{"id":3761,"date":"2014-08-24T17:00:00","date_gmt":"2014-08-24T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3749"},"modified":"2014-08-24T17:00:00","modified_gmt":"2014-08-24T16:00:00","slug":"breaking-through-56","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/24\/breaking-through-56\/","title":{"rendered":"Breaking Through 56."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/p>\n

Nov\u00fd domov \u010d\u00edslo 2<\/p>\n

<\/em><\/strong> Tom si obl\u00e9kal kalhoty a z\u00e1rove\u0148 m\u017eoural na obrazovku sv\u00e9ho notebooku. Ob\u010das na n\u011bco klikl, posunul kurzor nebo p\u0159epnul okna.<\/div>\n

„No, nen\u00ed to sem zrovna nejbl\u00ed\u017e, ale d\u00e1 se to,“ konstatoval.<\/div>\n
„Jak daleko?“ zeptal se Bill, kter\u00fd sed\u011bl na posteli a mazlil se se Schnuppim.<\/div>\n
„Autobus, pak dvakr\u00e1t tramvaj\u00ed a znovu autobusem,“ zjistil Tom a vypisoval si na pap\u00edrek \u010dasy odjezd\u016f, kter\u00e9 budou pot\u0159ebovat pro p\u0159epravu tam a zase zp\u011bt.<\/div>\n
„Kdyby byl ten byt odsud jen o ulici d\u00e1l, byl by to moc velk\u00fd luxus. Jsem r\u00e1d i za tohle,“ usm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„Jo, to je pravda. Lep\u0161\u00ed n\u011bco ne\u017e nic,“ k\u00fdvl Tom a dopnul si kalhoty. „M\u011bli bychom j\u00edt, a\u0165 n\u00e1m to neujede. Pak u\u017e by n\u00e1m to nenavazovalo,“ zaklapnul Tom notebook a oto\u010dil se na Billa. Ten se po Tomov\u011b vzoru zvedl, l\u00edbl Schnuppiho na vr\u0161ek hlavy a vydal se z pokoje ven. Vzali s sebou jen to nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed, a\u0165 se netahaj\u00ed se zbyte\u010dnostmi, a po \u010dty\u0159iceti minut\u00e1ch vystupovali na posledn\u00ed zast\u00e1vce v oblasti, kde se m\u011bl nach\u00e1zet Bill\u016fv nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed nov\u00fd domov.<\/p>\n

„Fajn. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, kde to je, ale mysl\u00edm, \u017ee jakmile uvid\u00edme st\u011bhov\u00e1ky, tak to bude ono,“ schoval Tom l\u00edste\u010dek s adresou bytu a pod\u00edval se kolem.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee hledat nemus\u00edme. Bude to t\u00e1mhle,“ uk\u00e1zal Bill prstem na velkou b\u00edlou dod\u00e1vku s reklamn\u00edm potiskem na boku auta.<\/div>\n
„Tak poj\u010f. Vypad\u00e1 to, \u017ee u\u017e za\u010dali bez n\u00e1s,“ vykro\u010dil Tom t\u00edm sm\u011brem.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ pozdravili oba dva mu\u017ee, kte\u0159\u00ed z auta st\u011bhovali z\u0159ejm\u011b posledn\u00ed kus n\u00e1bytku.<\/div>\n
„Dobrej,“ odpov\u011bd\u011bli zara\u017een\u011b. Je\u0161t\u011b se jim nestalo, aby je na ulici jen tak pozdravili kolemjdouc\u00ed. Vysv\u011btlen\u00ed p\u0159i\u0161lo s J\u00f6rgem, kter\u00fd si ot\u00edral \u010delo a vych\u00e1zel ze vchodu n\u00edzk\u00e9ho domku.<\/div>\n
„Ahoj tati!“ usm\u00e1l se Bill a nechal se od t\u00e1ty obejmout.<\/div>\n
„Ahoj Bille, chyb\u011bls mi,“ broukl mu do vlas\u016f.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi,“ p\u0159idal se Tom k uv\u00edtac\u00edmu ceremoni\u00e1lu.<\/div>\n
„Ahoj Tome.“<\/div>\n
„T\u00e1ta se moc omlouv\u00e1, ale nemohl p\u0159ij\u00edt. Maj\u00ed toho v pr\u00e1ci moc, tak\u017ee si nemohl vz\u00edt volno,“ omlouval se Tom.<\/div>\n
„To nic. Kluci mi s t\u00edm nejhor\u0161\u00edm u\u017e pomohli. N\u00e1bytek u\u017e je naho\u0159e a te\u010f je t\u0159eba odtahat jen ty drobnosti, co jsou tady na hromad\u011b. Krabice, lampy, pytle a ostatn\u00ed drobnosti,“ ukazoval J\u00f6rg na hromady pap\u00edrov\u00fdch krabic a \u010dern\u00fdch pytl\u016f. „Sna\u017ete se to kupit pokud mo\u017eno jen do p\u0159eds\u00edn\u011b a do kuchyn\u011b, proto\u017ee zbytek pokoj\u016f je\u0161t\u011b dosych\u00e1 po vymalov\u00e1n\u00ed a na zemi se v\u00e1l\u00ed igelity,“ vysv\u011btlil J\u00f6rg. „V\u00edte co? Nejlep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e mi to budete v\u00fdtahem pos\u00edlat nahoru. Nejd\u0159\u00edv to naskl\u00e1d\u00e1m do chodby, a pak mi to pom\u016f\u017eete natahat do bytu. M\u016f\u017ee b\u00fdt?“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b. Za\u0159\u00edd\u00edme se podle v\u00e1s,“ souhlasil Tom.<\/div>\n
\n
\n

„J\u00f6rgu, posledn\u00ed k\u0159eslo je naho\u0159e, tak\u017ee jestli je to v\u0161echno, mus\u00edme jet. Za 4 hodiny m\u00e1me dal\u0161\u00ed p\u0159evoz,“ \u0159ekl star\u0161\u00ed mu\u017e v mont\u00e9rk\u00e1ch.<\/p><\/div>\n

„Jasn\u011b. D\u00edky za pomoc a s Herbertem se potom vyrovn\u00e1m.“<\/div>\n
„Beze v\u0161eho. To u\u017e je mezi v\u00e1mi, tak hezk\u00e9 bydlen\u00ed,“ pop\u0159\u00e1l jim mu\u017e a zav\u0159el dve\u0159e od auta. J\u00f6rg jim p\u0159\u00e1telsky m\u00e1vl a d\u00e1l se o jejich odjezd u\u017e nestaral.<\/div>\n
„Tak jdeme na to,“ vydechl J\u00f6rg a ujal se no\u0161en\u00ed prvn\u00edch krabic.<\/div>\n
S prvn\u00ed v\u00e1rkou n\u00e1kladu J\u00f6rga ve v\u00fdtahu kluci zaskl\u00e1dali. D\u00edky tomu, \u017ee m\u011bl d\u016fm jen 4 patra a s t\u00edm 4 byty, nemuseli se b\u00e1t, \u017ee by se n\u011bkdo v\u00fdtahem po\u0159\u00e1d coural tam a zp\u00e1tky a t\u00edm jej blokoval. Nav\u00edc J\u00f6rg zjistil, \u017ee s nimi bydl\u00ed dal\u0161\u00ed 3 pom\u011brn\u011b mlad\u00e9 rodiny, bu\u010f s d\u011btmi nebo bez, a ti vesm\u011bs stejn\u011b u\u017e\u00edvali schody.<\/p>\n

D\u00edky dal\u0161\u00edm dv\u011bma p\u00e1r\u016fm rukou se chodn\u00edk na ulici vypr\u00e1zdnil a do t\u0159et\u00edho patra vyjela posledn\u00ed v\u00e1rka krabic spole\u010dn\u011b s kluky. Chodba ve t\u0159et\u00edm pat\u0159e se ale podobala sp\u00ed\u0161e skladi\u0161ti ne\u017e chodb\u011b. J\u00f6rg krabice skl\u00e1dal v rychlosti ledabyle na sebe jen tak, aby si byl jist\u00fd, \u017ee nespadnou, tak\u017ee byly r\u016fzn\u011b nato\u010den\u00e9 a n\u011bkter\u00e9 hrozily, \u017ee nakonec brzy spadnou.<\/div>\n

„Uf, tak\u017ee jak to te\u010f provedeme?“ polo\u017eil si J\u00f6rg sp\u00ed\u0161e \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku, ale Tom se j\u00ed aktivn\u011b chytil.<\/div>\n
„No j\u00e1 bych navrhoval v\u0161echno nejd\u0159\u00edv nechat tady, uklidit vevnit\u0159 po malov\u00e1n\u00ed, a pak teprve v\u0161echno nanosit do pokoj\u016f. N\u00e1bytek se m\u016f\u017ee rozm\u00edstit, kam je t\u0159eba, akor\u00e1t se nebude p\u0159isouvat a\u017e \u00fapln\u011b ke zdem, pokud jsou je\u0161t\u011b vlhk\u00e9 a ty drobnosti, co jsou v krabic\u00edch, se m\u016f\u017eou klidn\u011b vyndat,“ pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161, jako bys st\u011bhoval u\u017e nejm\u00e9n\u011b 60 byt\u016f,“ zasm\u00e1l se J\u00f6rg.<\/div>\n
„To ne, ale v\u00edm, jak jsme postupovali s t\u00e1tou, kdy\u017e mamce o lo\u0148sk\u00fdch pr\u00e1zdnin\u00e1ch hr\u00e1blo, a usmyslela si, \u017ee chce vymalovat cel\u00fd d\u016fm, aby se to ud\u011blalo v\u0161echno najednou a ne po jedn\u00e9 m\u00edstnosti,“ zakroutil Tom o\u010dima. J\u00f6rg ze sebe vydal jen ch\u00e1pav\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
„Tak j\u00e1 v\u00e1m nejd\u0159\u00edv uk\u00e1\u017eu, jak to vevnit\u0159 vypad\u00e1, a pak si rozd\u011bl\u00edme pokoje na \u00faklid,“ \u0159ekl a str\u010dil do dve\u0159\u00ed, aby se otev\u0159ely doko\u0159\u00e1n.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Prakticky v byt\u011b nebylo nic moc k vid\u011bn\u00ed. Plovouc\u00ed podlaha byla p\u0159ikryt\u00e1 igelity, plachtami, m\u00edsty i novinami, na kter\u00fdch byly c\u00e1kance v\u0161emo\u017en\u00fdch barev, kter\u00e9 korespondovaly s barvami st\u011bn, uprost\u0159ed v ka\u017ed\u00e9 m\u00edstnosti st\u00e1l zabalen\u00fd n\u00e1bytek, podle n\u011bho\u017e se u\u017e dalo odhadnout, o jakou m\u00edstnost se jedn\u00e1. V\u0161echna okna byla doko\u0159\u00e1n otev\u0159en\u00e1, aby v\u011bt\u0159\u00edk a tepl\u00fd vzduch urychlil dosych\u00e1n\u00ed. Tak\u00e9 se zd\u00e1lo, \u017ee n\u011bkter\u00e9 v\u011bci v byt\u011b z\u016fstaly. Byla to p\u0159edev\u0161\u00edm velmi nov\u011b a modern\u011b vypadaj\u00edc\u00ed kuchy\u0148sk\u00e1 linka, lustry a v koupeln\u011b sprchov\u00fd kout a vana.<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to tu prostorn\u011b,“ poznamenal Tom, kdy\u017e se rozhl\u00ed\u017eel kolem.<\/div>\n
„A j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee se n\u00e1m to poda\u0159\u00ed takhle i zachovat.“<\/div>\n
„P\u0159ivezl jsi v\u0161echny na\u0161e v\u011bci?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„V\u0161echny ne. Za prv\u00e9 by se neve\u0161ly do auta, za druh\u00e9 jsem zjistil, \u017ee jsme za ta l\u00e9ta schov\u00e1vali v\u011bci, kter\u00e9 n\u00e1m na nic nebyly, a jen na n\u011b sedal prach, tak\u017ee jsem je bu\u010f vyhodil, nebo je nechal na m\u00edst\u011b, a\u0165 si s nimi nov\u00ed majitel\u00e9 ud\u011blaj\u00ed, co cht\u011bj\u00ed. I ten n\u00e1bytek bude jen do\u010dasn\u00fd. Jakmile vyd\u011bl\u00e1m v\u011bt\u0161\u00ed pen\u00edze, koup\u00edme i nov\u00fd n\u00e1bytek. Ta k\u0159esla jsou u\u017e trochu se\u0161l\u00e1, matrace prole\u017een\u00e9, postele od\u0159en\u00e9. Kdy\u017e u\u017e nov\u00fd za\u010d\u00e1tek, tak se v\u0161\u00edm v\u0161udy,“ stiskl Billovo rameno a usm\u00e1l se na n\u011bj.<\/div>\n
„D\u00edky, tati.“<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za co, Billi.“<\/p>\n

„Tak tedy dobr\u00e1. Celkov\u011b 7 m\u00edstnost\u00ed plus chodba a p\u0159eds\u00ed\u0148. Tak\u017ee co kdybych si vzal na starost zadn\u00ed \u010d\u00e1st bytu, Bill t\u0159eba prost\u0159edek a vy, pane Kaulitzi, p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st?“<\/div>\n

„To bude f\u00e9r a alespo\u0148 se tu nebudeme motat a pl\u00e9st se n\u011bkomu pod nohy,“ souhlasil J\u00f6rg.<\/div>\n
„Super. Tak\u017ee beru si lo\u017enici, Bill\u016fv pokoj a koupelnu,“ up\u0159esnil Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 si beru z\u00e1chod, ob\u00fdv\u00e1k a kuchy\u0148,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„A na m\u011b tedy zb\u00fdv\u00e1 chodba, p\u0159eds\u00ed\u0148 a \u0161pajz,“ k\u00fdvl J\u00f6rg a roze\u0161el se hledat kybl\u00edky, do kter\u00fdch napust\u00ed vodu, aby mohli s \u00faklidem za\u010d\u00edt.<\/div>\n
\u0160lo to pom\u011brn\u011b rychle, proto\u017ee m\u00edstnosti p\u0159ece jen nebyly tak velk\u00e9, tak\u017ee sta\u010dilo p\u00e1r tah\u016f mopem na plovouc\u00ed podlahy a v\u0161ude bylo \u010disto. St\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1bytku se ujali J\u00f6rg s Tomem, proto\u017ee oni dva tu byli ti mu\u017en\u011bj\u0161\u00ed a siln\u011bj\u0161\u00ed. Tom Billovi p\u0159\u00edmo zak\u00e1zal tahat se s t\u011b\u017ek\u00fdmi kusy n\u00e1bytku. J\u00f6rg se v\u0161ak nemohl d\u00edvat na Billovu ubl\u00ed\u017eenou tv\u00e1\u0159, \u017ee nem\u016f\u017ee nijak pomoct, a tak mu navrhl, \u017ee by mohl za\u010d\u00edt nosit ty leh\u010d\u00ed krabice z chodby p\u0159ed bytem dovnit\u0159.<\/div>\n
„V\u0161echny na sob\u011b maj\u00ed popisek, kam ty v\u011bci uvnit\u0159 pat\u0159\u00ed, tak\u017ee je nemus\u00ed\u0161 rozbalovat a zji\u0161\u0165ovat, co v nich je,“ instruoval sv\u00e9ho syna a ukazoval mu \u010derven\u00e9 n\u00e1pisy po stran\u00e1ch krabic. Jak dalece Bill poslechl a nosil dovnit\u0159 jen ty lehk\u00e9 krabice, u\u017e J\u00f6rg rad\u011bji necht\u011bl zji\u0161\u0165ovat. Pamatoval si ale, \u017ee nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed krabice byly ty s elektronikou a ty se tak jako tak nach\u00e1zely a\u017e vespodu a ne\u017e se k nim Bill dostane, budou m\u00edt J\u00f6rg s Tomem hotovo a s krabicemi Billovi pom\u016f\u017eou.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Kolem druh\u00e9 hodiny odpoledne m\u011bli hotovo. Sed\u011bli v ob\u00fdv\u00e1ku na pohovce a odpo\u010d\u00edvali. J\u00f6rg se omlouval, \u017ee jim k ob\u011bdu objednal pizzu. Na va\u0159en\u00ed nebyl \u010das, tud\u00ed\u017e se kluci museli spokojit alespo\u0148 s t\u00edmhle. Ani jeden z nich v\u0161ak nevypadal, \u017ee by jim to n\u011bjak p\u0159ek\u00e1\u017eelo.<\/p><\/div>\n

Vzduchem by se m\u011bla n\u00e9st spokojen\u00e1 a klidn\u00e1 n\u00e1lada z dob\u0159e odveden\u00e9 pr\u00e1ce, ale p\u0159esto nad v\u0161emi t\u0159emi visela jedna ot\u00e1zka. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset pravd\u011bpodobn\u011b za\u010d\u00edt s\u00e1m, ale nev\u011bd\u011bl, jak to tohle t\u00e9ma nakousnout.<\/div>\n
Kdy se m\u016f\u017eu nast\u011bhovat?<\/em> Ne. Takhle ne. Vypadalo by to, \u017ee se nem\u016f\u017ee do\u010dkat, a\u017e od Toma vypadne, a to bylo to posledn\u00ed, co cht\u011bl.<\/div>\n
Kdy se m\u00e1m nast\u011bhovat?<\/em> Taky asi ne. To by zn\u011blo, jako by to bral jako nutn\u00e9 zlo.<\/div>\n
Kdy se mus\u00edm nast\u011bhovat?<\/em> To by bylo \u00fapln\u011b \u0161patn\u011b. Dal by t\u00edm t\u00e1tovi najevo, \u017ee i kdy\u017e mu takhle ustoupil a umo\u017enil mu b\u00fdt Tomovi tak bl\u00edzko, stejn\u011b to nebylo dost bl\u00edzko a on se k n\u011bmu po\u0159\u00e1d nechce nast\u011bhovat.<\/div>\n
„Uhm… kdy se sem p\u0159est\u011bhuju?“ zeptal se Bill do ticha. Tohle mu zn\u011blo jako neutr\u00e1ln\u00ed v\u011bta. Dokonce se sna\u017eil vyvarovat ve\u0161ker\u00fdch emoc\u00ed, kter\u00e9 by do t\u00e9 v\u011bty mohl nev\u011bdomky vlo\u017eit.<\/div>\n
„Kdy bude\u0161 cht\u00edt, Bille,“ p\u0159e\u017ev\u00fdkl J\u00f6rg. Bill se pod\u00edval na Toma.<\/div>\n
„Kdybys cht\u011bl, myslel jsem, \u017ee bychom to mohli zvl\u00e1dnout tento v\u00edkend. T\u00e1ta sice pracuje a m\u00e1ma jede na n\u011bjak\u00e9 \u0161kolen\u00ed, ale auto bude doma, tak m\u016f\u017eeme sbalit tv\u00e9 v\u011bci a odv\u00e9st je sem,“ navrhl Tom.<\/p>\n

Bill trochu posmutn\u011bl, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom to nemyslel zle. Jen jej trochu zabolelo, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee na tuhle ot\u00e1zku u\u017e m\u011bl Tom p\u0159ipravenou odpov\u011b\u010f, a to znamenalo, \u017ee u\u017e p\u0159em\u00fd\u0161lel nad mo\u017enostmi, kdy Billa sbalit a odst\u011bhovat jej do nov\u00e9ho bytu. Bill se sna\u017eil nevypadat smutn\u011b, proto\u017ee te\u010f u\u017e by si opravdu jen vym\u00fd\u0161lel. Najednou nev\u011bd\u011bl, jestli byl tohle dobr\u00fd n\u00e1pad. Nejsp\u00ed\u0161 by jej bolelo i st\u011bhov\u00e1n\u00ed do vedlej\u0161\u00edho domu. Kdy\u017e si p\u0159edstavil, jak ze sv\u00e9ho pokoje v\u0161echno ukl\u00e1d\u00e1 do krabic a ta\u0161ek a opravdu Tom\u016fv d\u016fm opou\u0161t\u00ed, bylo mu smutno. U\u017e se tam nebude pohybovat \u010dlen rodiny, ale jako n\u00e1v\u0161t\u011bva, kdy\u017e za Tomem p\u0159ijde. U\u017e to zkr\u00e1tka nebude ono, ale Bill m\u011bl dost rozumu na to, aby si v\u0161echny tyhle pocity nechal pro sebe. Jeho t\u00e1ta pro n\u011bj ud\u011blal tolik a on si bude je\u0161t\u011b vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky, d\u00edky kter\u00fdm se nebude moct p\u0159est\u011bhovat? To u\u017e nep\u0159ipadalo v \u00favahu. V tomhle by u\u017e Kessy m\u011bla pravdu. Nem\u011blo cenu se br\u00e1nit n\u011b\u010demu, co byla vlastn\u011b dobr\u00e1 v\u011bc.<\/div>\n

Byl zatracen\u011b velk\u00fd rozd\u00edl, jestli od Toma bydl\u00ed 40 minut j\u00edzdy hromadnou dopravou, nebo 6 hodin autem, a Bill si to uv\u011bdomoval.<\/div>\n
„V\u00edkend bude fajn,“ pronesl nakonec a p\u0159idal \u00fasm\u011bv, o kter\u00e9m si nemyslel, \u017ee mu Tom bude v\u011b\u0159it.<\/p>\n

P\u016fl hodiny na to se s J\u00f6rgem rozlou\u010dili, \u017ee se vydaj\u00ed dom\u016f. Sjeli v\u00fdtahem do p\u0159\u00edzem\u00ed a vy\u0161li p\u0159ed d\u016fm. Tom po\u010dkal, dokud nebudou z dohledu domu, a s\u00e1hl po Billov\u011b ruce, aby Billa zastavil. \u0160el n\u011bkolik krok\u016f p\u0159ed n\u00edm, a tak musel Tom ud\u011blat je\u0161t\u011b 3 kroky nav\u00edc, aby se dostal na jeho \u00farove\u0148.<\/div>\n

„Tak\u017ee co se d\u011bje?“ zeptal se p\u0159\u00edmo.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Bille, necht\u011bl jsem to rozeb\u00edrat p\u0159ed tv\u00fdm t\u00e1tou, ale n\u011bco se d\u011bje,“ nal\u00e9hal Tom. Bill si povzdychl. Bylo jasn\u00e9, \u017ee to Tom nenech\u00e1 jen tak. Nikdy by jej nenechal se tr\u00e1pit.<\/div>\n
„J\u00e1 jen… t\u00e1ta bude ur\u010dit\u011b pracovat jako dote\u010f. Bude po\u0159\u00e1d pry\u010d a j\u00e1 budu v tom byt\u011b v\u011b\u010dn\u011b s\u00e1m. Nechce se mi od tebe, i kdy\u017e budeme bydlet jen 40 minut od sebe.“ Tom\u016fv v\u00fdraz zjemnil.<\/div>\n
„Bille, ty \u0161moulo jeden, nikdo p\u0159eci ne\u0159ekl, \u017ee se nebudeme nav\u0161t\u011bvovat. V\u00ed\u0161, \u017ee u n\u00e1s bude\u0161 v\u017edycky v\u00edtan\u00fd. M\u016f\u017ee\u0161 k n\u00e1m chodit bez ohl\u00e1\u0161en\u00ed, nech\u00e1m ti kl\u00ed\u010d od domu a klidn\u011b si u m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 nechat n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, kdybys cht\u011bl t\u0159eba z\u016fstat na n\u011bjak\u00fd v\u00edkend. No tak! Bude to fajn. A nikdo p\u0159eci ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mus\u00ed\u0161 u t\u00e1ty z\u016fstat bydlet napo\u0159\u00e1d. On ur\u010dit\u011b po\u010d\u00edt\u00e1 s t\u00edm, \u017ee se jednou odst\u011bhuje\u0161 a postav\u00ed\u0161 se na vlastn\u00ed nohy. Pro te\u010f bu\u010fme r\u00e1di za to, co m\u00e1me. Mohlo to dopadnout h\u016f\u0159 a ty to v\u00ed\u0161,“ p\u0159ipomn\u011bl mu. Bill pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ipustil.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u017edycky,“ l\u00edpl Billovi mokr\u00fd polibek na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ahh Tome!“ zasm\u00e1l se Bill a zap\u0159el ruce do Tomova hrudn\u00edku, aby zabr\u00e1nil p\u0159\u00edpadn\u00e9mu dal\u0161\u00edmu n\u00e1jezdu.<\/div>\n
„A vlastn\u011b ti z\u00e1vid\u00edm. M\u00edt cel\u00fd kr\u00e1sn\u00fd nov\u00fd byt po v\u011bt\u0161inu \u010dasu jen pro sebe,“ zasnil se Tom.<\/div>\n
„No m\u016f\u017ee\u0161 za mnou p\u0159ij\u00edt, kdykoli bude\u0161 cht\u00edt,“ p\u0159ivinul se Bill pod Tomovu pa\u017ei a kr\u00e1\u010del s n\u00edm po chodn\u00edku v m\u00edrn\u00e9m objet\u00ed.<\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee p\u0159ijdu. P\u0159ijdu t\u011b zkontrolovat, jestli tam z toho ned\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 doup\u011b ne\u0159est\u00ed,“ pop\u00edchl ho Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem vlastn\u011b p\u0159esn\u011b ten typ, kter\u00fd by toho hned vyu\u017eil,“ proto\u010dil Bill o\u010dima.<\/div>\n
„Nikdy nev\u00ed\u0161,“ naklonil se Tom a kousl Billa do ucha.<\/div>\n
„Ah! Tome! Jsme na ulici, nev\u0161iml sis?“ \u010dertil se Bill a ot\u00edral si o\u017eu\u017elan\u00e9 ucho.<\/div>\n
„Nev\u00edm, kde jsi ty, ale j\u00e1 jsem v r\u00e1ji, kdy\u017e t\u011b m\u00e1m u sebe,“ zamrouskal tou\u017eebn\u011b.<\/div>\n
„Blb\u010de!“ \u0161\u0165ouchl jej Bill a zasm\u00e1l se. Omotal pravou ruku kolem Tomova \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu a tv\u00e1\u0159 si op\u0159el o Tom\u016fv hrudn\u00edk.<\/p>\n

Nov\u00fd domov mo\u017en\u00e1 p\u0159eci jen nebude tak \u0161patn\u00fd.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Nov\u00fd domov \u010d\u00edslo 2 Tom si obl\u00e9kal kalhoty a z\u00e1rove\u0148 m\u017eoural na obrazovku sv\u00e9ho notebooku. Ob\u010das na n\u011bco klikl, posunul kurzor nebo p\u0159epnul okna. „No, nen\u00ed to sem zrovna nejbl\u00ed\u017e, ale d\u00e1 se to,“ konstatoval. „Jak daleko?“ zeptal se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3761","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3761","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3761"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3761\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3761"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3761"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3761"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}