{"id":3800,"date":"2014-08-07T18:00:00","date_gmt":"2014-08-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3788"},"modified":"2014-08-07T18:00:00","modified_gmt":"2014-08-07T17:00:00","slug":"the-christmas-cynic-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/07\/the-christmas-cynic-2\/","title":{"rendered":"The Christmas Cynic 2."},"content":{"rendered":"
autor: kishmet<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
N\u00e1bytek v kancel\u00e1\u0159i mana\u017eera stanice byl pohodln\u011b rozm\u00edst\u011bn po m\u00edstnosti, jako by do budovy n\u011bkdo transplantoval sv\u016fj vlastn\u00ed ob\u00fdvac\u00ed pokoj. Bill s\u00e1m byl usazen v jednom ze dvou vzorovan\u00fdch k\u0159esel, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edce pasovaly na Davidovu men\u0161\u00ed postavu, ale nebyly vyrobeny tak, aby poskytly m\u00edsto pro Billovy dlouh\u00e9 kon\u010detiny. Kdy\u017e se znepokojen\u011b sna\u017eil posadit zp\u0159\u00edma, s nohama st\u00e1le p\u0159ehozen\u00fdma p\u0159es jednu bo\u010dn\u00ed op\u011brku, bylo to, jako by se sna\u017eil man\u00e9vrovat mezi policemi v ledni\u010dce.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 bys to m\u011bl ud\u011blat,“ \u0159ekl David.<\/div>\n

Bill na n\u011bj z\u00edral p\u0159es st\u016fl. „To je ten d\u016fvod, pro\u010d jsi m\u011b sem zavolal?“ Zeptal se pomalu. „Zbl\u00e1znil ses?“<\/div>\n
„Ne, pod\u00edvej,“ \u0159ekl David v\u00e1\u017en\u011b a rozt\u00e1hl ruce z m\u00edsta, kde byly p\u0159edt\u00edm pevn\u011b sepjaty. „Mohla by to b\u00fdt skv\u011bl\u00e1 reklama. „V\u00e1no\u010dn\u00ed Cynik by mohl-„<\/div>\n
„Ty se na m\u011b skute\u010dn\u011b sna\u017e\u00ed\u0161 u\u0161\u00edt rande s n\u011bjak\u00fdm stalkerem?“<\/div>\n
David zvedl ruku. „Bille, my nev\u00edme, jestli je to stalker-„<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd volaj\u00edc\u00ed by jednodu\u0161e mohl b\u00fdt sociopatick\u00fd r\u00e1doby vrah se zam\u011b\u0159en\u00edm na atraktivn\u00ed rozhlasov\u00e9 osobnosti. Je to jako seznamka p\u0159es internet,“ pokra\u010doval Bill, padaj\u00edc\u00ed s lehkost\u00ed do sv\u00e9 osobnosti cynika. „N\u011bkolik lid\u00ed p\u00ed\u0161\u00edc\u00edch na seznamk\u00e1ch je mo\u017en\u00e1 v\u011brohodn\u00fdch, ale v\u011bt\u0161ina p\u0159inejmen\u0161\u00edm sama sebe p\u0159ikr\u00e1\u0161l\u00ed a v nejhor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b mohou b\u00fdt naprost\u00ed psychopati. Ch\u00e1pe\u0161 to?“<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Ale na internetov\u00e9 seznamce za sebou nem\u00e1\u0161 celou r\u00e1diovou stanici,“ pouk\u00e1zal David. „P\u0159edem bychom jej prov\u011b\u0159ili, samoz\u0159ejm\u011b, a pokud bys s n\u00edm n\u011bkam \u0161el-„<\/div>\n
„- jako\u017ee nep\u016fjdu-“ vlo\u017eil se do toho Bill.<\/div>\n
„- pokud ano, m\u011bl bys celou dobu doprovod. Mo\u017en\u00e1 i t\u00fdm s kamerou,“ dokon\u010dil David.<\/div>\n
Kdyby byl Bill ko\u010dka, v tu chv\u00edli by se mu zvedly u\u0161i nahoru. „T\u00fdm s kamerou?“<\/div>\n
„Jasn\u011b, jen si to p\u0159edstav: Cynik versus pan Optimista, \u017eiv\u011b na kan\u00e1lu osm.“ Vyslovil David jm\u00e9no jejich sestersk\u00e9 televizn\u00ed stanice, nikoliv mezin\u00e1rodn\u00ed, samoz\u0159ejm\u011b, ale vys\u00edlaj\u00edc\u00ed na v\u011bt\u0161\u00edm \u00fazem\u00ed ne\u017e jen v Chicagu. „On, sna\u017e\u00edc\u00ed se roztavit tv\u00e9 ledov\u00e9 srdce a ty, sna\u017e\u00edc\u00ed se jej rozm\u00e1\u010dknout jako hmyz. Skv\u011bl\u00e9 r\u00e1dio, skv\u011bl\u00e1 televize, skv\u011ble zaplacen\u00e9 p\u0159es\u010dasy.“<\/p>\n

Bill pomalu vydechl a pohr\u00e1val si s potahem k\u0159esla. V\u017edycky snil o proniknut\u00ed do televizn\u00edho pr\u016fmyslu. M\u011bl pro to obli\u010dej i t\u011blo – nehled\u011b na to, \u017ee obvykle to byly \u017eeny, kter\u00e9 m\u011bly b\u00fdt \u00b4dlouhonoh\u00e9\u00b4 – ale nikdy pro to zat\u00edm nebyl ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das. „Ty prov\u011b\u0159\u00ed\u0161 jeho minulost?“ Zeptal se a podez\u0159\u00edvav\u011b se na Davida zad\u00edval.<\/div>\n

„Tak d\u016fkladn\u011b, jak to jen bude mo\u017en\u00e9,“ sl\u00edbil David. Bill mohl t\u00e9m\u011b\u0159 vid\u011bt, jak se mu v o\u010d\u00edch rozsv\u00edtily znaky pro dolar.<\/div>\n
„Doprovod po celou dobu?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
„Fajn,“ \u0159ekl Bill a vymot\u00e1val se z k\u0159esla, kter\u00e9 zask\u0159\u00edpalo na protest. „Prov\u011b\u0159 ho. \u017d\u00e1dn\u00e9 sliby a tv\u016fj kamerov\u00fd t\u00fdm by se rad\u011bji m\u011bl uk\u00e1zat.“ Zam\u00ed\u0159il na Davida prstem. „A nebudu ho l\u00edbat, ka\u0161lu na sledovanost.“<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Ve chv\u00edli, kdy Bill ve\u0161el do k\u00f3je, jeho o\u010di napadl v\u00fdbuch barev. Na prvn\u00ed pohled p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee mu n\u011bjak\u00fd z jeho obdivovatel\u016f zase poslal r\u016f\u017ee. Obdr\u017eel v minulosti ji\u017e spoustu drobn\u00fdch d\u00e1rk\u016f, v\u011bt\u0161inou od star\u0161\u00edch dam, kter\u00e9 v n\u011bm vid\u011bly bu\u010f jak\u00e9hosi n\u00e1hradn\u00edho syna, nebo zjistily, \u017ee je gay, a proto v n\u011bm vid\u011bly bezpe\u010dn\u00fd objekt pro slepou zamilovanost. Star\u0161\u00ed \u017eena by definitivn\u011b mohla b\u00fdt ten typ, kter\u00e1 by utr\u00e1cela za velk\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9 r\u016f\u017ee, jako byly tyhle, rozhodl se, zat\u00edmco si svl\u00e9kal kab\u00e1t.<\/p><\/div>\n

P\u0159ehodil si kab\u00e1t p\u0159es op\u011bradlo k\u0159esla a naklonil se, aby si ke kv\u011btin\u011b \u010dichnul. „Andreasi, kdo-“ zavolal, ale hned se zarazil.<\/div>\n
Cedulka, uhn\u00edzd\u011bn\u00e1 mezi kv\u011btinami, nesla n\u00e1pis V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda a hned potom v uvozovk\u00e1ch \u00b4Zimn\u00ed r\u016f\u017ee\u00b4. Bill z\u00edral na popisek, nikdy p\u0159edt\u00edm nenarazil na takovou V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdu, s tmav\u011b \u010derven\u00fdmi p\u0159ekr\u00fdvaj\u00edc\u00edmi se listy, kter\u00e9 byly ve st\u0159edech kv\u011bt\u016f prohnut\u00e9, p\u0159esn\u011b jako okv\u011btn\u00ed l\u00edstky r\u016f\u017ee. A nejen to, kv\u011btin\u00e1\u010d naprosto postr\u00e1dal k\u0159iklavou reflexn\u00ed zelenou nebo \u010dervenou f\u00f3lii, kter\u00e1 b\u00fdvala obvykle omot\u00e1na kolem spodn\u00ed strany rostliny. Kv\u011btin\u00e1\u010d byl ve skute\u010dnosti tepl\u00e9 hn\u011bd\u00e9 barvy s namalovan\u00fdmi tmav\u011b zelen\u00fdmi vzory.<\/p>\n

„Oh, to p\u0159i\u0161lo jako z\u00e1silka pro tebe p\u0159ed p\u00e1r minutami,“ \u0159ekl Andreas, kdy\u017e vstr\u010dil hlavu do Billovy \u010d\u00e1sti m\u00edstnosti.<\/div>\n

Bill rostlinu zvedl a rozhl\u00ed\u017eel se po m\u00edst\u011b, kam by ji mohl polo\u017eit, nejl\u00e9pe po takov\u00e9m, kde by unikaj\u00edc\u00ed voda z kv\u011btin\u00e1\u010de nezni\u010dila \u017e\u00e1dn\u00e9 drah\u00e9 vybaven\u00ed. Pokud by to m\u00edsto bylo n\u011bkde mimo jeho zorn\u00e9 pole, t\u00edm l\u00e9pe. „K popuk\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl Bill polohlasem. Poslat V\u00e1no\u010dn\u00edmu Cynikovi v\u00e1no\u010dn\u00ed kv\u011btinu v p\u0159estrojen\u00ed za nevinn\u011bj\u0161\u00ed druh rostliny, ha ha. „Kdo to doru\u010dil?“<\/div>\n
„Ehm, 1-800-Flowers nebo tak n\u011bco,“ odpov\u011bd\u011bl Andreas a op\u0159el se o r\u00e1m dve\u0159\u00ed, bez zjevn\u00e9ho \u00famyslu odej\u00edt. „M\u011bl by sis p\u0159e\u010d\u00edst to p\u0159\u00e1n\u00ed, abys zjistil, kdo za to zaplatil.“<\/div>\n
Bill nadzvedl obo\u010d\u00ed. „N\u011bjak moc to pro\u017e\u00edv\u00e1\u0161, ne?“<\/div>\n
„Trochu.“ Andreas se evidentn\u011b velmi sna\u017eil ne\u0161klebit. P\u0159\u00edli\u0161 mu to ne\u0161lo. „Bill Tr\u00fcmper, V\u00e1no\u010dn\u00ed Cynik, p\u00f3zuj\u00edc\u00ed s velkou n\u00e1dhernou v\u00e1no\u010dn\u00ed kytkou.“ Prsty vytvo\u0159il r\u00e1me\u010dek a d\u00edval se skrz n\u011bj na Billa s V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdou.<\/div>\n
„Za tohle m\u016f\u017ee\u0161 pro tu v\u011bc n\u011bkde naj\u00edt m\u00edsto,“ prohl\u00e1sil Bill a p\u0159e\u0161el m\u00edstnost, aby kv\u011btin\u00e1\u010d vrazil Andreasovi do n\u00e1ru\u010de.<\/p>\n

Andreas m\u011bl naprosto p\u0159\u00ed\u0161ernou snahu o kamennou tv\u00e1\u0159. O\u010di se mu rozz\u00e1\u0159ily a Bill si vzpomn\u011bl pr\u00e1v\u011b v\u010das, aby vyt\u00e1hl p\u0159\u00e1n\u00ed zastr\u010den\u00e9 mezi listy. Andreas si povzdechl, v\u00fdraz mu z tv\u00e1\u0159e opadl a v\u011bnoval Billovi cosi, o \u010dem si myslel, \u017ee je to lstiv\u00fd pohled.<\/div>\n

„M\u011bl bych to pravd\u011bpodobn\u011b otev\u0159\u00edt, abych to prov\u011b\u0159il, jestli tam nejsou \u017eiletky, antrax, a podobn\u00e9 v\u011bci\u2026“<\/div>\n
„To nem\u011blo ani bl\u00edzko k dobr\u00e9mu pokusu,“ \u0159ekl Bill. Vytla\u010dil Andrease ze sv\u00e9 poloviny m\u00edstnosti a zav\u0159el za n\u00edm dve\u0159e.<\/div>\n
Bill se zabo\u0159il do sv\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho k\u0159esla a vyt\u00e1hl p\u0159\u00e1n\u00ed. Jeho jm\u00e9no bylo naps\u00e1no p\u0159es celou p\u0159edn\u00ed stranu ob\u00e1lky spolu s nadpisem: Cynik Bill<\/em>. P\u00edsmeno N ve slov\u011b cynik bylo naps\u00e1no vzh\u016fru nohama. Bill vzal na v\u011bdom\u00ed neobvykl\u00fd rukopis a n\u00e1hle si uv\u011bdomil, od koho by vlastn\u011b p\u0159\u00e1n\u00ed a V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda mohla poch\u00e1zet. „Ach, ne,“ mumlal si pro sebe a zasunul sv\u016fj dlouh\u00fd nehet pod okraj ob\u00e1lky. „David se z toho posere\u2026“<\/p>\n

Oto\u010dil se i s k\u0159eslem z\u00e1dy ke sklu, kter\u00e9 odd\u011blovalo jeho \u010d\u00e1st m\u00edstnosti od producentovy \u010d\u00e1sti tak, aby nedop\u0159\u00e1l Andreasovi morbidn\u00ed \u0161kodolibou radost na Bill\u016fv \u00fa\u010det d\u0159\u00edv, ne\u017e opravdu musel. Vzkaz byl napsan\u00fd p\u0159es jednoduch\u00fd pap\u00edr s vlo\u010dkami na okraji a to stejn\u00fdm rukopisem, kter\u00fd byl pou\u017eit i na ob\u00e1lce.<\/p>\n

Ze stovky druh\u016f v\u0161ech V\u00e1no\u010dn\u00edch hv\u011bzd mysl\u00edm, \u017ee bys mohl naj\u00edt n\u011bco dobr\u00e9ho zrovna v t\u00e9hle. Optimista.<\/p>\n

<\/em> V n\u00e1hl\u00e9m okam\u017eiku proz\u0159en\u00ed Billovi do\u0161lo, \u017ee David tuto p\u0159\u00edle\u017eitost naprosto nenech\u00e1 promarnit a stejn\u011b tak Tom Kaulitz. V\u00e1no\u010dn\u00ed Cynik m\u011bl soupe\u0159e. V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda slou\u017eila jako zdvo\u0159il\u00e9 vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky, metaforick\u00e9 hozen\u00ed rukavice do ringu, z Billova pohledu.<\/div>\n

„Hm.“ koutek Billov\u00fdch rt\u016f se zvedl nahoru nad tou my\u0161lenkou nov\u00e9 v\u00fdzvy. „Tuhle Cynik neprohraje.“<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

„Dnes, poslucha\u010di, se v\u00e1\u0161 Cynik odklon\u00ed od pl\u00e1novan\u00e9ho t\u00e9matu k prodiskutov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fdch typ\u016f sv\u00e1te\u010dn\u00edch \u00b4d\u00e1rk\u016f\u00b4 a ano, sly\u0161eli jste ty uvozovky kolem toho slova. V\u0161ichni to vid\u00edme na ur\u010dit\u00fdch p\u0159\u00edkladech, nebo ne?“ Zeptal se Bill. „Nap\u0159\u00edklad: mourovat\u00e9 kot\u011b pod strome\u010dkem, s jasn\u011b \u010dervenou ma\u0161l\u00ed na hlav\u011b, hraj\u00edc\u00ed si s cukrovou h\u016flkou. Ach, jak sladk\u00e9. Jak vz\u00e1cn\u00fd bal\u00ed\u010dek radosti pro snoubence, p\u0159\u00edtele, p\u0159\u00edtelkyni \u010di man\u017eela. Nebo \u0161t\u011bn\u011b labradora cel\u00e9 zabalen\u00e9 v krabici s otvory, co by to asi tak mohlo b\u00fdt. Pes vyleze ven a dosp\u011bl\u00ed maj\u00ed perfektn\u00ed foto mal\u00e9 energick\u00e9 kuli\u010dky, kter\u00e1 olizuje obli\u010deje d\u011bt\u00ed. Rozko\u0161n\u00e9. Pozd\u011bji nast\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh, kdy v\u0161ichni sed\u00edte u stolu a zoufale se sna\u017e\u00edte zav\u00e9st mal\u00fd rozhovor, kter\u00fd nevyvol\u00e1 politick\u00e9 chv\u00e1st\u00e1n\u00ed str\u00fd\u010dka Alberta.“<\/p>\n

„Ale!“ Bill se odml\u010del. „Co ti z n\u00e1s, se zdrav\u00fdm rozumem a \u0161petkou lidsk\u00e9 slu\u0161nosti, nebo s p\u011btiminutovou zku\u0161enost\u00ed s p\u00e9\u010d\u00ed o ps\u00edho nebo ko\u010di\u010d\u00edho kamar\u00e1da? V\u00edme, \u017ee n\u00e1s to bude st\u00e1t d\u016fm vzh\u016fru nohama, ne\u017e se \u0161t\u011bn\u011b nau\u010d\u00ed n\u011bjak\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed. V\u00edme, \u017ee ty staro\u017eitn\u00e9 krajkov\u00e9 z\u00e1clony mohou b\u00fdt velmi dob\u0159e skartov\u00e1ny, ne\u017e se pan Mourek nau\u010d\u00ed pou\u017e\u00edvat sv\u00e9 \u0161krabadlo. Pak tady m\u00e1te n\u00e1klady nad r\u00e1mec toho, co nab\u00edz\u00ed va\u0161e p\u0159\u00e1telsk\u00e9 sousedstv\u00ed. J\u00eddlo, voda, n\u00e1dob\u00ed, vod\u00edtka, veterin\u00e1\u0159, \u010dipov\u00e1n\u00ed, p\u00e9\u010de o dr\u00e1pky, stelivo, nemluv\u011b o \u010dasu a trp\u011blivosti, kter\u00e9 mus\u00edte investovat jako zodpov\u011bdn\u00fd majitel dom\u00e1c\u00edho mazl\u00ed\u010dka,“ dokon\u010dil Bill v\u00edt\u011bzn\u011b, zat\u00edmco pl\u00e1cal prstem do stolu za ka\u017edou vyjmenovanou polo\u017ekou. „Mluv\u00edm, Chicago, o d\u00e1rc\u00edch, se kter\u00fdmi p\u0159ich\u00e1z\u00ed ur\u010dit\u00e1 odpov\u011bdnost. Jist\u011b, v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, pokud jste vy a ostatn\u00ed, kter\u00fdch se to t\u00fdk\u00e1, v\u00e1\u017en\u011b mluvili o po\u0159\u00edzen\u00ed ko\u010dky m\u011bs\u00edce, pak jd\u011bte do toho. To nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s V\u00e1nocemi, opravdu. M\u016f\u017ee se to st\u00e1t kdykoliv, a tak\u00e9 by m\u011blo.“<\/p>\n

„Ne, j\u00e1 mluv\u00edm o \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00e9, zd\u00e1 se, p\u0159ich\u00e1z\u00ed na lidi, kdy\u017e se rozhodnou zni\u010dehonic, \u0159ekn\u011bme, t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho prosince, \u017ee pon\u00edk je prost\u011b ta spr\u00e1vn\u00e1 v\u011bc pro malou Jesse a Megan. Kdo bude pon\u00edka krmit? Kdo bude platit za ust\u00e1jen\u00ed pon\u00edka a v\u00fduku j\u00edzdy? Kdo se bude plou\u017eit do st\u00e1je v siln\u00e9m v\u011btru uprost\u0159ed ledov\u00e9 bou\u0159e, aby zv\u00ed\u0159e vyvedl na chv\u00edli ze st\u00e1je, a to zejm\u00e9na, kdy\u017e pr\u00e1zdniny jsou v pln\u00e9m proudu?“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Pamatujte na moje slova, \u017ee ten pon\u00edk skon\u010d\u00ed op\u011bt prodan\u00fd, doufejme, n\u011bkomu, kdo v n\u011bm uvid\u00ed v\u00edc, ne\u017e jen jak rozko\u0161n\u011b bude vypadat s \u010dervenou ma\u0161l\u00ed kolem krku.“<\/p>\n

Bill musel p\u0159iznat, \u017ee m\u011bl a\u017e nep\u0159im\u011b\u0159en\u00fd po\u017eitek z p\u0159ejit\u00ed do druh\u00e9 \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed. „Tot\u00e9\u017e plat\u00ed i s \u017eiv\u00fdmi rostlinami, kter\u00e9 si nakonec lid\u00e9 maniak\u00e1ln\u011b p\u0159ehazuj\u00ed jako hork\u00fd brambor. V\u0161imli jste si toho, poslucha\u010di? Kolik va\u0161ich zn\u00e1m\u00fdch skon\u010d\u00ed s V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdou na konferen\u010dn\u00edm stolku? A kolik z t\u011bchto V\u00e1no\u010dn\u00edch hv\u011bzd tam vid\u00edte sotva \u017eiv\u00fdch o \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji? Bav\u00edme se o tropick\u00e9 rostlin\u011b, vyt\u00e1hnut\u00e9 z jej\u00edho p\u0159irozen\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, aby se o ni mohli lid\u00e9 v New Yorku, Seattlu a ano, i v na\u0161em vlastn\u00edm Chicagu ledabyle starat jako o ka\u017edou v\u00e1no\u010dn\u00ed cetku.“<\/p>\n

Na kontroln\u00ed desce se mu rozsv\u00edtil sign\u00e1l, kter\u00fd mu ozn\u00e1mil, \u017ee Andreas je p\u0159ipraven k p\u0159epojen\u00ed hovoru. Bill se v polovin\u011b proslovu zarazil a poslal ostr\u00fd pohled na sv\u00e9ho producenta, kter\u00fd u\u017e po t\u0159ech letech musel zn\u00e1t form\u00e1t cel\u00e9 show naprosto zpam\u011bti, anebo byl nevyl\u00e9\u010diteln\u00fd idiot. To se moment\u00e1ln\u011b zd\u00e1lo pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed a Bill byl p\u0159ipraven zkonfiskovat Andreasovo \u00b4\u00fa\u017easn\u011b pohodln\u00e9 k\u0159eslo\u00b4 za to, \u017ee jej vytrhl z jeho zajet\u00e9ho rytmu. Jost \u0159\u00edkal,<\/em> zvedl Andreas na cedulce, kterou m\u011bl z\u0159ejm\u011b p\u0159edem p\u0159ipravenou a jen bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/p>\n

„No, zd\u00e1 se, \u017ee m\u00e1me na lince velmi speci\u00e1ln\u00edho volaj\u00edc\u00edho,“ poznamenal Bill s neodbytn\u00fdm pocitem, \u017ee v\u00ed, kdo se odv\u00e1\u017eil zavolat tak brzy a u koho dal David pokyn, aby byl p\u0159epojen okam\u017eit\u011b. Stiskl tla\u010d\u00edtko na p\u0159ijet\u00ed hovoru z\u0159ejm\u011b v\u00edce zlomysln\u011b, ne\u017e si zaslou\u017eilo. „Ahoj, volaj\u00edc\u00ed, zd\u00e1 se, \u017ee m\u016fj stani\u010dn\u00ed mana\u017eer t\u011b opravdu hrozn\u011b moc chce v \u00e9teru.“<\/div>\n

„Alespo\u0148 on propadl m\u00e9mu chlapeck\u00e9mu kouzlu, kdy\u017e ty je\u0161t\u011b ne,“ promluvil d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00fd hlas pobaven\u011b. „Vesel\u00e9 V\u00e1noce, Bille.“<\/div>\n
„No ne, jestli to nen\u00ed pan Sv\u011btov\u00e9 \u0160t\u011bst\u00ed,“ \u0159ekl Bill a p\u0159edst\u00edral \u0161ok. „Myslel bych si, \u017ee po v\u010derej\u0161\u00edm ne\u00fasp\u011bchu m\u011b u\u017e bude\u0161 m\u00edt dost.“<\/div>\n
„Divil by ses, kolik toho snesu,“odpov\u011bd\u011bl Tom. „Dostal jsi m\u016fj d\u00e1rek?“<\/p>\n

„Ach ano, poslucha\u010di. Pr\u00e1v\u011b te\u010f mluv\u00edm s mu\u017eem, kter\u00fd inspiroval m\u016fj dne\u0161n\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b jedovat\u00fd monolog. T\u011bsn\u011b p\u0159ed vys\u00edl\u00e1n\u00edm, jak vid\u00edte, tenhle – \u0159\u00edkejme mu obdivovatel,“ rozhodl se Bill a rty se mu zk\u0159ivily do zl\u00e9ho \u00fa\u0161klebku. „Tento m\u016fj obdivovatel pova\u017eoval za vhodn\u00e9, aby dodal k m\u00e9mu prahu jednu z t\u011bchto v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch prosincov\u00fdch rostlin. Te\u010f, nenechte se m\u00fdlit, V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda, kterou vybral, m\u00e1 rozhodn\u011b spoustu estetick\u00fdch kvalit, kter\u00e9 i v\u00e1\u0161 Cynik prost\u011b mus\u00ed ocenit. Jak\u00fd druh to je, Tome? \u00b4Nep\u0159izp\u016fsoben\u00e1 pro m\u00edrnou zimu\u00b4pravd\u011bpodobn\u011b?“<\/div>\n

„Pochybuju, \u017ee ty s\u00e1m jsi p\u0159irozen\u011b p\u0159izp\u016fsoben\u00fd na Chicagskou zimu,“ podotkl Tom. „Pokud ti nenarostl ko\u017eich, od t\u00e9 doby, co byly vyti\u0161t\u011bny plak\u00e1ty V\u00e1no\u010dn\u00edho Cynika.“<\/p>\n

Bill musel potla\u010dit sm\u00edch. „Na\u0161t\u011bst\u00ed se vyh\u00fdb\u00e1m tomu, abych se stal p\u0159\u00edli\u0161 chlupat\u00fdm, d\u011bkuju. Faktem v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee bych se mohl p\u0159esunout do tropi\u010dt\u011bj\u0161\u00edho klimatu, kdybych m\u011bl z\u00e1jem. Nejsem si v\u0161ak jist\u00fd, jestli sis toho v\u0161iml, ale V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdy nemaj\u00ed mo\u017enost rezervovat si kr\u00e1sn\u00fd let na Kostariku. Faktem taky z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee jsi dal n\u011bco, co je pravd\u011bpodobn\u011b velmi citliv\u00e1, speci\u00e1ln\u00ed pokojov\u00e1 rostlina, osob\u011b, kter\u00e1 nem\u00e1 ani pon\u011bt\u00ed, jak se o ni starat.“<\/div>\n

„Co\u017e je d\u016fvod, pro\u010d vol\u00e1m. Abych ti \u0159ekl jak,“ \u0159ekl Tom. „V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdy jsou vlastn\u011b docela nen\u00e1ro\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
„Jsem jedno velk\u00e9 ucho. Mluvte, pane Kaulitzi,“ pob\u00eddl jej Bill.<\/div>\n
„A j\u00e1 jsem si myslel, \u017ee u\u017e jsme se domluvili na prvn\u00edch jm\u00e9nech,“ poznamenal Tom s povzdechem natolik dramatick\u00fdm, aby na sebe byl Bill py\u0161n\u00fd. „Dob\u0159e, dob\u0159e, za\u010dnu t\u011b okouzlovat sv\u00fdmi zahradnick\u00fdmi znalostmi.“<\/p>\n

„Dok\u00e1\u017eu si t\u011b p\u0159edstavit, jak kle\u010d\u00ed\u0161 v k\u0159ov\u00ed ve sv\u00e9m sv\u00e1te\u010dn\u00edm sob\u00edm svetru. Ty jsi ten typ, kter\u00fd sv\u00fdm rostlin\u00e1m zp\u00edv\u00e1, \u017ee ano,“ h\u00e1dal Bill.<\/div>\n

Tom se nahlas zasm\u00e1l. „Vlastn\u011b jim hraju na kytaru. Takov\u00fd Sufjan Stevens s lopatkou.“<\/div>\n
„Namy\u0161len\u00fd indick\u00fd typ? To m\u016f\u017eu akceptovat, jist\u011b, alespo\u0148 prozat\u00edm, dokud neusly\u0161\u00edm d\u016fkaz tv\u00e9ho hudebn\u00edho talentu,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s odfrknut\u00edm, kter\u00e9 se cht\u011blo prom\u011bnit v plnohodnotn\u00fd sm\u00edch. Kousl se do jazyka, aby to nutk\u00e1n\u00ed potla\u010dil. „V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, pros\u00edm, informuj m\u011b a m\u00e9 poslucha\u010de o spr\u00e1vn\u00e9 p\u00e9\u010di o V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdu, \u00f3\u00f3\u00f3 zahradnick\u00fd guru.“<\/p>\n

„K va\u0161im slu\u017eb\u00e1m, Cyniku. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je um\u00edstit rostlinu u slunn\u00e9ho okna. V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdy maj\u00ed r\u00e1dy sv\u011btl\u00e1 a tepl\u00e1 m\u00edsta s b\u011b\u017enou pokojovou teplotou,“ vysv\u011btlil Tom a zn\u011blo to, k Billov\u011b up\u0159\u00edmn\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed, jako by v\u011bd\u011bl, o \u010dem mluv\u00ed. „Nejv\u011bt\u0161\u00edm probl\u00e9mem b\u00fdv\u00e1 zal\u00e9v\u00e1n\u00ed. Mus\u00ed\u0161 nechat samu rostlinu, aby ti \u0159ekla, kdy pot\u0159ebuje v\u00edce vlhkosti, co\u017e m\u016f\u017ee b\u00fdt i ka\u017ed\u00fd den, proto\u017ee v m\u00edstnostech obvykle neb\u00fdv\u00e1 dostate\u010dn\u011b vlhko.“<\/div>\n

„To je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, m\u011bl jsem n\u011bkolik pokojov\u00fdch rostlin a \u017e\u00e1dn\u00e1 z nich nikdy nemluvila dost hlasit\u011b, aby mi dala v\u011bd\u011bt, \u017ee pot\u0159ebuje zal\u00edt,“ odpov\u011bd\u011bl Bill su\u0161e. „Nebo mo\u017en\u00e1 prost\u011b nemluv\u00edm dost plynn\u011b jazykem p\u0159\u00edrody?“<\/div>\n
„Ka\u017ed\u00fd se to m\u016f\u017ee nau\u010dit. Mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, jak poslouchat,“ \u0159ekl Tom a op\u011bt byl v jeho hlase sly\u0161et \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Oh-oh, chyst\u00e1m se na tro\u0161ku holistick\u00e9 hatmatilky ve dvan\u00e1ct hodin, kapit\u00e1ne,“ posm\u00edval se Bill, ale ne jedovat\u011b. Tom byl b\u011bhem cel\u00e9 jejich interakce docela z\u00e1bavn\u00fd a krom\u011b toho, David by mo\u017en\u00e1 dostal z\u00e1chvat, kdyby Toma absolutn\u011b rozsekal.<\/p>\n

„Star\u00fd dobr\u00fd zdrav\u00fd rozum,“ opravil jej Tom. „J\u00e1 myslel, \u017ee jen p\u0159ed n\u011bkolika minutami jsi vychvaloval lidskou slu\u0161nost?“<\/div>\n

„To je fakt,“ p\u0159ipustil Bill. „A mus\u00ed\u0161 si uv\u011bdomit, \u017ee to ubli\u017euje m\u00e9mu egu, p\u0159iznat to.“<\/div>\n
„Oce\u0148uji tvou vzne\u0161enou ob\u011b\u0165,“ odpov\u011bd\u011bl Tom tak v\u00e1\u017en\u011b, \u017ee se Bill musel oto\u010dit a skousnout si kloub na palci, aby zabr\u00e1nil v\u00fdbuchu sm\u00edchu, kter\u00fd potla\u010doval. „Co mus\u00ed\u0161 ud\u011blat, je vyzkou\u0161et hl\u00ednu prstem. Pokud je vlhk\u00e1, tak rostlina nepot\u0159ebuje \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed vodu, jinak by se ko\u0159eny mohly za\u010d\u00edt topit. Pokud je such\u00e1, rostlina pot\u0159ebuje zal\u00edt. Jednoduch\u00e9.“<\/p>\n

Bill se radostn\u011b chytil posledn\u00edho slova jako dobr\u00e9ho zp\u016fsobu uzav\u0159\u00edt jejich diskuzi do kruhu. „Ach, ale to m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed zp\u011bt k m\u00e9mu p\u016fvodn\u00edmu tvrzen\u00ed. Poslucha\u010di, kdy\u017e d\u00e1v\u00e1te \u017eiv\u00fd d\u00e1rek, a\u0165 u\u017e je to V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzda nebo \u0161t\u011bn\u011b, mus\u00edte p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee p\u0159\u00edjemce je ochoten v\u011bnovat tomu n\u011bjak\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u00fasil\u00ed, aby jej udr\u017eel p\u0159i \u017eivot\u011b. P\u00e9\u010de o V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdu m\u016f\u017ee b\u00fdt jednoduch\u00e1, ale p\u0159id\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed krok nebo dva do na\u0161ich u\u017e tak hektick\u00fdch dn\u016f. Mo\u017en\u00e1 budu m\u00edt \u010das zkontrolovat, jestli rostlina m\u00e9ho obdivovatele pot\u0159ebuje zal\u00edt, mo\u017en\u00e1 ne. A takov\u00e9hle d\u00e1rky obvykle neobsahuj\u00ed \u00fa\u010dtenku, nebo mo\u017enost p\u0159edat je zp\u00e1tky d\u00e1rci, kter\u00fd bezmy\u0161lenkovit\u011b um\u00edstil dal\u0161\u00ed z\u00e1t\u011b\u017e na bedra sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel a p\u0159\u00edbuzn\u00fdch. Ne, to nejlep\u0161\u00ed, v co tyto kv\u011btiny mohou doufat, je pomal\u00e1, vadnouc\u00ed smrt, a to bu\u010f zapomenut\u00e9 na okenn\u00edm parapetu, nebo p\u0159esunuty na dno popelnice,“ dokon\u010dil Bill. „To je v\u00e1\u0161 V\u00e1no\u010dn\u00ed Cynik na WSYC, Sick AM, va\u0161e alternativn\u00ed rozhlasov\u00e1 stanice. Budeme hned zp\u00e1tky po t\u011bchto ironick\u00fdch sez\u00f3nn\u00edch sd\u011blen\u00edch.“<\/p>\n

Stiskl tla\u010d\u00edtko na spu\u0161t\u011bn\u00ed komer\u010dn\u00ed p\u0159est\u00e1vky a nat\u00e1hl se pro sluch\u00e1tka, ale pak si vzpomn\u011bl, \u017ee m\u00e1 na lince st\u00e1le Toma. „Jen vte\u0159inku,“ promluvil Tom ve chv\u00edli, kdy se Bill\u016fv prst vzn\u00e1\u0161el nad vyp\u00edna\u010dem. „Jsem \u010destn\u00fd mu\u017e. Vezmu si tu V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdu zp\u00e1tky, pokud ji up\u0159\u00edmn\u011b nechce\u0161.“<\/div>\n

„Oh?“ zeptal se Bill. „V \u010dem je h\u00e1\u010dek?“<\/div>\n
„Cynik skrz na skrz,“ \u0159ekl Tom. Bill mohl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159\u00edsahat, \u017ee Tom zamlask\u00e1 jazykem jako nesouhlas\u00edc\u00ed matka, ale nam\u00edsto toho vydal jen mal\u00fd zvuk pobaven\u00ed. „Sejdeme se na ve\u010de\u0159i a j\u00e1 tu rostlinu p\u0159evezmu z tv\u00fdch rukou.“<\/div>\n
„A op\u011bt, cynik se zase uk\u00e1zal b\u00fdt co nejv\u00edce v kontaktu s realitou,“ povzdechl si Bill. Rozhodl se nezm\u00ednit o Davidov\u011b prov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se u\u017e velmi dob\u0159e mohlo d\u00e1t do pohybu. „Je mi l\u00edto, nerand\u00edm s ka\u017ed\u00fdm volaj\u00edc\u00edm nebo v\u00e1no\u010dn\u00edm nad\u0161encem, a jak vid\u00edm, ty spad\u00e1\u0161 do obou kategori\u00ed\u2026 „<\/div>\n
„U\u017eij si tedy svou V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee-„<\/p>\n

Tentokr\u00e1t Bill nev\u00e1hal hovor ukon\u010dit. „Andreasi, v\u00edm, \u017ee jsi to poslouchal,“ \u0159ekl Bill v okam\u017eiku, kdy hovor odpojil. „Jestli Davidovi d\u00fdchne\u0161 jedin\u00e9 slovo z t\u00e9to mal\u00e9 v\u00fdm\u011bny, na zbytek sez\u00f3ny uv\u00edzne\u0161 v kovov\u00e9 skl\u00e1dac\u00ed \u017eidli.“<\/div>\n

„Ani slovo,“ \u0159ekl Andreas pokorn\u011b.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Tak jak si byl s\u00e1m sebou jist\u00fd, \u017ee z tohohle kola vy\u0161el jako v\u00edt\u011bz, Bill za\u010dal b\u00fdt m\u00edrn\u011b rozlad\u011bn\u00fd, kdy\u017e s\u00e1m sebe shledal jet v\u00fdtahem dol\u016f s V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzdou (\u00b4Zimn\u00ed r\u016f\u017ee\u00b4, a a\u0165 u\u017e dal kdokoliv tak sm\u011b\u0161n\u00e9 jm\u00e9no pro druh tropick\u00e9 rostliny, m\u011bl by si proj\u00edt skrz sarkastick\u00fd rozhovor) zastr\u010denou pod kab\u00e1tem, s Tomov\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm st\u00e1le zasunut\u00fdm mezi listy. „M\u011bl jsem t\u011b d\u00e1t Andreasovi,“ zabru\u010del. „Byl by nad\u0161en\u00fd, to jsem si jist\u00fd.“<\/p><\/div>\n

Skv\u011ble. Za\u010dal mluvit s kytkou. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b t\u00e9 zatracen\u00e9 v\u011bci za\u010dne pou\u0161t\u011bt hity dua Simon a Garfunkel.<\/div>\n
V\u00fdtah zacinkal, dve\u0159e se otev\u0159ely a Bill vy\u0161el ven. „Bille!“ Zavolal odn\u011bkud z chodby David. „Co t\u0159eba p\u0159idat \u00b4Pravideln\u00e9 aktualizace o V\u00e1no\u010dn\u00ed hv\u011bzd\u011b\u00b4 na-„<\/div>\n
„Zapome\u0148 na to!“ za\u0159val Bill, ani\u017e by se obt\u011b\u017eoval pohl\u00e9dnout Davidov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Jen o tom zkus pop\u0159em\u00fd\u0161let!“ vyk\u0159ikl David za Billov\u00fdmi vzdaluj\u00edc\u00edmi se z\u00e1dy.<\/p>\n

autor: kishmet<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: kishmet N\u00e1bytek v kancel\u00e1\u0159i mana\u017eera stanice byl pohodln\u011b rozm\u00edst\u011bn po m\u00edstnosti, jako by do budovy n\u011bkdo transplantoval sv\u016fj vlastn\u00ed ob\u00fdvac\u00ed pokoj. Bill s\u00e1m byl usazen v jednom ze dvou vzorovan\u00fdch k\u0159esel, kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b v\u00edce pasovaly na Davidovu men\u0161\u00ed postavu, ale nebyly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[596],"tags":[],"class_list":["post-3800","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-christmas-cynic"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3800","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3800"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3800\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3800"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3800"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3800"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}