{"id":3693,"date":"2014-09-22T18:00:00","date_gmt":"2014-09-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3681"},"modified":"2014-09-22T18:00:00","modified_gmt":"2014-09-22T17:00:00","slug":"neco-citit-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/09\/22\/neco-citit-13\/","title":{"rendered":"N\u011bco c\u00edtit 13."},"content":{"rendered":"
autor: Allka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
OTEV\u0158\u00cdT SVOJE SRDCE<\/div>\n
Willamette Stone – Heart Like Yours<\/p>\n

Sleep sound, sleep tight<\/div>\n

Here in my mind, here in my mind<\/div>\n
Waiting<\/div>\n
Come close my dear<\/div>\n
You don’t have to fear, you don’t have to fear<\/div>\n
Waiting<\/p>\n

How could a heart like yours<\/div>\n

Ever love a heart like mine<\/div>\n
How could I live before<\/div>\n
How could I have been so blind<\/div>\n
You opened up my eyes<\/div>\n
You opened up my eyes<\/p>\n

D\u0159\u00edm\u00e1\u0161 hlasit\u011b, d\u0159\u00edm\u00e1\u0161 pevn\u011b<\/div>\n

Tady v m\u00e9 mysli, tady v m\u00e9 mysli<\/div>\n
\u010cek\u00e1m<\/div>\n
Poj\u010f bl\u00ed\u017e, m\u016fj drah\u00fd<\/div>\n
Nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t<\/div>\n
\u010cek\u00e1m<\/p>\n

Jak m\u016f\u017ee srdce jako to tv\u00e9<\/div>\n

Kdy milovat srdce jako to moje<\/div>\n
Jak jsem mohl \u017e\u00edt p\u0159edt\u00edm<\/div>\n
Jak jsem mohl b\u00fdt tak slep\u00fd<\/div>\n
Otev\u0159els mi o\u010di<\/div>\n
Otev\u0159els mi o\u010di<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Bille, jsi vzh\u016fru?“ ozval se za dve\u0159mi m\u00e1min hlas. Tom zmaten\u011b otev\u0159el jedno oko. Zaznamenal, \u017ee ho bol\u00ed hlava a v puse m\u00e1 jako v polep\u0161ovn\u011b. Pak si uv\u011bdomil, \u017ee nele\u017e\u00ed ve svoj\u00ed posteli. A nakonec si v\u0161iml, \u017ee v t\u00e9 ciz\u00ed posteli nen\u00ed s\u00e1m. Na rameni c\u00edtil t\u00edhu dal\u0161\u00edho t\u011bla. P\u0159ipadalo mu, \u017ee m\u00e1 ruku vlisovanou do matrace. Oto\u010dil hlavu na stranu a spat\u0159il vrab\u010d\u00ed hn\u00edzdo havran\u00edch vlas\u016f. Najednou mu hlavou prolet\u011bly vzpom\u00ednky na uplynulou noc. Tom vyvalil o\u010di a volnou rukou se chytil za pusu, aby p\u0159ekvapen\u011b nevyjekl. Jeho tep se zrychlil a dech se mu zadrhl v hrdle. N\u011bkolikr\u00e1t zamrkal. P\u0159\u00e1l si vylet\u011bt z postele a ut\u00edkat na druh\u00fd konec ostrova, n\u011bkam, kam by si mohl zal\u00e9zt a ut\u0159\u00eddit si my\u0161lenky v\u00ed\u0159\u00edc\u00ed mu v mozku. Ale ne\u0161lo to. M\u00e1ma o\u010dividn\u011b byla za dve\u0159mi, to jej\u00ed hlas Toma vzbudil. Dred\u00e1\u010d nemohl jen tak otev\u0159\u00edt dve\u0159e a vypochodovat na chodbu. Simone by bylo divn\u00e9, \u017ee Tom jen tak p\u0159espal u Billa v pokoji, proto\u017ee to nebylo \u017e\u00e1dnou b\u011b\u017enou situac\u00ed. Za\u010dala by se vypt\u00e1vat a Toma te\u010f jako naschv\u00e1l nenapadala jedin\u00e1 v\u00fdmluva. Musel tud\u00ed\u017e d\u00e1l le\u017eet a po\u010dkat, ne\u017e m\u00e1ma n\u011bkam odejde.<\/p>\n

„Bille, ty taky je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161? Klepala jsem u Toma, ale ten v\u016fbec neodpov\u00edd\u00e1,“ ozvala se znovu Simone. Ano ano, t\u011b\u017eko m\u016f\u017eu odpov\u00eddat, kdy\u017e jsem tady,<\/em> pomyslel si star\u0161\u00ed z bratr\u016f. Tak co chce\u0161?<\/em> „No, jestli m\u011b jenom ignorujete, kluci, tak v\u00e1m sd\u011bluju, \u017ee jsem se zapsala na celodenn\u00ed v\u00fdlet po ostrov\u011b. Vr\u00e1t\u00edm se ve\u010der. M\u011bjte se,“ dopov\u011bd\u011bla matka. „A jestli sp\u00edte, nap\u00ed\u0161u v\u00e1m vzkaz,“ dodala u\u017e ti\u0161eji, jakoby pro sebe. Pak byly sly\u0161et vzdaluj\u00edc\u00ed se kroky a klapnut\u00ed hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed.<\/p>\n

Tom si oddechl. Cht\u011bl okam\u017eit\u011b vystartovat z l\u016f\u017eka, ale v posledn\u00ed chv\u00edli se zarazil. Uv\u011bdomil si, \u017ee na n\u011bm le\u017e\u00ed Bill. To posledn\u00ed, co by si te\u010f p\u0159\u00e1l, bylo ho vzbudit a \u010delit trapn\u00e9 situaci, je\u017e by jist\u011b nastala. Musel vymyslet zp\u016fsob, jak se nen\u00e1padn\u011b zvednout. Tom za\u010dal pomalu vytahovat ruku a z\u00e1rove\u0148 se posunovat sm\u011brem doleva. Postupoval po centimetrech, ov\u0161em nakonec se mu poda\u0159ilo vzd\u00e1lit tak, aby se mohl osvobodit. Bill ti\u0161e zamru\u010del, nicm\u00e9n\u011b spal d\u00e1l. Tomovi se ulevilo.<\/p>\n

A te\u010f hur\u00e1 pry\u010d<\/em>, pomyslel si. U\u017e u\u017e cht\u011bl vst\u00e1t, kdy\u017e tu se jeho dvoj\u010de oto\u010dilo na z\u00e1da. Prameny \u010dern\u00fdch vlas\u016f sjely z jeho obli\u010deje a odhalily jeho and\u011blskou tv\u00e1\u0159. Tom zamrzl v p\u016fli pohybu. Z pohledu na Billa se mu sev\u0159ely vnit\u0159nosti. Levou rukou si p\u0159ejel po rtech. Vzpomn\u011bl si, jak\u00e9 to bylo, kdy\u017e na nich m\u011bl p\u0159itisknut\u00e9 ty bratrovy. Byly tak sladk\u00e9, m\u011bkk\u00e9, \u00fa\u017easn\u011b tvarovan\u00e9, jako stvo\u0159en\u00e9 k l\u00edb\u00e1n\u00ed. Perfektn\u011b do t\u011bch jeho zapadaly. Kdy\u017e se mu v noci pod\u00edval do o\u010d\u00ed, do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch stud\u00e1nek\u2026 byl v nich cel\u00fd sv\u011bt. Cel\u00fd jeho sv\u011bt. V tu chv\u00edli by Billovi daroval cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot. Kdy\u017e se Bill v jeho n\u00e1ru\u010di uvolnil, sv\u011b\u0159il se do jeho p\u00e9\u010de\u2026 Kdy\u017e si lehli na postel a Bill se prohnul v z\u00e1dech a nato\u010dil hlavu, aby Tom mohl sj\u00ed\u017ed\u011bt rty jeho kr\u010dn\u00ed tepnu\u2026 Vybavila se mu Billova hebk\u00e1 poko\u017eka, kterou v noci hladil, ten okam\u017eik, kdy se odv\u00e1\u017eil zajet mu dlan\u00ed pod tri\u010dko. Bratrova k\u016f\u017ee s\u00e1lala horkem, byla tak \u017ehav\u00e1, stejn\u011b jako byl \u017ehav\u00fd cel\u00fd Bill. Bylo to tak vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, tak siln\u00e9, tak\u2026 opravdov\u00e9. Tom nikdy nic takov\u00e9ho neza\u017eil.<\/p>\n

Ale je to br\u00e1cha, br\u00e1cha, br\u00e1cha!!! Tohle se v\u016fbec nem\u011blo st\u00e1t a j\u00e1 bych o tomhle v\u016fbec nem\u011bl takhle uva\u017eovat<\/em>. Je to \u0161\u00edlen\u00fd, je to \u0161patn\u00fd<\/em>, zhrozil se s\u00e1m nad sebou Tom. Pot\u0159\u00e1sl hlavou. Znovu se chystal odej\u00edt. Jen\u017ee jakmile se za\u010dal zvedat, matrace pod jeho rukou, o ni\u017e se op\u00edral, najednou zavrzala. Bill se zavrt\u011bl, oto\u010dil se na bok sm\u011brem k Tomovi a otev\u0159el o\u010di. Jeho pohled byl zmaten\u00fd, pak se v n\u011bm ale objevilo pozn\u00e1n\u00ed – stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm u jeho star\u0161\u00edho bratra.<\/div>\n

„Ehm,“ odka\u0161lal si Tom. B\u00e1l se toho, co Bill ud\u011bl\u00e1 nebo \u0159ekne. Ud\u011bl\u00e1 sc\u00e9nu? Bude mi to d\u00e1vat za vinu? U\u017e spolu nepromluv\u00edme? Nebo se tomu zasm\u011bje? Zapomene na to? A co j\u00e1? Co chci j\u00e1? Budu se tomu moct sm\u00e1t? Budu moct zapomenout?<\/p>\n

<\/em> Bill ale nic ne\u0159ekl. Otev\u0159el \u00fasta, ale hned je zase zav\u0159el. Nem\u011bl co \u0159\u00edct. M\u00edsto toho ti\u0161e hled\u011bl Tomovi do o\u010d\u00ed a nech\u00e1val se pohltit vzpom\u00ednkami. L\u00edbal se se sv\u00fdm bratrem, se sv\u00fdm dvoj\u010detem. A bylo to\u2026 \u00fa\u017easn\u00e9<\/em>.<\/div>\n

„Co\u2026“ za\u010dal Tom, ale Bill mu p\u0159itiskl dla\u0148 na \u00fasta.<\/div>\n
„Nechci mluvit,“ za\u0161eptal \u010dernovl\u00e1sek. Tom jenom p\u0159ik\u00fdvl. Nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161il. Bill pomalu nat\u00e1hl pa\u017ei a dotkl se palcem kloub\u016f na Tomov\u011b ruce, t\u00e9, ji\u017e m\u011bl polo\u017eenou na posteli. Dred\u00e1\u010d sebou \u0161kubnul. Hlasit\u011b vydechl, ale rukou neuhnul. Cel\u00e9 jeho t\u011blo se vlivem toho doteku napnulo.<\/div>\n
Bill zvedl druhou ruku. Sna\u017eil se ovl\u00e1dnout jej\u00ed t\u0159as. Prsty pohladil bratrovu tv\u00e1\u0159. Tom se do jeho dlan\u011b polo\u017eil. Sklonil se a vtiskl Billovi drobnou pusu na \u010delo. Bill mu omotal ruce kolem krku a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b dol\u016f. A Tom najednou v\u011bd\u011bl, \u017ee to, \u017ee je Bill jeho bratr, je i nad\u00e1le stejn\u011b nepodstatn\u00e9 jako v noci. A \u017ee d\u016fle\u017eit\u00e9 je \u00fapln\u011b n\u011bco jin\u00e9ho. T\u0159eba to, \u017ee se jeho srdce s ka\u017edou dal\u0161\u00ed minutou str\u00e1venou s t\u00edm \u010dernovlas\u00fdm krasavcem v\u00edc a v\u00edc otev\u00edr\u00e1.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Co budeme d\u011blat?“ Bill si povzdechl a p\u0159ivon\u011bl si k Tomovu krku. Oba kluci byli v t\u00e9 jeskyni, kterou objevili p\u0159ed n\u011bkolika dny. M\u011bli tam soukrom\u00ed. Sed\u011bli na kameni a choulili se k sob\u011b.<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm,“ zavrt\u011bl hlavou Tom. Vzal Billa za ruku a pohr\u00e1val si s jeho prsty.<\/div>\n
„Co je s n\u00e1mi \u0161patn\u011b? Nech\u00e1pu to\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 si\u2026 nemysl\u00edm, \u017ee by s n\u00e1mi bylo n\u011bco \u0161patn\u011b. Te\u010f, poprv\u00fd za dlouhou dobu, se c\u00edt\u00edm\u2026 spr\u00e1vn\u011b,“ op\u00e1\u010dil dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„J\u00e1 se c\u00edt\u00edm\u2026 prost\u011b c\u00edt\u00edm,“ \u0159ekl na to Bill.<\/div>\n
„Tak pro\u010d s t\u00edm n\u011bco d\u011blat? M\u016f\u017eeme to nechat, jak to je.“<\/div>\n
„A co ostatn\u00ed? Ti to t\u011b\u017eko p\u0159ijmou\u2026“<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se strachuje\u0161 o to, co bude\u2026 \u017dij t\u00edm, co je te\u010f,“ nab\u00eddl Tom.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu. Vrac\u00edme se dom\u016f za p\u00e1r dn\u00ed\u2026 Ty se neboj\u00ed\u0161, co bude d\u00e1l?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Te\u010f to nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd.“<\/div>\n
„A co je d\u016fle\u017eit\u00fd?“<\/div>\n
„\u017de jsem tady s tebou\u2026 Te\u010f. Pro tebe to nen\u00ed kr\u00e1sn\u00fd?“<\/div>\n
„Je, jen\u017ee\u2026 nem\u016f\u017eeme napo\u0159\u00e1d \u017e\u00edt tady na Malediv\u00e1ch v t\u00fdhle mal\u00fd jeskyni a u\u017e\u00edvat si kr\u00e1sn\u00fd chv\u00edle.“<\/div>\n
„Pus\u0165 to te\u010f z hlavy,“ zaprosil Tom. „Chci t\u011b je\u0161t\u011b pol\u00edbit\u2026“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f. „Uvid\u00edme po Malediv\u00e1ch\u2026“<\/p>\n

autor: Allka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Allka OTEV\u0158\u00cdT SVOJE SRDCE Willamette Stone – Heart Like Yours Sleep sound, sleep tight Here in my mind, here in my mind Waiting Come close my dear You don’t have to fear, you don’t have to fear Waiting How could a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[592],"tags":[],"class_list":["post-3693","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-citit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3693","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3693"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3693\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3693"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3693"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3693"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}