{"id":3870,"date":"2014-07-10T18:05:00","date_gmt":"2014-07-10T17:05:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3858"},"modified":"2014-07-10T18:05:00","modified_gmt":"2014-07-10T17:05:00","slug":"scn11b-14-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/10\/scn11b-14-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 14. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den ve \u0161kole byl Bill rozhodn\u011b prakticky radost pohled\u011bt.<\/div>\n
Jako obvykle zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do \u0161koly, nam\u00edsto poflakov\u00e1n\u00ed se venku, a to navzdory skute\u010dnosti, \u017ee po\u010das\u00ed bylo neobvykle tepl\u00e9 na polovinu b\u0159ezna, tak\u017ee venku bylo snesiteln\u011b. Kdy\u017e do \u0161koly dorazil Tom, Georg a Kim ho okam\u017eit\u011b nasm\u011brovali dovnit\u0159, proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee chce vid\u011bt Billa, zejm\u00e9na s ohledem na styl, pro kter\u00fd se v dan\u00fd den rozhodl.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd, kdo Billa neznal, by to pravd\u011bpodobn\u011b nevid\u011bl jako nic pozoruhodn\u00e9ho a kdyby jej pr\u00e1v\u011b spat\u0159il na ulici, rozhodn\u011b by se nad jeho oble\u010den\u00edm nijak nepozastavil. Nicm\u00e9n\u011b kdy\u017e Tom vstoupil do t\u0159\u00eddy, ihned si v\u0161iml rozd\u00edlu. Bill m\u011bl na sob\u011b nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b t\u011bsn\u00e9 tri\u010dko s ruk\u00e1vy, kter\u00e9 sotva dosahovaly na jeho bicepsy, ale to nebylo to, co bylo nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed. Tri\u010dko bylo \u010dist\u011b modr\u00e9, tak jasn\u00e9, \u017ee bylo t\u00e9m\u011b\u0159 bolestn\u00e9 se na n\u011bj pod\u00edvat. Nem\u011bl na sob\u011b d\u017e\u00edny, ale \u010dern\u00e9 kalhoty, kter\u00e9 nebyly vybledl\u00e9, nebyly ani na \u017e\u00e1dn\u00e9m m\u00edst\u011b roztrhan\u00e9 a nem\u011bly ani \u017e\u00e1dn\u00e9 zipy a \u0159et\u011bzy. \u0160perky, kter\u00e9 m\u011bl na sob\u011b, byly jednoduch\u00e9, stejn\u011b jako v\u00fdb\u011br jeho oble\u010den\u00ed, obojek jako obvykle, dlouh\u00fd a tlust\u00fd st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0159et\u011bz, kter\u00fd mu dosahoval t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e k pup\u00edku, n\u00e1ramek na ruce a prsten. Tom si p\u0159\u00e1l, aby jeden den vynechal obojek, proto\u017ee m\u011bl tak elegantn\u00ed krk, ale m\u011bl pocit, \u017ee by na n\u011bj Bill asi zasy\u010del, kdyby se mu to pokusil \u0159\u00edct.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Ale top cel\u00e9ho dne\u0161n\u00edho Billova vzhledu byl fakt, \u017ee m\u011bl vlasy naprosto rovn\u00e9 a nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd make-up. Je pravda, \u017ee se p\u0159\u00edli\u0161 nestaral o sv\u00e9 vlasy a tv\u00e1\u0159 b\u011bhem doby, kdy chodil do \u0161koly v tepl\u00e1k\u00e1ch, ale tentokr\u00e1t se zd\u00e1lo, \u017ee je to v\u0161e naprosto \u00famysln\u011b. Vypadal zatracen\u011b kr\u00e1sn\u011b a Tom si uv\u011bdomil, \u017ee Bill se mus\u00ed c\u00edtit dost sebev\u011bdom\u011b b\u00fdt za takov\u00fdch okolnost\u00ed bez make-upu. A\u010dkoliv Tom c\u00edtil, \u017ee Bill str\u00e1vil daleko v\u00edce \u010dasu p\u0159i rovn\u00e1n\u00ed sv\u00fdch vlas\u016f, ne\u017e kolik by ho str\u00e1vil se svou h\u0159\u00edvou.<\/p>\n

Kdy\u017e si Bill v\u0161iml jeho p\u0159\u00edchodu, jeho tv\u00e1\u0159 se rozt\u00e1hla do n\u011b\u010deho, co musel b\u00fdt ten nejn\u00e1dhern\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv, jak\u00fd kdy ud\u011blal, a Tom si najednou p\u0159\u00e1l, aby m\u011bl po ruce fo\u0165\u00e1k. Zakopl mezi stoly o sv\u00e9 pytlovit\u00e9 d\u017e\u00edny, kdy\u017e se pokou\u0161el k Billovi dostat co nejrychleji, ale t\u00edm pouze zpomalil a nakonec dopadl obli\u010dejem p\u0159\u00edmo na st\u016fl, u kter\u00e9ho, kupodivu, sed\u011bl pr\u00e1v\u011b Bill.<\/div>\n

Stejn\u011b, jako to u\u017e jednou ud\u011blal Georg, Bill vzal do hrsti Tomovy dredy a zvedl ho z lavice. Tom vstal, promnul si nos a zamra\u010dil se, kdy\u017e spat\u0159il krev.<\/p>\n

„Do prdele, to jsem takov\u00fd ne\u0161ika?“ zana\u0159\u00edkal a pod\u00edval se na Billa s typem \u00fazkosti, jako kdyby byl up\u00edr, kter\u00fd na n\u011bj sko\u010d\u00ed p\u0159i pohledu na krev. „Kurva, kurva\u2026“ Tom se \u0161t\u00edpl do ko\u0159ene nosu jednou rukou a druhou rukou m\u00e1vnul, nejist\u00fd, co s t\u00edm m\u00e1 d\u011blat.<\/div>\n

„Je to jen krev, uklidni se,“ \u0159ekl Bill a popadl Tomovu m\u00e1vaj\u00edc\u00ed ruku se zamra\u010den\u00edm. Krev na Tomovi nebyla tak docela atraktivn\u00ed. „Chce\u0161 j\u00edt za zdravotnic\u00ed?“ Navrhl a um\u00edstil Tomovu ruku pod jeho nos, aby zachytila kapaj\u00edc\u00ed krev, ne\u017e se postavil a zvedl svou ta\u0161ku.<\/div>\n
„No, sest\u0159i\u010dka Bill se o m\u011b postar\u00e1, \u017ee?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a tv\u00e1\u0159 mu zrudla rozpaky. Preventivn\u011b sebou trhl v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed nechvaln\u011b zn\u00e1m\u00e9ho pohledu nen\u00e1visti, ten ale nep\u0159i\u0161el. Bill jen obr\u00e1til o\u010di v sloup a za\u010dal z batohu vytahovat zdravotnick\u00fd materi\u00e1l. Podal dva vatov\u00e9 tamponky Tomovi, kter\u00fd se na n\u011b zamra\u010dil.<\/p>\n

„Budu si je muset str\u010dit do nosu“ Zeptal se a d\u00edval se na tamponky pochybova\u010dn\u011b.<\/div>\n

„Ne, jen je dr\u017e u nosu a po\u010dkej, a\u017e se ta krev zastav\u00ed.“ S t\u00edm Bill v\u0161e uklidil, polo\u017eil ta\u0161ku na zem a posadil se.<\/div>\n
„Ehm\u2026“ Tom zamrkal a pokra\u010doval, „jsi na m\u00e9 \u017eidli.“<\/div>\n
Na prvn\u00ed pohled se Bill tv\u00e1\u0159il nete\u010dn\u011b, ale Tom vid\u011bl n\u00e1znak \u00fasm\u011bvu, kter\u00e9mu se o\u010dividn\u011b sna\u017eil br\u00e1nit. „Jsem,“ \u0159ekl klidn\u011b, a \u00fasm\u011bv se mu zv\u011bt\u0161il o dal\u0161\u00ed milimetr.<\/div>\n
„No, tak vst\u00e1vej, c\u00edt\u00edm se tak trochu mal\u00e1tn\u011b.“<\/div>\n
Bill odsunul \u017eidli dozadu, ale nevstal z n\u00ed.<\/div>\n
„No, \u0159\u00edkal sis o to,“ \u0159ekl Tom a posadil se mu na kl\u00edn, s hlavou sklon\u011bnou dol\u016f. Bill se narovnal a op\u0159el se o n\u011bj s rukama zalo\u017een\u00fdma na hrudi. Bylo to trochu divn\u00e9, ale Tom p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to byla Billova p\u0159edstava ve\u0159ejn\u00e9ho projevu n\u00e1klonnosti.<\/p>\n

„Hej, Tome. Chce\u0161 dneska p\u0159ij\u00edt ke mn\u011b dom\u016f?“<\/div>\n

„Ehm\u2026“ Tom trochu posunul tamp\u00f3nky a zamra\u010dil se na n\u011b. „U\u017e jsem zastavil to kr\u2026 po\u010dkej, co\u017ee?“<\/div>\n
„Ptal jsem se, jestli chce\u0161 dneska p\u0159ij\u00edt ke mn\u011b dom\u016f.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? J\u00e1 myslel, \u017ee to je n\u011bco jako\u2026 tabu,“ odpov\u011bd\u011bl Tom nep\u0159\u00edtomn\u011b, nejist\u00fd, co d\u011blat s krvav\u00fdmi tamp\u00f3nky.<\/div>\n
„Ehm, ne,“ \u0159ekl Bill a pod\u00edval se na Toma zmaten\u011b, ten jen pokr\u010dil rameny. „Je tam trochu t\u00ed\u017eiv\u00e1 atmosf\u00e9ra, ale \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee to mo\u017en\u00e1 bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e tam bude\u0161.“<\/div>\n
„Dob\u0159e\u2026 to m\u00e1 logiku,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a vstal z Billova kl\u00edna, aby vyhodil tamp\u00f3nky do ko\u0161e.<\/div>\n
\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Den pokra\u010doval docela zaj\u00edmav\u00fdm zp\u016fsobem. V\u0161ichni se zd\u00e1li pon\u011bkud zmaten\u00ed t\u00edm, jak, no, \u0161\u0165astn\u011b Bill vypadal – bo\u017ee chra\u0148, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd – a t\u00e9m\u011b\u0159 znepokojen\u00ed t\u00edm, jak byl ve vztahu k Tomovi ob\u010das ledabyle intimn\u00ed. Tom si nemyslel, \u017ee by to m\u011bl m\u00edt Billovi za zl\u00e9, ale ob\u010das byl zp\u016fsob, jak\u00fdm jednal, opravdu divn\u00fd. V jedn\u00e9 minut\u011b se chichotal jako mal\u00e1 \u0161kola\u010dka (nebo alespo\u0148 tak moc, jak jen se k tomu mohl Bill co nejv\u00edc p\u0159ibl\u00ed\u017eit) a v dal\u0161\u00ed minut\u011b sprost\u011b nad\u00e1val Stephanovi. Tom nebyl p\u0159ekvapen\u00fd, kdy\u017e si jej Georg p\u0159i p\u0159est\u00e1vce vzal stranou a ptal se jej, co se to sakra s Billem d\u011bje od doby, kdy se vr\u00e1til ze \u017denevy. Nejlep\u0161\u00ed v\u00fdmluva, kterou Tom dok\u00e1zal vymyslet, byla, \u017ee je Bill na antidepresivech, kter\u00e1 zp\u016fsobuj\u00ed v\u00fdkyvy n\u00e1lad. Byla to jen \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e1 pravda – Bill opravdu na radu sv\u00e9ho terapeuta dostal antidepresiva, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee lahvi\u010dka s pr\u00e1\u0161ky z\u016fstala nedot\u010den\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b Georg tuto odpov\u011b\u010f akceptoval.<\/p>\n

Zd\u00e1lo se to divn\u00e9, kdy\u017e po \u0161kole zam\u00ed\u0159ili k Billovu domovu, nam\u00edsto k Tomovu. Oba dva u\u017e byli tak zvykl\u00ed, \u017ee se sch\u00e1zeli u Toma anebo v parku. Tom byl skoro nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e vch\u00e1zel dovnit\u0159 a byl \u0161okov\u00e1n t\u00edm, co vid\u011bl.<\/div>\n

Bylo to tak\u2026 norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
Vypadalo to jako perfektn\u00ed, malebn\u00fd, mal\u00fd p\u0159edm\u011bstsk\u00fd d\u016fm. Byly tam na st\u011bn\u00e1ch obrazy kv\u011btin a krajin, kter\u00e9 byly v ka\u017ed\u00e9m pokoji namalovan\u00e9 r\u016fzn\u00fdmi odst\u00edny pastelov\u00fdch barev. Pokud \u010dlov\u011bk p\u0159ehl\u00e9dl fakt, \u017ee v\u0161ude byly koberce a ka\u017ed\u00e1 sk\u0159\u00ed\u0148 a st\u016fl m\u011bly gumov\u00e9 rohy, bylo v\u0161e zcela norm\u00e1ln\u00ed. Tom d\u00e1l z\u00edral v \u00fa\u017easu – p\u0159ekvapen\u011b, \u017ee Bill i se sv\u00fdm otcem \u017eili v takov\u00e9m po\u0159\u00e1dku. Nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd nepo\u0159\u00e1dek, \u017e\u00e1dn\u00e9 sm\u00edtko prachu nikde v dohledu – bylo to tak neskute\u010dn\u00e9, a\u017e to bylo skli\u010duj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, tato iluze skon\u010dila, kdy\u017e Tom vstoupil do Billova pokoje.<\/p>\n

Uvnit\u0159 Toma o\u010dek\u00e1vala zatuchl\u00e1 temnota. Nedok\u00e1zal ani \u0159\u00edct, jakou barvu m\u011bly st\u011bny a jedin\u00fdm zdrojem sv\u011btla byly pouze lehce pr\u016fsvitn\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a mal\u00e1 mezera mezi nimi, kter\u00e1 dovnit\u0159 propou\u0161t\u011bla slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed. Jedin\u00e9 elektrick\u00e9 osv\u011btlen\u00ed v m\u00edstnosti byla lampa u postele, aby si Bill v noci mohl \u010d\u00edst. Nebyla tady \u017e\u00e1dn\u00e1 televize, \u017e\u00e1dn\u00fd telefon, \u017e\u00e1dn\u00fd po\u010d\u00edta\u010d. Tom okam\u017eit\u011b poc\u00edtil depresi. Jak v takov\u00e9 m\u00edstnosti mohl Bill \u017e\u00edt?<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 jo. Nen\u00ed to moc, nebo sp\u00ed\u0161 opravdu nic,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e vstoupili dovnit\u0159. Pak se pod\u00edval na Toma, jako by se jej ptal na jeho n\u00e1zor.<\/div>\n

„Je to\u2026 depresivn\u00ed.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ Billovi se patrn\u011b jeho pokoj nezd\u00e1l depresivn\u00ed. Tom jej sledoval, jak se posadil na postel a zapnul lampi\u010dku – kter\u00e1 efektivn\u011b osv\u011btlila pouze bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkost jeho postele – a pokynul mu, aby si sednul vedle n\u011bj. Tom to ud\u011blal, i kdy\u017e docela neobratn\u011b, c\u00edtil se v tom pokoji opravdu nesv\u016fj. Bill zat\u00edm prohled\u00e1val sv\u00e9 kapsy, a\u017e nakonec vyt\u00e1hl Tom\u016fv vyst\u0159elovac\u00ed n\u016f\u017e.<\/div>\n
„Hej – odkdy ho m\u00e1\u0161?“ Zeptal se Tom m\u00edrn\u011b zmaten\u011b – ne proto, \u017ee Bill m\u011bl jeho n\u016f\u017e, proto\u017ee to v\u011bd\u011bl, ale nemohl si vzpomenout, kdy si ho vzal.<\/div>\n
„Hm, asi m\u011bs\u00edc nebo tak n\u011bjak,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s \u00fasm\u011bvem a za\u010dal n\u016f\u017e otev\u00edrat a zav\u00edrat.<\/p>\n

„Ehm, m\u016f\u017eu rozt\u00e1hnout z\u00e1v\u011bsy?“ Zeptal se Tom, kdy\u017e odtrhnul o\u010di od no\u017ee.<\/div>\n

„Ne.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu?“<\/div>\n
„Jo. Ty\u010d je zlomen\u00e1, u\u017e je m\u00e1m takhle dlouho.“<\/div>\n
„Je tady n\u011bkde m\u00e9n\u011b\u2026 tmy, kam bychom mohli j\u00edt?“ Zeptal se Tom s nad\u011bj\u00ed.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 to v\u00e1\u017en\u011b? M\u00e1m to rad\u011bji takhle. Mysl\u00edm, \u017ee je to p\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/div>\n
„Jasn\u011b\u2026“ Tom si rozpa\u010dit\u011b poposednul, Billova postel byla st\u00edsn\u011bn\u00e1 a tvrd\u00e1. M\u011bl pocit, \u017ee by byl rad\u011bji v pokoji pro hosty nebo tak n\u011bco.<\/div>\n
„Fajn,“ vydechl Bill podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b, zav\u0159el n\u016f\u017e a hodil ho na postel. Vstal, p\u0159e\u0161el k oknu, odt\u00e1hl jeden z\u00e1v\u011bs za druh\u00fdm a op\u011bt je p\u0159iv\u00e1zal. Slune\u010dn\u00ed sv\u011btlo okam\u017eit\u011b zaplavilo celou m\u00edstnost. „Lep\u0161\u00ed?“<\/div>\n
„Jo, o moc,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a za\u010dal se zv\u011bdav\u011b rozhl\u00ed\u017eet. St\u011bny pokoje byly v\u00ednov\u011b \u010derven\u00e9 a byly polepeny plak\u00e1ty nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch hudebn\u00edch skupin. Tom nech\u00e1pal, jak to, \u017ee si jich d\u0159\u00edve nev\u0161iml.<\/div>\n
Tak\u00e9 si d\u0159\u00edve nev\u0161iml k\u0159esla v rohu pokoje, u okna. Tom okam\u017eit\u011b vstal z postele a p\u0159esunul se do k\u0159esla, o kter\u00e9m p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee bude daleko pohodln\u011bj\u0161\u00ed, a na\u0161t\u011bst\u00ed m\u011bl pravdu. Popadl za z\u00e1p\u011bst\u00ed Billa, kter\u00fd se cht\u011bl vr\u00e1tit na postel, pravd\u011bpodobn\u011b pro n\u016f\u017e, a zat\u00e1hl tak, \u017ee mu Bill spadl p\u0159\u00edmo do kl\u00edna.<\/p>\n

„Oh,“ vyjekl Bill p\u0159ekvapen\u011b, ale nest\u011b\u017eoval si, pouze si poposednul a nechal nohy viset nad podlahou diagon\u00e1ln\u011b p\u0159es Tomovy. Polo\u017eil mu hlavu na rameno a ruce nechal voln\u011b viset. Tom zareagoval t\u00edm, \u017ee mu ovinul ruce kolem pasu, pot\u011b\u0161en t\u00edm, \u017ee je Bill tak p\u0159\u00edtuln\u00fd. Po tak dobr\u00e9m dni to byla t\u00e9m\u011b\u0159 jistota.<\/div>\n

„Jak je no tom tv\u016fj nos?“ Zeptal se ho Bill n\u00e1hle a hrav\u011b jej do nosu \u0161t\u00edpnul.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d trochu bol\u00ed, au,“ na\u0161pulil Tom rty.<\/div>\n
„Ach, hups.“ Bill okam\u017eit\u011b ruku odsunul pry\u010d a m\u00edsto toho ji zamotal Tomovi do dred\u016f.<\/div>\n
„Ned\u011blej si s t\u00edm starosti,“ rozesm\u00e1l se Tom, kdy\u017e uvid\u011bl, \u017ee se Bill \u010derven\u00e1. Tom si nemohl pomoct, aby jej nepohladil po tv\u00e1\u0159i, a Bill p\u0159i tom dotyku zav\u0159el o\u010di. „Tak\u017ee, co to tvoje dne\u0161n\u00ed oble\u010den\u00ed?“<\/div>\n
„Prost\u011b jsem cht\u011bl b\u00fdt trochu jin\u00fd. Docela se mi to l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Mn\u011b taky,“ odpov\u011bd\u011bl Tom ti\u0161e a posunul ruku z Billovy tv\u00e1\u0159e za jeho krk, aby mu mohl odepnout obojek. Odhodil ho pry\u010d, ani si nev\u0161iml, kde p\u0159ist\u00e1l, a pohladil Billa po kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti p\u0159es kontury jeho krku a\u017e k brad\u011b. Bill o centimetr pozvedl hlavu a Tom si najednou p\u0159edstavil, \u017ee by jej pol\u00edbil.<\/p>\n

Zpo\u010d\u00e1tku tu my\u0161lenku odlo\u017eil, jako to ud\u011blal u\u017e n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm, ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee kdyby jej opravdu pol\u00edbil, nebyl tu \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, aby Bill mohl n\u011bkam odej\u00edt – za prv\u00e9, nijak se nebr\u00e1nil Tomov\u00fdm d\u016fv\u011brnostem, za druh\u00e9, opravdu nem\u011bl kam j\u00edt, jeliko\u017e byli u n\u011bj doma, a za t\u0159et\u00ed, Tom jej pevn\u011b dr\u017eel a mohl jej fyzicky p\u0159inutit z\u016fstat a uklidnit, kdyby se pokusil \u0161\u00edlet.<\/div>\n

Krom\u011b toho, nesl\u00edbil si Tom, \u017ee bude \u017e\u00edt ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem a p\u0159estane se sna\u017eit p\u0159edv\u00eddat budoucnost? A to bylo p\u0159esn\u011b to, co ud\u011blal.<\/p>\n

Opatrn\u011b vzal Billa za \u010delist a naklonil Bill\u016fv obli\u010dej tak, aby byl ve spr\u00e1vn\u00e9m \u00fahlu a chv\u00edli jej studoval. V okam\u017eiku, kdy se jejich o\u010di setkaly, se mu t\u00e9m\u011b\u0159 zastavilo srdce a hru\u010f se mu sev\u0159ela. Nebyl to \u0161patn\u00fd pocit. Ve skute\u010dnosti to byl asi v tu chv\u00edli ten nejlep\u0161\u00ed pocit a bylo to v\u0161echno, co pot\u0159eboval, aby podpo\u0159il sv\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed, kdy\u017e zav\u0159el o\u010di a p\u0159ibl\u00ed\u017eil sv\u00e9 rty k t\u011bm Billov\u00fdm.<\/div>\n

V okam\u017eiku, kdy se dotkly, se Tom zarazil. Ruka na Billov\u011b \u010delisti se mu lehce t\u0159\u00e1sla, jak se ob\u00e1val, \u017ee se Bill odt\u00e1hne, ale ten se naopak p\u0159isunul bl\u00ed\u017e. Tom ho sev\u0159el pevn\u011bji kolem pasu, a kdy\u017e uc\u00edtil Billovu ruku kolem sv\u00e9ho krku, na\u0161el odvahu pokra\u010dovat v polibku.<\/p>\n

Jejich rty se k sob\u011b p\u0159itiskly nal\u00e9hav\u011bji – Bill jej l\u00edbal nazp\u011bt. Byl uchv\u00e1cen\u00fd a trochu vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale kdy\u017e ho Tom pol\u00edbil, nedok\u00e1zal myslet na nic, co by jej zastavilo, jeho mysl byla pr\u00e1zdn\u00e1. Jak polibek pokra\u010doval, zd\u00e1lo se, \u017ee se k sob\u011b je\u0161t\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eili a Bill uc\u00edtil op\u011bt ten ohe\u0148 v \u017ealudku. P\u0159itiskl se k Tomovi, kter\u00fd jej l\u00edbal je\u0161t\u011b siln\u011bji, a nem\u011bl s\u00edlu se br\u00e1nit. S jednou rukou kolem Tomova krku a s druhou rukou v jeho dredech se sna\u017eil naj\u00edt n\u011bjak\u00fd druh stability nebo rovnov\u00e1hy, zat\u00edmco se s n\u00edm sv\u011bt to\u010dil.<\/p>\n

Kdy\u017e polibek skon\u010dil, Billova tv\u00e1\u0159 byla naprosto rud\u00e1, a zat\u00edmco byl polapen ve v\u00e1\u0161ni z polibku, za\u010dal si pomalu uv\u011bdomovat, co p\u0159esn\u011b to znamenalo. L\u00edbal Toma – nebo Tom l\u00edbal jeho – a bylo to \u00fa\u017easn\u00e9, ale te\u010f byl pouze zmaten\u00fd. Odt\u00e1hl se a spat\u0159il, \u017ee Tomova tv\u00e1\u0159 byla stejn\u011b rud\u00e1 jako jeho vlastn\u00ed, a sklonil hlavu, aby z\u00edskal v\u00edce \u010dasu.<\/p>\n

„Bille\u2026“ vydechl Tom, zat\u00edmco jej pohladil po zadn\u00ed \u010d\u00e1sti krku a Bill se zachv\u011bl.<\/div>\n

„Po\u010dkej,“ odpov\u011bd\u011bl Bill okam\u017eit\u011b. „Jen\u2026 dej mi \u010das na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.“<\/p>\n

Tom nemohl \u0159\u00edct, \u017ee nen\u00ed trochu zklaman\u00fd, ale zd\u00e1lo se, \u017ee je nevd\u011b\u010dn\u00fd, prost\u011b musel b\u00fdt, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b dostal nejlep\u0161\u00ed polibek sv\u00e9ho \u017eivota – nebo alespo\u0148 nejlep\u0161\u00ed polibek v posledn\u00ed dob\u011b. Nemohl si ani vzpomenout, kdy naposledy n\u011bkoho l\u00edbal, ale l\u00edb\u00e1n\u00ed s Billem bylo\u2026 No, bylo to jin\u00e9, ale vzhledem k tomu, \u017ee to byl Bill\u016fv prvn\u00ed skute\u010dn\u00fd polibek, to bylo opravdu dobr\u00e9. A struktura zjizven\u00fdch rt\u016f to v\u0161e ud\u011blala je\u0161t\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed, ale bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. Mot\u00fdli v jeho b\u0159i\u0161e st\u00e1le je\u0161t\u011b zu\u0159iv\u011b l\u00e9tali, jako by se Tomovi sna\u017eili \u0159\u00edct, aby Billa znovu pol\u00edbil, ale p\u0159esto\u017ee opravdu moc cht\u011bl, nemohl.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b ne.<\/p>\n<\/div>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Dal\u0161\u00ed den ve \u0161kole byl Bill rozhodn\u011b prakticky radost pohled\u011bt. Jako obvykle zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo do \u0161koly, nam\u00edsto poflakov\u00e1n\u00ed se venku, a to navzdory skute\u010dnosti, \u017ee po\u010das\u00ed bylo neobvykle tepl\u00e9 na polovinu b\u0159ezna, tak\u017ee venku bylo snesiteln\u011b. Kdy\u017e do \u0161koly dorazil<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3870","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3870","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3870"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3870\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3870"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3870"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3870"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}