{"id":388,"date":"2018-10-13T16:00:00","date_gmt":"2018-10-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=383"},"modified":"2018-10-13T16:00:00","modified_gmt":"2018-10-13T15:00:00","slug":"there-i-ll-be-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/10\/13\/there-i-ll-be-2\/","title":{"rendered":"There I&#8217;ll Be 2."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Ainee<\/strong><\/div>\n<div><strong> <\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong> <\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:center\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"600\" height=\"300\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/360971244f_105194274_o2.png\" alt=\"\" \/><\/div>\n<div><strong> <\/strong><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong> <\/strong><\/div>\n<div><strong>Billova cesta vzpom\u00ednkami<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Bill hlasit\u011b zast\u00e9nal, jakmile otev\u0159el o\u010di. Pomyslel si cosi o tom, \u017ee u\u017e nikdy znovu nebude p\u00edt, a apaticky se rozhl\u00e9dl po sv\u00e9m okol\u00ed. Znovu zast\u00e9nal, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji, a p\u0159\u00e1l si, aby se rad\u011bji v\u016fbec neprobudil. A definitivn\u011b si v duchu poznamenal, aby u\u017e nikdy, nikdy neskon\u010dil v bytech n\u00e1hodn\u00fdch mu\u017e\u016f. Tohle bylo pravd\u011bpodobn\u011b to nejhor\u0161\u00ed m\u00edsto, na kter\u00e9m se kdy probudil, a to u\u017e se r\u00e1no pot\u00e9 probudil na n\u011bkolika p\u011bkn\u011b pod\u011blan\u00fdch m\u00edstech. A kdo ksakru byl ten chl\u00e1pek vedle n\u011bj?!<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:center\">\n<p><strong>***<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Slunce bylo v\u00e1\u017en\u011b a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00e9 na Billovu kocovinu, a to jej nic jin\u00e9ho, ne\u017e jen sralo. Norm\u00e1ln\u011b by miloval slune\u010dn\u00fd den, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho u\u017e pr\u0161elo. Ale ne dnes, dnes zu\u0159il, \u017ee se slunce v\u016fbec objevilo. Definitivn\u011b vykouklo jen proto, aby ho nam\u00edchlo!<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Ne, probudit se v ciz\u00ed posteli, s opravdu nevaln\u011b vypadaj\u00edc\u00edm mu\u017eem, o kter\u00e9m si ani nepamatoval, \u017ee by se s n\u00edm setkal, chr\u00e1paj\u00edc\u00edm po jeho boku, nav\u00edc nah\u00fd a s pekelnou kocovinou, to opravdu nebyla Billova p\u0159edstava dokonal\u00e9ho r\u00e1na. Pro\u010d proboha v\u016fbec n\u00e1sledoval toho chlapa dom\u016f? Bill nad t\u00edm uva\u017eoval, zat\u00edmco hledal nejbli\u017e\u0161\u00ed stanici metra. Popravd\u011b u\u017e v\u011bd\u011bl pro\u010d, ale nikdy, nikdy by to nep\u0159iznal. Nikdy by nep\u0159iznal, \u017ee mu ta \u0161pinav\u011b blond dredat\u00e1 hlava p\u0159ipom\u00ednala Toma. Ne, to bylo pouze Billovo tajemstv\u00ed, o kter\u00e9 by se nikdy s nik\u00fdm nepod\u011blil.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Kr\u00e1lovsky na\u0161tvan\u00fd s\u00e1m na sebe a speci\u00e1ln\u011b na sv\u00e9 libido vztekle seb\u011bhl schody do metra. Opravdu rann\u00ed metro nen\u00e1vid\u011bl. Na jeho vkus a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho lid\u00ed na p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00e9m prostoru, a k tomu v\u0161emu to tam je\u0161t\u011b dost nev\u00e1bn\u011b p\u00e1chlo. Bill opravdu nesn\u00e1\u0161el pach metra. To byl hlavn\u00ed d\u016fvod, nebo sp\u00ed\u0161 ten jedin\u00fd d\u016fvod, pro\u010d miloval sv\u016fj byt. Byl v dostate\u010dn\u00e9 bl\u00edzkosti jeho pr\u00e1ce, kam tak mohl doj\u00edt p\u011b\u0161ky. \u017d\u00e1dn\u00e1 pot\u0159eba metra! Pouze p\u0159i vz\u00e1cn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech, jako dnes, to protrp\u011bl. Hlasit\u011b vzdychl a vydal se k p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edmu vlaku, jen aby proklouznul dve\u0159mi t\u011bsn\u011b p\u0159ed jejich zav\u0159en\u00edm. Jeho prvn\u00ed mal\u00fd kousek \u0161t\u011bst\u00ed toho dne. Alespo\u0148 nebude muset \u010dekat v chladn\u00e9 a pra\u0161n\u00e9 stanici na dal\u0161\u00ed.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Metro bylo samoz\u0159ejm\u011b narvan\u00e9 a Bill ti\u0161e zaklel. Vtiskl se mezi dva stereotypn\u00ed bu\u0159ty-jed\u00edc\u00ed a pivo-miluj\u00edc\u00ed N\u011bmce, aby se zachytil jedn\u00e9 z ty\u010d\u00ed. Nakr\u010dil nos nad mu\u017ei po obou stran\u00e1ch a c\u00edtil, jak cel\u00e9 jeho v\u011bdom\u00ed ohro\u017euje bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se nevolnost. Ty\u010d byla proti jeho \u010delu chladn\u00e1, kdy\u017e se o ni op\u0159el, a to mu opravdu pomohlo nevolnost potla\u010dit.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\"><\/div>\n<hr \/>\n<div style=\"text-align:justify\">Jemn\u00e9 pohupov\u00e1n\u00ed metra bylo podivn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00ed, houpalo se ve stejn\u00e9m rytmu jako jeho pulzuj\u00edc\u00ed bolest hlavy, a Bill kone\u010dn\u011b poc\u00edtil dostate\u010dnou kontrolu nad sv\u00fdm d\u00e1vic\u00edm reflexem a vzhl\u00e9dl, aby si prohl\u00e9dl sv\u00e9 spolucestuj\u00edc\u00ed. Lid\u00e9 tam byli \u00fapln\u011b v\u0161ude. Figurky! N\u011bkte\u0159\u00ed vypadali unaven\u011b, jin\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u017eiv\u011b na tuto denn\u00ed dobu. Bill opravdu nen\u00e1vid\u011bl rann\u00ed lidi. N\u011bkte\u0159\u00ed si \u010detli noviny nebo knihu a n\u011bkte\u0159\u00ed poslouchali hudbu. V\u011bt\u0161ina z nich byla duchem mimo a pr\u00e1zdn\u011b z\u00edrali kup\u0159edu. Nikdo se neusm\u00e1l. Bill hlasit\u011b zabru\u010del. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se neusm\u00edvali, nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod se v tuto hodinu usm\u00edvat.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Bill si prohl\u00ed\u017eel ka\u017edou jednotlivou tv\u00e1\u0159 kolem sebe p\u00e1trav\u00fdm pohledem. Nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st byla, kdy\u017e lid\u00e9 vystoupili a nahradily je nov\u00e9 tv\u00e1\u0159e, ale brzy ztratil z\u00e1jem. Lid\u00e9 byli v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku nudn\u00ed. Pokou\u0161el se nahl\u00e9dnout mezi masou t\u011bl a zahl\u00e9dl tak p\u00e1r z\u00e1blesk\u016f lid\u00ed d\u00e1l ve vagonu. Nikdo jej ani v nejmen\u0161\u00edm nezaujal, samoz\u0159ejm\u011b, v\u0161ichni byli tak zatracen\u011b oby\u010dejn\u00ed. S v\u00fdjimkou mo\u017en\u00e1 jednoho.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Nat\u00e1hl krk, aby se na toho kluka l\u00e9pe pod\u00edval. Tv\u00e1\u0159 m\u011bl sklopenou a vypadalo to, \u017ee intenzivn\u011b hled\u00ed do sv\u00e9ho kl\u00edna. K\u0161ilt \u010depice mu zakr\u00fdval v\u011bt\u0161inu obli\u010deje a zanech\u00e1val tak viditelnou jen jeho bradu a \u00fasta, kde odhaloval kr\u00e1sn\u00e9 pln\u00e9 rty a krou\u017eek v jednom koutku \u00fast. Zpod \u010depice mu vykukovaly jak\u00e9si \u010dern\u00e9 cop\u00e1nky, alespo\u0148 Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee to jsou cop\u00e1nky, mo\u017en\u00e1 cornrows? Na sob\u011b m\u011bl \u0161irokou ko\u017eenou bundu a pod n\u00ed stejn\u011b \u0161irok\u00e9 tri\u010dko. Cel\u00fd vzhled byl samoz\u0159ejm\u011b dopln\u011bn pytlovit\u00fdmi kalhotami a teniskami. Jednu nohavici m\u011bl p\u0159et\u00e1hnutou p\u0159es botu a tu druhou m\u011bl zastr\u010denou uvnit\u0159. Bill se uchechtl a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu n\u011bkdo n\u011bkdy \u0159ekl, jak hloup\u011b to vypad\u00e1.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Se \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem si uv\u011bdomil, \u017ee by to byl perfektn\u00ed vzhled pro Toma. Ve skute\u010dnosti by Bill mohl b\u00fdt o\u0161\u00e1len a uv\u011b\u0159it, \u017ee to skute\u010dn\u011b <em>je<\/em> Tom, kdyby nebylo t\u011bch chyb\u011bj\u00edc\u00edch dred\u016f. Tom by se nikdy nevzdal sv\u00fdch n\u00e1dhern\u00fdch blond dred\u016f. Tunely v u\u0161\u00edch byly dal\u0161\u00edm d\u016fvodem, pro\u010d by to nemohl b\u00fdt on, proto\u017ee Tom by si n\u011bco takov\u00e9ho do u\u0161\u00ed nikdy nedal. Bylo to asi tak pravd\u011bpodobn\u00e9, jako \u017ee by si Bill n\u011bkdy nechal prop\u00edchnout nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eku. Ot\u0159\u00e1sl se nad tou p\u0159edstavou. A nakonec, pomyslel si Bill, Tom nebyl v Berl\u00edn\u011b, a rozhodn\u011b nebyl v tomto metru v tuto ur\u010ditou chv\u00edli.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Ne, tohle nebyl Tom, a Bill to v\u011bd\u011bl, ale nechal by se o\u0161\u00e1lit. C\u00edtil se v\u00edce ne\u017e jen trochu v depresi nad zjevnou absenc\u00ed Toma ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b, a tak obr\u00e1til pozornost k tomu klukovi je\u0161t\u011b jednou. Vypadal ustaran\u011b, rytmicky stisk\u00e1val a pou\u0161t\u011bl lem sv\u00e9ho tri\u010dka. Ka\u017edou chv\u00edli pot\u0159\u00e1sl hlavou, jako by se cht\u011bl zbavit otravn\u00fdch my\u0161lenek. Billovi to p\u0159i\u0161lo velmi roztomil\u00e9 a docela z\u00e1bavn\u00e9, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to nefunguje. U\u017e se o to s\u00e1m pokou\u0161el.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Mysl se mu naplnila vzpom\u00ednkami na Toma, na jeho Tomiho, a Bill se p\u0159inutil se od toho druh\u00e9ho mu\u017ee odvr\u00e1tit. V\u0161echno tohle vzpom\u00edn\u00e1n\u00ed mu nep\u0159in\u00e1\u0161elo, a speci\u00e1ln\u011b jeho srdci, nic dobr\u00e9ho. D\u00edky bohu, \u017ee se bl\u00ed\u017eila jeho zast\u00e1vka. Opravdu se pot\u0159eboval dostat od tohoto Tomova dvojn\u00edka co nejd\u0159\u00edve.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Chladn\u00fd vzduch okam\u017eit\u011b ovanul jeho tv\u00e1\u0159, jakmile vystoupil z vlaku, a v tu chv\u00edli nemohl b\u00fdt \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. T\u011b\u017ek\u00fd vzduch uvnit\u0159 metra jeho p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 kocovin\u011b v\u016fbec nepom\u00e1hal. Na chv\u00edli z\u016fstal st\u00e1t, najednou velmi r\u00e1d, \u017ee to pohupov\u00e1n\u00ed skon\u010dilo. Otev\u0159el o\u010di a zahl\u00e9dl z\u00e1blesk toho ustaran\u00e9ho kluka rychle mizej\u00edc\u00edho na schodech. Tohle byla i jeho zast\u00e1vka? Jak podivn\u00e9, pomyslel si Bill, nebo sp\u00ed\u0161e jak\u00e1 n\u00e1hoda.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>N\u00e1sledoval jej, t\u00e9m\u011b\u0159 zv\u011bdav\u011b. Ten kluk u\u017e m\u011bl docela n\u00e1skok a Bill se opravdu nec\u00edtil na n\u011bjak\u00fd sp\u011bch, ale ze sv\u00e9 pozice mohl studovat jeho pohyby. S intenzivn\u00edm pohledem, zat\u00edmco vych\u00e1zel schody, Bill na\u0161el s\u00e1m sebe, jak mu to p\u0159ipad\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 pov\u011bdom\u00e9. P\u0159\u00edli\u0161 soust\u0159ed\u011bn\u00fd na toho kluka Bill zapomn\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b zvedat nohy a zakopnul a m\u00e1lem se p\u0159itom ocitl na zemi. Hlasit\u011b zaklel, jak se sna\u017eil udr\u017eet rovnov\u00e1hu. Jen on by mohl m\u00edt takovou sm\u016flu spadnout na obli\u010dej a zlomit si nos nebo tak n\u011bco.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">Ale ne dnes, pomyslel si, kdy\u017e znovu na\u0161el rovnov\u00e1hu. Jakmile si byl jist\u00fd, \u017ee stoj\u00ed pevn\u011b na nohou, znovu vzhl\u00e9dl. Ten kluk byl pry\u010d. Bill v duchu zast\u00e9nal a prakticky vyb\u011bhl a\u017e nahoru. Cht\u011bl se d\u00edvat na toho kluka je\u0161t\u011b o n\u011bco d\u00e9le, navzdory sv\u00e9mu nejlep\u0161\u00edmu \u00fasudku. S t\u011b\u017ek\u00fdm oddechov\u00e1n\u00edm se okam\u017eit\u011b za\u010dal rozhl\u00ed\u017eet po davu a maniak\u00e1ln\u011b hledal jeho tv\u00e1\u0159 mezi proch\u00e1zej\u00edc\u00edm lidmi. Nem\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, ten kluk u\u017e byl pry\u010d. Bill lapal po dechu a t\u011b\u017ece se op\u00edral o z\u00e1bradl\u00ed. To byl v\u017edycky takhle z formy? A zatracen\u011b, v\u00e1\u017en\u011b se mu cht\u011blo zvracet.<\/div>\n<div style=\"text-align:center\">\n<p><strong>***<\/strong><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Ten ve\u010der byl celkem chladn\u00fd, navzdory skute\u010dnosti, \u017ee po cel\u00fd den sv\u00edtilo slunce. Bill se zachv\u011bl a p\u0159it\u00e1hl si bundu kolem sebe pevn\u011bji. Zhroutil se na postel hned, jakmile se dostal dom\u016f, a z\u00e1hadn\u00fdm zp\u016fsobem se mu poda\u0159ilo z\u00edskat n\u011bkolik hodin decentn\u00edho sp\u00e1nku, ne\u017e musel vst\u00e1t a p\u0159ipravit se do pr\u00e1ce. Po dlouh\u00e9 a hork\u00e9 spr\u0161e a hodin\u011b p\u0159ed zrcadlem, kde si nan\u00e1\u0161el make-up a upravil vlasy, u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl na sv\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 r\u00e1no. Kone\u010dn\u011b se znovu c\u00edtil b\u00fdt s\u00e1m sebou.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">St\u00e1le se v\u0161ak c\u00edtil trochu nostalgicky po sv\u00e9m bl\u00edzk\u00e9m setk\u00e1n\u00ed s Tomov\u00fdm dvojn\u00edkem, a tak se rozhodl vz\u00edt to do pr\u00e1ce del\u0161\u00ed cestou. Zavedla jej kolem roztomil\u00e9ho mal\u00e9ho obch\u016fdku s hudebninami, do kter\u00e9ho se Bill tajn\u011b zamiloval. Zastavil se p\u0159ed v\u00fdlohou a tou\u017eebn\u011b hled\u011bl na vystavenou gibsonku. Ve slab\u00e9 chvilce si nechal hlavou prob\u011bhnout vzpom\u00ednku na Toma hraj\u00edc\u00edho pro Billa na svou vlastn\u00ed kytaru.<\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Tenkr\u00e1t byl hork\u00fd letn\u00ed den a po hodin\u00e1ch dor\u00e1\u017een\u00ed se Tom kone\u010dn\u011b vzdal a souhlasil, \u017ee Billovi n\u011bco zahraje. Sed\u011bli na tr\u00e1vn\u00edku na zahrad\u011b Tr\u00fcmperov\u00fdch, Tomovi rodi\u010de byli nedaleko sehnut\u00ed nad kv\u011btinov\u00fdmi z\u00e1hony. Ale bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 horko a Tom se \u0161\u00edlen\u011b potil, tak\u017ee mu klouzaly prsty a ne\u0161lo mu po\u0159\u00e1dn\u011b hr\u00e1t. Zu\u0159il. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom cht\u011bl, aby jeho prvn\u00ed hran\u00ed pro Billa bylo dokonal\u00e9, tak\u017ee se za n\u011bj c\u00edtil \u0161patn\u011b, ale Billovi bylo up\u0159\u00edmn\u011b jedno, \u017ee to nebylo dokonal\u00e9, nikdy v \u017eivot\u011b nebyl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Tom s Billem sd\u00edlel n\u011bco, co miloval na sv\u011bt\u011b ze v\u0161eho nejv\u00edc, a on si uv\u011bdomil, \u017ee to n\u011bco znamenalo. Bylo to n\u011bco speci\u00e1ln\u00edho. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to znamenalo, \u017ee Tom cht\u011bl, aby hr\u00e1l v jeho \u017eivot\u011b v\u011bt\u0161\u00ed roli, a na sv\u011bt\u011b nebylo nic, co by si Bill p\u0159\u00e1l v\u00edc, ne\u017e pr\u00e1v\u011b jen tohle.<\/p><\/div>\n<div style=\"text-align:justify\">\n<p>Bill na\u0161el s\u00e1m sebe s jednou rukou natahuj\u00edc\u00ed se sm\u011brem ke kyta\u0159e za v\u00fdlohou, s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Rozesm\u00e1l se nad sebou, sv\u011bsil ruku a p\u0159inutil se odstoupit od v\u00fdlohy. Bo\u017ee, ob\u010das se choval jako takov\u00fd idiot! U\u017e d\u00e1vno se rozhodl, \u017ee Tom pro n\u011bj nebyl k m\u00e1n\u00ed, a tyhle vzpom\u00ednkov\u00e9 v\u00fdlety do minulosti pouze ot\u0159\u00e1saly jeho rozhodnut\u00edm. A co v\u00edc, o\u017eivovaly city, kter\u00e9 a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dlouho dr\u017eel potla\u010den\u00e9 a ukryt\u00e9. Lehce se zachv\u011bl, ne z chladu, a sp\u011b\u0161n\u011b se roze\u0161el d\u00e1l ulic\u00ed a za roh. Jakmile se p\u0159ibl\u00ed\u017eil k baru, silou v\u016fle v\u0161echny my\u0161lenky na minulost potla\u010dil a vr\u00e1til se do p\u0159\u00edtomnosti. P\u0159ich\u00e1zel do pr\u00e1ce pozd\u011b a v\u011bd\u011bl, \u017ee mu to u Josta tentokr\u00e1t tak lehce neprojde. M\u011bl p\u0159ed sebou pekelnou noc a nebyl tak \u00fapln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee to vydr\u017e\u00ed.<\/p>\n<p><strong>autor: Ainee<\/strong><\/div>\n<div><strong>p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: J. :o)<\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/fiction.tokiohotelfiction.com\/viewstory.php?sid=18088\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Ainee Billova cesta vzpom\u00ednkami Bill hlasit\u011b zast\u00e9nal, jakmile otev\u0159el o\u010di. Pomyslel si cosi o tom, \u017ee u\u017e nikdy znovu nebude p\u00edt, a apaticky se rozhl\u00e9dl po sv\u00e9m okol\u00ed. Znovu zast\u00e9nal, tentokr\u00e1t hlasit\u011bji, a p\u0159\u00e1l si, aby se rad\u011bji v\u016fbec neprobudil. A<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/10\/13\/there-i-ll-be-2\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[707],"tags":[],"class_list":["post-388","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-there-i-ll-be"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/388","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=388"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/388\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=388"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=388"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=388"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}