{"id":3871,"date":"2014-07-10T18:00:00","date_gmt":"2014-07-10T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3859"},"modified":"2014-07-10T18:00:00","modified_gmt":"2014-07-10T17:00:00","slug":"scn11b-14-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/10\/scn11b-14-1-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 14. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
If we’ll open the wounds and share them, then soon they start to heal.
As long as we live, every scar is a bridge to someone’s broken heart.
And there’s no greater love, than the one shed his blood for his friends.<\/em>
-Thrice<\/div>\n
\n

„To jsi byl ty<\/em>?“ Bill vyjekl, kdy\u017e Tom dokon\u010dil jeho p\u0159\u00edb\u011bh a ve stejnou chv\u00edli jej odstr\u010dil ze sv\u00e9ho kl\u00edna. Tom, kter\u00fd nep\u0159edpokl\u00e1dal jak\u00fdkoliv hn\u011bv, se vystra\u0161en\u011b odsunul dozadu a posadil se vzp\u0159\u00edmen\u011b, aby byl mimo dosah jeho ruky.<\/div>\n

„U\u017e jsem nec\u00edtil nohy,“ \u0159ekl Bill a obr\u00e1til o\u010di v sloup. Okay, tak\u017ee ho mo\u017en\u00e1 neodstr\u010dil. Bylo to mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161e jemn\u00e9 odtla\u010den\u00ed a mo\u017en\u00e1 byl Tom jen nerv\u00f3zn\u00ed. St\u00e1le je\u0161t\u011b v\u00e1hal, nejist\u00fd, jestli to znamenalo, \u017ee se m\u016f\u017ee posadit zp\u00e1tky vedle n\u011bj. Ale z\u0159ejm\u011b ano, jeliko\u017e se Bill nat\u00e1hl, chytil jej za ruku a p\u0159it\u00e1hl si jej na m\u00edsto vedle sebe. „Tak\u017ee, to jsi byl ty? Ty jsi ten debil, d\u00edky kter\u00e9mu \u0161lo m\u00e9 d\u011btstv\u00ed do hajzlu?“<\/div>\n
„Ehm, jo?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom pokorn\u011b, jakmile se usadil na m\u00edsto, sto\u010dil se do klub\u00ed\u010dka, sklonil hlavu a sna\u017eil se b\u00fdt co nejmen\u0161\u00ed. „Omlouv\u00e1m se?“<\/p>\n

Bill s povzdechem pokr\u010dil jednu nohu, zap\u0159el se o ni loktem a sklonil hlavu do dlan\u011b. „Zasran\u00e1 ironie,“ zamumlal. „Nebo mo\u017en\u00e1 bych ti m\u011bl pod\u011bkovat, \u017ee jsi m\u011b dostal z ve\u0159ejn\u00e9 \u0161koly. Kurva, j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n

Tom si polo\u017eil hlavu na kolena a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak moc ovlivnil Bill\u016fv \u017eivot t\u00edm, \u017ee jej v ten den na\u0161el. Za prv\u00e9, Bill p\u0159estal chodit do ve\u0159ejn\u00e9 \u0161koly, co\u017e Tom vid\u011bl jako v\u00fdhodu, ale tak\u00e9 zp\u016fsobil, \u017ee J\u00f6rg opustil svou rodinu a tak\u00e9, metaforicky v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b, popadl Juttu za ramena a rozto\u010dil ji, a ona se to\u010dila a to\u010dila cel\u00fdch posledn\u00edch deset let, s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm rokem v\u00edce a v\u00edce. Tom si povzdechl a chytil se za hlavu, t\u00ed\u017eil jej pocit viny, jako by byl zabalen v tenk\u00e9 vrstv\u011b olova.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Oh, nech toho,“ zasy\u010del Bill, ale Tom neodpov\u011bd\u011bl. Posral v\u011bci mezi n\u00edm a Billem, u\u017e kdy\u017e jim bylo p\u011bt let, a pokra\u010duje v tom i te\u010f. Nikdy se nepou\u010d\u00ed? Jak dlouho se bude muset Billovi montovat do \u017eivota, ne\u017e se z toho kone\u010dn\u011b pou\u010d\u00ed? Bylo to, jako kdyby se osud sna\u017eil Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee v\u011bci mezi nimi se nikdy neurovnaj\u00ed, ale Tom st\u00e1le tvrdohlav\u011b odm\u00edtal poslouchat. Byla to deprimuj\u00edc\u00ed my\u0161lenka a zd\u00e1lo se, \u017ee sezn\u00e1men\u00ed s Billem m\u011blo prost\u011b takhle dopadnout, ale i kdyby se Tom sna\u017eil zapomenout a j\u00edt d\u00e1l, no\u2026 u\u017e to zkou\u0161el a v\u00fdsledkem byla pr\u00e1zdnota a \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak \u017e\u00edt.<\/p>\n

Tom uc\u00edtil na sv\u00e9m boku n\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9ho, nakoukl pod svou pa\u017ei a uvid\u011bl Billa, kter\u00fd se k n\u011bmu se zamra\u010den\u00edm nakl\u00e1n\u011bl.<\/div>\n

„Tome, v\u00ed\u0161, v p\u011bti letech, s tou spoustou krve\u2026 pokud nic jin\u00e9ho, zachr\u00e1nil jsi mi \u017eivot. Pokud bys nep\u0159ivedl u\u010ditelku, nikdo by m\u011b nena\u0161el, dokud by nebylo p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b, to jsem si jist\u00fd. A mo\u017en\u00e1 to trvalo dvan\u00e1ct let, ale nakonec jsem se svou situac\u00ed spokojen\u00fd, tak\u017ee mysl\u00edm, \u017ee jsem\u2026 vd\u011b\u010dn\u00fd.“ Bill vy\u0159kl posledn\u00ed slovo zp\u016fsobem, jako by uvid\u011bl n\u011bjak\u00fd odporn\u00fd hmyz.<\/p>\n

Tom pomalu zvedl hlavu a polo\u017eil ji na sv\u00e9 ruce, dlouhou chv\u00edli Billa pozoroval, jejich o\u010di se navz\u00e1jem ani na vte\u0159inu neopustily. Sna\u017eil se v tu chv\u00edli spat\u0159it smysl toho v\u0161eho, sna\u017eil se spat\u0159it minulost, p\u0159\u00edtomnost a budoucnost najednou, ale bylo to nemo\u017en\u00e9. S touto my\u0161lenkou se nakonec rezignovan\u011b uvolnil a op\u0159el dozadu. Jejich ramena se k sob\u011b p\u0159itiskla a Bill, kter\u00fd se plnou vahou o Toma op\u00edral, skon\u010dil s hlavou na Tomov\u011b hrudi. Ta vlna n\u00e1klonnosti Toma ohromila tak siln\u011b, \u017ee na chv\u00edli nevid\u011bl, nec\u00edtil ani nesly\u0161el, ale kdy\u017e se mu v\u0161echny smysly vr\u00e1tily, m\u011bl pocit, jako by mu srdce v hrudi ho\u0159elo a m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jako by se nach\u00e1zel ve stavu bezt\u00ed\u017ee, a z\u00e1rove\u0148 byl poh\u0159ben pod tunou p\u00edsku.<\/p>\n

„A kdy\u017e jsi m\u011b nechal odv\u00e9zt do nemocnice, kdy\u017e jsem si vy\u0159\u00edzl tu sp\u00e1leninu,“ zamumlal Bill a zkroutil si ruce na hrudi. „Ud\u011blal jsi to znova. Ty jsi\u2026“<\/div>\n

„Kdybych to neud\u011blal, tak\u2026“<\/div>\n
„To je to, co \u0159\u00edk\u00e1m.“ Bill si povzdechl, zvedl hlavu a pod\u00edval se na Toma. „J\u00e1 nejsem na\u0161tvan\u00fd, tak se p\u0159esta\u0148 sna\u017eit n\u011bco napravovat. V\u00ed\u0161, \u017ee je snadn\u00e9 m\u011b vyto\u010dit. Kurva, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee se stala spousta v\u011bc\u00ed, ale m\u016fj otec by ode\u0161el tak jako tak. M\u011bl jsem prost\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee ode\u0161el ve v\u011bku, kdy si ho opravdu nepamatuju. Vzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee ode\u0161el, ale nic jin\u00e9ho, tak\u017ee m\u011b to opravdu nikdy net\u00ed\u017eilo.“<\/div>\n
Na to nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 vhodn\u00e1 odpov\u011b\u010f, a tak Tom pouze lehce p\u0159ik\u00fdvl a nechal Billa, aby se op\u011bt ulo\u017eil na jeho hrudi. Chv\u00edli bylo ticho, ne\u017e Bill op\u011bt promluvil. „Chce\u0161 v\u011bd\u011bt v\u00edce o m\u00fdch jizv\u00e1ch nebo co?“<\/p>\n

„Oh\u2026 hej, \u0159ekni mi o t\u00e9 na tv\u00e9m boku. T\u00e9m\u011b\u0159 jsi zem\u0159el?“ Zeptal se Tom a na\u0161pulil rty, kdy\u017e se Bill zvedl ze sv\u00e9 pozice a za\u010dal si sund\u00e1vat Tomovu mikinu.<\/div>\n

„Jo\u2026“ Bill si za\u010dal vyhrnovat tri\u010dko, ale nakonec se zarazil a sundal jej cel\u00e9. Tom se v tu chv\u00edli odvr\u00e1til, ale nakonec se zv\u011bdav\u011b oto\u010dil zp\u00e1tky. Bill te\u010f napodobil Tomovu pozici a zap\u0159el se o ruce, nab\u00eddl t\u00edm Tomovi pohled na cel\u00e9 jeho t\u011blo. Tom se p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee, o\u010di mu sk\u00e1kaly z jeho drobn\u00fdch ramen p\u0159es hrudn\u00edk a\u017e na b\u0159icho tak ploch\u00e9, \u017ee bylo v podstat\u011b dut\u00e9.<\/div>\n
Nakonec se jeho pohled usadil na tom, co m\u011bl b\u00fdt hlavn\u00ed c\u00edl. \u00dahlop\u0159\u00ed\u010dn\u00e1 jizva kolem Billova pasu, prakticky stejn\u00e9 velikosti jako byl Bill\u016fv mal\u00ed\u010dek. Tom ji zv\u011bdav\u011b p\u0159ejel vlastn\u00edm prstem a nemohl potla\u010dit zachv\u011bn\u00ed, kdy\u017e se sna\u017eil p\u0159edstavit si, jak mohla vzniknout. Bill se o\u010dividn\u011b nemohl do\u010dkat, a\u017e mu to \u0159ekne.<\/p>\n

„Byl jsem na plachetnici – nebyla obrovsk\u00e1, mysl\u00edm, \u017ee byla tak deset, patn\u00e1ct metr\u016f dlouh\u00e1 nebo tak – s matkou, jej\u00edm budouc\u00edm \u0161\u00e9fem a jeho \u017eenou. Ve spole\u010dnosti, kde m\u00e1ma pracovala, j\u00ed vypr\u0161ela smlouva. Musela si naj\u00edt jinou firmu nebo jin\u00fd projekt. Nepamatuju si jm\u00e9no toho chlapa, kdy\u017e o tom te\u010f tak p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b n\u00e1s pozval na svou plachetnici na v\u00edno a j\u00eddlo a podobn\u011b\u2026“<\/p>\n

Sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka Bill sed\u011bl op\u0159en\u00fd o hlavn\u00ed sto\u017e\u00e1r, aby se za ka\u017edou cenu schoval p\u0159ed sluncem. V\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl sed\u011bt v kokpitu, kdy\u017e se plachetnice naklonila tak, jako by se m\u011bla p\u0159evr\u00e1tit. Bill byl v t\u00e9to poloze v nebezpe\u010d\u00ed, ale nic ho nedok\u00e1zalo p\u0159inutit k pohybu. M\u011bl r\u00e1d svou drahocennou b\u00edlou k\u016f\u017ei. Op\u011bt si p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee si m\u011bl s sebou vz\u00edt slune\u010dn\u00edk. Koneckonc\u016f, jeho matka ho donutila, aby na sob\u011b nem\u011bl nic v\u00edce ne\u017e plavky a mal\u00e9 voln\u00e9 tri\u010dko bez ruk\u00e1v\u016f, kter\u00e9 jej p\u0159ed sluncem chr\u00e1nilo jen velmi m\u00e1lo. A co bylo nejhor\u0161\u00ed, prvn\u00edch deset minut na lodi mat\u010din \u0161\u00e9f a jeho \u017eena civ\u011bli na jeho ruce, jako by nem\u011bl \u017e\u00e1dnou tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Bille, synku! Nechce\u0161 j\u00edt s n\u011b\u010d\u00edm pomoct?“<\/p>\n

Synku. Bill nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, pro\u010d si ten chlap mysl\u00ed, \u017ee m\u00e1 n\u011bjak\u00e9 pr\u00e1vo na n\u011bj takhle volat. P\u0159esto vstal a zeptal se na pokyny. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm neplachtil a nemyslel si, \u017ee je\u0161t\u011b n\u011bkdy bude cht\u00edt d\u011blat to znovu. Bylo to dost skli\u010duj\u00edc\u00ed. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee se lo\u010f ka\u017edou chv\u00edli p\u0159evrhne.<\/em><\/div>\n

Opatrn\u011b vstal a zachytil se sto\u017e\u00e1ru pro podporu. Uklouzl na palub\u011b a op\u011bt se zachytil, tentokr\u00e1t z\u00e1bradl\u00ed, proto\u017ee jeho t\u011blo se za\u010dalo nakl\u00e1n\u011bt doleva jako lo\u010f, a kr\u00e1\u010del sm\u011brem k z\u00e1di, kde st\u00e1l v kokpitu kapit\u00e1n. Dal Billovi za \u00fakol spr\u00e1vu n\u011bkter\u00fdch lan – jednoduch\u00fd \u00fakol, opravdu. Bill se oto\u010dil a \u0161el op\u011bt na levobok, zat\u00edmco \u0161\u00e9fova man\u017eelka byla na prav\u00e9 stran\u011b a d\u011blala stejnou pr\u00e1ci, kterou se chystal prov\u00e9st Bill. Posunul si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a shrnul si ofinu z \u010dela. Spat\u0159il lana, kter\u00e1 m\u011bl na starost. Bill se oto\u010dil, aby m\u011bl k lan\u016fm lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, a polo\u017eil ruku na napnut\u00fd dr\u00e1t, kter\u00fd podp\u00edral sto\u017e\u00e1r. Vyvinul na n\u011bj dostate\u010dn\u00fd tlak na to, aby zp\u016fsobil katastrofu.<\/p>\n

Dr\u00e1t o \u0161\u00ed\u0159ce tu\u017eky praskl a vypadl Billovi z dlan\u011b. Bill se naklonil m\u00edrn\u011b doleva, kdy\u017e p\u0159i\u0161el o podporu, ale p\u0159ipisoval to skute\u010dnosti, \u017ee lo\u010f se nakl\u00e1n\u011bla na vod\u011b. Dr\u00e1t, kter\u00fd m\u011bl v napnut\u00e9 poloze podporovat sto\u017e\u00e1r, za\u010dal tancovat jako uvoln\u011bn\u00e1 po\u017e\u00e1rn\u00ed hadice. Jedna polovina dr\u00e1tu plnou silou vyst\u0159elila proti Billovu boku a snadno pronikla skrz tenk\u00e9 tri\u010dko i k\u016f\u017ei. To v\u0161e se stalo v okam\u017eiku, kdy Bill klop\u00fdtnul a uv\u011bdomil si, \u017ee se dr\u00e1t p\u0159etrhl. Byl si jist\u00fd, \u017ee to znamen\u00e1, \u017ee st\u011b\u017ee\u0148 bude trp\u011bt a nemohl se rozhodnout, jestli m\u00e1 pokra\u010dovat v pr\u00e1ci nebo ne. Vzhl\u00e9dl, jestli si toho n\u011bkdo v\u0161iml, a v tu chv\u00edli za\u010dala \u0161\u00e9fova \u017eena k\u0159i\u010det, bre\u010det a v\u0159\u00edskat. \u0160\u00e9f i Billova matka vzhl\u00e9dli a vysko\u010dili.<\/p>\n

Kone\u010dn\u011b se Bill pod\u00edval dol\u016f a pochopil. Jeho o\u010di rychle p\u0159il\u00e1kala jasn\u011b \u010derven\u00e9 krev vyt\u00e9kaj\u00edc\u00ed z jeho boku. Okam\u017eit\u011b si na to m\u00edsto p\u0159itiskl dla\u0148, zat\u00edmco zbytek lodi sp\u011bchal k n\u011bmu. Bill ud\u011blal jeden ohromen\u00fd krok a omdlel.<\/p>\n

<\/em> „Kdyby to nebylo u z\u00e1bradl\u00ed, mohl jsem stejn\u011b tak dob\u0159e spadnout do mo\u0159e. Bo\u017ee, p\u0159\u00e1l bych si, abych neomdlel, proto\u017ee to musel b\u00fdt masakr\u2026“ Povzdechl si Bill t\u00e9m\u011b\u0159 tou\u017eebn\u011b a pod\u00edval se na Toma. A skoro se rozesm\u00e1l, kdy\u017e spat\u0159il jeho naprosto sn\u011bhob\u00edl\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n

„Ale\u2026 ale\u2026 a ty\u2026 ale ty jsi byl na lodi.“<\/div>\n
„To je d\u016fvod, pro\u010d jsem m\u00e1lem zem\u0159el. Trvalo to asi p\u016fl hodiny, ne\u017e jsem se dostal do nemocnice. P\u0159ijel z\u00e1chrann\u00fd \u010dlun a odvezl m\u011b ke b\u0159ehu a nemocnice u\u017e pak nebyla p\u0159\u00edli\u0161 daleko. Net\u0159eba dod\u00e1vat, \u017ee m\u00e1ma tu pr\u00e1ci dostala.“<\/div>\n
„Pro\u010d\u2026?“<\/div>\n
„Proto\u017ee m\u011b jej\u00ed \u0161\u00e9f m\u00e1lem zabil, pro\u010d asi jinak? Je to po\u0159\u00e1d jej\u00ed \u0161\u00e9f, a\u017e do te\u010f. A – no, takhle to je.“ Tom si povzdechl a nechal svou hlavu klesnout zp\u011bt, kdy\u017e Bill dodal, „vyber dal\u0161\u00ed jizvu.“<\/p>\n

„Dal\u0161\u00ed?“ Tom znovu zvedl hlavu a prohl\u00e9dl si Billovo t\u011blo, vzal do ruky jednu jeho pa\u017ei a podrobn\u011b ji zkoumal. „Co t\u0159eba\u2026 jak se ti stalo tohle?“ Zeptal se Tom a uk\u00e1zal na mal\u00fd, sv\u011btl\u00fd bod, jako b\u00edl\u00e1 piha.<\/div>\n

„Tahle? Oh, jehlou, jako takhle,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a zn\u00e1zornil pohyb, jako by do sebe zapichoval jehlu.<\/div>\n
„Jo, ale\u2026 jak se ti to stalo?“<\/div>\n
„No, vzal jsem jehlu a\u2026“ Bill zopakoval pohyb.<\/div>\n
„Ud\u011blal sis to s\u00e1m?“<\/div>\n
„Jo\u2026 to kdy\u017e jsem si myslel, \u017ee m\u016f\u017eu uniknout p\u0159ed sv\u011btem p\u0159i sebepo\u0161kozov\u00e1n\u00ed na sv\u00fdch pa\u017e\u00edch. Ale pak mi m\u00e1ma za\u010dala kontrolovat t\u011blo, tak jsem se musel p\u0159est\u011bhovat,“ vysv\u011btlil Bill a popl\u00e1cal se na prav\u00e9m stehn\u011b.<\/div>\n
„Aha. Ty. Oh. Ale\u2026“ Tom se odml\u010del a hluboce se zamra\u010dil. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem naivn\u00ed a ignorantsk\u00fd, ale opravdu bych si p\u0159\u00e1l\u2026“ Tom op\u011bt nemohl dokon\u010dit svou my\u0161lenku, ale Bill dok\u00e1zal odhadnout konec.<\/p>\n

„Tohle je dal\u0161\u00ed,“ p\u0159em\u00edtal, hladil se prstem po zd\u00e1nliv\u011b nevinn\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e, kter\u00e1 b\u011b\u017eela \u0161ikmo p\u0159es jeho pa\u017ei. Tom vypadal naprosto nepohodln\u011b, skoro jako by spolkl n\u011bco kysel\u00e9ho a odporn\u00e9ho. „Ty jsi \u0159\u00edkal, \u017ee chce\u0161 o nich v\u011bd\u011bt.“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ \u0159ekl ti\u0161e Tom, jeho pohled pln\u00fd lehk\u00e9 bolesti se p\u0159esunul do n\u011b\u010deho, co byl sp\u00ed\u0161e smutek.<\/div>\n
„No, je tady n\u011bkolik dal\u0161\u00edch, o kter\u00fdch bys m\u011bl v\u011bd\u011bt,“ zamumlal Bill a za\u010dal si rozep\u00ednat opasek, zat\u00edmco Tom zkoumal jizvy na Billov\u011b trupu, rozhodnut\u00fd zapamatovat si ka\u017edou z nich.<\/div>\n
„A co tvoje rty a prsty?“ Zeptal se Tom trochu stydliv\u011b a z\u010dervenal, kdy\u017e si Bill za\u010dal stahovat kalhoty a odhaloval tak sv\u00e9 nohy, huben\u00e9 a zd\u00e1nliv\u011b bezbarv\u00e9.<\/div>\n
„Moje prsty,“ zamumlal Bill, kdy\u017e pokr\u010dil nohy, aby si mohl st\u00e1hnout kalhoty z kotn\u00edk\u016f. Pod\u00edval se na zm\u00edn\u011bn\u00e9 prsty a \u0159ekl. „Kous\u00e1n\u00ed, jako d\u00edt\u011b. Dost o\u0161kliv\u00e9, j\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Kupodivu, Tom se nedok\u00e1zal p\u0159inutit k tomu, aby souhlasil.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e byly Billovy kalhoty odlo\u017eeny stranou, spolu s jeho tri\u010dkem a mikinou, Bill op\u011bt nat\u00e1hl nohy a Tom m\u011bl \u010das si je prohl\u00e9dnout. O\u010di mu bloudily p\u0159es obrysy Billova t\u011bla od nohou, na kolena, na bok, k pasu, na hru\u010f a pa\u017ee a\u017e na ramena a obli\u010dej. Toma zas\u00e1hlo, jak opravdu kr\u00e1sn\u00fd Bill byl – to bylo nesporn\u00e9 – v ka\u017ed\u00e9m aspektu, od palc\u016f na nohou a\u017e po temeno hlavy, a to i p\u0159esto, \u017ee nebyl dokonal\u00fd. Nicm\u00e9n\u011b skute\u010dnost, \u017ee jeho t\u011blo nebylo bez poskvrnky a jeho elegantn\u00ed kr\u00e9mov\u00e1 k\u016f\u017ee byla poseta hrozn\u00fdmi jizvami, zd\u00e1lo se, \u017ee o to v\u00edce je dokonal\u00e9, proto\u017ee je skute\u010dn\u00e9. Nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd obr\u00e1zek z \u010dasopisu, byl v\u00fdsledkem trag\u00e9die, bolesti a probl\u00e9m\u016f a byl tak skute\u010dn\u00fd. Tom nemohl s\u00e1m sebe zastavit od pohybu h\u0159betu sv\u00e9 ruky proti vn\u011bj\u0161\u00ed stran\u011b Billova stehna.<\/p>\n

Nakonec Tomovy o\u010di spo\u010dinuly v Billov\u011b kl\u00edn\u011b – d\u00edky \u010demu\u017e by se m\u011bl c\u00edtit trochu provinile, kdyby to nebylo m\u00edsto, kter\u00e9 mu cht\u011bl Bill uk\u00e1zat. Tam, v horn\u00ed \u010d\u00e1sti Billov\u00fdch stehen, od lemu jeho boxerek a\u017e doprost\u0159ed na prav\u00e9m stehn\u011b a do t\u0159etiny na lev\u00e9m stehn\u011b, byly b\u00edl\u00e9 obvazy. Sledoval, jak Bill za\u010dal rozbalovat obvaz na prav\u00e9m stehn\u011b, odhalil tak n\u011bkolik \u0159ad jizev a \u010dervenou \u010d\u00e1ru, kter\u00e1 je diagon\u00e1ln\u011b prot\u00ednala. Tom je nemohl spo\u010d\u00edtat, ani kdyby cht\u011bl, sv\u011bsil hlavu, nemohl se na to d\u00edvat.<\/p>\n

„Tome,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, ale Tom se st\u00e1le nedok\u00e1zal p\u0159inutit b\u00fdt sv\u011bdkem takov\u00e9 bolesti.<\/div>\n

„P\u0159\u00e1l bych si, abys to ned\u011blal,“ zamumlal. „Mo\u017en\u00e1, \u017ee tebe to nebol\u00ed\u2026 ale m\u011b to bol\u00ed.“<\/div>\n
„Ale Tome, ty nerozum\u00ed\u0161…“<\/div>\n
„Tak pro\u010d? Co t\u011b mohlo p\u0159inutit d\u011blat s\u00e1m sob\u011b tohle?“ Tom st\u00e1le t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161eptal, ale i to sta\u010dilo na to, aby se Bill t\u00e9m\u011b\u0159 styd\u011bl, i kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee jeho \u010diny byly opr\u00e1vn\u011bn\u00e9.<\/div>\n
„M\u00e1ma,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e a Tomovi pokleslo srdce, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na to, jak Jutta s Billem zach\u00e1zela. Najednou se c\u00edtil nesm\u00edrn\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee u\u017e byla pry\u010d.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ zamumlal Tom a polo\u017eil bradu na Billovo rameno.<\/div>\n
„Tome, j\u00e1 si nemysl\u00edm, \u017ee to ch\u00e1pe\u0161\u2026 ale nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee bys n\u011bkdy mohl,“ povzdechl si Bill. Nezlobil se na Toma za to, \u017ee nemohl vid\u011bt Billovi do hlavy, prost\u011b to bral jako fakt. Zvedl Tomovu pravou ruku a prohl\u00e9dl si ji. „Te\u010f u\u017e je konec, nebudu to d\u011blat znovu, vid\u00ed\u0161?“ P\u0159it\u00e1hl si Tomovu ruku a polo\u017eil ji na horn\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9ho stehna. Byl naprosto nep\u0159ipraven\u00fd na pocit, kter\u00fd n\u00e1sledoval, stejn\u011b jako Tom nebyl p\u0159ipraven\u00fd na to, \u017ee by se mohl dot\u00fdkat tak intimn\u00edho m\u00edsta.<\/p>\n

Tom jasn\u011b zrudnul, kdy\u017e polo\u017eil ruku na jizvy a prsty se mu zkroutily pod\u00e9l k\u0159ivky vnit\u0159n\u00ed strany Billova stehna. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli Bill ch\u00e1pal, jak moc soukrom\u00e9ho m\u00edsta nech\u00e1val Toma se dot\u00fdkat, ale nezastavil jej, ani mu ruku neodstr\u010dil.<\/div>\n

Bill byl mezit\u00edm ohromen n\u00e1valem r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edjemn\u00fdch pocit\u016f, kter\u00e9 uvnit\u0159 sv\u00e9ho t\u011bla v\u016fbec nep\u0159edpokl\u00e1dal. Ve srovn\u00e1n\u00ed se v\u0161emi \u00fatuln\u00fdmi, tepl\u00fdmi pocity, kter\u00e9 v n\u011bm Tom vyvol\u00e1val dosud – a kter\u00e9 se pro Billa staly n\u011b\u010d\u00edm jako drogou, jako by t\u00e9to bl\u00edzkosti a tepla nem\u011bl nikdy dost – tak tyto pocity to zdaleka p\u0159ekonaly. Bylo to jako srovn\u00e1vat \u017e\u00e1rovku se sluncem. Jakoby plameny olizovaly jeho vnit\u0159nosti, popel a jiskry mu sv\u00e9voln\u011b tan\u010dily v \u017ealudku. Bill to c\u00edtil tak siln\u011b a tak intenzivn\u011b, \u017ee musel chv\u00edli po\u010dkat, ne\u017e za\u010dne intenzita pocitu ustupovat.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b, Tom jen p\u0159ilil olej do ohn\u011b, kdy\u017e se jeho ruka p\u0159esunula z vnit\u0159n\u00ed strany stehna na vn\u011bj\u0161\u00ed, ani\u017e by jedinkr\u00e1t opustila k\u016f\u017ei. Z\u016fstali tak na chv\u00edli a Bill se c\u00edtil, jako by se mu ohe\u0148 roz\u0161\u00ed\u0159il i na tv\u00e1\u0159e. Sledoval, jak Tomovy prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed p\u0159es \u010dervenou \u010d\u00e1ru, prot\u00ednaj\u00edc\u00ed ostatn\u00ed jizvy.<\/p>\n

„Nikdy znovu, spr\u00e1vn\u011b? To je to, co to znamen\u00e1?“ Podotknul Tom ti\u0161e a Bill mohl jen p\u0159ik\u00fdvnout. C\u00edtil se podivn\u011b v klidu, spokojen\u00fd. Nevadilo mu, \u017ee ho Tom vid\u011bl takto vystaven\u00e9ho. Te\u010f, kdy\u017e Tom vid\u011bl v\u0161echny jeho jizvy a celou jeho minulost, mohl Billa pln\u011b poznat. Bill si uv\u011bdomil, \u017ee je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nem\u011bl v nikom takov\u00e9 porozum\u011bn\u00ed, nikdy nem\u011bl nikoho tak bl\u00edzko. Jedin\u00e1 osoba, kterou m\u011bl, byla jeho matka, a i ta byla od Toma tak daleko, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. A co se t\u00fd\u010de J\u00f6rga – no, byl tak uprost\u0159ed jako op\u011bra, cht\u011bj\u00edc\u00ed porozum\u011bt, ale p\u0159\u00edli\u0161 vyd\u011b\u0161en\u00fd to zkusit.<\/p>\n

Oba chlapci se k sob\u011b p\u0159isunuli bl\u00ed\u017e, tak\u017ee Bill se o Toma op\u00edral a jejich t\u011bla se t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ekr\u00fdvala. Bill vzal Toma za ruku a c\u00edtil se nerv\u00f3zn\u011b, kdy\u017e ji op\u011bt p\u0159esunul a \u00fazkostliv\u011b o\u010dek\u00e1val pocity, o kter\u00fdch si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee p\u0159ijdou. Bylo to vzru\u0161uj\u00edc\u00ed do t\u00e9 m\u00edry, a\u017e to bylo skoro nep\u0159\u00edjemn\u00e9 – ale ne tak docela. Vedl jeho ruku mezi stehna a p\u0159idr\u017eel ji na vnit\u0159n\u00ed stran\u011b lev\u00e9ho stehna – bez konkr\u00e9tn\u00edho d\u016fvodu, ne\u017e \u017ee cht\u011bl, aby se jej Tom dotknul a nemohl p\u0159estat se s\u00e1m sebe pt\u00e1t, jestli Tom c\u00edt\u00ed to stejn\u00e9 co on.<\/div>\n

Polo\u017eil svou ruku p\u0159es tu Tomovu a pouze si u\u017e\u00edval v\u0161echny pocity, zav\u0159el o\u010di a vypnul v\u0161echny smysly, kter\u00e9 nem\u011bly nic spole\u010dn\u00e9ho s Tomem. Jeho ruka jej na k\u016f\u017ei h\u0159\u00e1la a Bill si na okam\u017eik p\u0159edstavil, \u017ee Tom m\u011bl uvnit\u0159 sebe podobn\u00fd ohe\u0148 jako on. Tom byl naprosto neochv\u011bjn\u00e1 podpora, kdy\u017e se o n\u011bj Bill op\u0159el. Nechal Toma, aby si jej p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee, nechal ho, aby jej objal svou volnou rukou a nechal ho p\u0159itisknout svou tv\u00e1\u0159 k t\u00e9 jeho. Byl to pocit nezpochybniteln\u00e9ho bezpe\u010d\u00ed, byl podpora, kter\u00e1 nikdy neustoup\u00ed, o kterou se v\u017edy bude moct op\u0159\u00edt. Te\u010f u\u017e to v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

„D\u011bkuju ti,“ \u0159ekl ti\u0161e po del\u0161\u00ed chv\u00edli ticha. Jeho hlas byl jasn\u00fd a jist\u00fd, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Tomovi d\u011bkuje za v\u0161echno a doufal, \u017ee to Tom pochop\u00ed.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie If we’ll open the wounds and share them, then soon they start to heal.As long as we live, every scar is a bridge to someone’s broken heart.And there’s no greater love, than the one shed his blood for his friends.-Thrice<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3871","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3871","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3871"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3871\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3871"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3871"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3871"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}