{"id":3702,"date":"2014-09-18T17:00:00","date_gmt":"2014-09-18T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3690"},"modified":"2014-09-18T17:00:00","modified_gmt":"2014-09-18T16:00:00","slug":"blue-bird-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/09\/18\/blue-bird-2\/","title":{"rendered":"Blue Bird 2."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Z cel\u00e9ho srdce bych v\u00e1m cht\u011bla pod\u011bkovat. Neum\u00edte si ani p\u0159edstavit, jakou radost mi sv\u00fdmi slovy d\u011bl\u00e1te a jak moc to pro m\u011b znamen\u00e1. S n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm jsem v\u016fbec nepo\u010d\u00edtala. Jste skv\u011bl\u00e9 a tenhle d\u00edl pat\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9 z v\u00e1s! \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

Nepsal se mi lehce. Je hodn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 a bolestiv\u00e9 vc\u00edtit se do zoufale miluj\u00edc\u00edch se osob, kter\u00e9 to maj\u00ed tak komplikovan\u00e9 a t\u011b\u017ek\u00e9. Je\u0161t\u011b te\u010f to na m\u011b p\u016fsob\u00ed a je mi smutno. C\u00edt\u00edm \u00fazkost, zoufalstv\u00ed, pr\u00e1zdnotu a jsem opravdu r\u00e1da, \u017ee jsem n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm nemusela proch\u00e1zet i j\u00e1. I p\u0159esto douf\u00e1m, \u017ee si d\u00edl u\u017eijete :).<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill pomalu otev\u0159el dve\u0159e a nen\u00e1padn\u011b proklouzl dovnit\u0159 v nad\u011bji, \u017ee se mu poda\u0159\u00ed dostat se na poschod\u00ed, ani\u017e by jej n\u011bkdo zahl\u00e9dl. Jeho kroky byly rychl\u00e9 a hlasit\u00e9, p\u0159esto nem\u011bl strach, \u017ee by je n\u011bkdo zaslechl. \u0158ev tane\u010dn\u00ed muziky a fale\u0161n\u00e9 t\u00f3ny opil\u00fdch lid\u00ed ve vedlej\u0161\u00ed m\u00edstnosti by pohltily snad i zvuky \u0159\u00edt\u00edc\u00ed se laviny. Neohl\u00ed\u017eel se; oto\u010dil se teprve ve chv\u00edli, kdy se kone\u010dn\u011b ocitnul u schodi\u0161t\u011b a cht\u011bl se ujistit, \u017ee jej Pumba n\u00e1sledoval. Sklonil hlavu a n\u011b\u017en\u00fdm pohledem p\u0159el\u00e9tl mal\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b u sv\u00fdch nohou. Pumba n\u011bkolikr\u00e1t hrav\u011b za\u0161t\u011bkal, postavil se na zadn\u00ed a p\u0159edn\u00edma kon\u010detinama se sna\u017eil \u0161plhat po Billov\u00fdch kalhot\u00e1ch. Bill jej s \u00fasm\u011bvem sledoval; byl opravdu zv\u011bdav\u00fd, jak dlouho jej to bude bavit. Nep\u0159e\u0161lo ani deset vte\u0159in a \u0161t\u011bn\u011b svou snahu vzdalo. Posadilo se naproti Billovi a unaven\u011b zaz\u00edvalo, vytrvale vrt\u00edc oc\u00e1skem.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ sklonil se k n\u011bmu a vzal jej do n\u00e1ru\u010de. „P\u016fjdeme spinkat, ano?“ Po\u0161imral jej za uchem a vystoupil na prvn\u00ed schod.<\/div>\n
„BILLE!“<\/p>\n

Zni\u010den\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. M\u011bl b\u00fdt rychlej\u0161\u00ed. Zhluboka se nadechl, a zat\u00edmco se k n\u00ed ot\u00e1\u010del tv\u00e1\u0159\u00ed, p\u0159ipom\u00ednal si, \u017ee mu v podstat\u011b nic neud\u011blala a mohl by se chovat alespo\u0148 tro\u0161ku p\u0159\u00e1telsky. Na rtech vykouzlil drobn\u00fd \u00fasm\u011bv a pod\u00edval se na ni. Hned na prvn\u00ed pohled bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee toho vypila v\u00edc, ne\u017e bylo vhodn\u00e9. I p\u0159esto, \u017ee se ledva dr\u017eela na nohou, kroutila boky do rytmu rychl\u00e9 p\u00edsn\u011b, hih\u0148ala se hloup\u00fdm p\u0159ipom\u00ednk\u00e1m sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel a natahovala po Billovi ruce. Bill se na ni ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b zad\u00edval.<\/p>\n

„Pr\u00e1v\u011b jsem si cht\u011bl j\u00edt lehnout,“ p\u00edpl a hlavou uk\u00e1zal sm\u011brem k pokoj\u016fm. Za\u010d\u00ednala jej bolet hlava a u\u017e jen z jej\u00edho alkoholov\u00e9ho dechu se mu d\u011blalo \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„NESMYSL!“ vyk\u0159ikla, vytrhla mu z rukou mal\u00e9ho Pumbu a polo\u017eila jej na podlahu. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se chytila za hlavu, m\u00edrn\u011b zakol\u00edsala, ale ust\u00e1la to d\u0159\u00edv, ne\u017e k n\u00ed musel Bill p\u0159istoupit a zachytit ji. „MUS\u00cd\u0160 SI SE MNOU P\u0158IP\u00cdT!“ sna\u017eila se p\u0159ek\u0159i\u010det hlasitou hudbu.<\/div>\n
„Rio, j\u00e1 n\u011bjak nem\u00e1m chu\u0165 na alkohol. Zbyte\u010dn\u011b bych v\u00e1m v\u0161em kazil n\u00e1ladu.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Za\u010d\u00ednal b\u00fdt bezradn\u00fd. Copak nech\u00e1pala, \u017ee se s n\u00ed nedok\u00e1zal norm\u00e1ln\u011b bavit? \u017de jej i pouh\u00fd pohled na ni l\u00e1mal na kousky? Bolelo to. Jej\u00ed \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv mu nedovoloval zhluboka se nadechnout. Rozz\u00e1\u0159en\u00fdma o\u010dima mu vypalovala hlubokou d\u00edru p\u0159\u00edmo doprost\u0159ed hrudn\u00edku. Divil se, \u017ee byl je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d na\u017eivu. Jeho srdce zvl\u00e1dalo tlouct i p\u0159esto, kolik \u00fader\u016f denn\u011b utr\u017eilo.<\/div>\n
C\u00edtil, jak se mu do o\u010d\u00ed derou slzy. Zoufale pot\u0159eboval ut\u00e9ct co nejd\u00e1l od v\u0161ech z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch. Co nejd\u00e1l od sv\u00e9ho bratra a pouta, kter\u00e9mu nemohl nikdy uniknout. Rozt\u0159\u00e1sl se a v duchu zoufale prosil, aby jej u\u017e kone\u010dn\u011b nechala na pokoji.<\/p>\n

„Bille, no tak! I ty se pot\u0159ebuje\u0161 na chv\u00edli uvolnit. Kdy\u017e nechce\u0161 p\u00edt, nemus\u00ed\u0161.“ Na opil\u00e9ho \u010dlov\u011bka artikulovala a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. „M\u016f\u017ee\u0161 si d\u00e1t colu, nebo ti nam\u00edch\u00e1me n\u011bjak\u00fd nealkoholick\u00fd drink. Pros\u00edm, z\u016fsta\u0148. Jeden m\u016fj p\u0159\u00edtel by se s tebou moc r\u00e1d sezn\u00e1mil. V\u011b\u0159 mi, bude se ti l\u00edbit.“<\/div>\n

Nebude,<\/em> pomyslel si, ale p\u0159ekvapiv\u011b se nebr\u00e1nil, kdy\u017e jej chytila za ruku a tahala mezi ostatn\u00ed do samotn\u00e9ho epicentra z\u00e1bavy, kter\u00e9mu se cel\u00fd ve\u010der \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyh\u00fdbal. Byl zvykl\u00fd na stovky p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed up\u00edraj\u00edc\u00edch se jen na n\u011bj, ale v tu chv\u00edli by dal cokoliv za to, aby nebyl st\u0159edobodem jejich pozornosti. Deset z\u00edraj\u00edc\u00edch, ciz\u00edch lid\u00ed jej z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu sp\u00ed\u0161 vyd\u011bsilo. P\u0159i\u0161el si jako \u0161tvan\u00e1 zv\u011b\u0159. Jako by se ocitl na sv\u00e9 vlastn\u00ed dra\u017eb\u011b a Ria se jej sna\u017eila prodat za nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou cenu. V\u017edy byla takov\u00e1. Musela m\u00edt jen to nejlep\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 proto si za\u010dala pr\u00e1v\u011b s jeho bratrem. S jeho<\/em> Tomem.<\/p>\n

V nevkusn\u011b vyzdoben\u00e9 m\u00edstnosti z\u016fst\u00e1vala pouze dv\u011b voln\u00e1 m\u00edsta – jedno hned po boku Rii, kter\u00e9 z\u0159ejm\u011b pat\u0159ilo jeho dvoj\u010deti, a druh\u00e9 vedle vysok\u00e9ho, siln\u00e9ho kluka, kter\u00fd z n\u011bj nespou\u0161t\u011bl pohled. Nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 na vybranou. Posadil se a sklonil hlavu, doufaje, \u017ee se t\u00edm odpout\u00e1 od t\u011bch dot\u011brn\u00fdch pohled\u016f. Zat\u00edmco mu Ria p\u0159ipravovala drink, nerv\u00f3zn\u011b z\u00edral na kone\u010dky sv\u00fdch prst\u016f a modlil se, aby se k nim kone\u010dn\u011b p\u0159ipojil i Tom a zachr\u00e1nil jej. Nem\u011bl od n\u011bj odch\u00e1zet. M\u011bl rad\u011bji z\u016fstat s n\u00edm; mo\u017en\u00e1 by spolu nemluvili, ale jist\u011b by se c\u00edtil hezky. Mohli spolu ml\u010dky z\u00edrat na vodn\u00ed hladinu nebo po\u010d\u00edtat hv\u011bzdy p\u0159esn\u011b tak, jako kdy\u017e byli d\u011bti.<\/p>\n

„Tady m\u00e1\u0161.“ K u\u0161\u00edm mu dolehl Riin piskot.<\/div>\n

Zvedl hlavu a nat\u00e1hl ruku po sklence s jantarov\u00fdm obsahem. Smutn\u011b se pousm\u00e1l. N\u00e1poj m\u011bl stejnou barvu, jako Tomovy o\u010di, d\u00edvaj\u00edc\u00ed se p\u0159\u00edmo do slunce.<\/div>\n
„Tohle je moje p\u00edse\u0148!“ vyk\u0159ikla najednou men\u0161\u00ed tmavovl\u00e1ska, kter\u00e9 si Bill do t\u00e9 chv\u00edle v\u016fbec nev\u0161iml, a vysko\u010dila na nohy, p\u0159i\u010dem\u017e narazila do stolu a p\u0159evrhla pivo chlapci sed\u00edc\u00edmu vedle n\u00ed. Ten byl v\u0161ak natolik opil\u00fd, \u017ee si toho v\u016fbec nev\u0161iml a rad\u011bji j\u00ed okat\u011b civ\u011bl do v\u00fdst\u0159ihu. K tan\u010d\u00edc\u00ed d\u00edvce se postupn\u011b p\u0159ipojili i ostatn\u00ed.<\/div>\n
Jedin\u00ed, kte\u0159\u00ed z\u016fstali sed\u011bt, byli Bill a kluk vedle n\u011bj, kter\u00fd jej sv\u00fdm o\u010dividn\u00fdm z\u00e1jmem za\u010d\u00ednal otravovat. Pohodil hlavou a upil ze sv\u00e9ho drinku. Dal by cokoliv za svou dlouhou \u010dernou ofinu, za kterou se kdysi tak r\u00e1d ukr\u00fdval. Chv\u00edli si tekutinu nezaujat\u011b p\u0159el\u00e9val v \u00fastech, vn\u00edmal jej\u00ed naho\u0159klou p\u0159\u00edchu\u0165, ne\u017e polkl a op\u0159el se z\u00e1dy o mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Hodn\u011b jsem toho o tob\u011b sly\u0161el.“ Zaslechl cizinc\u016fv hlas a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Rozt\u0159\u00e1sl se, ale rozhodl se ho ignorovat a d\u00e1l zaryt\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe.<\/div>\n

„Kde jsi se po celou dobu schov\u00e1val? Nemohl jsem se do\u010dkat, a\u017e se sezn\u00e1m\u00edme.“<\/div>\n
Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou a v\u011bnoval cizinci kradm\u00fd pohled. Tenhle se mu m\u011bl l\u00edbit? V o\u010d\u00edch m\u011bl n\u011bco hodn\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho, pod hust\u00fdm porostem tmav\u00fdch vous\u016f ukr\u00fdval \u00falisn\u00fd \u00fasm\u011bv. Na hlav\u011b nevkusn\u00e9 pta\u010d\u00ed hn\u00edzdo. Opravdu byl tak o\u0161kliv\u00fd? Nebo byl o\u0161kliv\u00fd u\u017e jen t\u00edm, \u017ee se ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobal Tomovi?<\/div>\n
M\u00edsto odpov\u011bdi se po\u0159\u00e1dn\u011b napil.<\/div>\n
Byl pevn\u011b rozhodnut\u00fd rychle dop\u00edt svou sklenku a j\u00edt sp\u00e1t. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe a povzdechl si. P\u0159edt\u00edm v\u0161ak mus\u00ed je\u0161t\u011b naj\u00edt Pumbu, kter\u00fd se n\u011bkam vytratil.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e se Tom o necelou p\u016fl hodinu pozd\u011bji vr\u00e1til do chatky, nesta\u010dil se divit, jakmile mezi ostatn\u00edmi vysm\u00e1t\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi spat\u0159il i tu Billovu. Z\u016fstal st\u00e1t na prahu dve\u0159\u00ed, tak\u00e9 se usm\u00e1l a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vrt\u011bl hlavou. U\u017e dlouho jej nevid\u011bl v tak dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Sm\u00e1l se spole\u010dn\u011b s ostatn\u00edmi n\u011bjak\u00e9mu vtipu, kter\u00fd vypr\u00e1v\u011bl vysok\u00fd kluk po jeho boku. Z\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko, houpal se ze strany na stranu v rytmu p\u00edsn\u011b a vypadal nadm\u00edru spokojen\u011b.<\/p><\/div>\n

A v t\u00e9 chv\u00edli si toho Tom v\u0161iml. Ten kluk m\u011bl omotanou ruku kolem Billova pasu a kone\u010dky prst\u016f jej hladil pod tri\u010dkem. Obr\u00e1til se mu \u017ealudek. Jako by se najednou zpomalil sv\u011bt. Nebyl schopen vn\u00edmat nic krom\u011b t\u011bch dvou. Nerozum\u011bl tomu. Bill na sebe nikdy nenechal sahat takov\u00fdm zp\u016fsobem. Nen\u00e1vid\u011bl doteky ciz\u00edch lid\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy na hrudi uc\u00edtil t\u011b\u017ek\u00fd tlak, zalapal po dechu a odvr\u00e1til pohled. M\u011bl akor\u00e1t dost. Nedok\u00e1zal se na to v\u00edc d\u00edvat.<\/p>\n

„Tak jak\u00e1 jsem?“<\/div>\n

Zaslechl tich\u00fd \u0161epot a vz\u00e1p\u011bt\u00ed mu na krku p\u0159ist\u00e1l polibek.<\/div>\n
„Jak se ti tohle poda\u0159ilo?“ zeptal se p\u0159es ob\u0159\u00ed knedl\u00edk v krku a sna\u017eil se p\u016fsobit co mo\u017en\u00e1 nej\u0161\u0165astn\u011bji.<\/div>\n
Ria mu omotala ruce kolem bok\u016f a zezadu se k n\u011bmu p\u0159itiskla. M\u011bl chu\u0165 odstr\u010dit ji, rozb\u011bhnout se za Billem a odv\u00e9zt jej co nejd\u00e1l od toho nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho brad\u00e1\u010de.<\/div>\n
„Pot\u0159eboval se jenom uvolnit, tak jsem mu tro\u0161ku pomohla,“ zahih\u0148ala se a drze mu str\u010dila ruku pod pr\u00e1dlo. Jakmile na\u0161la to, co hledala, spokojen\u011b mlaskla a pustila se do l\u00edn\u00e9ho hlazen\u00ed v nad\u011bji, \u017ee Toma vydr\u00e1\u017ed\u00ed na takovou m\u00edru, \u017ee z n\u00ed strhne oble\u010den\u00ed je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e p\u0159ekro\u010d\u00ed pr\u00e1h pokoje.<\/div>\n
„Rio,“ vydechl. Za\u010d\u00ednalo mu to pomalu doch\u00e1zet. „Cos ud\u011blala?“ zeptal se relativn\u011b klidn\u011b.<\/div>\n
Ria pustila jeho m\u011bkk\u00fd penis, o\u010dividn\u011b zklam\u00e1na Tomovou reakc\u00ed, ale neodpov\u011bd\u011bla. Tom se uvolnil z jej\u00edho sev\u0159en\u00ed, vyt\u00e1hl jej\u00ed ruce ze sv\u00fdch trenek a oto\u010dil se k n\u00ed tv\u00e1\u0159\u00ed. „Co jsi ud\u011blala?“ zopakoval.<\/div>\n
Ria se v\u00e1hav\u011b kousla do rtu a pohodila vlasy.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee na m\u011b tohle neplat\u00ed,“ zavr\u010del.<\/div>\n

„Dala jsem mu do drinku n\u011bco leh\u010d\u00edho, ale-„<\/div>\n
„N\u011bco leh\u010d\u00edho?“ zalapal po dechu. „Mysl\u00ed\u0161 drogu?“ T\u00e1zav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Nic to nen\u00ed, Tome. Nijak mu to neubl\u00ed\u017e\u00ed. U\u017eije si p\u00e1rty a do r\u00e1na se z toho vysp\u00ed.“<\/div>\n
„Zbl\u00e1znila ses?!“ Nemohl tomu uv\u011b\u0159it. „Prosil jsem t\u011b, abyste sem netahali to svinstvo.“<\/div>\n
„Tome, uklidni se. D\u011bl\u00e1\u0161, jako bych snad byla n\u011bjak\u00e1 fe\u0165a\u010dka. Jedna mal\u00e1 pilulka je\u0161t\u011b nikomu neubl\u00ed\u017eila. M\u00e1m narozeniny, cht\u011bli jsme se jen po\u0159\u00e1dn\u011b zabavit,“ \u0159ekla a ne\u0161ikovn\u011b zavr\u00e1vorala. „Pod\u00edvej se na n\u011bj, bav\u00ed se,“ usm\u00e1la se a uk\u00e1zala prstem na Billa, kter\u00fd se nyn\u00ed dr\u017eel za hlavu a ne\u0161ikovn\u011b odsouval velkou ruku, s\u00e1paj\u00edc\u00ed se po jeho kalhot\u00e1ch. „Ten kluk mu nic neud\u011bl\u00e1, chce si jen pohr\u00e1t a p\u0159esn\u011b to Bill pot\u0159ebuje. Uvolnit se, na nic nemyslet a u\u017e\u00edvat si. Ur\u010dit\u011b mi r\u00e1no je\u0161t\u011b pod\u011bkuje.“<\/div>\n
„Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt taky mimo,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou, odsunul ji od sebe a ud\u011blal p\u0159esn\u011b to, po \u010dem tou\u017eil od chv\u00edle, co Billa spat\u0159il v objet\u00ed toho idiota.<\/p>\n

Napochodoval do m\u00edstnosti, do jedn\u00e9 ruky vzal Bill\u016fv zeb\u0159\u00ed blok, druhou jej chytil za ruku a t\u00e1hl jej ven, ignoruj\u00edc nech\u00e1pav\u00e9 pohledy, kter\u00e9 vz\u00e1p\u011bt\u00ed naplnily cel\u00fd pokoj. Jeho r\u00e1zn\u00e9 kroky byly tak hlasit\u00e9, \u017ee mo\u017en\u00e1 nep\u0159ehlu\u0161ily \u0159ev r\u00e1dia, ale ve v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch vzbudily respekt a podez\u0159en\u00ed, \u017ee ud\u011blali n\u011bco, co nem\u011bli. Chv\u00edli na sebe zmaten\u011b z\u00edrali a pot\u00e9 se rozhodli pokra\u010dovat v oslav\u011b. Ria je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u016fst\u00e1vala ukryta v \u0161eru pr\u00e1zdn\u00e9 chodby, ne\u017e se odv\u00e1\u017eila p\u0159ipojit se k nim.<\/p>\n

Jakmile se ocitli p\u0159ed chatkou, Tom zcela zm\u011bnil sv\u016fj postoj. Pustil Billovu t\u0159esouc\u00ed se ruku a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji op\u011bt chytil; n\u011b\u017en\u011b a ochranitelsky. Hn\u011bv a zu\u0159ivost v jeho o\u010d\u00edch byla okam\u017eit\u011b nahrazena bezb\u0159ehou l\u00e1skou. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu a zlehka vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.<\/div>\n

„Bille?“ \u0161eptl a m\u011bkce jej pohladil po l\u00edci. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
Bill se slab\u011b t\u0159\u00e1sl, vys\u00edlen\u011b se o Toma op\u00edral a smutn\u00fdm pohledem hled\u011bl do pr\u00e1zdna. Tom se neodva\u017eoval h\u00e1dat, co se s n\u00edm v tu chv\u00edli d\u011blo. Jeliko\u017e ani jeden z nich nikdy p\u0159edt\u00edm nic podobn\u00e9ho nevyzkou\u0161eli, netu\u0161il, jestli m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 vidiny, nebo mu je jen \u0161patn\u011b a styd\u00ed se to \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Bille,“ zopakoval ti\u0161e a omotal mu ruce kolem bok\u016f, zat\u00edmco jej pomalu vedl zp\u011bt na molo. Mo\u017en\u00e1 mu \u010derstv\u00fd vzduch a men\u0161\u00ed proch\u00e1zka ud\u011blaj\u00ed dob\u0159e. „Pod\u00edvej se na m\u011b.“<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy se prodrali hust\u00fdm porostem a vzduch se naplnil v\u016fn\u00ed bl\u00edzk\u00e9ho jezera, Bill kone\u010dn\u011b op\u011btoval jeho pohled. Tom netu\u0161il, co se pr\u00e1v\u011b odehr\u00e1v\u00e1 v jeho hlav\u011b, ale okam\u017eit\u011b si v\u0161iml, \u017ee se mu o\u010di zalily slzami. Napr\u00e1zdno otev\u00edral a zav\u00edral \u00fasta jako ryba na suchu, ale ne\u0159ekl ani jedin\u00e9 slovo.<\/p>\n

„Je ti \u0161patn\u011b?“ zeptal se jej Tom m\u011bkce a pomohl mu doj\u00edt a\u017e na molo, kde se oba posadili.<\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou a rozt\u0159\u00e1sl se je\u0161t\u011b v\u00edce.<\/div>\n
„Nebo zima?“ zkou\u0161el d\u00e1l. Rychle ze sebe svl\u00e9kl \u010dern\u00fd svetr a Billa do n\u011bj pe\u010dliv\u011b zabalil. „Je to lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n
Bill se stulil do Tomovy mikiny a zhluboka d\u00fdchal. „To\u010d\u00ed se mi hlava,“ promluvil nakonec zesl\u00e1bl\u00fdm hl\u00e1skem, vyh\u00fdbaje se Tomovu pohledu.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bys to mohl zkusit vyzvracet.“<\/div>\n
Bill prudce vyvalil o\u010di. „Nechci zvracet,“ p\u00edpl \u00fazkostliv\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se zv\u011bdav\u011b zahled\u011bl na oblohu. „Pod\u00edvej,“ \u0161eptl a s v\u00fdrazem mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte ukazoval na nebe.<\/div>\n
Tom netu\u0161il, kam se m\u00e1 d\u00edvat d\u0159\u00edv. V hrudi mu spla\u0161en\u011b tlouklo srdce, sv\u011bt se s n\u00edm zu\u0159iv\u011b to\u010dil i bez po\u017eit\u00ed drogy. Nepamatoval si, kdy mu byl naposledy takhle bl\u00edzko. Kdy naposledy c\u00edtil jeho n\u00e1dhernou v\u016fni, teplo jeho t\u0159esouc\u00edho se t\u011bla, energii a \u017eivot, kter\u00e9 v n\u011bm pulzovaly. Myslel si, \u017ee jej nav\u017edy ztratil a nyn\u00ed jej m\u011bl na dosah rukou. I p\u0159esto, jak moc se sna\u017eil zm\u011bnit a zni\u010dit v\u0161e, co na n\u011bm Tom miloval, nepoda\u0159ilo se mu to. Po\u0159\u00e1d byl n\u00e1dhern\u00fd. Po\u0159\u00e1d jej zoufale miloval.<\/div>\n
„Tomi.“<\/p>\n

Ze zamy\u0161len\u00ed jej vytrhl tich\u00fd hlas. M\u00e1lem se na m\u00edst\u011b roztekl, jakmile se jeho tv\u00e1\u0159 n\u00e1hle ocitla v sev\u0159en\u00ed Billov\u00fdch dlan\u00ed a Bill ji zvedl tak, aby jej donutil d\u00edvat se na oblohu. „M\u00e1\u0161 se d\u00edvat na nebe,“ roztomile se mu motal jazyk.<\/div>\n

Tom kone\u010dn\u011b odtrhl pohled od jeho sladk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a poslechl.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 to?“ zeptal se Bill jemn\u011b.<\/div>\n
„Vid\u00edm m\u011bs\u00edc a hv\u011bzdy. Spoustu hv\u011bzd.“ Oto\u010dil hlavu a sledoval Bill\u016fv rozz\u00e1\u0159en\u00fd profil. Byl by schopen zem\u0159\u00edt pro ten \u00fasm\u011bv. Zraniteln\u00fd, nevinn\u00fd, magick\u00fd. „Co vid\u00ed\u0161 ty?“ pohladil jej po tv\u00e1\u0159i. Kone\u010dn\u011b si zvykal na to, \u017ee ji\u017e v\u00edce nebyla dokonale hladk\u00e1 jako kdysi, ale pokryta bled\u00fdm strni\u0161t\u011bm.<\/div>\n
„Vid\u00edm pt\u00e1\u010dka.“<\/div>\n
„Pt\u00e1ka?“<\/div>\n
„To modr\u00e9 pt\u00e1\u010de z ukol\u00e9bavky.“<\/div>\n
Tom zav\u0159el o\u010di, na rty mu vystoupil m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv. Vr\u00e1tili se do d\u011btsk\u00fdch let. Nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho si v tu chv\u00edli nemohl p\u0159\u00e1t. Nev\u011b\u0159il by, \u017ee si na to Bill bude je\u0161t\u011b pamatovat a u\u017e v\u016fbec ne, \u017ee si na to vzpomene pr\u00e1v\u011b v tuhle chv\u00edli. Bylo to p\u0159eci tak d\u00e1vno.<\/p>\n

„Bude\u0161 se pt\u00e1t ty, nebo se m\u00e1m pt\u00e1t j\u00e1?“ oto\u010dil se tv\u00e1\u0159\u00ed k Tomovi a Tom op\u011bt zalapal po dechu. Byl \u00fapln\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Kdysi touhle malou hrou dok\u00e1zali str\u00e1vit cel\u00e9 hodiny. Dlouh\u00e9 hodiny ot\u00e1zek a dopov\u011bd\u00ed. \u00dasm\u011bv\u016f a radosti. Mo\u017en\u00e1 nade\u0161el ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das vdechnout \u017eivot star\u00e9 tradici. Vdechnout \u017eivot jejich poutu.<\/div>\n

Zhluboka se nadechl a zav\u0159el o\u010di. Kdy\u017e je otev\u0159el, vyhledal Bill\u016fv pohled a op\u011bt se zlehka dotkl jeho tv\u00e1\u0159e. „Pt\u00e1\u010dku hledaj\u00edc\u00ed skr\u00fd\u0161, na co mysl\u00ed\u0161, o \u010dem sn\u00ed\u0161<\/em>?“<\/div>\n
Bill posmutn\u011bl, ale nep\u0159est\u00e1val se usm\u00edvat. „Chci, aby bylo tohle jezero pln\u00e9 t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed \u010dokol\u00e1dy na sv\u011bt\u011b,“ \u0159ekl a vesele rozhodil rukama.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Sp\u00ed\u0161 by sis m\u011bl p\u0159\u00e1t to, abys um\u011bl plavat. Nez\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jestli je v n\u011bm voda nebo \u010dokol\u00e1da, utopil by ses.“<\/div>\n
Bill hrav\u011b zavrt\u011bl hlavou, klekl si a p\u0159isunul se k Tomovi bl\u00ed\u017e. „Neutopil, proto\u017ee by ses tady objevil a zachr\u00e1nil m\u011b. Jako v\u017edy.“<\/div>\n
„Te\u010f jsem p\u0159i\u0161el pozd\u011b. Mrz\u00ed m\u011b to, Bille.“ Nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f zlehka p\u0159ejel p\u0159es Billovy usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se rty. „M\u011bl jsem j\u00edt s tebou, nebo t\u011b p\u0159inutit z\u016fstat. Prost\u011b ud\u011blat n\u011bco, ud\u011blat cokoliv, a-„<\/div>\n
Bill mu nemotorn\u011b p\u0159ilo\u017eil prst na rty, a t\u00edm jej okam\u017eit\u011b uml\u010del.<\/div>\n
„Jsem na \u0159ad\u011b,“ zast\u00e9nal a zad\u00edval se Tomovi hluboko do o\u010d\u00ed. „Pt\u00e1\u010dku hledaj\u00edc\u00ed skr\u00fd\u0161, na co mysl\u00ed\u0161, o \u010dem sn\u00ed\u0161<\/em>?“<\/div>\n
Naklonil hlavu na stranu a nespou\u0161t\u011bl z Toma om\u00e1men\u00fd pohled. M\u011bl pocit, \u017ee se ka\u017edou chv\u00edl\u00ed rozlet\u00ed na kousky. N\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj zoufale ho\u0159elo a zp\u016fsobovalo mu masochisticky p\u0159\u00edjemnou bolest.<\/p>\n

Tom se pousm\u00e1l, ale m\u00edsto odpov\u011bdi ud\u011blal prudk\u00fd pohyb, kter\u00fdm Billa uv\u011bznil ve sv\u00e9m objet\u00ed. Jednu ruku mu omotal kolem bok\u016f, druhou mu zlehka polo\u017eil na z\u00e1da a p\u0159itiskl jej k sob\u011b. C\u00edtil, jak je Bill nesv\u016fj. N\u011bkolik vte\u0159in z\u016fst\u00e1val bez pohnut\u00ed, pouze z\u00edraj\u00edc\u00ed do pr\u00e1zdna. Tom u\u017e si nemyslel, \u017ee se v\u016fbec do\u010dk\u00e1 odezvy na sv\u00e9 objet\u00ed, kdy\u017e najednou uc\u00edtil, jak se k n\u011bmu Bill pla\u0161e tul\u00ed. Jak se choul\u00ed do jeho n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n

Hlavu vlo\u017eil do prohlubn\u011b mezi Tomov\u00fdm krkem a ramenem, ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po op\u00e1len\u00e9, chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei. Neuv\u011bdomoval si, co d\u011bl\u00e1. Necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let. Bylo mu n\u00e1dhern\u011b a Tom byl s n\u00edm. Dr\u017eel jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed stejn\u011b siln\u011b jako p\u0159ed lety. Zmizelo v\u0161e, co se ud\u00e1lo mezit\u00edm. Op\u011bt tady byli pouze oni dva. Na ni\u010dem jin\u00e9m nez\u00e1le\u017eelo. Zav\u0159el o\u010di a soust\u0159edil se na n\u00e1dhernou v\u016fni, kter\u00e1 jej obklopovala ze v\u0161ech stran.<\/p>\n

„Jsi ten nejvo\u0148av\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b,“ p\u00edpl a zvedl hlavu, aby se jeho pohled mohl setkat s t\u00edm Tomov\u00fdm.<\/div>\n

Tom mu v\u011bnoval sladk\u00fd \u00fasm\u011bv. „Takov\u00e9 slovo neexistuje, trdlo,“ \u0161eptl a nosem jej n\u011b\u017en\u011b dloubl do obli\u010deje. V\u011bd\u011bl, \u017ee to, co d\u011blaj\u00ed, je p\u0159\u00edli\u0161. V\u011bd\u011bl tak\u00e9 to, \u017ee neb\u00fdt Riiny hlouposti, Bill by byl d\u00e1vno uzam\u010den ve sv\u00e9 ulit\u011b a nejpravd\u011bpodobn\u011bji spal.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee von\u00ed\u0161 nejkr\u00e1sn\u011bji na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b,“ opravil se a dlan\u00ed pohladil Tomovu kl\u00ed\u010dn\u00ed kost. B\u00e1l se vst\u00e1t. V\u0161echno se s n\u00edm to\u010dilo, v\u0161echno bylo nejasn\u00e9 a rozmazan\u00e9. Jedin\u00e9, co vid\u011bl zcela jasn\u011b, byl Tom.<\/div>\n
„To ty taky.“<\/div>\n
Bill p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di. „Kr\u00e1sn\u011bji ne\u017e Ria?“<\/div>\n
Tom si povzdechl. I kdyby na to m\u011bl Bill do r\u00e1na zapomenout, b\u011bhem t\u00e9hle noci si necht\u011bl na nic hr\u00e1t. Byla to zcela v\u00fdjime\u010dn\u00e1 chv\u00edle, takov\u00e1, o n\u00ed\u017e v\u00edte, \u017ee se u\u017e nemus\u00ed opakovat. \u017de m\u016f\u017ee b\u00fdt posledn\u00ed.<\/div>\n
„Nikdo nevon\u00ed tak kr\u00e1sn\u011b jako ty, Bille,“ p\u0159iznal rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a p\u0159itulil jej k sob\u011b je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/p>\n

Bill se rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. C\u00edtil, \u017ee mu v b\u0159i\u0161e vybuchuj\u00ed stovky oh\u0148ostroj\u016f. Byl si jist\u00fd, \u017ee v n\u011bm Tomova slova rozechv\u011bla ka\u017edi\u010dkou \u010d\u00e1ste\u010dku jeho t\u011bla. Sklonil pohled ke sv\u00fdm dlan\u00edm; k v\u00fdrazn\u00e9 hus\u00ed k\u016f\u017ei na z\u00e1p\u011bst\u00edch a m\u00e1lem \u0161t\u011bst\u00edm vyp\u00edskl, jakmile post\u0159ehl, \u017ee Tomovy ruce vypadaly stejn\u011b. Narovnal se a s plach\u00fdm \u00fasm\u011bvem se naklonil k jeho tv\u00e1\u0159i. D\u0159\u00edv, ne\u017e Tom sta\u010dil zkolabovat, sklonil hlavu a rychle jej pol\u00edbil na krk. Bylo to nevinn\u00e9, plach\u00e9 a p\u0159esto dechberouc\u00ed. Ta kr\u00e1tk\u00e1 pusinka vyjad\u0159ovala mnohem v\u00edc ne\u017e stovky polibk\u016f. A Tom to v\u011bd\u011bl. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n

„M\u016f\u017ee\u0161 to ud\u011blat i ty, pokud chce\u0161,“ \u0161eptl Bill.<\/div>\n
Ut\u00e1p\u011bl se v Tomov\u011b pohledu, a kdy\u017e si v\u0161iml nesm\u011bl\u00e9ho k\u00fdvnut\u00ed hlavou, rozepnul si mikinu a odkryl t\u00edm sv\u016fj labut\u00ed krk. Sn\u011bhov\u00e1 poko\u017eka se r\u00e1zem zalila z\u00e1\u0159\u00ed m\u011bs\u00edce a Tom myslel, \u017ee ze\u0161\u00edl\u00ed, kdy\u017e k n\u00ed p\u0159ibl\u00ed\u017eil svou tv\u00e1\u0159. Zprvu po n\u00ed pouze rychle p\u0159ejel stisknut\u00fdmi rty, ale Bill\u016fv v\u00fdraz – om\u00e1men\u011b pootev\u0159en\u00e9 rty a stisknut\u00e1 v\u00ed\u010dka – jej donutil zahodit v\u0161echno za hlavu. Pootev\u0159el rty a v\u011bnoval b\u011blostn\u00e9 k\u016f\u017ei skute\u010dn\u00fd, zoufal\u00fd polibek. Byla to vte\u0159ina, mo\u017en\u00e1 i m\u00e9n\u011b, co mu bylo dovoleno p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k zak\u00e1zan\u00e9mu ovoci. Pouh\u00e1 chvilka, ale p\u0159esto v\u011bd\u011bl, \u017ee byla velkou chybou.<\/p>\n

Bill m\u011bl v sob\u011b n\u011bco magick\u00e9ho. Nemohli jste z n\u011bj m\u00edt jenom kousek. Pokud jste u\u017e jednou p\u0159ekro\u010dili hranici, pokud v\u00e1m dovolil p\u0159ibl\u00ed\u017eit se k n\u011bmu tak bl\u00edzko, u\u017e nebylo cesty zp\u011bt. Neodch\u00e1zel v\u00e1m z mysli, ned\u00e1val v\u00e1m sp\u00e1t, dokud jste z n\u011bj nem\u011bli v\u0161echno. Dokud v\u00e1m naprosto nepat\u0159il. Po v\u0161ech sm\u011brech, jak \u010dlov\u011bk \u010dlov\u011bku pat\u0159it m\u016f\u017ee.<\/div>\n

Kdy\u017e se od n\u011bj Tom odsouval, p\u0159\u00e1l si, aby mu ze rt\u016f nikdy nezmizela stopa Billovy sladk\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Ulo\u017e\u00edm t\u011b, ano?“ \u0161eptl zcela vykolejen t\u00edm, co p\u0159ed chv\u00edl\u00ed ud\u011blal.<\/div>\n
Bill v\u016fbec neprotestoval. Poslu\u0161n\u011b vstal a nechal Toma, aby si s n\u00edm d\u011blal, co cht\u011bl. Bylo mu tak n\u00e1dhern\u011b, \u017ee m\u011bl chu\u0165 zp\u00edvat. Takov\u00fd pocit nem\u011bl cel\u00e9 m\u011bs\u00edce. Nejasn\u011b vn\u00edmal, \u017ee se spole\u010dn\u011b vracej\u00ed do chatky, proch\u00e1zej\u00ed kolem hlu\u010dn\u00e9 m\u00edstnosti a pomalu stoupaj\u00ed do schod\u016f. Tom jej neust\u00e1le dr\u017eel kolem bok\u016f, z\u0159ejm\u011b aby mu t\u00edm pomohl nal\u00e9zt ztracenou rovnov\u00e1hu, ale Billova om\u00e1men\u00e1 mysl si to vylo\u017eila po sv\u00e9m. Tom jej dr\u017eel jednodu\u0161e proto, \u017ee se jej cht\u011bl dot\u00fdkat.<\/p>\n

„Tak a te\u010f si pomalu lehni,“ \u0159ekl Tom a opatrn\u011b jej ulo\u017eil do postele. Pot\u00e9 se narovnal a rozhl\u00e9dl po tmav\u00e9m pokoji. V rohu spat\u0159il Billovu nevybalenou cestovn\u00ed ta\u0161ku, pod mal\u00fdm k\u0159es\u00edlkem u okna spal Pumba.<\/div>\n

„D\u011bkuju,“ ozvalo se z hromady pe\u0159in.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l. „To je v po\u0159\u00e1dku,“ vydechl a doufal, \u017ee se tlukot jeho srdce ji\u017e brzy vr\u00e1t\u00ed do p\u016fvodn\u00edho rytmu. „Vzal sis i v\u011bci na span\u00ed?“<\/div>\n
„V\u0161echno je v ta\u0161ce,“ odpov\u011bd\u011bl Bill zast\u0159en\u00fdm hlasem a vystr\u010denou rukou uk\u00e1zal na okno. Na prstech se mu t\u0159pytilo n\u011bkolik r\u016fzn\u011b velik\u00fdch prst\u00fdnk\u016f.<\/div>\n
Tom se ti\u0161e zasm\u00e1l, zavrt\u011bl hlavou a vydal se opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem. Do\u0161el k ta\u0161ce, klekl si a za\u010dal se v n\u00ed p\u0159ehrabovat. Na vrchu velik\u00e9 hromady byly n\u011bjak\u00e9 noviny; p\u0159ekvapen\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed a odlo\u017eil je stranou. Bill nikdy ne\u010detl noviny. Nemohl se ubr\u00e1nit pocitu, \u017ee ta ta\u0161ka pat\u0159\u00ed n\u011bkomu jin\u00e9mu. \u017d\u00e1dn\u00e9 tmav\u00e9, t\u011bsn\u00e9 oble\u010den\u00ed, dokonale obep\u00ednaj\u00edc\u00ed jeho hubenou postavu, \u017e\u00e1dn\u00e9 \u0161minky, \u017eehli\u010dka na vlasy, \u017e\u00e1dn\u00e9 ozdoby. Bodlo jej u srdce. Tohle nebyl Bill. A v\u0161echno to byla jeho vina.<\/p>\n

Zavrt\u011bl hlavou, z hromady oble\u010den\u00ed vyt\u00e1hl b\u00edl\u00e9 tri\u010dko a \u0161irok\u00e9 tepl\u00e1ky a zam\u00ed\u0159il k posteli.<\/div>\n

„Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161 na tohle?“ zeptal se ti\u0161e, ale odpov\u011bdi se nedo\u010dkal. Bill se zavrt\u011bl, hledaj\u00edc pohodln\u011bj\u0161\u00ed polohu a d\u00e1l spokojen\u011b spal. „Hezk\u00e9 sny,“ \u0161eptl s \u00fasm\u011bvem na rtech, odlo\u017eil oble\u010den\u00ed zp\u011bt do ta\u0161ky, do rukou vzal noviny a vr\u00e1til se k posteli. Posadil se na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto vedle Billa, pe\u010dliv\u011b jej p\u0159ikryl a relativn\u011b spokojen si prohl\u00e9dl noviny.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 byli na dobr\u00e9 cest\u011b. Mo\u017en\u00e1 u\u017e bude v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
Najednou sebou trhl. Rychle se nat\u00e1hl po stoln\u00ed lamp\u011b a rozsv\u00edtil, z\u00edraje na inzer\u00e1ty, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se prodeje r\u016fzn\u00fdch dom\u016f a byt\u016f. Nebylo by na tom nic divn\u00e9ho, kdyby n\u011bkter\u00e9 z nich nebyly p\u0159e\u0161krtnut\u00e9 a jin\u00e9 zakrou\u017ekovan\u00e9. U posledn\u00edho inzer\u00e1tu byl dokonce krou\u017eek a n\u011bkolik vyk\u0159i\u010dn\u00edk\u016f.<\/div>\n
Srdce se mu op\u011bt rozbu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. C\u00edtil, \u017ee v m\u00edstnosti najednou nen\u00ed dostatek kysl\u00edku. Oto\u010dil hlavu a nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fdm pohledem prol\u00e9tl Billovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Tak tohle m\u011blo b\u00fdt zavr\u0161en\u00ed jeho divn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed?! Odst\u011bhovat se a nikomu o tom ne\u0159\u00edct ani slovo?<\/div>\n
C\u00edtil, \u017ee se mu do o\u010d\u00ed derou slzy. V\u011bd\u011bl, \u017ee se na n\u011bj za to ani nem\u016f\u017ee zlobit. To on byl vinen. To on byl zbab\u011blec. Zav\u00edral o\u010di p\u0159ed n\u011b\u010d\u00edm tak zjevn\u00fdm. Hr\u00e1l si na slep\u00e9ho, necht\u011bl vid\u011bt. Byl tak hloup\u00fd.<\/p>\n

S povzdechem odhodil noviny na druh\u00fd konec pokoje, rozvalil se na z\u00e1da a vklouzl pod Billovu p\u0159ikr\u00fdvku. S posledn\u00edm pohlazen\u00edm, kter\u00e9 mu v\u011bnoval, zav\u0159el o\u010di a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co s nimi bude.<\/div>\n

Nic nebylo v po\u0159\u00e1dku. Nic nebylo tak, jak by m\u011blo b\u00fdt.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Z cel\u00e9ho srdce bych v\u00e1m cht\u011bla pod\u011bkovat. Neum\u00edte si ani p\u0159edstavit, jakou radost mi sv\u00fdmi slovy d\u011bl\u00e1te a jak moc to pro m\u011b znamen\u00e1. S n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm jsem v\u016fbec nepo\u010d\u00edtala. Jste skv\u011bl\u00e9 a tenhle d\u00edl pat\u0159\u00ed ka\u017ed\u00e9 z v\u00e1s! \ud83d\ude42<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[599],"tags":[],"class_list":["post-3702","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-blue-bird"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3702","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3702"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3702\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3702"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3702"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3702"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}