{"id":3911,"date":"2014-06-21T18:00:00","date_gmt":"2014-06-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3898"},"modified":"2014-06-21T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-21T17:00:00","slug":"scn11b-11-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/21\/scn11b-11-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 11. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Ve chv\u00edli, kdy Bill dorazil, Tom pr\u00e1v\u011b s\u00e1m sob\u011b p\u0159ipravoval konvici \u010daje a zavolal na n\u011bj, jak nejhlasit\u011bji v tu chv\u00edli dovedl.<\/div>\n
„Tome?“<\/div>\n
„V kuchyni.“<\/div>\n
„Mluv\u00ed\u0161 hrozn\u011b,“ dodal Bill, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, odm\u011b\u0159en\u011b jako v\u017edy, s rukama v kaps\u00e1ch a s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. P\u0159ipoj\u00ed\u0161 se k m\u00e9 py\u017eamov\u00e9 p\u00e1rty?“ Zeptal se Tom zv\u011bdav\u011b a k\u00fdvl sm\u011brem k oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl Bill na sob\u011b. Mikinu s kapuc\u00ed a tepl\u00e1ky, kter\u00e9 musel Bill n\u011bkolikr\u00e1t v pase ohnout, aby mu nespadly.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. Za to m\u016f\u017eou l\u00e9ky.“ Tom zavrt\u011bl hlavou a p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d to vlastn\u011b \u0159ekl. Vlo\u017eil do konvice n\u011bkolik \u010dajov\u00fdch s\u00e1\u010dk\u016f a pot\u00e9 popadl pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk, aby se vysmrkal.<\/p>\n

„To je hnus.“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ povzdechl si Tom, hodil kapesn\u00edk do ko\u0161e a popadl dal\u0161\u00ed. Nakonec polo\u017eil ruce do kl\u00edna a otev\u0159el \u00fasta p\u0159esn\u011b ve chv\u00edli, kdy zap\u00edpal \u010dasova\u010d, kter\u00fd hl\u00eddal \u010das \u010dajov\u00fdm s\u00e1\u010dk\u016fm.<\/div>\n
„J\u00e1 to vezmu,“ nab\u00eddl se Bill je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e Tom sta\u010dil promluvit, nebo se dokonce pohnout.<\/div>\n
„D\u00edky.“<\/div>\n
Bill vyt\u00e1hl \u010dajov\u00e9 s\u00e1\u010dky ven, vyhodil je a nat\u00e1hl se sm\u011brem k m\u00edstu, kde si pamatoval skleni\u010dky a hrnky. Vyt\u00e1hl dva a zeptal se, jestli by si mohl d\u00e1t taky \u010daj.<\/div>\n
„Ne, vlastn\u011b, chystal jsem se to p\u00edt p\u0159\u00edmo z konvice. V\u0161echno.“<\/div>\n
„No, jak chce\u0161,“ \u0159ekl Bill s \u00fasm\u011bvem a bez ohledu na to nalil oba hrnky, polo\u017eil je na st\u016fl a sedl si.
„\u017d\u00e1dn\u00fd cukr?“ Zeptal se Tom a na\u0161pulil rty.<\/div>\n
„Je to lep\u0161\u00ed bez n\u011bj, v\u011b\u0159 mi.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom v\u00e1hav\u011b zakrou\u017eil hrnkem, pomalu ho zvedl, zafoukal a napil se. Bill vedle n\u011bj bez jak\u00e9hokoliv opat\u0159en\u00ed okam\u017eit\u011b spolkl velk\u00fd dou\u0161ek a Tom nedok\u00e1zal skr\u00fdt \u00fasm\u011bv, kdy\u017e pra\u0161til hrnkem zp\u00e1tky na st\u016fl, polo\u017eil si ruku na hru\u010f a zalapal po dechu.<\/div>\n
„Hork\u00e9?“<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00edm to,“ procedil Bill mezi zuby. „Hork\u00e9 a studen\u00e9. Oboj\u00ed.“<\/div>\n
„Sp\u00e1lil sis pusu?“ Zeptal se Tom a Bill se zamra\u010dil.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Ah\u2026 celou pusu m\u00e1m te\u010f divnou,“ zav\u0159el o\u010di a zavrt\u011bl hlavou. Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ees te\u010f ve spoust\u011b v\u011bc\u00ed za\u017eil n\u011bco poprv\u00e9. Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it, opravdu.“<\/div>\n
„Jo\u2026“ Bill opatrn\u011b zvedl hrnek, zamra\u010dil se na n\u011bj a op\u011bt se v\u00e1hav\u011b napil. „Bylo to\u2026 opravdu ohromn\u00e9. Mysl\u00edm t\u00edm, m\u011bl jsem po l\u00e9\u010db\u011b t\u00fdden na terapii, abych si zvyknul postupn\u011b na v\u0161echny ty pocity, ale c\u00edtil jsem se opravdu dost na hovno. Mysl\u00edm, \u017ee ta l\u00e9\u010dba mi toho hodn\u011b vzala. Georg si toho v\u0161iml. Vy\u010derpalo m\u011b to a\u2026 c\u00edtil jsem se jako \u010dlov\u011bk s rakovinou, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b prod\u011blal intenzivn\u00ed chemoterapii, aspo\u0148 mysl\u00edm, nikdy jsem chemoterapi\u00ed neproch\u00e1zel.“<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 te\u010f u\u017e c\u00edt\u00ed\u0161 v\u0161echno?“ Zeptal se Tom, zat\u00edmco si uv\u011bdomil, \u017ee neslazen\u00fd \u010daj nebyl zase tak \u0161patn\u00fd. Nat\u00e1hl se dop\u0159edu a zv\u011bdav\u011b se dotkl Billovy tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„T\u00e9m\u011b\u0159. Ta l\u00e9\u010dba\u2026 kdy\u017e ji objevili, vyu\u017eili k tomu nemoc CIPA, tak\u017ee oni\u2026 v\u00ed\u0161, cel\u00e9 to p\u0159evr\u00e1tili. Ovlivnilo to v\u0161e krom\u011b bolesti. Ten kluk, kter\u00fd to financoval – pamatuje\u0161 si, jak jsem \u0159\u00edkal, \u017ee existuj\u00ed dva dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edpady? Jeden v Paraguayi a jeden v Indii. No, a ten z Indie, je n\u011bco jako\u2026 princ nebo \u0161lechtic nebo tak n\u011bco. Spousta pen\u011bz a velk\u00fd vliv. Mus\u00ed b\u00fdt asi hodn\u011b bohat\u00fd. Bylo tady spousta p\u0159\u00edpad\u016f s SCN11B, ale v\u011bt\u0161ina z nich um\u00edr\u00e1 jako batolata. Kdy\u017e jsi mimino, neust\u00e1l\u00e9 mazlen\u00ed t\u011b nem\u016f\u017ee p\u0159\u00edli\u0161 dostat do probl\u00e9m\u016f, ale kdy\u017e se nau\u010d\u00ed chodit a jednat na vlastn\u00ed p\u011bst, st\u00e1v\u00e1 se spousta v\u011bc\u00ed, a tak ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f\u2026 zem\u0159ou.<\/p>\n

Ka\u017edop\u00e1dn\u011b ten indick\u00fd \u0161lechtic financoval v\u011bt\u0161inu toho v\u00fdzkumu. To je taky d\u016fvod, pro\u010d na tom tak ne\u00fastupn\u011b pracovali, jinak by se pravd\u011bpodobn\u011b ani neobt\u011b\u017eovali, v\u00ed\u0161? Proto\u017ee ten kluk m\u011bl pen\u00edze, dost hodn\u011b jim do toho mluvil. Pot\u00e9, co ud\u011blali ten pr\u016flom, uv\u011bdomili si, \u017ee by m\u011bli za\u010d\u00edt znovu a zahrnout do l\u00e9\u010dby i ten posledn\u00ed kan\u00e1l bolesti. To by zabralo z\u0159ejm\u011b dal\u0161\u00edch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f a on jim \u0159ekl, aby to nechali tak, proto\u017ee byl zasnouben\u00fd a m\u011bl se za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f \u017eenit a no, v\u0161ak v\u00ed\u0161.
Tak\u017ee zaplatil za mou l\u00e9\u010dbu, proto\u017ee je bohat\u00fd a ten kluk z Paraguaye zem\u0159el. Prost\u011b to zaplatil a j\u00e1 jsem to p\u0159ijal. Sna\u017eil jsem se t\u011b zeptat ve \u010dtvrtek, ne\u017e jsem odjel, jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych to m\u011bl p\u0159ijmout. A no\u2026 vlastn\u011b jsi mi tak trochu dal odpov\u011b\u010f, mysl\u00edm.“ Bill si polo\u017eil ruku kolem krku a napil se sv\u00e9ho \u010daje, ned\u00edval se na Toma, kter\u00fd sklonil hlavu, aby mohl zpracovat v\u0161echny nov\u00e9 informace.<\/p>\n

„Posral jsem to, \u017ee?“ Zeptal se po dlouh\u00e9 chv\u00edli.<\/div>\n

„Ud\u011blal jsem to pro tebe,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a Tom ztuhnul. „Proto\u017ee\u2026“ Bill se odml\u010del, proto\u017ee z\u0159ejm\u011b k tomu nem\u011bl co v\u00edce \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Pro m\u011b?“ Tom c\u00edtil, jak se mu p\u0159evr\u00e1tily vnit\u0159nosti, a zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed. M\u00edchal se v n\u011bm nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit viny s nep\u0159\u00edjemn\u00fdmi pocity z jeho nemoci. „To je\u2026 ty ne\u2026 nemohl jsi. Ty nem\u016f\u017ee\u0161. Ne pro m\u011b.“<\/div>\n
„No\u2026 ud\u011blal jsem to. Mysl\u00edm, jen jsem myslel\u2026 a\u2026“ Tom zvedl hlavu a vid\u011bl, jak Bill s obavami ve tv\u00e1\u0159i koukal na sv\u016fj \u010daj, siln\u011b se kousl do tv\u00e1\u0159e. Necht\u011bl vid\u011bt tu nejistotu v jeho tv\u00e1\u0159i. „Bylo to pro nic za nic?“ Zeptal se Bill kone\u010dn\u011b a zvedl hlavu, aby se pod\u00edval na Toma. „J\u00e1 chci\u2026“ Jeho ruka opustila hrnek a \u0161kubla sebou, jako by se t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1sil\u00edm pohnula dop\u0159edu, ale nakonec se zastavila.<\/p>\n

Tom v\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl svou ruku, a kdy\u017e se Bill ani nepohnul, pouze jej napjat\u011b sledoval, Tom sebral ve\u0161kerou odvahu a spojil jejich dlan\u011b. Jejich prsty se navz\u00e1jem nezah\u00e1kly, m\u00edsto toho s nimi Bill zakroutil, kdy\u017e je Tom pohladil. Zvedl Billovu ruku a dlouho si ji prohl\u00ed\u017eel, ka\u017ed\u00fd rys, ka\u017edou jizvu. M\u011bl dlouh\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 prsty ozdoben\u00e9 n\u011b\u010d\u00edm, co vypadalo jako tis\u00edce jizev. Pol\u0161t\u00e1\u0159ky prst\u016f m\u011bl drsn\u00e9 a Tom pohl\u00e9dl na obvaz na jeho dlani.<\/p>\n

„M\u011bl jsi tam stehy,“ zamumlal, sp\u00ed\u0161 pro sebe. „Tak\u017ee jsi vlastn\u011b \u0161el dobrovoln\u011b do nemocnice?“<\/div>\n

„Pro\u010d bych to d\u011blal, kdy\u017e m\u00e1m jehlu a nit doma?“<\/div>\n
„Co – oh, au au au au au,“ vyjekl Tom pon\u011bkud d\u011btinsky, \u0161kubnul svoji rukou a zkroutil prsty. „Hnusn\u00e9. Kdy se to stalo? Vlastn\u011b ses v\u010dera ve\u010der nedostal k tomu, abys mi to \u0159ekl\u2026“<\/div>\n
Bill trhnul ramenem a op\u011bt vklouzl rukou do t\u00e9 Tomovy, tentokr\u00e1t se jejich prsty prolnuly. „J\u00e1\u2026 nechci to \u0159\u00edct,“ \u0159ekl ti\u0161e a Tom se zamra\u010dil.<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
„\u2026 bude\u0161 se tr\u00e1pit, nebo\u2026“<\/div>\n
„Ud\u011blal sis to s\u00e1m, \u017ee?“ Podotkl Tom, ani to nebyla ot\u00e1zka. Bill ml\u010del. „Nebyla to nehoda, nebo ano?“<\/div>\n
„Je to\u2026 tak trochu byla. Mysl\u00edm, byl jsem prost\u011b na\u0161tvan\u00fd\u2026 a zmaten\u00fd\u2026 a opravdu jsem nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Ve skute\u010dnosti jsem to necht\u011bl, ale\u2026 ud\u011blal bych to tak jako tak.“<\/p>\n

„Tak\u017ee jsi to ud\u011blal i p\u0159edt\u00edm,“ \u0158ekl Tom ti\u0161e. Op\u011bt Bill ml\u010del, a tak na n\u011bj Tom netla\u010dil. „To bylo\u2026“ Tom se odml\u010del, kdy\u017e si n\u011bco uv\u011bdomil. „Bylo to, proto\u017ee\u2026?“<\/div>\n

„To je d\u016fvod, pro\u010d jsem necht\u011bl, abys to v\u011bd\u011bl.“ Bill\u016fv hlas byl sotva siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e \u0161epot, odvr\u00e1til pohled pry\u010d a jezdil prstem o okraji hrnku.<\/div>\n
„Nikdy jsem nemyslel\u2026 j\u00e1\u2026 bo\u017ee, j\u00e1 jsem takov\u00fd pokrytec.“ Tom si promas\u00edroval \u010delo, ne\u017e se nat\u00e1hl pro kapesn\u00edk a vysmrkal se.<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/p>\n

„Proto\u017ee\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsem cht\u011bl, v\u00ed\u0161, dostat z tebe\u2026 p\u0159izn\u00e1n\u00ed, \u017ee nejsi tak chladn\u00fd a\u2026 bezcitn\u00fd. Ale, kurva, p\u0159esn\u011b tak jsem s tebou jednal, \u017ee?“ Zeptal se Tom \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zkou. „M\u00e1m na mysli, kdy\u017e ses vr\u00e1til\u2026 P\u0159esv\u011bd\u010dil jsem s\u00e1m sebe, \u017ee je ti to jedno, proto\u017ee jsem byl zvykl\u00fd, \u017ee se o nic nestar\u00e1\u0161, ale ty se star\u00e1\u0161 a v\u017edycky ses staral. Jen jsem si n\u011bco kurevsky nalh\u00e1val a\u2026 prost\u011b jsem cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee ti na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, necht\u011bl jsem\u2026 se tebou zab\u00fdvat, proto\u017ee jsem myslel, \u017ee kdy\u017e t\u011b budu prost\u011b ignorovat, nebude to m\u00edt na tebe \u017e\u00e1dn\u00fd vliv. Je to jako bych cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee se star\u00e1\u0161, nebo \u017ee se nestar\u00e1\u0161, v z\u00e1vislosti na tom, jak v\u00fdhodn\u00e9 to bylo pro m\u00e9 vlastn\u00ed z\u00e1jmy.“<\/p>\n

Tom celou dobu z\u00edral na Billovu ruku, sv\u00edral ji svou vlastn\u00ed a nem\u011bl odvahu pod\u00edvat se Billovi do tv\u00e1\u0159e. V \u017ealudku mu v\u00ed\u0159ily vlny studu a znechucen\u00ed nad sebou sam\u00fdm. Bill si zaslou\u017eil mnohem v\u00edc, ne\u017e m\u00edt kamar\u00e1da, jako byl Tom. Sotva se mohl po\u010d\u00edtat mezi jeho p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n

„Je mi to l\u00edto, opravdu je, \u017ee\u2026 jsem ti ubl\u00ed\u017eil. Mysl\u00edm, \u017ee jsem jen\u2026 nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, \u017ee je to v\u016fbec mo\u017en\u00e9. Jsi p\u0159ece zatracen\u00fd-Bill-Kaulitz, nic ti p\u0159ece nem\u016f\u017ee ubl\u00ed\u017eit,“ zamumlal Tom, op\u0159el si hlavu o st\u016fl a zav\u0159el o\u010di. K\u016f\u017e\u00ed mu mraven\u010dila vlna horka a n\u00e1sledoval ji intenzivn\u00ed pocit \u00fanavy.<\/p>\n

„R\u00e1d bych tomu v\u011b\u0159il taky,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e. „J\u00e1 ne\u2026 no, v\u017edycky jsem m\u011bl tyhle pocity. P\u0159edt\u00edm\u2026 byl jsem schopn\u00fd udr\u017eet v rovnov\u00e1ze sv\u00e9 pocity i svou nemoc. Mo\u017en\u00e1 jsem nebyl \u0161\u0165astn\u00fd, ani nev\u00edm, co to znamen\u00e1, ale bylo pro m\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed takhle existovat. Kdy\u017e\u2026 kdy\u017e se v\u011bci oto\u010dily k hor\u0161\u00edmu, prost\u011b jsem vypnul. V\u0161echno jsem v sob\u011b zablokoval a cel\u00fd sv\u011bt jsem od t\u00e9 doby nen\u00e1vid\u011bl.“ Bill tak\u00e9 sklonil hlavu a nechal jejich ruce sklouznout ze stolu, ale z\u016fstaly st\u00e1le propleten\u00e9, vis\u00edc\u00ed mezi nimi. „Po\u0159\u00e1d nen\u00e1vid\u00edm cel\u00fd sv\u011bt. Ale p\u0159edt\u00edm\u2026 stejn\u011b jako ty, jsem naprosto v\u0161echno pop\u00edral. Byl jsem vlastn\u011b p\u0159inucen si tohle v\u0161echno najednou uv\u011bdomit, a je to vlastn\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel, p\u0159iznat si to\u2026 Mysl\u00edm, \u017ee po\u0159\u00e1d vlastn\u011b nev\u00edm, co od cel\u00e9ho sv\u011bta chci, nebo kam pat\u0159\u00edm, ale\u2026 mysl\u00edm, \u017ee jsem na\u0161el sv\u00e9 m\u00edsto, i kdy\u017e nev\u00edm, kde to je.“<\/p>\n

„Tak\u017ee te\u010f\u2026“<\/div>\n

„Te\u010f\u2026 nebudu se to u\u017e sna\u017eit v\u0161echno dr\u017eet od sebe d\u00e1l. Prost\u011b m\u011b to ni\u010dilo, opravdu. C\u00edt\u00edm po\u0159\u00e1d to stejn\u00e9, jen je to odli\u0161n\u00e9, v\u00edce\u2026 svobodn\u00e9.“<\/div>\n
„\u2026 \u0159ekl bys, po tom v\u0161em, \u017ee ta l\u00e9\u010dba byla dobr\u00e9 rozhodnut\u00ed?“<\/p>\n

Chv\u00edli bylo ticho a Tom zvedl hlavu, aby se napil \u010daje, a z\u00e1rove\u0148 pohl\u00e9dl na Billa. Jednu ruku m\u011bl polo\u017eenou na stole, bradou se o ni op\u00edral a z\u00edral p\u0159ed sebe. Tom si nemohl pomoct, ale usm\u00e1l se. Byl tak zatracen\u011b kr\u00e1sn\u00fd.<\/p>\n

„Je\u0161t\u011b jsem se nerozhodl,“ odpov\u011bd\u011bl Bill nakonec. „Ale, ach bo\u017ee, u\u017e jsem hotov\u00fd z toho mluven\u00ed o tom v\u0161em,“ zast\u00e9nal, narovnal se a popadl sv\u016fj \u010daj.<\/div>\n

„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Je to \u00fanavn\u00e9, a m\u00e1m pocit, \u017ee jsem toho \u0159ekl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Bo\u017ee, ta l\u00e9\u010dba mi musela n\u011bjak rozv\u00e1zat jazyk nebo tak n\u011bco. Nikdy jsem o takov\u00fdch sra\u010dk\u00e1ch nemluvil,“ zamumlal do sv\u00e9ho \u010daje a cel\u00fd ho najednou dopil.<\/div>\n
„Docela jsem si to u\u017e\u00edval. Ale ch\u00e1pu, \u017ee o takov\u00fdch v\u011bcech pravd\u011bpodobn\u011b moc nemluv\u00ed\u0161\u2026“ Tom se je\u0161t\u011b v\u00edce usm\u00e1l, dopil sv\u016fj \u010daj a postavil se. „Je to v\u0161echno, o \u010dem jsme m\u011bli mluvit?“<\/div>\n
„Pro\u010d, u\u017e m\u011b chce\u0161 vykopnout ven?“ zeptal se Bill a skepticky nadzvedl jedno obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Leda\u017ee by sis cht\u011bl j\u00edt se mnou lehnout,“ \u0159ekl Tom, a kdy\u017e si z\u00e1rove\u0148 uv\u011bdomil, jak moc dobr\u00fd n\u00e1pad to byl, tak dodal zoufale s t\u00edm nejlep\u0161\u00edm na\u0161pulen\u00edm rt\u016f, jak\u00e9 um\u011bl, „pros\u00edm?“<\/p>\n

„To zn\u00ed prost\u011b nechutn\u011b.“<\/div>\n

„Je dobr\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee ses zase tak moc nezm\u011bnil,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Opravdu? Mysl\u00ed\u0161 si to?“<\/div>\n
„Jsi po\u0159\u00e1d p\u0159ehnan\u011b kritick\u00e1 mrcha. Trochu z\u00e1bavy, pro jednou, bo\u017ee.“<\/div>\n
„Z\u00e1bava\u2026 hmm, budu o tom p\u0159em\u00fd\u0161let.“<\/div>\n
„Skv\u011bl\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a za\u010dal t\u00e1hnout Billa sm\u011brem ke sv\u00e9mu pokoji.<\/div>\n
„To v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neznamenalo ano!“ Vyjekl Bill a sna\u017eil se vymanit z Tomova sev\u0159en\u00ed, ten se zastavil a oto\u010dil.<\/div>\n
„Bille, no tak. Nechyst\u00e1m se nic d\u011blat. Jdeme prost\u011b jen sp\u00e1t. A ty u\u017e jsi v py\u017eamu a\u2026“ Tom se zastavil p\u0159ede dve\u0159mi a dodal v\u00e1\u017en\u011bji, „dokonce i kdy\u017e jsme u\u017e skon\u010dili s mluven\u00edm, nechci, abys u\u017e ode\u0161el. Jen\u2026 z\u016fsta\u0148.“<\/p>\n

V tom prohl\u00e1\u0161en\u00ed bylo v\u00edce emoc\u00ed, ne\u017e m\u011bl Tom v \u00famyslu, ale nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee Bill to vyc\u00edtil. Uv\u011bdomoval si emoce, kter\u00e9 Tom c\u00edtil, a uv\u011bdomoval si, \u017ee on cht\u011bl to sam\u00e9, mluven\u00ed bylo u konce, ale oni je\u0161t\u011b neskon\u010dili. Bylo tady je\u0161t\u011b tak moc nedo\u0159e\u0161en\u00fdch v\u011bc\u00ed, a tak Bill souhlasil a n\u00e1sledoval Toma do pokoje.<\/p>\n

Tom se beze slova usadil na posteli, po\u010dkal, ne\u017e se Bill objevil vedle n\u011bj, p\u0159it\u00e1hnul si p\u0159ikr\u00fdvku a\u017e k brad\u011b a zabo\u0159il se do matrace. Bill se nat\u00e1hl do p\u0159\u00edjemn\u00e9ho objet\u00ed postele a lehl si na bok, \u010delem k Tomovi. Sledoval, jak se sna\u017e\u00ed z\u016fstat vzh\u016fru. Kdy\u017e se Tom kone\u010dn\u011b p\u0159estal h\u00fdbat, Bill se nat\u00e1hl dop\u0159edu a polo\u017eil ruku na jeho hore\u010dnat\u00e9 \u010delo. Bylo na dotek abnorm\u00e1ln\u011b hork\u00e9 a Bill st\u00e1le c\u00edtil teplo, i kdy\u017e ruku odt\u00e1hl pry\u010d. P\u0159isunul se bl\u00ed\u017ee, cht\u011bl Tomovi poskytnout pohodl\u00ed, nebyl si jist\u00fd, jak moc bolesti mu mohla nemoc p\u0159in\u00e1\u0161et a stejn\u011b tak si nebyl jist\u00fd, jak by mu mohl pomoci bolest zm\u00edrnit. P\u0159isunul se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee, mohl c\u00edtit teplo vyza\u0159uj\u00edc\u00ed z Tomova t\u011bla na ka\u017ed\u00e9m centimetru sv\u00e9ho t\u011bla, ti\u0161e si jej prohl\u00ed\u017eel.<\/p>\n

Jeho tv\u00e1\u0159 byla z\u010dervenal\u00e1 hore\u010dkou, nos m\u011bl \u010derven\u00fd od neust\u00e1l\u00e9ho ot\u00edr\u00e1n\u00ed do kapesn\u00edku a tmav\u00e9 kruhy pod o\u010dima od nedostatku sp\u00e1nku. Ramena m\u011bl shrben\u00e1, ruce zkroucen\u00e9 na hrudi a kolena m\u011bl pokr\u010den\u00e1 do klub\u00ed\u010dka. Najednou nohy neobratn\u011b nat\u00e1hl a t\u00edm narazil do Billa, kter\u00fd se mezit\u00edm p\u0159isunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Tom pomalu otev\u0159el o\u010di a Bill t\u00e9m\u011b\u0159 zadr\u017eel dech, myslel si, \u017ee Tom usnul. Jejich o\u010di se kr\u00e1tce setkaly a Bill odvr\u00e1til pohled, nejist\u00fd, jak reagovat. Byl nejist\u00fd ze v\u0161eho. Jeho kdysi pevn\u00e1 osobnost, postaven\u00e1 na nen\u00e1visti, hn\u011bvu a zlosti, byla najednou ot\u0159esena a p\u0159etv\u00e1\u0159ena, st\u00e1vala se prom\u011bnlivou a nep\u0159edv\u00eddatelnou. V t\u00e9 chv\u00edli cht\u011bl c\u00edtit pouze teplo a pohodl\u00ed, kter\u00e9 mu Tom mohl nab\u00eddnout, a on nem\u011bl ani s\u00edlu s\u00e1m sebe za tuto touhu nen\u00e1vid\u011bt. Uv\u011bdomil si, \u017ee v\u017edy tady budou chv\u00edle, kdy se bude c\u00edtit slab\u00fd, a pokud byl opravdu siln\u00fd, m\u011bl by tyto momenty p\u0159ijmout a pustit k sob\u011b n\u011bkoho bl\u00ed\u017e.<\/p>\n

Tak\u017ee to ud\u011blal. Le\u017eel tady p\u0159ed Tomem, umo\u017enil mu, aby vid\u011bl jeho slabost, a vyzval jej, aby jednal. To v\u0161e prob\u011bhlo v kr\u00e1tk\u00e9m rozhovoru mezi jejich o\u010dima, potom je Bill zav\u0159el, sklonil hlavu a \u010dekal. Tom vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti, kterou mu Bill nab\u00eddl, naklonil se dop\u0159edu, objal jej sv\u00fdmi pa\u017eemi a p\u0159isunul si jej k sob\u011b bl\u00ed\u017e. Bezpe\u010d\u00ed, teplo, pohodl\u00ed, p\u0159\u00e1telstv\u00ed, l\u00e1ska, a nevysloven\u00fd slib, kter\u00fd je sv\u00e1zal, to v\u0161e m\u011blo za n\u00e1sledek nov\u011b narozen\u00fd pocit, kter\u00fd Billovi vybouchl v hrudi. P\u0159\u00edsaha je oba dva navz\u00e1jem spojila, vytvo\u0159ila pouto, kter\u00e9 nepot\u0159ebuje b\u00fdt pops\u00e1no ani vysloveno, ale oba jej pochopili. A\u0165 u\u017e m\u011blo p\u0159ij\u00edt jak\u00e9koliv str\u00e1d\u00e1n\u00ed, m\u011bli jej od t\u00e9to chv\u00edle sd\u00edlet spole\u010dn\u011b, aby je nakonec mohlo pos\u00edlit.<\/p>\n

Nakonec, jako tich\u00fd souhlas s jejich nevyslovenou dohodou, Bill nechal svou ruku naj\u00edt sv\u00e9 m\u00edsto kolem Tomova pasu. Navz\u00e1jem se objali, pevn\u011b a nal\u00e9hav\u011b. Bill u\u017e znal odpov\u011b\u010f na Tomovu ot\u00e1zku, kdy\u017e sklonil hlavu, aby se ve\u0161el pod jeho bradu, \u017ee bez ohledu na to, co m\u011blo p\u0159ij\u00edt, ud\u011blal to, co bylo spr\u00e1vn\u00e9. Poprv\u00e9 za celou dobu sv\u00e9 existence se Bill c\u00edtil \u0161\u0165astn\u00fd. Zhluboka se nadechl, c\u00edtil Toma v\u0161ude kolem sebe, nech\u00e1val se cel\u00fd obalit jeho pohodl\u00edm, jedin\u00fdm pohodl\u00edm, kter\u00e9 kdy poznal. Kapituloval p\u0159ed sv\u00fdmi emocemi a uv\u00edtal slzy, kter\u00e9 p\u0159i\u0161ly, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b ony d\u011blaly tohle v\u0161echno kompletn\u00ed.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Ve chv\u00edli, kdy Bill dorazil, Tom pr\u00e1v\u011b s\u00e1m sob\u011b p\u0159ipravoval konvici \u010daje a zavolal na n\u011bj, jak nejhlasit\u011bji v tu chv\u00edli dovedl. „Tome?“ „V kuchyni.“ „Mluv\u00ed\u0161 hrozn\u011b,“ dodal Bill, kdy\u017e zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b, odm\u011b\u0159en\u011b jako v\u017edy, s rukama v kaps\u00e1ch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3911","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3911\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}