{"id":3784,"date":"2014-08-14T18:00:00","date_gmt":"2014-08-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3772"},"modified":"2014-08-14T18:00:00","modified_gmt":"2014-08-14T17:00:00","slug":"the-christmas-cynic-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/14\/the-christmas-cynic-3\/","title":{"rendered":"The Christmas Cynic 3."},"content":{"rendered":"
autor: kishmet<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill probudil, nejprve up\u0159el sv\u016fj kaln\u00fd pohled na zelen\u00e9 \u010d\u00edslice sv\u00e9ho bud\u00edku. 7:30, denn\u00ed doba vynalezena pouze proto, aby jej mu\u010dila. „Dob\u0159e, dob\u0159e,“ zast\u00e9nal hlasem zhrubl\u00fdm ze sp\u00e1nku. Nat\u00e1hl se k bud\u00edku a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo trefit tla\u010d\u00edtko alarmu, \u010d\u00edm\u017e vypnul rann\u00ed Espresso program na stanici WSYC. V duchu si zaznamenal pozn\u00e1mku p\u0159epnout bud\u00edk na jinou stanici, bez ohledu na loajalitu ke sv\u00e9mu zam\u011bstnavateli, moder\u00e1to\u0159i rann\u00edho Espresso programu byli zatracen\u011b p\u0159\u00edli\u0161 energi\u010dt\u00ed.<\/p>\n

V noh\u00e1ch postele Billova hn\u011bd\u011b mourovat\u00e1 ko\u010dka Kazim\u00edr vydala na protest tlumen\u00e9 zam\u0148ouk\u00e1n\u00ed, kdy\u017e byla odstr\u010dena.<\/p>\n

„Promi\u0148, zlato.“ Bill zaz\u00edval, odstr\u010dil p\u0159ikr\u00fdvku stranou, nat\u00e1hl se, aby po\u0161kr\u00e1bal Kazim\u00edra za u\u0161ima a pak se jeho o\u010di zam\u011b\u0159ily na bohatou z\u00e1\u0159i barev v jeho okn\u011b na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b lo\u017enice. V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda vypadala, \u017ee se j\u00ed da\u0159\u00ed docela dob\u0159e, a\u010dkoliv ji m\u011bl teprve jednu noc. Kdy\u017e p\u0159i\u0161el dom\u016f, ud\u011blal na sv\u00e9m notebooku mal\u00fd pr\u016fzkum a u\u017eivatel\u00e9 na f\u00f3ru pln\u00e9m nad\u0161enc\u016f do V\u00e1no\u010dn\u00edch hv\u011bzd varovali, \u017ee by rostlina mohla za\u010d\u00edt b\u011bhem n\u011bkolika hodin vadnout v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by teplota kolem nich klesla p\u0159\u00edli\u0161 n\u00edzko. Bill si udr\u017eoval sv\u016fj byt v rovnov\u00e1ze kolem 21\u00ba, co\u017e bylo p\u0159esn\u011b mezi 19 a 23, jak bylo navr\u017eeno p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdmi odborn\u00edky na About.com, tak\u017ee v souladu s Tomem, V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda by m\u011bla b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku, pokud ji Bill bude spr\u00e1vn\u011b zal\u00e9vat.<\/p>\n

„Pravideln\u00e9 aktualizace o V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzd\u011b. Co si v\u016fbec myslel,“ zamumlal Bill, v\u00edce podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd Tomov\u00fdm z\u0159ejm\u00fdm fanou\u0161kem \u010d\u00edslo jedna Davidem Jostem, ne\u017e samotn\u00fdm Tomem. „No, uvid\u00edme\u2026“<\/div>\n

Dovlekl se k oknu a p\u0159es flanelov\u00e9 py\u017eamo se po\u0161kr\u00e1bal na jednom ze sv\u00fdch kostnat\u00fdch bok\u016f. „Zni\u010d\u00edm si manik\u00faru. Nikdo nep\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed,“ post\u011b\u017eoval si a str\u010dil jeden prst do kv\u011btin\u00e1\u010de. \u0160pi\u010dka jeho prstu byla obalena jemnou vrstvou vlhk\u00e9 p\u016fdy. Bill se za\u0161klebil. „Vypad\u00e1 to, \u017ee pro dne\u0161ek jsi na tom s vodou v pohod\u011b.“<\/div>\n
Bill si z rukou set\u0159\u00e1sl \u0161p\u00ednu a pak, jen tak z rozmaru, p\u0159ejel prstem po jednom sto\u010den\u00e9m okv\u011btn\u00edm l\u00edstku. Hebk\u00e9 na dotek, v\u0161iml si. \u010cerven\u00e1 barva nep\u016fsobila p\u0159\u00edli\u0161 okat\u011b, i p\u0159es to, \u017ee byla v syt\u00e9m odst\u00ednu, kter\u00fd se mu l\u00edbil nejv\u00edce, pokud zrovna nebyl spojov\u00e1n s v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdmi protivn\u00fdmi v\u00e1no\u010dn\u00edmi sv\u00e1tky. A stejn\u011b jako Billovo vlastn\u00ed preferovan\u00e9 oble\u010den\u00ed, make-up a dopl\u0148ky, i kv\u011btina m\u011bla jedine\u010dn\u00fd tvar, kter\u00fd mohl i ty nejerudovan\u011bj\u0161\u00ed kv\u011btinov\u00e9 nad\u0161ence p\u0159inutit ke druh\u00e9mu pohledu.<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9. Nalezeno dobro.“ Bill vydal znechucen\u00fd zvuk v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti krku a odvr\u00e1til se. „M\u011bl bych dostat zatracenou medaili.“<\/div>\n
\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

V\u011btrn\u00e9 m\u011bsto \u010dasto dost\u00e1lo sv\u00e9mu jm\u00e9nu a dnes to u\u010dinilo naprosto mimo\u0159\u00e1dn\u011b siln\u011b. „Sakra, sakra, sakra!“ Bill zaklel a p\u0159ilo\u017eil si ruku na klobouk, kter\u00fd byl p\u0159inucen si nasadit, pokud se cht\u011bl vyhnout zamotan\u00e9mu hn\u00edzdu m\u00edsto vlas\u016f, co\u017e by jist\u011b nastalo, pokud by je vystavil v\u0161em \u017eivl\u016fm. Druhou rukou sev\u0159el svou Versace ta\u0161ku a rozb\u011bhl se p\u0159es kr\u00e1tkou, nezakrytou \u010d\u00e1st mezi gar\u00e1\u017eemi a budovou WSYC.<\/p><\/div>\n

Ve sv\u00e9m nekoordinovan\u00e9m sp\u011bchu – b\u011bh na podpatc\u00edch se nemohl po\u010d\u00edtat jako praktick\u00fd ani jako p\u0159\u00edjemn\u00fd – se Bill t\u00e9m\u011b\u0159 srazil s mu\u017eem sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edm opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem ke gar\u00e1\u017e\u00edm. „Hej, d\u00e1vej pozor,“ \u0159ekl mu hlas, t\u00e9m\u011b\u0159 zn\u00e1m\u00fd. Tepl\u00e9 ruce jej chytily za ramena a Bill, sotva popadaj\u00edc\u00ed dech, vzhl\u00e9dl, aby se setkal s p\u00e1rem stejn\u011b tepl\u00fdch hn\u011bd\u00fdch o\u010d\u00ed na stejn\u00e9 \u00farovni, jako byly ty jeho. Ty o\u010di se na chv\u00edli roz\u0161\u00ed\u0159ily, pak jejich majitel Billa pustil a m\u00edsto toho mu otev\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n

„Ach, d\u00edky,“ dostal ze sebe Bill a klop\u00fdtnul skrz dve\u0159e do chodby. Musel k\u0159i\u010det, aby p\u0159ehlu\u0161il v\u00edtr. „Promi\u0148, jsem daleko kultivovan\u011bj\u0161\u00ed, pokud zrovna nebojuju proti hurik\u00e1nu.“<\/div>\n

„Ned\u011blej si s t\u00edm starosti,“ odpov\u011bd\u011bl cizinec s \u00fasm\u011bvem hlasem, kter\u00fd zask\u0159\u00edpal jako pytel \u0161t\u011brku. Billova Teorie R\u00e1diov\u00fdch Hlas\u016f mu napov\u011bd\u011bla, \u017ee takov\u00fd ni\u010div\u011b hezk\u00fd mlad\u00fd mu\u017e prost\u011b nemohl m\u00edt takov\u00e9 naprosto neodpov\u00eddaj\u00edc\u00ed hlasivky. N\u011bjak\u00e1 my\u0161lenka se mu objevila kdesi v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti jeho mysli, ale nedok\u00e1zal ji zat\u00edm p\u0159esn\u011b definovat. „Jen dovnit\u0159, kde je teplo.“<\/div>\n
„Jo, ty taky. D\u011bkuju.“ Bill mu\u017ee sledoval, zat\u00edmco se za n\u00edm dve\u0159e zav\u0159ely. Cizinec si zastr\u010dil hol\u00e9 ruce do kapes sv\u00e9ho zbyte\u010dn\u011b velk\u00e9ho \u0161ed\u00e9ho kab\u00e1tu a \u0161oural se pry\u010d, z\u0159ejm\u011b s\u00e1m bojuj\u00edc\u00ed proti v\u011btru jako plachetnice chycen\u00e1 v bou\u0159i.<\/p>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou, aby si pro\u010distil my\u0161lenky, a otev\u0159el druh\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 vedly do haly WSYC.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, pane Tr\u00fcmpere,“ pozdravila ho nov\u00e1 recep\u010dn\u00ed. Bill j\u00ed odpov\u011bd\u011bl k\u00fdvnut\u00edm.<\/div>\n
Byl nap\u016fl cesty k v\u00fdtah\u016fm, kdy\u017e jej to zas\u00e1hlo. Zastavil se uprost\u0159ed kroku. Prvn\u00ed slova, kter\u00e1 ten cizinec promluvil, zn\u011bla \u00fapln\u011b jinak ne\u017e zbytek\u2026 Nebo, ne? M\u00e9n\u011b chraplav\u011b, rozpoznateln\u011b, jako by se pozd\u011bji sna\u017eil o fale\u0161n\u00fd hlas. Hej, d\u00e1vej pozor<\/em>. P\u0159ehr\u00e1val si tu fr\u00e1zi v hlav\u011b, jak jej nau\u010dil \u010das tr\u00e1ven\u00fd v r\u00e1diu. Pot\u00e9 potla\u010dil frustrovan\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed nad svou vlastn\u00ed hloupost\u00ed a ut\u00edkal zp\u00e1tky do haly.<\/div>\n
Matn\u011b sly\u0161el recep\u010dn\u00ed, kter\u00e1 za\u010dala \u0159\u00edkat: „Pane Tr-?“<\/div>\n
Bill ji ignoroval a otev\u0159el vnit\u0159n\u00ed dve\u0159e, aby mohl o\u010dima skenovat venkovn\u00ed ulici pro jakoukoliv zn\u00e1mku vysok\u00e9ho mu\u017ee s \u010dokol\u00e1dovo-karamelov\u00fdma o\u010dima. Zjistil, \u017ee po n\u011bm nikde nen\u00ed ani stopa a uhodil do skla vn\u011bj\u0161\u00edch dve\u0159\u00ed, kdy\u017e se p\u0159es n\u011bj p\u0159elila vlna zklam\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Vr\u00e1til se do haly, tentokr\u00e1t v\u00edce v klidu, a uznal svou snahu jako ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad.<\/div>\n

„Kdo byl ten \u010dlov\u011bk, kter\u00fd ode\u0161el t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem p\u0159i\u0161el?“ zeptal se Bill recep\u010dn\u00ed, kdy\u017e se zastavil p\u0159ed jej\u00edm stolem.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, pane Tr\u00fcmpere,“ p\u0159iznala se recep\u010dn\u00ed se z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdm pohledem. „Pracuji tady teprve t\u00fdden. A\u010dkoliv, m\u011bl povolen\u00ed. Uk\u00e1zal jej a \u0161el k v\u00fdtah\u016fm, to je v\u0161e.“<\/div>\n
Bill se kousl do jazyka d\u0159\u00edv, ne\u017e se stihl zeptat, jak tedy zn\u00e1 jeho jm\u00e9no. Ale jeho identifika\u010dn\u00ed \u00fadaje a fotografie jej prominentn\u011b p\u0159edstavovala na ka\u017ed\u00e9m plak\u00e1tu, ka\u017ed\u00e9m billboardu a na ka\u017ed\u00e9m reklamou poti\u0161t\u011bn\u00e9m autobusu. „Dob\u0159e, d\u011bkuju v\u00e1m.“<\/p>\n

Povolen\u00ed. To znamen\u00e1, \u017ee tenhle Pan Tajemn\u00fd, pravd\u011bpodobn\u011b alias Optimista, alias Tom Kaulitz, bu\u010f pracoval pro stanici, nebo pro jednu z jejich pobo\u010dek, nebo znal n\u011bkoho, kdo tady pracoval. Nebo – Bill se zamyslel a zamra\u010dil se – mu byl vyd\u00e1n do\u010dasn\u00fd pr\u016fkaz, aby David, nebo n\u011bjak\u00fd jeho poskok s n\u00edm mohl ud\u011blat rozhovor p\u0159ed jeho potenci\u00e1ln\u00edm rande s Billem.<\/div>\n

Nebo, opravil se Bill znovu, si spletl hlas. Pomalu dorazil k v\u00fdtah\u016fm a st\u0159elil o\u010dima mezi nimi a mezi dve\u0159mi do Davidovy kancel\u00e1\u0159e. Mo\u017en\u00e1 jeho podv\u011bdom\u00ed sm\u00edchalo vzhled vysok\u00e9ho, tmav\u00e9ho, n\u00e1dhern\u00e9ho mu\u017ee s Tomov\u00fdm dokonal\u00fdm tenorem na znamen\u00ed, \u017ee je Bill u\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho s\u00e1m.<\/p>\n

Rozhodl se Davida prozat\u00edm nekonfrontovat. Dok\u00e1zal si p\u0159edstavit reakci mana\u017eera stanice p\u0159i sebemen\u0161\u00edm n\u00e1znaku, \u017ee Bill mo\u017en\u00e1 hled\u00e1 d\u016fvody, aby mohl b\u00fdt p\u0159itahov\u00e1n jeho vytrval\u00fdm volaj\u00edc\u00edm: jedin\u00e1 v\u011bc, lep\u0161\u00ed ne\u017e rivalita v \u00e9teru, je romantika v \u00e9teru. „Ach, bo\u017ee,“ zamumlal Bill a op\u0159el se o jednu ze st\u011bn v\u00fdtahu, zat\u00edmco se za n\u00edm dve\u0159e hladce zav\u0159ely. Ne, otravovat Davida pr\u00e1v\u011b te\u010f by nebyla ta nejlep\u0161\u00ed volba.<\/div>\n

V horn\u00edm pat\u0159e Bill zjistil, \u017ee sv\u011btla v m\u00edstnosti byla ji\u017e rozsv\u00edcen\u00e1. „Andy?“ Zavolal a vstoupil dovnit\u0159.<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Bill se zamra\u010dil a pov\u011bsil si ta\u0161ku na h\u00e1\u010dek vpravo od dve\u0159\u00ed. Jakmile se pod\u00edval ke sv\u00e9mu mikrofonu a kontroln\u00edmu panelu, zahl\u00e9dl n\u00e1dech b\u00edl\u00e9 barvy a n\u00e1dech n\u011b\u010deho barevn\u011bj\u0161\u00edho. Ani jedna z t\u011bchto barev k jeho vybaven\u00ed nepat\u0159ila. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se pomalu, jako kdy\u017e tygr sleduje svou ko\u0159ist, a p\u0159imhou\u0159il o\u010di nad tal\u00ed\u0159em s vroubkovan\u00fdm okrajem, kter\u00fd byl ozdoben drobn\u00fdm cukrov\u00edm a p\u0159eta\u017een pr\u016fhlednou f\u00f3li\u00ed. Oby\u010dejn\u00e1 karti\u010dka na vrcholku hl\u00e1sala Pro Billa – vegansk\u00e9 suroviny \ud83d\ude42<\/em>, se v\u0161emi n<\/strong> a s<\/strong> obr\u00e1cen\u00fdmi vzh\u016fru nohama.<\/p>\n

N\u011bkdo p\u0159etvo\u0159il ka\u017ed\u00fd kousek do miniaturn\u00edho um\u011bleck\u00e9ho d\u00edla. Mnoh\u00e9 z nich se py\u0161nily dekoracemi, o kter\u00fdch si Bill ani nebyl v\u011bdom, \u017ee existovaly v jedl\u00e9 form\u011b. Z\u00edral na hv\u011bzdu s drobn\u00fdmi st\u0159\u00edbrn\u00fdmi perli\u010dkami kolem ka\u017ed\u00e9ho paprsku, dal\u0161\u00ed hv\u011bzda byla zdoben\u00e1 v\u00ed\u0159ivou malbou od st\u0159edu. Poleva byla nabarven\u00e1 v odst\u00ednech r\u016f\u017eov\u00e9 a zelen\u00e9 a Bill si ani nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, jak je n\u011bco takov\u00e9ho mo\u017en\u00e9 vytvo\u0159it.<\/div>\n

\u017d\u00e1dn\u00fd z dal\u0161\u00edch kousk\u016f nevypadal o nic m\u00e9n\u011b p\u016fsobiv\u011b, kdy\u017e si je Bill prohl\u00e9dl. „To je blbec,“ zamumlal si pro sebe. Tady byl d\u016fkaz, \u017ee Tom vstoupil do budovy, vloupal se do Billovy vys\u00edlac\u00ed k\u00f3je a p\u0159inesl sadu n\u00e1dhern\u00e9ho cukrov\u00ed, kter\u00e9 je zajedno s Billov\u00fdmi etick\u00fdmi normami, pokusil se o v\u011bdomou snahu nenechat se Billem poznat a ke v\u0161\u00ed t\u00e9 naprost\u00e9 drzosti byl je\u0161t\u011b na vrcholu toho v\u0161eho ne\u00fam\u011brn\u011b sexy. Bill\u016fv \u017ealudek p\u0159edvedl salto, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na Tomovy ruce na jeho ramenech a objal s\u00e1m sebe, kdy\u017e se zachv\u011bl.<\/p>\n

„Kdo?“<\/p>\n

Bill se ohl\u00e9dl. Andreas zam\u00ed\u0159il do k\u00f3je, s ty\u010dinkou Milky Way v ruce.<\/div>\n

„Ten volaj\u00edc\u00ed. Tom.“ Odpov\u011bd\u011bl Bill. „Pod\u00edvej se na tohle.“<\/div>\n
„Oh, wow.“ Andreas nat\u00e1hl krk, aby si prohl\u00e9dl cukrov\u00ed. „On zahradni\u010d\u00ed a pe\u010de? M\u016f\u017eu si ho vz\u00edt?“<\/div>\n
Billovi na mysli vysko\u010dil ostr\u00fd z\u00e1van negace, ale nemilosrdn\u011b potla\u010dil jak\u00e9koliv odseknut\u00ed d\u0159\u00edv, ne\u017e spat\u0159ilo sv\u011btlo sv\u011bta. „M\u00e1\u0161 volno, pokud si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jej m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159inutit, aby m\u011b p\u0159estal obt\u011b\u017eovat.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bych t\u011b mohl zbavit i tohohle,“ \u0159ekl Andreas a dodal melancholicky, „vypad\u00e1 to v\u00e1\u017en\u011b lahodn\u011b.“<\/div>\n
Vypad\u00e1 to v\u00e1\u017en\u011b moje,“ op\u00e1\u010dil Bill neovlivn\u011bn\u00fd Andreasov\u00fdm \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00edm pohledem, kter\u00fd na n\u011bj up\u00edral. „Kdy\u017e u\u017e o tom mluv\u00edme, jak v\u011bd\u011bl, \u017ee se dneska budu zab\u00fdvat radostmi v\u00e1no\u010dn\u00edho va\u0159en\u00ed? Zm\u00ednil ses o tom n\u011bkomu?“<\/div>\n
Andreas zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Musel jsi to n\u011bkde ozn\u00e1mit.“<\/p>\n

„Jsem si jist\u00fd, \u017ee ne,“ br\u00e1nil se Bill. St\u00e1le pe\u010dliv\u011b vyb\u00edral informace, kter\u00e9 sd\u011bloval, a to, co rozhodn\u011b nesd\u011bloval, aby udr\u017eel z\u00e1jem poslucha\u010d\u016f, bylo t\u00e9ma na dal\u0161\u00ed den. Jedin\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed \u010detli Bill\u016fv komplexn\u00ed pl\u00e1n V\u00e1no\u010dn\u00edho Cynika, byl Bill s\u00e1m, Andreas a David. Bill poklepal kovovou ty\u010dinkou v jazyku o zadn\u00ed stranu zub\u016f. „David mo\u017en\u00e1 n\u011bco \u0159ekl, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m.“<\/div>\n

„Nezd\u00e1 se mi, \u017ee by prozradil r\u00e1diov\u00e9 tajemstv\u00ed,“ okomentoval to Andreas pochybova\u010dn\u011b. „Mohla to b\u00fdt n\u00e1hoda, \u017ee se ti tv\u016fj osobn\u00ed Santa dnes rozhodl poslat cukrov\u00ed.“<\/div>\n
„Jo, mohla,“ souhlasil Bill. Pak si v\u0161iml Andreasova truchliv\u00e9ho pohledu, kter\u00fd nad\u00e1le v\u011bnoval tal\u00ed\u0159i, a obr\u00e1til o\u010di v sloup. „M\u016f\u017ee\u0161 dostat jedno, a\u017e skon\u010d\u00edme s vys\u00edl\u00e1n\u00edm. Te\u010f jdeme na to, do pr\u00e1ce.“<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Ahoj, Chicago, tady je v\u00e1\u0161 V\u00e1no\u010dn\u00ed Cynik na WSYC, Sick AM a dnes se budu zab\u00fdvat jedn\u00edm z m\u00fdch nejm\u00e9n\u011b obl\u00edben\u00fdch aspekt\u016f V\u00e1noc: bohat\u00fdm v\u00fdb\u011brem j\u00eddla na zak\u00e1zku, kter\u00e9 zajist\u00ed, \u017ee dvac\u00e1t\u00e9ho \u0161est\u00e9ho prosince se nikdo z n\u00e1s nevejde do sv\u00fdch kalhot. V\u011b\u0159te mi, v\u00e1\u0161 Cynik neopovrhuje t\u011bmito vykrmuj\u00edc\u00edmi potravinami obecn\u011b,“ vysv\u011btlil Bill. „Ne, je to naprost\u00e9 pokrytectv\u00ed okolo v\u00e1no\u010dn\u00edho holdov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 mi tak v\u00fdrazn\u011b vad\u00ed.“<\/p>\n

„Jeden\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f z dvan\u00e1cti jsme bombardov\u00e1ni reklamou na lehkou kuchyni, sledov\u00e1n\u00ed v\u00e1hy, jogurtu bez tuku, EZ-Slim nebo jak\u00fdmkoliv jin\u00fdm jak-vid\u00edte-v-TV dopl\u0148kem stravy. Zejm\u00e9na \u017eeny jsou vystaveny tomuto konstantn\u00edmu proudu materi\u00e1lu, kter\u00fd je nut\u00ed k udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u0161t\u00edhl\u00e9ho pasu a posilov\u00e1n\u00ed b\u0159i\u0161n\u00edch sval\u016f,“ \u0159ekl Bill a d\u016frazn\u011b m\u00e1vl rukou. „Ale pak nastane v\u00e1no\u010dn\u00ed obdob\u00ed a oh, copak to tady m\u00e1me? Nonstop reklamy na deset liber \u0161unky z krkovice, v hlavn\u00ed roli se stejn\u00fdmi \u017eenami, kter\u00e9 jsme pravd\u011bpodobn\u011b vid\u011bli ve vys\u00edl\u00e1n\u00ed Special K (program zam\u011b\u0159en\u00fd na zdravou stravu<\/em>).“<\/p>\n

„Kdy\u017e u\u017e mluv\u00edme o \u017een\u00e1ch, \u010d\u00edm to je, \u017ee kolem obdob\u00ed V\u00e1noc se st\u00e1v\u00e1 je\u0161t\u011b p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed vykreslit \u017eeny jako cudn\u00e9 mal\u00e9 dom\u00e1c\u00ed hospody\u0148ky?“ Zeptal se Bill. „M\u00e1me si snad myslet, \u017ee je to pot\u011b\u0161uj\u00edc\u00ed, kdy\u017e man\u017eelka a matka v jedn\u00e9 z t\u011bchto reklam hrd\u011b prezentuje v\u00e1no\u010dn\u00ed ve\u010de\u0159i Bobbyho a Susie a samoz\u0159ejm\u011b s panem Mu\u017eem v \u010dele stolu? A tento sez\u00f3nn\u00ed p\u0159echod na jeden z t\u011bch nej\u0161eredn\u011bj\u0161\u00edch stereotyp\u016f tak\u00e9 prob\u00edh\u00e1 v t\u011bch \u00fadajn\u011b povzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edch filmech vys\u00edlan\u00fdch dvacet \u010dty\u0159i hodin denn\u011b na programu Lifetime a Hallmark v pr\u016fb\u011bhu prosince. Bez ohledu na to, jak modern\u00ed a feministick\u00e9 se tyto filmy sna\u017e\u00ed pateticky b\u00fdt – a n\u011bkter\u00e9 se o to dokonce ani nepokou\u0161\u00ed – je to v\u017edycky m\u00e1ma nebo babi\u010dka nebo velk\u00e1 sestra nebo teti\u010dka uv\u00edzl\u00e1 v kuchyni, vytahuj\u00edc\u00ed krocana, kol\u00e1\u010d a cukrov\u00ed.<\/p>\n

„Tolik k udr\u017eov\u00e1n\u00ed tradic,“ poznamenal Bill sarkasticky. Systematick\u00e9 posunov\u00e1n\u00ed \u017een do dom\u00e1c\u00edch rol\u00ed se zd\u00e1 b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku a super tak dlouho, dokud je to v z\u00e1jmu zachov\u00e1n\u00ed \u0161\u0165astn\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed rodiny. Vesel\u00e9 V\u00e1noce, mil\u00e1\u010dku, te\u010f polo\u017e ten kuf\u0159\u00edk a ud\u011blej mi pe\u010d\u00ednku. V\u0161imn\u011bte si, \u017ee v pr\u016fb\u011bhu dne\u0161n\u00edho po\u0159adu jsem se ji\u017e zm\u00ednil o \u0161unce, krocanovi a pe\u010den\u00e9m mase, co\u017e jsou vz\u00e1cn\u00e1 slova v m\u00e9m ka\u017edodenn\u00edm slovn\u00edku. Mnoz\u00ed z v\u00e1s poslucha\u010d\u016f v\u011bd\u00ed, \u017ee jsem p\u0159\u00edsn\u00fd vegetari\u00e1n a ka\u017ed\u00fd z v\u00e1s, kter\u00fd si naladil V\u00e1no\u010dn\u00edho Cynika v lo\u0148sk\u00e9m roce, si je v\u011bdom toho, \u017ee V\u00e1noce jsou absolutn\u011b nejhor\u0161\u00ed obdob\u00ed pro ty z n\u00e1s na jak\u00e9koliv p\u0159\u00edsn\u00e9 diet\u011b.“ Bill zavrt\u011bl hlavou a op\u0159el se do pohodln\u00e9ho objet\u00ed sv\u00e9ho k\u0159esla. „Kolikr\u00e1t jsem sly\u0161el \u00b4Ale v\u017edy\u0165 jsou V\u00e1noce! Jen jeden den v roce se transformuj zp\u011bt na maso\u017eravce!\u00b4 Poslucha\u010di, respektuji ty z v\u00e1s, kte\u0159\u00ed si u\u017e\u00edvaj\u00ed j\u00eddlo s masem, a to znamen\u00e1, \u017ee bych nikdy nikoho z v\u00e1s ne\u017e\u00e1dal, abyste se omezili na vegetari\u00e1nsk\u00e9 menu, ani na jeden den v roce. Dosp\u011bl\u00ed a dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed jsou v\u00edce ne\u017e schopni rozhodnout se sami, co budou, nebo nebudou j\u00edst a nazna\u010dovat, \u017ee jejich v\u00fdb\u011br by m\u011bl b\u00fdt na V\u00e1noce neplatn\u00fd, je p\u0159inejmen\u0161\u00edm ur\u00e1\u017eliv\u00e9.“<\/p>\n

Bill se zhluboka nadechl. Po celou dobu sv\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak nejl\u00e9pe zvl\u00e1dnout p\u0159edm\u011bt Tomova d\u00e1rku a rozhodl se vypo\u0159\u00e1dat s t\u00edm tak up\u0159\u00edmn\u011b, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. „Mus\u00edm se v\u0161ak p\u0159iznat, \u017ee dnes jsem si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed jedinci respektuj\u00ed nejen rozhodnut\u00ed druh\u00fdch, ale z\u00e1m\u011brn\u011b d\u011blaj\u00ed kroky k tomu, aby se jim p\u0159izp\u016fsobili. M\u016fj obdivovatel, a z\u0159ejm\u011b rival, mi v t\u00e9to sez\u00f3n\u011b poslal tal\u00ed\u0159 cukrov\u00ed vyroben\u00e9ho z vegansk\u00fdch surovin, jako p\u0159ik\u00fdvnut\u00ed k m\u00e9mu \u017eivotn\u00edmu stylu, kter\u00e9 mus\u00edm obdivovat a b\u00fdt za to vd\u011b\u010dn\u00fd. Samoz\u0159ejm\u011b,“ dodal Bill,“ a\u010d to vypad\u00e1 kr\u00e1sn\u011b, je\u0161t\u011b jsem nezjistil, jestli se to uk\u00e1\u017ee b\u00fdt jen obvykl\u00e9 nepodn\u011btn\u011b ochucen\u00e9 cukrov\u00ed, kter\u00e9 by mohlo b\u00fdt snadno p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e9 na pouhou v\u00e1no\u010dn\u00ed dekoraci. Poslouch\u00e1te V\u00e1no\u010dn\u00edho Cynika na WSYC, Sick FM. Z\u016fsta\u0148te nalad\u011bni a ujist\u011bte se, \u017ee zavol\u00e1te s va\u0161imi v\u00e1no\u010dn\u00edmi strastmi souvisej\u00edc\u00edmi s potravinami.“<\/p>\n

V okam\u017eiku, kdy se spustily reklamy, Andreas nep\u0159ekvapiv\u011b poznamenal: „To bylo jin\u00e9.“<\/div>\n

Bill pokr\u010dil rameny. „Byla to pravda. Jsem realista.“<\/div>\n
„No, m\u00e1m tady na lince tv\u00e9ho nov\u00e9ho kamar\u00e1da, \u010dekaj\u00edc\u00edho, aby si s tebou popov\u00eddal o tv\u00e9m realismu,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas. „Dave jej st\u00e1le chce prosazovat, tak\u017ee\u2026“<\/div>\n
„P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee ti dva se spikli, aby zp\u016fsobili nep\u0159\u00e1telsk\u00fd p\u0159evrat,“ zabru\u010del Bill a sklonil hlavu, aby zakryl m\u00edrn\u00fd \u00fasm\u011bv. Byl pevn\u011b odhodlan\u00fd, \u017ee nedovol\u00ed, aby Tom\u016fv \u0161\u00edlen\u011b dobr\u00fd vzhled m\u011bl vliv na jejich energi\u010dnost, ale nemohl si pomoct neocenit skute\u010dnost, \u017ee mu\u017e, kter\u00fd byl p\u0159esn\u011b jeho typ, jej sleduje. „Fajn, vezmu ten hovor. A m\u016f\u017ee\u0161 mi pros\u00edm t\u011b napsat jeho \u010d\u00edslo?“<\/div>\n
„Jist\u011b\u2026“ \u0159ekl Andreas pomalu.<\/p>\n

Bill \u010dekal, zvedl o\u010di a chladn\u011b se na Andrease zad\u00edval skrz sklo mezi nimi, ale Andreas se rozhodl to d\u00e1le nekomentovat.<\/div>\n

Kdy\u017e se p\u0159ehl\u00eddka reklam p\u0159ibl\u00ed\u017eila ke konci, Bill se naklonil a znovu promluvil do mikrofonu, s perfektn\u00edm na\u010dasov\u00e1n\u00edm. „A jsme zp\u00e1tky s na\u0161\u00edm prvn\u00edm volaj\u00edc\u00edm, s n\u011bk\u00fdm, kdo v\u00e1m z\u0159ejm\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt stejn\u011b zn\u00e1m\u00fd jako mn\u011b a jsem si jist\u00fd, \u017ee jsme v\u0161ichni stejn\u011b r\u00e1di za jeho nad\u0161en\u00ed pro v\u00e1no\u010dn\u00ed obdob\u00ed. V\u00edtej zp\u00e1tky v show, Tome Kaulitzi.“<\/div>\n
Sly\u0161et Tom\u016fv hlas poslalo vzru\u0161en\u00e9 z\u00e1chv\u011bvy do Billovy p\u00e1te\u0159e. „Ahoj, Bille. Jak se da\u0159\u00ed V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzd\u011b?“<\/div>\n
„R\u00e1d bych si myslel, \u017ee dokonce ani m\u016fj j\u00edzliv\u00fd jazyk nem\u00e1 schopnost zni\u010dit rostlinu b\u011bhem jedin\u00e9 noci,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ironicky. „Tak\u017ee se kterou \u010d\u00e1st\u00ed dne\u0161n\u00edho po\u0159adu m\u00e1\u0161 probl\u00e9m, kter\u00fd t\u011b p\u0159inutil zavolat?“<\/div>\n
„Ve skute\u010dnosti m\u00e1m probl\u00e9m pouze s jedn\u00edm ze tv\u00fdch koment\u00e1\u0159\u016f,“ \u0159ekl Tom. „Zbytek byl stoprocentn\u011b na m\u00edst\u011b, bohu\u017eel.“<\/p>\n

„Tak tedy. \u010cek\u00e1me se zatajen\u00fdm dechem, abychom sly\u0161eli, se kter\u00fdm koment\u00e1\u0159em nesouhlas\u00ed\u0161,“ pob\u00eddl jej Bill.<\/div>\n

„Nazna\u010dil jsi, \u017ee m\u016fj recept mo\u017en\u00e1 nemus\u00ed v\u00e9st k tomu nejchutn\u011bj\u0161\u00edmu cukrov\u00ed, kter\u00e9 jsi kdy vyzkou\u0161el. Jeliko\u017e jsem s\u00e1m vegetari\u00e1n a tohle cukrov\u00ed j\u00edm ka\u017ed\u00fd rok, tak v\u00edm, jak neopr\u00e1vn\u011bn\u00e1 ta pozn\u00e1mka byla,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
Vegetari\u00e1n, taky? No, dob\u0159e\u2026 „Omluv\u00edm se za vyj\u00e1d\u0159en\u00ed takov\u00e9ho odporn\u00e9ho odsouzen\u00ed, jakmile s\u00e1m zjist\u00edm, jestli je to cukrov\u00ed obstojn\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Bill. Musel se tvrd\u011b kousnout do jazyka, aby zadr\u017eel \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
„Tak pro\u010d to nevyzkou\u0161\u00ed\u0161 pr\u00e1v\u011b te\u010f, v \u00e9teru?“ Navrhl Tom. „Zaru\u010duju ti, \u017ee ani nedok\u00e1\u017ee\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee je to vegansk\u00e9.“<\/div>\n
„To zn\u00ed jako v\u00fdzva, poslucha\u010di, nebo ne?“ Zeptal se Bill a s\u00e1hl po tal\u00ed\u0159i. P\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e a sundal f\u00f3lii, kter\u00e1 m\u011bla obsah udr\u017eet \u010derstv\u00fd. „A v\u00edte, \u017ee to Cynik nikdy neodm\u00edtne.“ Prvn\u00ed kousek zachytil jeho pohled, krom\u011b origin\u00e1ln\u00ed hv\u011bzdy m\u011bl po stran\u00e1ch \u0161est sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek a m\u011bl modrou polevu, s b\u00edlou barvou uprost\u0159ed. Tom jej post\u0159\u00edkal st\u0159\u00edbrn\u00fdm post\u0159ikova\u010dem tak jemn\u011b, \u017ee to na sv\u011btle z\u00e1\u0159ilo jako t\u0159pytky. „Mus\u00edm sv\u00e9mu volaj\u00edc\u00edmu p\u0159iznat bod u\u017e za pouh\u00e9 um\u011bn\u00ed,“ \u0159ekl Bill, aby d\u00e1l udr\u017eoval linii koment\u00e1\u0159\u016f. „Mysl\u00edm, \u017ee v\u011bt\u0161ina v\u00e1no\u010dn\u00edho cukrov\u00ed se podob\u00e1 um\u011bleck\u00fdm projekt\u016fm mate\u0159sk\u00e9 \u0161kolky, ale tyhle by byly sp\u00ed\u0161e tak z osm\u00e9 t\u0159\u00eddy nebo tak n\u011bjak.“<\/p>\n

Na druh\u00e9m konci linky se Tom zasm\u00e1l, teple a pln\u011b, a\u017e to Billovi p\u0159ipomn\u011blo pocit jeho rukou na sv\u00fdch ramenech. „V\u00e1\u017e\u00edm si toho.“<\/div>\n

„Taky bys m\u011bl,“ informoval ho Bill. „Je to t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161koda, ukousnout si kousek z tohoto pozoruhodn\u00e9ho p\u0159\u00edkladu potravinov\u00e9 ozdoby v t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed kvalit\u011b, ale te\u010f, kdy\u017e jsem schvaloval vizu\u00e1ln\u00ed prvky, budu to muset vyhodnotit i na z\u00e1klad\u011b jin\u00fdch p\u0159ednost\u00ed nebo nedostatk\u016f. Jdeme na to, te\u010f-“ Ukousl kousek jedn\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. Cukrov\u00ed m\u011blo jemnou p\u0159\u00edchu\u0165 sko\u0159ice a z\u00e1zvoru, s citrusov\u00fdm podt\u00f3nem.<\/div>\n
Bylo to perfektn\u00ed.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Bill le\u017eel na sv\u00e9 pohovce a nep\u0159\u00edtomn\u011b hladil Kazim\u00edra, kter\u00fd si zabral jeho hru\u010f a za\u010dal p\u0159\u00edst jako mal\u00fd motor. T\u011bch n\u011bkolik kousk\u016f cukrov\u00ed, kter\u00e9 zbyly z Andreasova a Billova po-show fl\u00e1mu, le\u017eelo na tal\u00ed\u0159i na konferen\u010dn\u00edm stolku spolu s jednoduchou pozn\u00e1mkou, kterou Tom na\u0161kr\u00e1bal.<\/p><\/div>\n

Vedle tal\u00ed\u0159e le\u017eelo telefonn\u00ed \u010d\u00edslo rychle napsan\u00e9 Andreasov\u00fdm rukopisem.<\/div>\n
„Nechyst\u00e1m se mu zavolat,“ \u0159ekl Bill Kazim\u00edrovi. „To by bylo \u0161\u00edlen\u00e9. Nic o n\u011bm nev\u00edm.“ Krom\u011b toho, \u017ee d\u011bl\u00e1 dokonal\u00e9 cukrov\u00ed, m\u011bl roztomile rychl\u00fd a vtipn\u00fd jazyk a byl naprosto \u00fa\u017easn\u00fd.<\/div>\n
Bill se za\u0161klebil a nechal Tomovo \u010d\u00edslo le\u017eet na stole, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do postele.<\/p>\n

autor: kishmet<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: kishmet Kdy\u017e se Bill probudil, nejprve up\u0159el sv\u016fj kaln\u00fd pohled na zelen\u00e9 \u010d\u00edslice sv\u00e9ho bud\u00edku. 7:30, denn\u00ed doba vynalezena pouze proto, aby jej mu\u010dila. „Dob\u0159e, dob\u0159e,“ zast\u00e9nal hlasem zhrubl\u00fdm ze sp\u00e1nku. Nat\u00e1hl se k bud\u00edku a kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo trefit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[596],"tags":[],"class_list":["post-3784","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-christmas-cynic"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3784","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3784"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3784\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3784"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3784"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3784"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}