{"id":3748,"date":"2014-08-28T17:00:00","date_gmt":"2014-08-28T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3736"},"modified":"2014-08-28T17:00:00","modified_gmt":"2014-08-28T16:00:00","slug":"balance-34","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/28\/balance-34\/","title":{"rendered":"Balance 34."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Tenhle d\u00edl mi dal opravdu zabrat. Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee je p\u0159edposledn\u00ed a nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee za p\u00e1r dn\u00ed u\u017e bude Balance pouze dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem z m\u00e9 blogov\u00e9 knihovny. Jsme u konce. U\u017e nebude dal\u0161\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o bl\u00e1znovstv\u00edch srne\u010dka a trp\u011blivosti jeho vl\u010d\u00edho p\u0159\u00edtele, ani o strastech Billova \u017eivota a Tomov\u011b nekone\u010dn\u00e9 l\u00e1sce. V\u0161echny st\u0159\u00edpky ji\u017e brzy zapadnou na sv\u00e9 m\u00edsto a j\u00e1 na to nechci ani pomyslet. Je mi z toho opravdu smutno a nev\u00edm, jestli se tentokr\u00e1t ubr\u00e1n\u00edm n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 slzi\u010dce. Dr\u017e\u00ed m\u011b nad vodou fakt, \u017ee po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b jeden d\u00edl zb\u00fdv\u00e1, a tak se s mou milovanou Balance je\u0161t\u011b nemus\u00edm lou\u010dit :). Douf\u00e1m, \u017ee se V\u00e1m bude d\u00edl l\u00edbit. V\u0161em p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed a ze srdce d\u011bkuji za kr\u00e1sn\u00e1 slova. Jste skv\u011bl\u00e9! Vy jste mou nejv\u011bt\u0161\u00ed m\u00fazou!<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Skrz pr\u016fhledn\u00e9 z\u00e1clony pronikalo do tmav\u00e9ho pokoje matn\u00e9 sv\u011btlo m\u011bs\u00edce dopadaj\u00edc\u00ed na shrbenou postavu u okna. V dlan\u00edch \u017emoulala kus oho\u0159el\u00e9ho \u017elut\u00e9ho pap\u00edru; ji\u017e na prvn\u00ed pohled bylo jasn\u00e9, \u017ee se t\u0159ese. Uplakan\u00e9 o\u010di na chv\u00edli spo\u010dinuly na hv\u011bzdami poset\u00e9m nebi, jako by snad doufaly, \u00fap\u011bnliv\u011b prosily o to, aby jedna z hv\u011bzd za\u010dala padat a osoba tak mohla vyslovit sv\u00e9 nejtajn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Nic se ale ned\u011blo. Obloha z\u016fst\u00e1vala i nad\u00e1le klidn\u00e1, v\u0161echny hv\u011bzdy byly na sv\u00e9m m\u00edst\u011b, m\u011bs\u00edc mu i nad\u00e1le oza\u0159oval tv\u00e1\u0159. Nic se nezm\u011bnilo. Kolem \u017ealudku uc\u00edtil nep\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed, bodlo jej u srdce. V\u011bd\u011bl to. Byl si t\u00edm tak jist\u00fd. Nic se nezm\u011bn\u00ed.<\/em> Nez\u00e1le\u017eelo na tom, kolik lid\u00ed se jej sna\u017eilo p\u0159esv\u011bd\u010dit o opaku. U\u017e dop\u0159edu v\u011bd\u011bl to, co m\u011blo nastat. V\u011bd\u011bl to a cht\u011bl se na to p\u0159ipravit.<\/div>\n
Odvr\u00e1til o\u010di od obrazu za oknem, sklonil hlavu a zad\u00edval se na skr\u010denou \u017elutou kuli\u010dku, kterou tiskl v dlani tak siln\u011b, a\u017e se mu okraje pap\u00edru vryly do k\u016f\u017ee a z\u016fstaly po nich nepravideln\u00e9, r\u016fzn\u011b velk\u00e9 r\u00fdhy. Povzdechl si, rozprost\u0159el pap\u00edr a snad po st\u00e9 v ten ve\u010der, se za\u010detl do jeho obsahu.<\/p>\n

10 V\u011aC\u00cd, KTER\u00c9 UD\u011aL\u00c1M, A\u017d POPRV\u00c9 USLY\u0160\u00cdM<\/div>\n

1.<\/s> najdu pro sebe novou maminku<\/s><\/div>\n
2.<\/s> sn\u00edm 28 porc\u00ed vanilkov\u00e9 zmrzliny<\/s><\/div>\n
3.<\/s> koup\u00edm Bu\u0159t\u00edkovi ob\u0159\u00ed kost a provezu jej na s\u00e1\u0148k\u00e1ch<\/s><\/div>\n
4.<\/s> nau\u010d\u00edm se p\u00e9ct ty nejlep\u0161\u00ed jablkov\u00e9 ta\u0161ti\u010dky<\/s><\/div>\n
5.<\/s> zul\u00edb\u00e1m osobu, kterou m\u00e1m nejrad\u011bji<\/s><\/div>\n
6.<\/s> za\u010dnu hr\u00e1t na n\u011bjak\u00fd hudebn\u00ed n\u00e1stroj<\/s><\/div>\n
7.<\/s> obarv\u00edm zelen\u00e9 zdi ve t\u0159\u00edd\u011b na \u017eluto a vyzdob\u00edm je b\u00edl\u00fdmi tulip\u00e1nky<\/s><\/div>\n
8.<\/s> z\u00fa\u010dastn\u00edm se bitvy s j\u00eddlem<\/s><\/div>\n
9.<\/s> najdu sv\u00e9ho vlka a pro\u017eiju nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce<\/s><\/div>\n
10.<\/s> koup\u00edm si \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, aby Bu\u0159t\u00edkovi nebylo smutno<\/s><\/p>\n<\/div>\n
\n
B\u0159\u00ed\u0161ky prst\u016f obkresloval jednotliv\u00e1 \u010d\u00edsla a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak rychle to v\u0161echno uteklo. P\u0159ed dv\u011bma m\u011bs\u00edci ani netu\u0161il, jestli ten seznam v\u016fbec je\u0161t\u011b m\u00e1 a nyn\u00ed bylo po v\u0161em. Seznam byl u konce, ve\u0161ker\u00e9 body, ve\u0161ker\u00e9 \u0161\u00edlenosti, se z povinnost\u00ed prom\u011bnily v kr\u00e1snou vzpom\u00ednku.<\/p>\n

1. Najdu pro sebe novou maminku<\/em><\/div>\n

Pod prvn\u00edm bodem si bude nav\u017edy pamatovat Simone. Jej\u00ed laskavou tv\u00e1\u0159, dobr\u00e9 srdce a neust\u00e1lou ochotu pomoct. R\u016f\u017eov\u00e9 vlasy, legra\u010dn\u00ed maska a nejlep\u0161\u00ed jablkov\u00e9 ta\u0161ti\u010dky na sv\u011bt\u011b. To byla ona. \u017dena, kter\u00e1 zastala m\u00edsto t\u00e9, o kterou p\u0159ed lety p\u0159i\u0161el. \u017dena, kter\u00e1 se stala jeho novou m\u00e1mou.<\/p>\n

2. Sn\u00edm 28 porc\u00ed vanilkov\u00e9 zmrzliny<\/em><\/div>\n

Na spln\u011bn\u00ed druh\u00e9ho bodu nevzpom\u00ednal \u010dasto. Jeho \u017ealudek je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nebyl ve stavu, aby p\u0159ijal jakoukoliv zmrzlinu, ale nyn\u00ed se musel pousm\u00e1t. Bylo to \u0161\u00edlen\u00e9. Tak kr\u00e1sn\u011b \u0161\u00edlen\u00e9.<\/p>\n

3. Koup\u00edm Bu\u0159t\u00edkovi ob\u0159\u00ed kost a provezu jej na s\u00e1\u0148k\u00e1ch<\/em><\/div>\n

Ve\u010der Bu\u0159t\u00edkovy j\u00edzdy na s\u00e1\u0148k\u00e1ch sice nedopadl nejl\u00e9pe, ale byl to tak\u00e9 ve\u010der z\u00e1zrak\u016f. Ve\u010der Tomova prvn\u00edho vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky.<\/p>\n

4. Nau\u010d\u00edm se p\u00e9ct ty nejlep\u0161\u00ed jablkov\u00e9 ta\u0161ti\u010dky<\/em><\/div>\n

P\u0159ipravovat ta\u0161ti\u010dky se nau\u010dil pouze p\u0159ed p\u00e1r dny. Nec\u00edtil se na to, aby o nich tvrdil, \u017ee jsou nejlep\u0161\u00ed, ale byly po\u017eivateln\u00e9, a to pro n\u011bj bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

5. Zul\u00edb\u00e1m osobu, kterou m\u00e1m nejrad\u011bji<\/em><\/div>\n

P\u00e1t\u00fd bod se opakoval po\u0159\u00e1d dokola. Ka\u017ed\u00fd den. Ka\u017edou vhodnou chv\u00edli, a doufal, \u017ee to tak je\u0161t\u011b hodn\u011b dlouho z\u016fstane. Miloval Tomovy polibky.<\/p>\n

6. Za\u010dnu hr\u00e1t na n\u011bjak\u00fd hudebn\u00ed n\u00e1stroj<\/em><\/div>\n

Pouze p\u0159ed n\u011bkolika hodinami za\u0161krtl i posledn\u00ed \u00fakol. Hran\u00ed na hudebn\u00edm n\u00e1stroji. Bylo to p\u0159esn\u011b jako v den, kdy se ocitl v Tomov\u011b pokoji poprv\u00e9. Sed\u011bl mu na kl\u00edn\u011b, Tom se zezadu tiskl na jeho t\u0159esouc\u00ed se t\u011blo, zat\u00edmco mu vep\u0159edu pom\u00e1hal vybrnk\u00e1vat jednotliv\u00e9 akordy. Ach, jak r\u00e1d by to sly\u0161el.<\/p>\n

7. Obarv\u00edm zelen\u00e9 zdi ve t\u0159\u00edd\u011b na \u017eluto a vyzdob\u00edm je b\u00edl\u00fdmi tulip\u00e1nky<\/em><\/div>\n

Ot\u0159esn\u011b zelen\u00fdch zdi ve t\u0159\u00edd\u011b se zbavil asi p\u0159ed t\u00fddnem, kdy\u017e se kluci odhodlali pustit do pr\u00e1ce. Obalili ve\u0161ker\u00fd n\u00e1bytek f\u00f3li\u00ed, strhli obrazy i plak\u00e1ty a Billa pustili dovnit\u0159 teprve tehdy, kdy\u017e bylo v\u0161echno hotov\u00e9. Flinn s Tomem pracovali na \u017elut\u00e9m pozad\u00ed a b\u00edl\u00e9 hl\u00e1vky kv\u011bt\u016f rozkv\u00e9taly pod rukama osoby, od kter\u00e9 by to \u010dekal nejm\u00e9n\u011b. Jeho otec skute\u010dn\u011b pracoval na spln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho slibu a Bill musel uznat, \u017ee mu to \u0161lo skv\u011ble. Dokonce l\u00e9pe, ne\u017e \u010dekal.<\/p>\n

8. Z\u00fa\u010dastn\u00edm se bitvy s j\u00eddlem<\/em><\/div>\n

Bitva s j\u00eddlem byla zase dnem jeho velk\u00e9ho vyzn\u00e1n\u00ed. Dodnes netu\u0161\u00ed, kde vzal tu odvahu, ale ten okam\u017eik byl tak kr\u00e1sn\u00fd a neopakovateln\u00fd. Doslova si to \u017e\u00e1dal.<\/p>\n

9. Najdu sv\u00e9ho vlka a pro\u017eiju nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce<\/em><\/div>\n

Nejenom V\u00e1noce, ale i Silvestra, za\u010d\u00e1tek Nov\u00e9ho roku a ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed den, kter\u00fd tr\u00e1vili spole\u010dn\u011b.<\/p>\n

10. Koup\u00edm si \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko, aby Bu\u0159t\u00edkovi nebylo smutno<\/em><\/div>\n

U des\u00e1t\u00e9ho bodu se zasekl. O\u010dima sklouzl na podlahu a zad\u00edval se na \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko rozvalen\u00e9 na b\u0159i\u0161e sp\u00edc\u00edho Bu\u0159t\u00edka. Op\u011bt se pousm\u00e1l i p\u0159esto, \u017ee mu po tv\u00e1\u0159i a pootev\u0159en\u00fdch rtech st\u00e9kaly drobn\u00e9 slzy.<\/p>\n

M\u011bl kr\u00e1sn\u00fd \u017eivot. V\u0161echno se zd\u00e1lo b\u00fdt dokonal\u00e9. M\u011bl by b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd za to, co m\u011bl a ne\u017e\u00e1dat od \u017eivota v\u00edc. Odmali\u010dka byl skromn\u00fd, t\u011b\u0161il se z ka\u017ed\u00e9 drobnosti, u\u017e\u00edval si \u017eivota tak, jak jen to v jeho p\u0159\u00edpad\u011b bylo mo\u017en\u00e9. Byl \u0161\u0165astn\u00fd. Opravdu byl!<\/div>\n

Po\u0159\u00e1d tady ale bylo to proklet\u00e9 ale<\/em>. Ale<\/em> mohl by b\u00fdt je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Mohl by si v\u0161echny ty kr\u00e1sn\u00e9 chvilky u\u017e\u00edvat i jinak ne\u017e prost\u0159ednictv\u00edm o\u010d\u00ed. Zrakov\u00e9 vjemy by m\u011bly svou kulisu. Zvuk, kter\u00fd by je pln\u011b charakterizoval a d\u011blal je\u0161t\u011b kouzeln\u011bj\u0161\u00edmi. Pohled na Tomovu sm\u011bj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159 by z\u00edskal \u00fapln\u011b jin\u00fd rozm\u011br, kdyby se mohl zaposlouchat do jeho sm\u00edchu. Byl si jist\u00fd, \u017ee by se stal jeho drogou. Stejn\u011b jako sm\u00edch srne\u010dka pro vlka.<\/p>\n

Zavrt\u011bl hlavou, odlo\u017eil dokon\u010den\u00fd seznam na parapet a sklouzl na podlahu. Usadil se vedle pejsk\u016f dost bl\u00edzko na to, aby vn\u00edmal teplo proud\u00edc\u00ed z jejich propleten\u00fdch t\u011bl\u00ed\u010dek, ale z\u00e1rove\u0148 dostate\u010dn\u011b daleko, aby je nevzbudil. Opustil \u00fazk\u00fd p\u00e1s sv\u011btla a vstoupil do st\u00edn\u016f. Splynul s temnotou pokoje. Rozhl\u00e9dl se kolem sebe a v nekone\u010dn\u00e9 tm\u011b vyhledal dv\u011b velk\u00e9 blikaj\u00edc\u00ed \u010d\u00edslice. Tom\u016fv legra\u010dn\u00ed bud\u00edk ve tvaru slona, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed je\u0161t\u011b z dob, kdy byl mal\u00fd kluk, ukazoval 00:02. Bill t\u011b\u017ece polkl a rozt\u0159\u00e1sl se je\u0161t\u011b v\u00edce. U\u017e dv\u011b minuty. Cel\u00e9 dv\u011b minuty byl nov\u00fd den. Den D<\/em>. Den jeho posledn\u00ed operace. Den pln\u00fd otazn\u00edk\u016f, nezn\u00e1ma, pr\u00e1zdn\u00fdch nepopsan\u00fdch str\u00e1nek. Den, od kter\u00e9ho se mohl rozv\u00edjet zcela jin\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Nab\u00edzely se pouze dv\u011b mo\u017enosti. M\u011bl to b\u00fdt den dal\u0161\u00edho, fin\u00e1ln\u00edho p\u00e1du, nebo znovuzrozen\u00ed. Nebylo nic mezit\u00edm.<\/p>\n

T\u0159esouc\u00edmi se prsty si ot\u00edral uplakanou tv\u00e1\u0159 a d\u00edval se sm\u011brem k posteli. Vid\u011bl jej probouzet se, zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eet tmou, vid\u011bl, jak si jeho o\u010di postupn\u011b p\u0159ivykaj\u00ed na \u0161ero m\u00edstnosti, a\u017e nakonec spo\u010dinuly na n\u011bm. Tom se nat\u00e1hl, rozsv\u00edtil opi\u010d\u00ed lampu, jeho pohled byl p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jak\u00fd Bill o\u010dek\u00e1val. Zprvu p\u0159ekvapen\u00fd postupn\u011b se m\u011bnil v l\u00edtostiv\u00fd, ch\u00e1paj\u00edc\u00ed, n\u011b\u017en\u00fd. V\u011bnoval mu m\u011bkk\u00fd, ospal\u00fd \u00fasm\u011bv a poklepal na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto vedle sebe. Bill pla\u0161e sklonil hlavu a cupkal k posteli v Tomov\u011b velk\u00e9 kostkovan\u00e9 ko\u0161ili. Havran\u00ed pramen vlas\u016f skryl jeho uplakan\u00fd pohled, tak\u017ee Tom nepoznal, \u017ee se tr\u00e1pil do chv\u00edle, ne\u017e mu jej dal pry\u010d z tv\u00e1\u0159e a zahled\u011bl se mu do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„P\u016fj-\u010dil jsem si ji\u2026 nevad\u00ed?“ promluvil Bill d\u0159\u00edv, ne\u017e se Tom stihl zeptat na to, co jej tr\u00e1p\u00ed. Ukazov\u00e1\u010dkem nesm\u011ble dloubal do l\u00edmce \u010derven\u00e9 ko\u0161ile.<\/div>\n

„Co je m\u00e9, je i tv\u00e9.“<\/div>\n
Necht\u011bl ho zbyte\u010dn\u011b znerv\u00f3z\u0148ovat, vid\u011bl na n\u011bm, \u017ee je nesv\u016fj a v\u0161emo\u017en\u011b se to sna\u017e\u00ed zamaskovat. Proto se op\u011bt polo\u017eil na z\u00e1da, nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku a povzbudiv\u011b se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ p\u00edplo \u010dernovlas\u00e9 klub\u00ed\u010dko a na kr\u00e1tkou chv\u00edli mu zr\u016f\u017eov\u011bly tv\u00e1\u0159e. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ze sebe pomalu svl\u00e9kl Tomovu ko\u0161ili a hladov\u011bj\u00edc po bl\u00edzk\u00e9m kontaktu se p\u0159itulil k jeho nah\u00e9 poko\u017ece.<\/div>\n
„Chce\u0161 o tom mluvit?“<\/div>\n
„Je mi do pl\u00e1-\u010de u\u017e kdy\u017e\u2026 na to mys-l\u00edm. Nechci mlu-vit. Nech-ci plakat.“<\/p>\n

Tom pozoroval jeho tv\u00e1\u0159 l\u00edtostiv\u00fdm pohledem. V\u011bd\u011bl, \u017ee se ten okam\u017eik neodvratn\u011b bl\u00ed\u017eil. Billovy o\u010di se ve vte\u0159in\u011b zalily slzami; bylo jich tolik, tou\u017eily se dostat ven, ale Bill se jim po\u0159\u00e1d br\u00e1nil. Siln\u011b se kousal do rtu, d\u00edval se do zdi nad hlavou a rychle mrkal, aby je odehnal pry\u010d.<\/p>\n

„Bille,“ Tom se podep\u0159el na loktu a naklonil se tak, \u017ee m\u011bl tv\u00e1\u0159 p\u0159esn\u011b nad tou Billovou. Dot\u00fdkali se nosy, c\u00edtili nezam\u011bnitelnou v\u016fni toho druh\u00e9ho. Ostr\u00e9 t\u00f3ny cedrov\u00e9ho d\u0159eva oslaben\u00e9 sladkost\u00ed vanilky.<\/div>\n

„Je \u00fapln\u011b p\u0159irozen\u00e9, \u017ee m\u00e1\u0161 strach. Taky bych se b\u00e1l. Je to d\u016fle\u017eit\u00e1 operace, m\u016f\u017ee\u0161 z\u00edskat opravdu hodn\u011b, stejn\u011b jako i ztratit. A proto bys v sob\u011b nem\u011bl zap\u00edrat nic z toho, co c\u00edt\u00ed\u0161. M\u016f\u017ee\u0161 plakat, slzy strachu z tebe je\u0161t\u011b ned\u011blaj\u00ed zbab\u011blce.“<\/div>\n
„Jsem v po-\u0159\u00e1dku. Je-nom chci, abyste s t\u00edm p\u0159es-tali.“ Bill se nosem zavrtal do Tomova ramene. Kdyby mohl, nejrad\u011bji by se do Toma zavrtal cel\u00fd. Byl by v bezpe\u010d\u00ed. Sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010dlov\u011bka, jeho\u017e l\u00e1ska d\u00e1vala smysl tomu v\u0161emu.<\/div>\n
„S \u010d\u00edm?“<\/div>\n
„\u0158\u00ed-kat ty v\u011bci. Hez-k\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„Hezk\u00e9 v\u011bci?“<\/div>\n
„V\u011b-ci o tom, \u017ee se\u2026 vyl\u00e9\u010d\u00edm. \u017de ta opera-ce bude \u00fasp\u011b\u0161-n\u00e1. Ne\u0159\u00ed-kejte, \u017ee budu sly-\u0161et. Nel-\u017eete mi.“ O\u010dima se ut\u00e1p\u011bl v Tomov\u011b pohledu. „Pro-s\u00edm,“ p\u00edpl.<\/p>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je na pokraji zoufals\/tv\u00ed. V\u00edc znakoval, ne\u017e mluvil. Opravdu moc se pot\u0159eboval vyplakat; dostat ze sebe cel\u00e9 litry slz v podob\u011b \u0161patn\u00fdch vzpom\u00ednek, strachu, v\u00e1h\u00e1n\u00ed, nejistoty a pochybnost\u00ed. Cht\u011bl mu pomoct.<\/div>\n

Zhluboka se nadechl, chytil jej za bradu a l\u00e1skypln\u011b vs\u00e1l jeho rty mezi sv\u00e9.<\/p>\n

„Pamatuje\u0161, jak jsem ti \u0159\u00edkal, \u017ee jsem byl opravdu \u017eiv\u00e9 d\u00edt\u011b?“<\/div>\n

Bill si \u0161pi\u010dkou jazyka ol\u00edzl nab\u011bhl\u00e9 rty a v\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Jednou, mohlo mi b\u00fdt asi osm, jsem na st\u0159e\u0161e na\u0161eho domu spat\u0159il pta\u010d\u00ed hn\u00edzdo. Oz\u00fdvalo se z n\u011bj opravdu p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9, zoufal\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed. Pomyslel jsem si, \u017ee je v n\u011bm ran\u011bn\u00e9 pt\u00e1\u010de, kter\u00e9 pot\u0159ebuje mou pomoc, a tak jsem tam vylezl. Od toho<\/em> dne m\u011b d\u011bs\u00ed v\u00fd\u0161ky.“<\/div>\n
Bill nespou\u0161t\u011bl pohled z jeho pohybuj\u00edc\u00edch se rt\u016f, jeho dech se zd\u00e1l klidn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Bylo \u010derstv\u011b po de\u0161ti, st\u0159echa byla kluzk\u00e1 a j\u00e1 neopatrn\u00fd. Uklouzl jsem a spadl. Skon\u010dil jsem v nemocnici s t\u011b\u017ek\u00fdm \u00farazem p\u00e1te\u0159e. Hrozilo, \u017ee u\u017e nikdy nebudu chodit.“<\/div>\n
Tom se na Billa smutn\u011b usm\u00e1l. Nerad vzpom\u00ednal na to obdob\u00ed. Nekone\u010dn\u00fd koloto\u010d soucitn\u00fdch pohled\u016f a rehabilitac\u00ed. Tolikr\u00e1t to cht\u011bl vzd\u00e1t.<\/div>\n
C\u00edtil, jak se k n\u011bmu Bill p\u0159itulil je\u0161t\u011b v\u00edc, str\u010dil ruku pod deku a polo\u017eil mu ji na stehno. Mo\u017en\u00e1 se cht\u011bl p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee jej doopravdy c\u00edt\u00ed, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Teprve kdy\u017e jej nohou objal kolem bok\u016f a pol\u00edbil do vlas\u016f, uklidnil se. Jeho pohled se u\u017e nezd\u00e1l tolik zd\u011b\u0161en\u00fd, Tom dokonce post\u0159ehl, \u017ee se jeho o\u010di v\u00edce netopily v slz\u00e1ch. Mo\u017en\u00e1 to ze sebe nepot\u0159eboval dostat. Mo\u017en\u00e1 opravdu nepot\u0159eboval plakat. Pot\u0159eboval pouze ut\u011b\u0161it. Dodat s\u00edlu a nad\u011bji. Sly\u0161et, \u017ee i jin\u00ed lid\u00e9 st\u00e1li p\u0159ed rozhoduj\u00edc\u00edm z\u00e1krokem a zv\u00edt\u011bzili.<\/p>\n

„V noci t\u011bsn\u011b p\u0159ed operac\u00ed, jsem nemohl usnout. A m\u00edsto toho, abych se o to d\u00e1l pokou\u0161el, jsem si vzal ze stolu pap\u00edr a pero a sepsal jsem seznam v\u0161ech m\u00edst, kam bych cht\u011bl j\u00edt. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee budu chodit. Jinou mo\u017enost jsem si v\u016fbec nep\u0159ipou\u0161t\u011bl a p\u0159esn\u011b to bychom m\u011bli ud\u011blat te\u010f.“ L\u00e1skypln\u011b propl\u00e9tal Billovy vlasy, \u0161pi\u010dkou nosu jej hladil po l\u00edci.<\/div>\n

„Co t\u00edm mys-l\u00ed\u0161?“ Bill se k n\u011bmu tiskl, jako by to m\u011blo b\u00fdt naposledy, co jsou spolu.<\/div>\n
„Nap\u00ed\u0161eme dal\u0161\u00ed seznam. Spole\u010dn\u011b. Seznam v\u0161ech v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 bys cht\u011bl sly\u0161et.“ A d\u0159\u00edv, ne\u017e stihl Bill jakkoliv zareagovat, vysko\u010dil z postele, p\u0159ib\u011bhl ke stolu, a kdy\u017e se op\u011bt vracel na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, v jedn\u00e9 ruce sv\u00edral blok a v druh\u00e9 pero a n\u011bkolik pastelek.<\/div>\n
„Co ty na to?“ zeptal se, hrav\u011b na Billa mrkl a nat\u00e1hl k n\u011bmu ruku, v n\u00ed\u017e sv\u00edral pero.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj zad\u00edval a na chvilku se zamyslel. Zamrzl s rukou natahuj\u00edc\u00ed se za tou Tomovou.<\/div>\n
Mohl bys b\u00fdt je\u0161t\u011b \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed,<\/em> rozlehlo se mu mysl\u00ed. Jedin\u00e1 v\u011bta, p\u011bt jednoduch\u00fdch slov a on v n\u00ed najednou vid\u011bl z\u00e1chrann\u00e9 lano. Mohl se utopit, mohl to vzd\u00e1t a dobrovoln\u011b klesnout pod hladinu, ale mohl reagovat i jinak. Chytit se lana a nechat se j\u00edm v\u00e9st tak dlouho, dokud se bezpe\u010dn\u011b nedostane na b\u0159eh.<\/div>\n
Zhluboka se nadechl, zk\u0159ivil rty do jemn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu a dokon\u010dil ten pohyb. Vzal si od Toma pero, a kdy\u017e se usadil vedle n\u011bj, slo\u017eil se mu do kl\u00edna a smutn\u011b hled\u011bl na b\u00edlou, nepopsanou str\u00e1nku.<\/p>\n

„M\u016f\u017eeme za\u010d\u00edt,“ \u0161eptl Tom, vzal si jednu z pastelek a do rohu nakreslil legra\u010dn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed strom.<\/div>\n

Bill se zasm\u00e1l. „Pro\u010d str-om?“<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem to n\u011bjak vyzdobit. To ostatn\u00ed u\u017e nech\u00e1m jen na tob\u011b,“ sl\u00edbil, omotal mu ruce kolem bok\u016f a tak\u00e9 se zasm\u00e1l. Neum\u011bl nakreslit ani n\u011bco tak jednoduch\u00e9ho. Um\u011blec z n\u011bj z\u0159ejm\u011b nebude.<\/div>\n
Bill se d\u00edval na jeho usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se rty, om\u00e1men t\u00edm obrazem nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f se jich zlehka dotkl. „Chci to sly-\u0161et.“<\/div>\n
„Sm\u00edch?“ zeptal se Tom a l\u00edbal jemnou k\u016f\u017ei Billov\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
„Tv\u016fj\u2026 sm\u00edch,“ poopravil jej Bill a stydliv\u011b sklonil hlavu. „Pro\u010d se sm\u011b-je\u0161?“<\/div>\n
„Proto\u017ee si nemysl\u00edm, \u017ee je na m\u00e9m sm\u00edchu n\u011bco v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho. Sm\u011bju se jako opil\u00fd sk\u0159\u00edtek. Bille, jist\u011b najdeme i kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci. V\u011bci, kter\u00e9 stoj\u00ed za to, aby byly t\u00edm prvn\u00edm, co usly\u0161\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Chci sly-\u0161et opil\u00e9-ho sk\u0159\u00edtka,“ Bill se vesele kousl do rtu a Tom rezignovan\u011b pohodil rukou.<\/div>\n
„Jak chce\u0161, ale j\u00e1 jsem t\u011b varoval,“ \u0159ekl a srdce se mu cht\u011blo rozlet\u011bt na miliony kousk\u016f, jakmile zaslechl Bill\u016fv sm\u00edch.<\/div>\n
P\u0159esn\u011b toho cht\u011bl doc\u00edlit. Rozveselit jej. Hr\u00e1t si s n\u00edm. P\u0159inutit jej zapomenout na v\u0161e, co bylo p\u0159edt\u00edm a vid\u011bt v z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm dnu spektrum nekone\u010dn\u00fdch mo\u017enost\u00ed, kter\u00e9 mu nab\u00edz\u00ed. Cht\u011bl, aby tak\u00e9 poznal ten n\u00e1dhern\u00fd pocit, jako kdy\u017e se on po dlouh\u00e9 dob\u011b kone\u010dn\u011b postavil na nohy a ud\u011blal prvn\u00ed krok.<\/div>\n
„Napi\u0161 to na seznam a m\u016f\u017eeme vym\u00fd\u0161let d\u00e1l.“<\/div>\n
„Ten kla-v\u00edrn\u00ed sklada-tel! Se Si-mone jsme se d\u00ed-vali na jeho kon-cert. Bylo to\u2026 kr\u00e1sn\u00e9.“<\/div>\n
„Eh, Bille\u2026 v\u00ed\u0161, \u017ee bych pro tebe ud\u011blal v\u0161echno na sv\u011bt\u011b, ale nikdy jsem to s m\u00e1mou nevydr\u017eel sledovat d\u00e9le jak deset minut. Vad\u00ed mi ten orchestr v pozad\u00ed. V\u0161ichni se tv\u00e1\u0159\u00ed tak d\u016fle\u017eit\u011b a kysele. Usp\u00e1v\u00e1 m\u011b to.“<\/div>\n
Bill se roztomile usm\u00e1l. „To neva-d\u00ed. M\u016f-\u017ee\u0161 m\u011b zase pou-\u017e\u00edt jako pol\u0161-t\u00e1\u0159.“<\/div>\n
„Tahle mo\u017enost se mi l\u00edb\u00ed v\u00edc.“ Tom se naklonil dop\u0159edu a v\u011bnoval Billovi drobnou pusinku. Pot\u00e9 se pustil do okusov\u00e1n\u00ed obou Billov\u00fdch u\u0161\u00ed, aby je vz\u00e1p\u011bt\u00ed mohl laskat polibky.<\/div>\n
„Tak\u017ee dal-\u0161\u00ed bod na sezna-mu?“ zeptal se Bill rozz\u00e1\u0159en\u011b, jakmile do seznamu pe\u010dliv\u011b p\u0159ipsal klav\u00edrn\u00ed vystoupen\u00ed a pod\u00edval se na Toma. D\u00edval se na n\u011bj okouzlen\u00fdm pohledem a z v\u00fdrazu jeho obli\u010deje bylo jasn\u00e9, \u017ee na cel\u00fd seznam zapomn\u011bl. Chytil Billa za tv\u00e1\u0159 a hluboce jej pol\u00edbil.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

O n\u011bkolik hodin pozd\u011bji, si Tom t\u011b\u017ece povzdechl a ze zoufalstv\u00ed u\u017e post\u00e9 z\u00edral na kousek pap\u00edru, popsan\u00fd \u00fahledn\u00fdm p\u00edsmem. P\u0159ipom\u00ednalo to sp\u00ed\u0161 elegantn\u00ed dopis, ne\u017e v rychlosti na\u010dm\u00e1ran\u00fd seznam. Jedin\u00fdm do o\u010d\u00ed bij\u00edc\u00edm bodem, kaz\u00edc\u00edm iluzi dokonalosti, byly Tomovy mal\u016fvky po kraj\u00edch. Podivn\u00fd strom, tlust\u00e9 pt\u00e1\u010de, pes, n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed o\u0161kliv\u00e9ho medv\u011bda. Na tom seznamu pracovali t\u00e9m\u011b\u0159 dv\u011b hodiny, nespali, pov\u00eddali si, sm\u00e1li se, l\u00edbali, v\u011bnovali tomu opravdu minim\u00e1ln\u00ed pozornost, ale s v\u00fdsledkem byli naprosto spokojeni.<\/p><\/div>\n

Seznam obsahoval v\u0161e, co m\u011bl obsahovat. Bill v n\u011bm zachytil sv\u00e9 nejtajn\u011bj\u0161\u00ed touhy, st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed se s d\u011btsk\u00fdmi sny a iluzemi. Cht\u011bl poznat hlasy milovan\u00fdch, zvuky zv\u00ed\u0159at i p\u0159\u00edrody, hv\u00edzd\u00e1n\u00ed v\u011btru, \u0161um\u011bn\u00ed strom\u016f, poletuj\u00edc\u00ed list\u00ed. Cht\u011bl naslouchat padaj\u00edc\u00edm de\u0161\u0165ov\u00fdm kapk\u00e1m i divok\u00e9 bou\u0159i. Tomov\u00fdm kytarov\u00fdm s\u00f3l\u016fm. Poznat \u017eivot z jin\u00e9ho \u00fahlu. Tom si je\u0161t\u011b jednou povzdechl, o\u010dima p\u0159el\u00e9tl cel\u00fd seznam a sklouzl a\u017e k posledn\u00edmu bodu.<\/p>\n

CHCI SLY\u0160ET<\/em><\/p>\n

Smutn\u011b se pousm\u00e1l, p\u0159elo\u017eil pap\u00edr na polovinu a str\u010dil si jej zp\u00e1tky do kapsy. Dlouhou b\u00edlou chodbou se nesl pouze tich\u00fd, vzd\u00e1len\u00fd rozhovor Gordona se Simone a nerv\u00f3zn\u00ed klep\u00e1n\u00ed podr\u00e1\u017eek bot o podlahu. I kdyby se cht\u011bl zapojit do jejich rozhovoru, nem\u011bl na to dost s\u00edly. Zachytil pouze \u00fatr\u017eky jejich konverzace.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b se na m\u011b zlob\u00ed?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ne. Jenom pot\u0159ebuje sv\u016fj klid. Je to jeho zp\u016fsob zvl\u00e1d\u00e1n\u00ed stresov\u00fdch situac\u00ed.“<\/div>\n
Pot\u00e9 se Gordon d\u016fv\u011brn\u011b naklonil k Simone, n\u011bco j\u00ed po\u0161eptal do ucha a ona zdr\u00e1hav\u011b p\u0159ik\u00fdvla.<\/div>\n
Necht\u011bl v\u011bd\u011bt, o \u010dem se bavili. Nebylo to pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
Jedin\u00e9, na \u010dem z\u00e1le\u017eelo, byl Bill a operace, kter\u00e1 prob\u00edhala za smutn\u00fdmi, b\u00edl\u00fdmi dve\u0159mi naproti n\u011bmu. Nerozum\u011bl tomu. Myslel si, \u017ee to bude sn\u00e1\u0161et mnohem l\u00e9pe. Je\u0161t\u011b v\u010dera si byl tak jist\u00fd t\u00edm, \u017ee to v\u0161echno dob\u0159e dopadne, nech\u00e1pal, pro\u010d najednou v\u00e1hal.<\/div>\n
Mohl za to Bill\u016fv vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled, kter\u00fdm se s n\u00edm lou\u010dil? Nebo Gordon\u016fv ustaran\u00fd v\u00fdraz? Nebo on s\u00e1m? Kdy\u017e se ta operace nezda\u0159\u00ed, nikdy si to neodpust\u00ed. Bill jej prosil o to, aby mu nelhal, ale on si nedal \u0159\u00edct.<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou, lokty si siln\u011b zatla\u010dil na poskakuj\u00edc\u00ed kolena a sna\u017eil se uklidnit. Op\u011bt zachytil \u00fatr\u017eek rozhovoru.<\/p>\n

„Jmenuje se to kochle\u00e1rn\u00ed implant\u00e1t. Vkl\u00e1d\u00e1 se do vnit\u0159n\u00edho ucha a nahrazuje funkci \u0161neka. Bill tuhle operaci je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nepodstoupil, proto\u017ee bylo pot\u0159eba, aby fungovalo alespo\u0148 minim\u00e1ln\u00ed mno\u017estv\u00ed vl\u00e1ken sluchov\u00e9ho nervu.“<\/div>\n

„N\u011bco jsem o tom \u010detla. Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee se t\u011bmhle v\u011bcem tolik rozum\u00edte.“<\/div>\n
„Simone,“ Gordon si stydliv\u011b odka\u0161lal. „Tohle je n\u00e1\u0161 \u017eivot. Cel\u00fdch dvacet let. Prostudoval jsem snad miliony \u010dl\u00e1nk\u016f. Dovoluji si tvrdit, \u017ee o poruch\u00e1ch sluchu v\u00edm v\u0161echno.“<\/div>\n
„Ale \u0159\u00edkal jste, \u017ee je pot\u0159eba, aby\u2026 zlep\u0161il se snad Bill\u016fv stav?“<\/div>\n
„Posledn\u00ed kontrola uk\u00e1zala jist\u00e9 zlep\u0161en\u00ed. Nezb\u00fdv\u00e1 n\u00e1m v\u00edc, ne\u017e modlit se.“<\/p>\n

Prudce vstal, c\u00edtil na sob\u011b jejich t\u00e1zav\u00e9 pohledy, ale neot\u00e1\u010del se. Nejist\u00fdm krokem m\u00ed\u0159il k velik\u00e9mu oknu na konci chodby. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee se prostor kolem n\u011bj zmen\u0161uje a zdi na n\u011bj maj\u00ed ka\u017edou chv\u00edli spadnout a rozdrtit jej. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/em> Nikdy nem\u00edval pocit klaustrofobie a n\u00e1hle se nemohl nadechnout u\u017e jenom p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, jak Bill zareaguje, kdy\u017e ta operace nedopadne dob\u0159e. Nat\u00e1hl ruce, kone\u010dky prst\u016f p\u0159itiskl na chladn\u00fd, sklen\u00fd povrch, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed se o n\u011bj op\u0159el i tv\u00e1\u0159\u00ed. Zav\u0159el o\u010di, chv\u00edli jen zhluboka d\u00fdchal a sna\u017eil se nemyslet. B\u00fdt imunn\u00edm v\u016f\u010di v\u0161emu, co se d\u011blo kolem n\u011bj.<\/div>\n

Otev\u0159el o\u010di; skrz zarosen\u00e9 okno ledva rozezn\u00e1val zasn\u011b\u017een\u00e9 prostory nemocnice. Mal\u00e9 poletuj\u00edc\u00ed skvrnky na obloze v\u0161ak p\u0159ehl\u00e9dnout nemohl. V\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Dal\u0161\u00ed hlubok\u00fd n\u00e1dech a zkusil to. Za\u010dal se modlit. Mo\u017en\u00e1 bylo \u0161\u00edlen\u00e9 modlit se k sn\u011bhov\u00fdm vlo\u010dk\u00e1m a star\u0161\u00ed generace by jej za to jist\u011b odsoudila, ale v p\u0159\u00edpad\u011b Billa nemohl jednat jinak. Pokud by se nem\u011bl modlit k vlo\u010dk\u00e1m a zim\u011b, kter\u00e9 je spojily dohromady, pak se nemusel modlit v\u016fbec.<\/div>\n
Z\u00edral na tu n\u00e1dheru p\u0159ed sebou a ti\u0161e je prosil o z\u00e1zrak.<\/div>\n
„Pros\u00edm, pros\u00edm, a\u0165 se ta operace vyda\u0159\u00ed. A\u0165 je v po\u0159\u00e1dku. Zaslou\u017e\u00ed si to. Pro\u0161el si zoufalstv\u00edm a prohrou u\u017e tolikr\u00e1t. Mus\u00ed vyhr\u00e1t. Pros\u00edm<\/em>!“ Op\u011bt zav\u0159el o\u010di. Mluvilo z n\u011bj naprost\u00e9 zoufalstv\u00ed. „Ud\u011blej to pro n\u011bj. Kv\u016fli mn\u011b. Jedinou dobrou v\u011bc. O v\u00edc ne\u017e\u00e1d\u00e1m. Pros\u00edm. Se\u0161li mu z\u00e1zrak, pomoz \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho miluju a j\u00e1 ti odpust\u00edm. Slibuji, \u017ee ti v\u0161echno<\/em> odpust\u00edm!“<\/p>\n

V t\u00e9 chv\u00edli se kone\u010dn\u011b otev\u0159ely dve\u0159e, z nich\u017e vy\u0161la shrben\u00e1, buclat\u00e1 postava v zelen\u00e9m opera\u010dn\u00edm oble\u010den\u00ed. Simone s Gordonem byli okam\u017eit\u011b na nohou, ve sp\u011bchu spustili na l\u00e9ka\u0159e proud ot\u00e1zek.<\/div>\n

Tom byl zcela paralyzov\u00e1n. St\u00e1l na m\u00edst\u011b, vyd\u011b\u0161en\u00fd, t\u0159esouc\u00ed se, nedok\u00e1zal se p\u0159im\u011bt k pohybu. A ve chv\u00edli, kdy se mu Simone se slzami v o\u010d\u00edch zahled\u011bla do tv\u00e1\u0159e a zavrt\u011bla hlavou, v\u011bd\u011bl, \u017ee je konec. Prohr\u00e1l.<\/em><\/div>\n
Sledoval, jak z m\u00edstnosti postupn\u011b vych\u00e1z\u00ed cel\u00fd opera\u010dn\u00ed t\u00fdm. V\u0161ichni m\u011bli ve tv\u00e1\u0159\u00edch stejn\u00fd neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz. Jist\u011b, Bill byl pouze jedn\u00edm z mnoha dal\u0161\u00edch pacient\u016f, ale copak nerozum\u011bli tomu, jak moc byl pro n\u011bj d\u016fle\u017eit\u00fd?!<\/div>\n
Pomalu p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e; Gordon se Simone byli natolik zaujati v\u0161\u00edm co j\u00edm l\u00e9ka\u0159 vysv\u011btloval, \u017ee si v\u016fbec nev\u0161imli, kdy\u017e opatrn\u011b pro\u0161el kolem nich a nepozorovan\u011b proklouzl dovnit\u0159. On zase nevn\u00edmal nic z toho, o \u010dem mluvili. Pot\u0159eboval jej vid\u011bt. B\u00fdt s n\u00edm. Bude to bolestiv\u00e9 a t\u011b\u017ek\u00e9, ale miluj\u00ed se a spole\u010dn\u011b to jist\u011b zvl\u00e1dnou.<\/div>\n
Zadr\u017eel dech, srdce mu tlouklo jako spla\u0161en\u00e9.<\/p>\n

Bill jakoby splynul s odporn\u011b b\u00edlou, pr\u00e1zdnou opera\u010dn\u00ed m\u00edstnost\u00ed. Byl jedin\u00fdm sv\u011btlem bodem. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee jej nechaj\u00ed pozvolna se probudit, a teprve pak jej p\u0159evezou do norm\u00e1ln\u00edho pokoje, ale on by tak dlouho \u010dekat nedok\u00e1zal. S ob\u0159\u00edm knedl\u00edkem v krku pomalu p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e. Bill se zd\u00e1l mnohem k\u0159eh\u010d\u00ed ne\u017e obvykle. Na b\u00edl\u00e9 posteli, s bledou tv\u00e1\u0159\u00ed a typicky neposlu\u0161n\u00fdmi vlasy rozhozen\u00fdmi po pol\u0161t\u00e1\u0159i, vypadal jako opravdov\u00e1 panenka. P\u0159istoupil je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a zlehka jej chytil za ruku.<\/div>\n

„Miluju t\u011b. A na tomhle,“ \u0161eptl a rozhl\u00e9dl se kolem. „V\u016fbec nez\u00e1le\u017e\u00ed. Zapomeneme a budeme \u017e\u00edt jako dote\u010f.“ Bylo mu do pl\u00e1\u010de, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt ten siln\u011bj\u0161\u00ed. Mus\u00ed jej podr\u017eet.<\/div>\n
B\u00fdt ramenem, na kter\u00e9m se m\u016f\u017ee vyplakat, i n\u00e1ru\u010d\u00ed, ve kter\u00e9 se ukryje p\u0159ed okoln\u00edm sv\u011btem.<\/div>\n
Spojen\u00edm se sv\u011btem zvuk\u016f, kter\u00fd nikdy nepozn\u00e1.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Tenhle d\u00edl mi dal opravdu zabrat. Mo\u017en\u00e1 je to t\u00edm, \u017ee je p\u0159edposledn\u00ed a nedok\u00e1\u017eu si p\u0159edstavit, \u017ee za p\u00e1r dn\u00ed u\u017e bude Balance pouze dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem z m\u00e9 blogov\u00e9 knihovny. Jsme u konce. U\u017e nebude dal\u0161\u00ed vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o bl\u00e1znovstv\u00edch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-3748","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3748","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3748"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3748\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3748"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3748"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3748"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}