{"id":3882,"date":"2014-07-04T18:00:00","date_gmt":"2014-07-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3869"},"modified":"2014-07-04T18:00:00","modified_gmt":"2014-07-04T17:00:00","slug":"balance-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/04\/balance-28\/","title":{"rendered":"Balance 28."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/p>\n

<\/strong> Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, mo\u017en\u00e1 dva t\u0159i dny, co se mi zd\u00e1l zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sen. Byla jsem Billem a n\u011bco mezi mnou a Tomem nebylo v po\u0159\u00e1dku. N\u011bkdo n\u00e1m ubl\u00ed\u017eil. Nemluvili jsme spolu. A pak jsme na sebe zni\u010dehonic narazili a \u0159eknu v\u00e1m, pohled, kter\u00fd mi Tom v\u011bnoval, m\u011b m\u00e1lem rozplakal. U\u017e dlouho jsem nic tak bolav\u00e9ho a ran\u011bn\u00e9ho nevid\u011bla. M\u011bla jsem pov\u00eddku rozmy\u0161lenou pon\u011bkud jinak, ale ten sen v\u0161echno zm\u011bnil a j\u00e1 jsem si v\u0161echno rozmyslela. Nedok\u00e1zala bych kluk\u016fm ubl\u00ed\u017eit. Nedok\u00e1zala bych je rozd\u011blit, zejm\u00e9na proto, kdy\u017e jsem na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla, jak moc by to bolelo.<\/em><\/div>\n

Douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude d\u00edl l\u00edbit, i kdy\u017e je tak\u00e9 trochu smutn\u00fd. Z cel\u00e9ho srdce v\u00e1m d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e i p\u0159\u00e1n\u00ed k uzdraven\u00ed. Jste zlat\u00ed\u010dka a j\u00e1 si v\u00e1s neuv\u011b\u0159iteln\u011b v\u00e1\u017e\u00edm :). P\u0159eji hezk\u00e9 \u010dten\u00ed \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e se ml\u00e1d\u011b po dlouh\u00fdch hodin\u00e1ch sp\u00e1nku kone\u010dn\u011b probudilo, c\u00edtilo se b\u00fdt v\u00edce vy\u010derpan\u00e9 ne\u017e odpo\u010dat\u00e9.<\/em><\/div>\n
Zd\u00e1lo se mu o rodi\u010d\u00edch. O otci, kter\u00fd ve snech vystupoval v podob\u011b beztvar\u00e9ho st\u00ednu, o sourozenc\u00edch, kte\u0159\u00ed se mu hloup\u011b chechtali a vrt\u011bli nad n\u00edm hlavou. V o\u010d\u00edch m\u011bli pouze jedin\u00e9: \u00b4My ti to \u0159\u00edkali. Varovali jsme t\u011b\u00b4, a o m\u00e1m\u011b, post\u00e1vaj\u00edc\u00ed v pozad\u00ed. Ti\u0161e, beze slov. Neh\u00fdbala se. Pouze se na n\u011bj d\u00edvala, jemn\u011b se usm\u00edvala a l\u00edtostiv\u00fdm pohledem jej prosila, aby nikdy nezapomn\u011bl. Cht\u011bl se za n\u00ed rozb\u011bhnout. Naposled se j\u00ed dotknout, pohladit ji, rozlou\u010dit se, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e k n\u00ed v\u016fbec stihl doj\u00edt, prom\u011bnila se v st\u0159\u00edb\u0159itou mlhu. Chvilku se vzn\u00e1\u0161ela kolem n\u011bj, pulzovala, plazila se po jeho drobn\u00e9m t\u011ble, jako by jej vtahovala do sv\u00e9ho objet\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Maminko,“ p\u00edpl. Z\u00e1\u0159iv\u00e1 mlha se pomalu vznesla v\u00fd\u0161, chvilku se houpala v poryvech jemn\u00e9ho v\u011btru, a\u017e najednou zmizela a donutila srne\u010dka probudit se s bolav\u00fdm, hlasit\u00fdm vzlykem, rozl\u00e9haj\u00edc\u00edm se tichou noc\u00ed.<\/em> <\/p>\n

Nedok\u00e1zal nal\u00e9zt s\u00edlu vst\u00e1t, a tak z\u016fstal le\u017eet. C\u00edtil, jak mu po tv\u00e1\u0159i st\u00e9kaj\u00ed velik\u00e9 slzy. Bolelo jej cel\u00e9 t\u011blo, ale nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed bolest, tu, kter\u00e1 mu nedovolovala d\u00fdchat a nutila jej ne\u0161\u0165astn\u011b kv\u00edlet, c\u00edtil hluboko uvnit\u0159 sebe. Na n\u011bco takov\u00e9ho nebyl p\u0159ipraven\u00fd. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tomu nemohl uv\u011b\u0159it. Mrzelo jej, \u017ee ji neposlouchal. Litoval v\u0161ech dn\u016f, kdy j\u00ed p\u0159id\u011bl\u00e1val pouze dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed starosti. Tak r\u00e1d by vr\u00e1til \u010das. Tak r\u00e1d by vzal v\u0161echno zp\u011bt. Ale nemohl.<\/em><\/div>\n

Slab\u011b pootev\u0159el o\u010di a zahled\u011bl se p\u0159ed sebe. N\u011bkolik minut pozoroval drobn\u00e9, poletuj\u00edc\u00ed vlo\u010dky na pozad\u00ed sp\u00edc\u00edho lesa a uv\u011bdomil si, \u017ee mu poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b nezp\u016fsobuj\u00ed radost. Ne, pr\u00e1v\u011b naopak. Pohled na n\u011b bolel. P\u0159ipom\u00ednaly mu v\u0161e, co tolik miloval a o co p\u0159i\u0161el. P\u0159ipom\u00ednaly mu m\u00e1mu, a t\u00edm mu zp\u016fsobovaly bolest v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e byl schopen un\u00e9st.<\/em><\/div>\n
Rozt\u0159\u00e1sl se, s vyp\u011bt\u00edm v\u0161ech sv\u00fdch sil se postavil a oto\u010dil se tak, aby m\u011bl p\u0159ed o\u010dima pouze chladn\u00e9, \u0161ed\u00e9 kamen\u00ed. Nic jin\u00e9ho. Proto\u017ee p\u0159esn\u011b tak se c\u00edtil. Jeho srdce se m\u011bnilo v k\u00e1men, v \u017eil\u00e1ch mu neproudila krev n\u00fdbr\u017e n\u011bco hodn\u011b chladn\u00e9ho a smutn\u00e9ho. Byl otup\u011bl\u00fd, p\u0159\u00e1l si, aby to v\u0161echno bylo pouze o\u0161klivou no\u010dn\u00ed m\u016frou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\n
Jakmile se oto\u010dil tv\u00e1\u0159\u00ed ke kamenn\u00e9 st\u011bn\u011b, v\u0161iml si, \u017ee je s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
N\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj se pohnulo a on ne\u010dekan\u011b poc\u00edtil i n\u011bco jin\u00e9ho krom\u011b nekone\u010dn\u00e9 bolesti. Strach. Zoufal\u00fd, hlubok\u00fd strach. Bezmocn\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe, m\u017eoural do noci, sna\u017eil se rozezn\u00e1vat tmav\u00e9, studen\u00e9 st\u00edny v okol\u00ed kamenn\u00e9 hory, ale \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nepat\u0159il jemu.<\/em><\/div>\n
Byl s\u00e1m. Vlk ode\u0161el. Ode\u0161el, proto\u017ee mu sv\u00fdmi slovy tolik ubl\u00ed\u017eil. Zalapal po dechu. Jeho divoce poskakuj\u00edc\u00ed srdce se v t\u00e9 chv\u00edli l\u00e1malo v drobn\u00e9 \u00falomky n\u011b\u010deho, co ji\u017e nikdy nem\u011blo b\u00fdt poskl\u00e1d\u00e1no dohromady. Z\u016fstal s\u00e1m. U\u017e nem\u011bl nikoho. V\u016fbec nikoho. Klesl na hromadu opadan\u00e9ho list\u00ed a such\u00e9ho jehli\u010d\u00ed, kterou pro n\u011bj z\u0159ejm\u011b p\u0159ipravil, aby mu nebyla zima, ale on se stejn\u011b t\u0159\u00e1sl po cel\u00e9m t\u011ble. Popadla jej dal\u0161\u00ed vlna zoufalstv\u00ed a op\u011bt se rozplakal.<\/em> <\/p>\n

Nev\u011bd\u011bl, jak dlouho tam le\u017eel, mohly to b\u00fdt i hodiny, ne\u017e zaslechl zvuk, kter\u00fd jej op\u011bt probral k \u017eivotu. Dopad velik\u00fdch tlap na studen\u00e9 kamen\u00ed. B\u011bhem vte\u0159iny byl na nohou a vyd\u011b\u0161en\u011b na n\u011bj z\u00edral. T\u0159\u00e1sl se, ale nyn\u00ed to bylo ze zcela jin\u00e9ho d\u016fvodu. Vlk uh\u00fdbal jeho o\u010d\u00edm, se sklon\u011bnou hlavou opatrn\u011b odkryl to, co mu p\u0159inesl.<\/em><\/div>\n

„Tu\u0161il jsem, \u017ee bude\u0161 m\u00edt hlad,“ zachrapt\u011bl. „Nen\u00ed toho hodn\u011b, ale v\u00edc se mi bohu\u017eel nepoda\u0159ilo naj\u00edt. Bor\u016fvky jsem nep\u0159inesl, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee t\u011b z nich bol\u00ed \u017ealudek.“<\/em><\/div>\n
„B\u0159\u00ed\u0161ko,“ poopravilo jej ml\u00e1d\u011b tenk\u00fdm, rozt\u0159esen\u00fdm hl\u00e1skem a opatrn\u011b popo\u0161lo bl\u00ed\u017e. Sna\u017eilo se zachytit vlk\u016fv pohled, ale ten se jeho o\u010d\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyh\u00fdbal. Srne\u010dek moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl pro\u010d. Ranil jej. Ubl\u00ed\u017eil mu.<\/em> <\/p>\n

„M\u011bl jsem strach,“ promluvil a posadil se naproti n\u011bmu. „B\u00e1l jsem se, \u017ee jsi ode\u0161el. V\u016fbec bych se na tebe nezlobil. Zaslou\u017eil bych si to.“<\/em><\/div>\n

Vlk p\u0159ekvapen\u011b zvedl hlavu a zad\u00edval se do pr\u00e1zdna. Bylo kr\u00e1sn\u00e9 zjistit, \u017ee se doopravdy zbavil zlozvyku s osloven\u00edm \u00b4pane\u00b4, a \u017ee to nebylo pouze d\u016fsledkem \u0161oku ze ztr\u00e1ty matky.<\/em><\/div>\n
„Nemohl bych t\u011b opustit. Jsi d\u00edt\u011b. V lese bys v tomhle ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed dlouho nep\u0159e\u017eil. N\u011bco takov\u00e9ho by si nezaslou\u017eil nikdo.“ Nepozn\u00e1val sv\u016fj hlas. Byl pr\u00e1zdn\u00fd, ochuzen o ve\u0161ker\u00e9 emoce. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl srne\u010dek pravdu. Mo\u017en\u00e1 skute\u010dn\u011b ud\u011blal n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 ano.“ Ml\u00e1d\u011b se na n\u011bj d\u00edvalo uslzen\u00fdm pohledem. „Pod\u00edvej se na m\u011b,“ \u0161eptlo. „Pros\u00edm.“<\/em><\/div>\n
A vlk nemohl jinak. Byl v tom a\u017e po u\u0161i. Byl schopen ud\u011blat pro toho mali\u010dk\u00e9ho bl\u00e1zna cokoli na sv\u011bt\u011b. Uposlechl jej a i p\u0159esto, \u017ee v u\u0161\u00edch po\u0159\u00e1d c\u00edtil nep\u0159\u00edjemnou ozv\u011bnu jeho slov, zahled\u011bl se mu do o\u010d\u00ed. Do t\u011bch velik\u00fdch, zran\u011bn\u00fdch o\u010d\u00ed, ze kter\u00fdch bylo do pl\u00e1\u010de i jemu.<\/em> <\/p>\n

„Tolik se ti omlouv\u00e1m.“<\/em><\/div>\n

„To nemus\u00ed\u0161.“<\/em><\/div>\n
„Ale ano. \u0158ekl jsem v\u011bci, o\u0161kliv\u00e9 v\u011bci, kter\u00e9 jsem tak v\u016fbec nemyslel.“<\/em><\/div>\n
„Netrap se t\u00edm. U\u017e jsem na to t\u00e9m\u011b\u0159 zapomn\u011bl.“<\/em><\/div>\n
Vlk smutn\u011b sklopil pohled. Pamatoval si v\u0161e z toho, co mu \u0159ekl. A i p\u0159esto, \u017ee si \u0159\u00edkal, \u017ee to byla p\u0159irozen\u00e1 reakce, ka\u017ed\u00e9 ze slov mu do srdce vyrylo hlubokou d\u00edru. V\u011bd\u011bl, \u017ee to tak nemyslel, ale p\u0159esto jej to zabolelo. Zabolelo jej to v\u00edc, ne\u017e by p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 to je moje vina. Kdybych byl rychlej\u0161\u00ed, kdybych se zoufale nesna\u017eil zachr\u00e1nit tebe, pak bych mo\u017en\u00e1-„<\/em><\/div>\n
Srne\u010dek s tich\u00fdm vzlykem zavrt\u011bl hlavou a popo\u0161el bl\u00ed\u017e. „Ne,“ zast\u00e9nal. „Nen\u00ed to tv\u00e1 vina. Nen\u00ed to ni\u010d\u00ed vina. Maminka je pry\u010d a j\u00e1 se s t\u00edm budu muset nau\u010dit \u017e\u00edt.“<\/em><\/div>\n
Byli od sebe vzd\u00e1leni sotva deset centimetr\u016f. Jejich t\u011bla se dot\u00fdkala. Vlk na sob\u011b c\u00edtil t\u0159es srne\u010dkova t\u011bla, on zase jeho h\u0159ejivou srst.<\/em> <\/p>\n

„Nen\u00ed pravda, \u017ee t\u011b nen\u00e1vid\u00edm. Nemyslel jsem to tak.“<\/em><\/div>\n

„J-j\u00e1 v\u00edm.“ Nev\u011bd\u011bl. U\u017e si nebyl ni\u010d\u00edm jist\u00fd. Celou noc kv\u016fli t\u011bm dv\u011bma slov\u016fm nemohl sp\u00e1t. Tak moc se b\u00e1l, \u017ee to myslel v\u00e1\u017en\u011b. „Byl jsi pouze rozru\u0161en\u00fd a smutn\u00fd. Je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/em><\/div>\n
„Nen\u00ed. I kdybych byl smutn\u00fd, neomlouv\u00e1 to m\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Nezaslou\u017eil sis to. Ne po tom, co jsi mi zachr\u00e1nil \u017eivot. Neb\u00fdt tebe, nebyl bych tady. Mohl ses rozhodnout pro m\u00e1mu, ale ty sis vybral m\u011b.“<\/em><\/div>\n
Vlk unaven\u011b vydechl, sklonil hlavu a tv\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159itiskl ke tv\u00e1\u0159i ml\u00e1d\u011bte. „V\u017edy bys to byl ty. A\u0165 u\u017e bych si m\u011bl vybrat mezi tebou a k\u00fdmkoli jin\u00fdm, v\u017edy bych zvolil tebe.“<\/em><\/div>\n
Srne\u010dek se k n\u011bmu siln\u011b p\u0159itiskl. „D\u011bkuju,“ p\u00edpl, po tv\u00e1\u0159i mu ji\u017e op\u011bt st\u00e9kaly slzy. „D\u011bkuju za v\u0161echno, co pro m\u011b d\u011bl\u00e1\u0161. Za to, \u017ee jsi m\u011b neopustil, a z\u016fstals.“<\/em> <\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 to tak m\u011blo b\u00fdt. Kdyby zem\u0159el, p\u0159e\u017eila by. Nyn\u00ed byl na\u017eivu a ona\u2026 Tak jako tak by jeden z nich zem\u0159el. Z\u0159ejm\u011b jim nebylo souzeno z\u016fstat spolu, a to bylo opravdu smutn\u00e9. Nebylo to spr\u00e1vn\u00e9. I kdy\u017e se sna\u017eil ut\u011b\u0161ovat podobn\u00fdmi my\u0161lenkami, v\u011bd\u011bl, \u017ee to nebylo spr\u00e1vn\u00e9. D\u011bti by m\u011bly vyr\u016fstat po boku sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. On byl d\u00edt\u011btem. A b\u011bhem tak kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu ztratil oba.<\/em><\/div>\n

„Sl\u00edbil jsem ti, \u017ee t\u011b neopust\u00edm a sv\u016fj slib hodl\u00e1m dodr\u017eet.“<\/em><\/div>\n
Srne\u010dek zni\u010den\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Maminka mu to tak\u00e9 slibovala. Dokonce to ani nebylo tak d\u00e1vno. Sourozenci se mu tehdy op\u011bt vysm\u00edvali a ona mu byla jedinou \u00fat\u011bchou. Tiskla jej k sob\u011b, mazlila se s n\u00edm a olizovala mu u\u0161i a on se sm\u00e1l, proto\u017ee to \u0161imralo. Tehdy mu sl\u00edbila, \u017ee jej nikdy neopust\u00ed. A te\u010f byla pry\u010d.<\/em><\/div>\n
B\u00e1l se v\u011b\u0159it vlkovu slibu. B\u00e1l se uv\u011b\u0159it, proto\u017ee nyn\u00ed v\u011bd\u011bl, jak lehce se m\u016f\u017ee v\u0161e zm\u011bnit.<\/em><\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Tom se p\u0159er\u00fdvan\u011b nadechl a je\u0161t\u011b jednou pohledem p\u0159el\u00e9tl posledn\u00ed \u0159\u00e1dky. O\u010dima z\u016fstal viset na slovech, jak lehce se m\u016f\u017ee v\u0161e zm\u011bnit.<\/em> \u0158\u00edkala toho tolik a z\u00e1rove\u0148 tak m\u00e1lo. Kone\u010dky prst\u016f hladil popsan\u00e9 str\u00e1nky a p\u0159em\u00fd\u0161lel. L\u00edbilo se mu v\u011bdom\u00ed, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1 knihy, kter\u00e9 se stejn\u00fdm zp\u016fsobem dot\u00fdkaly i Billovy bled\u00e9 ruce. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu jej ta skute\u010dnost h\u0159\u00e1la u srdce ale ne natolik, aby p\u0159estal myslet na to, co ho tr\u00e1pilo.<\/div>\n

S t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem zav\u0159el knihu, odlo\u017eil ji na no\u010dn\u00ed stolek a nat\u00e1hl se po telefonu. V\u011bd\u011bl, \u017ee nespat\u0159\u00ed to, co si p\u0159\u00e1l, ale p\u0159esto stisknut\u00edm tla\u010d\u00edtka rozsv\u00edtil displej a tou\u017eebn\u011b hled\u011bl do lev\u00e9ho rohu, ve kter\u00e9m se za jin\u00fdch okolnost\u00ed poka\u017ed\u00e9 zjevila mal\u00e1 b\u00edl\u00e1 ob\u00e1lka symbolizuj\u00edc\u00ed novou sms. Tentokr\u00e1t tam nic nebylo. Roh z\u016fst\u00e1val i po t\u0159ech hodin\u00e1ch \u010dek\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1d pr\u00e1zdn\u00fd, a to nebylo dobr\u00e9.<\/p>\n

M\u011bl j\u00edt s n\u00edm. M\u011bl zatnout zuby, p\u0159ekonat ostrou bolest opuchl\u00e9ho kotn\u00edku a odv\u00e9zt jej dom\u016f, m\u011bl odolat Billov\u00fdm prosb\u00e1m, aby z\u016fstal v posteli a odpo\u010dinul si. Pot\u00e9, co pro Billa p\u0159ijel tax\u00edk, mu s \u00fasm\u011bvem sl\u00edbil, \u017ee zavol\u00e1 hned, jak doraz\u00ed dom\u016f, co\u017e bylo p\u0159esn\u011b p\u0159ed t\u0159emi hodinami. Mohli se zdr\u017eet. Ve m\u011bst\u011b mohla b\u00fdt z\u00e1cpa, uklid\u0148oval se, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee cesta od n\u011bj k Billovi by za \u017e\u00e1dn\u00fdch okolnost\u00ed netrvala d\u00fdl jak p\u016fl hodinu. Naposled se zad\u00edval na tmavnouc\u00ed displej a odhodil mobil stranou. Za\u010d\u00ednal m\u00edt opravdu strach.<\/p>\n

Jak lehce se m\u016f\u017ee v\u0161e zm\u011bnit.<\/em><\/p>\n

Ne. Tohle nebyla poh\u00e1dka. Byl to skute\u010dn\u00fd \u017eivot. Byli to oni dva. Za\u010d\u00ednal b\u00fdt pouze p\u0159ehnan\u011b paranoidn\u00ed. Nic se nemohlo zm\u011bnit. Miluj\u00ed se. Pat\u0159\u00ed k sob\u011b a nic na sv\u011bt\u011b je nem\u016f\u017ee rozd\u011blit. Bill byl jeho druhou polovinou, byl v\u0161\u00edm. Nic se nestane. Nic se nezm\u011bn\u00ed. V\u0161echno bude tak, jak m\u00e1 b\u00fdt. Pat\u0159\u00ed k sob\u011b.<\/div>\n

Ohl\u00e9dl se, jakmile vedle sebe uc\u00edtil jemn\u00fd pohyb a chv\u00edli na to se ji\u017e d\u00edval do tv\u00e1\u0159e m\u00e1mina vypasen\u00e9ho kocoura. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by jej poslal pry\u010d, to zv\u00ed\u0159e opravdu nemusel, ale nyn\u00ed pot\u0159eboval n\u011b\u010d\u00ed bl\u00edzkost. Poklepal si na stehna a p\u0159ekvapen\u011b sledoval, jak Sn\u00ed\u017eek zv\u011bdav\u011b naklonil hlavu na stranu, nesm\u011ble popo\u0161el bl\u00ed\u017e, jako by v\u00e1hal, zdali opravdu m\u016f\u017ee, a pot\u00e9 se mu spokojen\u011b rozvalil na kl\u00edn\u011b.<\/div>\n
„Je to pravda,“ \u0161eptl, na rty mu vystoupil nesm\u011bl\u00fd, drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak hladil Sn\u00ed\u017eka po bohat\u00e9m ko\u017e\u00ed\u0161ku, a ten bla\u017een\u011b p\u0159iv\u00edral v\u00ed\u010dka. „V\u0161echno se m\u016f\u017ee tak lehce zm\u011bnit. Sta\u010d\u00ed jen trochu cht\u00edt, vi\u010f, kluku?“<\/div>\n
Sn\u00ed\u017eek nereagoval, hlavu si op\u0159el o Tomovo koleno a poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b usnul v jeho bl\u00edzkosti.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Bill s \u00fasm\u011bvem pod\u011bkoval taxik\u00e1\u0159i, cht\u011bl mu zaplatit za cestu, pot\u00e9 si v\u0161ak vzpomn\u011bl, \u017ee mu dal Tom pen\u00edze ji\u017e p\u0159edem, a tak mu je\u0161t\u011b jednou pod\u011bkoval a pop\u0159\u00e1l hezk\u00e9ho Silvestra. Taxik\u00e1\u0159, men\u0161\u00ed zavalit\u00fd chl\u00e1pek s velik\u00fdm kn\u00edrem a laskav\u00fdma o\u010dima, oplatil jeho p\u0159\u00e1n\u00ed a na rozlou\u010denou mu zam\u00e1val. Bill vystoupil z tax\u00edku, zav\u0159el za sebou dve\u0159e a pomalu vykro\u010dil k honosn\u00e9 br\u00e1n\u011b. Ohl\u00e9dl se, hrav\u011b se kousl do rtu a sledoval odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed auto tak dlouho, dokud mu nezmizelo z dohledu. V t\u00e9 chv\u00edli se uvolnil, zav\u0159el o\u010di a s divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem ud\u011blal oto\u010dku. Jednu, druhou, t\u0159et\u00ed. Byl jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Na tv\u00e1\u0159i mu p\u0159ist\u00e1valy des\u00edtky sn\u011bhov\u00fdch vlo\u010dek, sm\u00e1\u010dely mu vlasy a \u0161t\u00edpaly smetanovou k\u016f\u017ei, kter\u00e1 pomalu z\u00edsk\u00e1vala nachov\u00fd odst\u00edn, ale on se c\u00edtil kr\u00e1sn\u011b. Cht\u011blo se mu tan\u010dit, ale jeliko\u017e nikdy p\u0159edt\u00edm nesly\u0161el \u017e\u00e1dnou skladbu a neum\u011bl jedin\u00fd tane\u010dn\u00ed krok, to\u010dil se na m\u00edst\u011b tak dlouho, dokud se mu nezakroutila hlava a on nespadl do hromady odhraban\u00e9ho sn\u011bhu vedle p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cesty. To\u010dila se mu hlava, ale on se nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat. Pootev\u0159el rty, dovolil, aby mu n\u011bkolik vlo\u010dek vklouzlo do \u00fast a u\u017e\u00edval si toho pocitu stejn\u011b, jako kdy\u017e byl mal\u00fd kluk.<\/p>\n

Byl \u0161\u0165astn\u00fd. V\u0161echno bylo dokonal\u00e9. Miloval Toma tak moc, \u017ee si na chv\u00edli nasadil na o\u010di r\u016f\u017eov\u00e9 br\u00fdle a p\u0159estal vn\u00edmat v\u0161edn\u00ed starosti. Naprosto se podd\u00e1val pocitu, kter\u00fd si jej zcela podmanil. C\u00edtil, \u017ee mu vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee, m\u011bl slabost v kolenou, v podb\u0159i\u0161ku c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161imr\u00e1n\u00ed. Po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si musel proj\u00edt, si nemohl p\u0159\u00e1t v\u00edc. Cht\u011bl tam jenom tak le\u017eet, u\u017e\u00edvat si toho pocitu a splynout se sn\u011bhovou p\u0159ikr\u00fdvkou, ale nesm\u011bl b\u00fdt sobeck\u00fd. Z\u016fstal je\u0161t\u011b n\u011bkolik minut a dom\u016f se rozhodl j\u00edt teprve pot\u00e9, co se rozt\u0159\u00e1sl zimou.<\/div>\n

Billovi sta\u010dilo n\u011bkolik vte\u0159in k tomu, aby poznal, \u017ee se n\u011bco d\u011bje. U dve\u0159\u00ed jej nep\u0159iv\u00edtal Bu\u0159t\u00edk jako obvykle, p\u0159ib\u011bhla pouze mali\u010dk\u00e1 Am\u00e9lie, ale i ona se k n\u011bmu bl\u00ed\u017eila pon\u011bkud zdr\u00e1hav\u011b. Mohl se ukr\u00fdvat v o\u010d\u00edch toho \u0161t\u011bn\u011bte strach?<\/p>\n

Zul si boty, svl\u00e9kl teplou zimn\u00ed bundu a vykro\u010dil sm\u011brem k ob\u00fdv\u00e1ku, odkud k n\u011bmu dol\u00e9hala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u016fn\u011b. S divoce bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem a nep\u0159\u00edjemnou p\u0159edtuchou pomalu proklouzl kolem koupelny, a kdy\u017e se ocitl na prahu dve\u0159\u00ed do ob\u00fdv\u00e1ku, po \u00fasm\u011bvu nez\u016fstalo ani stopy a v\u0161e kr\u00e1sn\u00e9, co c\u00edtil je\u0161t\u011b p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed, se jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9 h\u016flky rozplynulo. D\u00edval se p\u0159ed sebe, sledoval shrbenou postavu na podlaze, emoce v n\u011bm sv\u00e1d\u011bly nel\u00edtostn\u00fd boj. C\u00edtil strach, vinu, l\u00edtost, bolest. Jeho otec se mu p\u0159ed o\u010dima m\u011bnil ve st\u00edn sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed siln\u00e9 osobnosti a on s t\u00edm nemohl nic ud\u011blat.<\/div>\n

S hr\u016fzou v o\u010d\u00edch se d\u00edval na to, jak si z posledn\u00edch sil nal\u00e9v\u00e1 do skleni\u010dky whisky, ale z\u0159ejm\u011b byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 opil\u00fd na to, aby mu do\u0161lo, \u017ee l\u00e1hev, kterou tak v\u00e1\u0161niv\u011b tiskl mezi prsty, byla ji\u017e d\u00e1vno pr\u00e1zdn\u00e1. Kdy\u017e to po n\u011bkolika nezda\u0159en\u00fdch pokusech nakonec zjistil, rozzloben\u011b hodil l\u00e1hv\u00ed o drah\u00fd sklen\u00fd st\u016fl a ne\u017e Bill sta\u010dil n\u011bjak zareagovat, st\u0159epy ji\u017e l\u00e9taly na v\u0161echny strany.<\/p>\n

„Tati!“<\/p>\n

Bled\u00fd v tv\u00e1\u0159i, zd\u011b\u0161en\u00fd, p\u0159ib\u011bhl sv\u00e9mu otci na pomoc, tomu se v\u0161ak jak\u00fdmsi z\u00e1zrakem poda\u0159ilo vyhnout v\u0161em st\u0159ep\u016fm, nem\u011bl jedin\u00e9 \u0161kr\u00e1bnut\u00ed. Kone\u010dn\u011b Billa zaregistroval. Zvedl hlavu a zad\u00edval se na n\u011bj pohledem, kter\u00fd u n\u011bj Bill neznal. Nikdy by nev\u011b\u0159il, \u017ee v jeho o\u010d\u00edch spat\u0159\u00ed tolik odporu a zlosti. Nepozn\u00e1val jej. V tu chv\u00edli byl pro n\u011bj naprosto ciz\u00ed \u010dlov\u011bk. \u010clov\u011bk, kter\u00fd chladn\u011b odstr\u010dil Billovu nata\u017eenou ruku, kterou mu cht\u011bl pomoct a s\u00e1m se neobratn\u011b vy\u0161kr\u00e1bal na pohovku, p\u0159i\u010dem\u017e si ne\u0161ikovn\u011b zabodnul jeden ze st\u0159ep\u016f do dlan\u011b.<\/div>\n

„Tati, jsi\u2026 v po-\u0159\u00e1dku?“ Bill pomalu do\u0161el bl\u00ed\u017e a pozorn\u011b p\u0159ekra\u010doval jednotliv\u00e9 st\u0159epy. Pot\u0159eboval jej dostat do postele. Rychle. „Ta-ti, krv\u00e1c\u00ed\u0161. Ta-dy nem\u016f-\u017ee\u0161 z\u016fstat. No tak\u2026 po-dej mi ruku. Odve-du t\u011b do\u2026 pokoje.“<\/p>\n

Gordon neodpov\u011bd\u011bl. Prohl\u00ed\u017eel si sv\u00e9 zran\u011bn\u00ed. Syt\u011b rud\u00e1 krev mu vyt\u00e9kala z pom\u011brn\u011b hlubok\u00e9 r\u00e1ny a Billovi za\u010d\u00ednalo b\u00fdt op\u011bt nevolno. Nedok\u00e1zal se na to d\u00edvat a nel\u00edbil se mu v\u00fdraz otce, kter\u00e9mu pohled na krev zp\u016fsoboval zvl\u00e1\u0161tn\u00ed uspokojen\u00ed. Jako by byl r\u00e1d, \u017ee trp\u00ed. Bill si tolik p\u0159\u00e1l, aby mu v\u011bnoval pozornost. Aby promluvil, ale kdy\u017e tak ud\u011blal, p\u0159\u00e1l si, aby to mohl vr\u00e1tit zp\u011bt.<\/div>\n

„Byl jsi s n\u00edm, \u017ee?!“ vy\u0161t\u011bkl Gordon. Jazyk se mu pletl, nedok\u00e1zal dostate\u010dn\u011b artikulovat, ale Bill pochopil. Vykulil o\u010di a zd\u011b\u0161en\u011b couvl. Gordon k n\u011bmu zvedl pohled, nedok\u00e1zal zaost\u0159it, p\u0159esto se na n\u011bj d\u00edval zp\u016fsobem, jako by se dopustil velik\u00e9 zrady. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 smysl zap\u00edrat. Z toho, jak se na n\u011bj d\u00edval, usoudil, \u017ee ji\u017e v\u0161echno v\u00ed.<\/div>\n
„Ano,“ p\u00edpl.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?!“<\/div>\n
„T-tati\u2026 m\u016f-\u017eeme si o tom prom-luvit poz-d\u011bji? Sli-buju, \u017ee ti pak \u0159ek-nu celou prav-du, ale te\u010f\u2026 ne-pochopil bys to.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsem hloup\u00fd?! Nebo slep\u00fd?! Ch\u00e1pu to! Dob\u0159e to ch\u00e1pu!“ Na\u0161tvan\u011b se oh\u00e1n\u011bl krv\u00e1cej\u00edc\u00ed rukou, ve tv\u00e1\u0159i p\u0159\u00edmo brun\u00e1tn\u011bl a Bill z n\u011bj m\u011bl poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b strach. Srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku. „Co je na tom nepochopiteln\u00e9ho? M\u016fj syn, m\u016fj skv\u011bl\u00fd, nadan\u00fd, inteligentn\u00ed syn, sp\u00ed s klukem, kter\u00fd neum\u00ed d\u011blat nic jin\u00e9ho ne\u017e pot\u00ed\u017ee!“ K\u0159i\u010del. K\u0159i\u010del z pln\u00fdch plic. V\u0161echna nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 bolest, v\u0161echno to tr\u00e1pen\u00ed, co mu ned\u00e1valo sp\u00e1t, najednou vych\u00e1zelo na povrch. Opojen alkoholem z\u00edskal s\u00edlu, o kter\u00e9 netu\u0161il, \u017ee ji m\u00e1.<\/p>\n

„Tati.“ Bill se nemohl c\u00edtit nep\u0159\u00edjemn\u011bji. Jako by byl nah\u00fd a Gordon se mu ka\u017ed\u00fdm slovem zavrt\u00e1val hluboko do k\u016f\u017ee.<\/div>\n

„Nic mi k tomu ne\u0159ekne\u0161?“ Zavr\u00e1voral a m\u00e1lem p\u0159epadl do hromady st\u0159ep\u016f, ale Bill jej stihl v\u010das zachytit a i kdy\u017e se mu sna\u017eil vytrhnout, n\u00e1sil\u00edm jej odt\u00e1hl do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„\u0158ek-nu ti v\u0161echno. A\u017e vyst\u0159\u00edz-liv\u00ed\u0161.“ Chytil jej za ruku a p\u0159it\u00e1hl jej k umyvadlu. C\u00edtil, jak se o n\u011bj pokou\u0161ej\u00ed mdloby, ale ze v\u0161ech sil bojoval se svou slabost\u00ed.<\/div>\n
„Fajn,“ procedil Gordon skrz zuby. „Tak budu mluvit j\u00e1!“<\/div>\n
„Ta-ti, n-ne.“<\/p>\n

Bill se jej sna\u017eil zadr\u017eet, ta r\u00e1na byla opravdu hlubok\u00e1, mo\u017en\u00e1 pot\u0159eboval l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 o\u0161et\u0159en\u00ed, a kdy\u017e mu ji alespo\u0148 nevy\u010dist\u00ed, mohl by klidn\u011b chytit n\u011bjakou infekci. Gordon v\u0161ak o jeho pomoc nest\u00e1l. Str\u010dil do n\u011bj, nane\u0161t\u011bst\u00ed se v\u0161ak nach\u00e1zel ve stavu, kdy nedovedl odhadnout svou s\u00edlu a str\u010dil do Billa tak, \u017ee ten chud\u00e1\u010dek zavr\u00e1voral, ztratil rovnov\u00e1hu a bolestiv\u011b se uhodil z\u00e1dy o roh stolu. Zalapal po dechu, bolestiv\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, odm\u00edtal pohl\u00e9dnout otci do obli\u010deje. V\u011bd\u011bl, co by spat\u0159il v jeho o\u010d\u00edch tentokr\u00e1t. L\u00edtost, strach, mo\u017en\u00e1 hn\u011bv v\u016f\u010di sob\u011b samotn\u00e9mu. Odsunul si \u017eidli a posadil se, v o\u010d\u00edch slzy. C\u00edtil, jak se n\u011bco hodn\u011b k\u0159ehk\u00e9ho, n\u011bco, co bylo na pokraji zhroucen\u00ed, z\u0159\u00edtilo s ohlu\u0161uj\u00edc\u00edm dopadem. Mocn\u011b lapal po dechu, bolest vyst\u0159eluj\u00edc\u00ed od zad a\u017e do b\u0159icha byla tak ostr\u00e1, \u017ee se sotva mohl zhluboka nadechnout. Byl si jist\u00fd, \u017ee bude m\u00edt velikou mod\u0159inu.<\/p>\n

Gordon, znechucen sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, dopadl na kolena jako hromada ne\u0161t\u011bst\u00ed. Po \u010dty\u0159ech se p\u0159eplazil naproti Billovi, sna\u017eil se zachytit jeho pohled, ale on se odvracel. Z jeho alkoholov\u00e9ho dechu se mu d\u011blalo \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se.“ Gordon k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku, ale neodv\u00e1\u017eil se jej dotknout. „Necht\u011bl jsem. Jenom si nep\u0159eju, aby ses d\u00e1l st\u00fdkal s t\u00edm chlapcem.“<\/div>\n
Bill siln\u011b stiskl rty, z o\u010d\u00ed mu vyklouzla drobn\u00e1 slza. Bolelo jej cel\u00e9 t\u011blo. „Miluju ho.“<\/div>\n
Gordon p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. \u0158ekl to tak jasn\u011b. Tak z\u0159eteln\u011b. Poprv\u00e9 se p\u0159ed n\u00edm nezakoktal. Poprv\u00e9 p\u016fsobil naprosto norm\u00e1ln\u011b. Jako v\u0161ichni ostatn\u00ed.<\/div>\n
„Ten kluk t\u011b pobl\u00e1znil. P\u0159itahuje t\u011b, ale to nen\u00ed skute\u010dn\u00e1 l\u00e1ska. Ubl\u00ed\u017e\u00ed ti, j\u00e1 to v\u00edm.“<\/div>\n
„Miluju ho,“ zopakoval Bill nev\u011bdomky o pozn\u00e1n\u00ed hlasit\u011bji, jako by snad byl jeho otec t\u00edm, kter\u00fd je z nich dvou hluch\u00fd.<\/p>\n

Gordon se na n\u011bj nedok\u00e1zal d\u00edvat, ani\u017e by se mu necht\u011blo zem\u0159\u00edt. Byl \u00fapln\u011b jako ona<\/em>.<\/div>\n

„Jsem tv\u016fj otec\u2026,“ hlas se mu trochu zadrhl. „A p\u0159ikazuji ti, aby ses s n\u00edm roze\u0161el a u\u017e nikdy se s n\u00edm nesetkal! P\u0159e\u0159ad\u00edm jej na jin\u00e9 m\u00edsto, v\u0161e bude jako d\u0159\u00edv. Zase budeme jenom ty a j\u00e1, Bille. Sprav\u00edm to. V\u0161echno naprav\u00edm.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1\u2026 nech-ci, aby bylo v\u0161echn-no tak jako d\u0159\u00edv.“<\/div>\n
„Pro\u010d? V\u0161echno bylo skv\u011bl\u00e9.“<\/div>\n
„Ne-bylo.“ Bill u\u017e nedok\u00e1zal d\u00e9le zadr\u017eet slzy. St\u00e9kaly mu ze zran\u011bn\u00fdch o\u010d\u00ed, vytv\u00e1\u0159ely na jeho p\u016fvabn\u00e9 tv\u00e1\u0159i mokr\u00e9 cesti\u010dky. „Nebyl jsem\u2026 \u0161\u0165ast-n\u00fd. A ty-to v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Gordon pootev\u0159el \u00fasta a rozhodn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „U\u017e jsem \u0159ekl! To je m\u00e9 posledn\u00ed slovo! Rozejde\u0161 se s n\u00edm a u\u017e o tom nebudeme mluvit.“<\/div>\n
Bill ti\u0161e vzlykl, odsunul jej od sebe a nam\u00e1hav\u011b vstal.<\/div>\n
„Kam jde\u0161?“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, co m\u00e1 ud\u011blat. Z\u016fst\u00e1val v tom dom\u011b jenom kv\u016fli n\u011bmu a po tom, co se pr\u00e1v\u011b stalo, tam necht\u011bl z\u016fstat ani o minutu d\u00e9le.<\/div>\n
„Jdu si sba-lit v\u011bci. Odch\u00e1-z\u00edm.“<\/div>\n
„Tohle te\u010f ud\u011bl\u00e1\u0161?! Sbal\u00ed\u0161 si v\u011bci a ute\u010de\u0161 k n\u011bmu? Ubl\u00ed\u017e\u00ed ti! Ubl\u00ed\u017e\u00ed! Nikdy pro n\u011bj nebude\u0161 dost dobr\u00fd!“ Jako by b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika minut zcela vyst\u0159\u00edzliv\u011bl.<\/p>\n

Bill zavr\u00e1voral, op\u011bt m\u011bl m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima.<\/div>\n

„Ne ta-ti. To pro tebe\u2026 ne-budu nikdy dost dob-r\u00fd. To ty mi neust\u00e1-le ubli\u017euje\u0161. Ne Tom.“<\/div>\n
„Bille!“ k\u0159ikl. „Pokud projde\u0161 t\u011bmi dve\u0159mi, b\u011b\u017e si za n\u00edm! B\u011b\u017e! Ale nechci t\u011b v\u00edce vid\u011bt ani v \u00fastavu! U\u017e tam t\u00edm p\u00e1dem nem\u00e1\u0161 co d\u011blat. Ani jeden z v\u00e1s.“<\/div>\n
Bill nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechl. Cel\u00e1 ta sc\u00e9na mu p\u0159i\u0161la jako z o\u0161kliv\u00e9ho snu. Opravdu jej chce p\u0159ipravit o d\u011bti? O jedinou pr\u00e1ci, kter\u00e9 je schopen a kter\u00e1 mu zp\u016fsobuje pot\u011b\u0161en\u00ed? Bolest psychick\u00e1 nyn\u00ed p\u0159ekonala tu fyzickou. St\u00e1li naproti sob\u011b, d\u00edvali se na sebe jako dva cizinci. Bill nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let, proto\u017ee pokud by to ud\u011blal, mo\u017en\u00e1 by si vybral druhou mo\u017enost, a to necht\u011bl. Opravdu ne. Veden pouze sv\u00fdm srdcem, v\u011bnoval otci posledn\u00ed pohled p\u0159edt\u00edm, ne\u017e t\u0159esouc\u00ed se po cel\u00e9m t\u011ble vykro\u010dil ze dve\u0159\u00ed. Na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed bude m\u00edt \u010das. Pozd\u011bji. Nyn\u00ed pot\u0159eboval b\u00fdt s n\u00edm.<\/p>\n

Gordon vyd\u011b\u0161en\u00fd sledoval Billova vzdaluj\u00edc\u00ed se z\u00e1da. Nev\u0161\u00edmal si bolest ruky, nevn\u00edmal nic krom\u011b t\u00edhy v\u00fd\u010ditek, kter\u00e9 se mu pomalu snesly na ramena. P\u0159ed o\u010dima m\u011bl divok\u00fd pohled Simone.<\/div>\n

„Zkuste t\u011bm kluk\u016fm n\u011bco ud\u011blat a pak teprve uvid\u00edte, \u010deho je ta \u0161\u00edlen\u00e1 \u017eensk\u00e1 s r\u016f\u017eov\u00fdmi vlasy schopn\u00e1!“<\/em><\/div>\n
Zkusil<\/em> to. Prohr\u00e1l.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, mo\u017en\u00e1 dva t\u0159i dny, co se mi zd\u00e1l zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sen. Byla jsem Billem a n\u011bco mezi mnou a Tomem nebylo v po\u0159\u00e1dku. N\u011bkdo n\u00e1m ubl\u00ed\u017eil. Nemluvili jsme spolu. A pak jsme na sebe zni\u010dehonic narazili a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-3882","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3882","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3882"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3882\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3882"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3882"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3882"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}