{"id":368,"date":"2018-10-27T16:00:00","date_gmt":"2018-10-27T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=363"},"modified":"2018-10-27T16:00:00","modified_gmt":"2018-10-27T15:00:00","slug":"there-i-ll-be-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/10\/27\/there-i-ll-be-6\/","title":{"rendered":"There I’ll Be 6."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Bill\u016fv n\u00e1vrat do Magdeburku<\/strong><\/div>\n
\n

Bill byl po cel\u00fd den na telefonu. Kdo by si pomyslel, \u017ee p\u0159\u00edprava poh\u0159bu d\u00e1 tolik pr\u00e1ce? Sed\u011bl v kancel\u00e1\u0159i sv\u00e9ho otce a c\u00edtil se za t\u00edm velk\u00fdm mahagonov\u00fdm stolem velmi mal\u00fd. Kdy\u017e byl d\u00edt\u011b, t\u00e9 m\u00edstnosti se vyh\u00fdbal. V\u011bd\u011bl, \u017ee nen\u00ed dobr\u00fd n\u00e1pad sv\u00e9ho otce ru\u0161it, zat\u00edmco pracoval.<\/p><\/div>\n

St\u011bny byly pokryt\u00e9 policemi zapln\u011bn\u00fdmi knihami. V m\u00edstnosti bylo jen jedno okno, a kdy\u017e J\u00f6rg pracoval, z\u00e1v\u011bsy byly v\u017edy zata\u017een\u00e9. St\u016fl byl um\u00edst\u011bn uprost\u0159ed m\u00edstnosti a to obrovsk\u00e9 k\u0159eslo, ve kter\u00e9m pr\u00e1v\u011b sed\u011bl, byl J\u00f6rg\u016fv nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed kus n\u00e1bytku z cel\u00e9ho domu. Bill si d\u00e1val pozor, aby se ho nikdy nedotkl, proto\u017ee se b\u00e1l, \u017ee by ho mohl zni\u010dit a d\u00e1t tak sv\u00e9mu otci dal\u0161\u00ed d\u016fvod k tomu, aby jej nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed v\u011bc, kterou ud\u011blal, jakmile vstoupil do domu, byla, \u017ee zam\u00ed\u0159il do kancel\u00e1\u0159e. Rozrazil dve\u0159e, p\u011bti dlouh\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el celou m\u00edstnost, aby rozt\u00e1hl z\u00e1v\u011bsy a otev\u0159el okno. Pak se usadil do k\u0159esla, vyt\u00e1hl z kapsy seznam, kter\u00fd si narychlo sepsal ve vlaku, zvedl ze stolu telefon a za\u010dal v\u0161e obvol\u00e1vat.<\/p><\/div>\n

Zkontroloval nemocnici a poh\u0159ebn\u00ed slu\u017ebu. Postaraj\u00ed se o t\u011blo, tak\u017ee alespo\u0148 to u\u017e bylo vy\u0159\u00edzeno. \u0158ekl jim, \u017ee je mu jedno, jak\u00e1 bude rakev, pokud bude vypadat slu\u0161n\u011b. Dal\u0161\u00ed v po\u0159ad\u00ed byl kostel a kv\u011btin\u00e1\u0159stv\u00ed. V tu chv\u00edli u\u017e opravdu za\u010d\u00ednal b\u00fdt otr\u00e1ven\u00fd z toho, jak jej v\u0161ichni lid\u00e9 litovali pro jeho ztr\u00e1tu a vypt\u00e1vali se jej, jak by v\u0161echny ty v\u011bci preferoval nebo jak by m\u011blo b\u00fdt cokoliv ud\u011bl\u00e1no. Jemu to bylo opravdu jedno. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nahlas to ne\u0159ekl, jen to jednodu\u0161e smetl ze stolu prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee v\u011b\u0159\u00ed jejich \u00fasudku. Snad si budou myslet, \u017ee byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 rozru\u0161en\u00fd, aby d\u011blal jak\u00e1koliv rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
\n

D\u00e1le zavolal rodinn\u00e9mu pr\u00e1vn\u00edkovi. Byly tu i pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e9 musely b\u00fdt do\u0159e\u0161eny, a on v\u011bd\u011bl, \u017ee pro n\u011bj by to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 moc. Ten mu\u017e byl tak mil\u00fd a ch\u00e1paj\u00edc\u00ed, a\u017e to bylo skoro dojemn\u00e9. Rychle sl\u00edbil, \u017ee se o v\u0161e postar\u00e1 za n\u011bj a \u017ee si s ni\u010d\u00edm nemus\u00ed d\u011blat starosti. A tak si je ned\u011blal. Pak zavolal do novin, aby podal ozn\u00e1men\u00ed o \u00famrt\u00ed. Nechal ho tak kr\u00e1tk\u00e9, jak jen to \u0161lo. Uv\u011bdomil si, \u017ee sv\u00e9ho otce neznal p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e na to, aby o n\u011bm mohl \u0159\u00edct cokoliv ur\u010dit\u00e9ho. Ta my\u0161lenka zp\u016fsobila, \u017ee se je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut mra\u010dil.<\/p><\/div>\n

\n

Z n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho bodu na seznamu m\u011bl hr\u016fzu. Obvolat lidi a pov\u011bd\u011bt jim, \u017ee jeho otec zem\u0159el. Usoudil, \u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed to zjist\u00ed, jakmile si p\u0159e\u010dtou noviny, ale p\u0159ece jen tam bylo n\u011bkolik lid\u00ed, kter\u00fdm by to m\u011bl \u0159\u00edct s\u00e1m. V\u011bt\u0161inou vzd\u00e1len\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed, kter\u00e9 nevid\u011bl od mat\u010dina poh\u0159bu. Bill se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce lehce ot\u0159\u00e1sl, ale rozhodl se nenechat se t\u00edm ovlivnit, a tak se zhluboka nadechl a \u0161el do toho. Pot\u00e9 si p\u0159\u00e1l, aby nikomu nevolal. Vzlykaj\u00edc\u00ed star\u0161\u00ed \u017eeny nebyly jeho \u0161\u00e1lek \u010daje a on nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed, jak s nimi jednat. P\u0159\u00edsahal si, \u017ee jestli mu je\u0161t\u011b jeden \u010dlov\u011bk pov\u00ed, jak moc je mu l\u00edto jeho ztr\u00e1ty, bude zvracet.<\/p><\/div>\n

Jeho posledn\u00ed telefon\u00e1t pro ten den byl catering, a ten byl na\u0161t\u011bst\u00ed nejleh\u010d\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset uspo\u0159\u00e1dat n\u011bjakou hostinu, o\u010dek\u00e1valo se to. Z t\u00e9 pouh\u00e9 my\u0161lenky poc\u00edtil z\u00e1vra\u0165, ale ud\u011bl\u00e1 to spr\u00e1vn\u011b, to bylo to posledn\u00ed, co mohl ud\u011blat.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Billovi nezabralo p\u0159\u00edli\u0161 mnoho \u010dasu vytvo\u0159it si bitevn\u00ed pl\u00e1n. Musel p\u0159e\u017e\u00edt t\u00fdden pln\u00fd p\u0159\u00ed\u0161ernost\u00ed, ne\u017e se bude moct vr\u00e1tit ke sv\u00e9mu milovan\u00e9mu, pod\u011blan\u00e9mu \u017eivotu v Berl\u00edn\u011b, a tak se rozhodl, \u017ee to alespo\u0148 p\u016fjde podle n\u011bj. Prvn\u00ed v\u011bc, se kterou se vypo\u0159\u00e1d\u00e1, bude tenhle d\u016fm.<\/p><\/div>\n

Pokud existovala jedna v\u011bc, kter\u00e1 se J\u00f6rgovi hnusila, bylo to ukl\u00edzen\u00ed, a tak to jednodu\u0161e ned\u011blal. Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee si najal n\u011bjakou pan\u00ed na \u00faklid nebo tak n\u011bco, jakmile on s\u00e1m d\u016fm opustil, proto\u017ee to tam vypadalo celkem udr\u017eovan\u011b. Ukl\u00edzen\u00ed bylo v\u017edy Billovou povinnost\u00ed, a tak\u00e9 obstar\u00e1val v\u011bt\u0161inu va\u0159en\u00ed. Jak to bez n\u011bj J\u00f6rg v\u016fbec dok\u00e1zal p\u0159e\u017e\u00edt, to Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed. Musel potla\u010dit sm\u00edch, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee nedok\u00e1zal.<\/div>\n
\n

Ano, pokud Bill mus\u00ed zvl\u00e1dnout p\u0159eb\u00fdvat v dom\u011b, kter\u00fd pro n\u011bj dr\u017eel jen \u0161patn\u00e9 vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed, mus\u00ed ud\u011blat n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho. Musel ho ud\u011blat sv\u00fdm vlastn\u00edm, a p\u0159esn\u011b t\u00edm pl\u00e1noval tr\u00e1vit cel\u00fd t\u00fdden. Z\u00e1v\u011bsy a okna byly otev\u0159eny. Jakmile byl spokojen\u00fd s jejich \u010distotou, za\u010dal p\u0159esouvat n\u00e1bytek.<\/p><\/div>\n

P\u0159estav\u011bl v\u011bt\u0161inu pokoj\u016f v dom\u011b. Jedin\u00e9 dva, kter\u00fdch se nedotkl, byly ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv lo\u017enice rodi\u010d\u016f, u kter\u00e9 se nedok\u00e1zal p\u0159im\u011bt cokoliv zm\u011bnit, pouze tam vyv\u011btral a nakouknul do sk\u0159\u00edn\u00ed, kter\u00e9 stejn\u011b jednou bude muset vyklidit, a druh\u00fd byl samoz\u0159ejm\u011b jeho vlastn\u00ed pokoj. To byla jedin\u00e1 m\u00edstnost v cel\u00e9m dom\u011b, na kterou m\u011bl n\u011bjak\u00e9 dobr\u00e9 vzpom\u00ednky. Tam on a Tom tr\u00e1vili jejich spole\u010dn\u00fd \u010das v t\u011bch n\u011bkolika chv\u00edl\u00edch, kdy jej Tom p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee by m\u011bli j\u00edt k n\u011bmu dom\u016f.<\/div>\n
\n

Pak za\u010dal sund\u00e1vat fotky. Nem\u011bl to srdce jejich rodinn\u00e9 fotky vyhodit, a tak je \u00fahledn\u011b ulo\u017eil do krabice a uklidil na p\u016fdu. Bill nenechal ani jedinou v\u011bc nedot\u010denou, zm\u011bnil, co jen mohl. Obrazy byly p\u0159esunuty a pol\u0161t\u00e1\u0159e oto\u010deny. Dokonce p\u0159esunul i v\u0161echno kuchy\u0148sk\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a p\u0159erovnal ka\u017edou sk\u0159\u00ed\u0148ku i p\u0159\u00edborn\u00edk. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e9 se nedotkl, byly otcovy knihy, jednodu\u0161e proto, \u017ee se s t\u00edm ani neobt\u011b\u017eoval a v duchu si poznamenal, aby to ud\u011blal pozd\u011bji.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

O \u010dty\u0159i dny a jednu p\u0159estavbu pozd\u011bji byl Bill kone\u010dn\u011b spokojen\u00fd. D\u016fm byl jen sotva poznateln\u00fd a vypadal neobydlen\u011b. To byl vzhled, kter\u00fd cht\u011bl. Myslel si, \u017ee to tak je spr\u00e1vn\u00e9, proto\u017ee on s\u00e1m ten d\u016fm nikdy nepova\u017eoval za domov, a s jistotou v\u011bd\u011bl, \u017ee J\u00f6rgovi bylo jeho okoln\u00ed prost\u0159ed\u00ed zcela lhostejn\u00e9. Bylo pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9 pouze to, aby se nic nezm\u011bnilo od chv\u00edle, kdy byla jeho \u017eena je\u0161t\u011b na\u017eivu. Bill se domn\u00edval, \u017ee to byl jen dal\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak se J\u00f6rg up\u00ednal k minulosti, a on to nen\u00e1vid\u011bl.<\/p><\/div>\n

\u00dasp\u011b\u0161n\u011b d\u016fm p\u0159em\u011bnil na nerozpoznateln\u00fd a brzy zjistil, \u017ee to ud\u011blal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. C\u00edtil se mezi jeho st\u011bnami nepohodln\u011b. Klaustrofobicky. Jedin\u00e9, co cht\u011bl, bylo dostat se odtamtud pry\u010d. A tak to d\u011blal tak \u010dasto, jak jen to \u0161lo. Zeza\u010d\u00e1tku to byly kr\u00e1tk\u00e9 v\u00fdlety do obchodu a loud\u00e1n\u00ed se po sousedstv\u00ed, ale brzy na\u0161el s\u00e1m sebe, jak se bezc\u00edln\u011b potuluje m\u011bstem. Cokoliv, jen aby z\u016fstal co nejd\u00e1l od toho chladn\u00e9ho a ciz\u00edho domu.<\/div>\n
\n

Prvn\u00ed zast\u00e1vkou byla jeho star\u00e1 \u0161kola. Post\u00e1val za branou, necht\u011bl vstoupit na vnit\u0159n\u00ed pozemek. U\u017e tak tam str\u00e1vil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho let a necht\u011bl pl\u00fdtvat dal\u0161\u00edm okam\u017eikem toul\u00e1n\u00edm se po zn\u00e1m\u00e9m ter\u00e9nu. A tak tam jen st\u00e1l a sledoval pob\u00edhaj\u00edc\u00ed d\u011bti na druh\u00e9 stran\u011b plotu. B\u00fdval jedn\u00edm z nich.<\/p><\/div>\n

Jeho pohled se zastavil na dvou blbnouc\u00edch chlapc\u00edch bokem od ostatn\u00edch student\u016f. H\u00e1dal jim tak kolem patn\u00e1cti let. Za\u010dal se usm\u00edvat, byl si velmi dob\u0159e v\u011bdom toho, pro\u010d si jich v\u0161iml.<\/div>\n
Tohle b\u00fdvali on a Tom. Ti dva kluci jeho a Toma v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nep\u0159ipom\u00ednali, samoz\u0159ejm\u011b. Ne, on a Tom vy\u010dn\u00edvali. Bill s jeho bl\u00e1zniv\u00fdmi vlasy, make-upem a neobvykl\u00fdm oble\u010den\u00edm, v\u017edy ter\u010dem \u0161ikany. A Tom s jeho dredy, pytlovit\u00fdm oble\u010den\u00edm a gangstersk\u00fdm vystupov\u00e1n\u00edm, ten, kter\u00e9ho se nikdo neodv\u00e1\u017eil ani dotknout. Byli odsouzeni k tomu b\u00fdt vyvrhelov\u00e9, ale aspo\u0148 m\u011bli jeden druh\u00e9ho. Tihle kluci vypadali tak norm\u00e1ln\u011b, a\u017e Billovi p\u0159i\u0161lo podivn\u00e9, \u017ee se dr\u017eeli takto bokem jen oni dva. A\u017e dokud si nepov\u0161iml t\u011bch pohled\u016f, kter\u00e9 si opakovan\u011b vym\u011b\u0148ovali, pak porozum\u011bl. S povzdechem vyslal tichou motlitbu ke komukoliv, kdo snad poslouchal, aby byli u\u0161et\u0159eni krutost\u00ed \u017eivota.<\/div>\n
\n

B\u00fdt tak bl\u00edzko \u0161kole p\u0159ineslo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bolestiv\u00fdch vzpom\u00ednek, a Bill nabral kurs k dal\u0161\u00edmu m\u00edstu, k takov\u00e9mu, kter\u00e9 dr\u017eelo v\u00edce \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edch vzpom\u00ednek ne\u017e t\u011bch smutn\u00fdch. Byl to mal\u00fd park nedaleko. V tomto ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed v\u0161ak nebyl zelen\u00fd. Bl\u00ed\u017eila se zima a list\u00ed u\u017e opadalo. Ale st\u00e1le byl stejn\u00fd. Pomalu p\u0159i\u0161el k lavi\u010dce a posadil se. B\u00fdvala to jejich lavi\u010dka. U\u017e ani nev\u011bd\u011bl, kolik hodin na t\u00e9 lavi\u010dce s Tomem str\u00e1vili. Byl z n\u00ed v\u00fdhled na mal\u00fd rybn\u00edk a v l\u00e9t\u011b byla nap\u016fl ukryt\u00e1 okoln\u00ed vegetac\u00ed. Dokonal\u00e1 k tomu, aby jim dop\u0159\u00e1la trochu soukrom\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 m\u011bli p\u0159ehled o komkoliv, kdo do parku ve\u0161el. S Tomem tam chodili \u010dasto, kdy\u017e si cht\u011bli promluvit o v\u011bcech, kter\u00e9 necht\u011bli prob\u00edrat v bl\u00edzkosti rodi\u010d\u016f. Obvykle v\u0161ak mluvili jen o hudb\u011b, anebo Tom mluvil o holk\u00e1ch, zat\u00edmco Bill v\u011brn\u011b naslouchal.<\/p><\/div>\n

\n

Na rybn\u00edku nebyli \u017e\u00e1dn\u00ed pt\u00e1ci, v\u0161ichni u\u017e odl\u00e9tli na jih. Bill jim to nem\u011bl za zl\u00e9, p\u0159\u00e1l si, aby mohl ud\u011blat to sam\u00e9. Park byl tich\u00fd, dokonce i lid\u00e9 se mu z d\u016fvodu chladn\u00e9ho po\u010das\u00ed vyh\u00fdbali. Bill z kapsy vyt\u00e1hl kousek pap\u00edru a pero, n\u00e1hle poc\u00edtil p\u0159\u00edval inspirace ke psan\u00ed. Usm\u00edval se, zat\u00edmco si zapisoval n\u00e1hodn\u00e1 slova a fr\u00e1ze na zmuchlan\u00fd pap\u00edr, t\u00e9 ne\u010dekan\u00e9 inspirace si cenil. Byla to u\u017e cel\u00e1 v\u011b\u010dnost od chv\u00edle, kdy naposledy n\u011bco napsal.<\/p><\/div>\n

Proch\u00e1zel se po m\u011bst\u011b cel\u00e9 hodiny, za\u010d\u00ednaly jej bolet nohy, ale jeho mysl to nebrala na v\u011bdom\u00ed. Vedla jej na m\u00edsto, na kter\u00e9 opravdu j\u00edt necht\u011bl, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee je to pot\u0159eba. Bylo to hezk\u00e9 m\u00edsto s opravdu dobr\u00fdm v\u00fdhledem na \u0159eku. Tohle m\u00edsto mu uk\u00e1zal Tom, ale Bill se do n\u011bj okam\u017eit\u011b zamiloval.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Byl to d\u011bsn\u00fd den. M\u011bli z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 p\u00edsemky a Bill byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee propadl. Po\u0159\u00e1d dokola o tom mlel Tomovi do telefonu, kdy\u017e v tom jej Tom n\u00e1hle p\u0159eru\u0161il slovy: „Hej, m\u00e1m n\u00e1pad. P\u016fjde\u0161 se mnou na chv\u00edli ven?“ Bill by Toma v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neodm\u00edtl, kdykoliv se jen cht\u011bl sej\u00edt, a tak samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee odpov\u011bd\u011bl ano.<\/em><\/div>\n

O deset minut pozd\u011bji byl vyzvednut. Tom cel\u00e9 roky pracoval na oprav\u011b sv\u00e9 opravdu \u00fa\u017easn\u00e9 veter\u00e1nsk\u00e9 Corvetty, a ten den ji kone\u010dn\u011b dokon\u010dil. Byla dokonal\u00e1, a Tom prohl\u00e1sil, \u017ee ho opravdu nenapad\u00e1 lep\u0161\u00ed chv\u00edle pro prvn\u00ed vyj\u00ed\u017e\u010fku. Vzal Billa do jeho obl\u00edben\u00e9 cukr\u00e1rny a Bill se po celou cestu \u0161iroce zubil. Nikdo mu neum\u011bl tak dob\u0159e pozvednout n\u00e1ladu jako Tom.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Vzal Billa do jeho obl\u00edben\u00e9 cukr\u00e1rny, a pot\u00e9 mu uk\u00e1zal \u00fa\u017easn\u00e9 m\u00edsto s v\u00fdhledem na \u0159eku, p\u0159esn\u011b takhle si Bill p\u0159edstavoval rande. Lehce z\u010dervenal, kdy\u017e ta my\u0161lenka projela jeho mysl\u00ed. Nebyla to v\u0161ak jeho chyba, kdy\u017e byl Tom tak sladk\u00fd. Opravdu si nemohl pomoct.<\/em><\/div>\n

Sed\u011bli na kapot\u011b Corvetty, shl\u00ed\u017eeli na \u0159eku a m\u011bsto, a byla to naprosto dokonal\u00e1 chv\u00edle. V\u011bt\u0161inu \u010dasu mluvil Tom, ale o \u010dem, to Bill nem\u011bl ani tu\u0161en\u00ed. Ned\u00e1val pozor a byl hluboce zamy\u0161len\u00fd. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy se do Toma zamiloval. Jak nad t\u00edm p\u00e1r minut uva\u017eoval, do\u0161el k n\u00e1zoru, \u017ee se do n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 zamiloval v den, kdy se poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b setkali. V ten den Bill dost\u00e1val nakl\u00e1da\u010dku jako obvykle, a Tom zakro\u010dil a tyrany odehnal. Nikdo se neopova\u017eoval zahr\u00e1vat si s Tomem. Jeho v\u00fdbu\u0161n\u00e1 povaha byla slavn\u00e1, a jeho prav\u00fd h\u00e1k je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Bill se brzy nau\u010dil, \u017ee m\u00edt reputaci je\u0161t\u011b neznamenalo m\u00edt i p\u0159\u00e1tele. Tom mu pov\u011bd\u011bl, \u017ee se ho v\u0161ichni a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 b\u00e1li na to, aby byli p\u0159\u00e1tel\u0161t\u00ed. V\u011bt\u0161inu \u010dasu tr\u00e1vil o samot\u011b prac\u00ed na sv\u00e9m aut\u011b nebo hran\u00edm na kytaru. Bill si pomyslel, \u017ee je rozko\u0161n\u00fd, a okam\u017eit\u011b se mu zal\u00edbil. Od t\u00e9 chv\u00edle byli nerozlu\u010dn\u00ed.<\/em><\/div>\n

Zamilovat se do kluka v\u0161ak nebylo n\u011bco, co byste m\u011bli ud\u011blat, a tak o tom Bill ml\u010del. Kdy\u017e Tom mluvil o holk\u00e1ch, kter\u00e9 potkal nebo se kter\u00fdmi si u\u017eil, Bill jen poslouchal. V \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Tomovi nemohl \u0159\u00edct, co opravdu c\u00edt\u00ed. Necht\u011bl ho ztratit, a rozhodn\u011b necht\u011bl poc\u00edtit ten prav\u00fd h\u00e1k z prvn\u00ed ruky. A tak ml\u010del.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ale v tu chv\u00edli, kdy tam sed\u011bli, byl ten okam\u017eik dokonal\u00fd. Tom le\u017eel nata\u017een\u00fd na kapot\u011b, o\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a u\u017e\u00edval si jarn\u00ed slunce. Byl to ten nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d, jak\u00e9ho si Bill jen dok\u00e1zal p\u0159edstavit, a vypadal tak n\u00e1dhern\u011b. Bill se nad n\u011bj bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed naklonil a jejich rty byly od sebe jen n\u011bkolik centimetr\u016f, kdy\u017e Tom n\u00e1hle otev\u0159el o\u010di. Bill se okam\u017eit\u011b st\u00e1hl, jako by se pop\u00e1lil, a v duchu zaklel, \u017ee m\u00e1lem v\u0161echno zni\u010dil. Bylo to perfektn\u00ed p\u0159esn\u011b takov\u00e9, jak\u00e9 to bylo, a Bill za\u010d\u00ednal b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 chamtiv\u00fd. Z toho nemohlo vzej\u00edt nic dobr\u00e9ho. K \u010dertu, on v\u011bd\u011bl l\u00e9pe ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, \u017ee Tom je zcela a bezpochyby na holky.<\/em><\/div>\n

Tom mu v\u011bnoval podivn\u00fd pohled, kter\u00fdm se ptal, co to d\u011bl\u00e1. Bill se nerv\u00f3zn\u011b rozesm\u00e1l a \u0159ekl, \u017ee si jen prohl\u00ed\u017eel jeho obli\u010dej. V\u011bd\u011bl, \u017ee si Tom bude myslet, \u017ee je divn\u00fd, ale na to byl zvykl\u00fd. Rad\u011bji bude pova\u017eov\u00e1n za zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, ne\u017e aby Tom znal pravdu. Dal\u0161\u00ed hodinu str\u00e1vili v nepohodln\u00e9m tichu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

A tenkr\u00e1t si Bill uv\u011bdomil, co mus\u00ed ud\u011blat. To, co on a Tom m\u011bli, bylo drahocenn\u00e9, a on to necht\u011bl zni\u010dit, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee pokud se st\u00e1le bude pohybovat pobl\u00ed\u017e, pravd\u011bpodobn\u011b se do toho vrhne po hlav\u011b a ud\u011bl\u00e1 n\u011bco pitom\u00e9ho. V Tom okam\u017eiku si Bill uv\u011bdomil, \u017ee bude muset Toma opustit. L\u00e1malo mu to srdce, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee jestli Toma miluje, opravdu miluje, ud\u011bl\u00e1 to pro jeho dobro.<\/em><\/div>\n

„Tome, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli p\u0159estat b\u00fdt p\u0159\u00e1tel\u00e9.“ Byla to ta nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u011bc, jakou Bill kdy vyslovil, a ten ohromen\u00fd, zmaten\u00fd a ran\u011bn\u00fd pohled na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i mu rozt\u0159\u00ed\u0161til srdce na tis\u00edce kousk\u016f.<\/em><\/div>\n
Tom po dlouhou chv\u00edli ne\u0159ekl v\u016fbec nic a Bill se nepohodln\u011b zavrt\u011bl. To se ani nezept\u00e1 pro\u010d? Tom se nikdy neptal. Kdy\u017e promluvil, zeptal se pouze: „To je to, co chce\u0161?“<\/em><\/div>\n
A Billovo srdce k\u0159i\u010delo ne. „Ano,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e a lehce p\u0159itom pokr\u010dil rameny. „Mysl\u00edm, \u017ee to tak bude nejlep\u0161\u00ed.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tom se zamra\u010den\u00edm pouze lehce p\u0159ik\u00fdvl na opl\u00e1tku, nikdy se nevypt\u00e1val, a nab\u00eddl, \u017ee Billa odveze dom\u016f. Ten to odm\u00edtl, sesko\u010dil z kapoty auta a ode\u0161el. Trvalo mu to p\u0159esn\u011b sedm krok\u016f, ne\u017e za\u010dal bre\u010det, ale pokra\u010doval d\u00e1l, odhodlan\u00fd, \u017ee takhle to mus\u00ed b\u00fdt. Zaslepen slzami do\u0161el a\u017e dom\u016f, vyb\u011bhl schody do sv\u00e9ho pokoje a zabarik\u00e1doval se uvnit\u0159. Bre\u010del po t\u0159i dny. Bylo mu teprve osmn\u00e1ct a jeho \u017eivot u\u017e skon\u010dil, pomyslel si ztr\u00e1pen\u011b.<\/em><\/div>\n

\n

Bill si st\u00e1le myslel, \u017ee to sv\u00fdm zp\u016fsobem byla pravda. Jeho \u017eivot u\u017e nikdy nebyl stejn\u00fd. Bez Toma prost\u011b jen existoval. Nic v\u00edce, nic m\u00e9n\u011b, m\u011blo to tak bl\u00edzko k tomu b\u00fdt mrtv\u00fd, jak si jen dok\u00e1zal p\u0159edstavit.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Venku se za\u010d\u00ednalo stm\u00edvat a tak se Bill odevzdal sv\u00e9mu osudu a zam\u00ed\u0159il dom\u016f. Hlava se mu nad vzpom\u00ednkami lehce to\u010dila a na hrudi jej bolelo z toho, \u017ee vzpom\u00ednal. Nemohl si pomoct a uva\u017eoval, jestli tenkr\u00e1t ud\u011blal spr\u00e1vn\u00e9 rozhodnut\u00ed. Bylo Tomovi l\u00e9pe bez n\u011bj? Doufal, \u017ee se m\u011bl dob\u0159e a \u017ee na Billovu zradu zapomn\u011bl. V\u00edce ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho doufal, \u017ee je Tom \u0161\u0165astn\u00fd, a \u017ee jeho vlastn\u00ed zlomen\u00e9 srdce netrp\u011blo pro nic za nic.<\/p><\/div>\n

A\u017e kdy\u017e st\u00e1l p\u0159ed domem, pochopil, \u017ee to nen\u00ed jeho vlastn\u00ed domov, ke kter\u00e9mu do\u0161el. St\u00e1l m\u00e9n\u011b ne\u017e dvacet metr\u016f p\u0159ed vstupn\u00edmi dve\u0159mi k Tr\u00fcmper\u016fm. S\u00e1m sob\u011b se zasm\u00e1l, usoudil, \u017ee u\u017e mo\u017en\u00e1 bylo na \u010dase, aby kv\u016fli t\u00e9 sv\u00e9 posedlosti n\u011bkoho nav\u0161t\u00edvil. Tohle v\u0161ak byl lehce provediteln\u00fd omyl. Tom\u016fv d\u016fm byl pro Billa v\u00edce domovem ne\u017e jeho vlastn\u00ed, tak\u017ee kdy\u017e pov\u011bd\u011bl sv\u00e9 hlav\u011b, \u017ee by m\u011bl zam\u00ed\u0159it dom\u016f, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jej zavedla sem.<\/div>\n
\n

Jak tam st\u00e1l a c\u00edtil se jako naprost\u00fd idiot, projelo kolem auto a odbo\u010dilo na Tr\u00fcmperovic p\u0159\u00edjezdovou cestu. Bill naklonil hlavu a zva\u017eoval, \u017ee by p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e a pozdravil, ale nebyl si jist\u00fd, jestli by se opov\u00e1\u017eil. U\u017e to byly roky, co je naposledy nav\u0161t\u00edvil, a tak m\u011bl pocit, \u017ee by to mo\u017en\u00e1 nebylo vhodn\u00e9, ale jeho nohy op\u011bt jednaly podle sv\u00e9ho a on zam\u00ed\u0159il sm\u011brem k domu. Zk\u0159\u00ed\u017eil prsty a doufal, \u017ee to nebude Simone. V\u011bd\u011bl, \u017ee by se k n\u011bmu chovala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mate\u0159sky, a to by te\u010f opravdu nedok\u00e1zal zvl\u00e1dnout.<\/p><\/div>\n

M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Z auta vystoupil Gordon a n\u011bco si ti\u0161e s\u00e1m pro sebe pov\u00eddal. Bill se nad t\u00edm pousm\u00e1l, vybavil si, \u017ee to bylo Gordonovo typick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Jednou prohl\u00e1sil, \u017ee jedin\u00fd zp\u016fsob, jak m\u016f\u017ee dostat rozumnou odpov\u011b\u010f, je, kdy\u017e se zept\u00e1 s\u00e1m sebe, a Bill se tak rozchechtal nad Simoninou reakc\u00ed, \u017ee jej pot\u00e9 b\u0159i\u0161n\u00ed svaly bolely je\u0161t\u011b n\u011bkolik dn\u00ed. Bill se usm\u00edval od ucha k uchu je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e cokoliv \u0159ekl. Jen b\u00fdt tady byl dobr\u00fd pocit. Byl to spr\u00e1vn\u00fd pocit.<\/div>\n
\n

„Zdrav\u00edm!“ Zavolal a d\u00edval se, jak se k n\u011bmu Gordon oto\u010dil a poslal mu t\u00e1zav\u00fd pohled.<\/p><\/div>\n

Bill se zastavil a \u010dekal, a\u017e jej Gordon pozn\u00e1. Trvalo to d\u00e9le, ne\u017e o\u010dek\u00e1val, ale jakmile to star\u0161\u00edmu mu\u017ei do\u0161lo, spat\u0159il v jeho o\u010d\u00edch z\u00e1blesk a na tv\u00e1\u0159i se mu roz\u0161\u00ed\u0159il \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„No teda. Pod\u00edvejme se na tebe,“ \u0159ekl vesele. „Vychrtl\u00fd Bill n\u00e1m vyrostl do celkem hezk\u00e9ho mlad\u00e9ho mu\u017ee. Je \u00fa\u017easn\u00e9, jak matka P\u0159\u00edroda ob\u010das dok\u00e1\u017ee zm\u011bnit n\u00e1zor.“<\/div>\n
Bill byl nyn\u00ed sam\u00fd \u00fasm\u011bv. Gordon mu opravdu chyb\u011bl. „Nebyl jsem a\u017e tak vychrtl\u00fd,“ prohl\u00e1sil a nakr\u010dil p\u0159itom nos.<\/div>\n
Gordon se zazubil a pot\u0159\u00e1sl hlavou. „No, j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
Bill se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a odpov\u011bd\u011bl: „No, pak h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem m\u011bl p\u0159i dosp\u00edv\u00e1n\u00ed a p\u0159ib\u00fdv\u00e1n\u00ed na v\u00e1ze celkem \u0161t\u011bst\u00ed, proto\u017ee te\u010f vypad\u00e1m dost dob\u0159e, pokud to takhle s\u00e1m m\u016f\u017eu \u0159\u00edct.“<\/div>\n
Ten koment\u00e1\u0159 Gordona hlasit\u011b rozesm\u00e1l a on obe\u0161el auto a zam\u00ed\u0159il k Billovi, aby mu v\u011bnoval po\u0159\u00e1dn\u00e9 medv\u011bd\u00ed objet\u00ed. Takhle by m\u011bl otec obj\u00edmat sv\u00e9ho navr\u00e1cen\u00e9ho syna, pomyslel si Bill, a do o\u010d\u00ed mu vstoupily slzy. U\u017e po tis\u00edc\u00ed si p\u0159\u00e1l, aby byl Gordon jeho otec.<\/div>\n
\n

Gordon si od sebe Billa odstr\u010dil na d\u00e9lku pa\u017ee a v\u00e1\u017en\u011b si jej prohl\u00e9dl. Bill v\u011bd\u011bl, co p\u0159ijde. „Jak to zvl\u00e1d\u00e1\u0161, chlap\u010de?“<\/p><\/div>\n

Bill znovu pomyslel na to, jak moc mu Gordon chyb\u011bl. S n\u00edm nenastal \u017e\u00e1dn\u00fd zbyte\u010dn\u00fd rozruch, v\u017edy \u0161el rovnou k v\u011bci bez jak\u00fdchkoliv emocion\u00e1ln\u00edch v\u00fdlev\u016f. A tak se Bill rozhodl b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, v\u011bd\u011bl, \u017ee to Gordon pochop\u00ed.<\/div>\n
„Fajn. Stejn\u011b jsme si nebyli nijak moc bl\u00edzc\u00ed.“ Non\u0161alantn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
Gordon se zamra\u010dil. „J\u00e1 v\u00edm, ale po\u0159\u00e1d to byl tv\u016fj otec.“<\/div>\n
Bill se nerv\u00f3zn\u011b kousl do rtu a sklopil pohled. „D\u011bl\u00e1 to ze m\u011b p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee si mysl\u00edm, \u017ee je mi l\u00e9pe bez n\u011bj?“ Neodva\u017eoval se vzhl\u00e9dnout, b\u00e1l se, \u017ee se bude Gordon mo\u017en\u00e1 tv\u00e1\u0159it zklaman\u011b.<\/div>\n
A\u017e kdy\u017e jej Gordon chytil za pa\u017ei a pevn\u011b stisknul, zvedl sv\u016fj pohled. Gordon se na n\u011bj smutn\u011b usm\u00edval, ale aspo\u0148 nevypadal zklaman\u011b. „Ne, Bille, nejsi \u0161patn\u00fd \u010dlov\u011bk. Jen ti bylo rozd\u00e1no n\u011bkolik \u0161patn\u00fdch karet, to je v\u0161e.“ Gordon mrknul a Bill se okam\u017eit\u011b c\u00edtil l\u00e9pe. „Pro\u010d nejde\u0161 dovnit\u0159 a m\u016f\u017eeme si popov\u00eddat v\u00edc. U\u017e to jsou v\u011bky, co jsem t\u011b vid\u011bl, a ten m\u016fj imbeciln\u00ed syn mi p\u0159estal pod\u00e1vat nejnov\u011bj\u0161\u00ed informace u\u017e p\u0159ed lety.“<\/div>\n
\n

Bill sebou p\u0159i zm\u00ednce o Tomovi \u0161kubnul a vzpomn\u011bl si, \u017ee by tam opravdu v\u016fbec nem\u011bl b\u00fdt. Nerv\u00f3zn\u011b pohl\u00e9dl na d\u016fm a v\u011bd\u011bl, \u017ee je Simone uvnit\u0159, v\u011bd\u011bl, \u017ee tu nab\u00eddku nem\u016f\u017ee p\u0159ijmout, bez ohledu na to, jak moc by r\u00e1d.<\/p><\/div>\n

„U\u017e je pozd\u011b a j\u00e1 u\u017e byl na cest\u011b dom\u016f,“ \u0159ekl a sna\u017eil se p\u0159itom zn\u00edt nenucen\u011b.<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, podle pohledu, kter\u00fd mu Gordon v\u011bnoval, \u017ee mu na to nesko\u010dil, ale d\u00e1l nenal\u00e9hal. To byla dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou m\u011bl na tom mu\u017ei r\u00e1d. „Okay. Ale v\u00ed\u0161, \u017ee jsi u n\u00e1s doma kdykoliv v\u00edtan\u00fd, \u017ee?“<\/div>\n
Bill se pousm\u00e1l a rychle p\u0159ik\u00fdvl. „Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
Gordon, z\u0159ejm\u011b spokojen\u00fd s odpov\u011bd\u00ed, pevn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a rozlou\u010dil se.<\/div>\n
\n

Bill z\u016fstal st\u00e1t na ulici a c\u00edtil se osam\u011blej\u0161\u00ed<\/a> ne\u017e za dlouhou dobu. Oto\u010dil se a roze\u0161el se k vlastn\u00edmu domu, pouze jednou se zastavil a ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno na d\u016fm, kter\u00fd d\u0159\u00edve naz\u00fdval sv\u00fdm domovem.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Bill\u016fv n\u00e1vrat do Magdeburku Bill byl po cel\u00fd den na telefonu. Kdo by si pomyslel, \u017ee p\u0159\u00edprava poh\u0159bu d\u00e1 tolik pr\u00e1ce? Sed\u011bl v kancel\u00e1\u0159i sv\u00e9ho otce a c\u00edtil se za t\u00edm velk\u00fdm mahagonov\u00fdm stolem velmi mal\u00fd. Kdy\u017e byl d\u00edt\u011b, t\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[707],"tags":[],"class_list":["post-368","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-there-i-ll-be"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/368","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=368"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/368\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=368"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=368"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=368"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}