{"id":3652,"date":"2014-10-12T16:00:00","date_gmt":"2014-10-12T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3640"},"modified":"2014-10-12T16:00:00","modified_gmt":"2014-10-12T15:00:00","slug":"just-admit-it-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/10\/12\/just-admit-it-1\/","title":{"rendered":"Just admit it 1."},"content":{"rendered":"
autor: Gabby
<\/strong><\/p>\n

Ahoj! Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem zp\u00e1tky s v\u00edced\u00edlnou pov\u00eddkou a nedohnalo m\u011b k n\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e nov\u00e9 CD Kings of Suburbia. Pevn\u011b douf\u00e1m, \u017ee to tak maj\u00ed i ostatn\u00ed a tahle str\u00e1nka bude zase v\u00edce nav\u0161t\u011bvovan\u00e1 a p\u0159ibude v\u00edce pov\u00eddek! \ud83d\ude42 Tak, ale abych \u0159ekla n\u011bco k pov\u00eddce, kter\u00e1 nese n\u00e1zev Just admit it. M\u00e1m dop\u0159edu naps\u00e1no ji\u017e p\u00e1r d\u00edl\u016f a m\u00fdm pl\u00e1nem bylo, aby byl ka\u017ed\u00fd d\u00edl inspirovan\u00fd jednou p\u00edsn\u00ed z ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9ho alba. Zat\u00edm to tak je a uvid\u00edme, jestli se mi to tak poda\u0159\u00ed dot\u00e1hnout i do konce. \ud83d\ude09 Jen bych r\u00e1da dodala, \u017ee pov\u00eddka nen\u00ed dokonal\u00e1, m\u00e1 to b\u00fdt asi sp\u00ed\u0161 takov\u00e1 oddechov\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1le\u017eitost. Ne v\u0161echny v\u011bci v n\u00ed jsou tak jako ve skute\u010dnosti, ale douf\u00e1m, \u017ee omluv\u00edte m\u00e9 p\u0159\u00edpadn\u00e9 nedostate\u010dn\u00e9 informace nebo jen bujnou fantazii. Tak te\u010f se dejte do \u010dten\u00ed a jak\u00e1koliv zp\u011btn\u00e1 vazba velice pot\u011b\u0161\u00ed! \ud83d\ude42<\/em><\/p>\n

Va\u0161e Gabby<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\n

\"\"<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
Bill sed\u011bl u sv\u00e9ho laptopu, kolem n\u011bj rozh\u00e1zeno n\u011bkolik pap\u00edr\u016f, jak poma\u010dkan\u00fdch, tak nedot\u010den\u00fdch. Na n\u011bkter\u00fdch z nich bylo ji\u017e n\u011bkolik slov, ale v\u011bt\u0161ina byla jen po\u010dm\u00e1r\u00e1na neuspokojiv\u00fdmi nesmysly. Mlad\u00edkova pobledl\u00e1 tv\u00e1\u0159 byla osv\u011btlena monitorem po\u010d\u00edta\u010de, zat\u00edmco si t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159\u00edtomn\u011b \u0165ukal oby\u010dejnou tu\u017ekou do stohu \u010dist\u00fdch pap\u00edr\u016f. Chyb\u011bla mu inspirace.<\/p>\n

„D\u00e1\u0161 si je\u0161t\u011b pivko?“ Ozvalo se z druh\u00e9ho konce m\u00edstnosti, kde sed\u011bl Bill\u016fv bratr Tom, kter\u00fd se zd\u00e1l b\u00fdt v\u00edce zam\u011bstnan\u00fd ne\u017e on. D\u00edval se na n\u011bjak\u00fd stupidn\u00ed americk\u00fd sitkom.
„Jo, jasn\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, ani\u017e by se na bratra pod\u00edval. Byl na\u0161tvan\u00fd. Tahle ta pr\u00e1zdnota jej za\u010d\u00ednala doh\u00e1n\u011bt k men\u0161\u00edmu \u0161\u00edlenstv\u00ed. Bylo to u\u017e tak dlouho, co napsal n\u011bjak\u00fd text, a popravd\u011b \u0159e\u010deno u\u017e ho za\u010d\u00ednali v\u0161ichni doh\u00e1n\u011bt t\u00edm, \u017ee bylo na \u010dase se op\u011bt vydat na vrcholy hitpar\u00e1d. Jen\u017ee jak? Nic zaj\u00edmav\u00e9ho se v jeho \u017eivot\u011b ned\u011blo. Nic, v\u016fbec nic. \u017dil si spokojen\u00fdm \u017eivotem, v par\u00e1dn\u00edm byt\u011b v USA, kde byl klid. Tedy rozhodn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v rodn\u00e9m N\u011bmecku, kde ho v\u0161ichni znali. Co v\u00edc pot\u0159eboval? M\u011bl p\u0159\u00e1tele, uzn\u00e1n\u00ed, pen\u00edze, tud\u00ed\u017e si mohl po\u0159\u00eddit cokoli, na co si uk\u00e1zal. P\u0159\u00edhodn\u011b se v ten okam\u017eik pod\u00edval na mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, kter\u00e9 pod\u0159imovalo vedle n\u011bj na pohodln\u00e9 seda\u010dce. Lehce jej pohladil a pot\u00e9 op\u011bt zkrou\u0161en\u011b pohled\u011bl na pr\u00e1zdn\u00e9 str\u00e1nky p\u0159ed sebou.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Na,“ Tom pod\u00e1val bratrovi pivo v plechovce a zv\u011bdav\u011b p\u0159ejel pohledem p\u0159es kupu pap\u00edr\u016f. „Jak to jde?“ Zeptal se neur\u010dit\u00fdm t\u00f3nem. Nem\u011bl v pl\u00e1nu Billa nijak popichovat, av\u0161ak ten to samoz\u0159ejm\u011b pochopil p\u0159esn\u011b tak.
Nejd\u0159\u00edve si podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b oddechl a hned pot\u00e9 bratra probodl pohledem. „Jak mysl\u00ed\u0161?“ \u0160t\u011bknul po n\u011bm jedovat\u011b.
„V\u0161ak jsem se jen zeptal\u2026“ Zamumlal Tom pora\u017een\u011b a rychle odcouval ke sv\u00e9mu notebooku.
Bill si na\u0161tvan\u011b vrazil sluch\u00e1tka do u\u0161\u00ed, pustil hudbu a hned pot\u00e9 otev\u0159el plechovku piva. Tom pil p\u0159\u00edmo z n\u00ed, Bill si v\u0161ak tekutinu p\u0159el\u00e9val do sklenice. Mrzut\u011b st\u00e1le tla\u010dil \u010delisti pevn\u011b k sob\u011b a prudce oddechoval nosem, sna\u017e\u00edce se ani na sekundu nepod\u00edvat doleva na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd byl ji\u017e znovu pohrou\u017een ve sledov\u00e1n\u00ed sitkomu. Nakonec na chv\u00edli setnul pravou dla\u0148 v p\u011bst. Byl to takov\u00fd jeho pokus odehnat t\u00edsniv\u00fd pocit v jeho hrudi, se kter\u00fdm p\u0159ich\u00e1zely i vzpom\u00ednky na minulost.<\/p>\n

„Co to d\u011bl\u00e1me?“ Sm\u00e1l se mal\u00fd Bill, kter\u00e9mu pr\u00e1v\u011b bylo \u010derstv\u00fdch t\u0159in\u00e1ct let.
„V\u0161ak v\u00ed\u0161! V\u010dera jsme se o tom bavili!“ I Tom byl sam\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e pr\u00e1v\u011b zamykal sebe i sv\u00e9 dvoj\u010de v mal\u00e9 komo\u0159e. Nepozorovan\u011b zmizeli z jejich narozeninov\u00e9 oslavy. „Cht\u011bl jsi v\u011bd\u011bt o tom l\u00edb\u00e1n\u00ed p\u0159eci!“ Vysv\u011btlil Tom, kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee Bill st\u00e1le nech\u00e1pe.
„Aha\u2026“ Zamumlal Bill. Najednou jej polapila vlna obav. „J\u00e1 nev\u00edm, jestli to chci v\u011bd\u011bt, Tomi\u2026“ Dodal je\u0161t\u011b tich\u00fdm hl\u00e1skem.
„Ale j\u00e1 ti to chci \u0159\u00edct!“ Nal\u00e9hal Tom. Pot\u0159eboval bratrovi sd\u011blit svoji zku\u0161enost s prvn\u00edm l\u00edb\u00e1n\u00edm. Brat\u0159i si \u0159\u00edkali naprosto v\u0161e, proto nyn\u00ed necht\u011bl d\u011blat v\u00fdjimku.
„Tak dob\u0159e\u2026“ Byla jedin\u00e1 odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 tak dala Tomovi povel k tomu, aby se dal do vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/p>\n

„Tak co na to \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Tom st\u00e1le cel\u00fd z\u00e1\u0159il a nad\u0161en\u011b sledoval sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd v\u0161ak bratrovu radost nesd\u00edlel. Byl zara\u017een.
„J\u00e1 nev\u00edm, Tomi, zn\u00ed to tak hrozn\u011b divn\u011b\u2026“ Odpov\u011bd\u011bl popravd\u011b.
„Ale no tak, Bille, bylo to super!“ Sm\u00e1l se Tom. „Kdyby to nebylo divn\u00fd, tak ti k tomu hod\u00edm i uk\u00e1zku.“ Je\u0161t\u011b chv\u00edli se sm\u00e1l, ne\u017e mu do\u0161lo, co vlastn\u011b \u0159ekl, a jak se tv\u00e1\u0159\u00ed jeho dvoj\u010de.
„Uhm\u2026 jo, to by bylo divn\u00fd,“ Bill se nerv\u00f3zn\u011b pousm\u00e1l. „Poj\u010f, vr\u00e1t\u00edme se zp\u00e1tky, ne\u017e n\u00e1s za\u010dnou hledat.“ Jemn\u011b bratra poklepal na rameno a pokusil se o \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

<\/em> Bill se na mal\u00fd moment pousm\u00e1l, kdy\u017e si na tohle vzpomn\u011bl. Jako by ho t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b opustila jak\u00e1koli na\u0161tvanost \u010di mrzutost. Byl tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b tak nevysp\u011bl\u00fd a vlastn\u011b na Toma hrozn\u011b \u017e\u00e1rlil. B\u00e1l se, \u017ee by mu ho snad n\u011bkdo mohl ukr\u00e1st. Jen\u017ee tenkr\u00e1t to je\u0161t\u011b byla jen takov\u00e1 d\u011btsk\u00e1 naivita. Uv\u011bdomoval si, \u017ee ji\u017e v tak \u00fatl\u00e9m v\u011bku psal texty. A jak mu to \u0161lo! Nebyl si jist\u00fd, \u010d\u00edm to bylo. Jestli snad m\u011bl v\u00edce p\u0159edstavivosti a tolik nespln\u011bn\u00fdch sn\u016f, kter\u00e9 ho v\u00e1bily do sv\u011bta kreativity. Po chv\u00edli se kone\u010dn\u011b napil ze sv\u00e9 sklenky americk\u00e9ho piva a op\u011bt pohladil mal\u00e9ho Pumbu. Zbo\u017e\u0148oval toho mal\u00e9ho raub\u00ed\u0159e. Av\u0161ak kdy\u017e jej h\u00fd\u010dkal svoj\u00ed dlan\u00ed, nevydr\u017eel a pohled mu sjel na bratra, kter\u00fd se zrovna sm\u00e1l n\u011bjak\u00e9 vtipn\u00e9 sc\u00e9n\u011b ve sv\u00e9m o\u010dividn\u011b nov\u00e9m obl\u00edben\u00e9m seri\u00e1lu. V tu chv\u00edli se okam\u017eit\u011b vr\u00e1tila \u00fazkost do Billovy hrudi.<\/p>\n

„U\u017e je ti l\u00e9pe?“ Tom si p\u0159isedl vedle Billovy postele, ve kter\u00e9 zmo\u017een\u011b le\u017eel. Ji\u017e druh\u00fd den m\u011bl vysok\u00e9 hore\u010dky a siln\u00e9 bolesti.
„Ne\u2026“ Za\u0161eptal Bill s p\u0159iv\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky.
„Achjo, br\u00e1\u0161ko, douf\u00e1m, \u017ee ti bude co nejd\u0159\u00edve l\u00e9pe.“ Tom se bez zept\u00e1n\u00ed p\u0159itulil vedle Billa a pe\u010dliv\u011b oba zakryl pe\u0159inou. T\u011bsn\u011b se k bratrovu t\u011blu natiskl a obepnul kolem n\u011bj pa\u017ee. Nebylo v tom nic divn\u00e9ho. Byli si prost\u011b jen velice bl\u00edzc\u00ed.
„Boj\u00edm se, Tomi,“ Za\u0161veholil Bill a natiskl se k bratrovi je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee.
„\u010ceho, Billi?“ Tom jej pohladil po \u010dern\u00fdch vlasech a nakonec lehce pol\u00edbil na \u010delo, kter\u00e9 pl\u00e1lo horkost\u00ed.
„\u017de nestihneme koncerty,“ odpov\u011bd\u011bl okam\u017eit\u011b. „Mus\u00edme vystupovat, nesm\u00edme ztratit fanou\u0161ky. Tohle je n\u00e1\u0161 sen, Tomi\u2026“ Mumlal d\u00e1l. Jeho hlas byl velice slab\u00fd a Tom si byl zcela jist, \u017ee Bill pomalu ani nev\u00ed, co \u0159\u00edk\u00e1.
„Neboj se, v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, ale \u0159\u00edk\u00e1m ti, \u017ee a\u017e budeme slavit sedmn\u00e1ctiny, tak se po\u0159\u00e1dn\u011b oble\u010de\u0161!“ Bill jen cosi zamru\u010del v odpov\u011b\u010f a nakonec Toma zni\u010dehonic pol\u00edbil na rty. Bylo to jen letm\u00e9 ot\u0159en\u00ed rt\u016f, kter\u00e9 v\u0161ak Toma naprosto odzbrojilo. Co to jen m\u011blo b\u00fdt? Asi hore\u010dka, asi ur\u010dit\u011b ta hore\u010dka; uklid\u0148oval se Tom, ale a\u017e pot\u00e9 si uv\u011bdomil, \u017ee ji\u017e s\u00e1m znovu vyhled\u00e1v\u00e1 bratrovy rty\u2026<\/p>\n

<\/em> Bill se p\u0159istihl, jak si prsty jemn\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed p\u0159es rty. Bylo to u\u017e tak dlouho, co l\u00edbal ty Tomovy. Smutn\u011b si povzdechnul a op\u011bt upil ze sv\u00e9 sklenice piva. Tentokr\u00e1t po\u0159\u00e1dn\u00fdm dou\u0161kem.
„Schei\u00dfe!“ Za\u0161eptal si s\u00e1m pro sebe a znovu za\u010d\u00ednal zat\u00ednat p\u011bst.
„V pohod\u011b, Bille?“ Promluvil Tom, Bill ho v\u0161ak nesly\u0161el. Bohu\u017eel si ani neuv\u011bdomoval, \u017ee m\u00e1 sluch\u00e1tka a jeho sprost\u00e9 za\u0161ept\u00e1n\u00ed byl vlastn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 skoro v\u00fdk\u0159ik. „Bille?“ Tom se zamra\u010dil a d\u00e1le sledoval sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd nasupen\u011b ml\u00e1t\u00ed do kl\u00e1vesnice nov\u00e9 a nov\u00e9 n\u00e1zvy p\u00edsn\u00ed, kter\u00e9 si pou\u0161t\u011bl ze sv\u00e9ho p\u0159ehr\u00e1va\u010de. Tak\u00e9 to, jak neust\u00e1le pije ze sklenice a v\u017edy j\u00ed nep\u0159irozen\u011b bouchne o konferen\u010dn\u00ed stolek, ale hlavn\u011b jeho v\u00fdraz. Ten v\u00fdraz Tom moc dob\u0159e znal. Bill ho m\u011bl, kdy\u017e byl ne\u0161\u0165astn\u00fd. „Billi\u2026“ Tom se zvednul od sv\u00e9ho laptopu a vydal se ke sv\u00e9mu bratrovi.<\/p>\n

„Bille, chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b \u0161\u00edlen\u011b miluju a je mi jedno, jestli jsi mu\u017e, m\u016fj bratr nebo cokoli jin\u00fdho! Chci jenom tebe, rozum\u00ed\u0161?“ Tom s Billem byli pr\u00e1v\u011b na n\u011bjak\u00e9 party v LA a alkohol se zb\u011bsile \u0159inul jejich \u017eilami. St\u00e1li n\u011bkde uprost\u0159ed pln\u00e9ho parketu tancuj\u00edc\u00edch lid\u00ed. I oni se h\u00fdbali do rytmu, av\u0161ak bez jak\u00fdchkoliv dotyk\u016f. Byli opatrn\u00ed, velice opatrn\u00ed, jeliko\u017e vztah, kter\u00fd mezi sebou m\u011bli, byl zak\u00e1zan\u00fd. Ba ne, byl p\u0159\u00edmo nep\u0159\u00edpustn\u00fd.
„J\u00e1 v\u00edm, Tome, j\u00e1 v\u00edm!“ Bill se nahlas sm\u00e1l a p\u0159ekypoval \u0161t\u011bst\u00edm. Jeho tv\u00e1\u0159 byla rozz\u00e1\u0159en\u00e1 a jeho l\u00edce lehce zarudl\u00e9 od mno\u017estv\u00ed vypit\u00e9 vodky. „Ich liebe dich!“ Za\u0159val z pln\u00fdch plic. Bylo mu to jedno. V\u011bd\u011bl, \u017ee na t\u00e9to party ur\u010dit\u011b nikdo nemluvil n\u011bmecky. A i kdyby, kdo by p\u0159eci nemiloval svoje dvoj\u010de?
\u2026Av\u0161ak tohle bylo jin\u00e9. Tohle nebyla ani bratrsk\u00e1 l\u00e1ska, ani mileneck\u00e1. Tohle bylo prost\u011b v\u0161echno dohromady. N\u011bkde na pomez\u00ed zamilovanosti a \u0161\u00edlenstv\u00ed, se tihle dva devaten\u00e1ctilet\u00ed mlad\u00edci spole\u010dn\u011b ut\u00e1p\u011bli v n\u011b\u017en\u00e9m bl\u00e1znovstv\u00ed. P\u0159ede v\u0161emi bezchybn\u00ed brat\u0159i, kte\u0159\u00ed bo\u0159ili sv\u011bt svoj\u00ed hudbou a l\u00e1mali srdce sv\u00fdch fanynek, ale v soukrom\u00ed opojeni zak\u00e1zanou l\u00e1skou\u2026<\/p>\n

<\/em> „Bille!“ Tom bratrovi prudce strhnul sluch\u00e1tka z u\u0161\u00ed.
„Mein Gott!“ Vyjeknul Bill hlasit\u011b, a\u017e probral chud\u00e1ka Pumbu. „Co je? Je\u017ei\u0161i, co je?“ Vyjukan\u011b civ\u011bl na Toma, a ani\u017e by si toho byl v\u011bdom, \u0161m\u00e1tral po sv\u00e9 sklenici s pivem.
„No nic nen\u00ed, jen jsi vypadal tak smutn\u011b\u2026“ Tom\u016fv hlas pomalu utichal, a\u017e posledn\u00ed slova t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u0161la sly\u0161et.
„Nic mi nen\u00ed,“ Zamumlal Bill t\u00e9m\u011b\u0159 lhostejn\u011b a kone\u010dn\u011b na\u0161el svoji sklenici. Ti\u0161e b\u011bdoval, \u017ee si nekoupil l\u00e1hev s vodkou. Dnes by se mu docela hodila.
Tom se okam\u017eit\u011b posadil vedle seda\u010dky do tureck\u00e9ho sedu a vt\u00e1hnul Billovu dla\u0148 do t\u011bch sv\u00fdch. „Opravdu?“ Bill se pod\u00edval do bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed. Jeho pohled byl tak spaluj\u00edc\u00ed a pln\u00fd starosti.
„Co ti m\u00e1m \u0159\u00edct, Tome? Co po mn\u011b te\u010f chce\u0161?“ Bill odlo\u017eil sv\u016fj laptop, odhrnul v\u0161echny pap\u00edry a posadil se naproti sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Nezapomn\u011bl si sebou vz\u00edt i sklenku s pivem, ze kter\u00e9 po\u0159\u00e1d up\u00edjel. „Nem\u00e1m inspiraci, nev\u00edm, co ps\u00e1t\u2026 nic m\u011b nenapad\u00e1.“ P\u0159iznal a na mal\u00fd okam\u017eik sklonil pohled k zemi. „D\u0159\u00edv m\u011b napadaly snad denn\u011b nov\u00e9 texty. Ka\u017ed\u00e1 situace byla n\u011bjak zaj\u00edmav\u00e1, ale te\u010f? Prost\u011b nic.“ Oto\u010dil se a na\u0161el na stole i krabi\u010dku cigaret. Hbit\u011b jednu vyt\u00e1hl a jen se pod\u00edval na Toma, jestli mu nevad\u00ed, \u017ee bude kou\u0159it v byt\u011b. Ten si okam\u017eit\u011b vzal tak\u00e9 jednu cigaretu a u\u017e ve sv\u00fdch kalhot\u00e1ch hledal zapalova\u010d.
„Ale to jsem nemyslel, Bille\u2026 je to n\u011bco jin\u00e9ho,“ Tom po\u017eitk\u00e1\u0159sky pot\u00e1hl z cigarety a pot\u00e9 se znovu pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra.
„Ale ne,“ Zamumlal Bill a tak\u00e9 pot\u00e1hl z cigarety.
„Nel\u017ei mi, v\u00ed\u0161, \u017ee to v\u017edycky pozn\u00e1m,“ Tom se pousm\u00e1l a zahled\u011bl se na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se pohledu okam\u017eit\u011b chytnul. Na chv\u00edli se ut\u00e1p\u011bli v mysli toho druh\u00e9ho.<\/p>\n

„Bille\u2026 jen m\u011b pros\u00edm vyslechni. V\u00edm, \u017ee jsi na\u0161tvan\u00fd\u2026 jen ti tohle prost\u011b mus\u00edm \u0159\u00edct,“ Tom do\u0161el do Billova star\u00e9ho pokoje a p\u0159isedl si vedle n\u011bj na postel. Po dlouh\u00e9 dob\u011b byli op\u011bt v N\u011bmecku. P\u0159ilet\u011bli hned po oslav\u011b jejich dvac\u00e1t\u00fdch narozenin. „M\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct hned, ale b\u00e1l jsem se\u2026“ Bill se na bratra necht\u011bl ani pod\u00edvat. Byl zhnusen\u00fd a p\u0159ipadal si, jako by mu podkopal nohy. „Je to hnusn\u00fd, j\u00e1 v\u00edm\u2026 ale v\u00ed\u0161, \u017ee jsme se o tomhle u\u017e bavili a j\u00e1 to musel ud\u011blat. U\u017e i G\u00e9\u010dka m\u011bli podez\u0159en\u00ed.“ Bylo to teprve asi deset minut, co se Bill dozv\u011bd\u011bl, \u017ee Tom ve\u0159ejn\u011b ozn\u00e1mil, \u017ee m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyni, i p\u0159esto, \u017ee vlastn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e1 nebyla. „No tak pod\u00edvej se na m\u011b, Bille! Bille!“ Tom bratra chytil za rameno a lehce jej oto\u010dil k sob\u011b. „Komunikuj se mnou\u2026 Bille, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee to takhle nemohlo b\u00fdt donekone\u010dna.“ Bill se st\u00e1le odm\u00edtal na sv\u00e9ho bratra pod\u00edvat. P\u0159ipadal si obelh\u00e1n, zklam\u00e1n a opu\u0161t\u011bn. Zkr\u00e1tka zcela odvrhnut.
„J\u00e1 nev\u00edm, co ti na to m\u00e1m \u0159\u00edct, Tome\u2026 Je mi te\u010f z tebe tro\u0161ku zle.“ \u0158ekl kone\u010dn\u011b po chv\u00edli, av\u0161ak st\u00e1le odm\u00edtaje zvednout sv\u016fj pohled. „J\u00e1 t\u011b miluji\u2026“ Za\u0161eptal nakonec.
„J\u00e1 tebe taky, br\u00e1\u0161ko, ale\u2026 copak tohle jde? U\u017e jsme dosp\u011bl\u00ed, nem\u016f\u017eeme takhle pokra\u010dovat. S\u00e1m to v\u00ed\u0161\u2026“ Tom se k bratrovi p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee. Bill se zd\u00e1l b\u00fdt klidn\u011bj\u0161\u00ed, jako by snad nad v\u0161\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a uv\u011bdomoval si skute\u010dnosti.
„Pr\u00e1v\u011b, \u017ee v\u00edm\u2026“ Kone\u010dn\u011b se na Toma pod\u00edval. Jeho pohled byl skeln\u00fd a pln zklam\u00e1n\u00ed. „Je to prost\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 takhle utnout\u2026“ Tom si povzdechnul.
„V\u0161ak budeme po\u0159\u00e1d st\u00e1le spolu, ale u\u017e jen jako brat\u0159i\u2026“
„Nev\u00edm, jestli to dok\u00e1\u017eu,“
„To j\u00e1 taky ne\u2026 ale mus\u00edme to zkusit\u2026“<\/p>\n

<\/em> Bill se up\u0159en\u011b na bratra d\u00edval. Zkoumal jeho tv\u00e1\u0159 a ut\u00e1p\u011bl se v jeho o\u010d\u00edch. A v tu chv\u00edli mu v\u0161echno do\u0161lo\u2026
„Jdu sp\u00e1t,“ Zamumlal po chv\u00edli.
„Co? Pro\u010d?“ Bill u\u017e neodpov\u00eddal. Jen se zvednul, sbalil si notebook, pap\u00edry, pivo a u\u017e p\u00e1dil do sv\u00e9ho pokoje, kde za sebou zabouchnul dve\u0159e. Okam\u017eit\u011b si sednul ke sv\u00e9mu psac\u00edmu stolu a nech\u00e1val sv\u00e9 pocity ztv\u00e1rnit se na kusu b\u00edl\u00e9ho pap\u00edru. U\u017e ch\u00e1pal, co mu chyb\u00ed, jak\u00e1 je p\u0159\u00ed\u010dina nedostatku jeho kreativity. Byl to Tom. Kdy\u017e byl s n\u00edm, opl\u00fdv\u00e1n jeho l\u00e1skou a doteky, v\u017edy v\u011bd\u011bl, o \u010dem ps\u00e1t. To Tom byl jeho m\u00fazou\u2026 Ale te\u010f? Jen bratrsk\u00fd vztah nesta\u010dil k tomu, aby tvo\u0159il mistrovsk\u00e1 d\u00edla, jen\u017ee te\u010f, te\u010f kdy\u017e u\u017e to v\u011bd\u011bl a lehce po \u010dty\u0159ech letech nechal opadnout onu ze\u010f ignorace, si uv\u011bdomil, \u017ee i z jeho smutku a nedostatku \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho
st\u00e1le miloval, m\u016f\u017ee vyt\u011b\u017eit n\u011bjak\u00fd ten nov\u00fd text\u2026<\/p>\n

There’s nothing left to heal
I’m alone, but I know everything you feel<\/p>\n

Tell me how you closed the door
Knowing nobody could love you more<\/div>\n

Our lust for fighting
Tied up in silence<\/p>\n

And you waited on the rain
Through tears my heart is caged
And we fall through fate
But we rise and rise again\u2026<\/p>\n<\/div>\n

<\/div>\n
U\u017e nen\u00ed nic, co by se dalo vyl\u00e9\u010dit,
Jsem s\u00e1m, ale st\u00e1le v\u00edm o v\u0161em, co c\u00edt\u00ed\u0161.<\/div>\n
Pov\u011bz mi o tom, jak jsi zav\u0159el i ta posledn\u00ed dv\u00ed\u0159ka,
i kdy\u017e v\u00edm, \u017ee by t\u011b nikdo nemohl milovat v\u00edce ne\u017e j\u00e1.
A na\u0161e chu\u0165 je\u0161t\u011b bojovat,
je sv\u00e1zan\u00e1 v tichu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
A ty jsi \u010dekal v de\u0161ti,
a kv\u016fli v\u0161em slz\u00e1m je m\u00e9 srdce uv\u011bzn\u011bno.<\/div>\n
Propadli jsme osudu,
ale znovu a znovu se zved\u00e1me\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
\n

autor: Gabby<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gabby Ahoj! Po dlouh\u00e9 dob\u011b jsem zp\u00e1tky s v\u00edced\u00edlnou pov\u00eddkou a nedohnalo m\u011b k n\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e nov\u00e9 CD Kings of Suburbia. Pevn\u011b douf\u00e1m, \u017ee to tak maj\u00ed i ostatn\u00ed a tahle str\u00e1nka bude zase v\u00edce nav\u0161t\u011bvovan\u00e1 a p\u0159ibude v\u00edce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[602],"tags":[],"class_list":["post-3652","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-admit-it"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3652","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3652"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3652\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3652"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3652"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3652"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}