{"id":3823,"date":"2014-07-28T18:00:00","date_gmt":"2014-07-28T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3811"},"modified":"2014-07-28T18:00:00","modified_gmt":"2014-07-28T17:00:00","slug":"neco-citit-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/28\/neco-citit-6\/","title":{"rendered":"N\u011bco c\u00edtit 6."},"content":{"rendered":"
autor: Allka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
RESTART?<\/p>\n

Birdy – Terrible Love<\/p>\n

And I can’t fall asleep<\/em><\/div>\n

Without a little help<\/em><\/div>\n
It takes a while<\/em><\/div>\n
To settle down<\/em><\/div>\n
My shivered bones<\/em><\/div>\n
Until the panic sets<\/p>\n

A nedok\u00e1\u017eu usnout<\/em><\/div>\n

Bez men\u0161\u00ed pomoci<\/em><\/div>\n
Chv\u00edli trv\u00e1<\/em><\/div>\n
Uklidnit<\/em><\/div>\n
M\u00e9 rozklepan\u00e9 kosti<\/em><\/div>\n
Ne\u017e zmiz\u00ed panika<\/p>\n

<\/em> „M\u00e1ma bude v pohod\u011b, neboj se,“ \u0159ekl Tom s p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm. Bylo mu Billa hrozn\u011b l\u00edto. P\u016fsobil tak k\u0159ehce a zraniteln\u011b a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl utr\u00e1pen\u00fd v\u00fdraz. Ve srovn\u00e1n\u00ed s hrozbou ztr\u00e1ty milovan\u00e9ho \u010dlov\u011bka Tomovi najednou v\u0161echno p\u0159i\u0161lo malichern\u00e9\u2026 To, na co si ob\u010das st\u011b\u017eoval, bylo a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9 ve srovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, co by se mu mohlo st\u00e1t te\u010f.<\/div>\n

„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0161eptl \u010dernovl\u00e1sek. Pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra a byl v tu chv\u00edli hrozn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee ho m\u00e1. To, \u017ee je na n\u011bj na\u0161tvan\u00fd a \u017ee se po\u0159\u00e1d nedo\u010dkal omluvy za jeho chov\u00e1n\u00ed, bylo odsunuto do pozad\u00ed a t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenuto. Co byl jeden opileck\u00fd v\u00fdlev proti opravdov\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed? Te\u010f byl Tom dokonalou oporou – skoro jako by vystoupil z n\u011bjak\u00e9ho jejich vymy\u0161len\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu.<\/p>\n

Tom u\u017e byl z post\u00e1v\u00e1n\u00ed na chodb\u011b unaven\u00fd. Chytil Billa za ruku a odt\u00e1hl ho za roh k lavic\u00edm. Posadil se na jednu z nich a bratra st\u00e1hl k sob\u011b. Chv\u00edli se jen ml\u010dky d\u00edval p\u0159ed sebe. Prsty m\u011bl st\u00e1le propleten\u00e9 se sv\u00fdm dvoj\u010detem. A\u017e kdy\u017e Bill zah\u00fdbal prsty sev\u0159en\u00fdmi jeho dlan\u00ed, trhl ramenem a odt\u00e1hl se. Jako by jenom zapomn\u011bl na to, \u017ee bratra po\u0159\u00e1d dr\u017e\u00ed.<\/p>\n

Kluci si p\u0159ipadali jako ve snu. Je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinami byli ve Francii a te\u010f sed\u011bli na n\u011bmeck\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed chodb\u011b a \u010dekali na verdikt l\u00e9ka\u0159\u016f. Jakmile Tom \u0159ekl Billovi o m\u00e1min\u011b nehod\u011b, spole\u010dn\u011b b\u011b\u017eeli zburcovat Davida. Cht\u011bli po n\u011bm okam\u017eit\u011b dv\u011b letenky dom\u016f. David se nejd\u0159\u00edv br\u00e1nil, jeliko\u017e na dal\u0161\u00ed den bylo domluveno vystoupen\u00ed a pak se m\u011bla konat velk\u00e1 podpisov\u00e1 akce. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e mu dvoj\u010data trochu pohrozila, odkudsi jim vykouzlil letenky – jo, b\u00fdt slavn\u00fd se hod\u00ed, kdy\u017e se chcete v jednu r\u00e1no dostat na p\u016fvodn\u011b beznad\u011bjn\u011b vyprodan\u00fd let – a dokonce dva dny volna. Do p\u0159\u00edjezdu tax\u00edku je\u0161t\u011b chv\u00edli vr\u010del, ale nakonec jim pop\u0159\u00e1l hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed a povzbudiv\u011b je objal, aby uk\u00e1zal, \u017ee nen\u00ed zase takov\u00fd balvan.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Zpoza rohu vy\u0161el doktor. Oba brat\u0159i okam\u017eit\u011b vysko\u010dili na nohy.<\/div>\n
„Tak co, pane doktore?“ ptal se dychtiv\u011b Bill.<\/div>\n
„Va\u0161i matku jsme operovali. Nejv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edm zran\u011bn\u00edm byla natr\u017een\u00e1 slezina. Operace dopadla dob\u0159e. Jin\u00e1 v\u00e1\u017en\u00e1 zran\u011bn\u00ed d\u00edky bohu neutrp\u011bla. M\u00e1 je\u0161t\u011b zlomenou ruku, ale to nen\u00ed nic, co by nevy\u0159e\u0161ila s\u00e1dra. A samoz\u0159ejm\u011b je potlu\u010den\u00e1\u2026 Ale ka\u017edop\u00e1dn\u011b m\u011bla velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Chv\u00edli si tady ov\u0161em pole\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme ji vid\u011bt?“ vydechl \u00falevn\u011b Tom.<\/div>\n
„Te\u010f byste ji mohli vid\u011bt jenom p\u0159es sklo, nav\u00edc sp\u00ed, tak\u017e byste u n\u00ed nebyli nic platn\u00ed. Zastavte se z\u00edtra, dob\u0159e? Vlastn\u011b u\u017e dneska\u2026 N\u011bkdy odpoledne, \u0159ekn\u011bme kolem t\u0159et\u00ed. A nebojte se, v\u0161echno dob\u0159e dopadne,“ odpov\u011bd\u011bl doktor.<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 D\u011bkujeme,“ k\u00fdvl Bill. Nap\u011bt\u00ed z n\u011bj spadlo. Najednou se c\u00edtil k smrti unaven\u00fd a v\u0161echno, co si p\u0159\u00e1l, bylo jet dom\u016f. Tom na tom byl podobn\u011b.<\/div>\n
„Jd\u011bte se vyspat. Uvid\u00edme se odpoledne. Zat\u00edm nashledanou.“ Mu\u017e v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti pot\u0159\u00e1sl ob\u011bma chlapc\u016fm rukou a oto\u010dil se k odchodu. Brat\u0159i se po sob\u011b pod\u00edvali. Ani\u017e by si n\u011bco \u0159ekli, vydali se spole\u010dn\u011b ven z nemocnice. Do\u0161li k autu, je\u017e si p\u016fj\u010dili hned na leti\u0161ti, a oba si tak n\u011bjak automaticky vlezli na sv\u00e1 m\u00edsta. Tom za volant a Bill na sedadlo spolujezdce. Sotva se hlava mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat dotkla op\u011bradla, zav\u0159elo o\u010di a v tu r\u00e1nu usnulo. Dred\u00e1\u010d ho chvilku pozoroval a m\u00edrn\u011b se usm\u00edval. Pak pot\u0159\u00e1sl hlavou a rozjel se k domovu.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, vst\u00e1vej. Jsme tady.“<\/p><\/div>\n

„Co?“ zam\u017eoural zmaten\u011b Bill. „J\u00e1 jsem asi usnul\u2026“<\/div>\n
„Jo, spal jsi jako d\u0159evo celou cestu. Tak \u0161up, nebudeme sed\u011bt v aut\u011b celou noc, ne?“ pob\u00eddl ho Tom, unaven\u00fd a t\u00edm p\u00e1dem trochu nevrl\u00fd. Bill se prot\u00e1hl a s povzdechem vylezl z auta.<\/div>\n
Kluci ve\u0161li do ztichl\u00e9ho domu. Tom rozsv\u00edtil, zul si boty a bundu pov\u011bsil na v\u011b\u0161\u00e1k. Bill ho po chv\u00edli n\u00e1sledoval.<\/div>\n
„No, jsem mrtvej. P\u016fjdu si lehnout, oukej?“ \u0159eklo star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat u\u017e p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bji.<\/div>\n
„Jo, j\u00e1 si taky p\u016fjdu lehnout. Ani si nebudu d\u00e1vat sprchu,“ usm\u00e1l se trochu Bill. Netu\u0161il ale, jestli je\u0161t\u011b dok\u00e1\u017ee usnout\u2026 S\u00e1m v temn\u00e9m pokoji\u2026 Pak ho n\u011bco napadlo. Nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161il a odka\u0161lal si. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych\u2026 \u017ee bys\u2026 no\u2026 zkr\u00e1tka je mi dost mizern\u011b z t\u00fd z\u00e1le\u017eitosti s m\u00e1mou…“<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„No, je to trapn\u00fd, ale\u2026 Nemohl bys dneska sp\u00e1t se mnou u m\u011b v pokoji?“<\/div>\n
„U tebe v pokoji?“ pozvedl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b obo\u010d\u00ed dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„No, nebo j\u00e1 s tebou ve tv\u00e9m pokoji\u2026“ To byl ale blbej n\u00e1pad<\/em>, nad\u00e1val si v duchu Bill, zat\u00edmco se neklidn\u011b vrt\u011bl. Pozoroval bratr\u016fv v\u00fdraz a u\u017e te\u010f litoval, \u017ee v\u016fbec n\u011bco takov\u00e9ho vyslovil.<\/div>\n
„Hele, promi\u0148, ale to asi nep\u016fjde. M\u00e1me postele pro jednoho, neve\u0161li bysme se tam. A p\u0159ece nebudeme sp\u00e1t na zemi. Uvid\u00edme se r\u00e1no, jo?“ op\u00e1\u010dil Tom, oto\u010dil se na pat\u011b a vyb\u011bhl po schodech nahoru.<\/div>\n
Bezva, te\u010f mi v\u016fbec nen\u00ed trapn\u011b,<\/em> u\u0161kl\u00edbl se pro sebe Bill, po\u0161kr\u00e1bal se na hlav\u011b a pomalu se \u0161oural do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Jsem to ale blbec.<\/em> To si Bill v duchu opakoval posledn\u00ed hodinu. Aby byla taky n\u011bjak\u00e1 zm\u011bna, ob\u010das do blbc\u016f vynadal i sv\u00e9mu bratrovi. Le\u017eel na posteli a a\u0165 se sna\u017eil, jak cht\u011bl, nemohl zabrat. O\u010di se mu otv\u00edraly jako na p\u00e9rk\u00e1ch. Myslel na m\u00e1mu a bylo mu z toho t\u011b\u017eko, a\u010dkoliv byl z\u00e1rove\u0148 \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee to dopadlo, jak nejl\u00edp mohlo. Ale je\u0161t\u011b v\u00edc se mu honilo hlavou, jak moc se asi p\u0159ed Tomem ztrapnil. Cel\u00fd \u017eivot ho nepot\u0159eboval a te\u010f \u0161kemr\u00e1, aby s n\u00edm cht\u011bl sp\u00e1t v posteli… No nic, r\u00e1no s n\u00edm promluv\u00ed a svede to na strach o matku a na nezvyk sp\u00e1t v tich\u00e9m dom\u011b. Nic v\u00edc v tom stejn\u011b nebylo.<\/p>\n

<\/em> Najednou zaslechl kroky na chodb\u011b a vz\u00e1p\u011bt\u00ed hlas za dve\u0159mi. „Bille?“ ozvalo se.<\/div>\n

„Jo?“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„Ehm\u2026“ Bill nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Stra\u0161n\u011b r\u00e1d by byl ura\u017een\u00fd a hrd\u00fd\u2026 Ale na druhou stranu v\u00e1\u017en\u011b nemohl usnout\u2026 „Jo,“ \u0159ekl nakonec a zav\u0159el o\u010di. Sly\u0161el, jak Tom bere za kliku a vch\u00e1z\u00ed do pokoje. Pak uc\u00edtil, jak se postel u jeho nohou zhoupla.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu usnout,“ za\u010dal star\u0161\u00ed z bratr\u016f. Bill jenom k\u00fdvl. „Tak jsem si \u0159ekl, \u017ee ten n\u00e1pad se spole\u010dn\u00fdm span\u00edm nebyl tak \u0161patn\u00fd,“ pokra\u010doval Tom.<\/div>\n
Bill by si stra\u0161n\u011b r\u00e1d r\u00fdpnul\u2026 ale nakonec z n\u011bj vypadlo jenom: „Bude\u0161 sp\u00e1t u m\u011b v posteli, nebo na zemi?“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu k tob\u011b? Nerad bych m\u011bl z\u00e1da jak p\u0159ejet\u00fd ma\u0161inou.“<\/div>\n
Bill se posunul a\u017e ke zdi a odhrnul pe\u0159inu, aby mohl Tom vklouznout za n\u00edm. I p\u0159es mezeru mezi nimi mohl Bill c\u00edtit teplo vych\u00e1zej\u00edc\u00ed s bratrova t\u011bla. Bylo to fajn, v\u00edc ne\u017e fajn. Oto\u010dil se tak, aby le\u017eel Tomovi tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159. Chv\u00edli si jenom hled\u011bli do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Promi\u0148, \u017ee jsem t\u011b p\u0159edt\u00edm odp\u00e1lkoval. P\u0159ipadalo mi to jako blbost,“ prolomil ticho dred\u00e1\u010d. „Ale pak jsem se zamyslel a \u0159ekl jsem si, \u017ee bysme aspo\u0148 jednu historku mohli pro jednou p\u0159ev\u00e9st v realitu.“<\/div>\n

Bill se zasm\u00e1l. „Nen\u00ed to \u0161patn\u00fd, co?“<\/div>\n
„Ne, to v\u00e1\u017en\u011b nen\u00ed\u2026 Je mi dob\u0159e.“ Tom se p\u0159isunul trochu bl\u00ed\u017e. Bill ud\u011blal nev\u011bdomky to sam\u00e9. Dotkli se koleny. Dred\u00e1\u010d se stydliv\u011b usm\u00e1l, ka\u017edop\u00e1dn\u011b neuhnul.<\/div>\n
Bylo to \u00fapln\u011b automatick\u00e9. Jako by to tak d\u011blali odjak\u017eiva. Tom si lehl na z\u00e1da a rozt\u00e1hl pa\u017ee. Bill si polovinou t\u011bla lehl na jeho hrudn\u00edk a bratr ho schoval ve sv\u00e9m objet\u00ed. V\u0161echny starosti odpluly, byly tu jen \u010dernovl\u00e1sk\u016fv pokoj, pohodln\u00e1 postel a to nejopravdov\u011bj\u0161\u00ed sev\u0159en\u00ed na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n

„Bille\u2026 Z toho ve\u010dera si pamatuju v\u0161echno.“<\/div>\n

„Tome, chce\u0161 se o tom bavit zrovna te\u010f?“<\/div>\n
„Jo. Chci si to vyjasnit. Ud\u011blal jsem kravinu a je mi to l\u00edto. Om\u2026 omlouv\u00e1m se ti. Nem\u011bl jsem to d\u011blat. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem to mezi n\u00e1mi zase takhle posral\u2026 Ale nechci, fakt nechci, aby to kv\u016fli tomu mezi n\u00e1mi bylo poka\u017een\u00fd\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne,“ za\u0161eptalo mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 mi to odpustit? Byl jsem stra\u0161n\u011b opilej a zblblej t\u011bma divn\u00fdma obr\u00e1zkama, co jsem vid\u011bl na netu. Twincest,“ uchechtnul se Tom. „U\u017e na tebe nikdy takhle neza\u00fato\u010d\u00edm, slibuju. V\u016fbec jsem to tak nemyslel. A\u2026 promi\u0148, \u017ee jsem nep\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv. J\u00e1 jen\u2026 Nejsem zvyklej se omlouvat, tak jsem asi prost\u011b\u2026 nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„D\u00e1vno odpu\u0161t\u011bno,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“<\/div>\n
Chv\u00edli bylo zase ticho. Kluci si jenom u\u017e\u00edvali tuhle chv\u00edli.<\/p>\n

„N\u011bkdy si p\u0159eju, aby ten p\u0159\u00edb\u011bh o n\u00e1s byl pravda, Tome.“<\/div>\n

„J\u00e1 n\u011bkdy taky. Mus\u00ed bejt super m\u00edt takov\u00fdho br\u00e1chu,“ zachechtal se Tom. Za to schytal od Billa \u0161\u0165ouchnut\u00ed do \u017eeber. „Hele, n\u011bco je p\u0159ehnan\u00fd. N\u011bjak\u00fd v\u011bci, co n\u00e1s nut\u00ed David o sob\u011b roztrubovat, jsou divn\u00fd. T\u0159eba to, jak jsem tv\u016fj velkej ochran\u00e1\u0159. Nikdy jsi p\u0159ece ochranu nepot\u0159eboval, ne? Dok\u00e1\u017ee\u0161 se s\u00e1m o sebe postarat. Ty by ses ve skute\u010dnosti \u0161ikanovat nenechal, kdyby na to p\u0159i\u0161lo. Ale\u2026 n\u011bco je hezk\u00fd.“<\/div>\n
„T\u0159eba span\u00ed v jedn\u00fd posteli?“<\/div>\n
„Jo, t\u0159eba. Mo\u017en\u00e1 to n\u011bkdy zopakujeme\u2026 Hele, zav\u00edraj\u00ed se mi o\u010di. Nevad\u00ed, kdy\u017e to zalom\u00edm?“<\/div>\n
„Ne, nevad\u00ed, taky jsem u\u017e utahanej,“ nazna\u010dil pokr\u010den\u00ed rameny Bill. „Dobrou.“<\/div>\n
Ani ne za minutu sly\u0161el, jak za\u010dal dred\u00e1\u010d pravideln\u011b oddechovat. A na n\u011bj u\u017e to taky p\u0159ich\u00e1zelo\u2026 Vte\u0159inu p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se propadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, mu prob\u011bhla hlavou sm\u011b\u0161n\u00e1 my\u0161lenka, \u017ee je mo\u017en\u00e1 \u0161koda, \u017ee u\u017e na n\u011bj Tom sv\u00fdmi rty nikdy neza\u00fato\u010d\u00ed.<\/p>\n

autor: Allka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Allka RESTART? Birdy – Terrible Love And I can’t fall asleep Without a little help It takes a while To settle down My shivered bones Until the panic sets A nedok\u00e1\u017eu usnout Bez men\u0161\u00ed pomoci Chv\u00edli trv\u00e1 Uklidnit M\u00e9 rozklepan\u00e9 kosti<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[592],"tags":[],"class_list":["post-3823","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-neco-citit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3823","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3823"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3823\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3823"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3823"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3823"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}