{"id":37,"date":"2019-09-23T16:00:00","date_gmt":"2019-09-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=32"},"modified":"2019-09-23T16:00:00","modified_gmt":"2019-09-23T15:00:00","slug":"from-the-insice-out-38-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/09\/23\/from-the-insice-out-38-1-2\/","title":{"rendered":"From the inside out 38. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi se neslo p\u0159es cel\u00e9 parkovi\u0161t\u011b, jak se Tom vysoukal ze sv\u00e9ho Lexuse, neschopn\u00fd nechat za sebou svou mizernou n\u00e1ladu. M\u011bl p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku, ale m\u00edsto, ze kter\u00e9ho se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til, byl d\u016fm Trumper\u016f, kde Claire zabarik\u00e1dovala dve\u0159e, a d\u016fm za n\u00ed se zd\u00e1l b\u00fdt tich\u00fd a pr\u00e1zdn\u00fd. Pokud tam Bill byl a byl vzh\u016fru, nebylo tam po n\u011bm ani stopy, a slova \u00b4soudn\u00ed z\u00e1kaz kontaktu\u00b4 mu byla doru\u010dena stejn\u011b jako p\u0159edchoz\u00ed noc ta facka.<\/div>\n
Rychle vy\u0161el po schodech a p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co mus\u00ed p\u0159ed p\u0159edn\u00e1\u0161kou v\u0161echno je\u0161t\u011b ud\u011blat. Bylo to naprosto jasn\u00e9, na \u0159ad\u011b byly dom\u00e1c\u00ed \u00fakoly.<\/div>\n
\u0160m\u00e1tral po kl\u00ed\u010d\u00edch a m\u00e1lem mu uniklo zjeven\u00ed vzdaluj\u00edc\u00ed se od jeho dve\u0159\u00ed. Existovalo tam m\u00edsto v \u010dase, kde se jeho p\u0159\u00edtel st\u00e1le pohyboval soub\u011b\u017en\u011b s v\u011bcmi, kter\u00e9 by mohly prob\u011bhnout, kdyby nenastal \u017e\u00e1dn\u00fd incident. Bill mu chyb\u011bl.<\/div>\n
\n

„Hej. Prober se,“ \u0159eklo to zjeven\u00ed, a Bill na n\u011bj naklonil hlavu a tmav\u00e9 vlasy kolem ramen se mu rozpohybovaly.<\/p><\/div>\n

„Do prdele,“ \u0159ekl Tom a upustil kl\u00ed\u010de. „Ty jsi tady… Bille, jsi tady. Nebo ne?“<\/div>\n
Bill se rozesm\u00e1l, kdy\u017e se sklonil, ale jeho \u00fasta sebou jen \u0161kubla, ne\u017e se Tom narovnal, str\u010dil si kl\u00ed\u010de do kapsy a p\u0159ipravil se na pomal\u00e9 objet\u00ed. D\u016fkladn\u011b si Billa prohl\u00ed\u017eel – stoj\u00edc\u00edho, pohybuj\u00edc\u00edho se, d\u00fdchaj\u00edc\u00edho, v\u0161e m\u011blo zelenou – a t\u00e1hlo jej to k n\u011bmu, aby ho sev\u0159el v pevn\u00e9m objet\u00ed, ale dost voln\u00e9m na to, aby jej p\u0159i jak\u00e9mkoliv n\u00e1znaku nepohodl\u00ed mohl pustit. \u017d\u00e1dn\u00fd nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi,“ \u0159ekl Bill\u016fv tlumen\u00fd hlas proti jeho krku.<\/div>\n
„Byly to dva dny,“ \u0159ekl Tom, jen su\u0161e konstatoval fakt. Bylo to p\u0159\u00edli\u0161 dlouho. Prsty mnul Bill\u016fv z\u00e1tylek a vychutn\u00e1val si jeho k\u016f\u017ei pod sv\u00fdmi prsty i tepl\u00fd dech na krku.<\/div>\n
„Vlastn\u011b to nebylo ani \u010dty\u0159icet osm hodin, ale kdo to po\u010d\u00edt\u00e1?“ Bill se st\u00e1hl natolik, aby se na n\u011bj Tom mohl l\u00e9pe pod\u00edvat ve slab\u00e9m slune\u010dn\u00edm sv\u011btle, kter\u00e9 proudilo do druh\u00e9ho patra. Jeho \u00fahel byl podivn\u00fd, osv\u011bcoval jej zezadu a vytv\u00e1\u0159el kolem n\u011bj zlat\u00fd okruh s tmav\u00fdmi detaily.<\/div>\n
„J\u00e1,“ \u0159ekli unisono.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Hm.“ Bill vypadal l\u00e9pe, ne\u017e si ho pamatoval, pos\u00edlal mu n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, mod\u0159iny a n\u00e1plasti se skr\u00fdvaly ve st\u00ednech se sluncem v jeho z\u00e1dech. Jeho vlasy byly rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 – a krat\u0161\u00ed. „Co sis to ud\u011blal s vlasy?“ Tom se nat\u00e1hl a dotkl se jich, prozkoum\u00e1val jemn\u00e9 vrstven\u00ed dopadaj\u00edc\u00ed na Billova ramena, zat\u00edmco p\u0159edt\u00edm mu dosahovaly a\u017e pod kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti.<\/div>\n
„Ost\u0159\u00edhal je, ty hloup\u00fd. Nel\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to skv\u011ble.“ Tom znovu nat\u00e1hl prsty, kter\u00e9 se cht\u011bly t\u0159\u00e1st, tentokr\u00e1t ne kv\u016fli Billov\u00fdm vlas\u016fm, ale kv\u016fli zabarven\u00ed mod\u0159in kolem Billova prav\u00e9ho oka. „Po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee se to stalo. Nem\u016f\u017eu… ani to ned\u00e1v\u00e1 smysl, jak by ti tohle mohl n\u011bkdo ud\u011blat?“<\/div>\n
Bill sklonil hlavu a p\u0159es obli\u010dej mu p\u0159ejel nepohodln\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Hej,“ zamumlal Tom a jemn\u011b ho uchopil za bradu. „Jsi v po\u0159\u00e1dku? Chci \u0159\u00edct…“<\/div>\n
„Dost\u00e1v\u00e1m se tam,“ odpov\u011bd\u011bl Bill chraptiv\u011b.<\/div>\n
\n

Tom za\u010dal p\u0159ikyvovat, a kdy\u017e promluvil, jeho hlas byl zdrsn\u011bl\u00fd. „Bille, je tady n\u011bco, co mus\u00edm v\u011bd\u011bt,“ \u0159ekl a popadl Billa za pa\u017ee. Billovy hn\u011bd\u00e9 o\u010di dr\u017eely jeho pohled s ot\u00e1zkou v tom hlubok\u00e9m pohledu. „Byl…“ Musel se odml\u010det, krk se mu k\u0159e\u010dovit\u011b sv\u00edral. „Bille, byl jsi zn\u00e1siln\u011bn\u00fd?“<\/p><\/div>\n

Tomovi se zasekl dech v hrdle a zkoumal Billovu tv\u00e1\u0159 a hledal ten nejmen\u0161\u00ed n\u00e1znak, zat\u00edmco \u010dekal, vystra\u0161en\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e si kdy pamatoval.<\/div>\n
„C-co\u017ee?“ Vykoktal Bill. Za\u010dal vrt\u011bt hlavou a vlasy mu poletovaly kolem ramen. „Jestli jsem byl… co? Ne! Ugh, ne. Tome… ne, nebyl jsem zn\u00e1siln\u011bn\u00fd. Pro\u010d by sis n\u011bco takov\u00e9ho myslel?“ Jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly \u00fazkostn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„V nemocnici… kdy\u017e jsem t\u011b nav\u0161t\u00edvil, venku p\u0159ed pokojem mi tvoje m\u00e1ma \u0159ekla, \u017ee sestra ode\u0161la pro soupravu k vy\u0161et\u0159en\u00ed zn\u00e1siln\u011bn\u00ed.“ Tom se zastavil a nadechl se. M\u011bl pocit, jako by se pod t\u00edhou Billova soucitn\u00e9ho pohledu hroutil. „A potom jsem dal\u0161\u00ed den volal, abych zjistil, jak ti je, a ona mi to ne\u0159ekla, kdy\u017e jsem se na to zeptal. Sna\u017eil jsem se ti zavolat, volal jsem k v\u00e1m dom\u016f, dokonce jsem se tam dneska i zastavil, ale v\u0161emi mo\u017en\u00fdmi zp\u016fsoby m\u011b blokovala-„<\/div>\n
\n

„Moje m\u00e1ma se chov\u00e1 jako tot\u00e1ln\u00ed mrcha,“ prohl\u00e1sil Bill, zru\u0161il vzd\u00e1lenost mezi nimi a znovu si Toma p\u0159it\u00e1hl do n\u00e1ru\u010de. Hladil ho po dredech, a pak pod n\u011b propa\u0161oval svou ruku a chytil ho za z\u00e1tylek. „Zkou\u0161ela mi \u0159\u00edct, \u017ee jsi v\u016fbec nezavolal.“<\/p><\/div>\n

„To nen\u00ed pravda!“ Prohl\u00e1sil Tom ohromen\u011b. Zavrt\u011bl se v Billov\u011b n\u00e1ru\u010di, a ten jej sev\u0159el je\u0161t\u011b pevn\u011bji. „P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem se vr\u00e1til od va\u0161eho domu. Nedovolila mi t\u011b vid\u011bt-„<\/div>\n
„Nebyl jsem tam,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. St\u00e1hl se dostate\u010dn\u011b daleko, aby se pod\u00edval Tomovi do o\u010d\u00ed. Znovu ho pohladil po dredech, jeho dotek byl uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, ale jeho o\u010di byly st\u00e1le ustaran\u00e9. „Ty v\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b cht\u011bl vid\u011bt, kdybych tam byl, \u017ee ano?“<\/div>\n
Tom se nadechl a za\u010dal p\u0159ikyvovat „Jo, v\u010dera jsem mluvil s Angie.“<\/div>\n
Bill zabru\u010del a znovu ho pevn\u011b objal. „Moje sestry se sna\u017eily zas\u00e1hnout, ale moje m\u00e1ma byla hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem ji kdy vid\u011bl…“<\/div>\n
Tom vzdychl a p\u0159im\u00e1\u010dkl si Billa k sob\u011b, vdechoval tu zn\u00e1mou a u\u017e milovanou v\u016fni. „Jsi v pohod\u011b s t\u00edm j\u00edt d\u00e1l?“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal a poh\u0159bil obli\u010dej do Tomova krku.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tady,“ za\u0161eptal Tom a hladil Billa po z\u00e1dech. „Tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d t\u011b vid\u00edm, bo\u017ee, ned\u011blal jsem nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee jsem na tebe myslel… m\u016f\u017eeme j\u00edt kamkoliv jen chce\u0161, okay? Jen prost\u011b chci b\u00fdt chv\u00edli s tebou.“<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ \u0159ekl Bill a dr\u017eel se jeho bundy, i kdy\u017e se vymanil z Tomova objet\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom si jej zachytil ohb\u00edm sv\u00e9 pa\u017ee a pokou\u0161el se sou\u010dasn\u011b otev\u0159\u00edt dve\u0159e i dr\u017eet Billa. „M\u00e1\u0161 hlad? \u017d\u00edze\u0148? J\u00e1 jsem \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na ob\u011bd, cel\u00fd den jsem n\u011bkde pob\u00edhal-“ Zabru\u010del, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo dve\u0159e otev\u0159\u00edt a on je nohou \u0161iroce rozev\u0159el. St\u00e1le tu byl ten okam\u017eik zd\u011b\u0161en\u00ed p\u0159i vzpom\u00ednce, jak tam st\u00e1li na prahu. Ale Bill tam byl te\u010f, h\u0159\u00e1l jej, a nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed vjem jeho t\u011bla le\u017e\u00edc\u00edho na zemi.<\/p><\/div>\n

Bill vedle n\u011bj ztuhnul.<\/div>\n
Tom sev\u0159el jeho ruku a prohl\u00ed\u017eel si jeho tv\u00e1\u0159 pro jakoukoliv zn\u00e1mku stresu. Vypadal rozru\u0161en\u011b, ano, ale obo\u010d\u00ed m\u011bl nakr\u010den\u00e9, jako by se soust\u0159edil.<\/div>\n
„Hej,“ pob\u00eddl jej Tom. „Jsi v pohod\u011b?“<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil. „Jo, j\u00e1 jen… jo.“ Pot\u0159\u00e1sl hlavou a siln\u011b stiskl Tomovy prsty. „Poj\u010fme prost\u011b…“ Odml\u010del se a p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h.<\/div>\n
Tom ho n\u00e1sledoval a zav\u0159el za nimi dve\u0159e. Pak se zastavili, aby si sundali boty.<\/div>\n
\n

„Znovu se omlouv\u00e1m za m\u00e1mu. Angie \u0159\u00edkala, \u017ee zachytila tv\u016fj hovor, zat\u00edmco m\u00e1ma d\u011blala ve\u010de\u0159i, ale kdy\u017e u\u017e moje sestry z\u00edskaly p\u0159evahu, tak jsem usnul.“ Bill mu v\u011bnoval ost\u00fdchav\u00fd pohled a rukou si pohr\u00e1val s kone\u010dky vlas\u016f, jako by si je cht\u011bl st\u00e1hnout.<\/p><\/div>\n

„Jo, mluvil jsem s n\u00ed v\u010dera ve\u010der.“ Tom ho chytil za ruku a p\u0159it\u00e1hl jej ke gau\u010di, kde se posadili. „A mluvil jsem s tvou m\u00e1mou. N\u011bkolikr\u00e1t. V\u00edckr\u00e1t, ne\u017e bychom oba cht\u011bli. \u0158\u00edkala… jo, takhle to bylo: \u00b4Pokud ho miluje\u0161, nebude\u0161 se pokou\u0161et se s n\u00edm znovu vid\u011bt\u00b4. Opravdu dramatick\u00e9.“<\/div>\n
„Chov\u00e1 se v\u00e1\u017en\u011b jako mrcha,“ \u0159ekl Bill znovu a zvedl ruku, aby si zastr\u010dil vlasy za lev\u00e9 ucho na nezran\u011bn\u00e9 stran\u011b. Odhalil t\u00edm k\u016f\u017ei kolem sv\u00e9ho lev\u00e9ho sp\u00e1nku, vyholenou nakr\u00e1tko. Uvoln\u011bn\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu r\u00e1movaly obli\u010dej, tento nov\u00fd st\u0159ih vlas\u016f skr\u00fdvaly.<\/div>\n
„Tys to \u0159ekl, ne j\u00e1,“ \u0159ekl Tom a zvedl svou vlastn\u00ed ruku. P\u0159ejel prsty p\u0159es kr\u00e1tce st\u0159i\u017een\u00e9 vlasy nad jeho uchem, s texturou tak podobnou druh\u00e9 stran\u011b, kde byly vlasy vyholen\u00e9 kolem jizvy. Billovy o\u010di byly tmav\u011b hn\u011bd\u00e9, vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc\u00ed, pak se zav\u0159ely, jak se Tomovy prsty zapletly do jeho hedv\u00e1bn\u00fdch, nyn\u00ed krat\u0161\u00edch vlas\u016f.<\/div>\n
\n

„Mysl\u00edm,“ \u0159ekl Bill a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 lhostejn\u00fdm hlasem,“ \u017ee je nech\u00e1m rozpu\u0161t\u011bn\u00e9, dokud mi nevyt\u00e1hnou stehy a nez\u016fstane mi p\u011bkn\u00e1 jizva. Pak si je m\u016f\u017eu zase st\u00e1hnout a… no, bude to p\u00e1r let mimo styl, ale je to to nejlep\u0161\u00ed, co kade\u0159nice mohla ud\u011blat.“<\/p><\/div>\n

Tom si Billa znovu p\u0159it\u00e1hl do voln\u00e9ho objet\u00ed. „Je to fajn.“ Mohl c\u00edtit nap\u011bt\u00ed v jeho t\u011ble, nemohl ho pustit. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Za co?“ Ruka se dotkla spodn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho zad a z\u016fstala tam.<\/div>\n
V\u016fn\u011b sv\u011b\u017e\u00edho \u0161amponu byla pro jeho nosn\u00ed d\u00edrky aromatick\u00e1 a nezn\u00e1m\u00e1. Byla to n\u011bjak\u00e9 zna\u010dka sal\u00f3nu, kterou nedok\u00e1zal ur\u010dit. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem se vypa\u0159il z nemocnice. Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv.“ Jeho \u00fasta byla t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159idu\u0161en\u00e1 Billov\u00fdmi vlasy a teplem jeho krku. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem tam nebyl, abych t\u011b ochr\u00e1nil.“ Posledn\u00ed v\u011bta byla pronesena provinil\u00fdm \u0161epotem.<\/div>\n
Bill se odt\u00e1hl takovou rychlost\u00ed, \u017ee Tom hled\u011bl do jeho zorni\u010dek d\u0159\u00edv, ne\u017e si to uv\u011bdomil. Ruce byly na jeho tv\u00e1\u0159i a dr\u017eely jeho pohled zp\u0159\u00edma. „Pod\u00edvej, nen\u00ed to tvoje vina. Hned te\u010f a tady to ujasn\u00edm, okay?“ Billovy o\u010di byly intenzivn\u011bj\u0161\u00ed – ne, c\u00edlev\u011bdom\u011bj\u0161\u00ed – ne\u017e je kdy vid\u011bl. „Je po v\u0161em, u\u017e to skon\u010dilo. M\u016f\u017ee\u0161 si myslet, co chce\u0161, krom\u011b t\u00e9 jedin\u00e9 v\u011bci. Nen\u00ed… to… tvoje… vina.“ Po t\u011bch slovech ruce klesly na Tomova ramena a zat\u0159\u00e1sly s n\u00edm.<\/div>\n
\n

Tom zamrkal. „Pochopil bych to, v\u00ed\u0161,“ za\u010dal rozpa\u010dit\u011b, nejist\u00fd, kam t\u00edm m\u00ed\u0159il. „Kdybych cht\u011bl v\u011bci na chv\u00edli zchladit. Toti\u017e… s t\u00edm v\u0161\u00edm, co se stalo-„<\/p><\/div>\n

„J\u00e1 jsem se jen b\u00e1l, \u017ee to je n\u011bco, co bys cht\u011bl ty,“ odv\u011btil Bill, schoulil se na gau\u010di vedle n\u011bj a ukazov\u00e1\u010dkem se dot\u00fdkal Tomova kolena. „Opravdu. V\u010dera ve\u010der jsem byl dost uk\u0148ouran\u00fd, jsem r\u00e1d, \u017ee jsi m\u011b nesly\u0161el. Ale ut\u0159\u00eddil jsem si to, co vlastn\u011b chci, a nechci si d\u00e1vat pauzu.“<\/div>\n
Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. B\u011bhem p\u016fl hodiny p\u0159e\u0161el od Clai\u0159iny hrozby soudn\u00edho z\u00e1kazu kontaktu a\u017e k Billovi prakticky sed\u00edc\u00edmu na jeho kl\u00edn\u011b. „Jak to d\u011bl\u00e1\u0161? Jak prost\u011b…“<\/div>\n
„Pokra\u010duju d\u00e1l? To je ta snadn\u00e1 \u010d\u00e1st. Prost\u011b to d\u011bl\u00e1m.“ Bill se pousm\u00e1l a vyhledal jeho ruku, aby si ji nemotorn\u011b p\u0159itiskl k hrudi. „Boj\u00ed\u0161 se? J\u00e1 se taky boj\u00edm. Dok\u00e1\u017eu pokra\u010dovat, ale v\u017edycky jsem m\u011bl pot\u00ed\u017ee s dokon\u010den\u00edm sv\u00e9 snahy, v\u00ed\u0161. Tu na\u0161i chci dokon\u010dit spole\u010dn\u011b.“<\/div>\n
Tom stiskl Billovy prsty. Tentokr\u00e1t ho nepust\u00ed. „Dohodnuto.“<\/div>\n
Bill\u016fv brilantn\u00ed \u00fasm\u011bv st\u00e1l za jak\u00fdkoliv slib.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee si t\u011b m\u016f\u017eu nechat na ve\u010de\u0159i? Nebo…“ Tom se odml\u010del, nebyl si jist\u00fd, jak si stoj\u00ed. Nechystal se navrhnout sexu\u00e1ln\u00ed \u010dinnost, cht\u011bl po\u010dkat a vz\u00edt to Billov\u00fdm tempem, aby zjistil, kdy jeho p\u0159\u00edtel bude n\u011bco cht\u00edt.<\/p><\/div>\n

„Ach, j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Bill a pot\u0159\u00e1sl hlavou. „P\u0159i\u0161el jsem si pro sv\u016fj l\u00e9\u010div\u00fd \u010das s Tomem, v\u00ed\u0161. P\u016fj\u010den\u00e9 auto, bl\u00e1zniv\u00e1 b\u011bsn\u00edc\u00ed matka. L\u00e9ky proti bolesti doma na no\u010dn\u00edm stolku. Za chvilku budu muset odej\u00edt.“ P\u0159itiskl se v\u0161ak k Tomovi pevn\u011bji, jako by cht\u011bl sv\u00e1 slova pop\u0159\u00edt.<\/div>\n
Tom si povzdechl a dr\u017eel si jej bl\u00edzko u sebe. „Pak jsem r\u00e1d, \u017ee t\u011b m\u00e1m aspo\u0148 pro te\u010f.“<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi se neslo p\u0159es cel\u00e9 parkovi\u0161t\u011b, jak se Tom vysoukal ze sv\u00e9ho Lexuse, neschopn\u00fd nechat za sebou svou mizernou n\u00e1ladu. M\u011bl p\u0159ed sebou je\u0161t\u011b jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku, ale m\u00edsto, ze kter\u00e9ho se pr\u00e1v\u011b vr\u00e1til, byl d\u016fm Trumper\u016f, kde Claire zabarik\u00e1dovala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-37","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=37"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=37"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=37"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=37"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}