{"id":378,"date":"2018-10-20T16:00:00","date_gmt":"2018-10-20T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=373"},"modified":"2018-10-20T16:00:00","modified_gmt":"2018-10-20T15:00:00","slug":"there-i-ll-be-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/10\/20\/there-i-ll-be-4\/","title":{"rendered":"There I’ll Be 4."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se schoulil na posteli a vydal ze sebe hlubok\u00fd povzdech. Zav\u0159\u00edt o\u010di bylo tak dobr\u00e9 a on m\u011bl pocit, \u017ee by mohl usnout b\u011bhem vte\u0159iny, kdyby nebylo jeho pulzuj\u00edc\u00ed bolesti hlavy. N\u00e1hle byl velmi r\u00e1d, \u017ee se neobt\u011b\u017eoval rozt\u00e1hnout z\u00e1v\u011bsy, kdy\u017e v\u010dera vstal.<\/div>\n
Pomalu se posadil, neochotn\u00fd polo\u017eit chodidla na podlahu, a dal si na \u010das napl\u00e1novat si sv\u00e9 dal\u0161\u00ed kroky, ne\u017e je provede. Vz\u00edt si aspirin, sundat si oble\u010den\u00ed a pak sp\u00e1t. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd cokoliv ud\u011blat, kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f, a te\u010f s\u00e1m na sebe v duchu k\u0159i\u010del. M\u011bl to ud\u011blat hned a pr\u00e1v\u011b te\u010f u\u017e mohl sp\u00e1t.<\/div>\n
\n

Koupelnov\u00e9 sv\u011btlo mu zaz\u00edralo do o\u010d\u00ed, jakmile ho rozsv\u00edtil, a popostr\u010dilo jeho bolest hlavy o p\u00e1r stup\u0148\u016f na stupnici bolesti v\u00fd\u0161. S m\u017eour\u00e1n\u00edm nazda\u0159b\u016fh za\u0161m\u00e1tral po aspirinu. V\u011bd\u011bl, \u017ee by tam n\u011bkde m\u011bl b\u00fdt! Na\u0161el ho kdesi v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti sk\u0159\u00ed\u0148ky pod umyvadlem, dva nasucho spolkl a v\u011bnoval si v zrcadle nesouhlasn\u00fd pohled. Vypadal d\u011bsn\u011b. T\u011b\u017ece se zap\u0159el o umyvadlo a naklonil se, aby se zad\u00edval s\u00e1m sob\u011b do o\u010d\u00ed. Zamra\u010dil se a hlasit\u011b vydechl.<\/p><\/div>\n

„Co to tady, ksakru, d\u011bl\u00e1\u0161?“ Zeptal se sv\u00e9ho odrazu a nazp\u011bt se mu dostalo nete\u010dn\u00e9ho pohledu. Od\u0161oural se zp\u00e1tky k posteli, posadil se na jej\u00ed okraj a pomalu si za\u010dal svl\u00e9kat oble\u010den\u00ed. Sund\u00e1val si jeden kousek po druh\u00e9m, ke ka\u017ed\u00e9mu pohybu se musel nutit, a svou mysl p\u0159itom nechal potulovat.<\/div>\n
\n

V pr\u00e1ci m\u011bl ten den pozdn\u00ed sm\u011bnu. To znamenalo, \u017ee pracoval celou noc a obsluhoval v\u0161echny ty opilce, kte\u0159\u00ed se tam uprost\u0159ed noci obvykle sch\u00e1zeli. Ob\u010das Bill uva\u017eoval, pro\u010d Jost, ksakru, trval na tom, aby m\u011bl bar otev\u0159eno a\u017e do \u0161esti hodin do r\u00e1na dokonce i p\u0159es t\u00fdden. Po druh\u00e9 hodin\u011b rann\u00ed u\u017e tam stejn\u011b nikdo nebyl. S v\u00fdjimkou alkoholik\u016f a opravdu d\u011bsiv\u00fdch a \u0161\u00edlen\u00fdch lid\u00ed. Billovi netrvalo dlouho se nau\u010dit s nimi zach\u00e1zet. \u00b4Dr\u017e je opil\u00e9 a nebudou t\u011b obt\u011b\u017eovat.\u00b4 To byla b\u011bhem takov\u00fdch noc\u00ed jeho mantra.<\/p><\/div>\n

\n

V tuhle specifickou noc mu to p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00e9ho nep\u0159ineslo. Ve\u010der za\u010dal docela nevinn\u011b s jedn\u00edm chl\u00e1pkem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 neodbytn\u00fdm pro jeho vlastn\u00ed dobro. U\u017e p\u0159i p\u0159\u00edchodu byl namol a o\u010dividn\u011b si Billa spletl s d\u00edvkou. To opravdu nebylo nic, na co by Bill nebyl zvykl\u00fd, a tak to nejd\u0159\u00edve nechal b\u00fdt. Ale kdy\u017e ten chl\u00e1pek i nad\u00e1le flirtoval a za\u010dalo to b\u00fdt fyzick\u00e9, Bill na n\u011bj vyjel, zak\u0159i\u010del, \u017ee nen\u00ed \u00b4\u017e\u00e1dn\u00e1 zasran\u00e1 \u017eensk\u00e1\u00b4 a vyslou\u017eil si t\u00edm p\u0159ekvapen\u00fd pohled od toho mu\u017ee a ostr\u00fd pohled od Josta. Bylo mu to opravdu jedno. A zjevn\u011b i tomu mu\u017ei, kter\u00fd d\u00e1l \u0159\u00edkal v\u011bci, jako: „Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, jestli jsi kluk, kdy\u017e jsi takhle roztomil\u00fd,“ a „J\u00e1 t\u011b stejn\u011b beru.“<\/p><\/div>\n

Bill se sna\u017eil z\u016fstat profesion\u00e1ln\u00ed, opravdu ano, ale bylo to v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e jej ten mu\u017e, asi \u010dty\u0159ic\u00e1tn\u00edk a tak namol, \u017ee by ani nedok\u00e1zal vyhl\u00e1skovat vlastn\u00ed jm\u00e9no, neust\u00e1le \u0161t\u00edpal do zadku a na jak\u00e9koliv dal\u0161\u00ed m\u00edsto, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161lo pod ruku. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku u\u017e toho m\u011bl dost. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa a i pro toho mu\u017ee byl od za\u010d\u00e1tku v protivn\u00e9 n\u00e1lad\u011b a bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed tomu n\u00e1soskovi jednu vrazil.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Jestli tady je n\u011bjak\u00e1 v\u011bc, kterou jako barman nikdy nesm\u00edte ud\u011blat, je to pra\u0161tit z\u00e1kazn\u00edka, ale Bill byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nasran\u00fd, aby se o to staral. Ten chl\u00e1pek byl nejprve jako ochromen\u00fd, ale kdy\u017e mu do\u0161lo, co se stalo, naprosto jej to rozl\u00edtilo. Doslova se na Billa vrhnul a oh\u00e1n\u011bl se v\u0161ude, kam jen dos\u00e1hl. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Billa byl ten chlap docela mal\u00fd a Bill m\u011bl sv\u00e9 vysok\u00e9 podpatky, tak\u017ee nedo\u0161lo na \u017e\u00e1dn\u00e9 r\u00e1ny v\u00fd\u0161 ne\u017e do \u017ealudku. I tak to v\u0161ak bolelo a Bill byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee bude r\u00e1no sam\u00e1 mod\u0159ina.<\/div>\n
Jostovy gorily je od sebe celkem rychle odtrhly a vyhodily toho chlapa na ulici za ru\u0161en\u00ed klidu nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee vyhro\u017eoval, \u017ee na n\u011b zavol\u00e1 policii, ale Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee se o to nikdo nestaral, jeliko\u017e ten chlap byl tak mimo, \u017ee na to do r\u00e1na nejsp\u00ed\u0161 stejn\u011b zapomene.<\/div>\n
\n

Co se v\u0161ak stalo potom, na to nezapomene Bill. Jost si ho vzal do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e, nepochybn\u011b proto, aby na n\u011bj je\u010del, \u017ee ude\u0159il z\u00e1kazn\u00edka. Ale ne. To, co mu \u0159ekl, bylo daleko hor\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00e1koliv v\u00fdtka. Za\u010dal t\u00edm, \u017ee Billovi v\u011bnoval velmi nesouhlasn\u00fd pohled, ne\u017e mu na\u0159\u00eddil, aby se posadil. Jost si sedl za sv\u016fj st\u016fl a odklidil p\u00e1r pap\u00edr\u016f, ne\u017e znovu vzhl\u00e9dl k Billovi. Bill se kv\u016fli tomu c\u00edtil nepohodln\u011b. Mohl tu\u0161it, \u017ee se n\u011bco bl\u00ed\u017e\u00ed, ale nev\u011bd\u011bl co, a z toho byl nerv\u00f3zn\u00ed. Dal by p\u0159ednost tomu \u0159van\u00ed.<\/p><\/div>\n

Cel\u00e1 kancel\u00e1\u0159 byla st\u00edsn\u011bn\u00e1. T\u011b\u017ece to tam p\u00e1chlo cigaretami a kou\u0159 se tam st\u00e1le dr\u017eel. N\u00e1bytek byl na tak mal\u00e9 m\u00edsto a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd, tvrd\u00fd a chladn\u00fd, a on se tak c\u00edtil b\u00fdt je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed, ne\u017e ve skute\u010dnosti byl. Bylo to tam tmav\u00e9 a ponur\u00e9, bez oken, a osv\u011btlen\u00e9 pouze malou lampou na stole. V\u0161ude se v\u00e1lely pap\u00edry a Bill na\u0161el s\u00e1m sebe, jak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak Jost m\u016f\u017ee v takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed v\u016fbec pracovat, a jak v\u016fbec v tom bordelu m\u016f\u017ee n\u011bco naj\u00edt. Ne, Bill Jostovu kancel\u00e1\u0159 rozhodn\u011b nem\u011bl r\u00e1d a sna\u017eil se od n\u00ed dr\u017eet dost daleko.<\/div>\n
\n

„V\u00ed\u0161, j\u00e1 se mu opravdu v\u016fbec nediv\u00edm,“ za\u010dal Jost a zvedl na Billa obo\u010d\u00ed. Billovi poklesla \u010delist a jen na n\u011bj nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edral. „Ty vypad\u00e1\u0161 jako holka,“ dokon\u010dil Jost a zap\u00e1lil si cigaretu. Siln\u011b pot\u00e1hl a intenzivn\u011b na Billa hled\u011bl. „Kdyby nebylo toho, \u017ee ses p\u0159edstavil mu\u017esk\u00fdm jm\u00e9nem, nejsp\u00ed\u0161 bych se s\u00e1m spletl \u00fapln\u011b stejn\u011b.“ Rozesm\u00e1l se nad tou my\u0161lenkou a lehce zavrt\u011bl hlavou.<\/p><\/div>\n

Bill byl pobou\u0159en\u00fd. Pracoval v tom baru u\u017e n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f a nikdy d\u0159\u00edve o tomhle nic nesly\u0161el.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee je to t\u00edm tv\u00fdm stylem,“ \u0159ekl Jost a znovu pot\u00e1hnul z cigarety. „Opravdu moc nepom\u00e1h\u00e1 vyh\u00fdbat se nedorozum\u011bn\u00edm, kdy\u017e m\u00e1\u0161 na obli\u010deji v\u0161echny ty sra\u010dky,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal gestem k Billov\u011b tv\u00e1\u0159i. Velmi si v\u011bdom toho, \u017ee u\u017e je v dost velk\u00e9m pr\u016fseru, se Bill rozhodl dr\u017eet jazyk za zuby a jen na Josta z\u00edral, zat\u00edmco ten pokra\u010doval. „A to t\u011bsn\u00e9 oble\u010den\u00ed. Sakra, ty v\u00e1\u017en\u011b nenech\u00e1v\u00e1\u0161 nic p\u0159edstavivosti, co.“ Jost na Billa zam\u017eoural, jako by hledal v\u00edce v\u011bc\u00ed, na kter\u00e9 by mohl pouk\u00e1zat. „Jsi v\u00e1\u017en\u011b hezk\u00fd, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
\n

P\u0159ekvapen\u00fd t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm komplimentem Bill pozvedl obo\u010d\u00ed. Kam t\u00edmhle sakra m\u00ed\u0159il? Jost mu pouze v\u011bnoval lacin\u00fd \u00fa\u0161klebek a pokra\u010doval. „\u0158ekl bych, \u017ee sis o to \u0159\u00edkal.“ Naklonil se ve sv\u00e9m k\u0159esle vzad, zjevn\u011b spokojen\u00fd s\u00e1m se sebou za svou p\u0159\u00edmo\u010darost. Bill z\u016fstal sed\u011bt bez hnut\u00ed a jen na sv\u00e9ho \u0161\u00e9fa n\u011bm\u011b hled\u011bl. „Takov\u00e9hle chov\u00e1n\u00ed ve sv\u00e9m baru nebudu tolerovat, Bille.“ Jost\u016fv t\u00f3n byl nyn\u00ed v\u00fdhru\u017en\u00fd a Bill t\u011b\u017ece polkl, byl si jist\u00fd, \u017ee dostane pad\u00e1ka. V Jostov\u00fdch o\u010d\u00edch se nebezpe\u010dn\u011b bl\u00fdsklo a u\u0161kl\u00edbl se. „P\u0159\u00ed\u0161t\u011b ti navrhuju, abys to vyu\u017eil ve sv\u016fj prosp\u011bch. Jsem si jist\u00fd, \u017ee by sis mohl dokonce vyd\u011blat mal\u00fd bonus, kdybys na n\u011b byl extra sladk\u00fd.“ Te\u010f u\u017e se \u0161iroce \u0161klebil. „Jak \u0159ekl ten chlap, nejsp\u00ed\u0161 t\u011b vezmou v\u0161ichni, navzdory tomu, \u017ee jsi mu\u017e a tak. Opravdu jsi pro sv\u00e9 vlastn\u00ed dobro a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 atraktivn\u00ed.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill rozzu\u0159en\u011b vstal. V\u00e1\u017en\u011b mu navrhoval, aby s\u00e1m sebe prod\u00e1val? „J\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 d\u011bvka, kter\u00e9 m\u016f\u017ee\u0161 d\u011blat pas\u00e1ka, Joste,“ vy\u0161t\u011bkl a v o\u010d\u00edch jej za\u010daly \u0161t\u00edpat slzy.<\/p><\/div>\n

Jost se hlasit\u011b rozesm\u00e1l a zavolal: „Sedni, kluku,“ jako by mluvil k psovi.<\/div>\n
Bill se na m\u00edst\u011b oto\u010dil, cht\u011bl se tam odsud co nejrychleji dostat.<\/div>\n
„Kaulitzi,“ zavolal Jost, kdy\u017e se jeho ruka dotkla kliky. „Ud\u011blej to je\u0161t\u011b jednou a vykopnu t\u011b odsud tak rychle, \u017ee ani nebude\u0161 v\u011bd\u011bt, co t\u011b pra\u0161tilo.“<\/div>\n
Bill kr\u00e1tce p\u0159ik\u00fdvnul, vykoktal tich\u00e9 „Ano, pane,“ a otev\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
Byl nap\u016fl cesty ze dve\u0159\u00ed, kdy\u017e Jost znovu promluvil. „Pokud nedok\u00e1\u017ee\u0161 un\u00e9st, \u017ee si t\u011b lid\u00e9 pletou s holkou, pak ti navrhuju zm\u011bnit vzhled. To, anebo u\u017e, sakra, dosp\u011bj.“<\/div>\n
\n

Bill za sebou pr\u00e1sknul dve\u0159mi. V\u00edce ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho cht\u011bl tam odsud vyb\u011bhnout a u\u017e se nikdy nevr\u00e1tit, ale dal se dostate\u010dn\u011b dohromady na to, aby klidn\u011b a vyrovnan\u011b vy\u0161el do uli\u010dky za barem. Jakmile byl venku, vypr\u00e1zdnil obsah sv\u00e9ho \u017ealudku za nejbli\u017e\u0161\u00ed popelnice. Takhle pod\u0159adn\u011b se nec\u00edtil u\u017e dlouhou dobu. Myslel si, \u017ee to nechal za sebou u\u017e na st\u0159edn\u00ed \u0161kole.<\/p><\/div>\n

Z\u0159ejm\u011b byl dostate\u010dn\u011b hloup\u00fd, kdy\u017e si myslel, \u017ee jej lid\u00e9 jednoho dne p\u0159ijmou jako sob\u011b rovn\u00e9ho. Nikdo to nikdy neud\u011blal. Nikdo, krom\u011b Toma. Panebo\u017ee, jak moc mu Tom chyb\u011bl. To byla pro Billa posledn\u00ed kapka a slzy se mu rozkut\u00e1lely po tv\u00e1\u0159\u00edch ve dvou mal\u00fdch \u010dern\u00fdch pot\u016f\u010dc\u00edch.<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1siln\u011b si promnul sp\u00e1nky a p\u0159\u00e1l si, aby mohl silou v\u016fle tu bolest hlavy potla\u010dit. Ta noc u\u017e se pot\u00e9 nijak nezlep\u0161ila. Lid\u00e9 byli hlasit\u00ed a abnorm\u00e1ln\u011b na hran\u011b. M\u011bli tam n\u011bkolik h\u00e1dek, kter\u00e9 musely b\u00fdt zastaveny, ne\u017e se staly p\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1siln\u00fdmi, a v jednom okam\u017eiku museli dokonce zavolat policii, kdy\u017e jeden chlap vyt\u00e1hl n\u016f\u017e a k\u0159i\u010del n\u011bco o tom, \u017ee v\u0161echny zabije. Bill si pamatoval, jak si t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159\u00e1l, aby to ud\u011blal. Opravdu, opravdu svou pr\u00e1ci n\u011bkdy nen\u00e1vid\u011bl.<\/div>\n
\n

Leniv\u011b si st\u00e1hl kalhoty a tri\u010dko, ne\u017e se zahrabal zp\u00e1tky do bezpe\u010d\u00ed sv\u00e9 postele. Jednoho dne se z t\u00e9 d\u00edry dostane. Snad to bude opravdu brzy, proto\u017ee Bill up\u0159\u00edmn\u011b nev\u011bd\u011bl, jak dlouho to je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed. Jeho mysl se tou\u017eebn\u011b zatoulala zp\u00e1tky ke \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm a jednodu\u0161\u0161\u00edm dn\u016fm. Ke dn\u016fm str\u00e1ven\u00fdm v Tomov\u011b pokoji, kde pl\u00e1novali sv\u00e9 budouc\u00ed kari\u00e9ry jako superstars. Bill poc\u00edtil n\u00e1hl\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed zp\u00edvat, ale byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd se o to pokou\u0161et.<\/p><\/div>\n

Ospale se usm\u00edval a uva\u017eoval, jestli by se jim to povedlo, kdyby se o to pokusili. Najednou litoval, \u017ee si nedali nikdy \u0161anci. Tom by potla\u010dil svou nervozitu, kdyby ho o to poprosil, a Bill by se lehce dostal p\u0159es sv\u016fj stud, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e9st sl\u00e1vu a bohatstv\u00ed. Ale byli tak mlad\u00ed a milovali to, \u017ee jejich hudba byla n\u011bco, co bylo jen jejich, tak\u017ee si tu p\u0159\u00edle\u017eitost nechali uj\u00edt.<\/div>\n
Bill zm\u011bnil n\u00e1zor a za\u010dal si broukat p\u00edse\u0148, kterou tak dob\u0159e znal, a c\u00edtil, jak se mu zvedla n\u00e1lada. Jednoho dne proraz\u00ed jako zp\u011bv\u00e1k. Mus\u00ed. To byla jedna jedin\u00e1 v\u011bc, kterou na tomhle sv\u011bt\u011b miloval. Zp\u00edv\u00e1n\u00ed a Toma, samoz\u0159ejm\u011b. Nikdy nemohl milovat n\u011bco nebo n\u011bkoho v\u00edce ne\u017e Toma, a Bill za to s\u00e1m sebe nen\u00e1vid\u011bl. Jeho l\u00e1ska k Tomovi by mu nikdy nep\u0159inesla nic, ne\u017e jen bolav\u00e9 srdce, a on si toho byl bolestn\u011b v\u011bdom. Jen si prost\u011b nedok\u00e1zal pomoct.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Telefon mu zvonil u\u017e n\u011bkolik minut, ne\u017e se Bill probudil. Kone\u010dn\u011b usnul, a\u017e kdy\u017e za\u010dalo vych\u00e1zet slunce, a hlasit\u011b zast\u00e9nal, jeliko\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee nez\u00edskal v\u00edc ne\u017e p\u00e1r hodin decentn\u00edho sp\u00e1nku. A nav\u00edc mu to nep\u0159\u00edstojn\u011b otravn\u00e9 zvon\u011bn\u00ed telefonu v rapidn\u00edm tempu navracelo zp\u00e1tky bolest hlavy. Zva\u017eoval, \u017ee to bude prost\u011b ignorovat, ale mohlo to b\u00fdt d\u016fle\u017eit\u00e9. Stejn\u011b u\u017e byl vzh\u016fru, tak pro\u010d ne. P\u0159ehodil ruku p\u0159es okraj postele a \u0161m\u00e1tral po sv\u00fdch kalhot\u00e1ch. Tam n\u011bkde by m\u011bl b\u00fdt i jeho telefon.<\/p><\/div>\n

Zabralo mu n\u011bkolik vte\u0159in, ne\u017e mohl triumf\u00e1ln\u011b zvednout mobil ke sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i a zkontrolovat jm\u00e9no volaj\u00edc\u00edho. Zam\u017eoural, sna\u017eil se zaost\u0159it sv\u016fj pohled a usoudil, \u017ee to \u010d\u00edslo nezn\u00e1. P\u0159i\u0161lo mu v\u00e1gn\u011b pov\u011bdom\u00e9, ale rozhodl se o tom p\u0159\u00edli\u0161 nehloubat a hovor p\u0159ijal.<\/div>\n
\n

„Hal\u00f3?“<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no. Mluv\u00edm s panem Kaulitzem?“<\/em><\/div>\n
Bill se posadil, lehce zmaten\u00fd t\u00edm form\u00e1ln\u00edm t\u00f3nem, a hlasit\u011b z\u00edvnul. „Ehm, jo.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Vol\u00e1m z Magdebursk\u00e9 univerzitn\u00ed nemocnice a s velkou l\u00edtost\u00ed v\u00e1s mus\u00edm informovat, \u017ee v\u00e1\u0161 otec, J\u00f6rg Kaulitz, dnes r\u00e1no zem\u0159el.“<\/em><\/div>\n
Bill vykulil o\u010di a poklesla mu \u010delist.<\/div>\n
„Byl p\u0159ivezen dnes r\u00e1no v 8:30 z d\u016fvodu p\u0159ed\u00e1vkov\u00e1n\u00ed se pr\u00e1\u0161ky. D\u011blali jsme v\u0161e, co bylo v na\u0161ich sil\u00e1ch, abychom ho zachr\u00e1nili, ale nebyli jsme \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Bill tam jen sed\u011bl, p\u0159\u00edli\u0161 \u0161okov\u00e1n, aby cokoliv \u0159ekl.<\/div>\n
„Up\u0159\u00edmnou soustrast.“<\/em> D\u00e1ma na druh\u00e9m konci z\u016fstala zticha, z\u0159ejm\u011b u\u017e byla u konce sv\u00e9ho hrozn\u00e9ho \u00fakolu. Kdy\u017e Bill nevydal \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, pokra\u010dovala a zn\u011bla p\u0159itom lehce nerv\u00f3zn\u011b. „Pane, jste tam je\u0161t\u011b?“<\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece polkl a vykoktal ze sebe p\u0159idu\u0161en\u00e9 „ano.“ P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ho v\u016fbec sly\u0161ela. Kdy\u017e znovu promluvila, tak v\u011bd\u011bl, \u017ee sly\u0161ela.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9, ale jsou tady n\u011bjak\u00e9 pap\u00edry, kter\u00e9 pot\u0159ebuj\u00ed vyplnit, a opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 je t\u0159eba ud\u011blat. M\u00e1t\u011b n\u011bkoho, kdo v\u00e1m m\u016f\u017ee pomoct?“<\/em> Nyn\u00ed zn\u011bla up\u0159\u00edmn\u011b starostliv\u011b, a<\/strong> Bill k n\u00ed poc\u00edtil l\u00edtost, kdy\u017e uva\u017eoval, kolik takov\u00fdch telefon\u00e1t\u016f mus\u00ed asi denn\u011b prov\u00e9st.<\/div>\n
„N-ne,“ Bill se st\u00e1le zadrh\u00e1val, ale aspo\u0148 na\u0161el zp\u00e1tky sv\u016fj hlas.<\/div>\n
„Pak p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee se o to postar\u00e1te vy s\u00e1m?“<\/em><\/div>\n
„Ano.“ Rozhodl se pokra\u010dovat v jednoslovn\u00fdch odpov\u011bd\u00edch. Aspo\u0148 se mu nezlom\u00ed hlas.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Pak h\u00e1d\u00e1m, \u017ee o v\u00e1s brzy usly\u0161\u00edme.“<\/em><\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Dob\u0159e. Je\u0161t\u011b jednou, je mi opravdu l\u00edto va\u0161\u00ed ztr\u00e1ty.“<\/em><\/div>\n
„D\u00edky.“<\/div>\n
„Nashledanou, pane Kaulitzi.“<\/em><\/div>\n
„Nashle.“<\/div>\n
Zav\u011bsila a Bill z\u016fstal z\u00edrat do telefonu. Jeho otec byl mrtv\u00fd.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Musely ub\u011bhnout cel\u00e9 hodiny, Bill si t\u00edm nebyl jist\u00fd. Z postele se ani nehnul. Jen si prost\u011b lehnul a str\u00e1vil den z\u00edr\u00e1n\u00edm do stropu. Je\u0161t\u011b nebre\u010del a z toho v n\u011bm nar\u016fstalo \u0161patn\u00e9 sv\u011bdom\u00ed. Byl to jeho otec a byl mrtv\u00fd. Pro\u010d se nec\u00edtil zdevastovan\u011b? Nebo alespo\u0148 trochu smutn\u011b? V\u0161e, co c\u00edtil, byla pr\u00e1zdnota.<\/p><\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di a myslel na posledn\u00ed chv\u00edli, kdy sv\u00e9ho otce vid\u011bl. Bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ed rokem. C\u00edtil se provinile a rozhodl se sv\u00e9ho otce nav\u0161t\u00edvit o V\u00e1noc\u00edch. Nakonec tam z\u016fstal cel\u00e9 dva dny, ne\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky do Hamburku. J\u00f6rg byl v hlubok\u00e9 depresi a obracel se k lahvi. Bill se v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nehodlal zdr\u017eet d\u00e9le, jen aby sledoval sv\u00e9ho otce, jak se ut\u00e1p\u00ed v depresi a pomalu se zab\u00edj\u00ed, a zp\u016fsob, jak\u00fdm se na n\u011bj J\u00f6rg d\u00edval, Billa d\u011bsil. Bill v\u0161ak v\u011bd\u011bl pro\u010d. Cel\u00fd vym\u00f3d\u011bn\u00fd a namalovan\u00fd byl p\u0159esnou kopi\u00ed sv\u00e9 matky.<\/div>\n
\n

Jejich rodina se rozpadla v den, kdy se Bill dozv\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 jeho matka rakovinu. Bylo mu dev\u011bt. Jak se to postupn\u011b zhor\u0161ovalo, Bill byl zcela zapomenut. P\u0159ich\u00e1zel o svou matku, ale nezd\u00e1lo se, \u017ee by se o to n\u011bkdo staral. Jeho matka byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 nemocn\u00e1, aby se starala o kohokoliv jin\u00e9ho ne\u017e sama o sebe, a jeho otec byl tak zdrcen\u00fd skute\u010dnost\u00ed, \u017ee ztr\u00e1c\u00ed svou \u017eenu, \u017ee naprosto zapomn\u011bl, \u017ee v\u016fbec m\u00e1 d\u00edt\u011b. Dny ub\u00edhaly a dva dny p\u0159ed Billov\u00fdmi des\u00e1t\u00fdmi narozeninami sv\u00e9ho otce kompletn\u011b ztratil.<\/p><\/div>\n

B\u011bhem let, kter\u00e1 n\u00e1sledovala, se J\u00f6rg od sv\u00e9ho syna co nejv\u00edce distancoval. Zeza\u010d\u00e1tku to bylo proto, \u017ee Bill vypadal tak moc jako jeho matka a J\u00f6rg to nedok\u00e1zal un\u00e9st. Averze se v ur\u010dit\u00e9m okam\u017eiku p\u0159em\u011bnila v nen\u00e1vist a J\u00f6rg za\u010dal Billa za smrt jeho matky vinit. Pro\u010d, to nev\u011bd\u011bl. Bill s t\u00edm nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/div>\n
\n

J\u00f6rgovo opovr\u017een\u00ed bylo naka\u017eliv\u00e9 a Billovi netrvalo dlouho, ne\u017e sv\u00e9ho otce za\u010dal nesn\u00e1\u0161et. Nesn\u00e1\u0161el ho za v\u0161echno! Za to, \u017ee jej vin\u00ed z mat\u010diny smrti, za to, \u017ee jej s n\u00ed v\u017edycky srovn\u00e1val, a za to, \u017ee se nestaral o to, jestli \u017eije, nebo jestli zem\u0159el. To bylo to, co na J\u00f6rgovi nen\u00e1vid\u011bl ze v\u0161eho nejv\u00edc, \u017ee ho nemiloval jako syna.<\/p><\/div>\n

Jako d\u00edt\u011b Bill zkou\u0161el v\u0161echno, jen aby si jej jeho otec v\u0161iml. Kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho, cht\u011bl d\u00e1t J\u00f6rgovi skute\u010dn\u00fd d\u016fvod k nen\u00e1visti. Obl\u00e9kal se zp\u016fsobem, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bl, \u017ee bude p\u0159itahovat pozornost, a sp\u00e1chal ka\u017edou pitomost, na kterou jen mohlo dvan\u00e1ctilet\u00e9 d\u00edt\u011b pomyslet. Nen\u00ed t\u0159eba \u0159\u00edkat, \u017ee to nefungovalo. Bill si poka\u017ed\u00e9 jen narazil zadek a zp\u016fsobil si spoustu pot\u00ed\u017e\u00ed jak se \u0161kolou, tak i s polici\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom byl jeho zachr\u00e1nce. Kdy\u017e ve \u010dtrn\u00e1cti letech vstoupil do Billova \u017eivota, dramaticky ho zm\u011bnil. Rozhodn\u011b m\u011bl na Billa dobr\u00fd vliv a Tr\u00fcmperovi poskytli Billovi miluj\u00edc\u00ed domov, kter\u00fd s\u00e1m nem\u011bl. Dr\u017eel se d\u00e1l od probl\u00e9m\u016f kv\u016fli nim. Byl si dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee kdyby se dostal do pot\u00ed\u017e\u00ed, nem\u011bl by dovoleno se s Tomem v\u00eddat.<\/p><\/div>\n

Ne \u017ee by si snad J\u00f6rg t\u00e9 zm\u011bny na Billovi v\u0161iml. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pohlcen\u00fd s\u00e1m sebou, aby v\u011bnoval pozornost \u010demukoliv jin\u00e9mu. I p\u0159esto Bill h\u00e1dal, \u017ee byl pot\u011b\u0161en\u00fd, kdy\u017e mu p\u0159estala volat policie. D\u00e1valo mu to v\u00edce \u010dasu k ut\u00e1p\u011bn\u00ed se v sebel\u00edtosti.<\/div>\n
\n

Bill se odst\u011bhoval tak brzy, jak jen mohl. Po dokon\u010den\u00ed st\u0159edn\u00ed \u0161koly cht\u011bl ud\u011blat se sv\u00fdm \u017eivotem n\u011bco decentn\u00edho, a tak se p\u0159est\u011bhoval do Hamburku a za\u010dal studovat na univerzit\u011b. Rozhodl se pro design, jeliko\u017e v\u017edycky moc r\u00e1d kreslil. Kdyby z\u016fstal bl\u00edzk\u00fdm p\u0159\u00edtelem s Tomem, ur\u010dit\u011b by se rozhodl pro kari\u00e9ru v hudb\u011b. Ale Tom u\u017e byl v tom okam\u017eiku z jeho \u017eivota pry\u010d a Bill nem\u011bl z\u00e1jem pracovat s hudbou, pokud toho nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed i Tom.<\/p><\/div>\n

Hamburk byl obrovskou chybou. P\u0159edn\u00e1\u0161ky byly nudn\u00e9 a v\u016fbec ne takov\u00e9, jak\u00e9 o\u010dek\u00e1val. Bill si brzy uv\u011bdomil, \u017ee si vybral \u0161patn\u00fd obor, a skon\u010dil. Jedin\u00e1 dobr\u00e1 v\u011bc, kterou ze sv\u00fdch \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f v Hamburku z\u00edskal, byl Andreas, jeho jedin\u00fd kamar\u00e1d na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Billa st\u00e1le bolelo, kdy\u017e pomyslel na to, \u017ee Andrease nechal v Hamburku a odst\u011bhoval se. Ale kdy\u017e mu nevy\u0161el design, Bill opravdu nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co prov\u00e9st se sv\u00fdm \u017eivotem. Pouze v\u011bd\u011bl, \u017ee to m\u011bsto nen\u00ed dost velk\u00e9 a \u017ee v\u0161echny p\u0159\u00edle\u017eitosti jsou v Berl\u00edn\u011b. A tak se p\u0159est\u011bhoval.<\/div>\n
\n

A te\u010f byl tady. V uboh\u00e9m mal\u00e9m byt\u011b s mizernou prac\u00ed jako barman na opravdu upadaj\u00edc\u00edm a o\u0161um\u011bl\u00e9m m\u00edst\u011b. Ano, z jeho pohledu \u017eivot vypadal dob\u0159e, a te\u010f tohle! Bill u\u017e za sebou nechal ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b spoustu lid\u00ed, za\u010dala to b\u00fdt takov\u00e1 jeho specialita. Ale aspo\u0148 byli v\u0161ichni \u017eiv\u00ed a on mohl, pokud by se tak rozhodl, j\u00edt zp\u00e1tky. Jeho otec, na druhou stranu, ten se na Billa vyka\u0161lal u\u017e p\u0159ed spoustou let a jeho smrt tomu jen dodala kone\u010dnou platnost.<\/p><\/div>\n

Ne, Bill pro J\u00f6rga nebude pl\u00fdvat slzami. Za posledn\u00edch jeden\u00e1ct let neud\u011blal nic, \u010d\u00edm by si zaslou\u017eil Billovy slzy. Jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 st\u00e1la za pl\u00e1\u010d, byla skute\u010dnost, \u017ee Bill byl nyn\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b ofici\u00e1ln\u011b s\u00e1m. Ale nebude bre\u010det. Nemohl. Bill musel z\u016fstat siln\u00fd, musel pokra\u010dovat d\u00e1l. Byl to jedin\u00fd zp\u016fsob, jak p\u0159e\u017e\u00edt.<\/div>\n
Znovu otev\u0159el o\u010di a hlasit\u011b vydechl. M\u011bl v\u011bci na pr\u00e1ci. Bude muset zp\u00e1tky do Magdeburku, a to se mu nel\u00edbilo. Pak tady byl poh\u0159eb. Bill nad tou my\u0161lenkou doslova zabru\u010del, v\u011bd\u011bl, \u017ee bude muset hr\u00e1t p\u0159ed publikem roli zni\u010den\u00e9ho syna. Opravdu poh\u0159by nen\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee Bill se schoulil na posteli a vydal ze sebe hlubok\u00fd povzdech. Zav\u0159\u00edt o\u010di bylo tak dobr\u00e9 a on m\u011bl pocit, \u017ee by mohl usnout b\u011bhem vte\u0159iny, kdyby nebylo jeho pulzuj\u00edc\u00ed bolesti hlavy. N\u00e1hle byl velmi r\u00e1d, \u017ee se neobt\u011b\u017eoval rozt\u00e1hnout<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[707],"tags":[],"class_list":["post-378","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-there-i-ll-be"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/378","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=378"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/378\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=378"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=378"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=378"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}