{"id":3798,"date":"2014-08-08T17:00:00","date_gmt":"2014-08-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3786"},"modified":"2014-08-08T17:00:00","modified_gmt":"2014-08-08T16:00:00","slug":"breaking-through-51","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/08\/breaking-through-51\/","title":{"rendered":"Breaking Through 51."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

Je mi to l\u00edto<\/p>\n

<\/em><\/strong> J\u00f6rg s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem sledoval, jak Tom nakl\u00e1d\u00e1 v\u011bci zase zp\u011bt do auta. Sotva se tu oh\u0159\u00e1li a u\u017e odj\u00ed\u017ed\u00ed. Bill se s otcem rozlou\u010dil jen velmi kr\u00e1tce. Sedl si do auta – tentokr\u00e1t na zadn\u00ed sedadlo, a na kl\u00edn si posadil Schnuppiho. N\u011bco mu neust\u00e1le \u0161eptal bl\u00edzko ou\u0161ka a hladil jej po kr\u00e1tk\u00e9 srsti. Ned\u00edval se ani na Toma, jak nakl\u00e1d\u00e1 v\u011bci do kufru, ani na otce, kter\u00fd k n\u011bmu vys\u00edlal \u017ealostn\u00e9 a skl\u00ed\u010den\u00e9 pohledy. Tom hodil posledn\u00ed ta\u0161ku do kufru a zaklapl dve\u0159e. Vr\u00e1til se ke dve\u0159\u00edm a v\u011bnoval J\u00f6rgovi stejn\u011b zb\u011bdovan\u00fd pohled.<\/div>\n

„Je mi to moc l\u00edto,“ vydechl Tom.<\/div>\n
„Bude v\u016fbec n\u011bkdy schopn\u00fd se vr\u00e1tit? Bude tu moct znovu n\u011bkdy norm\u00e1ln\u011b bydlet? Vr\u00e1t\u00ed se mi syn?“ kladl J\u00f6rg jednu ot\u00e1zku za druhou, ani\u017e by na ni um\u011bli odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, pane Kaulitzi,“ pokr\u010dil Tom bezradn\u011b rameny. „V\u00edm, \u017ee bych to nem\u011bl d\u011blat za Billov\u00fdmi z\u00e1dy, ale jak se vr\u00e1t\u00edme dom\u016f, zajdu za jeho psycholo\u017ekou a v\u0161echno j\u00ed vysv\u011btl\u00edm. D\u00e1m Billovi n\u011bkolik dn\u00ed, aby se z toho dostal, a uvid\u00edme, co d\u00e1l,“ nast\u00ednil mu Tom sv\u00e9 pl\u00e1ny a rozlou\u010dil se s n\u00edm.<\/p>\n

„M\u016f\u017eeme jet?“ oto\u010dil se na Billa dozadu, kdy\u017e nasedl do auta.<\/div>\n

„Rychle pros\u00edm,“ p\u00edpl a vr\u00e1til se pohledem ke Schnuppimu. Tom p\u0159ik\u00fdvl vesm\u011bs pro sebe a nastartoval. Bill pohl\u00e9dl z ok\u00fdnka a jemn\u011b p\u0159itiskl dla\u0148 k ok\u00fdnku, nazna\u010duj\u00edc tak lehk\u00e9 m\u00e1vnut\u00ed pro J\u00f6rga. J\u00f6rg mu zam\u00e1val zp\u011bt, a jakmile auto zmizelo z jeho dohledu, zni\u010den\u011b sjel pod\u00e9l futra na zem a rozbre\u010del se do vlastn\u00edch dlan\u00ed. Jedin\u00e9, na co byl schopn\u00fd myslet, byla nechu\u0165 v Billov\u011b obli\u010deji, kdy\u017e musel po\u010dkat, dokud Tom nedokon\u010d\u00ed ob\u011bd. Nen\u00e1vid\u011bl to tam. Nemohl d\u00fdchat ve vlastn\u00edm dom\u011b. Nemohl vyst\u00e1t ani jednu v\u011bc, kter\u00e1 mu byla domovem, a to J\u00f6rgovi vh\u00e1n\u011blo dal\u0161\u00ed slzy do o\u010d\u00ed. Necht\u011bl si p\u0159ipustit my\u0161lenku, \u017ee Bill na\u0161el domov jinde, v n\u00e1ru\u010di n\u011bkoho jin\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
*<\/div>\n
\n

Simone se trochu zamra\u010dila, kdy\u017e na zdi zahl\u00e9dla z\u00e1blesk sv\u011btel, kter\u00e1 po chv\u00edli zhasla.<\/p><\/div>\n

„Vid\u011bl jsi to?“ zeptala se Simone Gordona.<\/div>\n
„Uhm, co p\u0159esn\u011b mysl\u00ed\u0161?“ ptal se opatrn\u011b, aby nedal najevo, \u017ee u televize usnul.<\/div>\n
„Sv\u011btla. N\u011bkdo parkuje u gar\u00e1\u017ee,“ \u0159ekla a zvedla se, aby se \u0161la pod\u00edvat, co se d\u011bje. Gordon ji ihned n\u00e1sledoval, kdyby bylo zapot\u0159eb\u00ed ‚mu\u017esk\u00e9‘ vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Tom uml\u010del motor a oto\u010dil se na Billa, \u017ee n\u011bco \u0159ekne, ale sotva otev\u0159el \u00fasta, Bill otev\u0159el dve\u0159e od auta a vyb\u011bhl ven, dr\u017e\u00edc v jedn\u00e9 ruce Schnuppiho a v druh\u00e9 svoji ta\u0161ku. Svi\u017en\u00fdm krokem do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 se v tom momentu otev\u0159ely, a v nich se objevili Simone a Gordon.<\/div>\n

„Bille? Jak to \u017ee jste…?“ Bill se prosm\u00fdkl kolem Gordona a rozut\u00edkal se d\u00e1l do domu. Bylo sly\u0161et jen bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed od Billova pokoje a \u010dlov\u011bk s velmi dobr\u00fdm sluchem by zaznamenal i cvaknut\u00ed z\u00e1mku. Simone se d\u00edvala st\u0159\u00eddav\u011b do domu a na Gordona a ani jeden nev\u011bd\u011bli, co se d\u011bje. Gordon se nat\u00e1hl po vyp\u00edna\u010di, aby rozsv\u00edtil sv\u011btlo nad vchodem, a vydali se ke gar\u00e1\u017ei, kde z auta lezl unaven\u00fd Tom.<\/div>\n
„Tome, co se stalo?“ p\u0159ihnala se k n\u011bmu Simone.<\/div>\n
„A\u017e uvnit\u0159 pros\u00edm. Tati, pom\u016f\u017ee\u0161 mi pros\u00edm s t\u011bmi v\u011bcmi, abych nemusel chodit na t\u0159ikr\u00e1t?“ vrhl pohled ke Gordonovi.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl Gordon a otev\u0159el kufr, aby mohl vytahat v\u0161echny v\u011bci ven. Simone se sama ujala n\u011bjak\u00fdch drobnost\u00ed a nanosila je do domu. Tom zav\u0159el kufr, zamkl auto a opravdu si \u00falevn\u011b oddychl, kdy\u017e se dostal do chodby a zamkl za sebou domovn\u00ed dve\u0159e. Nechal v\u011bci le\u017eet bu\u010f v kuchyni, nebo v p\u0159eds\u00edni. Nem\u011bl s\u00edlu ani chu\u0165 je za\u010d\u00edt t\u0159\u00eddit nebo ukl\u00edzet. Padl v ob\u00fdv\u00e1ku do k\u0159esla a zaklonil hlavu, p\u0159iv\u00edraj\u00edc o\u010di a uvol\u0148uj\u00edc t\u011blo.<\/p>\n

Oba rodi\u010de se p\u0159ihnali dovnit\u0159 chv\u00edli po Tomovi. Posadili se na pohovku co nejbl\u00ed\u017ee ke sv\u00e9mu synovi a ml\u010dky na n\u011bj vrhali pohledy, aby jim kone\u010dn\u011b \u0159ekl, co se stalo a jak to, \u017ee se vr\u00e1tili tak brzy, kdy\u017e je \u010dekali bu\u010f v ned\u011bli pozd\u011b ve\u010der, nebo v pond\u011bl\u00ed brzy r\u00e1no.<\/div>\n

„Bo\u017ee,“ zast\u00e9nal Tom zni\u010den\u011b a otev\u0159el o\u010di, prohl\u00ed\u017eej\u00edc si rodi\u010de, dycht\u00edc\u00ed po vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Tome?“ oslovila jej Simone opatrn\u011b.<\/div>\n
„Bill to… tot\u00e1ln\u011b nezvl\u00e1dl. Byl nesv\u016fj, u\u017e kdy\u017e jsme dorazili na m\u00edsto a dnes se to za\u010dalo zhor\u0161ovat. M\u011bl \u0161\u00edlen\u00fd z\u00e1chvat vzteku, ztr\u00e1cel se z reality a neuv\u011bdomoval si, \u017ee se na chvilku zapomn\u011bl. Bre\u010del, kdy\u017e se musel d\u00edvat na sv\u00e9 v\u011bci, t\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e se jich musel dotknout, prost\u011b to nezvl\u00e1dl. Vybavoval si ty zl\u00e9 v\u011bci z minulosti a na okam\u017eik uv\u011b\u0159il, \u017ee se znovu d\u011bj\u00ed. Mluvil z cesty a bylo t\u011b\u017ek\u00e9 dostat ho zp\u00e1tky,“ schoval si Tom obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/div>\n
„To je mi tak l\u00edto,“ pronesla Simone zb\u011bdovan\u011b. Muselo to b\u00fdt zl\u00e9, kdy\u017e to Toma tak vzalo. „Jak to vzal J\u00f6rg?“ uv\u011bdomila si.<\/div>\n
„Ne moc dob\u0159e. Mo\u017en\u00e1 bych mu m\u011bl zavolat, aby byl klidn\u00fd, \u017ee jsme v po\u0159\u00e1dku dorazili, ale mysl\u00edm, \u017ee na to nem\u00e1m. Ne te\u010f,“ zakroutil Tom hlavou.<\/div>\n
„To nic, Tome, j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m. Bude\u0161 n\u011bco j\u00edst?“<\/div>\n
„Ne d\u00edky. Nem\u00e1m na j\u00eddlo ani pomy\u0161len\u00ed,“ ot\u0159\u00e1sl se Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak v\u00ed\u0161 co? Jdi nahoru, dej si sprchu a b\u011b\u017e sp\u00e1t. Dneska toho bylo pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edc ne\u017e dost,“ navrhla Simone.<\/div>\n
„Jo to bude asi nejlep\u0161\u00ed… jen… sice nev\u00edm, jestli je to spr\u00e1vn\u00e9, ale mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli Billa nechat na pokoji, aby se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1dal. Mysl\u00edm, \u017ee kdy\u017e bude pot\u0159ebovat, p\u0159ijde s\u00e1m.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu,“ p\u0159ik\u00fdvla Simone.<\/p>\n

„S t\u011bmi v\u011bcmi si ned\u011blej starosti, postar\u00e1m se o n\u011b,“ zadr\u017eela Simone Toma, kdy\u017e vid\u011bla, jak se s n\u00e1mahou skl\u00e1n\u00ed a v\u0161echno si nakl\u00e1d\u00e1 na sebe, aby to odtahal nahoru.<\/div>\n

„D\u00edky, mami,“ pod\u011bkoval a jen se svoj\u00ed ta\u0161kou se odebral nahoru. Vzal si jen \u010dist\u00e9 v\u011bci na span\u00ed a zaplul do koupelny. P\u0159i sprchov\u00e1n\u00ed se ale nebyl schopn\u00fd uvolnit. Jeho t\u011blo bylo podivn\u011b ztuhl\u00e9, proto se jen mechanicky namydlil, opl\u00e1chl a ze sprchy vy\u0161el.<\/div>\n
V pokoji padl z\u00e1dy na postel, s fun\u011bn\u00edm se p\u0159ikryl a z\u016fstal z\u00edrat na sv\u011btl\u00fd strop sv\u00e9ho pokoje. A\u017e te\u010f si uv\u011bdomil, \u017ee jej v\u0161echno bol\u00ed, a p\u0159edev\u0161\u00edm mu t\u0159e\u0161tila hlava. M\u011bl za to, \u017ee jen tak neusne, ale byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd, aby znovu vst\u00e1val a sh\u00e1n\u011bl se po n\u011b\u010dem proti bolesti.<\/div>\n
My\u0161lenky v jeho hlav\u011b l\u00edtaly jako spla\u0161en\u00e9, nar\u00e1\u017eely do st\u011bn Tomova mozku a t\u00edm tu bolest hlavy jen p\u0159i\u017eivovaly. Jedin\u00e9, co z t\u00e9 zm\u011bti vystupovalo na povrch, byly ot\u00e1zky. Co te\u010f s Billem bude? Dostane se z toho? Zkus\u00ed to cel\u00e9 zopakovat? Byla ta pohoda, ve kter\u00e9 se Bill celou dobu nach\u00e1zel, jen p\u0159etv\u00e1\u0159ka? Skr\u00fdvaly se pod povrchem p\u0159ece jen n\u011bjak\u00e9 zn\u00e1mky psychick\u00e9ho probl\u00e9mu?<\/div>\n
A\u010dkoli to bylo nevyhnuteln\u00e9, bude Tom muset nav\u0161t\u00edvit Billovu psycholo\u017eku a v\u0161echno s n\u00ed nejd\u0159\u00edve probrat. Bude pot\u0159eba p\u0159ipravit si n\u011bjak\u00fd pl\u00e1n, ne\u017e bude muset na sezen\u00ed Bill.<\/div>\n
Pro tuto chv\u00edli v\u0161ak Tom odsunul v\u0161echno, co musel ud\u011blat a za\u0159\u00eddit, a pokou\u0161el se usnout. Bude m\u00edt celou ned\u011bli, aby n\u011bco vymyslel a taky musel po\u010dkat, jak se bude po dne\u0161n\u00ed noci chovat Bill.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Kr\u00e1tce po p\u016fl t\u0159et\u00ed r\u00e1no, kdy se Tomovi kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo upadnout do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku, se velmi ti\u0161e otev\u0159ely dve\u0159e do jeho pokoje a stejn\u011b ti\u0161e se zase zav\u0159ely. Norm\u00e1ln\u011b by to Toma nejsp\u00ed\u0161 probudilo, ale byl tak vy\u010derpan\u00fd, \u017ee i kdyby n\u011bkdo hodil k\u00e1men do jeho okna a rozbil ho, pravd\u011bpodobn\u011b by jen ze span\u00ed zavr\u010del a oto\u010dil se na druh\u00fd bok, ani\u017e by se probudil.<\/p><\/div>\n

Bill na\u0161lapoval bos\u00fdma nohama ve tm\u011b, d\u00e1vaj\u00edc pozor na m\u00edsta, kter\u00e1 pod t\u00edhou lidsk\u00e9ho t\u011bla ob\u010das zavrzala. Znal je moc dob\u0159e. Dostal se a\u017e k posteli, zvedl levou nohu a zabo\u0159il koleno do matrace, aby se mohl nahoru vyhoupnout i druhou nohou. Pomal\u00fdm posouv\u00e1n\u00edm se dostal a\u017e ke st\u0159edu matrace, kde le\u017eel Tom. Sedl si nejd\u0159\u00edve na paty a hned na to vyprostil sv\u00e9 nohy zpod sv\u00e9ho t\u011bla. Nadzvedl okraj p\u0159ikr\u00fdvky a vklouzl pod ni. Jeho t\u011blo okam\u017eit\u011b pohladilo teplo, kter\u00e9 produkovalo Tomovo t\u011blo a kter\u00e9 se uvnit\u0159 udr\u017eovalo. Opatrn\u011b se cel\u00fd p\u0159ikryl a posouv\u00e1n\u00edm sv\u00e9ho t\u011bla se dostal a\u017e do Tomovy bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti, tisknouc sv\u016fj hrudn\u00edk proti Tomovu, schov\u00e1vaj\u00edc obli\u010dej pod Tomovu bradu a pokl\u00e1daj\u00edc levou pa\u017ei kolem Tomova pasu.<\/p>\n

T\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00ed skla by Toma mo\u017en\u00e1 neprobudilo, ale druh\u00e9 t\u011blo na jeho, Billova v\u016fn\u011b a dech na jeho krku jej ze sp\u00e1nku vytrhly okam\u017eit\u011b. C\u00edtil se hloup\u011b, \u017ee byl natolik zbab\u011bl\u00fd, aby promluvil, ale ve skute\u010dnosti byl jen bezradn\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Cel\u00fd ve\u010der byl Bill zamknut\u00fd ve sv\u00e9m pokoji a vy\u0161el ven, jen aby rychle p\u0159eb\u011bhl do koupelny, kde se znovu zamkl a po koupeli vb\u011bhl zp\u011bt do sv\u00e9ho pokoje a oto\u010dil kl\u00ed\u010dem v z\u00e1mku. Dokonce i Schnuppiho vystr\u010dil z pokoje a nechal jej zmaten\u00e9ho st\u00e1t na chodb\u011b. Po n\u011bkolika t\u00e1hl\u00fdch zak\u0148u\u010den\u00edch se pejsek vydal po schodech dol\u016f a uvelebil se ve sv\u00e9m pel\u00ed\u0161ku v ob\u00fdv\u00e1ku, sm\u00ed\u0159en\u00fd s t\u00edm, \u017ee dnes v noci se ke sv\u00e9mu p\u00e1n\u00ed\u010dkovi tulit nebude.<\/div>\n

Tom se sna\u017eil udr\u017eet pravideln\u00e9 a m\u011blk\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed, aby Bill nepoznal, \u017ee se Tom probudil. Z\u016fst\u00e1val ve stejn\u00e9 poloze a neh\u00fdbal se. Bill se drobn\u011b vrt\u011bl, aby se pohodln\u011b ulo\u017eil ke sp\u00e1nku, ale na obj\u00edm\u00e1n\u00ed Tomova t\u011bla nic nem\u011bnil.<\/div>\n
Zafun\u011bl do Tomova krku a stiskl v prstech p\u0159ikr\u00fdvku. Byl r\u00e1d, \u017ee Toma neprobudil.<\/div>\n
„Je mi to tak l\u00edto, Tomi,“ hlesl n\u011bkde na hranici \u0161epotu a ml\u010den\u00ed do Tomovy k\u016f\u017ee. „Tak l\u00edto,“ \u0161pitl a sklonil hlavu, aby se kone\u010dn\u011b mohl pono\u0159it do sp\u00e1nku.<\/p>\n

Tom zamrkal do tmy. Bylo mu Billa l\u00edto. Pravd\u011bpodobn\u011b se t\u00edm tr\u00e1pil i on a te\u010f Toma pot\u0159eboval v\u00edc ne\u017e kdy jindy, jinak by za n\u00edm asi nep\u0159i\u0161el. Tom se rozhodl p\u0159edst\u00edrat, \u017ee sp\u00ed. Hluboce vydechl, trochu zam\u0148oukal, zavrt\u011bl se na matraci a r\u00e1doby podv\u011bdom\u011b omotal ruce kolem Billova mal\u00e9ho t\u011bla a p\u0159itiskl jej k sob\u011b.<\/div>\n

„Tomi,“ vydechl Bill \u0161\u0165astn\u011b a spokojen\u011b a uvolnil t\u011blo v Tomov\u011b objet\u00ed. Tom znovu n\u011bco zamumlal, co\u017e m\u011bla b\u00fdt reakce na podv\u011bdom\u00e9 vn\u00edm\u00e1n\u00ed Billova hlasu, zat\u00edmco se m\u011bl nach\u00e1zet v hlubok\u00e9m sp\u00e1nku.<\/p>\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee byl Bill znovu v po\u0159\u00e1dku, ale Tom odm\u00edtl Bill\u016fv p\u0159edchoz\u00ed stav jen tak p\u0159ehl\u00eddnout a p\u0159edst\u00edrat, \u017ee se nic nestalo. Tohle se vymykalo norm\u00e1ln\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed. Jednalo se o n\u011bco, co je pot\u0159eba vyl\u00e9\u010dit, nebo alespo\u0148 zm\u00edrnit na n\u011bjakou p\u0159ijatelnou hodnotu. Vypadalo to, \u017ee je Bill zase klidn\u00fd, ale i kdyby se n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den usm\u00edval od ucha k uchu, skota\u010dil se Schnuppim, l\u00edbal Toma, stejn\u011b Tom p\u016fjde k Billov\u011b psycholo\u017ece a v\u0161echno j\u00ed \u0159ekne. Tohle jedn\u00e1n\u00ed se nedalo jen tak odsunout na zak\u00e1zan\u00e1 m\u00edsta v jejich hlav\u011b a ignorovat ho.<\/div>\n

Op\u0159el si bradu o Billovo temeno a po chvilce usnul klidn\u00fd, \u017ee je Bill u n\u011bj.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Je mi to l\u00edto J\u00f6rg s t\u011b\u017ek\u00fdm srdcem sledoval, jak Tom nakl\u00e1d\u00e1 v\u011bci zase zp\u011bt do auta. Sotva se tu oh\u0159\u00e1li a u\u017e odj\u00ed\u017ed\u00ed. Bill se s otcem rozlou\u010dil jen velmi kr\u00e1tce. Sedl si do auta – tentokr\u00e1t na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3798","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3798","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3798"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3798\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3798"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3798"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3798"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}