, a kdy\u017e zaslechl bratrovy bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se kroky, rozz\u00e1\u0159il se je\u0161t\u011b v\u00edc. V\u011bd\u011bl, \u017ee jej ka\u0161el prozrad\u00ed, ale nevadilo mu to. Po chvilce se dve\u0159e skute\u010dn\u011b otev\u0159ely a Bill ve\u0161el dovnit\u0159, po \u00fasm\u011bvu v\u0161ak nebylo ani stopy. Tom zmaten\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed a \u010dekal, kdy k n\u011bmu Bill zvedne pohled; kdy\u017e to v\u0161ak kone\u010dn\u011b ud\u011blal, p\u0159\u00e1l si, aby to mohl vr\u00e1tit zp\u011bt. Billova tv\u00e1\u0159 byla cel\u00e1 uplakan\u00e1, o\u010di \u010derven\u00e9 a pln\u00e9 slz. Za stisknut\u00fdmi rty potla\u010doval tich\u00e9 vzlyky, ale p\u0159\u00edli\u0161 se mu to neda\u0159ilo. Sv\u011bsil ramena, odhodil ta\u0161ku stranou a zav\u0159el dve\u0159e. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se svezl pod\u00e9l nich k podlaze, sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka a malou rukou Tomovi nazna\u010dil, aby \u0161el k n\u011bmu.<\/em><\/p>\n<\/div>\n

\n
Tom nev\u00e1hal ani vte\u0159inu. Dopadl na kolena vedle bratra, polo\u017eil si jeho hlavu do kl\u00edna a prohr\u00e1bl mu jemn\u00e9 havran\u00ed vlasy. Nikdy nebyl p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd v ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00ed lid\u00ed, ale kdy\u017e m\u011bl ut\u011b\u0161it Billa, v\u0161e bylo je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed. Nedok\u00e1zal se d\u00edvat na jeho slzy, u\u017e jenom z pomy\u0161len\u00ed na to, \u017ee trp\u00ed, mu pukalo srdce. Dal by cokoliv na sv\u011bt\u011b, aby se Bill op\u011bt usm\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se ti\u0161e a l\u00e1skypln\u011b ot\u0159el Billovu mokrou l\u00edci.<\/em><\/div>\n
Bill zavzlykal, omotal mu ruce kolem bok\u016f a siln\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl. „U\u017e tam nikdy nechci j\u00edt,“ zalykal se pl\u00e1\u010dem.<\/em><\/div>\n
„Do \u0161koly? Byli na tebe zl\u00ed?“ Tom jej nep\u0159est\u00e1val hladit ve vlasech, a kdy\u017e Bill p\u0159ik\u00fdvl, poc\u00edtil siln\u00fd n\u00e1val hn\u011bvu v\u016f\u010di v\u0161em, kte\u0159\u00ed maj\u00ed se \u0161kolou n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho. Teprve po chv\u00edli mu to do\u0161lo. Byl p\u00e1tek. A v p\u00e1tek m\u011bli dv\u011b hodiny t\u011blesn\u00e9 v\u00fdchovy – Billova nejneobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edho p\u0159edm\u011btu. Sklonil hlavu a zad\u00edval se na n\u011bj. Bill m\u011bl na sob\u011b \u0161ed\u00e9 tepl\u00e1ky a b\u00edl\u00e9 tri\u010dko s n\u00e1pisem Run Away, tak\u017ee se v\u016fbec nep\u0159evl\u00e9kal a ut\u00edkal dom\u016f rovnou ze \u0161atny.<\/em><\/div>\n
„Zase kv\u016fli mn\u011b prohr\u00e1li. K\u0159i\u010deli po mn\u011b a sm\u00e1li se. \u0158\u00edkali, \u017ee bych si m\u011bl vz\u00edt p\u0159\u00edklad ze sv\u00e9ho tri\u010dka a ut\u00e9ct n\u011bkam hodn\u011b daleko, kde pr\u00fd nebudu nikomu otravovat<\/em> \u017eivot.“<\/em><\/p>\n

Tom siln\u011b stiskl \u010delist a zatnul p\u011bsti. M\u011bl chu\u0165<\/em> rozb\u011bhnout se za spolu\u017e\u00e1ky a uk\u00e1zat jim, co to znamen\u00e1, kdy\u017e n\u011bkdo n\u011bkomu otravuje \u017eivot. M\u00edsto toho se v\u0161ak sna\u017eil uklidnit. Zhluboka se nadechl, pomohl Billovi vst\u00e1t a spole\u010dn\u011b se svalili na postel; tv\u00e1\u0159emi naproti sob\u011b.<\/em><\/div>\n

„Nesm\u00ed\u0161 si toho v\u0161\u00edmat, Bille. Jsou hloup\u00ed, nevid\u00ed, jak skv\u011bl\u00fd jsi.“ Hrav\u011b jej dloubl do \u0161pi\u010dky nosu.<\/em><\/div>\n
„Schummer mi \u0159ekl, \u017ee jsem buzna,“ \u0161eptl Bill a p\u0159i vysloven\u00ed toho slova se m\u00edrn\u011b ot\u0159\u00e1sl. „Co to znamen\u00e1, Tomi?“ Up\u0159el sv\u00e9 velik\u00e9, smutn\u00e9 o\u010di na sv\u00e9ho bratra a Tom byl v tom okam\u017eiku naprosto ztracen\u00fd.<\/em>
„Schummer je idiot,“ zasy\u010del a doufal, \u017ee se k tomu nebudou vracet.<\/em><\/div>\n
To slovo u\u017e p\u0159edt\u00edm sly\u0161el, kluci ve t\u0159\u00edd\u011b tak \u0159\u00edkali jin\u00fdm chlapc\u016fm, kte\u0159\u00ed p\u016fsobili mo\u017en\u00e1 trochu z\u017een\u0161tile, ale to nebyl Bill\u016fv p\u0159\u00edpad a necht\u011bl jej t\u00edm tr\u00e1pit. Bill byl kr\u00e1sn\u00fd. Mo\u017en\u00e1 se divn\u011b obl\u00e9kal, ale jinak na n\u011bm nedok\u00e1zal naj\u00edt jedinou chybu.<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, co to znamen\u00e1? C\u00edtil jsem se hloup\u011b, kdy\u017e po mn\u011b k\u0159i\u010del n\u011bco, \u010demu jsem v\u016fbec nerozum\u011bl.“<\/em><\/div>\n
Tom se trhan\u011b nadechl a rozpa\u010dit\u011b se po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech. „Bille, to je kdy\u017e… pod\u00edvej. Buzna je… o\u0161kliv\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed pro toho, kdo m\u00e1 mnohem rad\u011bji chlapce ne\u017e d\u00edvky.“<\/em><\/div>\n
Bill p\u0159estal plakat. Vykulil o\u010di a p\u0159itiskl si dla\u0148 ke rt\u016fm. „M\u011bl pravdu,“ p\u00edpl.<\/em><\/div>\n
„Co\u017ee?“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pozdvihl obo\u010d\u00ed, o\u010dima ani na vte\u0159inu neopou\u0161t\u011bl ty Billovy.<\/em><\/div>\n
„Jsem buzna.“ Z o\u010d\u00ed mu vyklouzly dal\u0161\u00ed slzy.<\/em><\/div>\n
„\u0160mudlo, takhle nesm\u00ed\u0161 mluvit. V\u00ed\u0161, \u017ee to nen\u00ed pravda,“ Tom jej chl\u00e1choliv\u011b pohladil po tv\u00e1\u0159i a doufal, \u017ee se Bill brzy vzpamatuje a p\u0159estane o sob\u011b tak o\u0161kliv\u011b mluvit.<\/em><\/div>\n
„Ale j\u00e1 m\u00e1m mnohem rad\u011bji chlapce ne\u017e d\u00edvky. Tebe m\u00e1m nejrad\u011bji na sv\u011bt\u011b, mnohem v\u00edc ne\u017e kteroukoliv holku ze \u0161koly,“ zavzlykal a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e k Tomovi. Hlavu vlo\u017eil do ohybu mezi jeho krkem a ramenem a zhluboka vdechoval v\u016fni potu, sladkost\u00ed a mentolov\u00e9ho kr\u00e9mu, kter\u00fdm mu m\u00e1ma nat\u0159ela z\u00e1da, aby se mu l\u00e9pe d\u00fdchalo.<\/em> <\/p>\n

„To je v po\u0159\u00e1dku,“ Tom se pobaven\u011b usm\u00e1l a p\u0159itulil jej k sob\u011b i p\u0159esto, \u017ee jim to m\u00e1ma zak\u00e1zala. Necht\u011bl Billa nakazit, ale u\u017e to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho, co jej naposledy obj\u00edmal. „Tak je to spr\u00e1vn\u011b. J\u00e1 t\u011b m\u00e1m tak\u00e9 nejrad\u0161i na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.“ Ukazov\u00e1\u010dkem mu poklepal po \u010dele a c\u00edtil, jak se Bill roztomile zachichotal.<\/em><\/div>\n

„Ale \u0159\u00edkal jsi, \u017ee kdy\u017e m\u00e1m rad\u011bji chlapce… ty jsi kluk. Nebo se nepo\u010d\u00edt\u00e1\u0161 mezi kluky, kdy\u017e jsi m\u016fj br\u00e1\u0161ka?“ Bill k n\u011bmu zvedl pohled a Tom myslel, \u017ee jej samou roztomilost\u00ed sn\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Rad\u011bji u\u017e o tom nebudeme mluvit,“ hrav\u011b zavrt\u011bl hlavou a pol\u00edbil Billa do vlas\u016f. „Ale chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee nemaj\u00ed pravdu. Jsi mil\u00fd, hodn\u00fd a skv\u011bl\u00fd. Oni t\u011b neznaj\u00ed tak jako j\u00e1.“ Zav\u0159el o\u010di a vdechoval v\u016fni Billov\u00fdch divok\u00fdch vl\u00e1sk\u016f.<\/em><\/div>\n
„Tomi?“<\/em><\/div>\n
„Hm?“<\/em>
„Chci b\u00fdt jako ty. Chci b\u00fdt stejn\u011b \u0161ikovn\u00fd. Hr\u00e1t na kytaru a opravdu se nechci b\u00e1t m\u00ed\u010de.“<\/em><\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „Jsi \u0161ikovn\u00fd, akor\u00e1t v jin\u00fdch v\u011bcech. Copak si nepamatuje\u0161 na m\u016fj narozeninov\u00fd d\u00e1rek?“ Nat\u00e1hl ruku a dloubl jej do b\u0159icha. Bill se zavrt\u011bl a p\u0159i vzpom\u00ednce na Tom\u016fv obr\u00e1zek se ani on neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu.<\/em><\/div>\n
„Mn\u011b se l\u00edbil,“ na chv\u00edli otev\u0159el o\u010di a zad\u00edval se Tomovi do tv\u00e1\u0159e. S l\u00e1skou v o\u010d\u00edch sledoval spokojen\u00fd v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e a hrav\u00fd \u00fasm\u011bv na rtech.<\/em><\/div>\n
„Tomi?“<\/em><\/div>\n
„Ano?“<\/em><\/div>\n
„Slib mi, \u017ee ty mi nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161,“ \u0161eptl. Prstem se dotkl koutku jeho \u00fast.<\/em><\/div>\n
„Sl\u00edb\u00edm, kdy\u017e mi na opl\u00e1tku ty sl\u00edb\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b nikdy neopust\u00ed\u0161.“ Tomovo srdce op\u011bt tlouklo na poplach a bylo hezk\u00e9 zjistit, \u017ee Billovo tlouklo stejn\u011b rychle.<\/em><\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l, nat\u00e1hl se a pol\u00edbil Toma na bradu. „Slibuju, Tome.“<\/em><\/div>\n
„A j\u00e1 slibuju, \u017ee ti nikdy neubl\u00ed\u017e\u00edm, \u0161mudlo.“<\/em> <\/p>\n

Bill si ot\u0159el vlhkou tv\u00e1\u0159, zav\u0159el o\u010di a hlavou se op\u0159el o Tom\u016fv hrudn\u00edk. Kdy\u017e je o p\u016fl hodiny pozd\u011bji objevila Simone sp\u00edc\u00ed v pevn\u00e9m objet\u00ed, nedok\u00e1zala se na n\u011b zlobit ani jedinou vte\u0159inu. D\u011blali pouze to, co pro n\u011b bylo p\u0159irozen\u00e9. Neb\u00fdt spolu, nemluvit s t\u00edm druh\u00fdm, nedot\u00fdkat se. To pro n\u011b bylo nep\u0159irozen\u00e9. Kdy\u017e Bill p\u00e1r hodin na to dostal hore\u010dku, neum\u011bla si vzpomenout, kdy je n\u011bjak\u00fd d\u00e1rek pot\u011b\u0161il v\u00edc.<\/em><\/div>\n

\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Posledn\u00edch \u0161est let pro n\u011b bylo nep\u0159irozen\u00fdch. Stalo se p\u0159esn\u011b to, \u010deho se tolik b\u00e1li. Vyh\u00fdbali se jeden druh\u00e9mu, nemluvili spolu, nedot\u00fdkali se. Jako by se ocitli v k\u016f\u017ei n\u011bkoho \u00fapln\u011b jin\u00e9ho. Jako by jejich minulost v\u016fbec nepat\u0159ila k p\u0159\u00edtomnosti. Ale v\u0161e mohlo b\u00fdt jin\u00e9. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tady byla mali\u010dk\u00e1 nad\u011bje, \u017ee se n\u011bco zm\u011bn\u00ed a Bill se j\u00ed nehodlal vzd\u00e1t.<\/p>\n

S drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, si do kufru vlo\u017eil posledn\u00ed zbytky oble\u010den\u00ed a po nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b, m\u011bl chu\u0165 zp\u00edvat si. Je\u0161t\u011b jednou si zkontroloval, jestli m\u00e1 v\u0161echno, co bude na p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch p\u00e1r dn\u016f pot\u0159ebovat. Nebyl si jist\u00fd t\u00edm, jak\u00e9 po\u010das\u00ed je v N\u011bmecku p\u0159iv\u00edt\u00e1. V LA bylo po cel\u00fd den hezky slune\u010dno, k ve\u010deru se sice m\u00edrn\u011b zvedl v\u00edtr a ochladilo se, ale po\u0159\u00e1d to nebylo nic kritick\u00e9ho. Zvedl hlavu a zad\u00edval se z okna. Na n\u00e1dhern\u011b \u010dernou oblohu vystoupily hv\u011bzdy a jejich drobn\u00e9 sv\u011btlo naru\u0161ilo nekone\u010dnou temnotu. P\u0159esn\u011b jako mohl jejich spole\u010dn\u00fd v\u00fdlet naru\u0161it propast, kter\u00e1 jim byla p\u0159ek\u00e1\u017ekou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. V\u00edc, ne\u017e byli schopni un\u00e9st.<\/p>\n

Zav\u0159el kufr a odlo\u017eil jej vedle postele k ostatn\u00edm v\u011bcem. Te\u010f, kdy\u017e m\u011bl v\u0161echno sbalen\u00e9 a kdy\u017e je od odletu d\u011blilo posledn\u00edch p\u00e1r hodin, kone\u010dn\u011b uv\u011b\u0159il tomu, \u017ee se to skute\u010dn\u011b d\u011bje. Rychle se vysprchoval, hodil na sebe tepl\u00e1ky a star\u00e9 b\u00edl\u00e9 tri\u010dko a vy\u0161el z pokoje. U\u017e u schod\u016f jej p\u0159ekvapila lahodn\u00e1 v\u016fn\u011b, a kdy\u017e se\u0161el dol\u016f do kuchyn\u011b a spat\u0159il Toma v legra\u010dn\u00ed z\u00e1st\u011b\u0159e post\u00e1vat u spor\u00e1ku, c\u00edtil, jak se mu zrychlil tep. Z\u016fstal st\u00e1t na prahu dve\u0159\u00ed a chv\u00edli jej pouze sledoval. Tom vypadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b roztomile. Na brad\u011b m\u011bl b\u00edl\u00e9 \u0161mouhy od mouky, ve vlasech n\u011bco, co mohlo b\u00fdt t\u011bstem na pala\u010dinky. Skl\u00e1n\u011bl se nad bublaj\u00edc\u00ed p\u00e1nv\u00ed, nad obo\u010d\u00edm mu vystoupila vr\u00e1ska soust\u0159ed\u011bn\u00ed, p\u0159esn\u011b ta, kterou na n\u011bm Bill tolik miloval. M\u011bl ji tam poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se sna\u017eil na n\u011bco p\u0159ij\u00edt. B\u011bhem hran\u00ed na kytaru, b\u011bhem tich\u00fdch m\u00edst rozhovor\u016f, kdy\u017e se ocitli tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 a ani jeden z nich nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n

Ale nyn\u00ed bylo v\u0161e jin\u00e9. Atmosf\u00e9ra se zd\u00e1la b\u00fdt uvoln\u011bn\u011bj\u0161\u00ed, vzduch byl d\u00fdchateln\u00fd a dokonce p\u0159\u00edjemn\u011b von\u011bl. Tom m\u011bl na sob\u011b tmav\u00e9 kalhoty a voln\u00e9 \u010dern\u00e9 t\u00edlko, kter\u00e9 rafinovan\u011b zakr\u00fdvalo jen ty \u010d\u00e1sti Tomova hrudn\u00edku, kter\u00e9 byly pro b\u011b\u017en\u00e9 no\u0161en\u00ed nezbytn\u00e9. P\u0159i pohledu na jeho holou k\u016f\u017ei se mu to\u010dila hlava.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee se budeme d\u00edvat na filmy,“ promluvil, kdy\u017e u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le post\u00e1vat na m\u00edst\u011b a vstoupil do Tomova kulin\u00e1\u0159sk\u00e9ho teritoria.<\/div>\n

Tom se s\u00e1m pro sebe usm\u00e1l, potla\u010dil touhu op\u011bt jej sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010d\u00ed a d\u00e1l se v\u011bnoval s\u00fdrov\u00e9 om\u00e1\u010dce na t\u011bstoviny. „Myslel jsem, \u017ee by se k filmu hodilo n\u011bco men\u0161\u00edho na zub,“ pokr\u010dil ramenem.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l. „N\u011bco men\u0161\u00edho? Tohle<\/em> je n\u011bco men\u0161\u00edho?“ Popo\u0161el bl\u00ed\u017e a uk\u00e1zal na spor\u00e1k se t\u0159emi p\u00e1nvemi a jedn\u00edm bublaj\u00edc\u00edm hrncem.<\/div>\n
„Nemohl jsem se rozhodnout, jestli ud\u011bl\u00e1m n\u011bco sladk\u00e9ho nebo slan\u00e9ho, a tak jsem si \u0159ekl, pro\u010d neud\u011blat oboj\u00ed?“ Kdy\u017e se obr\u00e1til na bratra a zad\u00edval se mu do o\u010d\u00ed, zv\u00e1\u017en\u011bl. „Posledn\u00ed dobou jsi hodn\u011b zhubnul. Pot\u0159ebuje\u0161 se po\u0159\u00e1dn\u011b naj\u00edst.“<\/p>\n

Bill v\u011bd\u011bl, pro\u010d se na n\u011bj tak d\u00edv\u00e1. D\u016fvodem jeho nechuti k j\u00eddlu byl pr\u00e1v\u011b on a jeho p\u0159\u00edtelkyn\u011b a nane\u0161t\u011bst\u00ed si to tak\u00e9 uv\u011bdomoval. Proto nev\u011bd\u011bl, co mu m\u00e1 je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. Jestli v\u016fbec bylo pot\u0159eba n\u011bco \u0159\u00edkat. D\u00e1val si to za vinu. Ubl\u00ed\u017eil<\/em> mu. Poru\u0161il slib, kter\u00fd nem\u011bl b\u00fdt nikdy poru\u0161en. Na n\u011bco takov\u00e9ho neexistovala dostate\u010dn\u00e1 omluva. A oba to v\u011bd\u011bli.<\/div>\n

„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ zalhal. Nebyl. Nic nebylo v po\u0159\u00e1dku. Oble\u010den\u00ed na n\u011bm viselo, jeho v\u00e1ha se pomalu p\u0159ibli\u017eovala k v\u00e1ze zp\u0159ed p\u00e1r let, kdy jej v\u0161ichni podez\u0159\u00edvali z anorexie. Nemohl za to. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt siln\u00fd, \u017ee to \u010dasem jist\u011b p\u0159ebol\u00ed, ale r\u00e1na byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00e1. Jizvy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00e9. Nec\u00edtil hlad, nec\u00edtil nic, proto\u017ee bolest vyplnila ve\u0161ker\u00fd prostor jeho nitra. Necht\u011bl j\u00edst. Cht\u011bl jenom zapomenout.<\/div>\n
„Je to jenom p\u00e1r kilo. O nic nejde, opravdu,“ pokr\u010dil rameny a usadil se na nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eidli.<\/p>\n

Z Tomova pohledu se mu to\u010dila hlava. V jeho o\u010d\u00edch najednou spat\u0159il v\u0161echno<\/em>. V\u0161echno se vr\u00e1tilo. Vzpom\u00ednka na den, kdy mu ji p\u0159edstavil. Bolest, kter\u00e1 mu nedovolovala sp\u00e1t, na kterou nebyl p\u0159ipraven, bez mo\u017enosti pod\u00e1n\u00ed spolehliv\u00e9ho l\u00e9ku. Slzy, pl\u00e1\u010d, beznad\u011bj. Bylo to skute\u010dn\u00e9. Mnohem skute\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vidina toho, \u017ee se n\u011bco zm\u011bn\u00ed.<\/div>\n

Hlasit\u011b vydechl, op\u0159el se lokty o kolena a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Op\u011bt mu bylo do pl\u00e1\u010de. Op\u011bt nad n\u00edm v\u00edt\u011bzilo zoufalstv\u00ed. Cht\u011bl vr\u00e1tit \u010das. Nyn\u00ed by jej nenechal odej\u00edt. S\u00e1m by to ud\u011blal. Pol\u00edbil by jej a ud\u011blal by to tak, jak po tom tou\u017eil u\u017e cel\u00e1 l\u00e9ta. Hladov\u011b, zoufale; v hloubce jeho \u00fast by utopil ve\u0161kerou bolest a tr\u00e1pen\u00ed. U\u017e by mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo. Bylo by mu jedno, jestli to, co d\u011bl\u00e1, je spr\u00e1vn\u00e9 nebo ne. Nedovolil by, aby Ria vstoupila do jejich \u017eivot\u016f.<\/div>\n
Trhl sebou, jakmile na prstech uc\u00edtil v\u00e1hav\u00e9 pohlazen\u00ed a vz\u00e1p\u011bt\u00ed uc\u00edtil, jak Tomovy dlan\u011b pomalu odsouvaj\u00ed ty jeho a vystavuj\u00ed t\u00edm jeho tv\u00e1\u0159 sv\u011btlu v podob\u011b Tomova pohledu. On se na n\u011bj d\u00edvat necht\u011bl. Nemohl.<\/p>\n

„Pod\u00edvej se na m\u011b.“ K u\u0161\u00edm mu dolehla tich\u00e1 prosba.<\/div>\n

Neud\u011blal to. I nad\u00e1le smutn\u011b z\u00edral na lem Tomovy z\u00e1st\u011bry a p\u0159\u00e1l si, aby se vr\u00e1til ke spor\u00e1ku a nev\u0161\u00edmal si jej.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ Tom se k n\u011bmu po kolenou p\u0159isunul bl\u00ed\u017e a vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Sl\u00edbil jsi to,“ prodralo se z Billov\u00fdch stisknut\u00fdch rt\u016f d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl zastavit. „Sl\u00edbil jsi, \u017ee mi nikdy neubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. V\u011b\u0159il jsem ti, Tome.“<\/div>\n
„Bille, j-j\u00e1-„<\/div>\n
Necht\u011bl o tom mluvit, ale u\u017e byl ze v\u0161eho unaven\u00fd. „A pak \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee ji nemiluje\u0161. Tak mi vysv\u011btli, pro\u010d jsi mi to ud\u011blal?“ zeptal se t\u0159esouc\u00edm se hlasem. „Opravdu m\u011b tolik nen\u00e1vid\u00ed\u0161? Cht\u011bl jsi mi jenom ubl\u00ed\u017eit? O to ti \u0161lo? Zkou\u0161et, kolik jsem toho schopen vydr\u017eet?“<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Lhal jsi mi. Sprost\u011b jsi mi lhal!“<\/div>\n
S Tomem se to\u010dil cel\u00fd sv\u011bt. Kle\u010del na kolenou, poslouchal Billovy opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 v\u00fd\u010ditky a cht\u011bl se propadnout do zem\u011b. M\u011bl pravdu. Ve v\u0161em, co \u0159ekl. Poru\u0161il slib, lhal mu. Ubl\u00ed\u017eil<\/em> mu. Mnohem v\u00edc ne\u017e r\u00e1ny a ur\u00e1\u017eky spolu\u017e\u00e1k\u016f. Mnohem v\u00edc ne\u017e bolestiv\u00e9 p\u00e1dy. Nikdy o tom spolu nemluvili a b\u00e1l se dne, kdy k tomu dojde. Kdy Bill bude \u017e\u00e1dat vysv\u011btlen\u00ed po tom, co se m\u00e1lem stalo v t\u00e9 proklet\u00e9 telefonn\u00ed budce. A Tom pro n\u011bj \u017e\u00e1dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed nem\u011bl. Vztah s Riou byl pouze n\u00e1sledkem dlouho potla\u010dovan\u00e9ho zoufalstv\u00ed. Chybou, kter\u00e1 se nikdy nem\u011bla st\u00e1t.<\/div>\n
Cht\u011bl b\u00fdt klidn\u00fd a vy\u0159e\u0161it to s \u010distou hlavou, ale nedok\u00e1zal to. Nebyl jedin\u00fdm, kdo lhal. Jedin\u00fdm, kdo poru\u0161il<\/em> slib.<\/p>\n

„Tys mi tak\u00e9 lhal a dob\u0159e to v\u00ed\u0161, Bille!“ zasy\u010del a opravdu se ze v\u0161ech sil br\u00e1nil pohledu na ruk\u00e1v b\u00edl\u00e9ho tri\u010dka, kter\u00e9 mu sklouzlo z ramene a odhalilo t\u00edm kus bled\u00e9 k\u016f\u017ee. Znal to tri\u010dko. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161<\/em> dob\u0159e.<\/div>\n

„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal a d\u00edval se, jak Tom vst\u00e1v\u00e1 a m\u00ed\u0159\u00ed ke spor\u00e1ku. Odstavil z ohn\u011b ve\u0161ker\u00e9 p\u00e1nve, pot\u00e9 se obr\u00e1til op\u011bt k Billovi a ten na m\u00edst\u011b ztuhl, kdy\u017e jej ne\u010dekan\u011b popadl za z\u00e1p\u011bst\u00ed a t\u00e1hl do schod\u016f. Nemotorn\u011b za n\u00edm klop\u00fdtal, a kdy\u017e zjistil, \u017ee jej t\u00e1hne do sv\u00e9ho pokoje, pokou\u0161el se protestovat. Sl\u00edbil si, \u017ee nikdy nevstoup\u00ed n\u011bkam, kde m\u011bl s Riou sex.<\/div>\n
Ale Tom si jeho protest\u016f v\u016fbec nev\u0161\u00edmal. Siln\u011b mu sv\u00edral z\u00e1p\u011bst\u00ed a pustil jej teprve, kdy\u017e se sklonil ke sv\u00e9 ta\u0161ce vedle postele a za\u010dal se v n\u00ed p\u0159ehrab\u00e1vat. Bill jej b\u00e1zliv\u011b sledoval, zat\u00edmco si mnul bolav\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Kdy\u017e spat\u0159il p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd Tom po chv\u00edli vylovil z hromady oble\u010den\u00ed, zbledl. Pootev\u0159el \u00fasta p\u0159ipraven okam\u017eit\u011b reagovat, ale zjistil, \u017ee nedok\u00e1\u017ee promluvit. V krku m\u011bl ob\u0159\u00ed knedl\u00edk, a proto tam jen st\u00e1l a bezmocn\u011b z\u00edral na pl\u00e1tek novin, ve kter\u00e9m se ukr\u00fdval inzer\u00e1t nab\u00edzej\u00edc\u00ed d\u016fm, kter\u00fd si vybral. Daleko od v\u0161eho, co mu zp\u016fsobovalo bolest. Daleko od Toma.<\/div>\n
„J-j\u00e1-„<\/div>\n
„Ty co, Bille? Hlavn\u011b ne\u0159\u00edkej nic o tom, \u017ee jsi \u010dekal na vhodnou chv\u00edli nebo jsi nev\u011bd\u011bl, jak mi to \u0159\u00edct. A u\u017e v\u016fbec ne\u0159\u00edkej to, \u017ee jsi mi necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Kdys mi to cht\u011bl \u0159\u00edct? M\u011bl jsi to v\u016fbec v pl\u00e1nu?!“ Tom po n\u011bm zlostn\u011b hodil noviny a odvr\u00e1til se.<\/div>\n
Bill nerv\u00f3zn\u011b p\u0159\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a sklonil hlavu.<\/div>\n
„U\u017e jsem z toho byl unaven\u00fd. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 to bolelo,“ p\u00edpl ti\u0161e. Necht\u011bl se omlouvat. Nem\u011bl omluvu. A nebylo nic, co by mu v tu chv\u00edli cht\u011bl je\u0161t\u011b \u0159\u00edct. Sehnul se a vzal si sv\u00e9 noviny. „D\u011bkuji za j\u00eddlo, ale nem\u00e1m hlad,“ \u0161eptl a do\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Ud\u011bl\u00e1\u0161 to?“ Dolehl k n\u011bmu Tom\u016fv hlas. Zn\u011bl zoufale. Vyd\u011b\u0161en\u011b. B\u00e1l se odpov\u011bdi.<\/div>\n
Bill se ohl\u00e9dl a pod\u00edval se mu p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Odst\u011bhuje\u0161 se?“ Jeho o\u010di se v\u0161ak ptaly na n\u011bco jin\u00e9ho. Opust\u00ed\u0161 m\u011b?<\/em><\/p>\n

N\u011bkolikr\u00e1t se zhluboka nadechl ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je to zbyte\u010dn\u00e9. Ani on s\u00e1m neznal odpov\u011b\u010f. Bez dal\u0161\u00edch \u0159e\u010d\u00ed, rychle opustil Tom\u016fv pokoj a zav\u0159el se ve sv\u00e9m hned vedle.<\/div>\n

O dv\u011b hodiny pozd\u011bji, kdy\u017e se m\u00edsto pokou\u0161en\u00ed o sp\u00e1nek smutn\u011b d\u00edval na sv\u00e9 sbalen\u00e9 v\u011bci v podob\u011b tmav\u00fdch st\u00edn\u016f vedle postele, jej z nekone\u010dn\u00e9ho oce\u00e1nu my\u0161lenek probralo slab\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na ze\u010f. Prudce se vymr\u0161til do sedu, p\u0159i\u010dem\u017e ne\u0161ikovn\u011b svalil Pumbu ze sv\u00e9ho b\u0159icha, ale v tu chv\u00edli mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017eelo. Nic nebylo d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ze\u010f d\u011bl\u00edc\u00ed jejich pokoje p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e byli mal\u00ed a osoba za n\u00ed. S divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem po\u010d\u00edtal \u00fadery. Zalapal po dechu.<\/div>\n
\u010cty\u0159i.<\/div>\n
Pot\u0159ebuju t\u011b<\/em>.<\/p>\n

Na druh\u00e9 stran\u011b jejich imagin\u00e1rn\u00ed propasti Tom op\u0159en\u00fd o ze\u010f unaven\u011b zavrt\u011bl hlavou. Bylo to zbyte\u010dn\u00e9. Bill u\u017e jist\u011b spal, nebo se na n\u011bj zlobil a rozhodl se jej ignorovat. Tom by se na jeho m\u00edst\u011b choval stejn\u011b. Svl\u00e9kl ze sebe ve\u0161ker\u00e9 oble\u010den\u00ed a pouze ve spodn\u00edm pr\u00e1dle vklouzl pod pe\u0159inu a zav\u0159el o\u010di. Cht\u011bl, aby u\u017e bylo r\u00e1no. Cht\u011bl b\u00fdt na leti\u0161ti, na cest\u011b do N\u011bmecka, daleko od neblah\u00fdch st\u00edn\u016f slune\u010dn\u00e9ho LA. Siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, doufaje, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed brzo usnout. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed je prudce otev\u0159el.<\/div>\n

T\u0159i slab\u00e1 klep\u00e1n\u00ed naru\u0161ila jinak mu\u010div\u00e9 ticho pokoje.<\/div>\n
Poj\u010f ke mn\u011b.<\/p>\n

<\/em> autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Toma probralo z d\u0159\u00edmot vzd\u00e1len\u00e9 zavrz\u00e1n\u00ed branky. Prudce otev\u0159el o\u010di, pod\u00edval se na hodinky a rozz\u00e1\u0159il se. Vyst\u0159elil z postele a b\u011b\u017eel k oknu, zanech\u00e1vaj\u00edc za sebou hromadu pou\u017eit\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f a obal\u016f od sladkost\u00ed. I p\u0159esto\u017ee se op\u011bt \u0161\u00edlen\u011b rozka\u0161lal,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3647","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3647","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3647"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3647\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3647"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3647"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3647"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}