{"id":3678,"date":"2014-09-29T15:00:00","date_gmt":"2014-09-29T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3666"},"modified":"2014-09-29T15:00:00","modified_gmt":"2014-09-29T14:00:00","slug":"desatero-meho-ja","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/09\/29\/desatero-meho-ja\/","title":{"rendered":"Desatero m\u00e9ho j\u00e1"},"content":{"rendered":"
autor: Velvet Tears
<\/strong><\/p>\n

Zdrav\u00edm v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e a \u010dten\u00e1\u0159ky. P\u0159edev\u0161\u00edm bych v\u00e1m cht\u011bla pod\u011bkovat za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste zanechali u Dark Side of the Sun and Light Side of the Dark. Podle m\u011b ta pov\u00eddka nebyla b\u016fhv\u00edjak\u00fd z\u00e1zrak, a proto jsem tak vd\u011b\u010dn\u00e1 za va\u0161e koment\u00e1\u0159e. P\u0159in\u00e1\u0161\u00edm v\u00e1m tentokr\u00e1t jednod\u00edlku, kterou jsem za\u010dala ps\u00e1t ve \u0161kole a ve\u010der jsem ji dokon\u010dila. Je to inspirovan\u00e9 mnou, ale spousta prvk\u016f je vymy\u0161len\u00fdch. Douf\u00e1m, \u017ee se na m\u011b nena\u0161tve Sayurii, kdy\u017e prozrad\u00edm, \u017ee spolu p\u00ed\u0161eme dva p\u0159\u00edb\u011bhy, z toho jednu jednod\u00edlku. Bude to sice trvat, ale jednou se do\u010dk\u00e1te \ud83d\ude00 Za kr\u00e1snou fote\u010dku k p\u0159\u00edb\u011bhu vd\u011b\u010d\u00edm taky Sayurii, kter\u00e1 ji ochotn\u011b \u0161la ud\u011blat, hned jak jsem ji o to po\u017e\u00e1dala. Tak\u017ee d\u011bkuji Say \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

P\u0159eji v\u00e1m p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a budu r\u00e1da za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159, samoz\u0159ejm\u011b beru i kritiku. Tak\u017ee kritizujte, proto\u017ee chybami se \u010dlov\u011bk u\u010d\u00ed… \ud83d\ude00 Velvet Tears<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jsem Bill Kaulitz, oby\u010dejn\u00fd kluk z m\u011bsta, \u017eij\u00edc\u00ed v oby\u010dejn\u00e9m panelov\u00e9m dom\u011b, s neoby\u010dejn\u00fdm vzhledem. Mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 citliv\u00fd, mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 bezcitn\u00fd. Ka\u017ed\u00fd m\u00e1 o mn\u011b n\u00e1zor. J\u00e1 m\u00e1m pravdu. Jsem oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd chce \u017e\u00edt, ale… Jsem jenom osoba, kus t\u011bla, kter\u00e9 chce b\u00fdt ob\u010das pohlazeno, obejmuto. Od n\u011bho… Jenom oby\u010dejn\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd chce b\u00fdt milov\u00e1n, ale nen\u00ed i p\u0159esto, \u017ee j\u00e1 bych jemu dal ze sebe to posledn\u00ed. On… je jako j\u00e1, je moje polovina, kter\u00e1 mi sch\u00e1z\u00ed, i kdy\u017e je tak bl\u00edzko. On… nic nev\u00ed a nebude v\u011bd\u011bt. Mo\u017en\u00e1 a\u017e dop\u00ed\u0161u tohle m\u00e9 desatero. Je to to, co jsem j\u00e1. Je to m\u016fj nesmysln\u00fd \u017eivot a o m\u00e9 nepochopen\u00e9 existenci.<\/p>\n

1. Slzy<\/p>\n

Slzy, pl\u00e1\u010d, brek…, p\u0159\u00edli\u0161 mnoho slov pro jedno vyj\u00e1d\u0159en\u00ed pocitu. Kdy\u017e se sm\u011bji, pl\u00e1\u010du, proto\u017ee jsem \u0161\u0165astn\u00fd. K tomu snad nen\u00ed co dodat, ale takov\u00fdch chvil jsem v \u017eivot\u011b za\u017eil tak m\u00e1lo. Proto si jich tak v\u00e1\u017e\u00edm. Nej\u010dast\u011bji se sm\u011bju s n\u00edm, on m\u011b tak r\u00e1d rozesm\u00edval.<\/div>\n

Pr\u00e1v\u011b te\u010f se taky sm\u011bju. Ale je t\u0159eba se posunout d\u00e1l. K pl\u00e1\u010di… ze smutku. Pokud pl\u00e1\u010dete \u010dasto, m\u016f\u017eou to b\u00fdt deprese. A j\u00e1 je m\u00e1m, \u010dasto. Pat\u0159\u00ed to u\u017e ke mn\u011b. Ty chv\u00edle kdy\u017e sed\u00edm bezmocn\u011b na koberci ve sv\u00e9m pokoji a pl\u00e1\u010du, bych nejrad\u011bji vymazal ze sv\u00e9 pam\u011bti. Kdy\u017e sed\u00edm na kraji vany a v ruce dr\u017e\u00edm \u017eiletku.<\/div>\n
Nakonec pak sed\u00edm tady a ruce jsou nepo\u0161kozen\u00e9. St\u00e1le \u017eiju. P\u0159i pohledu na ten kus kovu se v\u017edy rozbre\u010d\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edc. M\u016f\u017ee za to cel\u00fd m\u016fj \u017eivot. Moje rodina, jako na tis\u00edc mal\u00fdch kousk\u016f ze skla rozbit\u00e1. Moje d\u011btstv\u00ed bez otce, kter\u00fd by t\u011b kdykoliv pohladil n\u011b\u017en\u011b po vlasech anebo uklidnil, kdy\u017e pl\u00e1\u010de\u0161 kv\u016fli rozbit\u00e9mu aut\u00ed\u010dku. V m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to byla odtr\u017een\u00e1 hlava od panenky Barbie. Otec mi chyb\u00ed, ale v\u00edm, \u017ee je to hajzl zahled\u011bn\u00fd do sebe.<\/div>\n
D\u011btstv\u00ed bez p\u0159\u00e1tel a odstr\u010den\u00fd na konci h\u0159i\u0161t\u011b. Smutn\u011b pozoruj\u00edc\u00ed d\u011bti, kter\u00e9 \u0161\u0165astn\u011b vyk\u0159ikuj\u00ed a pob\u00edhaj\u00ed v\u0161ude kolem. Pro\u010d se se mnou necht\u011bj\u00ed bavit? I m\u016fj vlastn\u00ed bratr, dvoj\u010de… rad\u011bji si hr\u00e1l s nimi, ne\u017e se mnou. Pro\u010d? Proto\u017ee jsem na sob\u011b m\u011bl r\u016f\u017eovou na\u010dechranou sukni. Te\u010f je u\u017e ale nenos\u00edm.<\/div>\n
Zbylo mi jen spousta slz…<\/div>\n
\n
\n

2. Bolest<\/p>\n

Nemus\u00ed t\u011b bolet zrovna b\u0159icho, abys ji c\u00edtil. Sp\u00ed\u0161e ta psychick\u00e1. Kdy\u017e v\u00e1m n\u011bkdo \u0159ekne n\u011bco, co byste rad\u011bji nikdy nesly\u0161eli. Kdy\u017e v\u00e1m n\u011bkdo nad\u00e1v\u00e1 a poni\u017euje v\u00e1s.<\/div>\n

Pro\u010d mi vlastn\u00ed rodina nad\u00e1v\u00e1 do spratk\u016f? Pro\u010d? Pr\u00fd jsem nemo\u017en\u00fd, jenom za sv\u016fj postoj k \u017eivotu, za vy\u0159\u010den\u00ed n\u00e1zoru. Za projev nesouhlasu. Nikdo se mnou nesouhlas\u00ed a postupem \u010dasu jsem se sebou p\u0159estal souhlasit i j\u00e1 s\u00e1m. Bol\u00ed t\u011b srdce, kdy\u017e se t\u011b n\u011bco dotkne. Kdy\u017e se n\u011bkdo dotkne tv\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 du\u0161e. Podle nich jsem bezcitn\u00fd, neslu\u0161n\u00fd puber\u0165\u00e1k. Prost\u011b spratek. Ale j\u00e1 v\u00edm, \u017ee uvnit\u0159 m\u011b je l\u00e1sky p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 a cit\u016f snad v\u00edce ne\u017e u t\u011bch, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed srazit m\u011b na kolena. Da\u0159\u00ed se jim to. Ale j\u00e1 um\u00edm milovat, oni to v\u011bd\u011bt nemus\u00ed. Pro\u010d pl\u00fdtvat city na n\u011bkom, kdo si je ode m\u011b nezaslou\u017e\u00ed? Bol\u00ed m\u011b ale nejv\u00edc, kdy\u017e mi ubli\u017euje on.<\/p>\n

3. Zklam\u00e1n\u00ed<\/p>\n

Mal\u00e1 d\u011btsk\u00e1 du\u0161i\u010dka, bol\u00ed<\/div>\n

Zalez zp\u00e1tky do kouta, vel\u00ed<\/div>\n
‚Na‘, ‚D\u011bkuji, je to kr\u00e1sn\u00e9‘, ‚Nep\u0159eh\u00e1n\u011bj‘<\/div>\n
K\u0159i\u010d\u00edm, k\u0159i\u010d\u00edm, k\u0159i\u010d\u00edm, ‚Nevyv\u00e1d\u011bj!‘<\/p>\n

N\u011bkdo mo\u017en\u00e1 nepochop\u00ed, ale j\u00e1 ano. To je to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Pochopit s\u00e1m sebe a b\u00fdt p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o sv\u00e9 pravd\u011b. Ale jen kdy\u017e to tak skute\u010dn\u011b je. M\u00e9 sv\u011bdom\u00ed zat\u00edm odhalilo v\u0161echny chyby, kter\u00fdch jsem se dopustil, ale j\u00e1 jsem z\u016fstal stejn\u00fd… \u0158\u00edkejte mi t\u0159eba spratek, ale nem\u00e1m pot\u0159ebu se pro v\u00e1s m\u011bnit, kdy\u017e jste m\u011b zklamali. A on taky.<\/p>\n

4. Srdce a jazyk<\/p>\n

Co na srdci, to na jazyku?<\/div>\n

Ne… Pro\u010d pak? Pro\u010d \u0161et\u0159it s pravdou? ‚Mo\u017en\u00e1 proto, aby zbyla‘. A proto; co na srdci, to z\u016fstane na srdci. Co na jazyku, to bol\u00ed, ale nen\u00ed to pravda, tak se uklidni, Billy. Snad mi v\u0161ichni l\u017eou a opak je pravdou. V\u0161ichni m\u011b tedy miluj\u00ed a respektuj\u00ed. A ty, Tomi? Miluje\u0161 m\u011b?<\/p>\n

Dost! Dost slz, bolesti a zklam\u00e1n\u00ed. Jsem n\u00e1ladov\u00fd jako apr\u00edlov\u00e9 po\u010das\u00ed. Za to vd\u011b\u010d\u00edm m\u00fdm radostn\u00fdm vzpom\u00ednk\u00e1m. Jednou bylo obdob\u00ed, kdy jsem m\u011bl \u0161anci poznat opravdov\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Byl to po\u0159\u00e1d on, ale u\u017e nebyl jen m\u00fdm bratrem. Nav\u017edy si budu pamatovat, jak jsme le\u017eeli vedle sebe, nama\u010dk\u00e1ni v jedn\u00e9 posteli. Nemluvili jsme, psali jsme si p\u0159es mobil. Kdy\u017e toti\u017e mluv\u00edme, v\u017edy jsme hlasit\u00ed. M\u00e1me tenk\u00e9 zdi, v\u0161echno by bylo sly\u0161et. A na\u0161e tajemstv\u00ed nesm\u00ed sly\u0161et nikdo.<\/div>\n

Psal mi, \u017ee jsem kr\u00e1sn\u00fd.<\/div>\n
J\u00e1 jsem se jen culil.<\/div>\n
\u017de ho brut\u00e1ln\u011b p\u0159itahuju. M\u00e1 m\u011b hodn\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
Tenkr\u00e1t mi to sta\u010dilo.<\/p>\n

– Neverim ti to<\/div>\n

– Ale to nemusis, ja te presto zboznuju<\/p>\n

Slzy, p\u0159esto tam nechyb\u011bly. Ale byly to slzy dojet\u00ed a radosti. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b jsem skute\u010dn\u011b c\u00edtil, \u017ee to tak skute\u010dn\u011b je. I kdy\u017e jsem mu psal n\u011bco jin\u00e9ho. ‚Co na srdci, to z\u016fstane na srdci‘.<\/p>\n

– Neplakej<\/p>\n

Pak mi jemn\u011b set\u0159el st\u00e9kaj\u00edc\u00ed slzy na tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b pol\u00edbil na rty. Tohle mi vyrazilo dech \u00fapln\u011b. Nikdy jsme to ned\u011blali a bylo to zak\u00e1zan\u00e9. Zak\u00e1zan\u00e9 nejv\u00edc chutn\u00e1. A jeho rty byly pro m\u011b zak\u00e1zan\u00e9 s p\u0159\u00edchut\u00ed vanilky. Zak\u00e1zanost chutn\u00e1 vanilkov\u011b. Od t\u00e9 doby ji miluju. Ale od t\u00e9 doby se polibky omezily jen na pohlazen\u00ed. Mn\u011b to v\u0161ak sta\u010dilo. Pro\u010d jsem mu ale nikdy j\u00e1 nedok\u00e1zal nic \u0159\u00edct do o\u010d\u00ed? Nebo ho s\u00e1m od sebe pohladit. Na povrchu jsem byl opravdu bezcitn\u00fd. Ale j\u00e1 ho v\u00e1\u017en\u011b miloval. Miluju. Je\u0161t\u011b nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fd \u010das na to myslet v minul\u00e9m \u010dase.<\/p>\n

5. H\u0159\u00ed\u0161nost<\/p>\n

Co je\u0161t\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt pro n\u00e1s h\u0159\u00ed\u0161n\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vanilka? Je to sprost\u011b b\u00edl\u00e9. B\u00edl\u00e1 nen\u00ed nevinn\u00e1. Ne, kdy\u017e je spojov\u00e1na s bratrem. Je to jako nestydat\u00e1 h\u00e1danka. V noci je to b\u00edl\u00e9, ale barva nen\u00ed vid\u011bt, r\u00e1no to u\u017e vid\u011bt taky nen\u00ed, proto\u017ee… Proto\u017ee to zaschlo? Kdyby den\u00edk vid\u011bl, tak vid\u00ed, jak se usm\u00edv\u00e1m nad vzpom\u00ednkami. Vlhk\u00e9 noci a zrychlen\u00fd tep. On byl v jin\u00e9 m\u00edstnosti, v jin\u00e9 posteli, pod jinou p\u0159ikr\u00fdvkou, fyzicky n\u011bkde jinde, ale oba jsme v\u011bd\u011bli o \u010dinnosti toho druh\u00e9ho. Dokonce i o jeho my\u0161lenk\u00e1ch. Tak h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9. V\u00edc to rozepisovat nehodl\u00e1m.<\/div>\n

Je to zak\u00e1zan\u00e1 b\u00edl\u00e1…<\/p>\n

6. Piano<\/p>\n

Prvn\u00ed hmotn\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 pro m\u011b v \u017eivot\u011b znamen\u00e1 opravdu mnoho. Jen m\u011b mrz\u00ed jedno -pro\u010d mi Tom osm let ne\u0159ekl, \u017ee se na n\u011bj u\u010d\u00ed hr\u00e1t. Lhal mi, \u017ee hraje na kytaru. Nikdy jsem ho na ni hr\u00e1t nevid\u011bl. A p\u0159ed rokem, 16 let n\u00e1m bylo, m\u011b se zav\u00e1zan\u00fdma o\u010dima dovedl a\u017e do on\u00e9 m\u00edstnosti. Bylo tam jen piano, \u017eidle a my dva. Sedl si na \u017eidli\u010dku a pod\u00edval se na m\u011b. Nech\u00e1pal jsem. Poklepal si na stehna. Sedl jsem si tedy na n\u011bj, jeho ruce se kolem m\u011b obmotaly. Po chvilce m\u011b pustil a za\u010dal hr\u00e1t. U\u017e v\u00edm, jak r\u00e1j vypad\u00e1 a v\u00edm, jak zn\u00ed. Chutn\u00e1 po vanilce.<\/p>\n

7. Spolu<\/p>\n

Jsme d\u011blali v\u0161echno a nic. Bez n\u011bj by to bylo o ni\u010dem, z\u00e1rove\u0148 to tak bylo i s n\u00edm. Mo\u017en\u00e1 nesmysl, ale jak jinak vyj\u00e1d\u0159it toto: jsi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk v m\u00e9m \u017eivot\u011b. D\u00e1vno jsem mu odpustil d\u011btstv\u00ed, kdy si se mnou necht\u011bl hr\u00e1t kv\u016fli sukn\u00edm. Styd\u011bl se za m\u011b a te\u010f se tomu sm\u011bju i j\u00e1. Te\u010f u\u017e vlastn\u011b ne. P\u0159e\u0161el m\u011b sm\u00edch.<\/div>\n

Spolu jsme poru\u0161ovali i z\u00e1kon. Zrovna ne chytr\u00fd n\u00e1pad byl, kdy\u017e jsme se vydali kr\u00e1st. Sta\u010d\u00ed, aby chyb\u011bla ochranka, na n\u011bkter\u00e9m oble\u010den\u00ed a \u0161perc\u00edch alarmy a kam s t\u00edm? Do bot drobn\u011bj\u0161\u00ed \u0161perky, tri\u010dko se m\u016f\u017ee obl\u00e9ct pod to, v \u010dem jsme p\u0159i\u0161li. M\u00edsto v mohutn\u00fdch bot\u00e1ch jsem vyu\u017e\u00edval hlavn\u011b j\u00e1. N\u011bkdo se mo\u017en\u00e1 divil, kdy\u017e vid\u011bl, jak jdou dva kluci do jedn\u00e9 kabinky. Nejde o to, \u017ee jsme byli obohaceni. \u0160lo o adrenalin, a nav\u00edc n\u00e1s spojovalo dal\u0161\u00ed tajemstv\u00ed.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b se na to p\u0159i\u0161lo…<\/p>\n

8. V\u016fn\u011b<\/p>\n

Vanilka. Tom po n\u00ed nejen chutn\u00e1, ale i von\u00ed. Vanilkov\u00e9 rty a vlasy s jej\u00ed v\u016fn\u00ed. Dote\u010f jsem nep\u0159i\u0161el na to, jak to d\u011bl\u00e1. Jeho rty jsem m\u011bl \u0161anci okusit jen jednou, ale von\u011bt si k jeho vlas\u016fm, bez toho bych se neobe\u0161el. Vlastn\u011b je tohle jen o vanilce a Tomovi. I jeho sametov\u011b hebk\u00e1 k\u016f\u017ee von\u00ed po vanilce.<\/div>\n

Jednou si m\u011b Tom p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de a pevn\u011b m\u011b objal. C\u00edtil jsem se jako ve vati\u010dce. Nebo sp\u00ed\u0161e ve vanilce.<\/div>\n
A potom za\u010dal cosi hledat v kapse. \u0158ekl ‚neotv\u00edrej o\u010di‘ a j\u00e1 je silou p\u0159itiskl. B\u00e1l jsem se, \u017ee tenhle okam\u017eik skon\u010d\u00ed. B\u00e1l jsem se, \u017ee zase budu s\u00e1m, bez Toma. ‚Otev\u0159i o\u010di‘ za\u0161eptal a j\u00e1 jsem je pomalu otev\u0159el. V ruce dr\u017eel dva mal\u00e9 kv\u00edtky vanilky. Jednu mi zastr\u010dil za ucho a s tou druhou m\u011b za\u010dal lechtat na rtech. Pak m\u011b pol\u00edbil. A potom mi \u0159ekl, \u017ee to j\u00e1 chutn\u00e1m po vanilce. P\u0159i\u010dichl si k m\u00fdm vlas\u016fm. V\u011bta, kterou mi potom \u0159ekl, by nejsp\u00ed\u0161 n\u011bkomu p\u0159ipadala sm\u011b\u0161n\u00e1. M\u011b v\u0161ak usv\u011bd\u010dila v tom, jak Toma miluju. Moje dvoj\u010de. “Jsi moje mal\u00e1 vanilka.“<\/p>\n

9. Pro\u010d<\/p>\n

Tuto ot\u00e1zku si klademe den co den. Mnohdy na ni nedostaneme odpov\u011b\u010f. Pro\u010d? Nev\u00edm. Pro\u010d nejsme v\u0161ichni pohromad\u011b? Pro\u010d nejsem nik\u00fdm milov\u00e1n? Pro\u010d jsem t\u011b ztratil? Pro\u010d jsi mi to ud\u011blal? Pro\u010d jsi m\u011b l\u00edbal, ale nikdy ses mi nep\u0159iznal? Ale k \u010demu vlastn\u011b? Mo\u017en\u00e1 jsi ke mn\u011b nikdy nic skute\u010dn\u00e9ho nec\u00edtil. Ale j\u00e1 jsem m\u011bl tu odvahu \u0159\u00edct ti to do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

‚Miluju t\u011b.‘ Chvilku jsi tam st\u00e1l a nic ne\u0159\u00edkal. Po chvilce se ti na tv\u00e1\u0159i zjevil nepatrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Myslel jsem, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku milovat bratra. Tak pro\u010d to bylo jinak? Alespo\u0148 jsi mi dal jistotu, \u017ee ke mn\u011b nec\u00edt\u00ed\u0161 nic ne\u017e sourozeneckou l\u00e1sku. Mo\u017en\u00e1 ani to ne. Tak pro\u010d jsi m\u011b l\u00edbal? Asi to pat\u0159\u00ed k b\u011b\u017en\u00fdm bratrsk\u00fdm hr\u00e1m…<\/div>\n
\u00dasm\u011bv se zm\u011bnil v \u00fa\u0161klebek. Pro\u010d? Jedin\u00e1 ot\u00e1zka, na kterou jsem dostal odpov\u011b\u010f. Tak bolestivou odpov\u011b\u010f. Pro\u010d jsi m\u011b uhodil p\u011bst\u00ed do obli\u010deje a pra\u0161til se mnou o ze\u010f? Proto\u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161. L\u00e1ska a nen\u00e1vist pat\u0159\u00ed k sob\u011b. Protiklady se p\u0159ece p\u0159itahujou. Jsem pr\u00fd odporn\u00fd.<\/p>\n

10. Moment<\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 bych opravdu za nic na sv\u011bt\u011b nevym\u011bnil. A te\u010f, le\u017e\u00edm na posteli a p\u00ed\u0161u si den\u00edk. Aby tato chv\u00edle byla dokonal\u00e1, m\u011bl bych m\u00edt na sob\u011b r\u016f\u017eovou sukni. C\u00edt\u00edm se jako odporn\u00fd gay, zvrhl\u00edk, co se zamiloval do bratra. Takhle m\u011b ty vid\u00ed\u0161. \u0160koda, \u017ee nikdy nebudu m\u00edt \u0161anci pochopit v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 jsi se mnou d\u011blal.<\/div>\n

Ve\u0161el jsi ke mn\u011b do pokoje. Mluv\u00ed\u0161 na m\u011b. Nejprve \u0161eptem, potom zvy\u0161uje\u0161 hlas. Mo\u017en\u00e1 t\u011b \u0161tvu, proto\u017ee se na tebe ned\u00edv\u00e1m, ale v\u011bnuju se kusu bezcenn\u00e9ho pap\u00edru. Chci ale ka\u017ed\u00fd moment s tebou zapsat<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

“Bille, no tak,“ \u0159\u00edk\u00e1\u0161 mi, zn\u00ed\u0161 prosebn\u011b. Ale asi jen sly\u0161\u00edm to, co chci. \u0160koda, \u017ee t\u011b nikdy neusly\u0161\u00edm \u0159\u00edkat ta dv\u011b slova.<\/p><\/div>\n

Pod\u00edv\u00e1m se na tebe a m\u00e1m pocit, \u017ee i vid\u00edm to, co chci. Tebe. Ty tam opravdu jsi. Vypad\u00e1\u0161 smutn\u011b. Um\u00ed\u0161 se skv\u011ble p\u0159etva\u0159ovat. Vlastn\u00ed bratr je mi te\u010f ciz\u00ed. Po\u0159\u00e1d t\u011b miluju, jak moc bych t\u011b cht\u011bl nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
“Chci ti n\u011bco \u0159\u00edct.“ J\u00e1 se v\u0161ak ob\u00e1v\u00e1m, \u017ee nic sly\u0161et nechci.<\/div>\n
“Tome, chci ti n\u011bco uk\u00e1zat.“<\/div>\n
Tom na m\u011b s nad\u011bj\u00ed pohl\u00e9dne. Nejsp\u00ed\u0161 jsem ve snu. Moje dvoj\u010d\u00e1tko skute\u010dn\u011b vypad\u00e1, jako kdyby n\u011bco cht\u011blo. Pot\u0159ebovalo. K\u00e9\u017e bych to byl j\u00e1.<\/div>\n
Vstanu z postele, vstup do nebe je metr ode m\u011b. Okno otev\u0159en\u00e9, nebe tak bl\u00edzko. Tom se chv\u00edli d\u00edv\u00e1 do zem\u011b. J\u00e1 sed\u00edm na parapet\u011b. Bl\u00edzko m\u00e9ho nebe. Pad\u00e1m. U\u017e jenom pad\u00e1m.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

“Cht\u011bl jsem ti jen \u0159\u00edct, miluji t\u011b, Bille! Tak pro\u010d?“<\/p>\n

KONEC<\/p>\n

autor: Velvet Tears<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Velvet Tears Zdrav\u00edm v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e a \u010dten\u00e1\u0159ky. P\u0159edev\u0161\u00edm bych v\u00e1m cht\u011bla pod\u011bkovat za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste zanechali u Dark Side of the Sun and Light Side of the Dark. Podle m\u011b ta pov\u00eddka nebyla b\u016fhv\u00edjak\u00fd z\u00e1zrak, a proto jsem tak<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-3678","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3678","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3678"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3678\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3678"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3678"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3678"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}