{"id":3829,"date":"2014-07-25T18:00:00","date_gmt":"2014-07-25T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3817"},"modified":"2014-07-25T18:00:00","modified_gmt":"2014-07-25T17:00:00","slug":"barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/25\/barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love-2\/","title":{"rendered":"Barefoot – How far do you go when you’re in love? 2."},"content":{"rendered":"
autor: Sapere Aude<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/p>\n

<\/strong> „Tady jsou va\u0161e pap\u00edry, pane Kaulitzi.“<\/div>\n

„D\u00edk,“ zamumlal Tom, vyh\u00fdbaj\u00edc se prim\u00e1\u0159\u010dinu pohledu.<\/div>\n
„Tome,“ povzdechla si a propletla ruce na stole. „Vzpamatujte se. Najd\u011bte si pr\u00e1ci a za\u010dn\u011bte to br\u00e1t kone\u010dn\u011b seri\u00f3zn\u011b, nezahazujte sv\u016fj \u017eivot takov\u00fdmhle zp\u016fsobem.“<\/div>\n
Tom proto\u010dil o\u010dima a vstal. „Nezahazuju sv\u016fj \u017eivot. D\u011bkuju, ale rozhodn\u011b nepot\u0159ebuju \u017e\u00e1dn\u00e9 rady,“ u\u0161kl\u00edbl se.<\/div>\n
„M\u00e1te pravdu, je to va\u0161e v\u011bc, pane Kaulitzi,“ v\u00e1\u017en\u00fd t\u00f3n v jej\u00edm hlase byl zp\u011bt. „Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed v dal\u0161\u00edm zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, te\u010f m\u016f\u017eete odej\u00edt.“<\/div>\n
Tom do\u0161el ke dve\u0159\u00edm, zastavil a obr\u00e1til se na prim\u00e1\u0159ku. „V\u00edte,“ za\u010dal. „M\u011bli byste sv\u00e9 pacienty l\u00e9pe hl\u00eddat, d\u00e1vat na n\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pozor.“
Tom spat\u0159il, jak pevn\u011b stiskla \u010delist. „U\u017e m\u016f\u017eete odej\u00edt,“ zopakovala p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Bez dal\u0161\u00edho slova ode\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

\u010cernovlas\u00fd kluk, kter\u00fd byl p\u0159edt\u00edm zachr\u00e1n\u011bn Tomem, zav\u0159el sv\u016fj tak trochu starom\u00f3dn\u00ed kufr kr\u00e9mov\u00e9 barvy a zvedl jej z pr\u00e1deln\u00edku. Nebyl t\u011b\u017ek\u00fd, v\u016fbec ne. Konec konc\u016f nem\u011bl moc v\u011bc\u00ed, a u\u017e v\u016fbec ne tolik, aby jimi zaplnil cel\u00fd kufr.<\/p><\/div>\n

Opustil sv\u016fj mal\u00fd, nen\u00e1padn\u00fd pokoj a ti\u0161e za sebou zav\u0159el dve\u0159e. Kr\u00e1\u010del po \u0161pi\u010dk\u00e1ch opu\u0161t\u011bnou chodbou, jako v\u017edy bos\u00fd, a v\u0161\u00edmal si v\u0161ech podez\u0159el\u00fdch zvuk\u016f. U\u017e vid\u011bl v\u00fdchod na konci chodby, automatick\u00e9 dve\u0159e se pomalu zav\u00edraly, a t\u00edm jasn\u011b poukazovaly na to, \u017ee dredat\u00e1 hlava musela opustit budovu pouze p\u0159ed n\u011bkolika vte\u0159inami.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hl\u00edda\u010d sed\u011bl ve zvukot\u011bsn\u00e9 m\u00edstnosti, kolem n\u011bj spousta monitor\u016f, zd\u00e1lo se, \u017ee ve sv\u00e9m k\u0159esle usnul. Kdy\u017e chlapec opatrn\u011b proch\u00e1zel kolem hl\u00edda\u010de, v b\u0159i\u0161e uc\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzru\u0161en\u00ed. Do\u0161el a\u017e k automatick\u00fdm dve\u0159\u00edm a rychle proklouzl ven. Ve chv\u00edli, kdy se kone\u010dn\u011b ocitl za dve\u0159mi l\u00e9\u010debny, ve skute\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b, dolehlo k jeho u\u0161\u00edm m\u011bkk\u00e9 kliknut\u00ed, co\u017e znamenalo, \u017ee se dve\u0159e za n\u00edm pln\u011b zav\u0159ely.<\/div>\n
Vid\u011bl dredat\u00e9ho chlapce, jak opou\u0161t\u00ed prostory l\u00e9\u010debny, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed zmizel za rohem. Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed jej n\u00e1sledoval a poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b vstoupil do jemu nezn\u00e1m\u00e9ho sv\u011bta. Bos\u00fd.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom p\u0159ech\u00e1zel ulicemi, p\u0159ed sebou si kopal k\u00e1men. Dnes se probudil s cizinkou v posteli, dostal novou pr\u00e1ci, ztratil ji pouze n\u011bkolik hodin pot\u00e9, co p\u0159ijal pozv\u00e1n\u00ed na svatbu sv\u00e9ho bratra a sv\u00e9 ex-p\u0159\u00edtelkyn\u011b, a zachr\u00e1nil psychicky naru\u0161en\u00e9ho chlapce od ob\u011b\u0161en\u00ed, a to v\u0161e v pr\u016fb\u011bhu n\u011bkolika hodin. Den je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nebyl u konce a on za\u010d\u00ednal m\u00edt opravdu strach, co si na n\u011bj osud je\u0161t\u011b p\u0159ipravil.
Tom nikdy nev\u011b\u0159il na vy\u0161\u0161\u00ed moc, na osud ani na jin\u00e9 z t\u011bch kec\u016f o tom, co n\u00e1s \u010dek\u00e1. Ale pokud n\u011bco takov\u00e9ho skute\u010dn\u011b existovalo, byl si jist\u00fd, \u017ee to m\u011blo po krk jeho posran\u00e9 odvahy a chystalo se mu ud\u011blat ze \u017eivota peklo.
Zahnul za roh do mal\u00e9, \u00fazk\u00e9 uli\u010dky, ve kter\u00e9 bydlel. M\u011bl slab\u00e9 podez\u0159en\u00ed, \u017ee jej n\u011bkdo sleduje, ale sna\u017eil se to ignorovat, jak jen to \u0161lo. Kdy\u017e kone\u010dn\u011b do\u0161el a\u017e ke sv\u00e9 bytovce, vystoupal p\u011bt schod\u016f a pozorn\u011b se kolem sebe rozhl\u00e9dl p\u0159edt\u00edm, ne\u017e otev\u0159el dve\u0159e. Ulice byla opu\u0161t\u011bn\u00e1, p\u0159esn\u011b jak o\u010dek\u00e1val. Zavrt\u011bl nad sebou hlavou, otev\u0159el dve\u0159e a vstoupil. Uvnit\u0159 ho p\u0159iv\u00edtal zn\u00e1m\u00fd pach hnij\u00edc\u00edch odpadk\u016f nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch u dve\u0159\u00ed jeho souseda jenom proto, \u017ee byl ten chlap a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd na to, aby ud\u011blal o p\u011bt krok\u016f nav\u00edc a vynesl odpadky ven.
Zacp\u00e1vaj\u00edc si nos, vy\u0161el do prvn\u00edho patra a otev\u0159el dve\u0159e sv\u00e9ho bytu. Hned jak vstoupil do mal\u00e9 m\u00edstnosti, c\u00edtil se l\u00e9pe. Doma je prost\u011b doma.<\/div>\n

\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bled\u00fd chlapec vysko\u010dil z v\u00fdklenku, ve kter\u00e9m se ukr\u00fdval; byl pr\u00e1v\u011b tak velk\u00fd, \u017ee se tam jeho huben\u00e1 postava v pohod\u011b ve\u0161la. Rychle p\u0159eb\u011bhl ke dve\u0159\u00edm a str\u010dil mezi n\u011b sv\u016fj mal\u00fd kufr, aby se \u00fapln\u011b nezav\u0159ely. Po\u010dkal, dokud dredat\u00fd kluk nevystoupal do prvn\u00edho patra, pot\u00e9 proklouzl dve\u0159mi a ty se za n\u00edm ti\u0161e zav\u0159ely.
\u010cernovl\u00e1sek pokr\u010dil nos nad odporn\u00fdm z\u00e1pachem a poc\u00edtil nutk\u00e1n\u00ed ucpat si jej. Kufr si siln\u011b p\u0159itiskal k hrudi a po \u0161pi\u010dk\u00e1ch stoupal po schodech. Pod nohama c\u00edtil studenou podlahu, ale jemu to bylo jedno. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b ocitl v prvn\u00edm pat\u0159e, byl r\u00e1d, \u017ee tam byly pouze jedny dve\u0159e.<\/div>\n

<\/div>\n
V\u00e1hav\u011b k nim p\u0159istoupil a ti\u0161e zaklepal.<\/div>\n
*<\/div>\n

Klop\u2026 klop\u2026 klop<\/p>\n

<\/em> Tom zast\u00e9nal a zamra\u010dil se na dve\u0159e. Nem\u011bl n\u00e1ladu na n\u00e1v\u0161t\u011bvy a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu, kdy\u017e jeho jedin\u00fdmi n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky byli lid\u00e9, kter\u00fdm dlu\u017eil pen\u00edze, nebo po\u0161\u0165\u00e1k. Opravdu se na nic z toho nec\u00edtil.<\/div>\n

Ti\u0161e zaklel, kdy\u017e nakonec musel vst\u00e1t z postele a na\u0161tvan\u011b dupal ke dve\u0159\u00edm. Stihl si svl\u00e9knout ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd oblek a nyn\u00ed byl pouze v trenk\u00e1ch a ko\u0161ili, kterou m\u011bl pod n\u00edm. M\u011bl v pl\u00e1nu si po\u0159\u00e1dn\u011b zd\u0159\u00edmnout a opravdu doufal, \u017ee se probud\u00ed do nov\u00e9ho \u017eivota.
A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 na\u0161tvan\u00fd se zamra\u010den\u011b pod\u00edval p\u0159es kuk\u00e1tko a zalapal po dechu. Nevinn\u011b na n\u011bj hled\u011bl p\u00e1r o\u0159\u00ed\u0161kov\u00fdch o\u010d\u00ed dokonale mandlov\u00e9ho tvaru. Ustoupil, zavrt\u011bl hlavou a n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal.<\/p>\n

„Co to sakra,“ zamumlal a op\u011bt se pod\u00edval do kuk\u00e1tka. Nezd\u00e1lo se mu to. \u010cernovlas\u00fd, psychicky vy\u0161inut\u00fd kluk se sebevra\u017eedn\u00fdmi sklony opravdu st\u00e1l za jeho dve\u0159mi a \u010dekal, a\u017e jej pust\u00ed dovnit\u0159.
Tom ustoupil a rukou si vystresovan\u011b prohr\u00e1bl vlasy. Siln\u011b \u0161kubl dve\u0159mi a zp\u016fsobil, \u017ee se chlapec za nimi lekl a up\u0159el na n\u011bj vyd\u011b\u0161en\u00fd pohled sv\u00fdch velk\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom popadl chlapce za rameno, hrub\u011b jej t\u00e1hl p\u0159es dve\u0159e a zabouchl je za sebou.
Z chlapcov\u00fdch rt\u016f vych\u00e1zel pronikav\u00fd k\u0159ik, kdy\u017e se sna\u017eil uvolnit pa\u017ei z Tomova sev\u0159en\u00ed. Jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, jak se zhluboka nadechl, p\u0159ipraven op\u011bt spustit k\u0159ik.
„Dr\u017e, sakra, hubu!“ Zak\u0159i\u010del Tom, jeho stisk na chlapcov\u011b rameni byl n\u00e1hle je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Chlapec pevn\u011b zav\u0159el o\u010di a mumlal si pro sebe nesrozumiteln\u00e1 slova. Jeho t\u011blo se nekontrolovateln\u011b chv\u011blo, jak se sna\u017eil dostat z Tomova sev\u0159en\u00ed.
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a trochu povolil stisk.<\/p>\n

Ne\u2026 nedot\u00fdkej se, r<\/em>ozl\u00e9halo se mu hlavou. Tom okam\u017eit\u011b pustil chlapcovu ruku a ustoupil. \u010cernovlas\u00fd kluk rychle otev\u0159el o\u010di a zu\u0159iv\u011b si t\u0159el pa\u017ei.
Tom na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, necht\u011bl v\u011b\u0159it sv\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/div>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Dostal ze sebe.<\/div>\n
„Sledoval jsem t\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl chlapec, st\u00e1le si mnul pa\u017ei.<\/div>\n
„To vid\u00edm,“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti sem a tam. Promnul si rukou tv\u00e1\u0159 a zastavil naproti chlapci.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ zeptal se a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce.
„Cht\u011bl jsem b\u00fdt s tebou,“ odpov\u011bd\u011bl jednodu\u0161e, jako by to byla ta nejjasn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b.
Tom op\u011bt nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Co\u017ee?“ zeptal se nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b.
Chlapec si p\u0159itiskl kufr k hrudn\u00edku. „Cht\u011bl jsem b\u00fdt-„<\/div>\n
„J\u00e1 jsem sly\u0161el!“ Tom si odplivl.<\/p>\n

Osmn\u00e1ctilet\u00fd kluk sebou trhl a Tom s povzdechem za\u010dal op\u011bt p\u0159ech\u00e1zet po m\u00edstnosti. Mumlal r\u016fzn\u00e9 nad\u00e1vky a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 ti\u0161e na to, aby to chlapec sly\u0161el.
Po chv\u00edli kone\u010dn\u011b zastavil a posadil se na \u017eidli u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu. „Jak se vlastn\u011b jmenuje\u0161?“ zeptal se, sna\u017eil se z\u016fstat v klidu.<\/div>\n

„Bill,“ odpov\u011bd\u011bl \u010dernovl\u00e1sek a polo\u017eil kufr na podlahu.
Tom slo\u017eil tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a sna\u017eil se uklidnit p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se psychicky zhrout\u00ed. Bill jej sledoval a nerv\u00f3zn\u011b si p\u0159itom kousal vnit\u0159n\u00ed stranu l\u00edce. Tom se neh\u00fdbal, u\u017e dokonce ani nemluvil, a tak se Bill rozhodl porozhl\u00e9dnout po pokoji.
Na ledni\u010dce spat\u0159il n\u011bkolik fotografi\u00ed. Popo\u0161el k n\u00ed a zad\u00edval se na n\u011b. Na v\u011bt\u0161in\u011b z nich byla hezk\u00e1 blond\u00fdnka se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Tom byl na dvou fotk\u00e1ch, na jedn\u00e9 blond\u00fdnku obj\u00edmal, na druh\u00e9 l\u00edbal.
„Tvoje p\u0159\u00edtelkyn\u011b?“ Zeptal se Bill a obr\u00e1til se na Toma.
Tom si sundal ruce z obli\u010deje a spat\u0159il, \u017ee Bill ukazuje na blond\u00fdnu na fotk\u00e1ch.
„Byla,“ zamumlal a nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl na fotku, na kterou Bill uk\u00e1zal.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zmaten\u011b naklonil hlavu.<\/div>\n
„Opustila m\u011b,“ vysv\u011btlil Tom.<\/div>\n
„Oh,“ Bill se ch\u00e1pav\u011b pod\u00edval zp\u011bt na fotku. „Tr\u00e1p\u00ed t\u011b to?“ Zeptal se Toma.<\/div>\n
Tom z\u00edral na fotku. „Ne.“<\/div>\n
„M\u011b by tr\u00e1pilo, kdyby m\u011b m\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b opustila.“
„M\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtelkyni?“ Zeptal se Tom nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b, p\u0159estal o\u010dima propalovat fotku a pohl\u00e9dl na Billa.
„Nem\u00e1m,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a posadil se naproti Tomovi. „Ale pokud bych m\u011bl, byl bych smutn\u00fd, kdyby ud\u011blala n\u011bco takov\u00e9ho,“ vysv\u011btlil.<\/p>\n

Tom si povzdechl a nechal hlavu klesnout na st\u016fl. Bill byl t\u00edm posledn\u00edm, co ve sv\u00e9m posran\u00e9m \u017eivot\u011b pot\u0159eboval. Zachr\u00e1nil ho, ud\u011blal dobr\u00fd skutek t\u00edm, \u017ee zabr\u00e1nil mlad\u00e9mu \u010dlov\u011bku vz\u00edt si \u017eivot, nem\u011bl by b\u00fdt za to n\u00e1hodou odm\u011bn\u011bn? Nem\u011bl by se jeho \u017eivot pot\u00e9, co zachr\u00e1nil jin\u00fd lidsk\u00fd \u017eivot, ub\u00edrat lep\u0161\u00edm sm\u011brem? Ne, proto\u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd B\u016fh ani osud ani nic takov\u00e9ho neexistuje. Tak\u017ee m\u00edsto toho byl za dobr\u00fd skutek potrest\u00e1n.<\/p>\n

„Pod\u00edvej, mus\u00edme t\u011b dostat zp\u011bt,“ rozhodl.
„Co? Ne!“ Bill prudce vstal a zb\u011bsile vrt\u011bl hlavou. „Ne,“ opakoval.
„Pod\u00edvej, Bille,“ Tom si povzdechl a tak\u00e9 vstal. „Mus\u00ed\u0161 se vr\u00e1tit, pat\u0159\u00ed\u0161<\/em> tam,“ vysv\u011btloval.
„Nechci se vr\u00e1tit, nechci b\u00fdt op\u011bt pod z\u00e1mkem,“ po\u0159\u00e1d vrt\u011bl hlavou.
„Bille,“ \u0159ekl Tom p\u0159\u00edsn\u011b, pokl\u00e1daje ruku na rameno \u010dernovlas\u00e9ho chlapce.
„Ne!“ zaje\u010del Bill a pleskl Toma po ruce. „Nedot\u00fdkej se m\u011b!“
„Kriste!“ vyk\u0159ikl Tom a zabo\u0159il si ob\u011b ruce do dred\u016f. „Jsi bl\u00e1zen, proboha! Pat\u0159\u00ed\u0161 tam! Copak si to neuv\u011bdomuje\u0161? Nejsi psychicky v po\u0159\u00e1dku na to, abys mohl \u017e\u00edt ve skute\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b. Trp\u011bl bys! Kurva!“ Tom popadl pr\u00e1zdnou sklenici, kter\u00e1 st\u00e1la na stole, a hodil j\u00ed o ze\u010f.<\/p>\n

Bill sebou p\u0159i zvuku rozb\u00edjej\u00edc\u00edho se skla vyd\u011b\u0161en\u011b trhl a zakryl si dlan\u011bmi u\u0161i.
Tom si p\u0159itiskl dlan\u011b na o\u010di a zhluboka se nadechl. Pot\u00e9 se oto\u010dil \u010delem k Billovi.
„Mus\u00edm t\u011b dostat zp\u011bt,“ \u0159ekl tak klidn\u011b, jak jen to v t\u00e9 situaci \u0161lo. „Pouze na klinice jsi v bezpe\u010d\u00ed, nem\u016f\u017ee\u0161 \u017e\u00edt ve skute\u010dn\u00e9m sv\u011bt\u011b, je t\u011b\u017ek\u00fd a krut\u00fd a ty by ses tr\u00e1pil,“ zopakoval to, co se mu ji\u017e sna\u017eil vysv\u011btlit.
„Ne, pokud z\u016fstanu s tebou,“ zamumlal Bill, vyh\u00fdbaje se Tomovu pohledu.
Tom zav\u0159el pevn\u011b o\u010di a mas\u00edroval si sp\u00e1nky. „Bille,“ \u0159ekl nal\u00e9hav\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm se s tebou v bezpe\u010d\u00ed!“<\/div>\n
„Do prdele, Bille!“ zavr\u010del Tom. „Hele, j\u00e1 jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee si tolik cen\u00ed\u0161 m\u00e9 hrdinsk\u00e9 z\u00e1chrany tv\u00e9ho \u017eivota a jsem opravdu r\u00e1d, \u017ees m\u011b poslechl a neud\u011blals to op\u011bt pot\u00e9, co jsem ode\u0161el. Ale ty se mnou prost\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat, rozum\u00ed\u0161? Mus\u00edm t\u011b odv\u00e9zt zp\u011bt.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill tvrdohlav\u011b. „Nemysl\u00edm si, \u017ee to byla n\u00e1hoda, \u017ee jsi tam byl v tu samou dobu a zastavil m\u011b. Chci s tebou z\u016fstat. Zachr\u00e1nils m\u011b a te\u010f si m\u011b tady nech,“ Bill d\u011btinsky zk\u0159\u00ed\u017eil ruce.<\/p>\n

Tom zaklonil hlavu, z \u00fast mu vy\u0161el podivn\u00fd sm\u00edch. Tohle se prost\u011b nemohlo d\u00edt. Ne te\u010f. Ne jemu.
Dopadl zp\u011bt na \u017eidli a promnul si rukou \u010delo. „Fajn,“ povzdechl si. „Fajn, m\u016f\u017ee\u0161 tady dnes v noci z\u016fstat a uvid\u00edme, co p\u0159inese z\u00edt\u0159ek, ano?“ T\u00e1zav\u011b pohl\u00e9dl na Billa.
Bill se usm\u00e1l a nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl spokojen\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
„Pokud se mi bude\u0161 motat do \u017eivota, vykopnu t\u011b, a pak si m\u016f\u017ee\u0161 hledat cestu zp\u011bt s\u00e1m,“ varoval ho Tom a p\u0159ipochodoval k ledni\u010dce. „M\u00e1\u0161 hlad?“ Zeptal se a str\u010dil hlavu do chladu.
Bill pokr\u010dil rameny. Dnes toho sice moc nesn\u011bdl, ale jeho b\u0159icho v\u016fbec neprotestovalo.<\/div>\n
„Hal\u00f3?“ \u0159ekl Tom a oto\u010dil se. „Na n\u011bco jsem se t\u011b ptal.“
„Odpov\u011bd\u011bl jsem.“<\/div>\n
„Dob\u0159e, n\u011bjak se mi nepoda\u0159ilo zachytit odpov\u011b\u010f, tak\u017ee?“ zeptal se a opravdu se sna\u017eil z\u016fstat v klidu.
Bill op\u011bt pokr\u010dil rameny. Tom zast\u00e9nal a rad\u011bji se op\u011bt obr\u00e1til k ledni\u010dce.
„To je jedno, ud\u011bl\u00e1m pizzu, a pokud m\u00e1\u0161 hlad, m\u016f\u017ee\u0161 si pak vz\u00edt kousek.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed a naklonil hlavu na stranu. „Co je pizza?“ zeptal se.
Tom vyt\u00e1hl balen\u00ed pizzy z lednice a hodil jej p\u0159ed Billa. „Jak m\u016f\u017ee\u0161 nev\u011bd\u011bt, co je pizza?“ Nech\u00e1pav\u011b zakroutil hlavou a zapnul troubu.
„D\u00e1 se to v\u016fbec j\u00edst?“ Zeptal se Bill a prstem p\u00edchnul do krabice.<\/div>\n
„J\u00ed se to, co je uvnit\u0159,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, vyt\u00e1hnul pizzu z krabice a sundal z n\u00ed igelitovou f\u00f3li\u00ed.<\/div>\n
„Nevypad\u00e1 to p\u0159\u00edli\u0161 l\u00e1kav\u011b,“ zamumlal Bill a sledoval, jak ji Tom str\u010dil do trouby.<\/div>\n
„Nikdo t\u011b nenut\u00ed to j\u00edst.“ Tom se s povzdechem usadil ke stolu. Z\u00edral na Billa, kter\u00fd si pohr\u00e1val s lemem sv\u00e9ho nemocni\u010dn\u00edho oble\u010den\u00ed.
„Nikdy jsi na klinice nejedl pizzu?“ Prolomil ticho.
Bill zavrt\u011bl hlavou s pohledem up\u0159en\u00fdm ke sv\u00fdm dlan\u00edm.
„Co ti tam d\u00e1vali j\u00edst?“ Byl hodn\u011b zv\u011bdav\u00fd, ale odm\u00edtal si to p\u0159iznat.<\/div>\n
„Chl\u00e9b, zeleninu, pol\u00e9vku,“ Bill pokr\u010dil rameny a klopil pohled.<\/div>\n
„Nic jin\u00e9ho?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Fuj,“ Tom se zatv\u00e1\u0159il znechucen\u011b. „A co dezert?“ ptal se d\u00e1l.<\/div>\n
„Ovoce.“<\/div>\n
„A co \u010dokol\u00e1da? Sladkosti? Bonb\u00f3ny?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a kone\u010dn\u011b op\u011btoval Tom\u016fv pohled. „Sestry \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee je to \u0161patn\u00e9 a \u017ee bych to nem\u011bl j\u00edst.“
Tom se u\u0161kl\u00edbl. „Pak jsou v\u0161echny sestry hloup\u00e9,“ \u0159ekl a \u0161el se pod\u00edvat do trouby, aby zjistil, jak daleko je pizza. Sly\u0161el, jak Bill za jeho z\u00e1dy zalapal po dechu.
„Co je?“ zeptal se Tom, zav\u00edraje troubu. Je\u0161t\u011b dv\u011b minutky a bude hotov\u00e1.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 ur\u00e1\u017eet sestry! Bude\u0161 m\u00edt probl\u00e9m!“ Jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily.<\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l a svalil se op\u011bt na \u017eidli. „Tady ale \u017e\u00e1dn\u00e9 sestry nejsou, nem\u00e1m pravdu?“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a sklopil o\u010di zp\u011bt na st\u016fl. Tom proto\u010dil o\u010dima a vstal, aby vzal tal\u00ed\u0159 a n\u016f\u017e na pizzu. Opravdu nev\u011bd\u011bl, jak by m\u011bl vych\u00e1zet s lidmi jako Bill a byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee lid\u00e9 jako on pat\u0159\u00ed do l\u00e9\u010debny. Nedok\u00e1zal si v\u016fbec p\u0159edstavit, \u017ee by byl norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk schopen \u017e\u00edt s n\u011bk\u00fdm, kdo m\u00e1 psychick\u00e9 pot\u00ed\u017ee.
Bill pat\u0159il na kliniku, kde sestry p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bly, jak s n\u00edm zach\u00e1zet, a Tom m\u011bl v \u00famyslu jej tam hned z\u00edtra vr\u00e1tit. Bez ohledu na Billovy protesty musel naj\u00edt n\u011bjak\u00fd zp\u016fsob.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Tom si pot\u00e1hl z cigarety, zat\u00edmco sledoval osmn\u00e1ctilet\u00e9ho chlapce, kter\u00fd spal v jeho posteli. Rozhodl se nechat Billa sp\u00e1t na posteli a on se ulo\u017eil na mal\u00fd gau\u010d stoj\u00edc\u00ed nedaleko od n\u00ed. Ale nemohl usnout. V\u011bd\u011bl, \u017ee je to hloup\u00e9, ale po\u0159\u00e1d myslel na to, \u017ee je kolem n\u011bj tolik v\u011bc\u00ed, kter\u00fdmi by si mohl Bill ubl\u00ed\u017eit, nebo<\/em> jemu, ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit se usadil n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 n\u011bj a necht\u011bl odej\u00edt.
Ano, byl unaven\u00fd, neuv\u011b\u0159iteln\u011b unaven\u00fd, ale nedok\u00e1zal udr\u017eet sv\u00e9 o\u010di zav\u0159en\u00e9. Tak\u017ee je pevn\u011b up\u0159el do sp\u00edc\u00edho bodu na sv\u00e9 posteli. Sledoval, jak se mal\u00fd hrudn\u00edk pomalu zved\u00e1 a zase kles\u00e1 zp\u011bt.<\/div>\n

<\/div>\n
Naposled si pot\u00e1hl z cigarety a uhasil ji v popeln\u00edku hned vedle pohovky. Lehl si a p\u0159ehodil p\u0159es sebe tenkou deku.<\/p>\n

Tom si nemohl pomoct, ale tak n\u011bjak s Billem souc\u00edtil. V podstat\u011b mu jej bylo opravdu l\u00edto. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co se mu asi stalo, kdy\u017e skon\u010dil s ment\u00e1ln\u00edm probl\u00e9mem. Zajist\u00e9 nem\u011bl r\u00e1d doteky; Tom p\u0159i\u0161el alespo\u0148 na n\u011bco. Nebyl si jist\u00fd, jestli Bill za\u010dal k\u0159i\u010det kv\u016fli tomu, \u017ee se jej dotkl on, nebo mu p\u0159ek\u00e1\u017eely ve\u0161ker\u00e9 doteky; tak jako tak to byl po\u0159\u00e1d probl\u00e9m. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 dal\u0161\u00ed probl\u00e9my Bill m\u011bl. Zd\u00e1lo se, \u017ee je schopen norm\u00e1ln\u011b komunikovat a dokonce i konverzovat. Tom si na Billov\u00fdch konverza\u010dn\u00edch schopnostech nev\u0161iml ni\u010deho divn\u00e9ho; jedin\u00e9, \u010deho si v\u0161iml, bylo, \u017ee reagoval jako d\u00edt\u011b. N\u011bkdy pou\u017e\u00edval v\u00fdrazy, jak\u00e9 pou\u017e\u00edvaj\u00ed jenom d\u011bti a stejn\u011b tak reagoval i na jist\u00e9 v\u011bci. Ale to bylo z\u0159ejm\u011b chybou kliniky, proto\u017ee jej dr\u017eeli pod z\u00e1mkem a zach\u00e1zeli s n\u00edm jako s d\u00edt\u011btem.<\/p>\n

Povzdechl si a sna\u017eil se udr\u017eet o\u010di zav\u0159en\u00e9. Nemohl si pomoct, ale c\u00edtil se trochu \u0161patn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee m\u011bl v pl\u00e1nu vr\u00e1tit Billa hned z\u00edtra na kliniku, ale okam\u017eit\u011b ten pocit potla\u010dil do pozad\u00ed. Opravdu te\u010f ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b nepot\u0159eboval ment\u00e1ln\u011b naru\u0161en\u00e9ho teenagera a krom toho, na klinice ji\u017e po n\u011bm jist\u011b p\u00e1trali.
Dredat\u00fd kluk Billa up\u0159\u00edmn\u011b litoval, proto\u017ee klinika byla odpornou d\u00edrou, ale na druhou stranu, jeho byt nebyl o nic lep\u0161\u00ed. V podstat\u011b st\u00e1l cel\u00fd jeho \u017eivot za hovno, akor\u00e1t kolem n\u011bj neposkakovaly staraj\u00edc\u00ed se sestry, tak\u017ee si mo\u017en\u00e1 Bill nem\u011bl na co st\u011b\u017eovat.
Tom c\u00edtil, \u017ee na n\u011bj kone\u010dn\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00ed sp\u00e1nek. P\u0159edstavoval si Bill\u016fv v\u00fdraz, kdy\u017e poprv\u00e9 ochutnal pizzu, a t\u00e9m\u011b\u0159 se ti\u0161e zasm\u00e1l. Bylo to docela z\u00e1bavn\u00e9. Billovi pizza z\u0159ejm\u011b opravdu chutnala, proto\u017ee sn\u011bdl v\u00edc ne\u017e polovinu, ale Tomovi to nevadilo. Konec konc\u016f, Bill vypadal, \u017ee by m\u011bl n\u011bco d\u011blat se svou v\u00e1hou.<\/p>\n

Zaslechl Bill\u016fv pohyb na posteli a okam\u017eit\u011b otev\u0159el o\u010di. Posadil se, aby se mohl l\u00e9pe pod\u00edvat, ale Bill pouze oto\u010dil hlavu na druhou stranu. Tom nyn\u00ed mohl vid\u011bt jeho tv\u00e1\u0159; vypadal klidn\u011b, ze sp\u00e1nku se jemn\u011b usm\u00edval, jak mu ze rt\u016f unikaly tich\u00e9 v\u00fddechy.
Tom vydechl \u00falevou a svalil se zp\u011bt na pohovku. Na\u0161el spr\u00e1vnou polohu a kone\u010dn\u011b usnul, na rtech poz\u016fstatek mali\u010dk\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/p>\n

autor: Sapere Aude<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: B-kay<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/p>\n

original<\/span><\/a><\/span><\/strong><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Sapere Aude Bill „Tady jsou va\u0161e pap\u00edry, pane Kaulitzi.“ „D\u00edk,“ zamumlal Tom, vyh\u00fdbaj\u00edc se prim\u00e1\u0159\u010dinu pohledu. „Tome,“ povzdechla si a propletla ruce na stole. „Vzpamatujte se. Najd\u011bte si pr\u00e1ci a za\u010dn\u011bte to br\u00e1t kone\u010dn\u011b seri\u00f3zn\u011b, nezahazujte sv\u016fj \u017eivot takov\u00fdmhle zp\u016fsobem.“ Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[594],"tags":[],"class_list":["post-3829","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-barefoot-how-far-do-you-go-when-you-re-in-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3829","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3829"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3829\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3829"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3829"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3829"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}