{"id":3874,"date":"2014-07-09T17:00:00","date_gmt":"2014-07-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3862"},"modified":"2014-07-09T17:00:00","modified_gmt":"2014-07-09T16:00:00","slug":"breaking-through-41","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/09\/breaking-through-41\/","title":{"rendered":"Breaking Through 41."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

Bl\u00edzk\u00e1 budoucnost?<\/p>\n

<\/em><\/strong> Bill le\u017eel zachumlan\u00fd v p\u0159ikr\u00fdvce a ne\u0161\u0165astn\u011b oddychoval. Nemohl usnout. Tiskl k sob\u011b ply\u0161ov\u00e9ho psa, obj\u00edmal jej, ob\u010das jej pou\u017eil jako pol\u0161t\u00e1\u0159. C\u00edtil se pohodln\u011b a unaven\u011b, ale to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1zelo. Sp\u00e1nek. Bylo to u\u017e n\u011bkolik hodin, co Tom ode\u0161el z jeho pokoje, kdy\u017e mu p\u0159i\u0161el pop\u0159\u00e1t kr\u00e1sn\u00e9 sny, a od t\u00e9 doby Bill le\u017eel na matraci a zkou\u0161el usnout. \u010c\u00edm v\u00edc se o to ale pokou\u0161el, t\u00edm vy\u010derpan\u011bj\u0161\u00ed se c\u00edtil. Je\u0161t\u011b p\u0159ed hodinou jej napadlo, \u017ee by mo\u017en\u00e1 pomohlo, kdyby \u0161el dnes sp\u00e1t k Tomovi, ale vzhledem k velmi pokro\u010dil\u00e9 hodin\u011b by Tom pravd\u011bpodobn\u011b neuv\u00edtal, \u017ee jej Bill bud\u00ed z tak sobeck\u00e9ho d\u016fvodu, \u017ee nem\u016f\u017ee usnout a pot\u0159ebuje, aby byl n\u011bkdo vzh\u016fru s n\u00edm.<\/div>\n

Po n\u011bkolikahodinov\u00e9m vrcen\u00ed, p\u0159evalov\u00e1n\u00ed, f\u0148uk\u00e1n\u00ed a k\u0148u\u010den\u00ed se mu poda\u0159ilo usnout na b\u0159i\u0161e ply\u0161ov\u00e9ho zv\u00ed\u0159\u00e1tka zhruba ve dv\u011b hodiny r\u00e1no.<\/p>\n

Polibek, co pr\u00e1v\u011b dost\u00e1val od Toma, byl jin\u00fd. V\u0161echny byly jin\u00e9, ale to si v\u011bt\u0161inou Bill uv\u011bdomil, a\u017e Tom naposled polaskal jeho rty. Te\u010f jeho jazyk pronikal do Billov\u00fdch \u00fast pom\u011brn\u011b nal\u00e9hav\u011b jako nikdy d\u0159\u00edv, ale byl to Tom, a u\u017e jen tahle skute\u010dnost Billovi nedovolovala se za\u010d\u00edt b\u00e1t. P\u0159ij\u00edmal Tomovy hork\u00e9 polibky, prsty nech\u00e1val polo\u017een\u00e9 na Tomov\u00fdch ramenou a zakl\u00e1n\u011bl hlavu. Tomova lev\u00e1 dla\u0148 nep\u0159est\u00e1vala hladit Billovu pravou tv\u00e1\u0159 a prav\u00e1 hn\u00edst Bill\u016fv bok. Intenzita l\u00edb\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se Bill dobrovoln\u011b podvolil, jej nutila d\u00fdchat rychleji ne\u017e obvykle.<\/em><\/div>\n

Za neust\u00e1l\u00e9ho mazlen\u00ed jejich rt\u016f se Billova z\u00e1da pomalu setk\u00e1vala s povrchem matrace Tomovy postele, dokud neulehl \u00fapln\u011b a neuvolnil t\u011blo. Tom byl t\u011b\u017ek\u00fd, tla\u010dil jeho drobn\u00e9 t\u011blo do matrace a chr\u00e1nil jej p\u0159ed sv\u011btem. D\u00fdchal do Tomov\u00fdch rt\u016f a fun\u011bl nosem. Tom poznal, \u017ee dlouho se u\u017e navz\u00e1jem dusit polibky nevydr\u017e\u00ed, proto rty sjel p\u0159es Billovu tv\u00e1\u0159 k v\u00fdrazn\u00e9 hran\u011b \u010delisti a\u017e na krk. Tla\u010dil jazykem na tepnu, laskal citliv\u00e9 m\u00edste\u010dko pod Billov\u00fdm uchem, chytal mezi rty Bill\u016fv nep\u0159\u00edli\u0161 vystoupl\u00fd ohryzek a vnikal jazykem do prohlubn\u011b v Billov\u011b hrdle, kde se setk\u00e1valy kl\u00ed\u010dn\u00ed kosti. Lem tri\u010dka na span\u00ed kolem Billova krku p\u0159edstavoval jedine\u010dnou mo\u017enost pos\u00e1zet Billovu k\u016f\u017ei polibky pod\u00e9l cel\u00e9ho v\u00fdst\u0159ihu z jedn\u00e9 strany na druhou.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

Bylo \u00fa\u017easn\u00e9 sledovat, jak se Billovo t\u011blo nap\u00edn\u00e1, jeho prsty sv\u00edraj\u00ed p\u0159ikr\u00fdvku a jeho hrdlo se vzp\u00edn\u00e1 ke stropu. Tomovy prsty vjely pod lem b\u00edl\u00e9ho tri\u010dka a rozprost\u0159ely se po hork\u00e9 k\u016f\u017ei na Billov\u011b trupu. Bill se zprudka nadechl a op\u0159el se do Tomova doteku. Na sund\u00e1v\u00e1n\u00ed tri\u010dka nebyl \u010das. Tom se nemohl odlepit rty od Billova t\u011bla, a tak bylo t\u011b\u017ek\u00e9 bloudit po jeho poko\u017ece, zat\u00edmco Billovo tri\u010dko neust\u00e1le sj\u00ed\u017ed\u011blo dol\u016f a znemo\u017e\u0148ovalo mu l\u00edbat ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek t\u00e9 n\u00e1dhery, kterou m\u011bl pod sebou.<\/em><\/div>\n
Bill\u016fv kl\u00edn se nev\u011bdomky nadzved\u00e1val a jemn\u011b se ot\u00edral o Tomovu hru\u010f, kter\u00e1 se vzn\u00e1\u0161ela nad n\u00edm. Pot\u0159eboval si alespo\u0148 lehk\u00fdm t\u0159en\u00edm ulevit. Tom pochopil. D\u00edky drobn\u00e9mu pohledu, kter\u00fd si v\u011bnovali, se Tomovi dostalo uji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee m\u016f\u017ee pokra\u010dovat. Py\u017eamov\u00e9 kalhoty zmizely z Billova t\u011bla b\u011bhem okam\u017eiku. Tom neot\u00e1lel. Tvrdost, kterou uvid\u011bl, byla jasnou zn\u00e1mkou toho, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba dal\u0161\u00edho dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Bez ostychu vzal Bill\u016fv penis do \u00fast a nas\u00e1l. Z Billova hrdla se ozval hlubok\u00fd sten pln\u00fd uspokojen\u00ed. Tom klesal hlavou dol\u016f a nahoru, nech\u00e1val sliny, aby klouz\u00e1n\u00ed usnad\u0148ovaly a u\u017e\u00edval si Billovu horlivost, jakou Tomov\u00fdm pohyb\u016fm nadb\u00edhal. Kroutil se na matraci a vzru\u0161en\u011b k\u0148oural. Nem\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 velkou v\u00fddr\u017e, proto sta\u010dilo je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t pohladit jeho t\u0159\u00edsla, nas\u00e1t do \u00fast jeho vzru\u0161en\u00ed a jeho t\u011blo ztuhlo.<\/p>\n

<\/em> V ten okam\u017eik se Bill probudil. Nap\u0159\u00edmil se na posteli cel\u00fd zpocen\u00fd a dezorientovan\u011b se rozhl\u00ed\u017eel po pokoji. Mrkal do \u0161era, jak pomalu sv\u00edtalo, p\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdchal a sahal si na t\u011blo, jak v\u0161ude je\u0161t\u011b c\u00edtil Tomovy doteky. Hlasit\u011b polkl a pod\u00edval se do sv\u00e9ho kl\u00edna, kde c\u00edtil nejv\u011bt\u0161\u00ed horkost a p\u0159edev\u0161\u00edm vlhko. Zak\u0148u\u010del a ot\u0159\u00e1sl se. Sklouzl z postele dol\u016f, vzal si \u010dist\u00e9 v\u011bci na sebe a jako my\u0161ka se kradl do koupelny. Zamkl za sebou na dva z\u00e1pady, odlo\u017eil v\u011bci na pra\u010dku a svl\u00e9kl ze sebe pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9 oble\u010den\u00ed. V o\u010d\u00edch se mu objevily slzy. Brzy na to za\u0161tkal, a jakmile na sebe pustil vodu, rozplakal se naplno. Navzdory tomu, jak dob\u0159e se ve snu c\u00edtil a jak spr\u00e1vn\u00e9 mu to p\u0159ipadalo, se te\u010f c\u00edtil zle. Byl zmaten\u00fd. C\u00edtil na sob\u011b doteky, a\u010dkoli u\u017e tam d\u00e1vno nebyly. Dokonce ani nebyly skute\u010dn\u00e9, a p\u0159esto v Billovi vyvol\u00e1valy \u00fazkost. Rychle mydlil sv\u00e9 t\u011blo, prohl\u00ed\u017eel se ze v\u0161ech stran, aby se ujistil, \u017ee u\u017e na n\u011bm nespo\u010d\u00edvaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 ruce. Plakal ka\u017edou minutou v\u00edc a v\u00edc. Byl by mo\u017en\u00e1 rad\u011bji, kdyby se to opravdu stalo a on se p\u0159es to mohl p\u0159en\u00e9st, ale to, \u017ee se to opravdu nestalo a byl to jen sen, jej nutilo to pro\u017e\u00edvat daleko intenzivn\u011bji. Trvalo dlouho, ne\u017e se uklidnil. S \u010derven\u00fdma o\u010dima se obl\u00e9kl do \u010dist\u00e9ho oble\u010den\u00ed a unaven\u00fd se vr\u00e1til do sv\u00e9ho pokoje.<\/div>\n

B\u00e1l se usnout, aby se sen nevr\u00e1til. Dr\u017eel se vzh\u016fru, jak jen mohl, a kdy\u017e u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee se mu to da\u0159\u00ed, jeho v\u00ed\u010dka klesla a on se znovu pono\u0159il do sp\u00e1nku.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Po druh\u00e9m probuzen\u00ed se Bill c\u00edtil je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e. Z doln\u00edho patra se oz\u00fdvaly zvuky, kter\u00e9 byly typick\u00e9 pro chyst\u00e1n\u00ed sn\u00eddan\u011b. Unaven\u011b se vybatolil z pe\u0159in. Venku to vypadalo na po\u0159\u00e1dnou bou\u0159ku. Nebe nebylo ani \u010dern\u00e9 ani \u0161ed\u00e9 ani hroziv\u011b tmav\u011b modr\u00e9. Byla to sm\u011bs v\u0161eho, co\u017e d\u011blalo oblohu je\u0161t\u011b hroziv\u011bj\u0161\u00ed. Bill si prot\u0159el o\u010di, z\u00edvl a vy\u0161el na chodbu. Dve\u0159e od Tomova pokoje byly je\u0161t\u011b zav\u0159en\u00e9, tak\u017ee musel Tom je\u0161t\u011b sp\u00e1t, co\u017e Billovi celkem nahr\u00e1valo. Jen z pouh\u00e9 vzpom\u00ednky na jeho sen se mu ud\u011blalo mdlo.<\/p>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ zamru\u010del na pozdrav, kdy\u017e se v kuchyni potkal se Simone.<\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Bille!“ pozdravila jej Simone nazp\u011bt pom\u011brn\u011b energicky. Bill vydechl a posadil se na sv\u00e9 obvykl\u00e9 m\u00edsto. Podal si porcel\u00e1novou konvici s \u010dajem a nalil si do hrne\u010dku. P\u0159idal si trochu cukru a s podep\u0159enou hlavou se d\u00edval, jak se v hrn\u00ed\u010dku tvo\u0159\u00ed mal\u00fd v\u00edr, ve kter\u00e9m se cukr pomalu rozpou\u0161t\u011bl.<\/div>\n
„Co je s tebou? Vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b,“ zaj\u00edmala se Simone, kdy\u017e si k Billovi p\u0159isedla.<\/div>\n
„\u0160patn\u011b jsem spal,“ \u0159ekl. Simone p\u0159ik\u00fdvla a za\u010dala si mazat rohl\u00edk m\u00e1slem.<\/div>\n
„Gordon se taky celou noc p\u0159evaloval a j\u00e1 byla vzh\u016fru hodn\u011b brzy. Vypad\u00e1 to, \u017ee dobrou noc m\u011bl jen Tom, proto\u017ee v n\u00ed je\u0161t\u011b pokra\u010duje,“ zasm\u00e1la se Simone a s\u00e1hla po meru\u0148kov\u00e9 marmel\u00e1d\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ vstoupil do kuchyn\u011b Gordon. „Teda v\u00edce takov\u00fdch noc\u00ed a asi um\u0159u na \u00fanavu. P\u0159ipad\u00e1m si, jako by m\u011b p\u0159ejel parn\u00ed v\u00e1lec,“ post\u011b\u017eoval si a usedl ke stolu. „Ty taky vypad\u00e1\u0161 unaven\u011b, Bille,“ v\u0161iml si.<\/div>\n
„\u0160patn\u011b jsem spal,“ zopakoval a usrkl \u010daje. Ani nem\u011bl hlad.<\/div>\n
„To bude t\u00edm po\u010das\u00edm. Jeden den je kr\u00e1sn\u011b na tri\u010dko s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem a druh\u00fd by se \u010dlov\u011bk navl\u00e9kl zp\u011bt do zimn\u00ed bundy a je\u0161t\u011b se tahal s de\u0161tn\u00edkem,“ zarozumovala Simone.<\/p>\n

„Nazd\u00e1rek!“ ozvalo se od schod\u016f je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e se posledn\u00ed \u010dlen rodiny stihl v\u016fbec objevit v kuchyni a ne\u017e Gordon stihl proto\u010dit o\u010dima, \u017ee jeho man\u017eelka zase v\u0161echno sv\u00e1d\u00ed na po\u010das\u00ed. Moc pozitivn\u00edch pozdrav\u016f nazp\u011bt se Tomovi nedostalo. Simone odpov\u011bd\u011bla norm\u00e1ln\u011b, Gordon cosi zahu\u010del a Bill neodpov\u011bd\u011bl v\u016fbec. Asi taky nebyl v dobr\u00e9 n\u00e1lad\u011b. Tom se vm\u011bstnal ke stolu a pustil se do j\u00eddla, ale jeden jedin\u00fd pohled na Billa jeho pohyby zna\u010dn\u011b zpomalil. M\u011bl trochu \u010derven\u00e9 o\u010di, co\u017e mohlo znamenat, \u017ee byl unaven\u00fd a \u0161patn\u011b spal, ale tahle \u010derve\u0148 byla jin\u00e1. Byla od pl\u00e1\u010de a to Tom dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Zaj\u00edmalo jej, co se stalo u\u017e jen z toho d\u016fvodu, \u017ee mu Bill nev\u011bnoval ani trochu pozornosti. Norm\u00e1ln\u011b se na sebe usm\u00e1li, ale te\u010f to vypadalo, jako by se Bill p\u0159emlouval, aby se na Toma ani koutkem oka nepod\u00edval.<\/p>\n

Po sn\u00eddani si ka\u017ed\u00fd na\u0161li vlastn\u00ed z\u00e1bavu. Gordon si sedl v ob\u00fdv\u00e1ku k televizi, Simone, a\u010dkoli pr\u00e1v\u011b dosn\u00eddali, se pustila do p\u0159\u00edpravy ob\u011bda a Bill zmizel v pokoji. Tom z\u016fstal sed\u011bt u stolu s\u00e1m a d\u00edval se okolo. Povzdychl si, \u017ee se mu nikdo nev\u011bnoval a ode\u0161el do patra. Automaticky \u0165ukl na dve\u0159e Billova pokoje a po tich\u00e9m pozv\u00e1n\u00ed ve\u0161el dovnit\u0159. Zav\u0159el za sebou a omrkl situaci. Bill st\u00e1l u postele a nat\u0159\u00e1sal pol\u0161t\u00e1\u0159, aby se mu ve\u010der dob\u0159e ulehalo. Zbytek postele vypadal jako pr\u00e1v\u011b ustlan\u00fd. Tom se usm\u00e1l, polo\u017eil dlan\u011b na Billovy boky a l\u00edbl jej na sp\u00e1nek. Nechal tv\u00e1\u0159 bl\u00edzko u Billova ucha.<\/p>\n

„Co je s tebou hm?“ zeptal se, vys\u00edlaj\u00edc k Billovu t\u011blu teplo z toho sv\u00e9ho. Bill pustil pol\u0161t\u00e1\u0159 a malinko ztuhl. Nel\u00edbilo se mu, \u017ee na Toma nevid\u00ed. Vadilo mu, \u017ee za n\u00edm stoj\u00ed a kdykoli m\u016f\u017ee p\u0159itisknout Billovy ruce k hrudn\u00edku a ubl\u00ed\u017eit mu. Bill ud\u011blal n\u011bkolik rychl\u00fdch krok\u016f stranou a nepatrn\u011b o Toma zavadil pohledem.<\/div>\n

„Ni-nic,“ p\u00edpl. Tom vypadal znepokojen\u011b. Ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd hlas a kokt\u00e1n\u00ed bylo jasnou zn\u00e1mkou toho, \u017ee se n\u011bco stalo. N\u011bco, co souvis\u00ed s Billovou diagn\u00f3zou.<\/div>\n
„N\u011bco ano. Plakal jsi. Nem\u016f\u017eu pomoct, kdy\u017e mi ne\u0159ekne\u0161, co se stalo,“ vysv\u011btloval mu Tom, zat\u00edmco se znovu bl\u00ed\u017eil k Billovi. Znovu zkou\u0161el \u0161t\u011bst\u00ed. Tentokr\u00e1t usp\u011bl. Bill se nechal pohladit po tv\u00e1\u0159i, a\u010dkoli se nejd\u0159\u00edve zt\u011b\u017eka nadechl a pot\u00e9 se nechal jemn\u011b obejmout. Tomova v\u016fn\u011b mu znovu dala pocit jistoty. Tom se posadil na okraj matrace a nechal Billa, aby se posadil na jeho kl\u00edn.<\/div>\n
„Z-zd\u00e1l se mi… sen,“ prozradil Bill. Sed\u011bl k Tomovi bokem, m\u00edrn\u011b houpal nohama a hr\u00e1l si s prsty.<\/div>\n
„N\u011bco zl\u00e9ho?“ Bill na odpov\u011b\u010f jen pokr\u010dil rameny. V\u011bd\u011bl jen, \u017ee se c\u00edtil zmaten\u00fd.<\/div>\n
„Bylo to… hork\u00e9, citliv\u00e9 a tvrd\u00e9,“ za\u0161eptal ti\u0161e. Tom nakr\u010dil \u010delo, ne\u017e mu do\u0161lo, o \u010dem Bill mluv\u00ed.<\/div>\n
„Oh… oh. Bille, to nic. To je v po\u0159\u00e1dku. Mn\u011b se to ob\u010das taky stane. Oh bo\u017ee! Jsem tak r\u00e1d, \u017ee je to jen tohle,“ oddychl si Tom \u00falevn\u011b. M\u011bl strach, \u017ee to bylo n\u011bco hor\u0161\u00edho.<\/p>\n

„Byl jsem zmaten\u00fd. Po\u0159\u00e1d jsem. U\u017e nechci, aby se mi to stalo. Pros\u00edm.“<\/div>\n

„Billi, tomu asi s\u00e1m od sebe nezabr\u00e1n\u00ed\u0161. Nikdo na sv\u011bt\u011b nem\u016f\u017ee kontrolovat sny,“ pov\u011bd\u011bl mu l\u00edtostiv\u011b. C\u00edtil se v tu chv\u00edli zle, ale opravdu jej zaj\u00edmalo, co se Billovi mohlo zd\u00e1t. Kdyby se mu zd\u00e1la no\u010dn\u00ed m\u016fra o tom, co pro\u017e\u00edval, t\u011b\u017eko by se u toho vzru\u0161il, proto\u017ee to s sebou p\u0159in\u00e1\u0161elo n\u011bco negativn\u00edho.<\/div>\n
„A tob\u011b… kdy\u017e ty…,“ nazna\u010dil. Tom si povzdychl.<\/div>\n
„Opravdu se o tom chce\u0161 bavit?“ Uji\u0161\u0165oval se Tom.<\/div>\n
„Myslel-myslel jsem, \u017ee se t\u011b m\u016f\u017eu zeptat. Nev\u00edm, s k\u00fdm jin\u00fdm bych… promi\u0148,“ \u0159ekl nakonec.<\/div>\n
„Ne to ne. Jsem r\u00e1d, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161. M\u016f\u017ee\u0161 se se mnou bavit o \u010demkoli, co bude t\u0159eba. Jen jsem necht\u011bl, aby ti to bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9.“<\/div>\n
„J\u00e1… pot\u0159ebuju… mluvit… o tom. Dozv\u011bd\u011bt se to… vysv\u011btlit. Trvalo dlouho, ne\u017e… ne\u017e se to… ne\u017e j\u00e1… ne\u017e jsem mohl j\u00edt zase v klidu sp\u00e1t.“<\/div>\n
„Jo ono… no… trv\u00e1 to, ne\u017e… v\u0161ak v\u00ed\u0161,“ \u017ebleptal Tom. On nebyl zrovna expert na v\u00fduku sexu\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovy.<\/div>\n
„Jde to n\u011bjak urychlit?“<\/div>\n
„Jde. Kdy\u017e… kdy\u017e se… no… kdy\u017e se toho dot\u00fdk\u00e1\u0161, nebo kdy\u017e m\u00e1\u0161 s n\u011bk\u00fdm… sex,“ vyslovil Tom opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jak se to st\u00e1v\u00e1?“<\/div>\n
„R\u016fzn\u011b. M\u016f\u017ee se ti n\u011bco zd\u00e1t, jako dnes tob\u011b, nebo se ti m\u016f\u017ee t\u0159eba n\u011bkdo hodn\u011b l\u00edbit. M\u00e1\u0161 ho moc r\u00e1d, a kdy\u017e na n\u011bj mysl\u00ed\u0161, tak se to prost\u011b stane.“<\/div>\n
„A ti, co mi ubl\u00ed\u017eili,…“<\/div>\n
„Asi ses jim l\u00edbil, jen to byli moc velc\u00ed zbab\u011blci, aby ti to \u0159ekli. Styd\u011bli se za to a necht\u011bli si to p\u0159iznat, co\u017e je samoz\u0159ejm\u011b neomlouv\u00e1,“ zavrt\u011bl Tom hlavou a pohladil Billa po z\u00e1dech. Bill se trochu uvolnil a op\u0159el se o Tomovo t\u011blo. Tom jej objal kolem pasu a pravou rukou p\u0159ekryl Billovy dlan\u011b, kter\u00e9 mu spo\u010d\u00edvaly na kl\u00edn\u011b.<\/p>\n

„Bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se Tom, kdy\u017e Bill dlouho nic ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n

„Asi ano. D\u011bkuji,“ pod\u00edval se Bill Tomovi do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Neboj se kdykoli p\u0159ij\u00edt, kdyby t\u011b n\u011bco tr\u00e1pilo, hm?“ Bill pok\u00fdval hlavou. Tom nat\u00e1hl krk a zachytil Bill\u016fv spodn\u00ed ret, aby jej mohl pol\u00edbit. V\u00edc ne\u017e to mu ale nebylo dovoleno. Bill nepatrn\u011b zaklonil hlavu, aby dostal sv\u00e1 \u00fasta z Tomova dosahu, ani\u017e by musel n\u011bco \u0159\u00edkat. Tom se necht\u011bl pt\u00e1t ani nal\u00e9hat.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme j\u00edt k tob\u011b?“ zeptal se Bill opatrn\u011b.<\/div>\n
„Jasn\u011b. M\u016f\u017eeme si n\u011bco zahr\u00e1t, nebo si m\u016f\u017eeme pov\u00eddat,“ navrhl Tom. Bill p\u0159ik\u00fdvl a vstal z Tomova kl\u00edna.<\/p>\n

Nechal se za ruku v\u00e9st k Tomovi. Ulevilo se mu, ale z\u00e1rove\u0148 byl smutn\u00fd. Nev\u011bd\u011bl, jak te\u010f bude moct Tomovi dovolit jej l\u00edbat, kdy\u017e ka\u017ed\u00fd polibek mu p\u0159ipomene ten sen a to, co n\u00e1sledovalo po tom.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Bl\u00edzk\u00e1 budoucnost? Bill le\u017eel zachumlan\u00fd v p\u0159ikr\u00fdvce a ne\u0161\u0165astn\u011b oddychoval. Nemohl usnout. Tiskl k sob\u011b ply\u0161ov\u00e9ho psa, obj\u00edmal jej, ob\u010das jej pou\u017eil jako pol\u0161t\u00e1\u0159. C\u00edtil se pohodln\u011b a unaven\u011b, ale to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1le nep\u0159ich\u00e1zelo. Sp\u00e1nek. Bylo to u\u017e n\u011bkolik<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3874","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3874","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3874"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3874\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3874"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3874"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3874"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}