{"id":3859,"date":"2014-07-14T17:00:00","date_gmt":"2014-07-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3847"},"modified":"2014-07-14T17:00:00","modified_gmt":"2014-07-14T16:00:00","slug":"zakon-ulice-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/14\/zakon-ulice-4\/","title":{"rendered":"Z\u00e1kon ulice 4."},"content":{"rendered":"
autor: Cherie<\/p>\n

<\/strong> S prot\u0159en\u00edm o\u010d\u00ed jsem se posadil a spustil nohy p\u0159es okraj postele, na kter\u00e9 jsem sed\u011bl. Po lev\u00e9m boku mi le\u017eela sto\u010den\u00e1 vysok\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 kostnat\u00e1 blond\u00fdnka, po prav\u00e9m men\u0161\u00ed a podsadit\u011bj\u0161\u00ed \u010dernovl\u00e1ska. Uchechtnul jsem se. Byli jsme v m\u00e9m pokoji, kter\u00fd byl v na\u0161\u00ed skr\u00fd\u0161i, tedy v opu\u0161t\u011bn\u00e9m nemocni\u010dn\u00edm skladu. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed z gangu toti\u017e nem\u011bla kam j\u00edt, nato\u017e aby m\u011bli kde bydlet, tak jsme vybudovali pokoje pro p\u0159eb\u00fdv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edmo tady. Nebylo to nic luxusn\u00edho, v ka\u017ed\u00e9m byla postel, no\u010dn\u00ed stolek a p\u00e1r polic na odkl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u011bc\u00ed. Koupelen tu bylo p\u00e1r a museli jsme se o n\u011b d\u011blit, nikdo si v\u0161ak nest\u011b\u017eoval. My jsme tento zp\u016fsob \u017eivota milovali.<\/p>\n

Vstal jsem z postele a obl\u00e9kl jsem se. S\u00e1hl jsem po hrnku s \u010dajem, kter\u00fd st\u00e1l na stolku. Byl ledov\u011b studen\u00fd a u\u017e nem\u011bl zrovna nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed chu\u0165. Co sis myslel, ty blbe\u010dku, v\u017edy\u0165 to tady le\u017e\u00ed kdov\u00edjak dlouho.<\/em> S \u00fa\u0161klebkem jsem polknul pouze jeden lok a p\u0159es hlavu si p\u0159et\u00e1hl volnou \u010dernou mikinu. Na chv\u00edli jsem zav\u00e1hal, zda nem\u00e1m vzbudit i Rebecu a Taru, pak jsem si \u0159ekl, \u017ee a\u017e se vzbud\u00ed, tak za n\u00e1mi stejn\u011b dojdou samy, tak\u017ee jsem s tichost\u00ed zav\u0159el dve\u0159e a prob\u011bhl dlouhou chodbou do spole\u010dn\u00e9 m\u00edstnosti, kde jsme se sch\u00e1zeli. Ne, \u017ee by se mi po r\u00e1nu cht\u011blo b\u011bhat, ale z t\u00e9 chodby m\u00e1m v\u017edy stra\u0161n\u011b \u0161patn\u00e9 pocity \u00fazkosti, tak\u017ee ji prob\u00edh\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 poka\u017ed\u00e9.<\/p>\n

„\u010cau Bille,“ zvedl ke mn\u011b o\u010di Gustav. Zvednul jsem mu ruku na pozdrav a svalil se naproti n\u011bmu do k\u0159esla. „Dej si kafe, je \u010derstv\u00fd,“ p\u0159isunul ke mn\u011b plastov\u00fd kel\u00edmek, kter\u00fd m\u011b v rukou nep\u0159\u00edjemn\u011b p\u00e1lil.<\/div>\n

„Jo a v\u00fdjime\u010dn\u011b nekraden\u00fd,“ dodal se sm\u00edchem Lukas, op\u00edraj\u00edce se o gau\u010d, na kter\u00e9m se Gustav pokojn\u011b rozvaloval.<\/div>\n
„Jak ses vyspal? Odhaduji, \u017ee dob\u0159e,“ zasm\u00e1l se Andy a k\u00fdvl sm\u011brem k Rebece s Tarou, kter\u00e9 ob\u011b dv\u011b pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161ly do m\u00edstnosti za n\u00e1mi, ob\u011b na sob\u011b m\u011bly pouze tri\u010dka a kolem bok\u016f omotan\u00e9 moje deky. Zasm\u00e1l jsem se a ukousl si z housky, kterou mi p\u0159istr\u010dila Ashley k puse. Kouknul jsem na hodiny. Na to, \u017ee u\u017e bylo skoro deset odpoledne, n\u00e1s tu vzh\u016fru byla st\u011b\u017e\u00ed polovina. A to je dnes ten osudn\u00fd den. Den, kdy se na\u0161e \u017eivoty zm\u011bn\u00ed, proto\u017ee se spojujeme s gangem Georga Listinga. Jako by mi n\u011bkdo \u010detl my\u0161lenky, rozrazily se dve\u0159e a v nich st\u00e1li dal\u0161\u00ed \u010dlenov\u00e9. Vstal jsem, abych se s nimi pozdravil.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„U\u017e jsem myslel, \u017ee se snad ani nevr\u00e1t\u00edte nebo co!“ Pl\u00e1cl jsem Andrease se sm\u00edchem po z\u00e1dech.<\/div>\n
„Hele, v\u00ed\u0161 co, st\u00e1lo n\u00e1s to hodn\u011b p\u0159em\u00e1h\u00e1n\u00ed, ale zvl\u00e1dli jsme to. A po cest\u011b jsme nakradli n\u011bjak\u00e9 z\u00e1soby na hor\u0161\u00ed \u010dasy.“ Hodil mi do n\u00e1ru\u010de batoh, kter\u00fd byl nacpan\u00fd cigaretami, p\u0159es rameno jsem zahl\u00e9dl holky, jak z ostatn\u00edch batoh\u016f a ta\u0161ek vytahuj\u00ed fla\u0161ky s alkoholem, \u010dasopisy, \u010dokol\u00e1dov\u00e9 ty\u010dinky, bramb\u016frky a hlavn\u011b dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed cigarety, kter\u00e9 se tu d\u00edky tomu, \u017ee jsme skoro v\u0161ichni byli v\u00e1\u0161niv\u00ed ku\u0159\u00e1ci, nikdy neztratily.<\/p>\n

Prot\u00e1hl jsem si nohy a vstal jsem. Ze stolu jsem sebral krabi\u010dku cigaret a zapalova\u010d, od Catariny jsem vd\u011b\u010dn\u011b p\u0159ijal oblo\u017eenou bagetu a dlouh\u00fdmi kroky jsem se vydal ven ze skladu. Musel jsem na \u010derstv\u00fd vzduch a hlavn\u011b si pro\u010distit hlavu. Samovoln\u011b jsem se vydal do parku a posadil se na tu stejnou lavi\u010dku, na kter\u00e9 m\u011b p\u0159ed mnoha lety na\u0161el Mex. Tehdy jsem se tu kr\u010dil v patn\u00e1cti letech jako mal\u00fd a bezbrann\u00fd uzl\u00ed\u010dek. Pamatuju si, jako by to bylo v\u010dera, m\u00e1ma mi zem\u0159ela na rakovinu p\u016fl roku p\u0159ed m\u00fdmi patn\u00e1ct\u00fdmi narozeninami. Otce jsem nem\u011bl, pouze ot\u010d\u00edma. Ten to stra\u0161n\u011b t\u011b\u017ece nesl a za\u010dal p\u00edt, ka\u017ed\u00fd den se vracel velice pozd\u011b dom\u016f, byl agresivn\u00ed, nad\u00e1val mi a bil m\u011b. Kdy\u017e m\u011b jednou op\u011bt zase zbil velice tvrd\u00fdm zp\u016fsobem, utekl jsem a za\u0159ekl se, \u017ee u\u017e se k n\u011bmu nikdy nevr\u00e1t\u00edm, i kdybych m\u011bl venku t\u0159eba zem\u0159\u00edt. B\u011b\u017eel jsem do parku, kam se mnou chod\u00edvala m\u00e1ma, sedl si na lavi\u010dku a vzlykal. Bylo u\u017e nad r\u00e1nem, kdy\u017e mi n\u011bkdo polo\u017eil ruku na rameno. Zvednul jsem hlavu a hled\u011bl jsem Mexovi do tv\u00e1\u0159e, ani jsem nev\u011bd\u011bl, jak moc se mi ten den zm\u011bn\u00ed \u017eivot. Zavedl m\u011b do gangu a vzal m\u011b pod sv\u00e1 k\u0159\u00eddla, a tak jsem znovu z\u00edskal miluj\u00edc\u00ed rodinu.<\/p>\n

Z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed m\u011b vytrhlo hejno holub\u016f, kter\u00e9 se sneslo p\u0159ede m\u011b, do\u017eaduj\u00edce se nakrmen\u00ed. Chv\u00edli jsem je s \u00fasm\u011bvem pozoroval, nev\u011bd\u011bl jsem v\u0161ak, jak dlouho u\u017e tu sed\u00edm, proto jsem se zvednul a vydal jsem se se zap\u00e1lenou cigaretou v ruce zp\u011bt.<\/p>\n

L\u00edn\u011b jsem se po\u0161kr\u00e1bal za krkem a pot\u00e1hl si z jointa, kter\u00e9ho mi Daniel nab\u00eddl. Bylo u\u017e n\u011bco po jedn\u00e9 odpoledne a my jsme se v\u0161ichni povalovali ve spole\u010densk\u00e9 m\u00edstnosti, jak n\u00e1m Mex v\u010dera nak\u00e1zal, a \u010dekali na n\u011bj.<\/div>\n

„Tak\u017ee on n\u00e1s donut\u00ed tady \u010dekat jak blbe\u010dky zav\u0159en\u00e9 cel\u00fd den, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu nem\u016f\u017ee p\u0159ij\u00edt ani na\u010das. Je fakt neskute\u010dnej!“ Lila sed\u00edc\u00ed vedle m\u011b zavrt\u011bla hlavou a t\u00e9\u017e si pot\u00e1hla z jointa, kter\u00fd jsem poslal kolovat. V ten stejn\u00fd moment se rozev\u0159ely dve\u0159e a v nich st\u00e1l Mex, po lev\u00e9m boku mu st\u00e1l Georg a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. Zakoulel jsem o\u010dima a ud\u011blal kysel\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n
„Tohle je moje rodina, ale mysl\u00edm, \u017ee se t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni od vid\u011bn\u00ed zn\u00e1te.“ Mex se oto\u010dil ke Georgovi a uk\u00e1zal na n\u00e1s rukou. P\u0159ik\u00fdvl a spole\u010dn\u011b se vydali k n\u00e1m. Za sv\u00fdm v\u016fdcem se sem nahrnulo nam\u00e1tkou dal\u0161\u00edch t\u0159icet lid\u00ed.<\/p>\n

„Myslel jsem si, \u017ee jich bude o mnoho v\u00edc,“ za\u0161eptal mi Andreas z prav\u00e9 strany do ucha.<\/div>\n

„Nen\u00ed jich sice hodn\u011b, ale Mex m\u00e1 pravdu v tom, \u017ee ve m\u011bst\u011b maj\u00ed d\u00edky sv\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed a chov\u00e1n\u00ed respekt. A up\u0159\u00edmn\u011b, jsem r\u00e1d, \u017ee jich je tak m\u00e1lo, nesnesl bych, kdyby se n\u00e1m sem nakvart\u00fdrovala stovka ciz\u00edch lid\u00ed.“ Andy jenom p\u0159ik\u00fdvl k souhlasu a ne\u0159ekl nic. Georg si stoupnul doprost\u0159ed mezi n\u00e1s a nerv\u00f3zn\u011b si odka\u0161lal.<\/div>\n
„Tak jo, je mi jasn\u00e9, \u017ee ani vy, ani my nejsme extra nad\u0161en\u00ed, \u017ee k tomuhle muselo doj\u00edt, ale v\u011b\u0159te n\u00e1m, \u017ee kdyby to nebylo nutn\u00e9, tak to nepodstoup\u00edme,“ ohl\u00e9dl se na Mexe stoj\u00edc\u00edho kousek za n\u00edm, kter\u00fd jenom souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, m\u011bl bych v\u00e1m p\u0159edstavit p\u00e1r nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch lid\u00ed, na kter\u00fdch n\u00e1\u0161 gang stoj\u00ed,“ k\u00fdvl k n\u00e1m hlavou Mex a stoupl si k n\u00e1m.<\/p>\n

„Tohle je Gustav, je tady hlavn\u00ed p\u0159es spreje. To on rozhoduje, kam a kdy se p\u016fjde sprejovat, m\u00e1 zmapovan\u00fd ka\u017ed\u00fd kousek m\u011bsta a dovoluji si \u0159\u00edct, \u017ee je to \u0161pi\u010dka ve sv\u00e9m oboru.“ Gustav jenom pokr\u010dil se skromn\u00fdm \u00fasm\u011bvem rameny. „Andreas se star\u00e1 o na\u0161e holky a o zak\u00e1zky,“ uk\u00e1zal sm\u011brem k blon\u010f\u00e1kovi, kter\u00fd p\u0159e\u0161lapoval na m\u00edst\u011b. Byl to ten typ \u010dlov\u011bka, kter\u00fd nevydr\u017e\u00ed chv\u00edli v klidu. „Daniel se star\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o to, aby nikoho z n\u00e1s nezav\u0159eli. Plat\u00ed kauce, vyzved\u00e1v\u00e1 lidi z vazeb a z v\u011bzen\u00ed, chod\u00ed kv\u016fli nim k soudu a podobn\u011b.“ Danny jenom pozvednul prsty na pozdrav a d\u00e1l si v klidu kou\u0159il cigaretu se sklopen\u00fdm pohledem.<\/p>\n

„A nakonec,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b Mex chytil kolem ramen a p\u0159it\u00e1hl k n\u011bmu. „Tohle je Bill. Ten se star\u00e1 snad o v\u0161echno tady. Zaru\u010duje pohodu v\u0161ech, pom\u00e1h\u00e1 s k\u0161eftama a zak\u00e1zkama, ob\u010das i se sprejema a podobn\u011b. Je prost\u011b v\u0161estrann\u00fd, kdykoliv budete n\u011bco pot\u0159ebovat, nebo s n\u011b\u010d\u00edm poradit, obra\u0165te se na n\u011bj. Nav\u00edc se d\u00e1 \u0159\u00edct, \u017ee je to n\u011bco jako moje srde\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, je tu pod moj\u00ed ochranou.“ S \u00fasm\u011bvem m\u011b popl\u00e1cal po rameni. P\u0159ik\u00fdvl jsem a \u00fasm\u011bv mu oplatil. Georg jenom p\u0159ik\u00fdvl a podal si s n\u00e1mi ruku. Pak p\u0159istoupil on k jeho lidem.<\/p>\n

„P\u0159es spreje je u n\u00e1s Gabriel, je to opravdov\u00fd mistr, v\u011bnuje se sprejov\u00e1n\u00ed p\u0159es deset let.“ Jeho pohled se sto\u010dil k drobn\u00e9mu a nen\u00e1padn\u00e9mu klukovi v kapuci. „Holky u n\u00e1s prod\u00e1vaj\u00ed Angelica a Peter.“ Dvojice stoj\u00edc\u00ed opod\u00e1l se na n\u00e1s usm\u00e1la. Byli si podobn\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 taky n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edbuzenstvo.<\/div>\n

„No a moje prav\u00e1 ruka je Tom. Je opravdu \u00fa\u017easn\u00fd, nikdy nepodraz\u00ed a ani nenech\u00e1 v pr\u016f\u0161vihu.“ K jeho boku se postavil vysok\u00fd kluk star\u0161\u00ed sotva o dva roky ne\u017e j\u00e1 s dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi a spleten\u00fdmi vlasy do cop\u00e1nk\u016f, a arogantn\u011b se usm\u00e1l. Odfrknul jsem si. Jak j\u00e1 ho nen\u00e1vid\u00edm, blbe\u010dka jednoho namy\u0161len\u00fdho!<\/em> Ze slu\u0161nosti jsem k n\u011bmu v\u0161ak p\u0159i\u0161el a podal mu ruku.<\/p>\n

„Bill,“ prohl\u00e1sil jsem odta\u017eit\u011b.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee tohle nen\u00ed pot\u0159eba. My dva se p\u0159ece dob\u0159e zn\u00e1me,“ prohl\u00e1sil, ale mou ruku p\u0159ijal. M\u00e1 pravdu, z jejich gangu to byl pr\u00e1v\u011b on, kdo n\u00e1m v\u017edy d\u011blal nejv\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my a pot\u00ed\u017ee.<\/div>\n
„A je tu dal\u0161\u00ed mal\u00fd probl\u00e9m,“ dodal Mex.<\/div>\n
„V t\u011bchhle prostorech nen\u00ed tolik pokoj\u016f, aby mohl m\u00edt ka\u017ed\u00fd sv\u016fj, tak\u017ee budete muset b\u00fdt po dvou nebo po t\u0159ech, ale v\u011b\u0159\u00edme, \u017ee si brzo zvyknete. Pod\u00edval se sm\u011brem ke Georgovi. A\u017e te\u010f jsem vid\u011bl, jak neuv\u011b\u0159iteln\u011b podobn\u00ed si jsou. Nech\u00e1pu, jak jsme si toho nikdy nemohli v\u0161imnout d\u0159\u00edv.<\/div>\n
Pouze jsem pokr\u010dil rameny, nevadilo mi sp\u00e1t v jedn\u00e9 m\u00edstnosti s n\u011bk\u00fdm z gangu. Ostatn\u011b, skoro nikdy jsem nespal s\u00e1m, v\u017edycky se u m\u011b na noc zabydlela n\u011bjak\u00e1 ro\u0161t\u011bnka. Mex ke mn\u011b p\u0159istoupil.<\/p>\n

„Billy v\u00edm, jak to s jejich gangem m\u00e1\u0161, ale k tob\u011b do pokoje mus\u00edme p\u0159i\u0159adit n\u011bkoho z nich.“<\/div>\n

„Co\u017ee? D\u011bl\u00e1\u0161 si srandu, \u017ee jo?“ Zpra\u017eil jsem ho neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Ne… no, cht\u011bli ti tam d\u00e1t Toma, ale j\u00e1 jsem protestoval s t\u00edm, \u017ee to nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad, tak\u017ee ho daj\u00ed k Andreasovi a na tebe vy\u0161el Gabriel. Je to OK?“ S nejistotou v o\u010d\u00edch mi polo\u017eil ruku na rameno. C\u00edtil jsem, jak mi pad\u00e1 ze srdce obrovsk\u00fd k\u00e1men. Je jen jedna hor\u0161\u00ed v\u011bc, ne\u017e sd\u00edlet pokoj s \u010dlenem z jejich gangu, a to je sd\u00edlet pokoj s Tomem Kaulitzem.<\/div>\n
„Jo, p\u0159e\u017eiju to,“ s p\u0159ik\u00fdvnut\u00edm jsem se vr\u00e1til na svoje m\u00edsto.<\/p>\n

autor: Cherie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cherie S prot\u0159en\u00edm o\u010d\u00ed jsem se posadil a spustil nohy p\u0159es okraj postele, na kter\u00e9 jsem sed\u011bl. Po lev\u00e9m boku mi le\u017eela sto\u010den\u00e1 vysok\u00e1, t\u00e9m\u011b\u0159 kostnat\u00e1 blond\u00fdnka, po prav\u00e9m men\u0161\u00ed a podsadit\u011bj\u0161\u00ed \u010dernovl\u00e1ska. Uchechtnul jsem se. Byli jsme v m\u00e9m pokoji,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[565],"tags":[],"class_list":["post-3859","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zakon-ulice"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3859","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3859"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3859\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3859"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3859"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3859"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}