{"id":3806,"date":"2014-08-05T17:00:00","date_gmt":"2014-08-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3794"},"modified":"2014-08-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-08-05T16:00:00","slug":"breaking-through-50","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/08\/05\/breaking-through-50\/","title":{"rendered":"Breaking Through 50."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj v\u0161ichni, t\u00edmto d\u00edlem za\u010d\u00edn\u00e1me odpo\u010d\u00edt\u00e1vat deset d\u00edl\u016f do konce.<\/em> \ud83d\ude42 D\u011bkuji za p\u0159ede\u0161l\u00e9 koment\u00e1\u0159e. Jste b\u00e1je\u010dn\u00ed! U\u017eijte si d\u00edl. Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/p>\n

Zapomenut\u00e9 tv\u00e1\u0159e<\/p>\n

<\/em><\/strong> R\u00e1no se Tom probudil v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. Le\u017eel uprost\u0159ed matrace, proto se oto\u010dil i za sebe, jestli si s Billem v noci n\u011bjak nevym\u011bnili m\u00edsta. Prost\u011bradlo, pol\u0161t\u00e1\u0159 i p\u0159ikr\u00fdvka byly ledov\u00e9, tud\u00ed\u017e musel b\u00fdt Bill z postele u\u017e dlouho pry\u010d. Ani Schnuppi u\u017e na matraci nele\u017eel. Tom vstal, obl\u00e9kl se do pohodln\u00e9ho oble\u010den\u00ed, do\u0161el si na z\u00e1chod a vydal se Billa hledat. Nec\u00edtil se dob\u0159e a h\u00e1dal, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b s Billem. Posledn\u00ed dobou m\u011bl pocit, jako by byl na Billa citov\u011b napojen\u00fd.<\/p>\n

„Bille?“ zkusil zavolat, ale odpov\u011bd\u00ed mu bylo jen hrobov\u00e9 ticho. Jedin\u00e9, co sly\u0161el, bylo tlumen\u00e9 vr\u010den\u00ed Schnuppiho odn\u011bkud z ob\u00fdv\u00e1ku. A nem\u00fdlil se. Ve sv\u00e9 mal\u00e9 tlami\u010dce sv\u00edral kobere\u010dek s t\u0159\u00e1sn\u011bmi a \u0161kubal hlavou sem a tam, jak se sna\u017eil porazit sv\u00e9ho nep\u0159\u00edtele. Tom se uchechtl a doufal, \u017ee ten koberec nebyl moc drah\u00fd. Ob\u00e1val se, \u017ee po n\u00e1jezdu toho jejich mal\u00e9ho trha\u010de nejsp\u00ed\u0161 utrp\u00ed n\u011bjak\u00e9 \u0161kody.<\/div>\n

Vydal se do kuchyn\u011b, aby p\u0159ipravil sn\u00eddani, jak byl zvykl\u00fd. Mo\u017en\u00e1 \u017ee v\u016fn\u011b Billa p\u0159il\u00e1k\u00e1, ani\u017e by Tom musel \u0161\u0148upat a hledat jej. Lekl se, kdy\u017e Billa na\u0161el st\u00e1t v kuchyni. Jednou rukou se op\u00edral o hranu kuchy\u0148sk\u00e9 linky a prsty druh\u00e9 ruky p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po varn\u00e9 konvici. Vypadalo to, \u017ee \u010dek\u00e1, a\u017e se voda dova\u0159\u00ed a \u0161\u0165ouch\u00e1n\u00edm do n\u00ed si kr\u00e1t\u00ed \u010das, ale z\u00e1hy Tom zjistil, \u017ee je konvice pr\u00e1zdn\u00e1.<\/p>\n

„Bille?“ oslovil jej. Bill sebou mocn\u011b \u0161kubl a p\u0159ikr\u010dil se. „Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pop\u0159\u00e1l mu Tom, ale odpov\u011bdi se mu nedostalo. „Ud\u011bl\u00e1m n\u00e1m sn\u00eddani, ano? Klidn\u011b se posa\u010f a nech to na mn\u011b,“ promlouval k n\u011bmu Tom klidn\u00fdm hlasem. Jemn\u011b jej odstr\u010dil od linky, aby mohl pracovat. Co se kde nach\u00e1z\u00ed, zjistit pom\u011brn\u011b brzy, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina v\u011bc\u00ed byla uspo\u0159\u00e1d\u00e1na skoro stejn\u011b jako u n\u011bj doma. Po tom, co se pod\u00edval do lednice, zjistil, \u017ee J\u00f6rg musel ud\u011blat v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1kup, ne\u017e odjel, proto\u017ee lednice byla narvan\u00e1 k prasknut\u00ed. M\u011bl z\u0159ejm\u011b strach, aby tam kluci neum\u0159eli hlady, zat\u00edmco bude pry\u010d. Tomovi jemn\u011b zakru\u010delo v b\u0159i\u0161e. Aby taky ne. V\u010dera usnuli bez ve\u010de\u0159e, a tak se te\u010f \u017ealudek hl\u00e1sil o pozornost.<\/div>\n

„Je ti l\u00e9pe ne\u017e v\u010dera?“ zeptal se, kdy\u017e zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko na oh\u0159ev vody ve varn\u00e9 konvici. Vyt\u00e1hl ope\u010den\u00e9 toasty z toasteru a na tal\u00ed\u0159i je postavil na st\u016fl spole\u010dn\u011b s oblo\u017een\u00fdm tal\u00ed\u0159kem se zeleninou a s\u00fdry.<\/div>\n
„Pro\u0161el jsem v\u0161echny pokoje,“ \u0159ekl Bill bezbarv\u011b a oblo\u017eil si toast s\u00fdrem, paprikou a raj\u010detem.<\/div>\n
„Oh. Vst\u00e1val jsi kv\u016fli tomu brzy,“ podotkl Tom. Bill se choval divn\u011b. To bylo jasn\u00e9 na prvn\u00ed pohled, ale prozat\u00edm Tomovi sta\u010dilo, \u017ee sn\u011bdl u\u017e dva oblo\u017een\u00e9 toasty. Str\u010dil si do \u00fast posledn\u00ed sousto a polo\u017eil ruce na desku stolu. Okam\u017eit\u011b se mu rozechv\u011bly dlan\u011b.<\/div>\n
\n
Konvice za\u010dala pomalu v\u0159\u00edt, a proto vzal dva hrn\u00ed\u010dky a postavil je na st\u016fl. Jeden bl\u00ed\u017e k sob\u011b a druh\u00fd p\u0159i\u0161oupl k neklidn\u00e9mu Billovi. Billovy o\u010di spo\u010dinuly na t\u00e9 nevinn\u00e9 n\u00e1dob\u011b, ze kter\u00e9 m\u011bl sn\u00eddat. Jeho o\u010di se nepochopiteln\u011b z\u00fa\u017eily. Byl to on. Byl to ten hrnek, ze kter\u00e9ho sn\u00eddal, kdy\u017e jej poprv\u00e9 zn\u00e1silnili. Sed\u011bl p\u0159esn\u011b na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b a toto\u017en\u011b se d\u00edval na zelen\u00e9 \u010dajov\u00e9 l\u00edstky, kter\u00e9 byly vyobrazeny na b\u00edl\u00e9m porcel\u00e1nov\u00e9m hrn\u00ed\u010dku. Jen jedno bylo jinak. U linky nest\u00e1l Tom, ale jeho t\u00e1ta. Jeho srdce za\u010dalo b\u00edt rychleji. V \u017eil\u00e1ch mu za\u010dal kolovat \u010dir\u00fd vztek. Sev\u0159el hrnek v prstech a silou p\u011bsti se jej sna\u017eil rozdrtit. Ten hrnek mohl za v\u0161echno jeho tr\u00e1pen\u00ed! On to v\u0161echno spustil.<\/div>\n
„Jak\u00fd bude\u0161 cht\u00edt \u010daj? Je tu \u010dern\u00fd, ovocn\u00fd, m\u00e1t-“ zbytek slova se ztratil ve zvuku t\u0159\u00ed\u0161t\u00edc\u00edho se porcel\u00e1nu vedle Tomovy nohy. \u0160\u00edlen\u011b se lekl a pod\u00edval se na mno\u017estv\u00ed st\u0159ep\u016f na zemi. Chytil se za hrudn\u00edk a prudce se oto\u010dil k Billovi, kter\u00fd se rychle od\u0161oupl od stolu, vstal ze \u017eidle a poodstoupil. Zb\u011bsile d\u00fdchal a t\u0159\u00e1sl hlavou. T\u011bkal o\u010dima mezi st\u0159epy na zemi a Tomov\u00fdm vyd\u011b\u0161en\u00fdm obli\u010dejem. Teprve te\u010f si uv\u011bdomil, co ud\u011blal. Choval se jako \u0161\u00edlenec. Bezd\u016fvodn\u011b rozbil hrnek, vyd\u011bsil Toma. Najednou nev\u011bd\u011bl, co jej to popadlo. Jako by v ten okam\u017eik za n\u011bj jednal \u00fapln\u011b jin\u00fd Bill. Otev\u0159el \u00fasta, \u017ee snad n\u011bco \u0159ekne, ale m\u00edsto toho se rozb\u011bhl domem ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 vedly na zahradu.<\/p>\n

Tom z\u016fst\u00e1val \u0161okovan\u011b st\u00e1t uprost\u0159ed kuchyn\u011b a sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, co se tam pr\u00e1v\u011b stalo. Byl schopn\u00fd jen z\u00edrat na st\u0159epy, kter\u00e9 se mu v\u00e1lely u nohou. Odsunul \u017eidli od stolu a zt\u011b\u017eka na ni dosedl. Byl naprosto vykolejen\u00fd. Nem\u011bl s\u00edlu st\u0159epy uklidit, ani za\u010d\u00edt sn\u00eddat, ani j\u00edt za Billem a p\u0159esv\u011bd\u010dit se, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Tohle v\u0161echno… nech\u00e1pal to. Pokud si dob\u0159e vzpom\u00ednal, v Billov\u011b diagn\u00f3ze nebyly \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1chvaty vzteku, ale pravd\u011bpodobn\u011b by se m\u011bly dopsat pod kolonku rekonvalescence jako reakce na n\u011bco, co mu bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ipom\u00ednalo to zl\u00e9. V tom momentu p\u0159ekvapen\u00ed si v\u0161ak Tom stihl v\u0161imnout, \u017ee po tom, co se hrn\u00ed\u010dek rozt\u0159\u00ed\u0161til o spodn\u00ed dv\u00ed\u0159ka linky, si Bill pravd\u011bpodobn\u011b uv\u011bdomil, co ud\u011blal. Mo\u017en\u00e1 to cht\u011bl i napravit, vysv\u011btlit, ale bylo snaz\u0161\u00ed p\u0159ed t\u00edm ut\u00e9ct.<\/p>\n

Zat\u00edmco Tom sed\u011bl v kuchyni a usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, Bill se schoval za zahradn\u00ed domek, kam se jako mal\u00fd v\u017edy schov\u00e1val, a plakal. Nedusil se vzlyky, jen mu prost\u011b st\u00e9kaly slzy po tv\u00e1\u0159\u00edch stejn\u011b ml\u010dky, jako se ml\u010dky rodily v jeho o\u010d\u00edch.<\/div>\n

Co to proboha ud\u011blal? Zbl\u00e1znil se? Vinit hloup\u00fd hrnek z toho, co se mu stalo? A vyd\u011bsit Toma k smrti? Co si o n\u011bm te\u010f bude myslet? \u017de se doopravdy zbl\u00e1znil? \u017de k tomu nakonec stejn\u011b do\u0161lo?<\/div>\n
Bill si pot\u0159eboval sbalit v\u011bci, nasednout do auta a vr\u00e1tit se zp\u011bt. Pot\u0159eboval si lehnout, usnout a r\u00e1no se pobudit s t\u00edm, \u017ee to byl jen o\u0161kliv\u00fd sen.<\/p>\n

Oba dva v naprost\u00e9 separaci, pohrou\u017eeni do sv\u00fdch vlastn\u00edch my\u0161lenek p\u0159e\u010dkali cel\u00e9 dopoledne. Tom se probral k \u017eivotu, teprve a\u017e se otev\u0159ely domovn\u00ed dve\u0159e a v nich se objevil J\u00f6rg. Rychle odhodil v\u0161echny v\u011bci a vydal se do domu.<\/div>\n

„Ahoj kluci, jsem doma!“ zahalekal na cel\u00fd d\u016fm, ale jedin\u00e9, co jej p\u0159iv\u00edtalo, byl podivn\u00fd v\u00fdraz v Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00fd sed\u011bl u j\u00eddeln\u00edho stolu, na n\u011bm\u017e st\u00e1le z\u016fst\u00e1vala t\u00e9m\u011b\u0159 nedot\u010den\u00e1 sn\u00eddan\u011b. Skoro to vypadalo, jako by Tom zamrzl v \u010dase. „Co ten kysel\u00fd obli\u010dej?“ zeptal se J\u00f6rg a ukradl z tal\u00ed\u0159e p\u00e1r okurek. „Kde je Bill?“ rozhl\u00e9dl se po dom\u011b, jestli sv\u00e9ho synka n\u011bkde nezahl\u00e9dne. T\u011b\u0161il se na n\u011bj jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b na V\u00e1noce. Tom vzhl\u00e9dl k J\u00f6rgovi a hledal slova.<\/div>\n
„J\u00e1… j\u00e1 nev\u00edm… j\u00e1 to nech\u00e1pu… nerozum\u00edm,“ povzdychl si a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Tome, co se stalo?“ vyd\u011bsil se J\u00f6rg. Kdy\u017e u\u017e Tom nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct, a nav\u00edc vypadal, tak jak vypadal, muselo to b\u00fdt hodn\u011b zl\u00e9. „A co tu d\u011blaj\u00ed ty st\u0159epy?“ v\u0161iml si t\u00e9 spou\u0161t\u011b na zemi.<\/div>\n
„To Bill… j\u00e1… asi to tu nesn\u00e1\u0161\u00ed moc dob\u0159e. Chystal jsem sn\u00eddani a on najednou vzal ten hrn\u00ed\u010dek a hodil ho proti lince. Byl rozzu\u0159en\u00fd. A pak utekl ven. J\u00e1… je\u0161t\u011b jsem se z toho nevzpamatoval,“ p\u0159iznal Tom. J\u00f6rgova tv\u00e1\u0159 se zasmu\u0161ila.<\/div>\n
„Bude nejsp\u00ed\u0161 schovan\u00fd za zahradn\u00edm domkem. Schov\u00e1val se tam \u010dasto jako mal\u00fd. P\u016fjdu se po n\u011bm pod\u00edvat,“ popl\u00e1cal Toma po rameni a ode\u0161el sm\u011brem, kter\u00fdm p\u0159edt\u00edm utekl Bill.<\/div>\n
Tom vstal od stolu a posb\u00edral v\u0161echny st\u0159epy, aby se o n\u011b t\u0159eba Schnuppi nepo\u0159ezal. Vyhodil je do ko\u0161e a za\u010dal ukl\u00edzet tu nepoda\u0159enou sn\u00eddani.<\/p>\n

J\u00f6rg mezit\u00edm vy\u0161el na zahradu a m\u00ed\u0159il k zahradn\u00edmu domku. Nem\u00fdlil se. Nakoukl za n\u011bj a na zemi uvid\u011bl schoulen\u00e9ho Billa.<\/div>\n

„Bille? Billi?“ s\u00e1hl na synovo p\u0159edlokt\u00ed, aby na sebe upozornil.<\/div>\n
„S-spadl jsem jen ze schod\u016f, tati,“ vyhrkl Bill.<\/div>\n
„Spadl jsi ze schod\u016f? A jsi v po\u0159\u00e1dku?“ strachoval se J\u00f6rg. Na prvn\u00ed pohled Billovi nic nebylo.<\/div>\n
„Jsem. M\u00e1m jen roztr\u017een\u00fd ret, to se brzo zahoj\u00ed, tati,“ ujistil jej Bill a donutil se k mdl\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. J\u00f6rg se zachmu\u0159il je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
„Bille, co to pov\u00edd\u00e1\u0161? Ty nem\u00e1\u0161 roztr\u017een\u00fd ret,“ pov\u011bd\u011bl mu a pro jistotu si Billovu tv\u00e1\u0159 nato\u010dil k sob\u011b celou, aby se ujistil, \u017ee m\u00e1 pravdu. Billovy rty byly naprosto neporu\u0161en\u00e9. Nech\u00e1pal, o \u010dem to Bill mluvil.<\/div>\n
V sekund\u011b si v\u0161ak vzpomn\u011bl, kdy\u017e tu Billa jednou po \u0161kole na\u0161el. Plakal, m\u011bl natr\u017een\u00fd ret a \u0159\u00edkal, \u017ee spadl ze schod\u016f. J\u00f6rg se vypt\u00e1val, jestli jej to bol\u00ed a pro\u010d kv\u016fli tomu pl\u00e1\u010de. Bill mu \u0159ekl pouze to, \u017ee to nebol\u00ed a \u017ee pl\u00e1\u010de, proto\u017ee je hloup\u00fd ne\u0161ika a jen otci p\u0159id\u011bl\u00e1v\u00e1 starosti. J\u00f6rg jako by najednou proz\u0159el. Te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to tehdy ud\u011blal n\u011bkdo ze \u0161koly, ale sly\u0161et tu stejnou le\u017e, o kter\u00e9 te\u010f u\u017e v\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee to byla le\u017e, to J\u00f6rga srazilo na kolena.<\/p>\n

Bill zvedl pravou ruku a prsty si opatrn\u011b p\u0159ejel po rtech. Odt\u00e1hl prsty a pod\u00edval se na n\u011b. Tenkr\u00e1t m\u011bl na prstech krev, te\u010f je m\u011bl \u010dist\u00e9. Zad\u00edval se na otce, kter\u00fd mu vracel znepokojen\u00fd pohled.<\/div>\n

„Zlob\u00ed se Tom?“ zeptal se \u00fapln\u00fdm \u0161eptem.<\/div>\n
„Nezlob\u00ed. Jen vypad\u00e1 zmaten\u00fd,“ odpov\u011bd\u011bl mu.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se ty?“<\/div>\n
„J\u00e1? Pro\u010d bych se m\u011bl zlobit?“<\/div>\n
„Rozbil jsem ten hrn\u00ed\u010dek,“ p\u0159iznal se.<\/div>\n
„Bille, to nic. Byl to jen hrn\u00ed\u010dek,“ uklid\u0148oval jej. „Co kdybychom \u0161li dovnit\u0159? Ud\u011bl\u00e1m ob\u011bd a bude dob\u0159e, hm?“ navrhl J\u00f6rg. Bill zat\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu dovnit\u0159. Dus\u00edm se tam,“ \u0161pitl a zad\u00edval se do zem\u011b. J\u00f6rg si skousl ret, aby neza\u010dal zoufalstv\u00edm bre\u010det. Vid\u011bt Billa v tomhle stavu jej pomalu zab\u00edjelo. N\u011bkolikr\u00e1t mocn\u011b zamrkal.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak co kdybyste se \u0161li s Tomem proj\u00edt? J\u00e1 ud\u011bl\u00e1m ob\u011bd a vy alespo\u0148 vyven\u010d\u00edte Schnuppiho.“<\/div>\n
„Tom nep\u016fjde. Zlob\u00ed se,“ protestoval Bill.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ne, Billi, p\u016fjdu se ho zeptat a pokud bude cht\u00edt j\u00edt, p\u0159ijde si pro tebe s\u00e1m, hm?“<\/div>\n
„Tak jo,“ k\u00fdvl Bill d\u011btsky, ale na otce se ani nepod\u00edval. J\u00f6rg vstal a vr\u00e1til se do domu.<\/p>\n

Kuchy\u0148 u\u017e byla poklizen\u00e1 a Tom sed\u011bl znovu za stolem. Vzhl\u00e9dl, kdy\u017e vid\u011bl J\u00f6rga p\u0159ich\u00e1zet.<\/div>\n

„Je v po\u0159\u00e1dku?“ zaj\u00edmal se jako prvn\u00ed. J\u00f6rg dopadl na \u017eidli a neudr\u017eel slzy.<\/div>\n
„Je to zl\u00e9, Tome,“ pronesl nak\u0159\u00e1pl\u00fdm hlasem poznamenan\u00fdm za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edm pl\u00e1\u010dem. „On… mluv\u00ed z cesty. Je \u00fapln\u011b mimo,“ sklonil J\u00f6rg hlavu.<\/div>\n
„Jak?“<\/div>\n
„\u0158ekl mi, \u017ee spadl ze schod\u016f a rozrazil si ret, p\u0159itom na tv\u00e1\u0159i nem\u011bl ani \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. Byla to vzpom\u00ednka. Jednou po \u0161kole jsem ho tam na\u0161el bre\u010det a opravdu m\u011bl rozseknut\u00fd ret a tekla mu krev. Tehdy mi taky tvrdil, \u017ee spadl ze schod\u016f, ale ve skute\u010dnosti mu to ud\u011blali oni<\/em>. Tome, jdi pro n\u011bj, sice si mysl\u00ed, \u017ee se na n\u011bj zlob\u00ed\u0161 za ten hrnek, ale jdi pro n\u011bj, pros\u00edm. Jd\u011bte se n\u011bkam proj\u00edt, zkus s n\u00edm promluvit. Jsi tady jedin\u00fd, kdo s n\u00edm t\u00edm peklem neproch\u00e1zel. S tebou si nespojuje nic \u0161patn\u00e9ho. Ud\u011bl\u00e1m zat\u00edm ob\u011bd a pak uvid\u00edme, co d\u00e1l. Ud\u011bl\u00e1\u0161 to pros\u00edm?“ vrhl na n\u011bj J\u00f6rg nanejv\u00fd\u0161 prosebn\u00fd pohled. Tom p\u0159ik\u00fdvl a bez \u0159e\u010d\u00ed vstal. Popadl toho mal\u00e9ho likvid\u00e1tora Schnuppiho a p\u0159ipnul mu vod\u00edtko. Bude muset vyu\u017e\u00edt tu n\u011bmou tv\u00e1\u0159, aby k Billovi pronikl.<\/p>\n

Vy\u0161el na zahradu a zam\u00ed\u0159il k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu domku. Nakoukl za n\u011bj a oddychl si, kdy\u017e tam Billa opravdu na\u0161el sed\u011bt.<\/div>\n

„N\u011bkomu se po tob\u011b st\u00fdskalo,“ usm\u00e1l se Tom a pustil vod\u00edtko, aby se Schnuppi mohl rozb\u011bhnout k Billovi.<\/div>\n
„Schnuppi, pejs\u00e1nku,“ za\u0161vito\u0159il Bill a p\u0159it\u00e1hl si zv\u00ed\u0159\u00e1tko do n\u00e1ru\u010de, aby jej pot\u011b\u0161il pusinkami. Hned na to odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159 od neposedn\u00e9ho \u0161t\u011bn\u011bte a pod\u00edval se na Toma. „Z-zlob\u00ed\u0161 se?“ Tom se usm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u016fbec ne. V\u00ed\u0161, kolikr\u00e1t j\u00e1 jsem rozbil hrnek, sklenici, nebo tal\u00ed\u0159? Tis\u00edckr\u00e1t,“ m\u00e1vl nad t\u00edm rukou. Z\u00e1m\u011brn\u011b p\u0159e\u0161el Billovu zu\u0159ivost, s jakou hrnek mrskl proti lince. „Poj\u010f. P\u016fjdeme se proj\u00edt, vy\u010dist\u00edme si hlavy a nech\u00e1me toho raub\u00ed\u0159e, aby se po\u0159\u00e1dn\u011b prob\u011bhl. A m\u011bl by si to u\u017e\u00edt, mysl\u00edm, \u017ee v\u00e1m zlikvidoval koberec v ob\u00fdv\u00e1ku,“ uchechtl se Tom a nab\u00eddl Billovi ruku, aby mu pomohl vst\u00e1t. Bill mu ji ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b podal a nechal se zvednout na nohy. „Tak poj\u010f,“ pohladil Billa po ruce a nechal jej j\u00edt p\u0159ed sebou i s hafanem. Obe\u0161li d\u016fm zvenku a malou brankou se dostali na ulici.<\/div>\n
„Kam-kam chce\u0161 j\u00edt?“ zeptal se Bill.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Ty to tu zn\u00e1\u0161. Uka\u017e mi m\u00edsta, kter\u00e1 m\u00e1\u0161 r\u00e1d.“<\/div>\n
„J\u00e1-dob\u0159e,“ svolil Bill a roze\u0161el se po chodn\u00edku.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Zd\u00e1lo se, \u017ee po p\u016flhodin\u011b p\u0159e\u0161li celou vesnici a ocitli se kousek od parku. Bill celou cestu nepromluvil a Toma to znepokojovalo. Nav\u00edc si prohl\u00ed\u017eel Bill\u016fv v\u00fdraz pln\u00fd nepohodl\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Ta vesnice se nezd\u00e1, ale je celkem velk\u00e1,“ prohodil Tom. Pot\u0159eboval \u0159\u00edct alespo\u0148 n\u011bco, ale Bill nereagoval na nic. Jen p\u0159ik\u00fdvl nebo n\u011bco zamru\u010del, nebo odpov\u011bd\u011bl n\u011bco \u00fapln\u011b z cesty.<\/div>\n
Proch\u00e1zeli kolem po\u0161ty, kdy\u017e je v ch\u016fzi zastavil \u017eensk\u00fd hlas.<\/div>\n
„Bille?“ oslovila \u017eena Billa nejist\u011b a nat\u00e1hla krok, aby se k chlapc\u016fm dostala co nejd\u0159\u00edv. „Bille, jsi to ty?“ zeptala se a chlapce si prohl\u00ed\u017eela odshora dol\u016f. Tom se ochranitelsky postavil p\u0159ed Billa a trochu se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Kdo jste?“<\/div>\n
„Oh, j\u00e1 jsem Melanie Schelinger. U\u010d\u00edm na gymn\u00e1ziu kousek odtud…“<\/div>\n
„…t\u011blocvik,“ doplnil ji Bill \u0161eptem. Tom se na Billa pod\u00edval s jasnou ot\u00e1zkou v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
„Ano t\u011blocvik. Cht\u011bla jsem se jen zeptat, jak se ti da\u0159\u00ed, Bille,“ usm\u00e1la se na sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho studenta. Bill se ale v\u00edce schoval za Tomova z\u00e1da a ne\u0159ekl ani slovo.<\/div>\n
„V\u00edte, j\u00e1… dneska nen\u00ed dobr\u00fd den na pov\u00edd\u00e1n\u00ed,“ zakroutil Tom m\u00edrn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Ch\u00e1pu. Nic jin\u00e9ho jsem vlastn\u011b ne\u010dekala,“ p\u0159ik\u00fdvla. „R\u00e1da jsem t\u011b vid\u011bla, Bille, m\u011bj se hezky. Na shledanou,“ pozdravila Toma a usm\u00e1la se, kdy\u017e j\u00ed na pozdrav odpov\u011bd\u011bl. Tom po\u010dkal, dokud nebude u\u010ditelka daleko od nich. Teprve pak se oto\u010dil na Billa, kter\u00fd st\u00e1l k Tomovi z\u00e1dy, obj\u00edmal sv\u016fj hrudn\u00edk a m\u011bl nahrben\u00e1 z\u00e1da. T\u0159\u00e1sl se.<\/p>\n

„Bille? V po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n

„To je ona, to je ona,“ \u0161eptal, aby to sly\u0161el jen ten, kdo to sly\u0161et m\u011bl.<\/div>\n
„To nic, Bille, u\u017e je pry\u010d. U\u017e ode\u0161la,“ uklid\u0148oval jej Tom.<\/div>\n
„Ne!“ vyhrkl Bill najednou. „Nesm\u00ed odej\u00edt. Tam v \u0161atn\u011b u t\u011blocvi\u010dny! Mus\u00ed m\u011b zachr\u00e1nit! Mus\u00ed mi pomoct! Nem\u016f\u017ee odej\u00edt a nechat m\u011b tam!“ d\u00fdchal zrychlen\u011b a rozhl\u00ed\u017eel se kolem, jako by cht\u011bl t\u011blocvik\u00e1\u0159ku rychle naj\u00edt pohledem, ale v\u0161echno jeho zraku ut\u00edkalo. Tomovo srdce kleslo, kdy\u017e vid\u011bl Billa v tomhle stavu. Chytil jej za t\u0159esouc\u00ed se ramena a donutil jej pod\u00edvat se mu do obli\u010deje.<\/div>\n
„Bille, klid. Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Nejsi v \u0161atn\u011b. Nejsi ve \u0161kole. Jsi se mnou na ulici a nikdo ti neubli\u017euje. Poslouch\u00e1\u0161 m\u011b? Bille, no tak!“ zv\u00fd\u0161il trochu hlas, aby upoutal Billovu pozornost.<\/div>\n
Bill se p\u0159estal t\u0159\u00e1st a dok\u00e1zal udr\u017eet o\u010dn\u00ed kontakt. Divil se Tomovu siln\u00e9mu stisku a nal\u00e9havosti, kter\u00e1 se zrcadlila v jeho tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Co se stalo?“ zeptal se, jako by se pr\u00e1v\u011b probudil.<\/div>\n
„Ty nev\u00ed\u0161?“ podivil se Tom a pustil Billova ramena.<\/div>\n
„Zamyslel jsem se,“ mra\u010dil se Bill.<\/div>\n
„Kam se mi to ztr\u00e1c\u00ed\u0161, Bille?“ posteskl si Tom a promnul si obli\u010dej.<\/p>\n

Nem\u011bl na vybranou. Budou se muset vr\u00e1tit, sbalit v\u0161echny v\u011bci a vr\u00e1tit se zp\u011bt k Tomovi, a\u010dkoli m\u011bli z\u016fstat na cel\u00fd v\u00edkend. J\u00f6rg bude zklaman\u00fd, ale \u010d\u00edm d\u00e9le se tu bude Bill zdr\u017eovat, t\u00edm hor\u0161\u00ed to bude. T\u00edm rychleji za\u010dne ztr\u00e1cet s\u00e1m sebe a t\u00edm rychleji za\u010dne Tom ztr\u00e1cet Billa.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, t\u00edmto d\u00edlem za\u010d\u00edn\u00e1me odpo\u010d\u00edt\u00e1vat deset d\u00edl\u016f do konce. \ud83d\ude42 D\u011bkuji za p\u0159ede\u0161l\u00e9 koment\u00e1\u0159e. Jste b\u00e1je\u010dn\u00ed! U\u017eijte si d\u00edl. Muck\u00e1tko :o* Zapomenut\u00e9 tv\u00e1\u0159e R\u00e1no se Tom probudil v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. Le\u017eel uprost\u0159ed matrace, proto se oto\u010dil i za<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3806","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3806","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3806"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3806\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3806"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3806"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3806"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}