{"id":3834,"date":"2014-07-24T16:00:00","date_gmt":"2014-07-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3822"},"modified":"2014-07-24T16:00:00","modified_gmt":"2014-07-24T15:00:00","slug":"breaking-through-46","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/24\/breaking-through-46\/","title":{"rendered":"Breaking Through 46."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahojte v\u0161ichni, zase jednou moc d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e u p\u0159edchoz\u00edch d\u00edl\u016f! S pov\u00eddkou se setk\u00e1v\u00e1te na blogu u\u017e p\u016fl roku. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Jste zlat\u00ed<\/em> \ud83d\ude42<\/div>\n

Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, Muck\u00e1tko<\/em> :o*<\/div>\n
<\/p>\n

Dnes je Tv\u016fj den<\/em><\/strong><\/div>\n

\n

Tom se op\u00edral o kuchy\u0148skou linku a z\u00edval tak siln\u011b, a\u017e se mu do o\u010d\u00ed hrnuly slzy. Nejrad\u0161i by je\u0161t\u011b n\u011bkolik hodin spal, ale nemohl. M\u011bl na pr\u00e1ci d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci ne\u017e sp\u00e1nek. P\u0159ipravil si st\u0159\u00edbrn\u00fd podnos a pomalu na n\u011bj za\u010dal kl\u00e1st v\u0161echno, co si p\u0159ipravil. Misku s nakr\u00e1jen\u00fdm ovocem, sn\u011bhob\u00edl\u00fd tal\u00ed\u0159ek s vaflemi – n\u011bkter\u00e9 byly posypan\u00e9 cukrem, na n\u011bkter\u00fdch byl usm\u011bvav\u00fd obli\u010dej\u00edk vytvo\u0159en\u00fd z medu, na dal\u0161\u00edch bylo z nutelly vytvo\u0159en\u00e9 slun\u00ed\u010dko a na dal\u0161\u00ed zase Tom \u0161leha\u010dkou nast\u0159\u00edkal srd\u00ed\u010dko. Do \u0161\u00e1lku nalil hork\u00fd ovocn\u00fd \u010daj, do \u0161t\u00edhl\u00e9 sklenice nalil pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus a v\u0161e naaran\u017eoval na st\u0159\u00edbrn\u00fd t\u00e1c. P\u0159ed misky polo\u017eil polorozkvetl\u00e9 poup\u011b \u010derven\u00e9 r\u016f\u017ee a mezi hrn\u00ed\u010dek s \u010dajem a sklenici s d\u017eusem zasunul pastelov\u011b modrou ob\u00e1lku, kter\u00e1 byla nadepsan\u00e1 pouze Billov\u00fdm jm\u00e9nem. Zp\u011btn\u011b si uv\u011bdomoval, \u017ee se nikdy nedostal do tak romantick\u00e9ho m\u00f3du, aby se okradl o n\u011bkolik hodin sp\u00e1nku nav\u00edc a ve stoje us\u00ednal op\u0159en\u00fd o lednici, jen aby n\u011bkomu druh\u00e9mu p\u0159ipravil kr\u00e1lovskou sn\u00eddani. S t\u00e1cem se ti\u0161e vydal k Billovu pokoji, odkud se oz\u00fdvalo ticho. Je\u0161t\u011b aby ne. Bylo je\u0161t\u011b brzy. Tom ale po\u010d\u00edtal, \u017ee doba Billova obvykl\u00e9ho vst\u00e1v\u00e1n\u00ed se zkr\u00e1t\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e na sv\u00e9m no\u010dn\u00edm stolku uc\u00edt\u00ed v\u016fni sv\u00e9 sn\u00eddan\u011b.<\/p>\n

Jako my\u0161ka proklouzl do Billova pokoje, odlo\u017eil t\u00e1c na no\u010dn\u00ed stolek a rozn\u011b\u017en\u011ble se usm\u00e1l, kdy\u017e vid\u011bl Billa zachumlan\u00e9ho v p\u0159ikr\u00fdvce, \u017ee mu ven \u010douhal jen nos. Zmizel z pokoje pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy Bill zah\u00fdbal nosem jako kr\u00e1l\u00ed\u010dek, zamru\u010del a p\u0159eto\u010dil se obli\u010dejem k no\u010dn\u00edmu stolku. Zamra\u010dil se, kdy\u017e ta v\u016fn\u011b st\u00e1le proudila do jeho nosu a nemizela. Vydechl a otev\u0159el o\u010di. M\u0148oukl, prot\u0159el si o\u010di a zap\u0159el se na pa\u017e\u00edch. Obo\u010d\u00ed mu vyl\u00e9tlo a\u017e k hranici vlas\u016f, kdy\u017e vid\u011bl tu l\u00e1kavou sn\u00eddani na sv\u00e9m no\u010dn\u00edm stolku. Z \u010daje se je\u0161t\u011b kou\u0159ilo, tud\u00ed\u017e musel b\u00fdt hork\u00fd, a to znamenalo, \u017ee tu musel n\u011bkdo b\u00fdt p\u0159ed chvili\u010dkou. Bill se posadil na posteli a rozhl\u00e9dl se po pokoji, jestli se tu Tom n\u011bkde neskr\u00fdv\u00e1 a nepozoruje ho, ale nikde jej neobjevil.<\/p>\n

Sto\u010dil pohled k t\u00e1cu a p\u0159isunul se bl\u00ed\u017e, aby si to posv\u00edcen\u00ed mohl l\u00e9pe prohl\u00e9dnout. Roz\u0161\u00ed\u0159il o\u010di a jeho \u00fasta se rozt\u00e1hla do \u0161irok\u00e9ho \u00fasm\u011bvu, kdy\u017e vzal do prst\u016f rudou r\u016f\u017ei. Pomazlil se s n\u00ed pohledem, p\u0159i\u010dichl si a n\u011bkolikr\u00e1t si s n\u00ed p\u0159ejel po rtech. Tohle bylo to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed r\u00e1no, kter\u00e9 kdy za\u017eil, jen byl trochu smutn\u00fd, \u017ee Tom nepo\u010dkal na pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Z\u00e1rove\u0148 mu vrtalo hlavou, pro\u010d to Tom ud\u011blal. Je\u0161t\u011b nikdy mu nep\u0159inesl sn\u00eddani a\u017e do postele. Nat\u00e1hl se po kousku jahody a str\u010dil si ji do \u00fast, kdy\u017e prsty zavadil o ob\u00e1lku. P\u0159edt\u00edm si j\u00ed nev\u0161iml, proto\u017ee t\u00e1c byl postaven\u00fd tak \u0161ikovn\u011b, \u017ee ob\u00e1lka tvo\u0159ila jen \u00fazkou modrou linku mezi hrn\u00ed\u010dkem a sklenic\u00ed. Vzal ji do prst\u016f a h\u00e1dal, \u017ee v n\u00ed najde vysv\u011btlen\u00ed. Polkl sladk\u00e9 ovoce a prsty ob\u00e1lku rozev\u0159el. Nebyla ani zalepen\u00e1, tak\u017ee ji nebylo t\u0159eba \u0161kubat. Vyndal z n\u00ed sn\u011bhob\u00edl\u00fd pap\u00edr a rozlo\u017eil jej. P\u0159el\u00e9tl o\u010dima hust\u011b popsan\u00fd pap\u00edr a usoudil, \u017ee Tom m\u011bl asi hodn\u011b v\u011bc\u00ed na srdci. Skoro to vypadalo, \u017ee mu na pap\u00edr popsal cel\u00fd postup p\u0159\u00edpravy sn\u00eddan\u011b, \u017ee se tak moc rozepsal. Bill se pohodln\u011b posadil a za\u010detl se.<\/div>\n

\n
Bille,<\/em><\/div>\n
od prvn\u00ed chv\u00edle, kdy jsem T\u011b poprv\u00e9 uvid\u011bl, jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee bude\u0161 jedn\u00edm z lid\u00ed, kte\u0159\u00ed v m\u00e9m \u017eivot\u011b i srdci zanechaj\u00ed nesmazatelnou stopu. Odch\u00e1zel jsem od tebe a st\u00e1le se vracel, abych se ujistil, \u017ee po ka\u017ed\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, po ka\u017ed\u00e9m dopisu, slovu \u010di dotyku, se ta stopa prohloub\u00ed a z\u016fstane nav\u017edy. M\u00e1lokdy se dok\u00e1\u017eu upnout k \u010dlov\u011bku a vzhl\u00ed\u017eet k n\u011bmu. Ale Ty, Bille, jsi pro m\u011b inspirac\u00ed od chv\u00edle, kdy jsem se o tob\u011b dozv\u011bd\u011bl v\u0161echno. Nikdy jsem nepotkal tak \u00fa\u017easnou, citlivou a silnou osobu, kter\u00e1 by i p\u0159es v\u0161echny r\u00e1ny od \u017eivota nakonec dok\u00e1zala na sv\u00fdch rtech vykouzlit \u00fasm\u011bv.<\/em><\/div>\n
U\u017e si nedovedu p\u0159edstavit \u017eivot bez Tebe. Potk\u00e1vat T\u011b v kuchyni, us\u00ednat vedle tebe, odpov\u00eddat na Tv\u00e9 zv\u00eddav\u00e9 ot\u00e1zky.<\/em><\/div>\n
V\u00edm, \u017ee v\u0161echno tohle tu\u0161\u00ed\u0161, ale m\u011bl jsem pocit, \u017ee ta slova pot\u0159ebuj\u00ed b\u00fdt kone\u010dn\u011b vy\u0159\u010dena a\u0165 u\u017e hlasit\u011b, nebo formou dopisu. Proto \u010dte\u0161 tyhle \u0159\u00e1dky zrovna dnes. Vybral jsem si dne\u0161n\u00ed den, abys na n\u011b nikdy nezapomn\u011bl. V\u0161e nejlep\u0161\u00ed k Tv\u00fdm dne\u0161n\u00edm narozenin\u00e1m, Bille. Pop\u0159\u00e1l bych Ti v\u0161e, co se obvykle shrne ve t\u0159ech slovech, ale st\u00e1le bych m\u011bl pocit, \u017ee to nen\u00ed dost na to, abych z oby\u010dejn\u00e9 ned\u011ble ud\u011blal kouzelnou ned\u011bli.<\/em><\/div>\n
P\u0159eji Ti,<\/em><\/div>\n
__abys byl zdrav\u00fd jako rybi\u010dka,<\/em><\/div>\n
__aby \u0161t\u011bst\u00ed zakoplo a upadlo v\u017edy u Tv\u00fdch nohou,<\/em><\/div>\n
__aby si T\u011b prav\u00e1 l\u00e1ska na\u0161la co nejd\u0159\u00edve a z\u016fstala nav\u017edy,<\/em><\/div>\n
__aby ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no, kdy se probud\u00ed\u0161, sv\u00edtilo slunce,<\/em><\/div>\n
__aby se Ti splnily v\u0161echny sny, o kter\u00fdch tajn\u011b sn\u00ed\u0161,<\/em><\/div>\n
__aby ka\u017ed\u00e9 rozhodnut\u00ed, kter\u00e9 ud\u011bl\u00e1\u0161, bylo to spr\u00e1vn\u00e9,<\/em><\/div>\n
__abys v\u017edy na\u0161el tu spr\u00e1vnou cestu,<\/em><\/div>\n
__abys m\u011bl rodinu, kter\u00e1 bude v\u017edy st\u00e1t za Tebou,<\/em><\/div>\n
__aby ses jednou mohl oto\u010dit za sv\u00fdm \u017eivotem a \u0159\u00edct: „St\u00e1lo za to \u017e\u00edt!“<\/em><\/div>\n
__aby se v\u017edy na\u0161lo n\u011bco, co T\u011b p\u0159inut\u00ed pokra\u010dovat, i kdy\u017e c\u00edl nebude vid\u011bt,<\/em><\/div>\n
__aby se Ti splnilo v\u0161echno, co jsem tu vypsal, a hlavn\u011b…<\/em><\/div>\n
…ABYS Z\u016eSTAL TAKOV\u00dd, JAK\u00dd JSI!<\/p>\n

U\u017eij si tento den jako \u017e\u00e1dn\u00fd jin\u00fd, proto\u017ee dnes je jen Tv\u016fj! Dnes vy\u0161lo slunce jen pro Tebe.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Dnes stanou se ze v\u0161ech jen pouh\u00e9 st\u00edny,<\/em><\/div>\n

proto\u017ee dnes jsou Tv\u00e9 narozeniny.<\/em><\/div>\n
Dnes sv\u00edt\u00ed slunce jen pro Tebe,<\/em><\/div>\n
p\u0159ej si n\u011bco a po\u0161li to do nebe.<\/em><\/div>\n
V\u0161e nejlep\u0161\u00ed nejen v tento dne\u0161n\u00ed den,<\/em><\/div>\n
a\u0165 je ka\u017ed\u00fd dal\u0161\u00ed n\u011bco jako kr\u00e1sn\u00fd sen.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

P\u0159en\u00e1dhern\u00e9 narozeniny,<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Tom
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n

<\/em> Krokod\u00fdl\u00ed slzy, kter\u00e9 celou dobu sm\u00e1\u010dely Billovy hork\u00e9 tv\u00e1\u0159e, u\u017e d\u00e1vno nesta\u010dily k tomu, aby vyj\u00e1d\u0159ily, co se v Billovi odehr\u00e1valo. Hlasit\u00fd srdceryvn\u00fd vzlyk opustil Billovo sta\u017een\u00e9 hrdlo a spustil tak hlasit\u00e9 \u0161tkan\u00ed, kter\u00fdm se Bill pomalu zalykal. Bolelo jej srdce tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee sotva d\u00fdchal. Sesko\u010dil z postele, rozrazil dve\u0159e od sv\u00e9ho pokoje a bez klep\u00e1n\u00ed vb\u011bhl k Tomovi. V ruce ma\u010dkal Tom\u016fv dopis a pohledem se Toma sna\u017eil naj\u00edt. Na\u0161el jej sed\u011bt na okraji matrace. Rozb\u011bhl se k n\u011bmu a natiskl se mu do n\u00e1ru\u010de. Tom neudr\u017eel rovnov\u00e1hu a spadl z\u00e1dy na matraci, zat\u00edmco Billa st\u00e1hl s sebou. C\u00edtil, jak mu Bill bre\u010d\u00ed na rameni, tiskne jeho tri\u010dko na span\u00ed a v p\u011bsti drt\u00ed Tom\u016fv dopis.<\/div>\n
„Bille,“ oslovil jej n\u011b\u017en\u011b a pohladil jej po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Tomi, Tomi… j\u00e1,“ vzlykl Bill a znovu se naplno roze\u0161tkal do Tomova krku. Nebyl schopn\u00fd slova. Nebyl schopn\u00fd jedin\u00e9 my\u0161lenky, pohybu, ani pod\u011bkov\u00e1n\u00ed. Jedin\u00e9, co c\u00edtil, bylo horko uvnit\u0159 jeho hrudn\u00edku, mraven\u010den\u00ed v jeho b\u0159ichu a nekone\u010dn\u00e9 dojet\u00ed.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny,“ \u0161pitl mu Tom s \u00fasm\u011bvem do ucha a objal jej. Po tomhle p\u0159\u00e1n\u00ed Bill hlasit\u011b popot\u00e1hl. Tom se pousm\u00e1l a pokusil se s Billem posadit. „No tak! Neplakej. Co by to bylo za narozeniny, kdybys je proplakal?“ usm\u00e1l se a prsty za\u010dal ot\u00edrat Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Nikdy jsem… nikdy mi nikdo… Tomi,“ zak\u0148u\u010del Bill a d\u00edval se na Toma skrz mo\u0159e slz, kter\u00e9 se mu tvo\u0159ilo pod v\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„No tak. Pokud bude\u0161 p\u0159i ka\u017ed\u00e9m d\u00e1rku bre\u010det, m\u011bl by sis trochu slz nechat i na pozd\u011bji,“ nazna\u010dil Tom, \u017ee sn\u00eddan\u00ed a dopisem k narozenin\u00e1m je\u0161t\u011b nic nekon\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tak, jak mu Bill visel kolem krku s nohama obto\u010den\u00fdma kolem pasu, jej Tom vzal kolem pasu a opatrn\u011b pod zade\u010dkem, zvedl se z postele a s Billem jako s medv\u00eddkem koalou \u0161el k Billovi do pokoje, kde na no\u010dn\u00edm stolku st\u00e1la nedot\u010den\u00e1 sn\u00eddan\u011b. Posadil se na matraci a l\u00edbl Billa na \u010delo.<\/div>\n

„Koukej se pustit do sv\u00e9 narozeninov\u00e9 sn\u00eddan\u011b. Vst\u00e1val jsem kv\u016fli n\u00ed proklat\u011b brzo,“ zasm\u00e1l se Tom, ale nejd\u0159\u00edv Billovi podal balen\u00ed pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f, kter\u00e9 vid\u011bl le\u017eet na stolku. Bill si jeden poslu\u0161n\u011b vzal, hlasit\u011b zatroubil a skeln\u00fdma o\u010dima se pod\u00edval na Toma. Kone\u010dn\u011b nebyla jeho tv\u00e1\u0159 tak rozmazan\u00e1.<\/div>\n
„Tomi.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee ten dopis nebyl tak \u00fapln\u00fd propad\u00e1k,“ po\u0161kr\u00e1bal se Tom na z\u00e1tylku. Za tu b\u00e1sni\u010dku se styd\u011bl. Podle n\u011bj vypadala, jako by ji slo\u017eil prv\u00e1k. Ani zdaleka nebyla tak \u00fa\u017easn\u00e1 jako ty, kter\u00e9 skl\u00e1dal Bill.<\/div>\n
„Bylo to to nej-nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy-kdy dostal,“ popot\u00e1hl Bill a pol\u00edbil Toma na \u00fasta. Musel. Nebyl \u010das p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli m\u016f\u017ee, ani \u010dekat, a\u017e to ud\u011bl\u00e1 Tom. Uvnit\u0159 n\u011bj jej v\u0161echno bolelo a polibek byl jedin\u00fd zp\u016fsob, jako n\u011bco z t\u00e9 radosti p\u0159edat Tomovi.<\/div>\n
„S t\u00edm nej je\u0161t\u011b po\u010dkej. Je teprve r\u00e1no,“ zamrkal Tom li\u0161\u00e1cky a podal Billovi t\u00e1c se sn\u00eddan\u00ed. \u0160leha\u010dka na vafl\u00edch u\u017e malinko klesla, ale st\u00e1le bylo poznat, co je tam nakresleno. Bill se s fun\u011bn\u00edm do sn\u00eddan\u011b pustil a ob\u010das musel svoji \u010dinnost p\u0159eru\u0161it, aby se mohl nadechnout nebo vysmrkat.<\/p>\n

Po vypit\u00ed posledn\u00edho dou\u0161ku ovocn\u00e9ho \u010daje se op\u0159el o Tomovo t\u011blo a objal jej. Polo\u017eil si hlavu na jeho rameno a nechal se obj\u00edmat. To emo\u010dn\u00ed vyp\u011bt\u00ed mu celkem dalo zabrat. Jeho srdce bilo rychleji ne\u017e obvykle a ne a ne se uklidnit.<\/div>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d,“ pov\u011bd\u011bl mu Tom. Bill se odt\u00e1hl od Tomova krku a pod\u00edval se Tomovi do tv\u00e1\u0159e. Dokonce i jeho o\u010di se na Billa usm\u00edvaly.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky,“ sv\u011b\u0159il se mu Bill a unaven\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Obl\u00e9kni se, a pak p\u0159ij\u010f dol\u016f, dob\u0159e?“ l\u00edbl Tom Billa na \u00fasta a posadil jej na matraci.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a vyprov\u00e1zel Toma celou cestu z pokoje. Jakmile Tom ode\u0161el, sklonil Bill tv\u00e1\u0159 k dopisu, kter\u00fd \u017emoulal ve sv\u00e9 dlani a opatrn\u011b narovnal pokr\u010den\u00e9 okraje. Polo\u017eil dopis na no\u010dn\u00ed stolek a p\u0159e\u0161el ke sk\u0159\u00edni, aby se obl\u00e9kl. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee zapomn\u011bl na sv\u00e9 vlastn\u00ed narozeniny, zat\u00edmco Tom mu p\u0159ipravil takov\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

Sch\u00e1zel dol\u016f, kdy\u017e jej Tom odchytl pod schody a stiskl jeho ramena, aby mu zabr\u00e1nil v dal\u0161\u00edch kroc\u00edch.<\/div>\n

„Slib mi, \u017ee nebude\u0161 zase plakat,“ nal\u00e9hal Tom. Bill zamrkal.<\/div>\n
„Zkus\u00edm to,“ p\u00edpl Bill a po uvoln\u011bn\u00ed Tomova sev\u0159en\u00ed do\u0161el do kuchyn\u011b. Na j\u00eddeln\u00edm stole st\u00e1l p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd marcip\u00e1nov\u00fd dort a vedle n\u011bj le\u017eelo n\u011bkolik d\u00e1re\u010dk\u016f. Bill se pod\u00edval na Toma a do o\u010d\u00ed mu okam\u017eit\u011b vhrklo n\u011bkolik slz. Sna\u017eil se rychle mrkat, aby je zahnal, proto\u017ee sl\u00edbil, \u017ee zkus\u00ed neplakat. U kuchy\u0148sk\u00e9 linky st\u00e1li Gordon se Simone a oba se na Billa usm\u00edvali.<\/div>\n
„V\u0161echno nejlep\u0161\u00ed, Bille,“ pot\u0159\u00e1sl mu rukou Gordon a uvolnil m\u00edsto Simone.<\/div>\n
„Kr\u00e1sn\u00e9 narozeniny, zlat\u00ed\u010dko,“ promluvila Simone sametov\u00fdm hlasem a jemn\u011b sev\u0159ela Billa v n\u00e1ru\u010di, hlad\u00edc jeho vlasy.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ p\u00edpl Bill. V\u0161ichni sly\u0161eli v jeho hlase dojet\u00ed.<\/div>\n
„Volal tv\u016fj t\u00e1ta. Je mimo zemi, ale p\u0159ijede ti osobn\u011b pop\u0159\u00e1t hned, jak to bude mo\u017en\u00e9. Poslal ti ale d\u00e1rek,“ uk\u00e1zala Simone na d\u00e1rky. Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Tak sfoukni sv\u00ed\u010dky a n\u011bco si p\u0159ej,“ \u0159ekl Tom, zat\u00edmco se ujal zapalov\u00e1n\u00ed sv\u00ed\u010dek na dortu. Zap\u00e1lil posledn\u00ed a p\u0159i\u0161oupl dort k Billovi. Bill sjel pohledem v\u0161echny v kuchyni, naklonil se k dortu a v hlav\u011b si p\u0159em\u00edtaj\u00edc sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, p\u0159iv\u0159el o\u010di a sv\u00ed\u010dky sfoukl. Otev\u0159el o\u010di a usm\u00e1l se, \u017ee se mu poda\u0159ilo sv\u00ed\u010dky sfouknout v\u0161echny hned na poprv\u00e9.<\/div>\n
„Bude\u0161 cht\u00edt kousek dortu hned nebo jej nech\u00e1me a\u017e na odpoledne, Bille?“ zeptala se Simone.<\/div>\n
„J\u00e1… jestli chcete vy.“<\/div>\n
„No je to tv\u016fj dort, tak\u017ee my po\u010dk\u00e1me, a\u017e ho rozkroj\u00ed\u0161. Ale jeliko\u017e jsme po sn\u00eddani, mohli bychom ho nechat na odpoledne jako z\u00e1kusek,“ navrhla Simone.<\/div>\n
„To by bylo bezva,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a sledoval, jak jeho dort miz\u00ed ze stolu, aby se dal d\u00e1l chladit, dokud na n\u011bj nep\u0159ijde \u0159ada.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edch n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut Bill str\u00e1vil d\u011bkov\u00e1n\u00edm, dojat\u00fdm f\u0148uk\u00e1n\u00edm a lamentov\u00e1n\u00edm, \u017ee mu nemuseli kupovat \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u00e1rky. V hloubi du\u0161e ale sk\u00e1kal dva metry vysoko, proto\u017ee m\u011bl obrovskou radost. Nesta\u010dil se divit, jak rychle mu Tom pomohl s odnosem d\u00e1rk\u016f do pokoje, pomohl mu vybrat hezk\u00e9 oble\u010den\u00ed a \u0159ekl mu, \u017ee na n\u011bj po\u010dk\u00e1 dole.<\/div>\n

Dal\u0161\u00edm bodem Billova narozeninov\u00e9ho dne byl slavnostn\u00ed ob\u011bd v jedn\u00e9 lep\u0161\u00ed restauraci. Tom nal\u00e9hal, aby si Bill objednal cokoli, na co m\u00e1 chu\u0165, ani\u017e by se ohl\u00ed\u017eel na cenu. Po dokonal\u00e9 sn\u00eddani, d\u00e1rc\u00edch a dortu, dostal Bill \u00fa\u017easn\u00fd ob\u011bd. Aby jim trochu vytr\u00e1vilo, se rozhodli, \u017ee se trochu projdou m\u011bstem, p\u0159i\u010dem\u017e Tom Billovi koupil gumov\u00e1 zv\u00ed\u0159\u00e1tka v pap\u00edrov\u00e9m pytl\u00edku, aby si p\u0159ipomn\u011bli ty nesm\u011bl\u00e9 \u010dasy v l\u00e9\u010debn\u011b. Bill se poka\u017ed\u00e9 sladce usm\u00e1l a nep\u0159est\u00e1val \u017emoulat sladkou gumu, co chv\u00edli nab\u00edzej\u00edc i Tomovi.<\/p>\n

P\u0159esn\u011b podle pl\u00e1nu Simone s Gordonem vyklidili pole hned po ob\u011bd\u011b, a kdy\u017e se Bill s Tomem vr\u00e1tili z m\u011bsta, byl d\u016fm u\u017e pr\u00e1zdn\u00fd. Tedy skoro pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n

„Poj\u010f se mnou. M\u00e1m pro tebe je\u0161t\u011b jeden mal\u00fd d\u00e1rek,“ hm\u00e1tl Tom po Billov\u011b ruce a vedl jej k sob\u011b do pokoje.<\/div>\n
„Tomi, pros\u00edm, j\u00e1 u\u017e nic nechci. Dal jsi mi toho tolik,“ k\u0148oural Bill.<\/div>\n
„Tady,“ podal Billovi Tom zabalen\u00fd d\u00e1rek a donutil jej posadit se na postel. „Rozbal to,“ pob\u00eddnul jej Tom. Bill sklonil pohled ke sv\u00fdm ruk\u00e1m a uctiv\u011b se jal rozvazovat modrou ma\u0161li a opatrn\u011b rozbalovat balic\u00ed pap\u00edr. Do kl\u00edna mu vypadla zar\u00e1movan\u00e1 fotka. Bill ji uchopil do rukou a zad\u00edval se na obr\u00e1zek. Le\u017eel na pol\u0161t\u00e1\u0159i a pravd\u011bpodobn\u011b spal, proto\u017ee si nepamatoval, \u017ee by jej Tom fotil. Tomovy rty se n\u011b\u017en\u011b op\u00edraly o Billovo \u010delo a jeho o\u010di byly proc\u00edt\u011bn\u011b p\u0159iv\u0159en\u00e9. Billovi se zadrhl dech v hrdle. C\u00edtil z t\u00e9 fotky n\u011bco n\u00e1dhern\u00e9ho, magick\u00e9ho, pozitivn\u00edho. Jako by se Tomovi povedlo zachytit n\u011bco, co u\u017e bylo d\u00e1vno zapomenuto. Str\u00e1vil d\u00edv\u00e1n\u00edm se na fotku a pro\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm v\u0161ech pocit\u016f, kter\u00e9 to v n\u011bm vyvol\u00e1valo n\u011bkolik dlouh\u00fdch chvil. Nemohl o\u010di odtrhnout od toho n\u011b\u017en\u00e9ho spojen\u00ed jeho k\u016f\u017ee s Tomov\u00fdmi rty. Dokonce i ve sp\u00e1nku byl Tom po jeho boku, chr\u00e1nil jej a ope\u010dov\u00e1val s takovou jemnost\u00ed, \u017ee si na fotce p\u0159i\u0161el jako porcel\u00e1nov\u00e1 panenka.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti?“ zeptal se Tom, kdy\u017e Bill dlouho nic ne\u0159\u00edkal. Bill na m\u00edsto odpov\u011bdi p\u0159elezl do Tomova kl\u00edna a dnes snad po tis\u00edc\u00ed Toma pevn\u011b objal.<\/div>\n
„Je n\u00e1dhern\u00e1. Kr\u00e1sn\u00e1. D\u011bkuji,“ za\u0161eptal a pevn\u011b Toma stiskl. Odklonil se a h\u0159ejiv\u011b se na Toma usm\u00e1l, tisknouc si fotku ke sv\u00e9mu srdci. Naklonil se k Tomovi a hluboce ho pol\u00edbil. Horliv\u011b s\u00e1l jeho ret a tla\u010dil se na jeho t\u011blo, \u017ee se Tom musel pa\u017e\u00ed zap\u00edrat o matraci, aby se nep\u0159ev\u00e1\u017eil a neupadl.<\/p>\n

„Pak douf\u00e1m, \u017ee jsi p\u0159ipraven\u00fd na bohu\u017eel u\u017e posledn\u00ed d\u00e1rek,“ p\u0159ejel Tom palcem po Billov\u00fdch rtech.<\/div>\n

„Tomi, ne. Pros\u00edm. U\u017e sta\u010d\u00ed. C\u00edt\u00edm se hloup\u011b,“ sklonil Bill hlavu.<\/div>\n
„Bude\u0161 to milovat, v\u011b\u0159 mi,“ sliboval Tom.<\/div>\n
„Slibuje\u0161, \u017ee u\u017e posledn\u00ed?“<\/div>\n
„Posledn\u00ed, ale nejlep\u0161\u00ed,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Je ve tv\u00e9m pokoji na posteli,“ navigoval jej Tom a sledoval, jak p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 protesty Bill rychle seskakuje z jeho kl\u00edna a vyd\u00e1v\u00e1 se do sv\u00e9ho pokoje. Tom jej rychle n\u00e1sledoval, aby mu neunikla Billova reakce. Oba ve\u0161li dovnit\u0159 a Tom se usm\u00e1l, kdy\u017e jeho m\u00e1ma dodr\u017eela ve\u0161ker\u00e9 instrukce.<\/div>\n
Na Billov\u011b posteli le\u017eel sv\u011btl\u00fd prout\u011bn\u00fd ko\u0161\u00edk s obrovskou fialovou ma\u0161l\u00ed na boku a uvnit\u0159 sed\u011blo mal\u00e9 medov\u011b zbarven\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko \u0161arpeje s \u010dernou tlami\u010dkou, kter\u00e9 si oba p\u0159\u00edchoz\u00ed zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eelo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
„Tomi,“ vyp\u00edskl Bill. „To je… poma\u010dkan\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko!“ vyk\u0159ikl a nahrnul se k posteli. Vyt\u00e1hl pejska z ko\u0161\u00edku a okam\u017eit\u011b jej objal. Pejsek o\u010dichal Billovi tv\u00e1\u0159 a hned jej obda\u0159il po\u0159\u00e1dn\u00fdm l\u00edzancem. Bill se zvoniv\u011b zasm\u00e1l a vtiskl pejskovi polibek na hlavi\u010dku. Tom se zasm\u00e1l, kdy\u017e sly\u0161el, jak Bill pojmenoval rasu pejska.<\/div>\n
„Je to \u0161arpej,“ uvedl Tom na pravou m\u00edru, ale vypadalo to, \u017ee v\u0161echno kolem je zapomenuto. St\u0159edem Billova vesm\u00edru se stala mal\u00e1, batoliv\u00e1, poma\u010dkan\u00e1<\/em> a hrav\u00e1 koule, kter\u00e1 okam\u017eit\u011b poznala, ke komu pat\u0159\u00ed. Stejn\u011b jako Bill ne\u0161et\u0159il polibky pro pejska, tak \u0161t\u011bn\u011b ne\u0161et\u0159ilo l\u00e1skypln\u00fdmi ol\u00edznut\u00edmi Billov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Opravdu je m\u016fj, Tomi?“ zeptal se Bill a s pejskem v n\u00e1ru\u010di vstal z postele.<\/div>\n
„Jen jestli n\u011bjak\u00fd polibek zbyde i pro m\u011b,“ pohladil mal\u00e9ho hafana po hlavi\u010dce a pot\u00e9 si p\u0159it\u00e1hl Bill\u016fv obli\u010dej ke sv\u00e9mu. P\u0159ekvapen\u011b ustoupil o krok dozadu, s jakou vervou se na n\u011bj Bill vrhl. Mlaskav\u011b Toma l\u00edbal a spokojen\u011b fun\u011bl. Tom si p\u0159idr\u017eoval Billa u sebe nejen za pas, ale i za tv\u00e1\u0159. Zasm\u00e1l se a ne\u010dekan\u011b se od Billa odklonil, kdy\u017e jej \u0161t\u011bn\u011b ol\u00edzlo na krku.<\/div>\n
„Oh bl\u00e9,“ zasm\u00e1l se a ut\u0159el si sliny ze sv\u00e9ho krku.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161 se mu, Tomi,“ usm\u00e1l se Bill a jeho o\u010di se rozz\u00e1\u0159ily.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d. Lep\u0161\u00ed b\u00fdt poslintan\u00fd ne\u017e pokousan\u00fd,“ poznamenal Tom. „Jinak t\u00e1mhle v ta\u0161ce m\u00e1 nov\u00e9 misky, jsou tam n\u011bjak\u00e9 ps\u00ed kapsi\u010dky, granulky a hlavn\u011b je tam p\u0159\u00edru\u010dka, jak se o n\u011bj starat,“ uk\u00e1zal Tom na k\u0159eslo, kde st\u00e1la napln\u011bn\u00e1 ta\u0161ka.<\/div>\n
„Hned si to v\u0161echno prostuduju,“ sl\u00edbil Bill. „M\u00e1\u0161 hlad, mr\u0148ousku? Nebo \u017e\u00edze\u0148?“ zeptal se pejska a roze\u0161el se k ta\u0161ce. Tom se usm\u00e1l a oto\u010dil se k odchodu.<\/div>\n
„Tomi?“<\/div>\n
„Ano?“ oto\u010dil se Tom je\u0161t\u011b.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ p\u00edpl Bill a v\u00e1\u017en\u011b se Tomovi pod\u00edval do obli\u010deje.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 za\u010d.“<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Ve\u010der se Tom odebral s v\u011bcmi na span\u00ed do koupelny, aby si dal sprchu. Billa zanechal ve sv\u00e9m pokoji na posteli s jeho nov\u00fdm d\u00e1rkem, kter\u00fd byl ale z celodenn\u00edho hran\u00ed a tah\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed tak unaven\u00fd, \u017ee usnul vedle Billa na matraci. Bill se d\u00edval na sp\u00edc\u00ed klub\u00ed\u010dko, hladil jeho zvr\u00e1sn\u011bnou k\u016f\u017ei a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Za\u017eil nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed den sv\u00e9ho \u017eivota, a to d\u00edky Tomovi. Pomalu mu za\u010d\u00ednalo znovu doch\u00e1zet, co v\u0161echno pro n\u011bj Tom ud\u011blal. Usly\u0161el dole zvonit telefon, a tak se opatrn\u011b zvedl, aby neprobudil pejska, a rozeb\u011bhl se dol\u016f.<\/p><\/div>\n

„Halo?“<\/div>\n
„Bille? To jsem j\u00e1. T\u00e1ta,“<\/em> ozvalo se.<\/div>\n
„Ahoj tati,“ pozdravil Bill malinko sklesle.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti pop\u0159\u00e1t v\u0161echno nejlep\u0161\u00ed k narozenin\u00e1m alespo\u0148 takhle. P\u0159ijedu, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Ano? Bille?“<\/em> Bill hlasit\u011b popot\u00e1hl. „Bille, co se stalo?“<\/em> znejist\u011bl J\u00f6rg.<\/div>\n
„Tom… Tom… on…,“ koktal Bill a za\u010d\u00ednal znovu dojet\u00edm plakat. Bylo toho moc. Nemohl tolik \u0161t\u011bst\u00ed a radosti dr\u017eet v sob\u011b. J\u00f6rg se vyd\u011bsil. V tu chv\u00edli mu to nep\u0159i\u0161lo ani trochu absurdn\u00ed, proto se zeptal na rovinu.<\/div>\n
„Bille, co se stalo? Tom ti ubl\u00ed\u017eil? Ud\u011blal ti n\u011bco? Mus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edct, Bille. Co ti ud\u011blal?“<\/em> ptal se rychle. Bill vzlykal otci do telefonu t\u00e9m\u011b\u0159 neschopn\u00fd slova, co\u017e J\u00f6rgovi trhalo srdce.<\/div>\n
„Ud\u011blal mi… narozeninovou sn\u00eddani, napsal-napsal mi p\u0159\u00e1n\u00ed, dostal jsem-jsem dort, d\u00e1rky a Tom… Tom… mi koupil pejska,“ vzlykl Bill hlasit\u011b a lapal po dechu. J\u00f6rg na druh\u00e9 stran\u011b pook\u0159\u00e1l a posl\u00e9ze mu z oka skanula jedna osam\u011bl\u00e1 slza. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee Tom jeho synovi p\u0159ipravil ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed narozeninov\u00fd den a podle toho, jak mu Bill \u0161tkal do sluch\u00e1tka, se pr\u00e1v\u011b zalykal dojet\u00edm, \u0161t\u011bst\u00edm a radost\u00ed. J\u00f6rg se zastyd\u011bl, jak jej v\u016fbec mohlo napadnout, \u017ee by Tom jeho synovi ubl\u00ed\u017eil. Tom byl ta posledn\u00ed osoba, kter\u00e1 by Billovi zk\u0159ivila by\u0165 jen jedin\u00fd vl\u00e1sek na hlav\u011b.<\/div>\n
„Bille, to je p\u0159ece kr\u00e1sn\u00e9. Neplakej, zlat\u00ed\u010dko,“<\/em> uklid\u0148oval jej J\u00f6rg. Bill popot\u00e1hl.<\/div>\n
„Tati, j\u00e1… j\u00e1… Toma miluju. Bol\u00ed to. Uvnit\u0159,“ dostal ze sebe.<\/p>\n

J\u00f6rg se zarazil, jen co jeho syn vyslovil ta slova. V\u011bd\u011bl, \u017ee k tomu jednou dojde. Tu\u0161il to u\u017e tak dlouho. Vlastn\u011b od chv\u00edle, kdy vid\u011bl Billa sed\u011bt na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b tehdy na pouti, ale sly\u0161et to z Billov\u00fdch \u00fast bylo n\u011bco kompletn\u011b odli\u0161n\u00e9ho. Nemohl si najednou vybrat, jestli je to dobr\u00e1 nebo \u0161patn\u00e1 zpr\u00e1va, ale pak mu hlavou projelo v\u0161echno, co kdy Tom \u0159ekl nebo ud\u011blal, a\u0165 u\u017e pro J\u00f6rga nebo pro Billa. Sklonil hlavu i se sluch\u00e1tkem a pousm\u00e1l se.<\/div>\n

„L\u00e1ska je p\u0159eci kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc, Bille, neplakej,“<\/em> uklid\u0148oval syna.<\/div>\n
„Tom dneska… dneska… nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it.“<\/div>\n
„To j\u00e1 taky ne,“<\/em> vydechl J\u00f6rg pravdiv\u011b. „Billi, jdi si te\u010f odpo\u010dinout, ano? Vyspi se na to, a jak p\u0159ijedu, tak si o tom promluv\u00edme, ano? Pom\u016f\u017eu ti, Billi. Te\u010f u\u017e se netrap. M\u00e1m t\u011b moc r\u00e1d,“<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, tati. Ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj.“<\/p>\n

<\/em> Bill polo\u017eil sluch\u00e1tko a uplakan\u00fd \u0161el zp\u011bt k Tomovi do pokoje. P\u0159ipadal si jako hlup\u00e1k, kdy\u017e jej dnes rozplakala ka\u017ed\u00e1 v\u011bc, ale on nikdy tolik kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed najednou neza\u017eil.<\/div>\n

Mluvil s otcem pom\u011brn\u011b dlouho, a p\u0159esto se z koupelny je\u0161t\u011b oz\u00fdvala tekouc\u00ed voda. Bill se zav\u0159el v pokoji a bez dovolen\u00ed s\u00e1hnul po Tomov\u011b zapnut\u00e9m notebooku. Odpoledne spolu hledali je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 informace ohledn\u011b pejska, a tak na hlavn\u00ed str\u00e1nce z\u016fstalo zapnut\u00e9 okno internetov\u00e9ho prohl\u00ed\u017ee\u010de. Bill se ohl\u00e9dl, jestli nikdo nestoj\u00ed ve dve\u0159\u00edch, klikl do pol\u00ed\u010dka pro vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed a jeho prsty se rozeb\u011bhly po kl\u00e1vesnici. Jakmile dopsal posledn\u00ed p\u00edsmenko, zkontroloval, zda v n\u011bjak\u00e9m slov\u011b nem\u00e1 chybu, ne\u017e se rozhodl kliknout na ‚Hledat‘. V ok\u00fdnku stalo:<\/div>\n
\n

Jak n\u011bkomu \u0159\u00edct MILUJI T\u011a?<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tenhle d\u00edl jsem zbo\u017e\u0148ovala od za\u010d\u00e1tku do konce, kdy\u017e jsem ho psala, ale pak p\u0159i\u0161ly moje vlastn\u00ed narozeniny, a byly pravd\u011bpodobn\u011b ty nehor\u0161\u00ed, jak\u00e9 jsem kdy za\u017eila. Miluju na psan\u00ed pov\u00eddek v\u0161echno, ale jedno opravdu nen\u00e1vid\u00edm, a to, \u017ee tam je mo\u017en\u00e9 i nemo\u017en\u00e9. Kdy\u017e chci, aby byly dv\u011b osoby spolu, tak spolu budou, kdy\u017e chci, aby pov\u00eddka dob\u0159e skon\u010dila, tak skon\u010d\u00ed, a kdy\u017e jsem cht\u011bla, aby Tom pro Billa p\u0159ipravil ty nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed narozeniny, tak se tak stalo a j\u00e1 se po sv\u00fdch narozenin\u00e1ch p\u0159istihla, jak nesm\u00edrn\u011b m\u00e9mu pov\u00eddkov\u00e9mu Billovi v tomhle d\u00edle z\u00e1vid\u00edm.<\/em><\/div>\n

A\u010dkoli n\u011bkdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee narozeninov\u00fd den pro n\u011bj nen\u00ed ni\u010d\u00edm speci\u00e1ln\u00ed, tak l\u017ee. Ka\u017ed\u00fd si r\u00e1no v ten jedin\u00fd den v roce uv\u011bdom\u00ed, \u017ee dnes je jeho den. P\u0159ejte sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm jinak ne\u017e p\u0159es sms nebo Facebook, a pokud v\u00e1m na nich opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed, dejte si tu pr\u00e1ci a vymyslete pro n\u011b d\u00e1rek, kter\u00fd je pot\u011b\u0161\u00ed a dojet\u00edm rozpl\u00e1\u010de, i kdy\u017e nebude m\u00edt p\u011btim\u00edstnou hodnotu. Nev\u00edm, odkud se vzal ten podivn\u00fd zvyk darovat si pen\u00edze v ob\u00e1lce, proto\u017ee to pro m\u011b znamen\u00e1, \u017ee ten \u010dlov\u011bk se c\u00edt\u00ed povinen mi n\u011bco darovat a nem\u00e1 n\u00e1ladu na vym\u00fd\u0161len\u00ed d\u00e1rku, a proto m\u011b odbude jednou ob\u00e1lkou, aby m\u011b m\u011bl co nejd\u0159\u00edve z krku.<\/em><\/div>\n
Cht\u011bla bych vyu\u017e\u00edt tenhle d\u00edl pro mal\u00e9 poselstv\u00ed.<\/em><\/div>\n
Poslouchejte svoje bl\u00edzk\u00e9, v\u0161\u00edmejte si, kdy\u017e mluv\u00ed o mali\u010dkostech, kter\u00e9 by si p\u0159\u00e1li, proto\u017ee pak ud\u011bl\u00e1te jejich narozeninov\u00e9 dny opravdu n\u00e1dhern\u00e9. M.<\/em> :o*<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahojte v\u0161ichni, zase jednou moc d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e u p\u0159edchoz\u00edch d\u00edl\u016f! S pov\u00eddkou se setk\u00e1v\u00e1te na blogu u\u017e p\u016fl roku. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. Jste zlat\u00ed \ud83d\ude42 Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed, Muck\u00e1tko :o* Dnes je Tv\u016fj den Tom se op\u00edral o kuchy\u0148skou linku a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3834","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3834","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3834"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3834\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3834"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3834"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3834"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}