{"id":3888,"date":"2014-07-02T17:00:00","date_gmt":"2014-07-02T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3875"},"modified":"2014-07-02T17:00:00","modified_gmt":"2014-07-02T16:00:00","slug":"be-gentle-when-you-re-killing-me-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/07\/02\/be-gentle-when-you-re-killing-me-22\/","title":{"rendered":"Be gentle when you\u2019re killing me 22."},"content":{"rendered":"
autor: Wind<\/p>\n

<\/strong> Ahoj. Omlouv\u00e1m se, ale nejsem si \u00fapln\u011b jist\u00e1, jak rychle te\u010f budou p\u0159ib\u00fdvat d\u00edly. Za\u010d\u00e1tkem \u010dervna jsem se za\u010dlenila mezi prac\u00ed povinn\u00e9, tak\u017ee na psan\u00ed mi zb\u00fdv\u00e1 minimum \u010dasu. V\u00edm, jak pokra\u010dovat, v\u00edm, co chci napsat, ale nem\u00e1m na to \u010das \ud83d\ude00 Sna\u017e\u00edm se, jak to jde. Tak\u017ee d\u00edly asi nebudou p\u0159ib\u00fdvat tak \u010dasto. Omlouv\u00e1m se za to. U\u017eijte si dal\u0161\u00ed d\u00edl.<\/em><\/div>\n

Va\u0161e Wind<\/a><\/p>\n

<\/em> Tom \u0161el kus od pl\u00e1\u017ee. Po\u0159\u00e1d si v hlav\u011b prom\u00edtal, co se pr\u00e1v\u011b stalo. Co mu pr\u00e1v\u011b do\u0161lo. Doufal, \u017ee Kai dodr\u017eel sv\u016fj slib a nesledoval jeho mysl, proto\u017ee si byl v\u00edc ne\u017e jist\u00fd, \u017ee by ho za tohle zabil. Nebo mo\u017en\u00e1 ani ne tak Kai jako Rai. Ten by ho zabil ur\u010dit\u011b. Dote\u010f na Willa koukal jen\u2026 ze zv\u011bdavosti. Nebo to si alespo\u0148 myslel. Ale z\u0159ejm\u011b to bylo n\u011bco v\u00edc. N\u011bco hlub\u0161\u00edho. Jen\u017ee\u2026 bude tohle merfolk kdy schopen pochopit? V\u00ed, co je rodina, ale pro jeho druh je romantick\u00e1 l\u00e1ska nejsp\u00ed\u0161 n\u011bco naprosto nezn\u00e1m\u00e9ho. Tom se posadil k \u0159\u00ed\u010dce, ke kter\u00e9 mezit\u00edm do\u0161el.<\/p>\n

Zad\u00edval se na jej\u00ed hladinu. \u010cekal ho je\u0161t\u011b dne\u0161ek a z\u00edt\u0159ek o samot\u011b s Willem. Pokud se neuklidn\u00ed, bude to zl\u00e9.<\/div>\n

„Fajn, Tome\u2026 to bude dobr\u00fd. Nic to nen\u00ed, jen se ti l\u00edb\u00ed. M\u00e1\u0161 r\u00e1d\u2026 kluka\u2026 kterej sice vypad\u00e1 tak trochu jako holka, ale je to nepochybn\u011b kluk. No co, v dne\u0161n\u00ed dob\u011b to nen\u00ed nic neobvykl\u00fdho. Tak\u017ee klid, nic se ned\u011bje.“ Tom se je\u0161t\u011b jednou zad\u00edval na sv\u016fj odraz ve vod\u011b, a pak do n\u00ed rychle str\u010dil hlavu. Pro zchlazen\u00ed. Pak teprve se vr\u00e1til na pl\u00e1\u017e.<\/p>\n

U posledn\u00edho stromu se zastavil. Will sed\u011bl u placat\u00e9ho kamene a rozvl\u00e1k\u0148oval tam listy juty. M\u011bl vedle sebe u\u017e celkem slu\u0161nou hrom\u00e1dku. Ale co upoutalo Tomovu pozornost v\u00edc, byl u\u017e docela dlouh\u00fd prov\u00e1zek vis\u00edc\u00ed ve vzduchu a st\u00e1le ho p\u0159ib\u00fdvalo na d\u00e9lce. A dost rychle. Tom se zasm\u00e1l. \u010cernovl\u00e1sek byl tak zap\u00e1len\u00fd do sv\u00e9 \u010dinnosti, \u017ee \u00fapln\u011b ignoroval okol\u00ed. Teprve kdy\u017e k n\u011bmu Tom do\u0161el, cuknul sebou a prov\u00e1zek za n\u00edm upadl na zem.<\/div>\n

\n
„Promi\u0148, necht\u011bl jsem t\u011b vylekat. Nechce\u0161 s n\u011b\u010d\u00edm pomoct?“ Posadil se Tom k Willovi.<\/div>\n
„Ne\u2026 to je dobr\u00fd. Bav\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„To je docela praktick\u00fd\u2026 mysl\u00edm ty ruce. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee se daj\u00ed pou\u017e\u00edt i takhle.“
„No\u2026 jsou to konec konc\u016f ruce<\/em>.“ Zasm\u00e1l se Will a prov\u00e1zek za n\u00edm se op\u011bt nejist\u011b zvedl do vzduchu a op\u011bt ho za\u010dalo p\u0159ib\u00fdvat.<\/p>\n

Tom se zvedl a \u0161el se na to pod\u00edvat zbl\u00edzka. Will ho po o\u010dku sledoval, ale ne ostra\u017eit\u011b nebo se strachem. Tv\u00e1\u0159e mu \u017ehnuly a \u010dekal, co chce Tom ud\u011blat. Ale neb\u00e1l se. Jeho ne. U\u017e ne.<\/div>\n

Tom si d\u0159epl p\u0159ed p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00ed prov\u00e1zek a fascinovan\u011b ho sledoval. Myslel si, \u017ee m\u00e1 Will ruce jen pro obranu. Nat\u00e1hl opatrn\u011b ruku, ale ne\u017e se sta\u010dil \u010dehokoli dotknout, pl\u00e1clo ho cosi lehce p\u0159es prsty a prov\u00e1zek se snesl na zem.<\/p>\n

„Wille, promi\u0148 j\u00e1 jen\u2026 r\u00e1d bych\u2026 si na n\u011b s\u00e1hnul. M\u016f\u017eu?“ Will se na n\u011bj trochu oto\u010dil, ale nic ne\u0159ekl. Pak se op\u011bt zad\u00edval p\u0159ed sebe. Tom \u010dekal. Po chv\u00edli uc\u00edtil jemn\u00fd z\u00e1van kolem tv\u00e1\u0159e, a pak mu na ruku jemn\u011b cosi dopadlo, ale nic nevid\u011bl. Do\u0161lo mu, o co se jedn\u00e1. Tom se usm\u00e1l a pro lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu zav\u0159el o\u010di. Na omak byly Willovy neviditeln\u00e9 ruce hladk\u00e9, ale pevn\u00e9 asi jako mramor. Tenk\u00e9 prsty, tro\u0161ku del\u0161\u00ed nehty\u2026 Tom si uv\u011bdomil, \u017ee trochu h\u0159ej\u00ed a jsou jakoby malinko vlhk\u00e9. P\u011bt prst\u016f, trochu vystupuj\u00edc\u00ed \u0161lachy na z\u00e1prst\u00ed, \u00fatl\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed\u2026 ale pak u\u017e nic, co by p\u0159ipom\u00ednalo lidskou ruku.<\/p>\n

„Je to jen ruka.“ Zamumlal Will, ale Tom ho p\u0159esto sly\u0161el.<\/div>\n

„Jen ruka? Je to v\u00e1\u017en\u011b zaj\u00edmav\u00fd. Nebezpe\u010dn\u00fd, u\u017eite\u010dn\u00fd a zaj\u00edmav\u00fd.“<\/div>\n
„Jo, ale na zkoum\u00e1n\u00ed na tom nic nen\u00ed. Jsou \u00fapln\u011b stejn\u00fd jako tyhle.“ Will p\u0159ed sebe nat\u00e1hl ruce a uk\u00e1zal je Tomovi. Ten se usm\u00e1l. Zvedl se. P\u0159isedl si k \u010dernovl\u00e1skovi a vzal jeho ruce do dlan\u00ed. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jo\u2026 m\u00e1\u0161 pravdu. Jsou skoro stejn\u00fd\u2026 ale kdybych si m\u011bl vybrat\u2026 m\u00e1m rad\u0161i tyhle.“ A propletl s merfolkem prsty na obou ruk\u00e1ch. Will se na jejich spojen\u00e9 ruce zkoumav\u011b d\u00edval. C\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed teplo proud\u00edc\u00ed z Tomov\u00fdch dlan\u00ed a musel uznat, \u017ee to bylo sv\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159\u00edjemn\u00e9. C\u00edtil se s n\u00edm jinak ne\u017e s bratry. Jinak, ale hezky.<\/div>\n
\n

~*~<\/p><\/div>\n

\n

Bylo pozdn\u00ed odpoledne. Tom se vracel se sv\u00fdm \u00falovkem od \u00fates\u016f. Bylo docela n\u00e1ro\u010dn\u00e9 st\u00e1t s rukama ve vod\u011b a \u010dekat, a\u017e se naskytne ta prav\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost. Ale navzdory v\u0161emu byl dnes docela \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd. Will zat\u00edm p\u0159ipravoval ohni\u0161t\u011b. A\u017e do ve\u010dera byl klid. Tom byl docela r\u00e1d. M\u011bl alespo\u0148 \u010das si ut\u0159\u00eddit my\u0161lenky. Opravu s\u00edt\u011b si nechali a\u017e na dal\u0161\u00ed den. Will umotal dost dlouh\u00fd provaz na n\u011bkolik oprav. Te\u010f sed\u011bli u ohn\u011b a op\u00e9kali si ryby. Ticho naru\u0161ovalo jen klidn\u00e9 prask\u00e1n\u00ed ohn\u011b.<\/p>\n

Will sed\u011bl klidn\u011b naproti Tomovi. D\u00edval se, jak ohe\u0148 m\u011bn\u00ed d\u0159evo v \u017ehnouc\u00ed uhl\u00edky. Vypadal, jako by nad n\u011b\u010d\u00edm dumal. Tom sledoval \u010dernovl\u00e1skovu tv\u00e1\u0159 osv\u011btlenou pl\u00e1polavou z\u00e1\u0159\u00ed. Kdy\u017e byl takhle klidn\u00fd, byl je\u0161t\u011b kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Tom m\u011bl sice r\u00e1d jeho rozpustilou a zv\u011bdavou st\u00e1nku, ale takhle\u2026 n\u011b\u017en\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n

„Tome?“ Vyru\u0161il ho \u010dernovl\u00e1sek ze sn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Hmm?“<\/div>\n
„Napadlo m\u011b\u2026 kdy\u017e jsi mluvil o l\u00e1sce, je pro lidi ta romantick\u00e1 l\u00e1ska d\u016fle\u017eit\u00e1?“ Tom se usm\u00e1l a prohr\u00e1bl trochu ohe\u0148.<\/div>\n
„No\u2026 u n\u00e1s se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee bez l\u00e1sky se ned\u00e1 \u017e\u00edt. \u017de je k \u017eivotu stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 jako d\u00fdch\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Hmm\u2026“ Will se zamyslel. „A kdy\u017e je tak d\u016fle\u017eit\u00e1\u2026 jak dlouho bez n\u00ed \u010dlov\u011bk vydr\u017e\u00ed?“<\/div>\n
„Pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„No\u2026 \u0159\u00edkal jsi, \u017ee jsi nikoho takhle u tebe doma nem\u011bl. A kdo v\u00ed, jak dlouho to bude je\u0161t\u011b trvat, ne\u017e si n\u011bkoho najde\u0161. Tak m\u011b napadlo, jak dlouho bez n\u00ed mohou lid\u00e9 \u017e\u00edt? Jestli je d\u016fle\u017eit\u00e1 jako d\u00fdch\u00e1n\u00ed, um\u0159e\u0161, kdy\u017e ji nedostane\u0161?“<\/p>\n

Tahle slova Toma trochu pobavila. A zabolela z\u00e1rove\u0148. Bylo to toti\u017e, jako by merfolk nikdy nezv\u00e1\u017eil mo\u017enost, \u017ee by\u2026 ale na druhou stranu to bylo pochopiteln\u00e9. Jeho druh tento zp\u016fsob l\u00e1sky neznal a Tom pochyboval, \u017ee by se stal z\u00e1zrak. Ale i tak ho bolelo u srdce.<\/div>\n

„No\u2026 to z\u00e1le\u017e\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 bez l\u00e1sky \u017eij\u00ed cel\u00fd \u017eivot, jin\u00ed ji neust\u00e1le hledaj\u00ed.“ Will zamy\u0161len\u011b na\u0161pulil rty a zavrt\u011bl nosem.<\/div>\n
„A ty? Tys ji hledal, nebo jsi byl bez n\u00ed?“ Tohle byla docela slo\u017eit\u00e1 v\u011bc. Tom chv\u00edli nev\u011bd\u011bl, co by na to m\u011bl odpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026 v podstat\u011b jsem hledal. M\u011bl jsem p\u0159\u00edtelkyn\u011b, ale nikdy to nevydr\u017eelo moc dlouho. Prost\u011b nebyly ty prav\u00e9.“<\/div>\n

„Aha\u2026 a jak pozn\u00e1\u0161, \u017ee je to ta prav\u00e1? Jak je to u lid\u00ed?“<\/div>\n
„Ta prav\u00e1\u2026 no\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 tomu \u0159\u00edkat t\u0159eba sp\u0159\u00edzn\u011bn\u00e1 du\u0161e. Kdy\u017e je ti s t\u00edm \u010dlov\u011bkem dob\u0159e, m\u00e1te spole\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy, i kdy\u017e se ob\u010das h\u00e1d\u00e1te, najdete spole\u010dn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed\u2026 je toho hodn\u011b. Vlastn\u011b jsem ti to u\u017e dneska tak trochu vysv\u011btlil.“<\/div>\n
„Hmm\u2026 asi jo.“<\/p>\n

Na chv\u00edli se rozhostilo ticho. Tom vyd\u00fdch\u00e1val Willovy ot\u00e1zky. Ov\u0161em merfolk mu svou dal\u0161\u00ed m\u00e1lem vyrazil dech.<\/div>\n

„A jak vznikaj\u00ed lidsk\u00e9 d\u011bti?“ Tom, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b nakousnul svoji ve\u010de\u0159i, se zakuckal a prskal rybu v\u0161ude kolem sebe. Pod\u00edval se na Willa, kter\u00fd na n\u011bj z\u00edral s neskr\u00fdvanou zv\u011bdavost\u00ed. Jak na tohle odpov\u011bd\u011bt?<\/div>\n
„Jak se rod\u00ed merfolkov\u00e9?“ Rozhodl se to trochu odsunout a zjistit, jestli to n\u00e1hodou nen\u00ed u merfolk\u016f podobn\u011b.<\/div>\n
„No\u2026 dva se potkaj\u00ed, pak na t\u00fdden zmiz\u00ed\u2026 no a po t\u00fddnu se vr\u00e1t\u00ed. Co d\u011blaj\u00ed, to nem\u00e1m tu\u0161en\u00ed. Vlastn\u011b nikdo, kdo u\u017e nem\u00e1 d\u011bti, to nev\u00ed. A Kai o tom nemluv\u00ed. A co u lid\u00ed?“<\/p>\n

Tom si povzdechl. Tak tohle mu nijak nepomohlo. P\u0159em\u00fd\u0161lel, co Willovi \u0159ekne.<\/div>\n

„Asi je to podobn\u00fd. Dva se potkaj\u00ed, a kdy\u017e se maj\u00ed hodn\u011b moc r\u00e1di, tak budou m\u00edt d\u011bti.“<\/div>\n
Will vypadal, \u017ee mu tahle odpov\u011b\u010f sta\u010d\u00ed. Za co\u017e byl Tom neskonale vd\u011b\u010dn\u00fd. Napadlo ho, \u017ee asi tak n\u011bjak vysv\u011btluj\u00ed lid\u0161t\u00ed rodi\u010de tohle t\u00e9ma sv\u00fdm d\u011btem.<\/p>\n

Will se u\u017e na nic jin\u00e9ho neptal. Po ve\u010de\u0159i uhasili ohe\u0148 a oba \u0161li sp\u00e1t do Tomova stanu. Tom le\u017eel na z\u00e1dech a d\u00edval se na hv\u011bzdy. Will vedle n\u011bj u\u017e pomalu us\u00ednal. Ale je\u0161t\u011b ne\u017e se \u00fapln\u011b propadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f, oto\u010dil se na Toma.<\/div>\n

„Tome\u2026“<\/div>\n
„Hmm?“
„Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, jak\u00e1 je lidsk\u00e1 l\u00e1ska.“ Pak usnul. Tom se usm\u00e1l a jemn\u011b mu prohr\u00e1bl vlasy.<\/div>\n
„T\u0159eba se to jednou dozv\u00ed\u0161.“ Za\u0161eptal. Pak i on \u0161el sp\u00e1t.<\/p>\n

autor: Wind<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Wind Ahoj. Omlouv\u00e1m se, ale nejsem si \u00fapln\u011b jist\u00e1, jak rychle te\u010f budou p\u0159ib\u00fdvat d\u00edly. Za\u010d\u00e1tkem \u010dervna jsem se za\u010dlenila mezi prac\u00ed povinn\u00e9, tak\u017ee na psan\u00ed mi zb\u00fdv\u00e1 minimum \u010dasu. V\u00edm, jak pokra\u010dovat, v\u00edm, co chci napsat, ale nem\u00e1m na to<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[578],"tags":[],"class_list":["post-3888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-be-gentle-when-you-re-killing-me"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3888","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3888"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3888\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3888"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3888"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3888"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}