{"id":3746,"date":"2014-08-29T17:00:00","date_gmt":"2014-08-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3734"},"modified":"2014-08-29T17:00:00","modified_gmt":"2014-08-29T16:00:00","slug":"two-is-better-than-one-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/29\/two-is-better-than-one-8\/","title":{"rendered":"Two is better than one 8."},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/a> <\/div>\n
<\/div>\n
„Tak, to by m\u011blo b\u00fdt v\u0161echno,“ donesl Bill dol\u016f pod schody k p\u0159eds\u00edni posledn\u00ed kufr. Celkem tam st\u00e1ly 3 kufry.
„Pro\u010d toho m\u00e1\u0161 tolik?“ Podivil se Tom. „Jedeme jen na v\u00edkend.“
„J\u00e1 v\u00edm, ale ty nem\u00e1\u0161 ani p\u0159edstavu o tom, kolik toho mal\u00e9 d\u00edt\u011b za\u0161pin\u00ed.“ Za\u010dal tahat prvn\u00ed kufr do auta.
„Ale\u2026 tam je pra\u010dka.“
Bill se okam\u017eit\u011b zastavil na m\u00edst\u011b. „D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu? Kdybys mi to \u0159ekl d\u0159\u00edv, tak bych toho m\u011bl o polovinu m\u00ed\u0148,“ za\u00fap\u011bl. „No, te\u010f u\u017e nem\u00e1 cenu to zase t\u0159\u00eddit.“ Chytil rukoje\u0165 a pokra\u010doval d\u00e1l v cest\u011b. Tom vzal dal\u0161\u00ed, a tak p\u0159ilo\u017eil ruku k d\u00edlu, aby se s t\u00edm \u010dernovl\u00e1sek nemusel tahat s\u00e1m. Rin zat\u00edm sed\u011bla na venkovn\u00edch schodech a k\u00fdvala nohama.
„V\u00ed\u0161\u2026 nebo si z toho m\u016f\u017eeme ud\u011blat takov\u00e9\u2026 mal\u00e9 v\u00edkendov\u00e9 s\u00eddlo.“ Chytil Tom \u010dernovl\u00e1ska za pas, kdy\u017e ulo\u017eili posledn\u00ed kufr do auta. „Stejn\u011b tam nikdo nejezd\u00ed,“
Bill se na n\u011bj pod\u00edval. „Ale, ale\u2026“ zasm\u00e1l se.
„No co, s\u00e1m si cht\u011bl, a\u0165 je to rande, ne?“ vypl\u00e1zl na n\u011bj jazyk a zasm\u00e1l se, kdy\u017e zpozoroval, jak Bill z\u010dervenal.
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem si d\u011blal srandu,“ zakoktal se a vym\u00e1\u010dkl ze sebe nakonec. Up\u0159\u00edmn\u011b, te\u010f lhal. P\u0159\u00e1l si b\u00fdt s Tomem\u2026 bl\u00ed\u017e. Bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e.
„Nekecej,“ \u0159ekl Tom, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak \u0161\u0165astn\u00fd byl Bill v tu chv\u00edli, kdy se rozhodlo, \u017ee tohle bude jejich rande.
„No\u2026 tak fajn, kec\u00e1m. Jsem r\u00e1d,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a chytil Tomovu ruku, kter\u00e1 jej dr\u017eela okolo pasu. „M\u00e1m tebe r\u00e1d.“ <\/div>\n
\n
***<\/div>\n
\n

„Jsem doma!“ zak\u0159i\u010del Tom na cel\u00fd d\u016fm. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho t\u00e1ta bude doma. „Tak poj\u010fte,“ pob\u00eddl Billa s Tammy na vod\u00edtku a Rin, kte\u0159\u00ed se dr\u017eeli d\u00e1l. Sp\u00ed\u0161 Bill a Rin se schov\u00e1vala za n\u00edm, jako by se b\u00e1la. Tom ve\u0161el hloub\u011bji do domu a Billovi nezb\u00fdvalo nic jin\u00e9ho, ne\u017e ho n\u00e1sledovat. A Rin takt\u00e9\u017e.
„Oh, ahoj, Tome,“ usly\u0161eli v\u0161ichni vych\u00e1zet hlas z jedn\u00e9 m\u00edstnosti.
„Tati, m\u00e1m tady kamar\u00e1da a\u2026 p\u016fj\u010d\u00edm si chatu na v\u00edkend, dob\u0159e?“ Pov\u00eddal Tom za ch\u016fze, dokud neve\u0161el do ob\u00fdvac\u00edho pokoje, kde se nach\u00e1zel jeho otec.
„To je skv\u011bl\u00e9, \u017ee sis kone\u010dn\u011b n\u011bkoho p\u0159ivedl dom\u016f.“ Bylo sly\u0161et v otcov\u011b hlase, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. „Jist\u011b, ale vra\u0165te ji pros\u00edm v p\u016fvodn\u00edm stavu, ok? A taky, v\u00ed\u0161, \u017ee u\u017e tam nikdo n\u011bjakou dobu nebyl, tak se tam mus\u00ed i trochu poukl\u00edzet.“
„J\u00e1 v\u00edm, tati, neboj se,“ usm\u00e1l se i Tom. „Tak kde jste?“ oto\u010dil hlavu sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.
Billova hlava nakoukla, a za n\u00ed hned ta Rinina. Nakonec Bill ve\u0161el do m\u00edstnosti a slu\u0161n\u011b pozdravil. „Dobr\u00fd den.“<\/p>\n

„Zdrav\u00edm!“ Vysko\u010dil na nohy z k\u0159esla Tom\u016fv otec, aby si mohl pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho prohl\u00e9dnout. Jakmile jej uvid\u011bl, jako by se mu zastavil sv\u011bt. Ten chlapec\u2026 mu n\u011bkoho p\u0159ipom\u00ednal\u2026 Ale nemohl nic \u0159\u00edct, dokud si t\u00edm nebude \u00fapln\u011b jist\u00fd.
„Rin!“ zavolal Bill sm\u011brem k chodb\u011b, kde byla mal\u00e1 hol\u010di\u010dka. „Poj\u010f sem a hezky pozdrav.“
Blond\u00fdnka poslechla a p\u0159ib\u011bhla ke sv\u00e9mu star\u0161\u00edmu bratrovi. „Ahoj.“
„Rin, takhle se to ne\u0159\u00ed-“ Napomenul ji Bill, ale to se do toho vlo\u017eil Tom\u016fv t\u00e1ta.
„Nechej ji,“ p\u0159e\u0161el k n\u00ed. „Tak ty jsi Rin, jo? J\u00e1 jsem Gordon,“ usm\u00e1l se na ni a pak se koukl na \u010dernovl\u00e1ska.
„Umm\u2026 omlouv\u00e1m se, jsem Bill. Rin je moje mlad\u0161\u00ed sestra.“ P\u0159edstavil se i Bill a Gordon si za\u010dal spojovat v\u0161echny ty v\u011bci. A\u017e na jednu. Musel se ujistit, ale ne te\u010f. „A tohle\u2026 je Tammy,“ dokon\u010dil Bill a pozvedl vod\u00edtko v\u00fd\u0161.<\/p>\n

„Tak\u2026 j\u00e1 se p\u016fjdu sbalit. P\u016fjdete se mnou?“ zeptal se Tom, proto\u017ee tyhle situace nem\u011bl r\u00e1d.
„Jasn\u011b,“ oto\u010dil se na pat\u011b \u010dernovl\u00e1sek a cht\u011bl se rozej\u00edt za dredem, ale Gordon je zastavil. Odb\u011bhl do kuchyn\u011b a vr\u00e1til se s l\u00edz\u00e1tkem, kter\u00e9 dal Rin.
„D\u011bkuju,“ pod\u011bkovala a b\u011b\u017eela za sv\u00fdm bratrem. A psem.<\/div>\n

„P\u00e1ni,“ ve\u0161li do Tomova pokoje. „M\u00e1\u0161 to tu fakt hezk\u00fd,“ zhodnotil okam\u017eit\u011b Bill. „Ty hraje\u0161 na kytaru?“ v\u0161iml si jedn\u00e9 na zdi.
„Jo, tak trochu,“ vyt\u00e1hl ze sk\u0159\u00edn\u011b cestovn\u00ed ta\u0161ku, do kter\u00e9 za\u010dal skl\u00e1dat nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci.
„Rin, nechej toho,“ Tom se oto\u010dil po \u010dernovl\u00e1skov\u011b hlasu a n\u00e1sledn\u011b po mal\u00e9 sle\u010dn\u011b, kter\u00e1 se sna\u017eila dos\u00e1hnout na polici s ply\u0161\u00e1ky. Tom se pousm\u00e1l, postavil se na nohy a p\u0159e\u0161el k n\u00ed.
„Jak\u00e9ho bys cht\u011bla?“
„Medv\u00eddka\u2026“ po\u0161eptala. Tom se pro n\u011bj nat\u00e1hl a podal j\u00ed ho.
„D\u011bkuju,“ posadila se na postel a za\u010dala si ho po\u0159\u00e1dn\u011b prohl\u00ed\u017eet.
„Nen\u00ed za co,“ odpov\u011bd\u011bl dred a dal se zp\u011bt do balen\u00ed.<\/p>\n

Za p\u0159ibli\u017en\u011b patn\u00e1ct minut m\u011bl hotovo.<\/div>\n

„M\u016f\u017eeme j\u00edt,“ Hodil si ta\u0161ku p\u0159es rameno.
„Fajn,“ Postavil se i Bill, kter\u00fd sed\u011bl takt\u00e9\u017e na posteli. „Zlato, vra\u0165 Tomovi ply\u0161\u00e1ka.“
Rin se pod\u00edvala na sv\u00e9ho nov\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00e9ho m\u011bla v n\u00e1ru\u010di, a\u017e skoro se slzami v o\u010d\u00edch. Tom si toho v\u0161iml a tak se rozhodl, \u017ee j\u00ed ho nech\u00e1. „Tak v\u00ed\u0161 co? Vezmeme ho s sebou, aby t\u011b na chat\u011b hl\u00eddal, dob\u0159e?“
„Hmf,“ p\u0159ik\u00fdvla okam\u017eit\u011b a vysko\u010dila na nohy.
„Poj\u010f,“ pob\u00eddl ji Tom a v\u0161ichni se vydali dol\u016f, kde \u010dekal Gordon s kl\u00ed\u010di.<\/p>\n

„Tome, v\u00e1\u017en\u011b t\u011b varuju, jestli tam n\u011bco vyvedete-„
„Tatiii\u2026“ zasku\u010del Tom. „Nejsme mal\u00ed,“ p\u0159evzal si kl\u00ed\u010de od chaty.
„J\u00e1 v\u00edm\u2026 Tak se tam m\u011bjte dob\u0159e.“
„Jojo, ty taky, ahoj!“
„Nashledanou!“ Rozlou\u010dili se a v\u0161ichni nasedli do auta. Tedy, Tom je\u0161t\u011b musel p\u0159endat ze sv\u00e9ho auta navigaci, pro p\u0159\u00edpad nouze. Ne, \u017ee by netrefil, sp\u00ed\u0161 je to takov\u00e1 jistota. Po p\u0159ipevn\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstroje na p\u0159edn\u00ed sklo se mohlo vyjet. Nakonec se dohodli, \u017ee celou cestu od\u0159\u00edd\u00ed Tom. Bill nem\u011bl nic proti, proto\u017ee se bl\u00ed\u017eil ve\u010der a na n\u011bj pomalu ale jist\u011b dopadala \u00fanava, tak\u017ee sv\u00e9 auto sv\u011b\u0159il rad\u011bji Tomovi, ne\u017e aby riskoval, \u017ee n\u011bkde za j\u00edzdy usne. V\u011b\u0159il mu. Navigace ukazovala, \u017ee by tam m\u011bli b\u00fdt za t\u0159i hodiny.<\/div>\n

„Tome, kam to vlastn\u011b jedeme?“ zeptal se po chv\u00edli j\u00edzdy, kdy hl\u00eddal Rin s l\u00edz\u00e1tkem.
„Uvid\u00ed\u0161. Bude se ti tam l\u00edbit. A jsem si jist\u00fd, \u017ee i Rin.“ Usm\u00e1l se dred. „Teda, mysl\u00edm, douf\u00e1m, j\u00e1 to tam m\u00e1m stra\u0161n\u011b r\u00e1d.“
„Billy\u2026“ zasku\u010dela sle\u010dna na zadn\u00edm sedadle. „U\u017e tam budeme?“
„Ne, zlat\u00ed\u010dko, je\u0161t\u011b bude\u0161 muset vydr\u017eet. Chce\u0161 si malovat?“ Kdy\u017e uvid\u011bl souhlasn\u00e9 p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed, odepl si p\u00e1s. Tom to po o\u010dku sledoval, ale o to v\u00edce d\u00e1val pozor na cestu. Bill vyt\u00e1hl z ta\u0161ky, co m\u011bl na zemi u nohou omalov\u00e1nky a pastelky. Nat\u00e1hl se dozadu, aby z op\u011bradla \u0159idi\u010de mohl odklopit desku, kter\u00e1 slou\u017eila jako stolek, tak\u017ee si Rin mohla vybarvovat, a t\u00edm j\u00ed cesta ute\u010de rychleji. \u010cernovl\u00e1sek se zp\u00e1tky posadil a p\u0159ipnul si p\u00e1s.<\/p>\n

Za chv\u00edli v\u0161ak usly\u0161el dal\u0161\u00ed muml\u00e1n\u00ed. Proto se oto\u010dil za sebe. „Copak?“
„Je to moc t\u011b\u017ek\u00e9,“ povzdechla si blond\u00fdnka, polo\u017eila \u010dervenou pastelku a zamra\u010dila se na obr\u00e1zek, jako by on za to mohl.
„Ty to ur\u010dit\u011b zvl\u00e1dne\u0161,“ koukl se i na seda\u010dku vedle Rin, kde le\u017eela Tammy. Na\u0161t\u011bst\u00ed j\u00ed ned\u011blala j\u00edzda v aut\u011b probl\u00e9m a v\u017edy spokojen\u011b odpo\u010d\u00edvala.<\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

\u010cas ub\u00edhal, a kdy\u017e se Tom pod\u00edval na navigaci, kter\u00e1 ukazovala i aktu\u00e1ln\u00ed \u010das, zjistil, \u017ee je osm hodin ve\u010der. Zb\u00fdvala hodina do c\u00edle. V aut\u011b bylo \u00fapln\u011b ticho, kter\u00e9 p\u0159eru\u0161ovalo jen tlumen\u00e9 r\u00e1dio, aby sv\u00e9 spolujezdce neprobudil. Pod\u00edval se na \u010dernovl\u00e1ska, jak spokojen\u011b a neru\u0161en\u011b oddechoval, hlavou op\u0159en\u00fd okno. P\u0159ipadal mu tak\u2026 dokonal\u00fd a roztomil\u00fd. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co se mu asi zd\u00e1, kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1. Muselo to b\u00fdt ur\u010dit\u011b n\u011bco p\u011bkn\u00e9ho. Tom si p\u0159\u00e1l, aby tenhle \u00fasm\u011bv mohl v\u00eddat ka\u017ed\u00fd den a ka\u017edou sekundu. Aby se nemusel tr\u00e1pit. Bohu\u017eel, to ne\u0161lo. Ale dred si byl jist, \u017ee se bude sna\u017eit, co nejv\u00edce to p\u016fjde. D\u00e1 do toho v\u0161echno. Usm\u00e1l se a koukl do zrc\u00e1tka, aby mohl vid\u011bt Rin, jak takt\u00e9\u017e spokojen\u011b oddechuje.<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Zaparkoval p\u0159ed d\u0159ev\u011bnou chatou, vystoupil z auta a \u0161el odemknout. Rin a Billa nechal je\u0161t\u011b sp\u00e1t. V pat\u0159e ve\u0161el do jednoho z pokoj\u016f, otev\u0159el sk\u0159\u00ed\u0148, aby mohl p\u0159evl\u00e9knout povle\u010den\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee t\u00e1ta by tam nenechal nic \u0161pinav\u00e9ho. A taky se v\u011bci vozily pravideln\u011b dom\u016f na vypr\u00e1n\u00ed. Pravd\u011bpodobn\u011b pro tyto p\u0159\u00edpady, kdyby tam n\u011bkdo z nich cht\u011bl jet. Te\u010f se to hodilo. P\u0159evl\u00edkl pe\u0159iny i v ostatn\u00edch pokoj\u00edch a vydal se zp\u00e1tky do auta, aby mohl p\u0159en\u00e9st Tammy, jej\u00ed v\u011bci, Rin a n\u00e1sledn\u011b Billa.<\/p><\/div>\n

Jakmile vzal \u010dernovl\u00e1ska do n\u00e1ru\u010de, uc\u00edtil, jak sebou lehce \u0161kubl. Tom se sna\u017eil j\u00edt co nejopatrn\u011bji, aby se neprobudil, ale moc se mu to neda\u0159ilo.<\/p>\n

„Hmf.“<\/p>\n

Dred se koukl do strany, aby zjistil, \u017ee Bill se za\u010d\u00edn\u00e1 probouzet. Pomalu otev\u0159el sv\u00e1 \u010dokol\u00e1dov\u00e1 o\u010dka a za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet kolem sebe. Po mal\u00e9 chv\u00edli zaregistroval Toma a hned na to se koukl pod sebe. „T-Tome.“
„Neboj, klidn\u011b spinkej d\u00e1l,“ usm\u00e1l se Tom a ve\u0161el do chaty.
„K-Kde je Rin?“ V\u0161iml si, \u017ee jeho sestra nen\u00ed nikde pobl\u00ed\u017e a co si tak vzpom\u00ednal\u2026 usnul p\u0159eci v aut\u011b, kde byla i ona.
„Je u\u017e v posteli, taky sp\u00ed, neboj se,“ \u0159ekl s klidem a stoupl na prvn\u00ed schod, n\u00e1sledn\u011b druh\u00fd, t\u0159et\u00ed\u2026 „Dal jsem ji do pokoje hned vedle tebe, tak\u017ee bude v po\u0159\u00e1dku.“
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „Pro\u010d\u2026 jsi m\u011b neprobudil? Nemus\u00ed\u0161 m\u011b tahat, j\u00e1 dojdu,“ za\u010dal sebou cukat, aby se mohl postavit, ale Tom zes\u00edlil stisk.
„Nechej toho, nebo mi spadne\u0161.“<\/div>\n

„Tak\u2026 j\u00e1 p\u016fjdu vyt\u00e1hnout v\u011bci z auta. Mimochodem\u2026 Tammy je s Rin, pokoj hned nalevo a j\u00e1 jsem napravo, ok?“ Postavil se Tom na nohy, kdy\u017e polo\u017eil Billa do postele a chystal se k odchodu, jen\u017ee Bill jej chytil za ruk\u00e1v od tri\u010dka.<\/p>\n

„D\u011bkuju, ale\u2026 pom\u016f\u017eu ti,“ posadil se, aby mohl vst\u00e1t, jen\u017ee dred jej zatla\u010dil zp\u00e1tky.
„Ne, tenhle v\u00edkend bude\u0161 odpo\u010d\u00edvat,“ Postavil se pohotov\u011b Tom a rychle zmizel na dve\u0159mi, kter\u00e9 za sebou zav\u0159el. Seb\u011bhl schody dol\u016f a za\u010dal vytahovat v\u0161echny kufry z auta. Cht\u011bl tenhle v\u00edkend Billovi pomoct t\u00edm, \u017ee si alespo\u0148 trochu odpo\u010dine. A Tom se o to postar\u00e1.<\/div>\n

Tom zvedl hlavu, aby se mohl pod\u00edvat, kdo se to k n\u011bmu bl\u00ed\u017e\u00ed, proto\u017ee sly\u0161el tich\u00e9 kroky sm\u011brem od chaty. Nebyl probl\u00e9m rozeznat osobu, proto\u017ee bylo je\u0161t\u011b trochu sv\u011btlo. Byl to Bill.
„Um\u2026 nem\u016f\u017eu jen tak le\u017eet.“ Postavil se p\u0159ed Toma a nohou vrtal do zem\u011b, jako by n\u011bco provedl. „Chci pomoct.“
Tom se musel zasm\u00e1t. „No tak, jsou to jen kufry a ta\u0161ky, to zvl\u00e1dnu.“
„Pros\u00edm.“
Dred si povzdechl. Nedok\u00e1zal odolat \u010dernovl\u00e1skov\u00fdm ps\u00edm o\u010d\u00edm a Bill tak m\u011bl vyhr\u00e1no. „Fajn.“<\/p>\n

autor: Kiki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki „Tak, to by m\u011blo b\u00fdt v\u0161echno,“ donesl Bill dol\u016f pod schody k p\u0159eds\u00edni posledn\u00ed kufr. Celkem tam st\u00e1ly 3 kufry.„Pro\u010d toho m\u00e1\u0161 tolik?“ Podivil se Tom. „Jedeme jen na v\u00edkend.“„J\u00e1 v\u00edm, ale ty nem\u00e1\u0161 ani p\u0159edstavu o tom, kolik toho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[597],"tags":[],"class_list":["post-3746","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-two-is-better-than-one"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3746","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3746"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3746\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3746"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3746"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3746"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}