{"id":3884,"date":"2014-07-03T18:00:00","date_gmt":"2014-07-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3871"},"modified":"2014-07-03T18:00:00","modified_gmt":"2014-07-03T17:00:00","slug":"scn11b-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/03\/scn11b-13\/","title":{"rendered":"SCN11B 13."},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
And take this advice, live by every word;
Love is just a hoax, so forget anything that you have heard.<\/em>
-Spill Canvas<\/div>\n
\n

P\u00e1tek byl pro Billa p\u011bkn\u00e1 otrava. Sundal si bundu ve stejn\u00e9 minut\u011b, kdy ve\u0161el do \u0161koly, a n\u011bkolik u\u010ditel\u016f, dokonce i t\u011bch, kte\u0159\u00ed jej v\u016fbec neu\u010dili, jej zastavilo a ptalo se, jestli je v po\u0159\u00e1dku, jestli nechce mluvit se \u0161koln\u00edm poradcem a jestli jeho rodi\u010de v\u00ed o jeho probl\u00e9mu<\/em>. Bylo ironi\u00ed, \u017ee si mysleli, \u017ee si s\u00e1m ubli\u017eoval d\u00edky n\u011bkolika n\u00e1hodn\u00fdm jizv\u00e1m na jeho pa\u017e\u00edch. P\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik z nich by asi padlo s infarktem, kdyby vid\u011bli jeho stehna. N\u011bkte\u0159\u00ed u\u010ditel\u00e9 dokonce nazna\u010dili, \u017ee jeho rodi\u010de by mohli b\u00fdt zdrojem jeho probl\u00e9mu<\/em>, m\u00e1lem se jim vysm\u00e1l do tv\u00e1\u0159e.<\/p>\n

Kdy\u017e dorazil na svou posledn\u00ed hodinu, pan\u00ed Barthov\u00e1 byla zrovna ve t\u0159\u00edd\u011b a Bill si nemohl pomoci, ale musel se uchechtnout, kdy\u017e se oto\u010dila, aby pozdravila studenty vch\u00e1zej\u00edc\u00ed do t\u0159\u00eddy. Dlouhou chv\u00edli nevydala jedin\u00fd zvuk, jako socha z\u00edrala na Billovy pa\u017ee s vykulen\u00fdma o\u010dima a otev\u0159en\u00fdmi \u00fasty.<\/p>\n

„Bo\u017ee na nebes\u00edch, Bille!“ Vyk\u0159ikla opo\u017ed\u011bn\u011b a Bill rozt\u00e1hl koutky je\u0161t\u011b v\u00edce, zat\u00edmco v sob\u011b dusil sm\u00edch. Pod\u00edval se na Toma, kter\u00fd se tv\u00e1\u0159il na jej\u00ed reakci t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b jako on s\u00e1m.<\/div>\n

„Ano, pan\u00ed Barthov\u00e1?“ Odpov\u011bd\u011bl Bill ost\u00fdchav\u011b a zamrkal na ni s v\u00fdrazem naprost\u00e9 nevinnosti. Georg a Tom se za n\u00edm zahih\u0148ali.<\/div>\n
„Ty – co – tvoje – co to proboha?“ zalapala po dechu a Bill si na chv\u00edli myslel, \u017ee omdl\u00ed.<\/div>\n
„Ach, tohle v\u0161echno?“ Zeptal se Bill a zvedl ruce. „No, docela \u010dasto se mi st\u00e1vaj\u00ed nehody, jak vid\u00edte.“<\/div>\n
„M\u016fj, m\u016fj… jak-? J\u00e1 – mohla bych s tebou mluvit po hodin\u011b, Bille?“ Zeptala se slab\u011b.<\/div>\n
„V p\u00e1tek? A co t\u0159eba takov\u00e9 preventivn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed: Nejsem t\u00fdran\u00fd ani jsem si z\u00e1m\u011brn\u011b nezp\u016fsobil \u017e\u00e1dnou z t\u011bchto jizev.“ Nebo alespo\u0148 v\u011bt\u0161inu z nich<\/em>. V tuhle chv\u00edli u\u017e byla p\u0159\u00edtomna v\u011bt\u0161ina student\u016f a v\u0161ichni jej dychtiv\u011b sledovali. N\u011bkte\u0159\u00ed z nich se ho na jizvy ptali u\u017e d\u0159\u00edve, ale nikdo z nich nedostal uspokojivou odpov\u011b\u010f, tak\u017ee v\u0161ichni byli ochotni \u010dekat a dozv\u011bd\u011bt se pravdu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„J\u00e1 jsem nebyla – j\u00e1 jen myslela – ale jak-?“ Pan\u00ed Barthov\u00e1 zavrt\u011bla hlavou, a\u017e j\u00ed ofina sk\u00e1kala ze strany na stranu a Bill se sm\u00e1l celou cestu ke sv\u00e9 lavici v rohu, zat\u00edmco jej zbytek t\u0159\u00eddy s nad\u0161en\u00edm sledoval. Tom a Georg jej n\u00e1sledovali a v\u0161ichni t\u0159i zaujali sv\u00e1 m\u00edsta, aby n\u00e1sledn\u011b zjistili, \u017ee ka\u017ed\u00e9 oko v m\u00edstnosti je na n\u011b st\u00e1le up\u0159en\u00e9. Alespo\u0148 v\u011bt\u0161ina o\u010d\u00ed, bylo zde p\u00e1r o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se t\u011b\u017ece sna\u017eily nedat najevo, \u017ee je to zaj\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„Jestli se kv\u016fli tomu budete c\u00edtit l\u00e9pe, dokonce ani j\u00e1 nic nev\u00edm,“ promluvil Georg rozpa\u010dit\u011b a n\u00e1sledn\u011b se v\u0161echny pohledy p\u0159esunuly na Toma.<\/div>\n
„Na m\u011b se ned\u00edvejte,“ pronesl rychle Tom, kter\u00e9ho tato pozornost v\u016fbec net\u011b\u0161ila.<\/div>\n
Pot\u00e9 se v\u0161echny o\u010di p\u0159esunuly na Billa, kter\u00fd le\u017eel zhroucen\u011b na lavici, spal a u toho lehce chr\u00e1pal.<\/p>\n

Kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b odch\u00e1zel ze \u0161koly (ani\u017e by mluvil s pan\u00ed Barthovou), zachumlan\u00fd v bund\u011b a p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc\u00ed, jestli by st\u00e1lo za to koupit si teplej\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed, kdy\u017e zima u\u017e byla t\u00e9m\u011b\u0159 u konce, byl zcela p\u0159ipraven j\u00edt dom\u016f a dostat se na chv\u00edli pry\u010d od ve\u0161ker\u00e9ho \u017eivota. Cht\u011bl pry\u010d od Georga, od Gustava, od Kim, od Toma. Nem\u011bl pro to vlastn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed d\u016fvod krom\u011b toho, \u017ee cel\u00fd t\u00fdden byl tak pln\u00fd dramat, \u017ee prost\u011b cht\u011bl b\u00fdt na chv\u00edli s\u00e1m. Odd\u011blil se od Toma, ve\u0161el do sv\u00e9ho domu, vklouzl do sv\u00e9ho pokoje a zhroutil se na postel. Podle sv\u00e9ho m\u011b\u0159\u00edtka ve sv\u00e9 hlav\u011b by tento den ozna\u010dil jako st\u0159edn\u011b \u0161ed\u00fd. Za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, pro\u010d m\u00e1 sv\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko v odst\u00ednech \u0161ed\u00e9 barvy a okam\u017eit\u011b to p\u0159evedl na \u010dervenou, proto\u017ee to byla jeho obl\u00edben\u00e1 barva – kter\u00e1 v tu chv\u00edli zp\u016fsobila, \u017ee jeho den byl r\u016f\u017eov\u00fd. Oto\u010dil se na bok a m\u011bl pocit na zvracen\u00ed. Rozhodl se ke kompromisu a vytvo\u0159il si stupnici \u010derven\u00e1-\u010dern\u00e1, a t\u00edm jeho den dostal barvu zaschl\u00e9 krve. S t\u00edm mohl b\u00fdt spokojen\u00fd.<\/p>\n

Krev…<\/p>\n

Bill se n\u00e1hle posadil a vylovil telefon za kapsy sv\u00fdch t\u011bsn\u00fdch kalhot. Vyto\u010dil hovor na jedno ze dvou \u010d\u00edsel, kter\u00e1 m\u011bl ve sv\u00e9m adres\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„Ahoj tati, m\u016f\u017eu si nechat prop\u00edchnout jazyk?“<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„Bahah. Ffoffka. Ffffoffka. Nem\u016fhu h\u00edct ph. Phh\u0161\u0161\u0161. Kua. KUVA.“<\/p><\/div>\n

Arndt, Bill\u016fv piercer, se zasm\u00e1l a vyt\u00e1hl p\u00e1r men\u0161\u00edch kle\u0161t\u00ed ne\u017e ty, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b pou\u017eil k zachycen\u00ed Billova jazyka.<\/div>\n
„Zkus \u0159\u00edct \u00b4sysel svisle visel\u00b4,“ navrhl Andrt.<\/div>\n
„Fifej fffifffle viff… kuva!“ Bill zaklel – nebo se o to alespo\u0148 pokusil – zat\u00edmco Andrt zvedl vatov\u00fd tampon a p\u0159ipravil si n\u00e1stroje, ti\u0161e se u toho sm\u00e1l.<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd, \u017ee chce\u0161 dal\u0161\u00ed dva?“ Zeptal se s \u00fa\u0161klebkem. „Vypl\u00e1zni jazyk.“<\/div>\n
„Jo!“ Odpov\u011bd\u011bl Bill odhodlan\u011b a otev\u0159el pusu a vypl\u00e1zl jazyk. Andrt pokr\u010dil rameny a tamponem za\u010dal p\u0159ipravovat Bill\u016fv jazyk na dal\u0161\u00ed dva piercingy. Nakonec zvedl kle\u0161t\u011b a p\u0159ilo\u017eil je opatrn\u011b na \u0161pi\u010dku jazyka.<\/p>\n

„P\u0159ipraven?“<\/p>\n

Bill, kter\u00fd nemohl odpov\u011bd\u011bt, pouze zamrkal a poklepal prsty na ot\u00e1\u010dec\u00ed \u017eidli, na kter\u00e9 sed\u011bl. Andrt to vzal jako ano<\/em> a zvedl jehlu. Polo\u017eil ji s p\u0159esnost\u00ed na levou stranu svorky a zatla\u010dil ji skrz jazyk. Bill se ani nehnul – nikdy to neud\u011blal – a\u010dkoliv to lehce c\u00edtil. Andrt rychle odstranil jehlu a opatrn\u011b skrz vlo\u017eil retainer. Nechal Billa na minutu zav\u0159\u00edt \u00fasta a pak tot\u00e9\u017e zopakoval na druh\u00e9 stran\u011b.<\/div>\n

„Okay,“ \u0159ekl Andrt, kdy\u017e bylo v\u0161echno hotovo. St\u00e1hl si rukavice a sledoval, jak si Bill kontroluje jazyk ve velk\u00e9m zrcadle naproti jeho \u017eidli. „Je to hotovo. Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Nem\u016fhu muvih,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a Andrt se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Co\u017ee to bylo?“<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016fhu mluuuvih,“ opakoval Bill vy\u010derpan\u011b, frustrovan\u00fd z otekl\u00e9ho jazyka.<\/div>\n
„Bude to takhle asi jeden den a za p\u00e1r t\u00fddn\u016f se to zahoj\u00ed \u00fapln\u011b, opravdu.“<\/div>\n
„Ho h\u00e9 hoby buu j\u00ed\u0161 jen pfefn\u00ed\u00e1vku,“ na\u0161pulil Bill rty. „To je obh\u00ed… obh\u00edhahoohye!“ Vyk\u0159ikl Bill zoufale nakonec p\u00e1r nesmysln\u00fdch slov.<\/div>\n
„Bu\u010f opatrn\u00fd a nemluv p\u0159\u00edli\u0161 moc, dokud to \u0161i\u0161l\u00e1n\u00ed nep\u0159ejde, proto\u017ee tv\u016fj jazyk je te\u010f velmi citliv\u00fd.“ Andrt se usm\u00e1l, kdy\u017e Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na hrudi a z\u00edral n\u011bkam do neur\u010dita. „N\u011bjak\u00e9 dal\u0161\u00ed piercingy, kdy\u017e u\u017e jsi tady?“ Nab\u00eddl a Bill jen zavrt\u011bl hlavou, pak vstal ze sv\u00e9 \u017eidle. „T\u0159i jsou tv\u016fj rekord.“<\/div>\n
„J\u00e1 ch\u0161i v\u00eds,“ \u0159ekl Bill a sna\u017eil se ze v\u0161ech sil slova spr\u00e1vn\u011b formulovat. „Ae ne te\u010f.“<\/div>\n
„Kolik?“ Zeptal se Andrt. Bill chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, zat\u00edmco vytahoval pen\u011b\u017eenku, ne\u017e zvedl p\u011bt prst\u016f. Pak uk\u00e1zal na ko\u0159en nosu, spodn\u00ed ret, hrudn\u00ed kost a pup\u00edk.<\/div>\n
„Mihim\u00e1jn\u011b,“ zamumlal Bill a podal Andrtovi pen\u00edze, kter\u00e9 pokryly v\u0161echny t\u0159i piercingy a nov\u00e9 \u0161perky. Nakonec si vybral n\u011bkolik krou\u017ek\u016f a p\u00e1r ty\u010dinek pro sv\u016fj jazyk, stejn\u011b jako ty\u010dinku do pup\u00edku, jako slib, \u017ee si ho nech\u00e1 prop\u00edchnout p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n

\u0160i\u0161l\u00e1n\u00ed<\/em>, jak to Andrt nazval, \u00fapln\u011b zmizelo v ned\u011bli. Jazyk m\u011bl Bill st\u00e1le m\u00edrn\u011b natekl\u00fd, ale na piercingy reagoval dob\u0159e a pot\u00e9, co str\u00e1vil celou sobotu doma, s jazykem neust\u00e1le nad\u0161en\u011b vystr\u010den\u00fdm u zrcadla, se rozhodl, \u017ee mo\u017en\u00e1 nastal \u010das uk\u00e1zat je Tomovi. Koneckonc\u016f, Bill to musel nejprve uk\u00e1zat jemu, proto\u017ee kdyby to vid\u011bl ve stejnou dobu jako ostatn\u00ed, mohl by \u017e\u00e1rlit a b\u00fdt smutn\u00fd a skl\u00ed\u010den\u00fd jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b. Bylo to uboh\u00e9, opravdu, tak\u017ee Bill vlastn\u011b Tomovi ud\u011bl\u00e1 obrovskou laskavost a zachr\u00e1n\u00ed t\u00edm jeho hrdost.<\/p>\n

„Tati, jdu k Tomovi,“ pronesl, kdy\u017e b\u011b\u017eel po schodech dol\u016f a zap\u00ednal si p\u0159itom Tomovu mikinu. N\u011bkolik posledn\u00edch schod\u016f p\u0159esko\u010dil, co\u017e bylo n\u011bco, co nikdy nebyl schopen ud\u011blat d\u0159\u00edve, ale nyn\u00ed zjistil, \u017ee to bylo docela z\u00e1bavn\u00e9.<\/div>\n

„To je ten, kter\u00fd ti dal tuhle sm\u011b\u0161nou v\u011bc, \u017ee?“ Zeptal se Jorg a pohl\u00e9dl na sv\u00e9ho syna stoj\u00edc\u00edho v ob\u00fdvac\u00edm pokoji.<\/div>\n
„Je to pohodln\u00e9,“ \u0159ekl Bill zam\u00edtav\u011b. „Nikdy jsem ne\u0159ekl, \u017ee je to m\u00f3dn\u00ed. Chud\u00e1k Tom by nepoznal nic m\u00f3dn\u00edho, pokud by jej to nepra\u0161tilo do obli\u010deje – ale na druhou stranu, nikdy jsem ho nepra\u0161til do obli\u010deje, \u017ee?“<\/div>\n
„Chyst\u00e1te se vy dva j\u00edt n\u011bkam ven? Chce\u0161 n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze?“<\/div>\n
Bill trhnul ramenem. „Mo\u017en\u00e1 ano, mo\u017en\u00e1 ne, ka\u017edop\u00e1dn\u011b j\u00e1 n\u011bjak\u00e9 pen\u00edze m\u00e1m. Ale d\u00edky.“ Bill se za\u010dal pomalu p\u0159esouvat na chodbu a dodal: „M\u00e1m hotov\u00e9 v\u0161echny \u00fakoly a tak, tak\u017ee to bude mo\u017en\u00e1 trvat d\u00e9le, ne\u017e se vr\u00e1t\u00edm.“<\/div>\n
„U\u017eij si to.“<\/div>\n
\n

Bill sotva zamumlal d\u00edky, vy\u0161el ze dve\u0159\u00ed a proto\u010dil o\u010di. Jeho otec byl tak podl\u00e9zav\u00fd. Bill brzy p\u0159i\u0161el na to, \u017ee nemus\u00ed o nic \u017e\u00e1dat. V\u0161e, co musel ud\u011blat, sta\u010dilo jeho otci \u0159\u00edct, kam jde, co bude d\u011blat anebo co bude pot\u0159ebovat a on mu v\u017edy vyhov\u011bl. Bill k n\u011bmu nem\u011bl mnoho respektu a je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b jak\u00e9hokoliv typu rodinn\u00e9 l\u00e1sky. Byl to egoistick\u00fd, uboh\u00fd workoholik, kter\u00fd nem\u011bl koule na to, \u0159\u00edct sv\u00e9mu synovi ne<\/em>.<\/p>\n

Kdy\u017e dorazil ke dve\u0159\u00edm Tomova domu, jeho ruka se jich sotva dotkla a u\u017e byl Simone vt\u00e1hnut dovnit\u0159 a zahrnut v\u0161emi druhy ot\u00e1zek od Jak jsi se m\u011bl?<\/em> a\u017e po Co Tom provedl tentokr\u00e1t?<\/em><\/div>\n

„Ehm, j\u00e1 jsem v pohod\u011b, v\u0161echno jde skv\u011ble, Tom neud\u011blal nic, kde je?“ Bill si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee odpov\u011bd\u011bl na v\u0161echny jej\u00ed ot\u00e1zky.<\/div>\n
„Oh, je ve sv\u00e9m pokoji. Jako t\u011blo bez du\u0161e. V\u017edycky je jako t\u011blo bez du\u0161e, kdy\u017e nejsi pobl\u00ed\u017e.“<\/div>\n
„Opravdu?“ \u0158ekl Bill s mal\u00fdm \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„Oh, no nechov\u00e1 se jako l\u00e1skou usou\u017een\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b?“ Simone si povzdechla.<\/div>\n
„Promi\u0148te?“ Zeptal se Bill p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„No, chov\u00e1. Oh, ned\u00edvej se na m\u011b tak. Tom se p\u0159\u00edli\u0161 boj\u00ed, aby ti to \u0159ekl, ale opravdu, Bille, je do tebe tak zbl\u00e1zn\u011bn\u00fd…“ Simone se odml\u010dela, kdy\u017e dorazila k Tomov\u00fdm dve\u0159\u00edm. P\u0159itiskla si prst ke rt\u016fm a ti\u0161e pokra\u010dovala, „ale ne\u0159\u00edkej mu, \u017ee jsem ti to \u0159ekla.“<\/div>\n
„Ehm… okay,“ odpov\u011bd\u011bl Bill pon\u011bkud zara\u017een\u011b. Zbl\u00e1zn\u011bn\u00fd? Absurdn\u00ed.<\/p>\n

Simone otev\u0159ela dve\u0159e do pokoje a Tom sed\u011bl na podlaze s o\u010dima p\u0159ilepen\u00fdma k n\u011bjak\u00e9 kapesn\u00ed h\u0159e. Jen n\u011bco zavr\u010del, kdy\u017e mu Simone ozn\u00e1mila, \u017ee p\u0159i\u0161el Bill a nezd\u00e1lo se, \u017ee ji pochopil, dokud nezav\u0159ela dve\u0159e.<\/div>\n

„Po\u010dkej, co?“ Tom kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl od sv\u00e9 hry a zahl\u00e9dl druhou postavu ve sv\u00e9m pokoji. „Ah-“ Tom se pohnul, aby se p\u0159esunul ze sv\u00e9ho pohodln\u00e9ho m\u00edsta na podlaze, ale byl p\u0159\u00edli\u0161 otup\u011bl\u00fd na to, aby se v\u00edce h\u00fdbal, nato\u017e aby vstal. „Ahoj,“ \u0159ekl rychle, t\u00e9m\u011b\u0159 omluvn\u011b.<\/div>\n
„Ahoj…“ Bill se posadil vedle n\u011bj a nakoukl Tomovi p\u0159es rameno. „Co to hraje\u0161?“ Zeptal se a polo\u017eil mu bradu na rameno.<\/div>\n
„Jen…“ Tom se apaticky pod\u00edval dol\u016f na svou hru, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji bez okolk\u016f vypnul a odhodil na hrom\u00e1dku oble\u010den\u00ed. „N\u011bjak\u00e9 hovno. Nic.“<\/p>\n

Bill se zamra\u010dil, posunul se bl\u00ed\u017ee a zeptal se: „Co se d\u011bje?“ Tom se na n\u011bj zad\u00edval, na okam\u017eik sledoval jeho tv\u00e1\u0159, byla tak bl\u00edzko, dost bl\u00edzko na polibek. Jo, jasn\u011b. Tom si nep\u0159\u00edtomn\u011b uv\u011bdomil, jak dob\u0159e ho Bill zn\u00e1, a jak dob\u0159e Tom zn\u00e1 Billa. P\u0159esto tady toho bylo daleko v\u00edce, co o sob\u011b navz\u00e1jem nev\u011bd\u011bli.<\/div>\n

„Ty… no, nic, opravdu,“ zamumlal Tom a p\u0159itiskl svoje \u010delo na to Billovo, bojoval proti v\u0161em nutk\u00e1n\u00edm vz\u00edt jej do n\u00e1ru\u010de a pol\u00edbit jej tady a te\u010f. Bill si z\u0159ejm\u011b neuv\u011bdomoval, jak l\u00e1kav\u00e9 to ob\u010das mohlo b\u00fdt. „Jen tak trochu jsi… mi chyb\u011bl?“<\/div>\n
„Nikam jsem neode\u0161el,“ zamumlal Bill, jejich hlasy byly st\u00e1le ti\u0161\u0161\u00ed a ti\u0161\u0161\u00ed s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale… vlastn\u011b nev\u00edm. Mysl\u00edm, \u017ee se boj\u00edm, \u017ee zase ute\u010de\u0161,“ p\u0159iznal Tom a v tu chv\u00edli si uv\u011bdomil skute\u010dnou pravdu sv\u00e9ho prohl\u00e1\u0161en\u00ed. Rychle odvr\u00e1til pohled, zastra\u0161en\u00fd t\u00edm, co vid\u011bl. Byl tak zatracen\u011b kr\u00e1sn\u00fd.<\/p>\n

„Ne, nikam znovu neodch\u00e1z\u00edm. \u0158eknu ti, kdyby ano.“ Bill si op\u0159el hlavu o Tomovo rameno a ruce omotal kolem jeho pa\u017ee, kterou m\u011bl bl\u00ed\u017e u sebe. Tom si nemohl pomoct a usm\u00e1l se. Gay nebo ne, Bill um\u011bl b\u00fdt stra\u0161n\u011b roztomil\u00fd.<\/div>\n

Tom si prohl\u00ed\u017eel tu kr\u00e1su omotanou kolem jeho pa\u017ee, jejich o\u010di se setkaly, Bill neuhnul pohledem, a z\u00e1rove\u0148 hrav\u011b vypl\u00e1znul jazyk. Tom na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, ne\u017e se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily o\u010di a v \u017ealudku mu zav\u00ed\u0159ilo.<\/div>\n
„Ud\u011blal jsi to,“ \u0159ekl v tich\u00e9m \u00fa\u017easu a jeho mysl se v tu chv\u00edli rozb\u011bhla v\u0161emi sm\u011bry, jak\u00fdmi se jen mu\u017esk\u00e1 mysl m\u016f\u017ee zab\u00fdvat, kdy\u017e se setk\u00e1 s takovou v\u011bc\u00ed. Tom se sna\u017eil s\u00e1m sebe za to pok\u00e1rat, ale hlas jeho rozumu zcela p\u0159ehlu\u0161il fakt, kdy\u017e si Bill \u0161k\u00e1dliv\u011b zachytil prost\u0159edn\u00ed kuli\u010dku mezi zuby. Tom mohl jen ochromen\u011b z\u00edrat. Nebo ne zas tak ochromen\u011b.<\/p>\n

„L\u00edb\u00ed se ti? Nechal jsem si je d\u00e1t v p\u00e1tek. Nejd\u0159\u00edv jsem v\u016fbec nemohl mluvit,“ zasm\u00e1l se a Tom polkl. Ten sm\u00edch byl u\u017e jen t\u0159e\u0161ni\u010dkou na dortu. Tom cht\u011bl n\u011bkam zmizet, byl si jist\u00fd, \u017ee \u0159ekne n\u011bco idiotsk\u00e9ho.<\/div>\n

„J\u00e1… jo. Mohl by ses s t\u00edm s n\u011bk\u00fdm opravdu v\u00e1\u017en\u011b l\u00edbat.“<\/div>\n
Zatracen\u00fd, zkurven\u00fd idiot.<\/div>\n
V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika vte\u0159in\u00e1ch se Tom psychicky n\u011bkolikr\u00e1t ude\u0159il hlavou o ze\u010f, ale pak usoudil, \u017ee ze v\u0161ech my\u0161lenek, kter\u00e9 mu nov\u00e9 piercingy zp\u016fsobily, bylo l\u00edb\u00e1n\u00ed jednou z t\u011bch nejnevinn\u011bj\u0161\u00edch. P\u0159esto byl Tom naprost\u00fd pitomec. Bill se o tomhle vyj\u00e1d\u0159il naprosto jasn\u011b n\u011bkolikr\u00e1t za celou dobu jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed a Tom mu v\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Jo, koho bych m\u011bl pol\u00edbit?“ Bill se rozesm\u00e1l.<\/div>\n
M\u011b?<\/em> Navrhnul Tom \u017ealostn\u011b ve sv\u00e9 mysli. „Nech\u00e1\u0161 si d\u00e1t taky ty \u010dty\u0159i – nebo kolik vlastn\u011b – piercingy do rtu?“<\/div>\n
„Ne. Te\u010f \u017e\u00e1dn\u00e9 nepl\u00e1nuju.“<\/div>\n
„Aha.“ P\u0159inejmen\u0161\u00edm by se pak mohly na\u0161e piercingy zamotat… oh, jsem v prdeli<\/em>.<\/p>\n

V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika minut\u00e1ch Bill ml\u010del, dokud nena\u0161el novou pozici. Usadil se Tomovi na kl\u00edn\u011b \u010delem ke zdi. Tom si povzdechl v tich\u00e9 rezignaci a roztr\u017eit\u011b jej chytil v pase a n\u011bkolikr\u00e1t pohladil. Neodv\u00e1\u017eil se na n\u011bj pod\u00edvat, necht\u011bl, aby Bill c\u00edtil v\u011bci, kter\u00e9 by nem\u011bl – kter\u00e9 pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nec\u00edtil s\u00e1m – zat\u00edmco sed\u00ed na Tomov\u011b kl\u00edn\u011b. A zrovna kdy\u017e za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli Bill n\u011bkdy opravdu n\u011bco takov\u00e9ho za\u017eil, Bill promluvil.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Co\u017ee? Za co?“<\/div>\n
Zat\u00edmco si pohr\u00e1val s lemem Tomovy mikiny, Bill pomalu pokra\u010doval. „Mysl\u00edm t\u00edm, \u017ee jsem pro\u0161el celou tou l\u00e9\u010dbou, abych vylep\u0161il s\u00e1m sebe a tak… tak, \u017ee ty… a my… no, j\u00e1 nev\u00edm. Ale nezd\u00e1 se mi, \u017ee bych s tebou zach\u00e1zel l\u00e9pe.“<\/p>\n

Polib m\u011b, to by bylo \u00fapln\u011b to nejlep\u0161\u00ed zach\u00e1zen\u00ed<\/em>, Tom nebyl schopn\u00fd zastavit tyto sv\u00e9 my\u0161lenky, ale ml\u010del, dokud v\u0161echny tyto my\u0161lenky zase neode\u0161ly. „Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„Jsem prost\u011b… je to, jako kdy\u017e jsem pobl\u00ed\u017e n\u011bjak\u00fdch lid\u00ed, jsem tak sobeck\u00fd. Nikdy jsem ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b neud\u011blal nic nezi\u0161tn\u00e9ho. To je p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9. J\u00e1 jsem p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd. Nejsem? Jen beru a beru a beru a zatracen\u011b nic ned\u00e1v\u00e1m.“ Bill si povzdechl, pustil lem mikiny a ruka mu bez okolk\u016f dopadla na Tomovo stehno.<\/div>\n
„Ne, Bille, ne ne ne. Co – d\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?“ Tom si povzdechl a chytil Billovu ruku, st\u00e1hnul si jej z kl\u00edna, aby se mu mohl po\u0159\u00e1dn\u011b pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. Ale Bill mu moc nepom\u00e1hal, m\u00edsto toho se zhroutil zp\u00e1tky jako hadrov\u00e1 panenka, kdy\u017e jej Tom pustil. Tv\u00e1\u0159 mu zabo\u0159il do hrudn\u00edku a Tom byl bezmocn\u00fd proti tomu, aby zastavil horkost ve tv\u00e1\u0159\u00edch. „Bille…“ Tom si op\u011bt povzdechl a jemn\u011b mu odhrnul vlasy z o\u010d\u00ed. Pa\u017ee zaklesl kolem Billova pasu, bylo to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 snadn\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 perfektn\u00ed, dokonal\u00e9. Bill se v\u016fbec nebr\u00e1nil.<\/p>\n

„Bille, ty nejsi sobec. Kurva, co t\u0159eba to, \u017ee jsi p\u0159ijal l\u00e9\u010dbu? \u0158\u00edkal jsi, \u017ee jsi to ud\u011blal kv\u016fli mn\u011b a j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm.“ Bill st\u00e1le ml\u010del, pouze zah\u00e1knul prst do Tomova tri\u010dka. Ani trochu Tomovi nepom\u00e1hal, aby se dostal p\u0159es sv\u00e9 pocity. Zatracen\u011b ani trochu. „Bille, kdybych m\u011bl probl\u00e9m s t\u00edm, jak se chov\u00e1\u0161, \u0159ekl bych ti to.“<\/div>\n

„Jo, jasn\u011b,“ zamumlal Bill. „Ne\u0159ekl.“<\/div>\n
Tom musel p\u0159iznat, \u017ee to byla pravda. Nejsp\u00ed\u0161 ne\u0159ekl. „Okay, ale kdybych m\u011b probl\u00e9m s t\u00edm, jak se chov\u00e1\u0161, necht\u011bl bych b\u00fdt tv\u016fj kamar\u00e1d, nebo ano? Bille, kdybych m\u011bl s\u00edlu cokoliv na tob\u011b zm\u011bnit, nedotkl bych se ani jedin\u00e9ho vlasu na tv\u00e9 hlav\u011b.“<\/p>\n

Nastal dlouh\u00fd \u00fasek ticha – nebo Tomovi p\u0159ipadal dlouh\u00fd, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak jeho posledn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed zn\u011blo. Bill sebou \u0161kubl, zvedl hlavu a ne\u010dekan\u011b ji zabo\u0159il zp\u00e1tky do Tomova krku, t\u0159\u00e1sl se sm\u00edchy.<\/div>\n

„D\u00edky,“ odfrkl si. „To bylo ot\u0159epan\u00e9 jak hovno.“<\/div>\n
Tom z\u010dervenal a uvolnil ruce kolem Billova pasu, p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee se od n\u011bj odt\u00e1hne. Ale Bill to neud\u011blal. Pouze op\u011bt polo\u017eil hlavu na Tomovu hru\u010f.<\/div>\n
„Je to pravda, ne? P\u0159ijet\u00ed l\u00e9\u010dby nebylo ve tv\u00e9m vlastn\u00edm z\u00e1jmu. J\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nev\u00edm, pro\u010d jsi ji p\u0159ijal, ale v\u00edm, \u017ee s t\u00edm m\u00e1m n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Ud\u011blal jsem to… proto\u017ee jsem to prost\u011b cht\u011bl risknout, mysl\u00edm. Je to trochu jako ta hra, kdy nech\u00e1\u0161 s\u00e1m sebe spadnout dozadu, abys vid\u011bl, jestli v\u011b\u0159\u00ed\u0161 n\u011bkomu natolik, aby t\u011b chytil, a j\u00e1 jsem padal a \u010dekal na tebe, abys m\u011b chytil.“ Nastala pauza, kdy se Tom sna\u017eil vymyslet n\u011bco, cokoliv, co \u0159\u00edct, a Bill sklonil hlavu n\u00ed\u017e. „Promi\u0148, to bylo je\u0161t\u011b ot\u0159epan\u011bj\u0161\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne! Ne, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee to bylo kr\u00e1sn\u00e9,“ \u0159ekl Tom rychle. Co to kurva, kr\u00e1sn\u00e9?<\/em> „Mysl\u00edm, jako lyrick\u00e9 nebo poetick\u00e9. Nebylo to ot\u0159epan\u00e9.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Billova hlava se pomalu vr\u00e1tila na sv\u00e9 m\u00edsto a na rtech se mu objevil \u00fasm\u011bv jako v\u00fdchod slunce, krom\u011b toho, \u017ee Bill\u016fv \u00fasm\u011bv p\u0159edb\u011bhne slune\u010dn\u00ed z\u00e1\u0159en\u00ed m\u00edlov\u00fdmi kroky. Sv\u011bteln\u00fdmi roky. „V\u017edycky jsem tak trochu cht\u011bl b\u00fdt spisovatelem. Mysl\u00edm, kdyby cel\u00e1 ta v\u011bc \u0161\u00edlenec-na-odd\u011blen\u00ed-psychiatrie nefungovala.“<\/div>\n
„Bu\u010f spisovatelem,“ \u0159ekl Tom rychle, ulevilo se mu, \u017ee kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo \u0159\u00edct n\u011bco spr\u00e1vn\u00e9ho. „Vsad\u00edm se, \u017ee bude\u0161 dobr\u00fd.“<\/div>\n
„Hmm… a kdybych byl spisovatel, nemusel bych se dokonce setk\u00e1vat s lidmi a mohl bych b\u00fdt p\u0159esn\u011b takov\u00e1 mrcha, jak bych cht\u011bl,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, a\u010dkoliv v jeho hlase nebylo patrn\u00e9 \u017e\u00e1dn\u00e9 skute\u010dn\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o tom, co pr\u00e1v\u011b \u0159ekl.<\/div>\n
„A jen b\u00fdt s\u00e1m?“<\/div>\n
„Jo…“<\/p>\n

„To nen\u00ed z\u00e1bava,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a odv\u00e1\u017en\u011b jej sev\u0159el pevn\u011bji a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e. Bill si povzdechl a zav\u0159el o\u010di. „To nechce\u0161 ani p\u0159\u00edtelkyni? Mohla by b\u00fdt tv\u016fj editor.“ Tom se pokusil zbavit sv\u016fj hlas v\u0161ech emoc\u00ed, kdy\u017e to \u0159\u00edkal, nel\u00edbilo se mu pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by m\u011bl Bill p\u0159\u00edtelkyni, ani trochu. Sakra, nedok\u00e1zal si to ani p\u0159edstavit. Jak by mohla n\u011bjak\u00e1 \u017eena<\/em> dokonce zn\u00e1t Billa tak dob\u0159e jako Tom? Znal dokonce Tom Billa tak dob\u0159e?<\/div>\n

„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Bill okam\u017eit\u011b a r\u00e1zn\u011b. „\u017d\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b. Holky jsou… fuj. Hloup\u00e9. Up\u0159\u00edmn\u011b, jedin\u00e1 slu\u0161n\u00e1 holka, kterou zn\u00e1m, je Kim a ani zdaleka m\u011b nep\u0159itahuje – co je?“ vyprskl, kdy\u017e se Tom za\u010dal hlasit\u011b sm\u00e1t.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Takhle pohrd\u00e1\u0161 holkama? Mysl\u00edm, no tak, v\u00e1\u017en\u011b? A jsi si jist\u00fd, \u017ee nejsi gay?“<\/div>\n
„No, sakra, omlouv\u00e1m se, \u017ee mi nikdy nez\u00e1le\u017eelo na nikom jin\u00e9m ne\u017e na mn\u011b samotn\u00e9m,“ rozzlobil se Bill a Tom nejd\u0159\u00edve nech\u00e1pal, co t\u00edm mysl\u00ed. Ale pak si uv\u011bdomil, \u017ee op\u011bt vyt\u00e1hl svou takzvanou sobeckost.<\/p>\n

„Ne, z\u00e1le\u017e\u00ed,“ \u0159ekl Tom a usm\u00e1l se na Bill\u016fv zamra\u010den\u00fd obli\u010dej. Vymotal mu pravou ruku ze sv\u00e9ho tri\u010dka a nastavil ji Billovi p\u0159ed obli\u010dej. „Vid\u00ed\u0161. Z\u00e1le\u017e\u00ed.“<\/div>\n

„Na jedn\u00e9 osob\u011b,“ zamumlal Bill. „Hur\u00e1.“<\/div>\n
„Nikdo po tob\u011b nechce, abys miloval ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho potk\u00e1\u0161. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou takov\u00ed, kte\u0159\u00ed jsou stejn\u011b laskav\u00ed naprosto ke v\u0161em, oni nev\u011bd\u00ed, jak\u00e9 to je b\u00fdt zamilovan\u00fd.“<\/p>\n

Ani jeden z nich si nev\u0161iml, co to vlastn\u011b Tom pr\u00e1v\u011b \u0159ekl. Bill dychtil po Tomov\u00fdch slovech, byl ochotn\u00fd se u\u010dit od n\u011bkoho, kdo v\u00ed, jak\u00e9 to je \u017e\u00edt ve sv\u011bt\u011b pln\u00e9m \u017eivota, l\u00e1sky a cit\u016f, zat\u00edmco Tom chv\u00e1lil s\u00e1m sebe za to, \u017ee pronesl n\u011bco nezvykle moudr\u00e9ho. Ale po chv\u00edli se najednou oba zarazili a sou\u010dasn\u011b se na sebe pod\u00edvali s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima. Ani jeden si nebyl jist\u00fd, co na tom bylo vlastn\u011b tak pozoruhodn\u00e9, jestli to, \u017ee Tom \u0159ekl to, co \u0159ekl, anebo to, \u017ee to Billovi nep\u0159ipadlo ani trochu divn\u00e9.<\/p>\n

„Mysl\u00edm t\u00edm,“ \u0159ekl Tom rychle, „obecn\u011b \u0159e\u010deno…“<\/div>\n

Bylo to trapn\u00e9, ale Bill p\u0159esto z\u016fstal na m\u00edst\u011b a schoulil se k Tomovi je\u0161t\u011b v\u00edce. Trochu se u toho narovnal, ale byl to jen fale\u0161n\u00fd poplach, z\u016fstal sed\u011bt p\u0159esn\u011b tam, kde sed\u011bl.<\/div>\n
„Bille-“ Tom se zarazil, kdy\u017e se na n\u011bj Bill pod\u00edval a \u0159ekl si, \u017ee je to ide\u00e1ln\u00ed \u010das na zm\u011bnu t\u00e9matu. „Bille… m\u016f\u017ee\u0161 mi \u0159\u00edct v\u00edce o tv\u00fdch jizv\u00e1ch?“ Zeptal se pln\u00fd nad\u011bje. „Mysl\u00edm… je to tak velk\u00e1 \u010d\u00e1st tebe a j\u00e1 m\u00e1m pocit, jako bych t\u011b neznal, dokud nepozn\u00e1m je.“<\/p>\n

Chv\u00edli bylo ticho a Tom se kousl do tv\u00e1\u0159e a zoufale si p\u0159\u00e1l, aby Bill tuto zm\u011bnu t\u00e9matu p\u0159ijal. K jeho \u0161t\u011bst\u00ed se na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i objevil \u00fasm\u011bv, ale pak se najednou za\u010dal odtahovat a Tom v duchu zpanika\u0159il, co to sakra zp\u016fsobil.<\/div>\n

„Tvoje podlaha je zatracen\u011b nepohodln\u00e1,“ post\u011b\u017eoval si Bill a sko\u010dil na postel.<\/div>\n
„Aha. M\u00e1\u0161 pravdu,“ zabru\u010del Tom a trvalo mu asi t\u0159ikr\u00e1t d\u00e9le ne\u017e Billovi, aby se dostal na nohy a st\u00e1lo ho obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed sebekontroly, aby se nesvalil p\u0159\u00edmo na n\u011bj. Polo\u017eil ruku na matraci, p\u0159enesl na ni svou v\u00e1hu, pomalu se naklonil nad postel, oto\u010dil se a nakonec s \u017euchnut\u00edm p\u0159ist\u00e1l na zadku a op\u0159el se o ze\u010f.<\/p>\n

„Ze zp\u016fsobu, jak\u00fdm jsi to pr\u00e1v\u011b ud\u011blal, by si jeden myslel, \u017ee je ti \u0161edes\u00e1t a m\u00e1\u0161 probl\u00e9my se z\u00e1dy,“ poznamenal Bill a posadil se vedle n\u011bj.<\/div>\n

„C\u00edt\u00edm se tak,“ zabru\u010del Tom. „Ani nem\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed, jak m\u011b bol\u00ed zadek.“<\/div>\n
„Maj\u00ed \u0161edes\u00e1tilet\u00ed bolav\u00e9 zadky?“ P\u0159em\u00fd\u0161lel Bill a zvedl obo\u010d\u00ed, Tom proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„To je jedno.“ Tom zav\u0159el o\u010di a u\u017e\u00edval si chv\u00edli pohodl\u00ed, pak se op\u011bt pod\u00edval na Billa, nap\u016fl o\u010dek\u00e1val, \u017ee se op\u011bt p\u0159itul\u00ed.<\/div>\n
„Tak co chce\u0161 v\u011bd\u011bt? Chce\u0161 \u010dasovou linii?“<\/div>\n
„…j\u00e1 nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1… za\u010dni s tou nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed,“ navrhl Tom a sna\u017eil se nemra\u010dit, kdy\u017e se Bill ani nehnul a rozhodn\u011b to nevypadalo, \u017ee by se mu cht\u011bl op\u011bt schoulit do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Jako tahle?“ Zeptal se Bill a uk\u00e1zal prstem na sv\u016fj pas. „Tahle je ta, u kter\u00e9 jsem m\u00e1lem zem\u0159el.“ To bylo zbyte\u010dn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, Tom u\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill na jednu jizvu m\u00e1lem zem\u0159el, \u0159ekl mu to u\u017e dvakr\u00e1t a Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to jen r\u00e1d lidem \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Jo. Ehm, no, vezmi to chronologicky,“ navrhl Tom. Nejv\u00edce cht\u011bl v\u011bd\u011bt o jizv\u011b na jeho pa\u017ei, podivn\u011b ov\u00e1ln\u00e9. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d mu p\u0159ipadala tak zaj\u00edmav\u00e1, prost\u011b c\u00edtil pot\u0159ebu zn\u00e1t jej\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>\n

„No, tady tahle -“ Bill zvedl lem tri\u010dka a uk\u00e1zal si na b\u0159icho. „Tahle je z chv\u00edle, kdy jsem se narodil.“<\/div>\n

Tom se zamra\u010dil, naklonil se bl\u00ed\u017e a p\u0159imhou\u0159il o\u010di v oblasti Billova \u017ealudku, hrd\u00fd s\u00e1m na sebe, \u017ee jeho o\u010di nebloudily nikde, kde nem\u011bly. Nicm\u00e9n\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl naj\u00edt jakoukoliv jizvu, p\u0159ist\u00e1l obli\u010dejem p\u0159\u00edmo na jeho b\u0159i\u0161e, jak jej Bill pra\u0161til po hlav\u011b.<\/div>\n
„M\u016fj pup\u00edk, ty pitom\u010de,“ rozesm\u00e1l se Bill, zat\u00edmco se Tom na jeho b\u0159i\u0161e uvelebil do p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed polohy. „Co to d\u011bl\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Co? Ty sis polo\u017eil mou hlavu na b\u0159icho. A h\u0159eje\u0161,“ br\u00e1nil se Tom. Prost\u011b se necht\u011bl h\u00fdbat. „\u0158ekni mi n\u011bco o t\u00e9to jizv\u011b,“ pokra\u010doval Tom, p\u0159i\u010dem\u017e jednou rukou chytil Billovo lev\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed a druhou rukou p\u0159ejel p\u0159es ov\u00e1lnou jizvu.<\/p>\n

Bill se s povzdechem op\u0159el o ze\u010f, tak\u017ee m\u011bl Tom v\u00edce m\u00edsta pro svou hlavu na Billov\u011b b\u0159i\u0161e. Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit c\u00edtit Tomovu teplou tv\u00e1\u0159 prosti sv\u00e9mu \u017ealudku, nebylo to nepohodln\u00e9. Bill p\u0159ejel rukou skrz Tomovy dredy a zabo\u0159il do nich prsty, fascinov\u00e1n jejich zvl\u00e1\u0161tn\u00ed strukturou.<\/div>\n

„Tahle zp\u016fsobila, \u017ee jsem ode\u0161el ze \u0161kolky,“ odpov\u011bd\u011bl Bill poctiv\u011b, „a m\u016fj t\u00e1ta opustil mou matku.“ Uboh\u00fd zbab\u011blec. „Stalo se to, kdy\u017e jsem byl jednou na h\u0159i\u0161ti… hr\u00e1l jsem si s\u00e1m a zakopnul jsem a od\u0159el jsem si ruku.“<\/div>\n
„To je v\u0161echno?“<\/div>\n
„Ne, samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne. Ani zdaleka…“<\/p>\n

P\u011btilet\u00fd Bill vyb\u011bhl na h\u0159i\u0161t\u011b s ostatn\u00edmi d\u011btmi, klop\u00fdtal na sv\u00fdch nejist\u00fdch noh\u00e1ch. P\u0159i\u0161el ke klouza\u010dce, ale nelezl nahoru jako ostatn\u00ed d\u011bti. Prot\u00e1hnul se pod konstrukc\u00ed do sv\u00e9ho \u00fakrytu, do sv\u00e9 pevnosti samoty. Nel\u00edbilo se mu hr\u00e1t si s ostatn\u00edmi d\u011btmi, proto\u017ee nech\u00e1pal jejich hry a nebyl v nich dobr\u00fd. Ostatn\u00ed d\u011bti rychle pochopily, \u017ee Bill byl rad\u011bji s\u00e1m.<\/p>\n

Bill sed\u011bl ve st\u00ednu v mul\u010dovac\u00ed k\u016f\u0159e, prozkoum\u00e1val d\u0159evn\u00ed \u0161t\u011bpky a vytv\u00e1\u0159el z nich obrazce, skl\u00e1daj\u00edc\u00ed se ze sv\u011btl\u00e9ho d\u0159eva a tmav\u00e9 p\u016fdy. Nel\u00edbilo se mu na slunci, bylo tam p\u0159\u00edli\u0161 sv\u011btlo. Rad\u011bji z\u016fst\u00e1val ve st\u00ednu, ve sv\u00e9m tajn\u00e9m, tmav\u00e9m st\u00ednu. V\u017edycky si p\u0159edstavoval, \u017ee byl s\u00e1m proti cel\u00e9mu sv\u011btu, jeho m\u00edsto pod klouza\u010dkou byla jeho velk\u00e1 lo\u010f v mo\u0159i pln\u00e9m pir\u00e1t\u016f. A\u0165 se sna\u017eili sebev\u00edc, pir\u00e1ti nemohli prolomit jeho pevnost.<\/em><\/div>\n

Najednou se do pevnosti p\u0159ikut\u00e1lel m\u00ed\u010d, p\u0159\u00edmo na obr\u00e1zek pir\u00e1ta. Bill se rychle za\u010dal \u0161kr\u00e1bat na nohy a p\u0159idr\u017eel se hrany klouza\u010dky pro podporu. Jakmile m\u011bl svou rovnov\u00e1hu, vylezl ven.<\/p>\n

Kdykoliv n\u011bkdo p\u0159i\u0161el pod klouza\u010dku, Bill okam\u017eit\u011b opustil svou skr\u00fd\u0161. B\u00e1l se, \u017ee by n\u011bkdo zjistil, \u017ee tam m\u00e1 svou pevnost. B\u00e1l se posm\u011b\u0161k\u016f. V t\u011bchto chv\u00edl\u00edch v\u017edy na\u0161el \u00fato\u010di\u0161t\u011b na okraji \u00b4lesa\u00b4, kter\u00fd h\u0159i\u0161t\u011b obklopoval. Byl to jen mal\u00fd po\u010det strom\u016f vymezuj\u00edc\u00ed h\u0159i\u0161t\u011b na spodn\u00edm konci men\u0161\u00edho kopce. Bill se vydal z mal\u00e9ho kope\u010dka, kdy\u017e n\u00e1hle jeho slab\u00e9, nezvladateln\u00e9 nohy povolily a on spadl.<\/em><\/div>\n

Kdy\u017e op\u011bt nalezl svou rovnov\u00e1hu, sed\u011bl na \u00fapat\u00ed svahu metr od za\u010d\u00e1tku lesa. Bill se postavil, ale zav\u00e1hal, kdy\u017e uvid\u011bl n\u011bco \u010derven\u00e9ho na sv\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed. Bill se toho zv\u011bdav\u011b dotknul prstem, a kdy\u017e pot\u00e1hl prst sm\u011brem k rameni, \u010derven\u00fd pruh jej n\u00e1sledoval.<\/p>\n

„Barva,“ podivil se Bill a rozhl\u00e9dl se kolem. Odkud ta barva poch\u00e1z\u00ed? Pod\u00edval se op\u011bt na svou ruku a pozorn\u011b ji zkoumal. \u010cerven\u00e1 byla jeho obl\u00edben\u00e1 barva, a nav\u00edc, miloval malov\u00e1n\u00ed. Bill zabru\u010del a op\u011bt prstem str\u010dil do pa\u017ee, zalapal po dechu, kdy\u017e v\u00edce \u010derven\u00e9 barvy vyteklo ven. Vyk\u0159ikl vzru\u0161en\u00edm, kdy\u017e si uv\u011bdomil, odkud barva poch\u00e1z\u00ed, a za\u010dal podrobn\u011bji prozkoum\u00e1vat otvor na k\u016f\u017ei, aby ji na\u0161el v\u00edce. Cht\u011bl to uk\u00e1zat d\u011btem ve sv\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b, \u017ee si mohl vyrobit barvu ze sv\u00e9 k\u016f\u017ee, mo\u017en\u00e1 by ho kv\u016fli tomu m\u011bli r\u00e1di. Koneckonc\u016f, v\u0161echny d\u011bti r\u00e1dy maluj\u00ed.<\/em><\/div>\n

\u0160\u0165astn\u00fd ze sv\u00e9ho objevu za\u010dal v\u00edce vrtat do otvoru, dokud barva neza\u010dala vyt\u00e9kat v\u00fdrazn\u011b rychleji, a pak si s n\u00ed za\u010dal kreslit po sv\u00e9 pa\u017ei. Nakreslil dal\u0161\u00edho pir\u00e1ta, ale brzy byla cel\u00e1 jeho ruka pokryta barvou a nebylo kam d\u00e1l pokra\u010dovat v kreslen\u00ed. Tak si Bill nechal nakapat barvu do lev\u00e9 ruky a za\u010dal kreslit po prav\u00e9 pa\u017ei. Nakreslil pro pir\u00e1ta me\u010d, aby mohl zab\u00edt ostatn\u00ed pir\u00e1ty.<\/em><\/div>\n
\u00b4Pot\u0159ebuje p\u00e1sku p\u0159es oko\u00b4 rozhodl se Bill a ohl\u00e9dl se op\u011bt na svou levou pa\u017ei, byla cel\u00e1 \u010derven\u00e1. Bill se sna\u017eil barvu set\u0159\u00edt, ale jen ji v\u00edce rozmazal a za\u010dala kapat na jeho b\u00edl\u00e9 \u0161ortky. Samoz\u0159ejm\u011b! Mohl kreslit na sv\u00e9 \u0161ortky. Zasm\u00e1l se a za\u010dal si na \u0161ortk\u00e1ch d\u011blat ru\u010dn\u00ed otisky, a pak-<\/p>\n

<\/em> „Po\u010dkej. A pak… p\u0159i\u0161el kluk a na\u0161el t\u011b, \u017ee?“ P\u0159eru\u0161il jej Tom, zvedl hlavu a d\u00edval se na Billa s vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima. V\u0161echny jeho vzpom\u00ednky mu n\u00e1hle zablikaly v hlav\u011b spolu s Billov\u00fdm \u017eiv\u00fdm popisem tohoto incidentu z d\u011btstv\u00ed. Jeho \u017ealudek tuhle historku rozhodn\u011b neocenil a Tom v\u00e1\u017en\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli mu nebude \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„Co, ty u\u017e jsi to sly\u0161el p\u0159edt\u00edm?“ Zeptal se Bill nenucen\u011b a Tomovi se op\u011bt zkroutil \u017ealudek. Bude zvracet. Bude zvracet. Definitivn\u011b bude zvracet, jestli bude po\u0159\u00e1d myslet na to, \u017ee bude zvracet. P\u0159edstava p\u011btilet\u00e9ho d\u00edt\u011bte, sed\u00edc\u00edho v p\u0159\u00edkopu s krv\u00ed a\u017e k lokt\u016fm byla odporn\u00e1, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 re\u00e1ln\u00e1 v Tomov\u011b hlav\u011b. „Bylo to ve zpr\u00e1v\u00e1ch u\u017e d\u00e1vno. Mysl\u00edm t\u00edm, takov\u00e9 v\u011bci se nest\u00e1vaj\u00ed zase tak \u010dasto.“ <\/em><\/div>\n
„J\u00e1… ne. Kluk p\u0159i\u0161el a vid\u011bl t\u011b krv\u00e1cet a…“<\/p>\n

„Hej!“<\/em><\/div>\n

Chlapec sed\u00edc\u00ed na \u00fapat\u00ed kopce napoprv\u00e9 neodpov\u011bd\u011bl, a tak to Tom zkusil znovu. Chlapec nakonec vzhl\u00e9dl. Usm\u00edval se a Tom nemohl pochopit pro\u010d, byl cel\u00fd od krve a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to znamen\u00e1 n\u011bco \u0161patn\u00e9ho. Krev byla \u0161patn\u00e1. Krev znamenala bolest a zran\u011bn\u00ed.<\/em><\/div>\n
Nicm\u00e9n\u011b chlapec se nezd\u00e1l, \u017ee by jej n\u011bco bolelo, a to navzdory potrhan\u00e9 r\u00e1n\u011b zej\u00edc\u00ed mu na pa\u017ei. Ve skute\u010dnosti na Toma zam\u00e1val a za\u010dal vst\u00e1vat a Tom na n\u011bj z\u00edral, jako by byl n\u011bjak\u00e9 monstrum. Vyk\u0159ikl a b\u011b\u017eel pro u\u010ditelku.<\/p>\n

„Pan\u00ed A! Pan\u00ed A!“ vyk\u0159ikl, kdy\u017e dob\u011bhl k u\u010ditelce. Popadl ji za ruku a tahal, aby se na n\u011bj pod\u00edvala. \u00dasm\u011bv, kter\u00fd m\u011bla na tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e sledovala hraj\u00edc\u00ed si d\u011bti, j\u00ed z tv\u00e1\u0159e zmizel, kdy\u017e uvid\u011bla Tomovu \u00fazkost. „Pan\u00ed A, poj\u010fte se mnou!“<\/em><\/div>\n

„Tome? Co se d\u011bje? Vid\u011bl jsi hada?“ H\u00e1dala, a\u010dkoliv nic ji nemohlo p\u0159ipravit na to, co uvid\u011bla, kdy\u017e dorazili na okraj h\u0159i\u0161t\u011b a Tom j\u00ed uk\u00e1zal postavu sed\u00edc\u00ed v doln\u00ed \u010d\u00e1sti svahu.<\/em><\/div>\n
Mal\u00fd blon\u010fat\u00fd chlapec z\u00edraj\u00edc\u00ed na \u010derven\u00e9 pa\u017ee, stejn\u011b barevn\u00e1 tekutina byla na ka\u017ed\u00e9m centimetru jeho t\u011bla. Bill, samoz\u0159ejm\u011b. Bill, kter\u00fd pot\u0159eboval neust\u00e1lou pozornost. Bill, kter\u00fd se s\u00e1m o sebe nemohl postarat. Bill, o kter\u00e9m pan\u00ed A v\u011b\u0159ila, \u017ee sed\u00ed pod klouza\u010dkou jako ka\u017ed\u00fd den o p\u0159est\u00e1vce, evidentn\u011b nesed\u011bl pod klouza\u010dkou.<\/em><\/div>\n
„Ach m\u016fj bo\u017ee.“<\/p>\n

<\/em> autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie And take this advice, live by every word;Love is just a hoax, so forget anything that you have heard.-Spill Canvas P\u00e1tek byl pro Billa p\u011bkn\u00e1 otrava. Sundal si bundu ve stejn\u00e9 minut\u011b, kdy ve\u0161el do \u0161koly, a n\u011bkolik u\u010ditel\u016f, dokonce<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3884","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3884","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3884"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3884\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3884"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3884"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3884"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}