{"id":3904,"date":"2014-06-25T17:00:00","date_gmt":"2014-06-25T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3891"},"modified":"2014-06-25T17:00:00","modified_gmt":"2014-06-25T16:00:00","slug":"balance-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/25\/balance-27\/","title":{"rendered":"Balance 27."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> \"\"<\/div>\n

<\/div>\n
Gordon nejprve nesm\u011ble nahl\u00e9dl do prosv\u011btlen\u00e9 m\u00edstnosti, teprve pot\u00e9 se odv\u00e1\u017eil vej\u00edt dovnit\u0159. Do nosu jej ude\u0159ila sladk\u00e1 v\u016fn\u011b vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z hrnc\u016f bublaj\u00edc\u00edch na spor\u00e1ku, a a\u010dkoli si to necht\u011bl p\u0159iznat, za\u010d\u00ednal se c\u00edtit pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Na n\u011bco podobn\u00e9ho nebyl zvykl\u00fd. S Billem byli rodina, p\u0159esto mu nikdy nedovedl vytvo\u0159it skute\u010dn\u00fd domov. Jak\u00e9si z\u00e1zem\u00ed, kde by se c\u00edtil bezpe\u010dn\u011b a kam by se poka\u017ed\u00e9 r\u00e1d vracel. Neum\u011bl to. V jejich \u017eivotech opravdu chyb\u011bl dotek \u017eensk\u00e9 ruky. N\u011bkoho, kdo by je po n\u00e1vratu z pr\u00e1ce p\u0159iv\u00edtal \u00fasm\u011bvem, n\u011bkoho, ke komu by Bill vzhl\u00ed\u017eel a ke komu by si chodil pro radu nebo pohlazen\u00ed, n\u011bkoho, kdo by m\u011bnil d\u016fm v domov. Op\u011bt poc\u00edtil zn\u00e1mou pr\u00e1zdnotu a \u00fazkost. Netu\u0161il, co by m\u011bl ud\u011blat, a tak jenom st\u00e1l na prahu dve\u0159\u00ed a prohl\u00ed\u017eel si za\u0159\u00edzen\u00ed kuchyn\u011b.<\/p>\n

Simone p\u0159ib\u011bhla ke spor\u00e1ku, odlo\u017eila hrn\u00ed\u010dek s k\u00e1vou stranou a n\u011bkolikr\u00e1t prom\u00edchala obsah hrnc\u016f. Pot\u00e9 mu op\u011bt v\u011bnovala pozornost. V\u00fdraz jej\u00ed tv\u00e1\u0159e byl v\u0161ak pon\u011bkud jin\u00fd ne\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Byla v\u00e1\u017en\u00e1, ostra\u017eit\u00e1, jako by c\u00edtila, co m\u00e1 na srdci. Jako by v\u011bd\u011bla, pro\u010d za n\u00ed p\u0159i\u0161el.<\/div>\n

Mo\u017en\u00e1 nen\u00ed a\u017e tak hloup\u00e1. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 na vztah t\u011bch dvou \u00fapln\u011b stejn\u00fd n\u00e1zor a najdeme spole\u010dnou \u0159e\u010d. Jeden druh\u00e9mu pom\u016f\u017eeme. Sma\u017eeme to \u0161\u00edlenstv\u00ed, zapomeneme, v\u0161e vr\u00e1t\u00edme do star\u00fdch kolej\u00ed a \u017eivot p\u016fjde d\u00e1l. Stejn\u00fd jako kdysi.<\/em> <\/p>\n

„Klidn\u011b se posa\u010fte,“ Simone kr\u00e1tk\u00fdm m\u00e1vnut\u00edm dlan\u011b uk\u00e1zala na pr\u00e1zdn\u00e9 \u017eidle, ale Gordon se neh\u00fdbal. Post\u00e1val na m\u00edst\u011b a nerv\u00f3zn\u011b si pohr\u00e1val s l\u00edmcem \u0161pinav\u00e9 ko\u0161ile.<\/div>\n

„Ehm\u2026 myslel jsem, \u017ee byste si snad nejd\u0159\u00edve cht\u011bla sm\u00fdt tamto,“ rozpa\u010dit\u011b si odka\u0161lal a odvr\u00e1til pohled. Necht\u011bl j\u00ed urazit. „Z tv\u00e1\u0159e.“<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku. Jednou jsem takhle usnula a m\u011bla jsem tu masku na tv\u00e1\u0159i t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl dne,“ sna\u017eila se nav\u00e1zat norm\u00e1ln\u00ed konverzaci dvou inteligentn\u00edch lid\u00ed, ale Gordon j\u00ed sv\u00fdm pohledem dal jasn\u011b najevo, \u017ee ji pova\u017euje za jakoukoli krom\u011b inteligentn\u00ed, a tak svou snahu vzdala. „Mysl\u00edm, \u017ee t\u011bch p\u00e1r minut je\u0161t\u011b p\u0159e\u017eiju.“<\/div>\n
„Jak mysl\u00edte,“ odpov\u011bd\u011bl Gordon a kone\u010dn\u011b se odhodlal k pohybu. Vykro\u010dil vp\u0159ed a dosedl na nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eidli.<\/div>\n
Po celou tu dobu se tv\u00e1\u0159il, jako by se mu d\u011blalo z prost\u0159ed\u00ed, ve kter\u00e9m se pr\u00e1v\u011b nach\u00e1zel, \u0161patn\u011b, a Simone m\u011bla sto chut\u00ed vz\u00edt \u010dokol\u00e1dovou polevu na pusinky, kterou p\u0159ipravovala, a vyl\u00edt mu ji do tv\u00e1\u0159e. Mo\u017en\u00e1 by m\u011bl kone\u010dn\u011b d\u016fvod tv\u00e1\u0159it se znechucen\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„M\u016f\u017eu v\u00e1m nab\u00eddnout \u010daj, nebo k\u00e1vu?“ zeptala se ze slu\u0161nosti a byla opravdu r\u00e1da, kdy\u017e taktn\u011b odm\u00edtl, proto\u017ee by mu do hrn\u00ed\u010dku s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nasypala m\u00edsto cukru s\u016fl. A nebylo by to omylem.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ ozval se tich\u00fdm hlasem. „Ale p\u0159i\u0161el jsem jenom na chvilku. Ujasnit si p\u00e1r v\u011bc\u00ed. A tak\u00e9\u2026 tak\u00e9 jsem v\u00e1s p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o men\u0161\u00ed laskavost.“ Sm\u011br, jak\u00fdm se rozhovor za\u010dal ub\u00edrat, mu byl opravdu nep\u0159\u00edjemn\u00fd, ale nem\u011bl jinou mo\u017enost. Ned\u011blal to pro sebe. D\u011blal to pro sv\u00e9ho syna.<\/div>\n
„Laskavost?“ Simone p\u0159ekvapen\u011b pozvedla obo\u010d\u00ed a nab\u00eddla Gordonovi z prvn\u00edch hotov\u00fdch pusinek. Je\u0161t\u011b byly hork\u00e9 a linula se z nich opravdu kouzeln\u00e1 v\u016fn\u011b.<\/div>\n
Gordon op\u011bt r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bl hlavou. „Vlastn\u011b, jsem v\u00e1s p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o pomoc.“<\/div>\n
Simone, se ji\u017e nemohla tv\u00e1\u0159it p\u0159ekvapen\u011bji.<\/p>\n

Opravdu ji ten hnusn\u00fd, arogantn\u00ed a neuv\u011b\u0159iteln\u011b namy\u0161len\u00fd chlap pr\u00e1v\u011b \u017e\u00e1dal o pomoc?<\/div>\n

Na rty j\u00ed nev\u011bdomky vystoupil drobn\u00fd, laskav\u00fd \u00fasm\u011bv. Mo\u017en\u00e1 se v n\u011bm spletla. Mo\u017en\u00e1 nebyl v\u016fbec tak zl\u00fd a nespravedliv\u00fd, za jak\u00e9ho jej pova\u017eovala. Jist\u011b ji p\u0159i\u0161el po\u017e\u00e1dat o pomoc s Billem. Mo\u017en\u00e1 chce zm\u011bnit sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u016f\u010di tomu ubo\u017e\u00e1tku. Mo\u017en\u00e1 mu chce b\u00fdt lep\u0161\u00edm otcem, a jeliko\u017e se nem\u011bl na koho obr\u00e1tit, spolkl svou hrdost a p\u0159i\u0161el za n\u00ed. A ona byla ochotna mu pomoci. Byla ochotna zapomenout na jeho hloup\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a ud\u011blat v\u0161e pro to, aby se jejich vztahy zlep\u0161ily. Aby k sob\u011b op\u011bt nalezli cestu. Aby Bill kone\u010dn\u011b pochopil, \u017ee b\u00fdt hluch\u00fd nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd hendikep a \u017ee je pro sv\u00e9ho otce velice d\u016fle\u017eit\u00fd.<\/p>\n

„Tak mluvte,“ odv\u011btila klidn\u00fdm hlasem, odhrnula si z obli\u010deje zbloudil\u00fd pramen r\u016f\u017eov\u00fdch vlas\u016f, kter\u00fd se j\u00ed automaticky p\u0159ilepil na tv\u00e1\u0159, ale j\u00ed to bylo v tu chv\u00edli jedno.<\/div>\n

„V\u00edte, nen\u00ed to pro m\u011b lehk\u00e9,“ za\u010dal Gordon, vrt\u011bl se na \u017eidli jako mal\u00fd \u0161kol\u00e1\u010dek. Ukazov\u00e1\u010dkem si roztr\u017eit\u011b poklep\u00e1val po tv\u00e1\u0159i doufaje, \u017ee t\u00edm alespo\u0148 z\u010d\u00e1sti zakryje velikou jizvu. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b si p\u0159\u00e1l, aby zmizela.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00e1s ch\u00e1pu.“ Simone se na n\u011bj pousm\u00e1la a ochutnala jednu z pusinek. Sousedka j\u00ed po dlouh\u00e9m p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed prozradila sv\u016fj tajn\u00fd recept, a tak se jej odhodlala okam\u017eit\u011b vyzkou\u0161et. Slibovala j\u00ed magick\u00fd po\u017eitek a nem\u00fdlila se. Cukrovinky byly skute\u010dn\u011b v\u00fdte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„Opravdu?“<\/div>\n
„Ano, nemus\u00edte m\u00edt strach. Klidn\u011b \u0159ekn\u011bte, co m\u00e1te na srdci, a pokud to bude v m\u00fdch sil\u00e1ch, r\u00e1da v\u00e1m pom\u016f\u017eu.“<\/p>\n

Gordona opustila po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed nervozita. L\u00edbil se mu zp\u016fsob, jak\u00fdm s n\u00edm mluvila. I p\u0159esto, jak na n\u011bj p\u016fsobila, se zd\u00e1la b\u00fdt chytr\u00e1. Je\u0161t\u011b jednou se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti a v\u0161\u00edmal si detail\u016f, kter\u00e9 mu p\u0159edt\u00edm unikly. Fotek matky s mal\u00fdm klukem v n\u00e1ru\u010d\u00ed v r\u016fzn\u00e9m \u010dasov\u00e9m rozp\u011bt\u00ed, pokr\u00fdvaj\u00edc\u00ed celou lednici, roztomil\u00e9 hadrov\u00e9 panenky na poli\u010dce pln\u00e9 kv\u011btin\u00e1\u010d\u016f, ve kter\u00fdch je\u0161t\u011b nestihlo nic vykv\u00e9st, tak\u017ee usoudil, \u017ee je tam dala teprve ned\u00e1vno. Drobn\u00fd v\u00e1no\u010dn\u00ed stromek v rohu pokoje, na jeho\u017e vrcholu, se t\u0159pytil velik\u00fd b\u00edl\u00fd and\u011bl. Pot\u0159eboval pouze \u010das. Pot\u0159eboval sesb\u00edrat ve\u0161kerou odvahu, aby mohl promluvit. Op\u011bt pohl\u00e9dl na Simone a jej\u00ed fialov\u00fd, m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv, jej p\u0159inutil jednat.<\/div>\n

Zhluboka se nadechl, pootev\u0159el \u00fasta a vypustil z nich v\u0161e, co m\u011bl v tu chv\u00edli na srdci.<\/div>\n
A Simone poslouchala. Poslouchala o tom, co za bl\u00e1znovstv\u00ed spat\u0159il na vlastn\u00ed o\u010di. Poslouchala o tom, \u017ee je jej\u00ed syn v podstat\u011b mil\u00fd kluk, ale k Billovi se absolutn\u011b nehod\u00ed. Pak nadhodil n\u011bco o tom, \u017ee m\u00e1 na n\u011bj Tom zl\u00fd vliv a \u017ee se poznali pouze d\u00edky jeho velik\u00e9 chyb\u011b a trestu, kter\u00fd za ni mus\u00ed n\u00e9st. Bill byl poslu\u0161n\u00fd a hodn\u00fd syn. Nikdy mu neodmlouval, poslouchal jej na slovo. Znakoval, nemluvil, nenam\u00e1hal se a byl odhodl\u00e1n ud\u011blat v\u0161e proto, aby byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed operace tou posledn\u00ed. A Tom to v\u0161echno zni\u010dil. Bill p\u0159estal poslouchat, odm\u00edtal znakovat a za\u010dal mluvit.<\/p>\n

Koutky jej\u00edch rt\u016f pomalu klesaly a b\u011bhem chv\u00edle, byl jej\u00ed mil\u00fd \u00fasm\u011bv pouze minulost\u00ed. Ka\u017edou vte\u0159inou, ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm vysloven\u00fdm slovem, se c\u00edtila h\u016f\u0159 a h\u016f\u0159. Bylo j\u00ed do pl\u00e1\u010de. Nemohla uv\u011b\u0159it tomu, co pr\u00e1v\u011b sly\u0161ela. O ona hloup\u00e1 si myslela, \u017ee m\u00e1 sv\u00e9ho syna r\u00e1d a chce mu pomoct. Tak hloup\u00e1. Op\u011bt tak naivn\u00ed.<\/div>\n

On se mu nechystal pomoct, chystal se jej zni\u010dit! Zni\u010dit je oba!<\/div>\n
Vrcholem v\u0161eho bylo, kdy\u017e j\u00ed za\u010dal prosit, aby mu pomohla zastavit to \u0161\u00edlenstv\u00ed, dokud je je\u0161t\u011b \u010das. Simone sledovala jeho pohybuj\u00edc\u00ed se rty, v\u00fdznam jeho slov j\u00ed v\u0161ak pon\u011bkud unikal. V u\u0161\u00edch j\u00ed hu\u010dela ozv\u011bna Billova vyzn\u00e1n\u00ed l\u00e1sky. P\u0159ed o\u010dima m\u011bla pouze Toma takov\u00e9ho, jak\u00e9ho jej nevid\u011bla cel\u00e1 l\u00e9ta. Zraniteln\u00e9ho, pobl\u00e1zn\u011bn\u00e9ho, miluj\u00edc\u00edho. \u0160\u0165astn\u00e9ho.<\/div>\n
A pak se op\u011bt vr\u00e1tila do reality.<\/p>\n

„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee m\u00e1me na vztah t\u011bch dvou stejn\u00fd n\u00e1zor. Vy si promluvte s Tomem, j\u00e1 domluv\u00edm Billovi, a pokud ani to nepom\u016f\u017ee, budeme se muset uch\u00fdlit k pon\u011bkud drasti\u010dt\u011bj\u0161\u00edmu postupu. Namluvil bych Billovi, \u017ee jej Tom podvedl nebo n\u011bco podobn\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1 jej to bude mrzet, tro\u0161ku si popl\u00e1\u010de, ale pak bude zase v\u0161echno tak jako d\u0159\u00edv. Co na to \u0159\u00edk\u00e1te?“<\/p>\n

Jsi tak uboh\u00fd! Ani s\u00e1m tomu nev\u011b\u0159\u00ed\u0161! Vid\u011bl jsi, jak se na n\u011bj d\u00edval! Vid\u011bl jsi ten pohled! Billa to nebude mrzet. Nebude plakat. Zni\u010d\u00ed jej to. A ty to v\u00ed\u0161!<\/em><\/div>\n

Pro\u010d to d\u011bl\u00e1\u0161?! Nesm\u00ed b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd jenom proto, \u017ee ty trp\u00ed\u0161? Mus\u00ed trp\u011bt s tebou? Pro\u010d by t\u011b nemohlo vyl\u00e9\u010dit pr\u00e1v\u011b jeho \u0161t\u011bst\u00ed?<\/em> <\/p>\n

„J-j\u00e1,“ Simone sklonila tv\u00e1\u0159, zoufale p\u00e1trala po vhodn\u00fdch slovech. Nakonec ji napadlo n\u011bco jin\u00e9ho. „Mus\u00edm naj\u00edt ko\u0161t\u011b,“ p\u00edpla a rychle vstala. Balancovala na rozt\u0159esen\u00fdch nohou, nal\u00e9hav\u011b p\u00e1traj\u00edc\u00ed po star\u00e9m, d\u0159ev\u011bn\u00e9m p\u0159edm\u011btu.<\/div>\n

„Ko\u0161t\u011b?“ Gordon zmaten\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed. „Opravdu si mysl\u00edte, \u017ee je vhodn\u00fd \u010das na ukl\u00edzen\u00ed?“<\/div>\n
„Ano, ten nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed,“ Simone se na n\u011bj nedok\u00e1zala pod\u00edvat. Bylo j\u00ed na zvracen\u00ed. „Spat\u0159ila jsem velikou \u0161p\u00ednu a mus\u00edm ji hned uklidit.“<\/div>\n
„Nepo\u010dk\u00e1 to p\u00e1r minut? Jako ta va\u0161e maska. U\u017e v\u00e1s nezdr\u017e\u00edm dlouho.“<\/div>\n
„Ne, tohle nepo\u010dk\u00e1. Mus\u00ed to b\u00fdt hned!“ Krou\u017eila kolem n\u011bj jako sup p\u00e1traj\u00edc\u00ed po ko\u0159isti. Bylo jasn\u00e9, \u017ee neustoup\u00ed.<\/div>\n
„No dob\u0159e,“ souhlasil v\u00e1hav\u011b a nat\u00e1hl se po jedn\u00e9 pusince. Pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli v\u0161ak uc\u00edtil na hlav\u011b \u00fader. Nestihl se ani chytit za bolav\u00e9 m\u00edsto a u\u017e poc\u00edtil dal\u0161\u00ed, mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159ede\u0161l\u00fd. Bolestiv\u011b zast\u00e9nal, sna\u017eil se rukama chr\u00e1nit p\u0159ed dal\u0161\u00edm potenci\u00e1ln\u00edm \u00faderem, ale neubr\u00e1nil se. Tentokr\u00e1t uc\u00edtil slab\u00fd \u00fader v oblasti tv\u00e1\u0159e. A d\u011bkoval Bohu, \u017ee si nevzal sv\u00e9 br\u00fdle.<\/p>\n

„Zbl\u00e1znila jste se?!“ vyk\u0159ikl, jakmile spat\u0159il Simone s ko\u0161t\u011btem v ruce, chystaj\u00edc\u00ed se na dal\u0161\u00ed \u00fader. Jej\u00ed tv\u00e1\u0159 byla rud\u00e1 jako zral\u00e9 raj\u010de, z u\u0161\u00ed i nosu j\u00ed stoupala p\u00e1ra. Ne\u017e se sta\u010dil postavit, schytal dal\u0161\u00ed dva \u00fadery ko\u0161t\u011btem.<\/div>\n

„To vy jste bl\u00e1zen!“ k\u0159i\u010dela po n\u011bm a dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00fdmi \u00fadery jej postrkovala a\u017e ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Jste zv\u00ed\u0159e a ne otec! Oni dva ji\u017e d\u00e1vno nejsou na za\u010d\u00e1tku. Jsou u c\u00edle! Miluj\u00ed se! \u017dij\u00ed pouze pro toho druh\u00e9ho a vy m\u00e1te tu drzost \u017e\u00e1dat m\u011b o to, abych v\u00e1m pomohla je rozd\u011blit?!“<\/div>\n
„Nepat\u0159\u00ed k sob\u011b! Oba pat\u0159\u00ed do rozd\u00edln\u00fdch sv\u011bt\u016f! Nevychoval jsem Billa pro n\u011bkoho, jako je v\u00e1\u0161 syn!“ Cht\u011bl se pouze br\u00e1nit, ale to nem\u011bl \u0159\u00edkat. Schytal dal\u0161\u00ed pon\u011bkud bolestiv\u00fd \u00fader do tv\u00e1\u0159e a vz\u00e1p\u011bt\u00ed n\u011bkolik m\u00e9n\u011b bolestiv\u00fdch do b\u0159icha.<\/div>\n
„VYPADN\u011aTE! ZMIZTE!“ Simone odhodila ko\u0161t\u011b stranou, rychle p\u0159ib\u011bhla ke dve\u0159\u00edm a n\u00e1sil\u00edm jej vystr\u010dila do de\u0161t\u011bm zalit\u00e9ho odpoledne.<\/div>\n
„Nenech\u00e1m si porou\u010det od \u0161\u00edlen\u00e9 \u017eensk\u00e9 s r\u016f\u017eov\u00fdmi vlasy!“<\/p>\n

Gordon se sna\u017eil p\u0159ehlu\u0161it siln\u00fd d\u00e9\u0161\u0165 a ne\u017e si to stihl uv\u011bdomit, ocitl se natla\u010den z\u00e1dy na tvrdou br\u00e1nu. Simone jej siln\u011b chytila za l\u00edmec ko\u0161ile a p\u0159itiskla se k jeho tv\u00e1\u0159i. Byla mnohem men\u0161\u00ed, tak\u017ee musela st\u00e1t na \u0161pi\u010dk\u00e1ch, aby m\u011bli tv\u00e1\u0159e ve stejn\u00e9 \u00farovni. Byla mu v tu chv\u00edli tak bl\u00edzko, \u017ee c\u00edtil jej\u00ed rozzu\u0159en\u00fd, nal\u00e9hav\u00fd dech na sv\u00fdch rtech, a pohled jej\u00ed drobn\u00fdch, za jin\u00fdch okolnost\u00ed m\u011bkk\u00fdch o\u010d\u00ed, p\u0159\u00edmo bodal. Na tv\u00e1\u0159i uc\u00edtil n\u011bco chladn\u00e9ho a v\u011bd\u011bl, \u017ee jej u\u0161pinila fialovou maskou, kter\u00e1 j\u00ed st\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i a odkr\u00fdvala bledou k\u016f\u017ei. V\u0161ude kolem sebe c\u00edtil jej\u00ed v\u016fni. Tolik podobn\u00e1 t\u00e9, kterou miloval, a p\u0159esto jin\u00e1.<\/div>\n

„Te\u010f m\u011b poslouchejte, Lumpere!“ sykla.<\/div>\n
„J-jsem Trumper,“ odpov\u011bd\u011bl nejist\u00fdm hlasem.<\/div>\n
„To je fuk! Zkuste t\u011bm kluk\u016fm n\u011bco ud\u011blat a pak teprve uvid\u00edte, \u010deho je ta \u0161\u00edlen\u00e1 \u017eensk\u00e1 s r\u016f\u017eov\u00fdmi vlasy schopn\u00e1!“<\/p>\n

Kdy\u017e kone\u010dn\u011b opustil jej\u00ed pozemek, vys\u00edlen\u011b dopadla na zasn\u011b\u017een\u00fd chodn\u00ed\u010dek, kter\u00fd se pod n\u00e1porem ne\u00fanavn\u00e9ho de\u0161t\u011b prom\u011bnil ve velikou lou\u017ei. Rozt\u0159\u00e1sla se nejenom zimou, ale zejm\u00e9na hn\u011bvem a l\u00edtost\u00ed. Kapky de\u0161t\u011b ukr\u00fdvaly velik\u00e9 slzy, je\u017e j\u00ed st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i. Poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b m\u011bla touhu pod\u011bkovat sv\u00e9mu mu\u017ei. To on ji nau\u010dil br\u00e1nit se. To on byl d\u016fvodem, kv\u016fli kter\u00e9mu si kdysi sl\u00edbila, \u017ee nedovol\u00ed, aby kdokoli ubl\u00ed\u017eil j\u00ed nebo jej\u00edmu synovi.<\/div>\n

A od chv\u00edle, co znala Billa, v\u011bd\u011bla, \u017ee ji\u017e nebojuje za \u0161t\u011bst\u00ed pouze jednoho syna.<\/div>\n
\n

…<\/p><\/div>\n

\n

„Kluci, jste v po\u0159\u00e1dku?“<\/p><\/div>\n

Bill s Tomem unisono vzhl\u00e9dli od sv\u00fdch misek a s pobaven\u00fdmi v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159\u00edch se zad\u00edvali na Flinna, kter\u00fd nespou\u0161t\u011bl pohled z hromady vanilkov\u00e9 zmrzliny mezi nimi. Pr\u00e1v\u011b sed\u011bli v za\u0161it\u00e9m rohu roztomil\u00e9 kav\u00e1rny v centru m\u011bsta a Tom se rozhodl, \u017ee je nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das od\u0161krtnout dal\u0161\u00ed bod na Billov\u011b seznamu. Ten sice souhlasil pon\u011bkud opatrn\u011bji, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d mu toti\u017e v u\u0161\u00edch zn\u011bla otcova slova o p\u0159ehnan\u00e9 radosti, ale nakonec byl r\u00e1d. U\u017e jenom pohled na \u010dtrn\u00e1ct kope\u010dk\u016f vanilkov\u00e9 zmrzliny v jeho misce mu z nevysv\u011btliteln\u00fdch d\u016fvod\u016f zlep\u0161il n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Jist\u011b\u017ee ano. Pro\u010d se pt\u00e1\u0161?“ Tom se zatv\u00e1\u0159il naoko ohromen\u011b.<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. To, \u017ee jste dostali chu\u0165 na zmrzlinu na konci prosince, bych je\u0161t\u011b pochopil. Co ale nech\u00e1pu, je velikost va\u0161\u00ed porce,“ polkl sousto sv\u00e9ho pi\u0161kotov\u00e9ho dortu a pobaven\u011b se zasm\u00e1l i p\u0159es ostrou bolest rozbit\u00e9ho rtu. „Vid\u011bli jste, jak se tv\u00e1\u0159ila ta \u010d\u00ed\u0161nice?“<\/div>\n
„Z\u0159ej-m\u011b tady\u2026 nen\u00ed zvy-kem pod\u00e1-vat zmrzlinu\u2026 v mis-k\u00e1ch veli-kosti fotbalov\u00e9-ho m\u00ed\u010de,“ Bill se tak\u00e9 zasm\u00e1l a opatrn\u011b zaryl l\u017e\u00edc\u00ed do prvn\u00edho kope\u010dku.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee pot\u00e9, co to sn\u00edme, se na vanilkovou zmrzlinu nebudu moct pod\u00edvat hezky dlouhou dobu.“ Tom se zhluboka nadechl a vlo\u017eil si sv\u00e9 prvn\u00ed sousto do \u00fast.<\/p>\n

Bylo to vskutku p\u0159\u00edjemn\u00e9. V kav\u00e1rn\u011b ho\u0159ely vonn\u00e9 sv\u00edce, bylo tam i na toto ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 teplo a kousek zmrzliny p\u016fsobil p\u0159\u00edjemn\u011b chladiv\u00fdm dojmem. Byla v\u00fdborn\u00e1, ale i p\u0159esto si byl jist\u00fd, \u017ee bude r\u00e1d, kdy\u017e ji pak v\u0161echnu nevyzvrac\u00ed.<\/div>\n

„Ja-k\u00fd jsi m\u011bl\u2026 den, Flinne?“ Bill pr\u00e1v\u011b dojedl p\u00e1t\u00fd kope\u010dek a za\u010d\u00ednal m\u00edt pocit, \u017ee musel b\u00fdt jako d\u00edt\u011b po\u0159\u00e1dn\u00fd bl\u00e1zen. Neb\u00fdt Toma, kter\u00fd se mu sna\u017eil pomoct s polovinou kope\u010dk\u016f, nezvl\u00e1dl by to v\u016fbec. Nyn\u00ed m\u011bl alespo\u0148 n\u011bjakou \u0161anci.<\/div>\n
„Celkem hezk\u00fd.“ Flinn mu v\u011bnoval smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, odsunul pr\u00e1zdn\u00fd tal\u00ed\u0159ek a op\u0159el se z\u00e1dy o op\u011bradlo k\u0159esla. „Kdy\u017e nejste doma, nem\u00e1m v podstat\u011b p\u0159\u00edli\u0161 co d\u011blat. Tak jsem za\u0161el do knihovny a studoval jsem tam t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fd den,“ pla\u0161e sklonil tv\u00e1\u0159 a Bill s Tomem si vym\u011bnili soucitn\u00e9 pohledy.<\/div>\n
„P\u0159ipadal jsem si tam divn\u011b. V\u0161ichni na m\u011b koukali, n\u011bkte\u0159\u00ed si na m\u011b dokonce ukazovali prstem. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e jsem st\u0159edobodem pozornosti.“<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl dop\u0159edu a p\u0159\u00e1telsky jej pohladil po rameni. „To j\u00e1 ta-k\u00e9 ne. Ch\u00e1pu\u2026 t\u011b.“<\/p>\n

Tom se na n\u011bj zahled\u011bl a pousm\u00e1l se. Bill musel b\u00fdt st\u0159edobodem pozornosti, proto\u017ee a\u0165 u\u017e byl s k\u00fdmkoli, d\u011blal cokoli, poka\u017ed\u00e9 vypadal tak n\u00e1dhern\u011b, \u017ee prost\u011b musel vy\u010dn\u00edvat z davu oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed.<\/div>\n

„Flinne, dej tomu tak t\u00fdden, maxim\u00e1ln\u011b dva. R\u00e1ny se zahoj\u00ed a v\u0161e bude zase takov\u00e9 jako p\u0159edt\u00edm. Kdybys cht\u011bl, m\u016f\u017ee\u0161 n\u011bkdy z\u016fstat doma s m\u00e1mou. Mysl\u00edm, \u017ee by ocenila n\u011b\u010d\u00ed spole\u010dnost.“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm, Tome. Tvoje m\u00e1ma je hrozn\u011b mil\u00e1 a m\u00e1m ji opravdu r\u00e1d, ale tro\u0161ku se p\u0159ed n\u00ed styd\u00edm.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Nikdy jsem nem\u011bl norm\u00e1ln\u00ed rodinu. Nejsem zvykl\u00fd na takov\u00e9 ty b\u011b\u017en\u00e9 rozhovory. M\u00e1m strach, \u017ee \u0159eknu n\u011bjakou hloupost. Proto chod\u00edm neust\u00e1le do knihovny a po\u0159\u00e1d dokola \u010dtu ty sam\u00e9 knihy. Tehdy si p\u0159ipad\u00e1m svobodn\u00fd. Hrdinov\u00e9 v knih\u00e1ch v\u017edycky v\u011bd\u00ed, co \u0159\u00edct a co ud\u011blat a j\u00e1 si tak nemus\u00edm p\u0159ipadat hloup\u011b.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Flinne,“ Tom si s men\u0161\u00edm sebezap\u0159en\u00edm vlo\u017eil do \u00fast \u0161est\u00fd kope\u010dek. „Ale nejsou opravdov\u00ed,“ \u0161eptl a vz\u00e1p\u011bt\u00ed zalitoval sv\u00fdch slov.<\/p>\n

Bill rychle uhnul pohledem a zad\u00edval se do plamen\u016f drobn\u00fdch sv\u00ed\u010dek na stole. Pohled jeho velik\u00fdch, p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch o\u010d\u00ed ji\u017e op\u011bt vykazoval st\u00edn pr\u00e1zdnoty. Zaplavila jej vlna nekone\u010dn\u00e9 nostalgie. Neum\u011bl by spo\u010d\u00edtat, kolik dn\u00ed a noc\u00ed promarnil \u010dten\u00edm t\u011bch sam\u00fdch knih m\u00edsto toho, aby kone\u010dn\u011b rozprost\u0159el k\u0159\u00eddla a za\u010dal \u017e\u00edt.<\/div>\n

„Superhrdinov\u00e9, v\u011bdci, um\u011blci, filozofov\u00e9. Ti v\u0161ichni tvo\u0159ili cel\u00e1 l\u00e9ta z\u00e1klad m\u00e9ho sv\u011bta. Byli mou jedinou rodinou. Je pro m\u011b tro\u0161ku t\u011b\u017ek\u00e9 zvyknout si na to, \u017ee ji\u017e d\u00e9le nejsem s\u00e1m. Zvyknout si na sv\u011bt opravdov\u00fdch lid\u00ed.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Flinne,“ Tom jej obda\u0159il jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Ale a\u017e si na ten pocit zvykne\u0161, u\u017e nikdy o n\u011bj nebude\u0161 cht\u00edt p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
Op\u011bt pohl\u00e9dl na Billa, jejich pohledy se setkaly a vypov\u011bd\u011bly nevypov\u011bzen\u00e9. Bill se pla\u0161e usm\u00e1l a pod stolem vsunul sv\u00e9 prsty do ohyb\u016f mezi Tomov\u00fdmi. Ten jeho ruku ukryl v sev\u0159en\u00ed t\u011bch sv\u00fdch a um\u00edral touhou pol\u00edbit jej. V matn\u00e9m sv\u011btle sv\u00edce se Billovy rty kouzeln\u011b leskly a on za\u010d\u00ednal m\u00edt strach, \u017ee to poku\u0161en\u00ed ji\u017e d\u00e9le nevydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„To douf\u00e1m,“ Flinn si s drobn\u00fdm \u00fasm\u011bvem opatrn\u011b ot\u0159el tv\u00e1\u0159 a rozhodl se, \u017ee si p\u016fjde je\u0161t\u011b pro jeden dort.<\/p>\n

Kdy\u017e se jim jeho z\u00e1da ztratila z dohledu, Tom rychle zkontroloval m\u00edstnost. A\u017e na jeden h\u00e1daj\u00edc\u00ed se man\u017eelsk\u00fd p\u00e1r a mladou d\u00edvku zahloubenou do \u010dten\u00ed jak\u00e9hosi rom\u00e1nu, tam byli sami. M\u011bli patn\u00e1ct sekund. Mo\u017en\u00e1 m\u00e9n\u011b. A on nem\u00ednil promarnit ani jedinou. Zchytil Billovu tv\u00e1\u0159 pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy si do \u00fast vlo\u017eil dal\u0161\u00ed l\u017ei\u010dku zmrzliny, a nal\u00e9hav\u011b jej pol\u00edbil. Bill p\u0159ekvapen\u011b zast\u00e9nal, \u010d\u00edm\u017e nev\u011bdomky pootev\u0159el rty a mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed zmrzliny proniklo do Tomov\u00fdch \u00fast. Oba se do polibku ti\u0161e zachichotali, ale i nad\u00e1le z\u016fst\u00e1vali se rty p\u0159itisknut\u00fdmi k sob\u011b. Odtrhli se od sebe pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy se vr\u00e1til Flinn s dal\u0161\u00edm kouskem dortu a ovocnou limon\u00e1dou pro v\u0161echny. Oba ve stejnou chv\u00edli pohl\u00e9dli do sv\u00fdch misek s rozt\u00e9kaj\u00edc\u00ed se zmrzlinou a ne\u0161\u0165astn\u011b si povzdechli.<\/div>\n

I p\u0159esto, kolik toho sn\u011bdli, jim je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d z\u016fst\u00e1valo osm kope\u010dk\u016f t\u00e9 vanilkov\u00e9 nestv\u016fry.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Tom co nejopatrn\u011bji dosedl na kraj postele a n\u011b\u017en\u00fdm pohledem prol\u00e9tl Billovu sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159. Vypadal op\u011bt tak n\u00e1dhern\u011b. K\u0159ehce, zraniteln\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee by jej m\u011bl vzbudit a vz\u00edt dom\u016f, ale nem\u011bl to srdce ud\u011blat to. Cht\u011bl tam je\u0161t\u011b chv\u00edli jenom tak b\u00fdt, d\u00edvat se na n\u011bj a u\u017e snad po st\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let nad t\u00edm, co za z\u00e1zrak mu jej p\u0159ipletl do cesty.<\/p><\/div>\n

A nejenom nad t\u00edm. Cht\u011bl se zamyslet nad v\u0161\u00edm, co za\u017eil b\u011bhem posledn\u00edch n\u011bkolika hodin.<\/div>\n
Byl to doopravdy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed den. Nejd\u0159\u00edve ten v\u00fdstup Billova otce, pot\u00e9 vanilkov\u00e1 pohroma, kterou jejich \u017ealudky t\u00e9m\u011b\u0159 neunesly, pak v\u00e1\u017en\u00fd rozhovor s m\u00e1mou, kter\u00e1 mu p\u0159\u00edsahala, \u017ee nic \u0161patn\u00e9ho neud\u011blala a \u017ee to nebyla jej\u00ed vina, a nakonec filmov\u00fd ve\u010der s Billem a Flinnem, kter\u00e9ho se Simone odm\u00edtla z\u00fa\u010dastnit. Chovala se pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ale p\u0159ipisoval to t\u011b\u017ek\u00e9mu dnu a nedostatku odpo\u010dinku. A z\u00e1v\u011br dne\u2026 tak ten byl nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed. Bill jej p\u0159emluvil na spole\u010dnou koupel, kter\u00e9 se zprvu sice malinko br\u00e1nil, ale nakonec byl mile p\u0159ekvapen. U\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b nem\u011bl r\u00e1d koup\u00e1n\u00ed ve van\u011b. Hodn\u011b rychle jej \u010dvacht\u00e1n\u00ed ve vod\u011b p\u0159estalo bavit, bylo mu v n\u00ed vedro a poka\u017ed\u00e9 tam nevydr\u017eel ani deset minut, s Billem v\u0161ak m\u011blo v\u0161echno zcela jin\u00fd smysl.<\/p>\n

Myslel si, \u017ee to bude stejn\u00e9 jako p\u0159ed lety, ale u\u017e ve chv\u00edli, kdy se Bill svl\u00e9kl, vlezl do vody a cel\u00fd od p\u011bny k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku se sv\u00fdm v\u00fdrazem nevinn\u00e9ho srne\u010dka, v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude dal\u0161\u00ed z t\u011bch n\u011bkolika neopakovateln\u00fdch z\u00e1\u017eitk\u016f, kter\u00e9 by si \u010dlov\u011bk p\u0159\u00e1l zastavit, p\u0159eto\u010dit a pou\u0161t\u011bt po\u0159\u00e1d dokola. V milov\u00e1n\u00ed tentokr\u00e1t v\u016fbec nehledali zp\u016fsob uspokojen\u00ed, n\u00fdbr\u017e pot\u0159ebu b\u00fdt si bl\u00ed\u017e. Bylo to dlouh\u00e9, pomal\u00e9 a n\u011b\u017en\u00e9 a v srdc\u00edch obou zanechalo hlubokou stopu.<\/div>\n

Tom se p\u0159i vzpom\u00ednce na spole\u010dn\u00e9 koup\u00e1n\u00ed roztomile culil, stydliv\u011b se kousl do rtu a pohledem rychle prol\u00e9tl cel\u00fd pokoj. Spat\u0159il ji v rohu pokoje, op\u0159enou o ze\u010f a ti\u0161e vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc\u00ed na chv\u00edli, kdy podlehne jej\u00edmu kouzlu. Je\u0161t\u011b jednou se zad\u00edval na sp\u00edc\u00edho Billa a bylo rozhodnuto. Pomalu vstal, na bolavou nohu ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nedok\u00e1zal do\u0161l\u00e1pnout, ale p\u0159esto jej neopou\u0161t\u011blo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vzru\u0161en\u00ed a snad i radost, se kterou bolestiv\u011b vykro\u010dil vp\u0159ed. N\u011bkolika nejist\u00fdmi kroky do\u0161el a\u017e k n\u00ed, vzal ji do rukou a vr\u00e1til se na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto.<\/div>\n
Kdy\u017e si ji slo\u017eil do kl\u00edna a kone\u010dky prst\u016f jemn\u011b pohladil n\u00e1dhern\u011b vyle\u0161t\u011bn\u00e9 d\u0159evo, bylo to, jako by mu bylo op\u011bt deset let. Najednou z n\u011bj byl op\u011bt mal\u00fd kluk, v\u00e1haj\u00edc\u00ed nad t\u00edm, jestli se bude \u0159\u00eddit srdcem a nevzd\u00e1 se hran\u00ed jenom proto, \u017ee by t\u00edm s\u00e1m sob\u011b p\u0159ipom\u00ednal otce, nebo hran\u00ed nav\u017edy zavrhne. Zapomene.<\/p>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by m\u011bl op\u011bt mo\u017enost volby, tentokr\u00e1t by si zvolil prvn\u00ed mo\u017enost.<\/div>\n

Na z\u00e1p\u011bst\u00ed mu vystoupila hus\u00ed k\u016f\u017ee. Zcela p\u0159irozen\u00fd reflex \u010dlov\u011bka, jeho\u017e ruce byly stvo\u0159eny k tomu, aby sv\u00edraly kytaru. Zav\u0159el o\u010di, poslepu p\u0159ilo\u017eil prsty ke strun\u00e1m a zpam\u011bti za\u010dal hr\u00e1t jednotliv\u00e9 akordy, jejich\u017e spojen\u00edm vznikla cel\u00e1 skladba. Srdce mu tlouklo stejn\u011b siln\u011b jako ve chv\u00edl\u00edch, kdy dr\u017eel Billa v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Tolik si p\u0159\u00e1l, aby jej v t\u00e9 chv\u00edli mohl sly\u0161et.<\/div>\n
Dok\u00e1zal to! P\u0159ekonal sv\u016fj odpor v\u016f\u010di otci! Zvl\u00e1dl prvn\u00ed kr\u016f\u010dek v dlouh\u00e9 cest\u011b za odpu\u0161t\u011bn\u00edm. Kdy\u017e dohr\u00e1l, otev\u0159el o\u010di a s p\u0159ekvapen\u00edm zjistil, \u017ee jej Bill z\u0159ejm\u011b ji\u017e del\u0161\u00ed dobu sleduje. Hlavou se op\u00edral o kolena, ve tv\u00e1\u0159i p\u0159\u00edmo z\u00e1\u0159il.<\/div>\n
Tom mu v\u011bnoval plach\u00fd \u00fasm\u011bv, pomalu odlo\u017eil kytaru vedle sebe a po \u010dty\u0159ech se doplazil pro polibek.<\/p>\n

„Hr\u00e1l jsi,“ Bill jej m\u011bkce dloubl do \u0161pi\u010dky nosu.<\/div>\n

„Jenom jsem to zkou\u0161el,“odpov\u011bd\u011bl Tom tich\u00fdm hlasem a op\u011btoval jeho \u00fasm\u011bv. „Stejn\u011b mi to moc ne\u0161lo.“<\/div>\n
„Moc ti\u2026 slu\u0161\u00ed, kdy\u017e hra-je\u0161,“ Bill jej l\u00e1skypln\u011b hladil po tv\u00e1\u0159i a pomalu klesal na pol\u0161t\u00e1\u0159. Tom se polo\u017eil vedle n\u011bj, podep\u0159el se na lokti a druhou dlan\u00ed jej hladil na b\u0159i\u0161e. „Ja-k\u00e9 to bylo?“<\/div>\n
„To nev\u00edm,“ Tom se jemn\u011b pousm\u00e1l. „Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Ale mysl\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed takov\u00fdm t\u00edm hezk\u00fdm zp\u016fsobem.“<\/div>\n
„Moc se t\u011b-\u0161\u00edm na to, a\u017e t\u011b\u2026 budu moct sly-\u0161et.“<\/div>\n
„To j\u00e1 taky, Bille,“ naklonil se a m\u011bkce jej pol\u00edbil. „Tak\u017ee u\u017e je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„Mys-l\u00edm, \u017ee ano. M\u011bl jsem\u2026 jen sla-bou chvilku. Ani ne-v\u00ed\u0161, jak moc jsem\u2026 r\u00e1d, \u017ee je Ar-tur v po\u0159-\u00e1dku.“<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d,“ \u0161eptl a op\u011bt jej pol\u00edbil. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ti\u0161e zachichotal. „V\u00ed\u0161, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d chutnaj\u00ed po vanilce?“ Ukazov\u00e1\u010dkem p\u0159ejel Bill\u016fv spodn\u00ed ret.<\/div>\n
„Tvo-je taky.“ Bill se nadzvedl na loktech a s \u00fasm\u011bvem se p\u0159is\u00e1l na Tomovy rty. „S tou zmrzli-nou jsme to asi\u2026 p\u0159eh-nali.“<\/div>\n
„Ale splnili jsme dal\u0161\u00ed bod, a to je hlavn\u00ed.“ Tom jej chytil za tv\u00e1\u0159 a pohl\u00e9dl mu hluboce do o\u010d\u00ed. „V kolik m\u00e1\u0161 b\u00fdt doma?“<\/div>\n
„Ko-lik je ho-din? \u00dapln\u011b jsem\u2026 ztra-til pojem o\u2026 \u010dase.“<\/div>\n
„Bude jeden\u00e1ct.“ Tom na chvilku sklonil tv\u00e1\u0159. Srdce mu ji\u017e op\u011bt bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. „V\u00ed\u0161, kdybys cht\u011bl, m\u016f\u017ee\u0161 tady klidn\u011b z\u016fstat.“<\/p>\n

Bill kr\u00e1tce zap\u0159em\u00fd\u0161lel. Byla st\u0159eda a ve st\u0159edu k nim obvykle chodil d\u011bde\u010dek zal\u00edt kv\u011btiny, vyven\u010dit Bu\u0159t\u00edka a pod\u00edvat se na sportovn\u00ed kan\u00e1ly, kter\u00e9 on doma nem\u011bl, tak\u017ee nemusel v\u016fbec sp\u011bchat. S otcem od toho osudn\u00e9ho rozhovoru v\u016fbec nemluvil a je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d se nec\u00edtil b\u00fdt dostate\u010dn\u011b p\u0159ipraven na dal\u0161\u00ed podobn\u00fd rozhovor. Zejm\u00e9na po tom, jak vyv\u00e1d\u011bl ohledn\u011b t\u00e9 malichern\u00e9 nehody.<\/div>\n

„Chce\u0161\u2026 abych z\u016fstal?“ p\u00edpl.<\/div>\n
Tom se op\u0159el tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho a zhluboka se nadechl v\u016fn\u011b jeho vlas\u016f. Neodpov\u011bd\u011bl, pouze p\u0159ik\u00fdvl. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed se ale narovnal a s v\u00e1\u017en\u00fdm v\u00fdrazem mu pohl\u00e9dl do tv\u00e1\u0159e. „Vlastn\u011b jsem se t\u011b cht\u011bl na n\u011bco zeptat.“<\/div>\n
„Ptej se,“ Bill se pousm\u00e1l, napravil si pleten\u00fd svetr a posadil se.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 je to hloupost, ale p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm u\u017e n\u011bjakou dobu. V\u00ed\u0161, a\u017e se n\u011bkdy nebude\u0161 c\u00edtit doma p\u0159\u00edjemn\u011b, nebo ti bude smutno, mohl bys z\u016fstat tady. Samoz\u0159ejm\u011b pokud bys cht\u011bl. V\u00edm, \u017ee se n\u00e1\u0161 d\u016fm ned\u00e1 srovnat s t\u00edm va\u0161im pal\u00e1cem a tak\u00e9 v\u00edm, \u017ee je tenhle pokoj pro dva mo\u017en\u00e1 pon\u011bkud mal\u00fd, ale ud\u011blal bych ti m\u00edsto ve sk\u0159\u00edni a namontoval n\u011bkolik polic na knihy. A pro Bu\u0159t\u00edka s Am\u00e9li\u00ed bychom mohli koupit n\u011bjak\u00fd hezk\u00fd pel\u00ed\u0161ek.“<\/p>\n

Bill p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty. N\u011bco takov\u00e9ho opravdu ne\u010dekal. „Chce\u0161\u2026 abych byd-lel s tebou?“<\/div>\n

„V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 hodn\u011b starost\u00ed s t\u00e1tou, a proto na tebe nebudu nijak tla\u010dit. Jen jsem cht\u011bl, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee je tady i tahle mo\u017enost a kdyby ses pro ni v budoucnu mo\u017en\u00e1 n\u011bkdy rozhodl, budu opravdu moc r\u00e1d.“<\/div>\n
Bill se rozz\u00e1\u0159il jako slun\u00ed\u010dko. V t\u00e9 chv\u00edli opravdu nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat a jak odpov\u011bd\u011bt. Nev\u011bd\u011bl, jak se m\u011bl d\u00e1l vyv\u00edjet jeho vztah s t\u00e1tou, co v\u0161echno na n\u011b je\u0161t\u011b \u010dekalo, ale jedinou v\u011bc\u00ed si byl jist\u00fd.<\/div>\n
T\u0159esouc\u00ed se po cel\u00e9m t\u011ble si pomalu klekl, p\u0159itiskl si jednu ruku k hrudn\u00edku a druhou chytil Toma za tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Moc t\u011b\u2026 miluju.“<\/div>\n
Tom jej k sob\u011b siln\u011b p\u0159itiskl. „J\u00e1 tebe je\u0161t\u011b v\u00edc, l\u00e1sko.“<\/div>\n
Kdy\u017e Bill pozd\u011bji toho ve\u010dera op\u011bt us\u00ednal, bylo to v bezpe\u010dn\u00e9m sev\u0159en\u00ed Tomova objet\u00ed. P\u0159edt\u00edm, ne\u017e se jeho mysl pono\u0159ila do \u0159\u00ed\u0161e sp\u00e1nku, stihl je\u0161t\u011b rychle pohl\u00e9dnout do okna.<\/div>\n
D\u00e9\u0161\u0165 ustal, spustil se sn\u00edh. V\u0161e bylo v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
\n

\u2026<\/p><\/div>\n

\n

Na druh\u00e9 stran\u011b m\u011bsta si v t\u00e9 sam\u00e9 chv\u00edli ustaran\u00fd mu\u017e dop\u0159\u00e1l po\u0159\u00e1dn\u00fd hlt ohniv\u00e9 whisky a op\u011bt se zad\u00edval na obrazovku p\u0159ed sebou. Pr\u00e1v\u011b prob\u00edhala sc\u00e9na, ve kter\u00e9 Edward vytv\u00e1\u0159el z ledov\u00e9 sochy sn\u00edh.<\/p><\/div>\n

Pff<\/em>, pomyslel si, koho u\u017e m\u016f\u017ee bavit takov\u00e1 hloupost? Johny Depp s n\u016f\u017ekami m\u00edsto rukou. Jak sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/em><\/div>\n
P\u0159esto se d\u00edval d\u00e1l a sledoval d\u011bn\u00ed ve filmu tak dlouho, dokud nad n\u00edm \u00fanava a stoupaj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed alkoholu v krvi nez\u00edskaly p\u0159evahu a on neupadl do neklidn\u00fdch sn\u016f, ve kter\u00fdch se na n\u011bj jeho milovan\u00e1 \u017eena odm\u00edtala pod\u00edvat. Jako by j\u00ed snad ubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Gordon nejprve nesm\u011ble nahl\u00e9dl do prosv\u011btlen\u00e9 m\u00edstnosti, teprve pot\u00e9 se odv\u00e1\u017eil vej\u00edt dovnit\u0159. Do nosu jej ude\u0159ila sladk\u00e1 v\u016fn\u011b vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z hrnc\u016f bublaj\u00edc\u00edch na spor\u00e1ku, a a\u010dkoli si to necht\u011bl p\u0159iznat, za\u010d\u00ednal se c\u00edtit pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u011b. Na n\u011bco podobn\u00e9ho nebyl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[581],"tags":[],"class_list":["post-3904","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-balance"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3904","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3904"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3904\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3904"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3904"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3904"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}