{"id":3696,"date":"2014-09-21T18:00:00","date_gmt":"2014-09-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3684"},"modified":"2014-09-21T18:00:00","modified_gmt":"2014-09-21T17:00:00","slug":"saying-it-loud","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/09\/21\/saying-it-loud\/","title":{"rendered":"Saying it loud"},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

<\/strong> P\u0159i\u0161el ke mn\u011b n\u00e1pad a j\u00e1 ho b\u011bhem t\u0159\u00ed hodin zv\u011b\u010dnila na pap\u00edr. Snad v n\u011bm ka\u017ed\u00fd najde n\u011bco sv\u00e9ho a ne jen fikci zalo\u017eenou na n\u00e1hodn\u011b zvolen\u00fdch slovech.<\/em><\/div>\n

Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Studio bylo pr\u00e1zdn\u00e9.<\/div>\n
Bill i ostatn\u00ed ode\u0161li u\u017e p\u0159ed slabou hodinou a Tom z\u016fst\u00e1val v jejich doup\u011bti s\u00e1m s vysv\u011btlen\u00edm, \u017ee na n\u011b\u010dem je\u0161t\u011b pot\u0159ebuje pracovat, proto\u017ee do dal\u0161\u00edho dne by sv\u016fj n\u00e1pad zapomn\u011bl.<\/div>\n
Ostatn\u00edm to bylo jedno, teprve kdy\u017e Tom p\u0159isl\u00edbil, \u017ee se k nim pozd\u011bji, a\u017e dokon\u010d\u00ed svoji pr\u00e1ci, p\u0159ipoj\u00ed.<\/div>\n
St\u00e1valo se to \u010dasto a kluci to ch\u00e1pali. Tom byl opravdu vysoce produktivn\u00ed, kdy\u017e ve studiu tr\u00e1vil \u010das s\u00e1m jen se sv\u00fdm po\u010d\u00edta\u010dem. V\u011bt\u0161inou z toho vznikly opravdu dobr\u00e9 kousky, kter\u00e9 si zbytek kapely okam\u017eit\u011b zamiloval.<\/div>\n
Pr\u00e1ce na nov\u00fdch v\u011bcech byla v\u0161ak jen v\u00fdmluva. Tom se ujistil, \u017ee jsou hlavn\u00ed dve\u0159e od studia zamknut\u00e9, a pro jistotu nechal kl\u00ed\u010de zara\u017een\u00e9 v z\u00e1mku, kdyby se dovnit\u0159 n\u011bkter\u00fd z kluk\u016f za\u010dal dob\u00fdvat a Tom by to p\u0159eslechl. M\u011bl pro jistotu i vymy\u0161lenou historku, pro\u010d nechal kl\u00ed\u010de zara\u017een\u00e9 v z\u00e1mku, aby se dovnit\u0159 nikdo nedostal. Kdyby byl Bill v t\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, mo\u017en\u00e1 by mu i vynadal, \u017ee to ud\u011blal, proto\u017ee kdyby se p\u0159eci Tomovi n\u011bco stalo, museli by nejd\u0159\u00edv vyrazit dve\u0159e, aby se k n\u011bmu dostali. Jako by sv\u00e9ho bratra sly\u0161el!<\/p>\n

Do\u0161el ke sv\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed, kde b\u00fdval ze v\u0161ech stran obklopen po\u010d\u00edta\u010di a mal\u00fdmi reprobednami. Odpojil sv\u016fj st\u0159\u00edbrn\u00fd Apple laptop od v\u0161emo\u017en\u00fdch kabel\u016f, kter\u00fdmi m\u011bl zaji\u0161t\u011bnou spolupr\u00e1ci s ostatn\u00edmi po\u010d\u00edta\u010di, a zalezl si do men\u0161\u00ed odd\u011blen\u00e9 m\u00edstnosti s ko\u017eenou pohovkou a n\u00edzk\u00fdm b\u00edl\u00fdm stolkem. Odlo\u017eil laptop na desku stolu a pozhas\u00ednal v\u0161echna sv\u011btla, kter\u00e1 mohl, aby m\u011bl kolem sebe co nejv\u011bt\u0161\u00ed tmu, ale zase ne takovou, aby p\u0159i prvn\u00ed mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti zakopl o n\u011bjakou \u0161\u0148\u016fru od aparatury a pol\u00edbil zem.<\/div>\n

Posadil se doprost\u0159ed m\u011bkk\u00e9 pohovky a za\u010dal zav\u00edrat v\u0161echna okna, ve kter\u00fdch m\u011bl postahovan\u00e9 v\u0161emo\u017en\u00e9 polotovary song\u016f nebo nahr\u00e1vky, kter\u00e9 ud\u011blal, proto\u017ee mu u\u017e n\u011bjakou dobu stra\u0161ily v hlav\u011b.<\/div>\n
Jakmile byla obrazovka voln\u00e1, najel my\u0161\u00ed k programu, p\u0159es kter\u00fd se spou\u0161t\u011bla webkamera. Hned po dvojit\u00e9m kliknut\u00ed vysko\u010dilo na prost\u0159edku okno s \u00favodn\u00ed fotkou programu a firmy, kter\u00e1 program poskytla k pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Ze dvou ikonek, kter\u00e9 se Tomovi pozd\u011bji uk\u00e1zaly, tentokr\u00e1t nevybral tu p\u0159edstavuj\u00edc\u00ed fo\u0165\u00e1k, ale kameru. Poklepal na ni a v m\u017eiku se Tom shl\u00eddl v mal\u00e9m okn\u011b. Byl \u010dernob\u00edl\u00fd kv\u016fli pozad\u00ed, kter\u00e9 kolem n\u011bj panovalo, a nav\u00edc m\u011bl k tomu v\u0161emu na sob\u011b je\u0161t\u011b \u010dern\u00fd n\u00e1t\u011bln\u00edk. Na\u0161teloval horn\u00ed d\u00edl laptopu tak, aby zab\u00edral celou jeho hlavu, ramena, horn\u00ed \u010d\u00e1st hrud\u011b a \u010d\u00e1st pa\u017e\u00ed, na kter\u00fdch se skv\u011bly jeho vypracovan\u00e9 bicepsy.<\/div>\n
Vydechl a spokojen\u00fd se z\u00e1b\u011brem najel ukazov\u00e1\u010dkem na \u010derven\u00e9 kole\u010dko v b\u00edl\u00e9m pol\u00ed\u010dku, kter\u00e9 znamenalo nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed. Po kr\u00e1tk\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed tla\u010d\u00edtko pomoc\u00ed b\u00edl\u00e9 \u0161ipky stiskl a nad doln\u00edm okrajem okna se objevila \u010dasov\u00e1 p\u0159\u00edmka, kter\u00e1 zaznamen\u00e1vala dobu nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed a tak\u00e9 aktu\u00e1ln\u00ed \u010das nahran\u00e9ho \u00faseku.<\/div>\n
Z p\u016fvodn\u00edch 6 nul za\u010d\u00ednala \u010d\u00edsla postupn\u011b nab\u00edhat, po\u010d\u00ednaje na\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm sekund po\u0159\u00edzen\u00e9ho z\u00e1znamu, kter\u00e9 m\u011bly d\u00e1le p\u0159ech\u00e1zet v minuty. Tom se prav\u00fdm p\u0159edlokt\u00edm zap\u0159el o sv\u00e9 prav\u00e9 stehno a m\u00edrn\u011b se na pohovce zkroutil. M\u011bl by za\u010d\u00edt, pokud nechce jen sed\u011bt a nahr\u00e1vat sv\u00e9 ml\u010den\u00ed.<\/div>\n
\n
Pod\u00edval se na sebe do z\u00e1b\u011bru a zoufale se uchechtl, uh\u00fdbaj\u00edc pohledem stranou.<\/div>\n
„Tohle je pravd\u011bpodobn\u011b ta nejhloup\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou jsem kdy ud\u011blal,“ p\u0159iznal s\u00e1m p\u0159ed sebou a promnul si unaven\u00e9 o\u010di. „A\u017e tohle ukon\u010d\u00edm, budu muset naj\u00edt opravdu hodn\u011b dobr\u00e9 heslo, abych tenhle z\u00e1znam zak\u00f3doval, proto\u017ee z pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by se k t\u00e9hle nahr\u00e1vce n\u011bkdo dostal, se mi d\u011bl\u00e1 \u0161patn\u011b, a jestli se mi to nepoda\u0159\u00ed zaheslovat, budu muset tenhle laptop zpopelnit a popel zakopat na tajn\u00e9 m\u00edsto, proto\u017ee Bill je koum\u00e1k, a jsem si jist\u00fd, \u017ee by i z hrom\u00e1dky \u0161rotu vym\u00e1mil odpov\u011b\u010f na to, co se p\u0159ed n\u00edm sna\u017e\u00edm utajit, ale o tomhle tohle video nen\u00ed,“ m\u00e1vl rukou a hlasit\u011b se nadechl.<\/p>\n

„Zn\u00e1te ten pocit, kdy se v\u00e1m hlavou hon\u00ed r\u016fzn\u00e9 v\u011bci, my\u0161lenky, domn\u011bnky a bez ohledu na svoje ego si dok\u00e1\u017eete p\u0159iznat, \u017ee jste ve vypisov\u00e1n\u00ed sv\u00fdch pocit\u016f na pap\u00edr, nebo v jejich sd\u011blov\u00e1n\u00ed n\u011bkomu druh\u00e9mu naprosto mizern\u00ed? Jestli jo, pak asi ta hrstka z v\u00e1s pochop\u00ed, co tady blbnu potm\u011b se sv\u00fdch laptopem a pl\u00e1c\u00e1m nesmysly,“ pousm\u00e1l se. „Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e je to v m\u00e9 hlav\u011b a \u0159eknu to s\u00e1m sob\u011b, p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed se to variant\u011b, \u017ee o sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch \u0159eknete n\u011bkomu druh\u00e9mu. Vlastn\u011b douf\u00e1m, \u017ee v\u0161echno, co jsem m\u011bl do te\u010f v sob\u011b, se n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vy\u0159e\u0161\u00ed, nebo alespo\u0148 osv\u011btl\u00ed, abych v\u011bd\u011bl, co s t\u00edm, kdy\u017e to \u0159eknu nahlas. \u0158ekl bych, \u017ee je v tom zatracen\u011b velk\u00fd rozd\u00edl, kdy\u017e n\u011bco dr\u017e\u00edte v sob\u011b a v\u00edte o tom, a pak kdy\u017e to \u0159eknete nahlas. M\u016f\u017eou to b\u00fdt ta stejn\u00e1 slova, ty stejn\u00e9 v\u011bty, kter\u00e9 se v\u00e1m hon\u00ed v hlav\u011b, ale sly\u0161et ty v\u011bci, jak zn\u00ed v tichu, jak se odr\u00e1\u017e\u00ed od hmotn\u00fdch v\u011bc\u00ed a pak se pomalu vrac\u00ed do va\u0161ich u\u0161\u00ed a nut\u00ed v\u00e1s to opravdu pochopit, to je sakra velk\u00fd rozd\u00edl,“ pok\u00fdval Tom hlavou. „Je sm\u011b\u0161n\u00fd, \u017ee nos\u00edm v hlav\u011b slova, kter\u00e1 bych nikdy hlasit\u011b ne\u0159ekl. V \u017eivot\u011b bych je nezakomponoval do v\u011bty, jako jsem to asi ud\u011blal pr\u00e1v\u011b te\u010f. Zakomponovat? Ech? Kde jsem k \u010dertu p\u0159i\u0161el k takov\u00e9mu slovu? Nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed, ale zp\u00e1tky k tomu, pro\u010d tu jsem!“ poru\u010dil Tom s\u00e1m sob\u011b a odhodlan\u011b se nadechl.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl s\u00e1m vyhledat odbornou pomoc u\u017e jen d\u00edky tomu, \u017ee tu sed\u00edm, pov\u00edd\u00e1m si s\u00e1m se sebou p\u0159es laptop a hodl\u00e1m tu diskutovat s webkamerou o n\u011b\u010dem, co je naprosto sm\u011b\u0161n\u00e9, ale,“ odml\u010del se. Promnul si z\u00e1tylek a posl\u00e9ze i o\u010di. P\u0159ikryl si \u00fasta dlan\u00ed a chv\u00edli se z\u016fstal d\u00edvat na sv\u00e9 \u010dernob\u00edl\u00e9 j\u00e1 na sv\u00edt\u00edc\u00ed obrazovce. Vys\u00e1l z dlan\u011b vzduch a nerv\u00f3zn\u00edmi pohyby za\u010dal pravou rukou m\u00e1vat sem a tam. „Bill?“ nazna\u010dil a odvr\u00e1til pohled pln\u00fd podivn\u00e9 sm\u011bsice pocit\u016f. „Mysl\u00edm t\u00edm, zkou\u0161eli jste n\u011bkdy opravdu vyslovit jeho jm\u00e9no? Zam\u011b\u0159it se na jednotliv\u00e1 p\u00edsmenka, zvuk a t\u00f3n va\u0161eho hlasu, kdy\u017e ho vyslovujete? Nen\u00ed to, jako kdy\u017e ho pot\u0159ebujete oslovit, aby v\u00e1m n\u011bco \u0159ekl, podal, vysv\u011btlil, abyste z\u00edskali jeho pozornost kv\u016fli odpov\u011bdi, kdy\u017e nezaregistroval va\u0161i ot\u00e1zku. Je to jin\u00e9, ne\u017e kdy\u017e na n\u011bj vol\u00e1te, aby na v\u00e1s po\u010dkal, abyste zjistili, kde v dom\u011b se nach\u00e1z\u00ed, nebo aby p\u0159i\u0161el za v\u00e1mi, proto\u017ee n\u011bco pot\u0159ebujete, a li\u0161\u00ed se to dokonce i od toho, kdy\u017e na n\u011bj k\u0159i\u010d\u00edte, proto\u017ee se h\u00e1d\u00e1 kv\u016fli zbyte\u010dnostem, zni\u010dil n\u011bco, co jste m\u011bli r\u00e1di, nebo v\u00e1m prost\u011b leze na nervy svoj\u00ed pozitivn\u00ed n\u00e1ladou, kdy\u017e vy se c\u00edt\u00edte pod psa a jedin\u00e9, co chcete, je klid a ticho. Ne. On na m\u00edsto toho nezav\u0159e svoji pusu, sna\u017e\u00ed se o debiln\u00ed vtipy, v jejich\u017e vypr\u00e1v\u011bn\u00ed nen\u00ed ani trochu dobr\u00fd, a je\u0161t\u011b do v\u00e1s ve fin\u00e1le r\u00e1doby povzbudiv\u011b \u0161\u0165ouch\u00e1, aby v\u00e1m zlep\u0161il n\u00e1ladu. Nepodob\u00e1 se to ani mru\u010den\u00ed, kdy\u017e v\u00e1s otravuje, bud\u00ed, nebo mluv\u00ed v\u00edc ne\u017e je t\u0159eba a vy m\u00e1te zrovna pod\u011blanou migr\u00e9nu, nebo h\u016f\u0159 – kocovinu. Existuje spousta zp\u016fsob\u016f, jak jeho jm\u00e9no vyslovit, ale kdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00edte, nikdy neztrat\u00ed to kouzlo, a\u0165 u\u017e bude vy\u0159\u010deno jakkoli. \u0158\u00edk\u00e1te si asi, jak m\u016f\u017eu fantaz\u00edrovat nad oby\u010dejn\u00fdm jm\u00e9nem co?“ zeptal se Tom a se skeln\u00fdma o\u010dima, jejich\u017e lesk mohl sv\u00e9st na nep\u0159\u00edjemn\u00e9 ostr\u00e9 sv\u011btlo z obrazovky, se pod\u00edval na sv\u00e9 spojen\u00e9 dlan\u011b. Teprve pak odvr\u00e1til pohled a zad\u00edval se na sebe. „Ale h\u00e1dejte co, oby\u010dejn\u00e9 v\u011bci, nad kter\u00fdmi se pozastav\u00edte, p\u0159est\u00e1vaj\u00ed b\u00fdt oby\u010dejn\u00fdmi,“ pokr\u010dil ramenem.<\/p>\n

„Sly\u0161eli jste ho n\u011bkdy se sm\u00e1t? Bo\u017ee! Mohl bych um\u0159\u00edt na bolest b\u0159icha a z\u00e1chvat vlastn\u00edho sm\u00edchu, kdy\u017e to na n\u011bj p\u0159ijde. Vtipn\u00e9 je, \u017ee se Bill nikdy nesm\u011bje stejn\u011b. V\u017edycky p\u0159ekvap\u00ed n\u011bjak\u00fdm nov\u00fdm origin\u00e1ln\u00edm sk\u0159ekem. Jednou je to h\u00fdk\u00e1n\u00ed, jindy p\u00edsk\u00e1n\u00ed, n\u011bkdy bych si ho spletl s opilou kachnou,“ zasnil se Tom, d\u00edvaj\u00edc se do desky stolu. Pokra\u010doval. „Podstatn\u00e9 je, \u017ee dok\u00e1\u017ee rozesm\u00e1t v\u0161echny okolo u\u017e jen t\u00edm, \u017ee se za\u010dne sm\u00e1t n\u011bjak\u00e9 obvykl\u00e9 hlouposti, kter\u00e1 ani nen\u00ed vtipn\u00e1, ale on z toho v\u017edycky ud\u011bl\u00e1 takovou blbinu, \u017ee si nakonec nevzpomenete na v\u011bc, kter\u00e1 by v\u00e1m kdy p\u0159i\u0161la vtipn\u011bj\u0161\u00ed. Na tyhle v\u011bci m\u00e1 zkr\u00e1tka talent. Ostatn\u00ed ho ob\u010das podez\u00edraj\u00ed, jestli na n\u011b\u010dem nejede, proto\u017ee kdo se do ticha za\u010dne \u0159ehtat jako k\u016f\u0148, dus\u00ed se vlastn\u00edm jazykem, lap\u00e1 po dechu, slz\u00ed a nen\u00ed schopn\u00fd \u0159\u00edct, co ho tak dostalo? Jen \u0161\u00edlenec! Ale k n\u011bmu to prost\u011b pat\u0159\u00ed a jsem za to r\u00e1d,“ prohr\u00e1bl si vousy a podep\u0159el si \u010delo, d\u00edvaj\u00edc se s klidem usazen\u00fdm v o\u010d\u00edch.<\/p>\n

„Nikdy bych si nemyslel, \u017ee m\u011b dostane pohled na to, jak Bill sp\u00ed. To se mi ani nepodob\u00e1, proto\u017ee za prv\u00e9 jsem jeho bratr, za druh\u00e9 jsem chlap a za t\u0159et\u00ed ho nemiluju takov\u00fdm zp\u016fsobem jako v\u0161echny ty holky tam venku, kter\u00e9 se rozpl\u00fdvaj\u00ed, kdy\u017e Billa vid\u00ed n\u011bkde poleh\u00e1vat a pod\u0159imovat,“ uchechtl se, a\u017e cel\u00fd nadsko\u010dil. „J\u00e1 jen, asi to byl ten v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd m\u011b donutil se zastavit a zap\u0159em\u00fd\u0161let. Jeho v\u00fdraz se toti\u017e ani za ta l\u00e9ta nezm\u011bnil. Jist\u011b. Dosp\u011bl a zmu\u017en\u011bl, ale stejn\u011b! \u017d\u00e1dn\u00e1 zm\u011bna vlas\u016f, dal\u0161\u00ed \u0161\u00edlen\u00e9 oble\u010den\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed tetov\u00e1n\u00ed nebo piercingy nezm\u011bn\u00ed fakt, \u017ee je to st\u00e1le on. M\u016f\u017ee se sebou z vn\u011bj\u0161ku ud\u011blat cokoli, ale t\u011b\u017eko zm\u011bn\u00ed to, co m\u00e1 uvnit\u0159 sebe. V\u017edycky jsem nech\u00e1pav\u011b zakroutil hlavou, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f s dal\u0161\u00edm piercingem nebo tetov\u00e1n\u00edm, kter\u00e9 zd\u00e1nliv\u011b nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00fd smysl, a on v\u017edycky vypadal trochu zklaman\u011b, kdy\u017e jsem nad t\u00edm nej\u00e1sal, jak si p\u0159edstavoval, ale pak jsem si uv\u011bdomil, \u017ee z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co m\u00e1 Bill uvnit\u0159. Na tom, \u017ee mu z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, co si o n\u011bm mysl\u00edm, jak\u00fd na to m\u00e1m n\u00e1zor, co ohledn\u011b toho chci \u0159\u00edct. \u010cek\u00e1 na to, proto\u017ee p\u0159es v\u0161echny bezva nov\u00e9 kamar\u00e1dy jsem to nakonec stejn\u011b j\u00e1 – jeho rodina, za k\u00fdm se vr\u00e1t\u00ed, a\u0165 se d\u011bje, co se d\u011bje,“ usm\u00e1l se Tom smutn\u011b a jeho srdce se m\u00edrn\u011b sev\u0159elo.<\/p>\n

„A to jeho obj\u00edm\u00e1n\u00ed!“ vyhrkl Tom. „Mysl\u00ed si b\u016fhv\u00ed, jak nen\u00ed vtipn\u00fd, kdy\u017e na m\u011b \u010dek\u00e1 za rohem a jen co projdu, tak mi sko\u010d\u00ed na z\u00e1da, jako bych byl n\u011bjak\u00e1 \u017e\u00edn\u011bnka. Sm\u011bje se u toho jako \u0161\u00edlenec a dr\u017e\u00ed se m\u011b jako kl\u00ed\u0161t\u011b, kdy\u017e se ho sna\u017e\u00edm sundat dol\u016f. Bouch\u00e1 v\u0161echny okolo do rukou, \u0161\u0165ouch\u00e1 do zad, z legrace podkop\u00e1v\u00e1 p\u0159i ch\u016fzi nohy. Cel\u00fd Bill! Jsou to ty dotyky a pot\u0159eba udr\u017eovat kontakt s jinou osobou, aby se znovu a znovu ujistil, \u017ee je sou\u010d\u00e1st\u00ed ur\u010dit\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 jej st\u00e1le vn\u00edm\u00e1 a bere v\u00e1\u017en\u011b. To jeho o\u0161matl\u00e1v\u00e1n\u00ed mi leze na nervy, ale te\u010f bych si dal facku za ka\u017ed\u00fd nevrl\u00fd pohled, kter\u00fd jsem mu kv\u016fli tomu v\u011bnoval. Zbo\u017e\u0148uju, \u017ee je takov\u00fd. Vst\u0159\u00edcn\u00fd, p\u0159\u00e1telsk\u00fd, p\u0159\u00edtuln\u00fd a v\u0159el\u00fd. \u017d\u00e1dn\u00fd ps\u00ed \u010dum\u00e1k, kter\u00fd v\u00e1m na p\u0159iv\u00edtanou pod\u00e1 ruku al\u00e1 lekl\u00e1 ryba a je\u0161t\u011b se p\u0159itom tv\u00e1\u0159\u00ed znud\u011bn\u011b. N\u00e1hodn\u00e9 a bezd\u016fvodn\u00e9 dotyky? Dal\u0161\u00ed z Billov\u00fdch specialit,“ po\u0161kr\u00e1bal se na p\u0159edlokt\u00ed a na chv\u00edli ztichl, aby na\u0161el spr\u00e1vn\u00e1 slova.<\/p>\n

„Cht\u011bl bych jen v\u011bd\u011bt, jestli je tam venku n\u011bkdo, kdo to vid\u00ed stejn\u011b jako j\u00e1, nebo jsem se definitivn\u011b zbl\u00e1znil, proto\u017ee ob\u010das, ne po\u0159\u00e1d, se p\u0159istihnu, \u017ee na n\u011bj kouk\u00e1m. No vlastn\u011b sp\u00ed\u0161… z\u00edr\u00e1m a nech\u00e1pu pro\u010d. Je to jako bublina, kter\u00e1 se kolem m\u011b vytvo\u0159\u00ed a uzav\u0159e m\u011b uvnit\u0159. Nesly\u0161\u00edm Billova slova, ale vid\u00edm, jak se h\u00fdbou jeho rty, jak se krout\u00ed jeho obo\u010d\u00ed, mrkaj\u00edc\u00ed v\u00ed\u010dka, nakr\u010den\u00e9 \u010delo. Hu\u010d\u00ed mi v u\u0161\u00edch a p\u0159itom nic nesly\u0161\u00edm. Vzpamatuju se, a\u017e kdy\u017e m\u011b Bill pra\u0161t\u00ed do pa\u017ee a obvin\u00ed m\u011b, \u017ee ho zase neposlouch\u00e1m. Obhajuju se, \u017ee ho samoz\u0159ejm\u011b poslouch\u00e1m, ale on m\u011b vy\u0161plouchne poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e chce, abych mu zopakoval posledn\u00ed slova, kter\u00e1 \u0159ekl. Vinen. Nesly\u0161el jsem nic. Ne \u017ee bych neposlouchal, jen jsem nesly\u0161el. V tom je rozd\u00edl, kter\u00fd ale jen t\u011b\u017eko m\u016f\u017eu vysv\u011btlit nahlas.“<\/p>\n

Op\u0159el se o op\u011bradlo pohovky a od webkamery se vzd\u00e1lil. P\u0159es jeho napjat\u00fd obli\u010dej se p\u0159ehnaly st\u00edny a rysy v jeho tv\u00e1\u0159i u\u017e nebyly tak snadno rozpoznateln\u00e9. Slo\u017eil si ruce do kl\u00edna a hr\u00e1l si s lev\u00fdm palcem, kter\u00fd omot\u00e1val kolem toho prav\u00e9ho.<\/p>\n

„Cht\u011bl bych jen, aby tohle Bill v\u011bd\u011bl. V\u00edm, \u017ee to tak n\u011bjak v\u00ed, proto\u017ee co c\u00edt\u00edm j\u00e1, c\u00edt\u00ed i on a opa\u010dn\u011b, ale n\u011bkdy i jasn\u00e9 a samoz\u0159ejm\u00e9 v\u011bci je pot\u0159eba vy\u0159knout, proto\u017ee pak maj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed v\u00e1hu. Kdy\u017e je schov\u00e1v\u00e1me v sob\u011b, m\u016f\u017eeme je p\u0159ed t\u00edm druh\u00fdm pop\u0159\u00edt, ale jakmile je zformulujeme do slov a v\u011bt a nech\u00e1me je vyklouznout ven z \u00fast, u\u017e nepop\u0159eme nic. Jsou t\u0159i v\u011bci, kter\u00e9 nelze vz\u00edt zp\u00e1tky – hozen\u00fd k\u00e1men, \u010das a vy\u0159\u010den\u00e9 slovo. Bill by tyhle v\u011bci ur\u010dit\u011b sly\u0161el r\u00e1d, proto\u017ee on si na sentimentalitu potrp\u00ed. Mo\u017en\u00e1 si n\u011bkde v hloubi du\u0161e dokonce p\u0159eji, aby tohle video na\u0161el a poslechl si ho od za\u010d\u00e1tku do konce. \u0158eknu mu to v\u0161echno j\u00e1 a p\u0159itom to nebudu tak \u00fapln\u011b j\u00e1. Docela chytr\u00e9, ale i tak. P\u0159\u00e1l bych si, abych byl schopn\u00fd tohle v\u0161echno \u0159\u00edct nahlas p\u0159ed n\u00edm,“ posteskl si Tom a schoval obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/p>\n

„U\u017e jsi to ud\u011blal,“ ozvalo se velmi tich\u00fdm teskn\u00fdm hlasem z lev\u00e9 strany. Dv\u011b zbloudil\u00e9 slzy, kter\u00e9 se Tomovi spustily z o\u010d\u00ed, se zasekly, stejn\u011b jako Tom, kdy\u017e trhl hlavou a d\u00edval se do uplakan\u00e9 tv\u00e1\u0159e sv\u00e9ho mal\u00e9ho bratra. Bylo fuk, jak se dostal dovnit\u0159, kdy\u017e Tom zamknul, bylo nepodstatn\u00e9, co tam d\u011blal a co v\u0161echno sly\u0161el. Byl tam a a\u0165 Tom cht\u011bl nebo necht\u011bl, jeho slova dol\u00e9tla k t\u00e9 osob\u011b, ke kter\u00e9 m\u011bla.<\/div>\n

„Bille, j\u00e1 jen…“ Bill zakroutil hlavou a dv\u011bma skoky p\u0159ekonal vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 jej d\u011blila od bratra. Vrhl se Tomovi do n\u00e1ru\u010de, \u0161kr\u00e1baj\u00edc se do jeho kl\u00edna, aby s n\u00edm mohl splynout. Siln\u011b a\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 bolestn\u011b bratra stiskl v n\u00e1ru\u010d\u00ed, uv\u011bdomuj\u00edc si jak Tom\u016fv vlastn\u00ed stisk t\u00e9m\u011b\u0159 drtil jeho \u017eebra, kdy\u017e k sob\u011b p\u0159ilnuli.<\/div>\n
Bill se odklonil a sev\u0159el obli\u010dej sv\u00e9ho velk\u00e9ho br\u00e1\u0161ky po obou stran\u00e1ch. Zad\u00edval se do toto\u017en\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 na n\u011bj mrkaly, aby zahnaly vlhkost d\u00edky slz\u00e1m.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co si p\u0159eju j\u00e1?“ zeptal se Toma a nepatrn\u011b popot\u00e1hl. Tom kv\u016fli sta\u017een\u00e9mu hrdlu pouze zavrt\u011bl hlavou. „Abych byl schopn\u00fd vymyslet slova, kter\u00e1 by dostate\u010dn\u011b popsala, co k tob\u011b c\u00edt\u00edm. Abych mohl \u0159\u00edct, jak neskute\u010dn\u011b moc pro m\u011b znamen\u00e1\u0161. To bych si p\u0159\u00e1l j\u00e1. B\u00fdt tak siln\u00fd jako ty a ud\u011blat to, co jsi ud\u011blal ty. Neb\u00fdt takov\u00e1 b\u00e1bovka, kter\u00e1 se rozbre\u010d\u00ed nad ka\u017ed\u00fdm hezk\u00fdm slovem.“<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed to k tv\u00e9mu kouzlu, ale to u\u017e te\u010f nejsp\u00ed\u0161 v\u00ed\u0161,“ poznamenal Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Jsi moje, v\u0161echno, Tome!“ \u0159ekl Bill v\u00e1\u017en\u011b a pod n\u00e1porem cit\u016f ke sv\u00e9mu jedin\u00e9mu bratrovi, kter\u00fd znamenal cel\u00fd jeho sv\u011bt, se \u00fasty p\u0159itiskl na ty Tomovy.<\/p>\n

Webkamera, zab\u00edraj\u00edc a nahr\u00e1vaj\u00edc dvojici na pohovce, p\u0159eru\u0161ila nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed ve chv\u00edli, kdy z\u00e1znam dos\u00e1hl maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 d\u00e9lky nahr\u00e1vky a kdy se od sebe dvoj\u010data odd\u011blila, ale nevadilo to.<\/div>\n

Tom\u016fv laptop nahr\u00e1l v\u0161e, co bylo t\u0159eba.<\/div>\n
Slova byla d\u00edky n\u011bmu nakonec p\u0159ece jen vy\u0159\u010dena nahlas.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* P\u0159i\u0161el ke mn\u011b n\u00e1pad a j\u00e1 ho b\u011bhem t\u0159\u00ed hodin zv\u011b\u010dnila na pap\u00edr. Snad v n\u011bm ka\u017ed\u00fd najde n\u011bco sv\u00e9ho a ne jen fikci zalo\u017eenou na n\u00e1hodn\u011b zvolen\u00fdch slovech. Muck\u00e1tko :o* Studio bylo pr\u00e1zdn\u00e9. Bill i ostatn\u00ed ode\u0161li u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-3696","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3696","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3696"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3696\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3696"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3696"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3696"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}