{"id":3881,"date":"2014-07-05T17:00:00","date_gmt":"2014-07-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3868"},"modified":"2014-07-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-07-05T16:00:00","slug":"tisic-a-jeden-pribeh-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/05\/tisic-a-jeden-pribeh-27\/","title":{"rendered":"Tis\u00edc a jeden p\u0159\u00edb\u011bh 27."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh 973. – Ve sv\u011btle hv\u011bzd<\/p>\n

<\/strong> „V\u00ed\u0161, Bille…“<\/div>\n

„Nic ne\u0159\u00edkej, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem tu u\u017e hodinu,“ se za\u00fap\u011bn\u00edm jsem sko\u010dil do \u0159e\u010di nerv\u00f3zn\u00edmu Gustavovi. Byli jsme v tourbuse na men\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00e9m turn\u00e9, a j\u00e1 prost\u011b nem\u011bl mo\u017enost dneska st\u00edhat nal\u00ed\u010dit se. M\u00edt na sebe v hotelu jen p\u016fl hodiny, ne\u017e za\u010dne koncert? To sta\u010dilo maxim\u00e1ln\u011b tak na to, abych se u\u010desal. Nebylo tedy zbyt\u00ed a j\u00e1 musel zabrat koupelni\u010dku v tourbuse, to je pochopiteln\u00e9. „Kdy\u017e ono to prost\u011b nejde!“ vztekle jsem si dupnul no\u017ekou.<\/div>\n
„Okey, j\u00e1 ch\u00e1pu, \u017ee se pot\u0159ebuje\u0161 upravit, ale…“<\/div>\n
„Ale Gus\u0165a pot\u0159ebuje ud\u011blat velk\u00fd byznys, tak d\u011blej, nebo to bude\u0161 ukl\u00edzet a v\u011b\u0159, \u017ee tohle by tvoje manik\u00fara rozhodn\u011b nerozdejchala,“ zabu\u0161il na dve\u0159e Georg.<\/p>\n

Se znechucen\u011b nakr\u010den\u00fdm nos\u00edkem nad tou p\u0159edstavou jsem popadl kosmetickou ta\u0161ti\u010dku a sp\u011b\u0161n\u011b se pakoval pry\u010d. Jedinou \u00fat\u011bchou mi byl Gustav\u016fv vd\u011b\u010dn\u00fd pohled, kter\u00fdm m\u011b po\u010dastoval, ne\u017e do koupelny zapadl.<\/p>\n

„Bille, m\u00e1m poct, \u017ee tu o\u010dn\u00ed linku m\u00e1\u0161 nak\u0159ivo,“ Georg se pobaven\u011b zazubil. Vrhl jsem na n\u011bj nejvra\u017eedn\u011bj\u0161\u00ed pohled ze sv\u00e9 sb\u00edrky vra\u017eedn\u00fdch pohled\u016f a odebral se za Tomem rozvaluj\u00edc\u00edm se u televize.<\/div>\n

„M\u011bl bys s t\u00edm p\u0159estat,“ poklepal jsem prsty na plastovou m\u00edsu s\u00fdrov\u00fdch kuli\u010dek. „Kay ti vyv\u00e1\u0159\u00ed u\u017e tak dost, za\u010d\u00edn\u00e1 se ti d\u011blat druh\u00e1 brada. Za chv\u00edli bude\u0161 vypadat jako sysel, jestli na sob\u011b neza\u010dne\u0161 makat.“<\/div>\n
„A t\u011bch p\u011bt kilo, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 naho\u0159e ty? Co s nima bude\u0161 d\u011blat?“ prohodil otr\u00e1ven\u011b, schv\u00e1ln\u011b si pusu nacpal a\u017e k prasknut\u00ed.<\/div>\n
V \u0161oku jsem zalapal po dechu a hned se za\u010dal ohmat\u00e1vat. „Jak jsi na to p\u0159i\u0161el? Myslel jsem, \u017ee to nen\u00ed tolik vid\u011bt!“<\/div>\n
\n
„Bille, ka\u017ed\u00fd, kdo nen\u00ed \u00fapln\u011b slep\u00fd nebo blb\u00fd, si stoprocentn\u011b v\u0161imnul, \u017ee u\u017e ti p\u0159i ch\u016fzi nechrast\u00ed kosti, \u017ee ti netr\u010d\u00ed do v\u0161ech stran, a \u017ee se ti kone\u010dn\u011b zase vr\u00e1tila barva do tv\u00e1\u0159\u00ed. P\u011bt kilo jsem si jenom tipnul,“ pokr\u010dil rameny. „Jo a kone\u010dn\u011b taky nem\u00e1\u0161 tak moc propadl\u00e9 tv\u00e1\u0159e.“<\/div>\n
„Jsem tlust\u00fd prase,“ zkonstatoval jsem zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„Co\u017ee jsi?“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b na m\u011b Tom pohl\u00e9dl. „To si te\u010f asi ze m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, \u017ee jo? Ty kone\u010dn\u011b nevypad\u00e1\u0161 jako chod\u00edc\u00ed kostra, ale z\u00edsk\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd tvary, a bude\u0161 tvrdit, \u017ee jsi tlust\u00fd prase? Tak to se koukej hodn\u011b rychle vzpamatovat nebo t\u011b po\u0161lu na l\u00e9\u010den\u00ed!“<\/div>\n
S povzdechem jsem zacvakal kle\u0161ti\u010dkama na \u0159asy. „Nel\u00edb\u00ed se mi, kolik ta v\u00e1ha ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no ukazuje,“ p\u0159iznal jsem ti\u0161e.<\/div>\n
„Tak to m\u011b ale v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1. Bu\u010f za\u010dne\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b j\u00edst a p\u0159estane\u0161 si tu v\u00e1hu hl\u00eddat tak moc, nebo to \u0159eknu Anisovi. Ten u\u017e ti vysv\u011btl\u00ed, jak se m\u00e1\u0161 stravovat,“ bru\u010del nep\u0159\u00edjemn\u011b, bylo jasn\u00e9, \u017ee je mu tahle diskuze siln\u011b proti srsti, tak\u017ee jsem rad\u011bji pokorn\u011b p\u0159itakal a znovu sklonil hlavu k l\u00ed\u010den\u00ed.<\/p>\n

Bylo mi l\u00edto, \u017ee Toma stav\u00edm do takov\u00e9 pozice, kdy se mus\u00ed strachovat o m\u00e9 zdrav\u00ed. S\u00e1m sob\u011b jsem tedy sl\u00edbil, \u017ee se budu sna\u017eit bu\u010f maskovat sv\u00e9 obavy, nebo se sna\u017eit m\u00edt znovu r\u00e1d svoje t\u011blo. Prvn\u00ed varianta ale vypadala provediteln\u011bji.<\/div>\n

„Mluvil jsi dneska s Kayem?“ zahu\u010del jsem s jazykem vyplazen\u00fdm skoro a\u017e k zemi, jak moc jsem se soust\u0159edil na perfektn\u00ed linku.<\/div>\n
„Dneska ne, pro\u010d?“<\/div>\n
„Kdy\u017e jsem v\u010dera mluvil s Anisem, \u0159\u00edkal, \u017ee n\u011bkam vyr\u00e1\u017eej\u00ed na t\u00fdden, a te\u010f mi v\u016fbec nebere telefon ani nereaguje na zpr\u00e1vy, tak jestli n\u00e1hodou nem\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00e9 zpr\u00e1vy.“<\/div>\n
„Oni n\u011bkam jeli?“ p\u0159ekvapen\u011b ke mn\u011b zvednul hlavu.<\/div>\n
„Aha, tak\u017ee h\u00e1d\u00e1m, \u017ee nem\u00e1\u0161…“<\/div>\n
„Naposledy jsem s n\u00edm mluvil v\u010dera kolem ob\u011bda. Ale hej, t\u0159eba jeli n\u011bkam ryba\u0159it a nen\u00ed tam sign\u00e1l.“<\/p>\n

„Ano, zrovna Kay s Anisem, kter\u00fd za cel\u00fd \u017eivot chytil asi tak dv\u011b ryby, a to n\u00e1hodou, jeli ryba\u0159it,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. „To je fuk, asi se prost\u011b n\u011bkde dob\u0159e bav\u00ed.“<\/div>\n

„Bille, ty \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161?“ pobaven\u011b na m\u011b kouknul.<\/div>\n
„Ne,“ odsekl jsem okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
Tom se rozesm\u00e1l. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee si chlapi u\u017e\u00edvaj\u00ed,“ p\u0159isadil si.<\/div>\n
S frustrovan\u00fdm zavr\u010den\u00edm jsem popadl telefon a znovu, dnes u\u017e asi po st\u00e9, vyto\u010dil Anisovo \u010d\u00edslo. Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Znovu.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Bille, postavte se t\u00e1mhle!“ „Pane Kaulitzi, poj\u010fte kousek k n\u00e1m!“ „Bille, usm\u011bjte se p\u0159eci trochu.“ „Stoupn\u011bte si tady k bratrovi.“ „\u0158ekn\u011bte n\u00e1m n\u011bco o v\u00e1s a Bushidovi!“ „Poho\u010fte si trochu vlasy.“<\/p>\n

M\u011bl jsem jich pln\u00e9 zuby. V\u0161ech. Ka\u017ed\u00fd z nich m\u011bl nesmysln\u011bj\u0161\u00ed po\u017eadavek ne\u017e ten druh\u00fd, a mn\u011b za z\u00e1dy st\u00e1l David, kter\u00fd cht\u011bl jedin\u00e9 – abych v\u0161echna jejich p\u0159\u00e1n\u00ed splnil. Ale mn\u011b to bylo jedno. Na tv\u00e1\u0159 jsem si nasadil neprostupn\u00fd v\u00fdraz beze \u0161petky \u00fasm\u011bvu a jedin\u00e1 v\u011bc, kterou jsem byl ochotn\u00fd ud\u011blat, bylo trochu se pooto\u010dit.<\/p>\n

P\u0159\u00e1l jsem si m\u00edt alespo\u0148 trochu dobr\u00e9 n\u00e1lady, kterou kolem sebe \u0161\u00ed\u0159il zbytek kapely. Usm\u00edvali se na v\u0161echny strany, ochotn\u011b odpov\u00eddali na v\u0161echny dotazy. A j\u00e1 prost\u011b st\u00e1l, s br\u00fdlemi nasazen\u00fdmi na o\u010d\u00edch a sna\u017eil se je v\u0161echny ignorovat. Bylo mi jedno, co cht\u011bj\u00ed novin\u00e1\u0159i, kluci z kapely nebo dokonce David.<\/p>\n

M\u011bl jsem po krk v\u0161ech m\u00e9di\u00ed, cel\u00e9ho medi\u00e1ln\u00edho \u0161\u00edlenstv\u00ed kolem n\u00e1s. Norm\u00e1ln\u011b bych byl v sedm\u00e9m nebi, proto\u017ee mi to extr\u00e9mn\u011b slu\u0161elo, ale vzhledem k tomu, \u017ee se mi Anis u\u017e cel\u00e9 t\u0159i dny neozval, a\u010dkoliv to neust\u00e1le vyzv\u00e1n\u011blo, tak\u017ee telefon v ruce m\u00edt musel, jinak by se z\u00e1konit\u011b vybil, jedin\u00e9, co jsem cht\u011bl d\u011blat, bylo sebrat se a okam\u017eit\u011b za n\u00edm vyrazit. I kdy\u017e jsem nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, kde by m\u011bl b\u00fdt.<\/p>\n

Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed, a\u010dkoliv Tom se m\u011b sna\u017eil uklid\u0148ovat, \u017ee Anis s Kayem jsou prost\u011b n\u011bkde v lese, kde nen\u00ed sign\u00e1l. Bohu\u017eel mu nedoch\u00e1zelo, \u017ee v tom p\u0159\u00edpad\u011b by to ani nevyzv\u00e1n\u011blo. Nebo doufal, \u017ee to nedojde mn\u011b.<\/div>\n

Jakmile jsme od Davida dostali rozchod, zam\u00ed\u0159il jsem k aut\u016fm, zat\u00edmco kluci na ve\u010d\u00edrek. Necht\u011bl jsem jim kazit n\u00e1ladu, proto jsem dokonce p\u0159ijel i sv\u00fdm autem, kter\u00e9 mi speci\u00e1ln\u011b dovezli, abych mohl co nejd\u0159\u00edv odjet.<\/p>\n

Jen co jsem se\u0161l\u00e1pl ped\u00e1l rychlosti, rozezvonil se mi telefon. Se zabru\u010den\u00edm jsem to zvedl. N\u011bjak\u00e9 reklamn\u00ed spoty o tom, \u017ee by se to nem\u011blo, mi v tu chv\u00edli byly \u00fapln\u011b jedno. „Kaulitz, poslouch\u00e1m.“<\/div>\n

„Co t\u011b kouslo do zadku, zlato?“ ozval se z reproduktoru Anis\u016fv hlas.<\/div>\n
Pevn\u011bji jsem sev\u0159el volant, a\u017e mi zb\u011blaly klouby, a semknul \u010delist. „O \u010dem to mluv\u00ed\u0161?“ zavr\u010del jsem.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b o tomhle. Vid\u011bl jsem t\u011b v televizi a tv\u00e1\u0159il ses trochu na\u0161tvan\u011b, tak v \u010dem je probl\u00e9m? I p\u0159es telefon sly\u0161\u00edm, jak jsi vztekl\u00fd.“<\/div>\n
„Pro\u010d bych m\u011bl b\u00fdt vztekl\u00fd? Oh, po\u010dkat, vlastn\u011b u\u017e v\u00edm, pro\u010d! Proto\u017ee m\u016fj p\u0159\u00edtel mi ozn\u00e1m\u00ed, \u017ee na t\u00fdden jede pry\u010d s kamar\u00e1dem, a pak mi t\u0159i dny nezved\u00e1 telefon! Tak v tom bude probl\u00e9m.“<\/p>\n

„Bille,“ najednou zn\u011b\u017en\u011bl, ale j\u00e1 ho nenechal domluvit.<\/div>\n

„Ne, \u017e\u00e1dn\u00fd Bille, Anisi!“ vztekle jsem mu sko\u010dil do \u0159e\u010di a zatroubil na n\u011bjak\u00e9ho pitomce, kter\u00fd neznal plyn. „M\u011b tvoje pitom\u00fd omluvy nezaj\u00edmaj\u00ed. Jsem na\u0161tvan\u00fd, a to hodn\u011b! V\u00ed\u0161, jak jsem se celou dobu c\u00edtil, kdy\u017e ty ani Kay jste nezvedali telefon a j\u00e1 jedin\u00e9, co v\u011bd\u011bl, bylo, \u017ee spolu jedete pry\u010d?! Ani jsem nev\u011bd\u011bl kam! Co kdyby se n\u011bco stalo?“ v\u0159e\u0161t\u011bl jsem nep\u0159etr\u017eit\u011b, a\u010dkoli se st\u00e1le sna\u017eil n\u011bco nam\u00edtat. „Pitomou esemesku kdybys alespo\u0148 napsal! A ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee jsi u sebe nem\u011bl telefon, proto\u017ee jsi ho musel d\u00e1vat na nab\u00edje\u010dku. Zas tak dobrou baterku nem\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„U\u017e jsi skon\u010dil?“ zamumlal trp\u011bliv\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ odsekl jsem, ale po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch zahu\u010del souhlas.<\/p>\n

„V\u00fdborn\u011b,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l, ale hned zmlkl, kdy\u017e jsem v\u00fdhru\u017en\u011b zavr\u010del. „No dob\u0159e, fajn. Sly\u0161\u00edm, \u017ee fakt nem\u00e1\u0161 n\u00e1ladu.“<\/div>\n

„Ne, to teda fakt nem\u00e1m,“ p\u0159isadil jsem si.<\/div>\n
„A j\u00e1 zas nem\u00e1m n\u00e1ladu poslouchat, jak jsi na\u0161tvan\u00fd,“ zabru\u010del otr\u00e1ven\u011b. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee kr\u010d\u00ed obo\u010d\u00ed a tah\u00e1 si za tri\u010dko.<\/div>\n
„Aha, tak ty nem\u00e1\u0161 n\u00e1ladu poslouchat m\u011b. Cos \u010dekal, \u017ee ti budu nad\u0161en\u011b \u0161vito\u0159it do telefonu?“ odfrkl jsem si posm\u011b\u0161n\u011b. „Tak to m\u011b mrz\u00ed, \u017ee ti kaz\u00edm tvoj\u00ed dovolenou!“<\/div>\n
„P\u0159edstav si, \u017ee v\u00e1\u017en\u011b kaz\u00ed\u0161! Vztek\u00e1\u0161 se naprosto zbyte\u010dn\u011b, Bille. Sta\u010dilo by, kdybys m\u011b trochu poslouchal, v\u0161echno mohlo b\u00fdt v pohod\u011b!“<\/p>\n

„Kdybys napsal tu pitomou esemesku a…“ ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed r\u00e1na. V \u0161oku jsem zamrkal, sna\u017e\u00edc se uv\u011bdomit si, co se vlastn\u011b stalo. Do obli\u010deje mi vyl\u00edtl airbag. Ze strany m\u011b n\u011bco tla\u010dilo do boku. Karoserie, nejsp\u00ed\u0161. Z ochabl\u00e9 ruky, ve kter\u00e9 jsem po\u0159\u00e1d dr\u017eel telefon, zd\u011b\u0161en\u011b k\u0159i\u010del Anis. P\u0159\u00ed\u0161ern\u011b mi tepalo ve sp\u00e1nc\u00edch. BUM. BUM. Bolelo to. V\u0161echno. Nejsp\u00ed\u0161 mi tekla krev, po sp\u00e1nku a tv\u00e1\u0159i jsem c\u00edtil tekutinu. „Anisi…“ zamumlal jsem nam\u00e1hav\u011b. Zd\u00e1lky se bl\u00ed\u017eila auta se sir\u00e9nami. Tak\u017ee jsem boural. Vid\u011bl jsem n\u00e1\u0161 d\u016fm. Byl jen p\u00e1r metr\u016f ode m\u011b. Vyb\u00edhal z n\u011bj Anis. Vid\u011bl jsem jeho paniku, kdy\u017e spat\u0159il m\u00e9 auto, z telefonu se jeho hlas oz\u00fdval je\u0161t\u011b z\u0159eteln\u011bji. Ale j\u00e1 nem\u011bl s\u00edlu mu odpov\u011bd\u011bt. Tolik m\u011b bolela hlava…<\/p>\n

autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. P\u0159\u00edb\u011bh 973. – Ve sv\u011btle hv\u011bzd „V\u00ed\u0161, Bille…“ „Nic ne\u0159\u00edkej, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem tu u\u017e hodinu,“ se za\u00fap\u011bn\u00edm jsem sko\u010dil do \u0159e\u010di nerv\u00f3zn\u00edmu Gustavovi. Byli jsme v tourbuse na men\u0161\u00edm n\u011bmeck\u00e9m turn\u00e9, a j\u00e1 prost\u011b nem\u011bl mo\u017enost dneska<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[567],"tags":[],"class_list":["post-3881","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-tisic-a-jeden-pribeh"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3881","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3881"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3881\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3881"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3881"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3881"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}