{"id":3790,"date":"2014-08-11T18:00:00","date_gmt":"2014-08-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3778"},"modified":"2014-08-11T18:00:00","modified_gmt":"2014-08-11T17:00:00","slug":"neco-citit-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/11\/neco-citit-8\/","title":{"rendered":"N\u011bco c\u00edtit 8."},"content":{"rendered":"
autor: Allka
<\/strong> <\/p>\n

Op\u011bt moc moc moc d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e \ud83d\ude42 Vy jste prost\u011b zlat\u00ed\u010dka nejv\u011bt\u0161\u00ed \ud83d\ude42 M\u00e1m radost z toho, \u017ee i po takov\u00fdch letech, co twincest existuje, V\u00e1s je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017eu n\u011b\u010d\u00edm p\u0159ekvapit a pot\u011b\u0161it. A d\u00edky za to, \u017ee jste vst\u0159\u00edcn\u00ed k moj\u00ed slabosti pro G\u00e9\u010dka \ud83d\ude42 Va\u0161e Allka<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011aCO V TOB\u011a, N\u011aCO VE MN\u011a<\/p>\n

<\/div>\n

Wolf Larsen – If I Be Wrong<\/div>\n
<\/p>\n

But if I be wrong, if I be right<\/em><\/div>\n

Let me be here with you<\/em><\/div>\n
If I be wrong, if I be right<\/em><\/div>\n
Let me stay here in your arms tonight<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ale pokud se m\u00fdl\u00edm, pokud m\u00e1m pravdu<\/em><\/div>\n

Nech m\u011b b\u00fdt tu s tebou<\/em><\/div>\n
Pokud se m\u00fdl\u00edm, pokud m\u00e1m pravdu<\/em><\/div>\n
Nech m\u011b z\u016fstat dnes v tv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed<\/em><\/div>\n
„Co mezi n\u00e1mi vlastn\u011b je?“ zamumlal Gustav a prot\u00e1hl se. Slune\u010dn\u00ed paprsky ho \u0161imraly na tv\u00e1\u0159i a on si to u\u017e\u00edval.<\/div>\n
„To j\u00e1 nev\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl mu Georg a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Neum\u00ed\u0161 to definovat?“<\/div>\n
„Mus\u00edme to definovat?“<\/div>\n
„Asi ne,“ trhl hlavou blon\u010f\u00e1k a zhluboka nas\u00e1l v\u016fni sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka.<\/div>\n
\n

U\u017e t\u0159i t\u00fddny byli s Georgem\u2026 Co vlastn\u011b<\/em>? ptal se v duchu Gustav. Asi prost\u011b\u2026 byli spolu. Tr\u00e1vili spolu \u010das v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edjemn\u00fdm zp\u016fsobem. R\u00e1no po jejich prvn\u00ed noci, kter\u00e1 byla naprosto \u00fa\u017easn\u00e1, upadli oba na chv\u00edli do rozpak\u016f, nev\u011bd\u011bli, jestli si maj\u00ed vyzn\u00e1vat l\u00e1sku, nebo s tv\u00e1\u0159\u00ed rudou rozpaky ut\u00e9ct z pokoje. Ale nakonec se rozhodli, \u017ee to zkr\u00e1tka nechaj\u00ed plynout.<\/p>\n

Minulou noc p\u0159ed usnut\u00edm Gustav myslel na to, jak rychle si zvykl na to us\u00ednat v n\u011b\u010d\u00edm objet\u00ed. A na ty polibky, kter\u00e9 si kluci navz\u00e1jem ukradli v p\u0159\u00edtm\u00ed \u0161atny, \u010di na doteky, kter\u00e9 si tajn\u011b vym\u011bnili pod stolem. Na ty p\u0159\u00edjemn\u00e9 v\u011bci si \u010dlov\u011bk zvykne snadno<\/em>. My\u0161lenky z ve\u010dera ho z\u0159ejm\u011b te\u010f p\u0159ivedly i na tu ot\u00e1zku, kterou Gustav Georgovi polo\u017eil. U\u017e si neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee by to mezi nimi m\u011blo b\u00fdt jinak. Nev\u011bd\u011bl, jestli je zamilovan\u00fd, ka\u017edop\u00e1dn\u011b necht\u011bl o Georga p\u0159ij\u00edt. Ot\u00e1zkou bylo, co si o tom v\u0161em mysl\u00ed baskytarista\u2026 Ale jak to tak vypad\u00e1, dneska o tom mluvit nebudou. Mo\u017en\u00e1 ani nez\u00e1le\u017eelo na n\u011bjak\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed definici jejich vztahu. Gustavovi sta\u010dilo, \u017ee je \u0161\u0165astn\u00fd. A \u017ee mu bylo najednou fuk, kolik sl\u00e1vy si dvoj\u010data ukradnou pro sebe, kolik transparent\u016f se na koncertech objevuje s jeho jm\u00e9nem a kolik se jm\u00e9ny zbo\u017e\u0148ovan\u00e9 dvojice, to, \u017ee p\u0159i rozhovorech skoro nemluv\u00ed, jeliko\u017e se ho nikdo na nic nept\u00e1\u2026 Jeden \u010dlov\u011bk probouzej\u00edc\u00ed se vedle n\u011bj skoro ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no mohl znamenat v\u00edc ne\u017e skanduj\u00edc\u00ed fanynky, v\u00edc ne\u017e sl\u00e1va, v\u00edc ne\u017e Tokio Hotel, ne\u017e jeho bubny, ne\u017e hudba\u2026 A Gustav byl tak r\u00e1d, \u017ee si to uv\u011bdomil.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Jen jedn\u00e9 v\u011bci se d\u011bsil. Turn\u00e9 kon\u010dilo. Dnes m\u00e1 \u010dtve\u0159ice chlapc\u016f na programu t\u0159i rozhovory a z\u00edtra monstr\u00f3zn\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd koncert. A pak\u2026 hur\u00e1 dom\u016f. Do N\u011bmecka. Gustav si nebyl jist\u00fd, jak to bude s Georgem, a\u017e odjedou za sv\u00fdmi rodinami. Budou d\u00e1l spolu? Ofici\u00e1ln\u011b, nebo tajn\u011b? Nebo se na n\u011bj Georg vyka\u0161le a b\u011bhem p\u00e1r t\u00fddn\u016f volna si najde n\u011bjakou kr\u00e1snou sle\u010dnu, s n\u00ed\u017e by se mohl vr\u00e1tit ke sv\u00e9mu hetero postoji? Byl pro n\u011bj Gustav jenom v\u00fdpl\u0148 pr\u00e1zdnoty? Jenom n\u00e1hra\u017eka n\u011b\u010deho opravdov\u00e9ho?<\/p>\n

„Copak se ti hon\u00ed hlavou?“ vytrhl Gustava z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed dlouhovlas\u00fd chlapec.<\/div>\n

„Ale nic\u2026 jenom \u017ee budu muset vst\u00e1vat a j\u00edt k sob\u011b. V\u0161ak v\u00ed\u0161, aby m\u011b nikdo nevid\u011bl,“ zalhal blon\u010f\u00e1k. Rozhodl se, \u017ee ot\u00e1zky, kter\u00e9 ho tr\u00e1pily, odsune na chv\u00edli do pozad\u00ed. Budu \u017e\u00edt t\u00edm, co je te\u010f. Na budoucnost je v\u017edycky \u010dasu dost.<\/em><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b p\u00e1r minut bys mohl z\u016fstat,“ nam\u00edtl Georg a l\u00edbnul Gustava na \u010delo.
„Rad\u0161i ne, co kdyby n\u011bkdo p\u0159i\u0161el?“ op\u00e1\u010dil buben\u00edk, ale je\u0161t\u011b ne\u017e to vyslovil, v\u011bd\u011bl, \u017ee to \u0159\u00edk\u00e1 sp\u00ed\u0161 tak pro formu. H\u0159ejiv\u00e9 Georgov\u011b n\u00e1ru\u010di ne\u0161lo odolat.<\/div>\n
„Nikdo nep\u0159ijde,“ \u0159ekl dlouhovlas\u00fd a pravou rukou vklouzl Gustavovi pod voln\u00e9 trenky na span\u00ed.<\/div>\n
„Tohle nebude jenom na p\u00e1r minut,“ konstatoval blon\u010f\u00e1k. V okam\u017eiku, kdy ho Georg poprv\u00e9 pohladil, mu to ale bylo u\u017e \u00fapln\u011b jedno. Bo\u017ee, tohohle se nechci nikdy vzd\u00e1t\u2026<\/em><\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Bill m\u011bl ve tv\u00e1\u0159i soust\u0159ed\u011bn\u00fd v\u00fdraz, ve skute\u010dnosti ale absolutn\u011b neposlouchal, na co se moder\u00e1tor pt\u00e1. Na\u0161t\u011bst\u00ed byl jeho zat\u00edm posledn\u00ed dotaz nasm\u011brovan\u00fd na Toma, kter\u00fd se hned ujal slova. Zat\u00edmco Bill sledoval sv\u00e9ho bratra, zachytil z jeho \u00fast n\u00e1zvy n\u011bkolika jejich p\u00edsn\u00ed a pak slovo \u00b4ohe\u0148\u00b4, z \u010deho\u017e usoudil, \u017ee se asi bav\u00ed o jejich z\u00edt\u0159ej\u0161\u00ed velkolep\u00e9 show, kter\u00e1 zakon\u010d\u00ed vele\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 turn\u00e9. \u010cernovl\u00e1sek si zamy\u0161len\u011b poklepal prstem na bradu. Tomovi se p\u011bkn\u011b h\u00fdbe pusa, kdy\u017e mluv\u00ed<\/em>.<\/p>\n

Posledn\u00ed t\u00fddny se v\u0161e znovu obracelo k lep\u0161\u00edmu. Kluci nav\u0161t\u00edvili Simone v nemocnici a vypadalo to, \u017ee jenom jejich p\u0159\u00edtomnost matku z\u00e1zra\u010dn\u011b uzdravuje. Zotavila se velmi rychle a te\u010f u\u017e byla doma, kde nab\u00edrala s\u00edly na to vr\u00e1tit se zp\u00e1tky do norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota. Bill jenom litoval, \u017ee s n\u00ed nemohli b\u00fdt d\u00e9le – dal\u0161\u00ed den u\u017e zase museli sednout na letadlo a pono\u0159it se op\u011bt do pr\u00e1ce, tak\u017ee se jeho i Tomova cel\u00e1 pomoc smrskla na jedno odpoledne, kdy si s n\u00ed popov\u00eddali a povzbudiv\u011b j\u00ed tiskli ruku. Nicm\u00e9n\u011b si Bill sl\u00edbil, \u017ee hned jak se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, vezmou ji s Tomem na po\u0159\u00e1dnou ozdravnou dovolenou.<\/p>\n

Bill\u016fv vztah s bratrem byl lep\u0161\u00ed ne\u017e kdy d\u0159\u00edv. Simone se p\u0159i jejich n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v nemocnici nesta\u010dila divit, pry\u010d bylo jejich odcizen\u00ed, kluci byli skoro jako ta z\u00e1zra\u010dn\u00e1 dvoj\u010data, o nich\u017e se do\u010d\u00edtala v \u010dasopisech. Po n\u00e1vratu do Francie jim to klapalo skoro bezchybn\u011b, a i kdy\u017e nebylo v\u017edycky v\u0161echno dokonal\u00e9, kone\u010dn\u011b byli Bill a Tom jako norm\u00e1ln\u00ed brat\u0159i.<\/div>\n

A v\u010dera r\u00e1no se dokonce stalo n\u011bco, v co Bill u\u017e ani nedoufal. P\u0159isedl si k n\u011bmu Gustav, nab\u00eddl mu k\u00e1vu a pak s n\u00edm celou sn\u00eddani nez\u00e1vazn\u011b konverzoval. Jako za star\u00fdch \u010das\u016f\u2026<\/em> S t\u00edmhle blon\u010fat\u00fdm zak\u0159iknut\u00fdm klukem se o\u010dividn\u011b n\u011bco stalo, posledn\u00ed dobou z\u00e1\u0159il na d\u00e1lku, a co chv\u00edli se usm\u00edval jako slun\u00ed\u010dko. Billa zaj\u00edmalo, co se mohlo p\u0159ihodit. T\u0159eba m\u00e1 holku,<\/em> napadlo ho. Mus\u00edm se ho na to pozd\u011bji zeptat. Nebo by to mohl v\u011bd\u011bt Georg. Posledn\u00ed t\u00fddny na sebe r\u016fzn\u011b pomrk\u00e1vaj\u00ed, tajn\u016fstk\u00e1\u0159sky se na sebe \u0161kleb\u00ed a mysl\u00ed si, \u017ee to nikdo nevid\u00ed.<\/em> Asi je \u010das vz\u00edt Georga na skleni\u010dku\u2026<\/em> Celkov\u011b v kapele panovala skv\u011bl\u00e1 n\u00e1lada a Bill se c\u00edtil\u2026 vesele.<\/div>\n
Jestli fakt Gustav holku m\u00e1, tak mu docela z\u00e1vid\u00edm,<\/em> pomyslel si zp\u011bv\u00e1k. Tak\u017ee i Gustav\u2026 A j\u00e1 po\u0159\u00e1d nic\u2026<\/p>\n

<\/em> „Dnes v noci p\u0159ijde dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e1 ud\u00e1lost. Hv\u011bzdn\u00fd roj neboli velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed padaj\u00edc\u00edch hv\u011bzd b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasov\u00e9ho \u00faseku. Budete i vy tenhle vz\u00e1cn\u00fd \u00fakaz sledovat?“ zeptal se moder\u00e1tor \u010dlen\u016f kapely. Bill se zase vr\u00e1til duchem do studia.<\/div>\n

„Ano, rozhodn\u011b si to nenech\u00e1me uj\u00edt,“ odpov\u011bd\u011bl za v\u0161echny, aby se zapojil do konverzace.<\/div>\n
„A posledn\u00ed ot\u00e1zka, ne\u017e se budeme muset rozlou\u010dit. Spousta lid\u00ed v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee kdy\u017e si n\u011bco budou p\u0159\u00e1t v okam\u017eiku, kdy pad\u00e1 hv\u011bzda, p\u0159\u00e1n\u00ed se jim vypln\u00ed. Bille, je n\u011bco, co si moment\u00e1ln\u011b p\u0159eje\u0161? N\u011bco, na co bude\u0161 myslet, a\u017e uvid\u00ed\u0161 padat hv\u011bzdy?“<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k si odka\u0161lal. „Ehm\u2026 Ano, mysl\u00edm, \u017ee bych m\u011bl p\u0159\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Mohl bys alespo\u0148 nazna\u010dit, o co se jedn\u00e1?“<\/div>\n
„No, tak to bohu\u017eel. Nechci, aby se to kv\u016fli tomu nesplnilo,“ usm\u00e1l se li\u0161\u00e1cky \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Dob\u0159e, to ch\u00e1pu,“ oplatil mu \u00fasm\u011bv moder\u00e1tor. „Kluci, mockr\u00e1t v\u00e1m d\u011bkuju za n\u00e1v\u0161t\u011bvu tady u n\u00e1s ve studiu a p\u0159eju hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159i z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edm z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m koncert\u011b. Snad zase brzy nashledanou.“<\/div>\n
Bill ve studiu svoje p\u0159\u00e1n\u00ed neprozradil, p\u0159esn\u011b ale v\u011bd\u011bl, na co ve\u010der bude myslet, a\u017e se bude d\u00edvat na hv\u011bzdy. Abych m\u011bl d\u00e1l to, co m\u00e1m pr\u00e1v\u011b te\u010f. A co mi sch\u00e1z\u00ed, abych brzy z\u00edskal.<\/em><\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Tak u\u017e jsi tady,“ usm\u00e1l se na nov\u011b p\u0159\u00edchoz\u00edho Bill. St\u00e1l na st\u0159e\u0161e jejich hotelu a \u010dekal na tu vz\u00e1cnou ud\u00e1lost. P\u0159i\u0161el rad\u011bji trochu d\u0159\u00edv, necht\u011bl n\u011bco prop\u00e1snout v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by se v\u011bdci sekli p\u0159i p\u0159edpov\u011bdi p\u0159esn\u00e9ho \u010dasu.<\/p><\/div>\n

„No jo, rad\u0161i tro\u0161ku d\u0159\u00edv, ne\u017e abych to zme\u0161kal,“ op\u00e1\u010dil Tom s \u00fasm\u011bvem. Postavil se vedle bratra a zvedl pohled k obloze. „Nepadala u\u017e n\u011bjak\u00e1, \u017ee ne?“ ujistil se.<\/div>\n
„Ne, \u017e\u00e1dnou jsem nevid\u011bl. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ten roj by m\u011bl p\u0159ij\u00edt a\u017e za chvilku,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„To je dob\u0159e.“<\/p>\n

„Asi jsem ti o tom nikdy ne\u0159\u00edkal,“ za\u010dal po chv\u00edli Bill, „ale ne\u017e jsme \u0161li tenkr\u00e1t poprv\u00e9 za Davidem\u2026 kdy\u017e jsme byli je\u0161t\u011b Devilish a neznal n\u00e1s nikdo za hranicemi na\u0161eho rodn\u00fdho zaprd\u011bn\u00fdho m\u011bste\u010dka\u2026 byl jsem skoro celou noc vzh\u016fru, proto\u017ee mi nervozita nedovolila usnout. Tak ve dv\u011b r\u00e1no jsem m\u011bl dost p\u0159evalov\u00e1n\u00ed se v posteli. Vstal jsem, \u0161el k oknu a d\u00edval se na oblohu. Ve chv\u00edli, kdy jsem pomyslel na to, jak moc si p\u0159eju \u017eivit se muzikou, jsem uvid\u011bl padat hv\u011bzdu.“<\/div>\n

„V\u00e1\u017en\u011b?“ obr\u00e1til se k n\u011bmu se z\u00e1jmem Tom. „No vid\u00ed\u0161\u2026 Tak i hv\u011bzdy n\u00e1m to p\u0159\u00e1ly, kdy\u017e jsme dneska tam, kde jsme. P\u0159\u00e1n\u00ed se ti splnilo,“ pousm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jo,“ povzdechl si Bill. „Je ale zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak \u010dlov\u011bk nen\u00ed nikdy \u00fapln\u011b spokojenej. Jedno p\u0159\u00e1n\u00ed se spln\u00ed a hned je tu deset dal\u0161\u00edch. Hv\u011bzdy by musely padat ka\u017edej den, abych byl doopravdy \u0161\u0165astnej \u010dlov\u011bk.“<\/div>\n
„Nikdy nem\u00e1me v\u0161echno, co chceme. A t\u0159eba je to tak dob\u0159e.“<\/div>\n
„Filozofe…“<\/div>\n
„Zn\u00ed\u0161 nevd\u011b\u010dn\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se star\u0161\u00ed z bratr\u016f. „Co by sis teda p\u0159\u00e1l pr\u00e1v\u011b te\u010f?“<\/div>\n
„T\u0159eba\u2026 Neb\u00fdt s\u00e1m. M\u016f\u017eu m\u00edt tis\u00edc holek. A taky jsem jich p\u00e1r u\u017e m\u011bl. Ale \u017e\u00e1dn\u00e1 nevyplnila tu d\u00edru, co v sob\u011b m\u00e1m, s \u017e\u00e1dnou to nejisk\u0159ilo, nefungovalo. S \u017e\u00e1dnou jsem nic nec\u00edtil. P\u0159\u00e1l bych si, aby tu se mnou te\u010f n\u011bkdo st\u00e1l, koukal se na padaj\u00edc\u00ed hv\u011bzdy a bylo to opravdov\u00fd,“ p\u0159iznal Bill.<\/p>\n

„Jednou to p\u0159ijde, uvid\u00ed\u0161,“ \u0159ekl po chv\u00edli dred\u00e1\u010d.<\/div>\n

„Gustav m\u00e1 asi holku.“<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b, jak to v\u00ed\u0161?“ zaj\u00edmal se Tom.<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 je to jasn\u00fd. Z\u00e1\u0159\u00ed na tis\u00edc kilometr\u016f. A usm\u00edv\u00e1 se. I na m\u011b a na tebe! \u017d\u00e1dn\u00e1 zaho\u0159klost. A tuhle jsem ho vid\u011bl a\u017e r\u00e1no vracet se do jeho lo\u017enice. Tohle m\u016f\u017ee znamenat pouze a jenom p\u0159\u00edsun pravideln\u00fdho kvalitn\u00edho sexu,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill.<\/div>\n
„No po\u010dkej, ale kde by ji jako na\u0161el? V\u017edy\u0165 jsme pr\u00e1v\u011b na cest\u00e1ch. Kdyby to byla n\u011bjak\u00e1 fanynka nebo v\u016fbec n\u011bkdo, koho n\u00e1hodn\u011b potkal v n\u011bjak\u00fdm m\u011bst\u011b, t\u011b\u017eko s n\u00ed mohl po\u0159\u00e1d b\u00fdt\u2026“<\/div>\n
„T\u0159eba je to n\u011bkdo z t\u00fdmu,“ zauva\u017eoval \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Hm, pravda,“ p\u0159ipustil Tom. „Taky bych to cht\u011bl,“ dodal po chvilce.<\/div>\n
„Co? M\u00edt holku z t\u00fdmu?“ zeptal se zmaten\u011b Bill.<\/div>\n
„Ne, proboha. Mysl\u00edm t\u00edm\u2026 To, o \u010dem jsi mluvil p\u0159edt\u00edm. N\u011bkoho m\u00edt\u2026“<\/div>\n
„Co\u017ee? Ty?“ podivilo se mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat.<\/div>\n
„Co se tak div\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, prost\u011b m\u011b to u tebe p\u0159ekvapilo. Vypad\u00e1\u0161 spokojen\u011b\u2026 spokojenej s t\u00edm, jak to je,“ pokr\u010dil rameny Bill.<\/div>\n
„Je dost v\u011bc\u00ed, kter\u00fd o mn\u011b je\u0161t\u011b nev\u00ed\u0161,“ \u0159ekl Tom.<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu\u2026“ vydechl \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
“ Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b bav\u00ed bejt jak balvan? Taky bych cht\u011bl m\u00edt n\u011bkoho r\u00e1d. Jenom jsem je\u0161t\u011b asi\u2026 nena\u0161el nikoho, kdo by za to st\u00e1l.“<\/p>\n

Bill nem\u011bl, co by na to \u0159ekl. Kdy\u017e se nad t\u00edm tak zamyslel, vlastn\u011b to bylo to nejcitov\u011bj\u0161\u00ed, co kdy od Toma sly\u0161el. P\u00e1rkr\u00e1t se nadechnul, ale pak v\u017edycky jenom napr\u00e1zdno otev\u0159el pusu. Nakonec se rozhodl ml\u010det. Tak tam jen tak oba kluci st\u00e1li a sd\u00edleli ticho.<\/div>\n

A pak\u2026 \u010cernovl\u00e1sek se cel\u00fd oto\u010dil na sv\u00e9ho bratra, jen\u017e v t\u00e9m\u017ee okam\u017eiku ud\u011blal to sam\u00e9. Z toho, jak se na n\u011bj Tom usm\u00e1l, jeho srdce za\u010dalo bu\u0161it nezvykle rychle. Ani si neuv\u011bdomil, \u017ee se k sob\u011b p\u0159ibli\u017euj\u00ed, dokud nest\u00e1li tak, \u017ee se t\u00e9m\u011b\u0159 dot\u00fdkali. Ve stejn\u00fd okam\u017eik kluci nat\u00e1hli ruku a propletli prsty.<\/div>\n
Jejich o\u010di se st\u0159etly. Volnou dlan\u00ed dred\u00e1\u010d odhrnul sv\u00e9mu dvoj\u010deti z obli\u010deje zbloudil\u00fd pramen vlas\u016f a zastr\u010dil mu ho za ucho. Pak o krok ustoupil, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed si bratra p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b. Bill omotal ruce kolem jeho pasu a bradu si op\u0159el o jeho rameno. Tom ho pevn\u011b objal.<\/div>\n
Dv\u011b osam\u011bl\u00e9 du\u0161e se spojily v jednu pr\u00e1v\u011b v okam\u017eiku, kdy se na obloze objevila padaj\u00edc\u00ed hv\u011bzda. Jen o tom je\u0161t\u011b tak docela nev\u011bd\u011bly.<\/p>\n

autor: Allka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Allka Op\u011bt moc moc moc d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e \ud83d\ude42 Vy jste prost\u011b zlat\u00ed\u010dka nejv\u011bt\u0161\u00ed \ud83d\ude42 M\u00e1m radost z toho, \u017ee i po takov\u00fdch letech, co twincest existuje, V\u00e1s je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017eu n\u011b\u010d\u00edm p\u0159ekvapit a pot\u011b\u0161it. A d\u00edky za to, \u017ee jste vst\u0159\u00edcn\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[592],"tags":[],"class_list":["post-3790","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-citit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3790","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3790"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3790\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3790"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3790"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3790"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}