{"id":3912,"date":"2014-06-21T17:00:00","date_gmt":"2014-06-21T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3899"},"modified":"2014-06-21T17:00:00","modified_gmt":"2014-06-21T16:00:00","slug":"breaking-through-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/21\/breaking-through-35\/","title":{"rendered":"Breaking Through 35."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/strong> <\/p>\n

Ahoj v\u0161ichni,<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
dle m\u00e9ho n\u00e1zoru je tohle nejemotivn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edl, kter\u00fd jsem kdy napsala, a bez mu\u010den\u00ed se p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem sama u jeho psan\u00ed uronila nemal\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz. Snad i vy z n\u011bj poc\u00edt\u00edte nal\u00e9havost, kterou jsem se do d\u00edlu sna\u017eila vlo\u017eit. Muck\u00e1tko<\/em>:o*<\/div>\n
<\/div>\n
PS: Samoz\u0159ejm\u011b d\u011bkuji za koment\u00e1\u0159e<\/em> \ud83d\ude42<\/p>\n

Zlomen\u00fd<\/p>\n

<\/em><\/strong> Bylo to u\u017e pom\u011brn\u011b dlouho od n\u00e1v\u0161t\u011bvy Tomovy b\u00fdval\u00e9 p\u0159\u00edtelkyn\u011b a jeho kamar\u00e1da. Toma by u\u017e ani nenapadlo, \u017ee v tom snad m\u016f\u017eou hr\u00e1t n\u011bjakou roli, ale z\u0159ejm\u011b se pletl. Bill se od t\u011bch n\u00e1v\u0161t\u011bv znovu uzav\u0159el do sebe. Sotva vych\u00e1zel z pokoje, nemluvil a jedl jen tak, aby p\u0159e\u017eil. Tom si za\u010d\u00ednal d\u011blat starosti. Sezen\u00ed, kter\u00fdch se Bill \u00fa\u010dastnil, dopadla dle psycholo\u017eky katastrof\u00e1ln\u011b vzhledem k tomu, jak daleko se Bill u\u017e dostal. Dokonce si Toma zavolala do kancel\u00e1\u0159e, aby se zeptala, zda se n\u011bco nestalo. Podle jej\u00edch slov Bill ud\u011blal nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b velk\u00fd krok zp\u011bt a za t\u011bchto okolnost\u00ed se budou muset sezen\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b prodlou\u017eit.<\/div>\n

<\/div>\n
Tom se sna\u017eil z Billa n\u011bco dostat. Ptal se, jestli mu n\u011bco neud\u011blal, jestli se mu nest\u00fdsk\u00e1 po t\u00e1tovi, jestli mu n\u011bjak neubl\u00ed\u017eili Gordon se Simone, ale na v\u0161echno dostal bu\u010f nemastnou neslanou odpov\u011b\u010f, nebo ml\u010den\u00ed. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm ve\u010derem, kdy se nic nezm\u011bnilo, se Tom ob\u00e1val nejhor\u0161\u00edho. A sice toho, \u017ee bude muset sbalit Billovi v\u011bci, nalo\u017eit jej do auta a znovu jej nechat zav\u0159\u00edt do l\u00e9\u010debny.<\/p>\n

Po pom\u011brn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9m t\u00fddnu st\u00e1l ve spr\u0161e a nech\u00e1val na sebe dopadat prudk\u00fd proud vody, kter\u00fd mas\u00edroval horn\u00ed \u010d\u00e1st jeho zad, jak m\u011bl obli\u010deji sklon\u011bn\u00fd ke dnu sprchov\u00e9ho koutu. Sotva se h\u00fdbal. Uv\u011bdomoval si jen drobn\u00e9 k\u00fdv\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla, jak p\u0159en\u00e1\u0161el v\u00e1hu z jedn\u00e9 nohy na druhou. O ve\u0161ker\u00fd dal\u0161\u00ed pohyb se postarala voda. L\u00e1mal si hlavu jako ka\u017ed\u00fd ve\u010der. Co ud\u011blat, aby n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den bylo n\u011bco jinak. Aby se Bill probudil a byl zase v pohod\u011b.<\/div>\n

<\/div>\n
Tom vydechl a zap\u0159el se dlan\u00ed o kachli\u010dky. Jestli se nechce rozpustit, m\u011bl by ze sprchy vyl\u00e9zt. Poko\u017eku m\u011bl u\u017e d\u00e1vno rozmo\u010denou a na prstech varh\u00e1nky. Pamatoval si, \u017ee jako mal\u00fd odm\u00edtal opustit vanu, dokud nem\u011bl k\u016f\u017ei na b\u0159\u00ed\u0161k\u00e1ch prst\u016f \u00fapln\u011b zkrabat\u011blou. Teprve pak byl \u010das vyl\u00e9zt ven.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
S\u00e1hl po kohoutku a vodu vypnul. V u\u0161\u00edch mu hu\u010delo, jak byl zvykl\u00fd na hluk, kter\u00fd voda vyd\u00e1vala. Odt\u00e1hl posuvn\u00e9 dve\u0159e a nat\u00e1hl se pro ru\u010dn\u00edk, kter\u00fd si nejd\u0159\u00edv omotal kolem bok\u016f. Vystoupil ze sprchov\u00e9ho koutu na mal\u00fd kobere\u010dek a za\u010dal se zbavovat p\u0159ebyte\u010dn\u00e9 vody ze sv\u00e9ho t\u011bla, dokud nebyl such\u00fd. P\u0159ehodil ru\u010dn\u00edk p\u0159es topen\u00ed a nat\u00e1hl na sebe \u010dist\u00e9 boxerky a tri\u010dko s kr\u00e1tk\u00fdm ruk\u00e1vem. Vy\u010distil si zuby a s t\u011b\u017ekou hlavou se pl\u00ed\u017eil ke sv\u00e9mu pokoji.<\/p>\n

Trochu se podivil, kdy\u017e s\u00e1hl po klice, \u017ee otev\u0159e, a dve\u0159e se samy otev\u0159ely. Byl si jist\u00fd, \u017ee za sebou zav\u00edral, kdy\u017e odch\u00e1zel z pokoje do sprchy. P\u0159iv\u0159el si do dve\u0159\u00ed tri\u010dko, tak pro\u010d bylo te\u010f otev\u0159eno? Ve\u0161el dovnit\u0159, zav\u0159el za sebou a na posteli uvid\u011bl sed\u011bt Billa. Obj\u00edmal jeho pol\u0161t\u00e1\u0159, dusil do n\u011bj sv\u00e9 vzlyky a cel\u00fd se t\u0159\u00e1sl. M\u011bl na sob\u011b v\u011bci na span\u00ed a nohy bos\u00e9. Tom rychle odlo\u017eil v\u011bci, kter\u00e9 si nesl z koupelny.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille? Bille, co se stalo?“ p\u0159isedl si k n\u011bmu na postel a zlehka se dotkl jeho p\u0159edlokt\u00ed. Bill odt\u00e1hl obli\u010dej z m\u011bkk\u00e9ho b\u0159icha pol\u0161t\u00e1\u0159e a pod\u00edval se na Toma pl\u00e1\u010dem krvav\u011b podlit\u00fdma o\u010dima a hlasit\u011b zavzlykal. „Bille,“ za\u0161eptal Tom smutn\u011b, kdy\u017e vid\u011bl, v jak\u00e9m stavu se Bill nach\u00e1z\u00ed. Rvalo mu to srdce, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill mezi vzlyky lap\u00e1 po dechu a v prstech drt\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159.<\/p>\n

Bill p\u0159estal t\u011bkat o\u010dima a vrhl se Tomovi do n\u00e1ru\u010de. Natiskl se na jeho hrudn\u00edk, omotal ruce kolem Tomova krku a nep\u0159est\u00e1val plakat. Naopak. Intenzita jeho pl\u00e1\u010de se je\u0161t\u011b zv\u00fd\u0161ila. Tom mrkal v\u0161ude kolem a sna\u017eil se pochopit, co se stalo, proto\u017ee Bill jej nikdy p\u0159edt\u00edm neobjal, ani jej nenechal, aby jej objal.<\/div>\n

<\/div>\n
„Bille, Bille, co to-“ Bill zatnul prsty do Tomov\u00fdch zad a nadechl se.<\/div>\n
<\/div>\n
„On-on t\u011b taky… taky obj\u00edmal a ona taky. A-Andreas a Ch-Christine,“ zalykal se, jak se sna\u017eil d\u00fdchat a mluvit, zat\u00edmco se jeho t\u011blo zm\u00edtalo v pl\u00e1\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
„To ano, ale nikdo t\u011b p\u0159ece nenut\u00ed. Je to hezk\u00e9, ale…“ Tom nev\u011bd\u011bl, co p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nikdy m\u011b nebude\u0161 m\u00edt r\u00e1d jako je, kdy\u017e-kdy\u017e nebudu takov\u00fd jako oni,“ sv\u011b\u0159il se.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale to p\u0159ece…“ Byl p\u0159eru\u0161en. Billovo t\u011blo se najednou jako m\u00e1vnut\u00edm kouzeln\u00e9ho proutku uvolnilo. P\u0159estalo se t\u0159\u00e1st a Tom by skoro p\u0159\u00edsahal, \u017ee mu Bill v n\u00e1ru\u010di usnul.<\/p>\n

„Nev\u00edm, co to bylo za den, ale zaspal jsem,“ za\u010dal \u0161eptem. Jeho srdce bilo neuv\u011b\u0159itelnou rychlost\u00ed a bolelo jej u \u017ealudku, p\u0159esto zlomen\u00fdm hlasem pokra\u010doval. „Sp\u011bchal jsem do \u0161koly, abych nep\u0159i\u0161el pozd\u011b, a nebyl jsem s\u00e1m. Byl tam kluk. Taky sp\u011bchal a u dve\u0159\u00ed, kdy\u017e jsme se potkali, \u0159ekl, \u017ee kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed maj\u00ed p\u0159ednost, a pustil m\u011b dovnit\u0159. N\u011bkolikr\u00e1t jsem se za n\u00edm oto\u010dil. Ne proto\u017ee se mi l\u00edbil, ale proto\u017ee jsem ho neznal a byl jsem zasko\u010den\u00fd. On to ale \u0161patn\u011b pochopil. Po vyu\u010dov\u00e1n\u00ed mi n\u011bkdo p\u0159ikryl \u00fasta a pr\u00e1zdnou budovou m\u011b t\u00e1hl do sklepa. Byl to ten kluk. P\u0159itiskl m\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed ke zdi. Po\u0159\u00e1d mi opakoval, \u017ee kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed maj\u00ed p\u0159ednost. Bylo to v\u0161echno tak rychl\u00e9. C\u00edtil jsem jen bolest v rukou, kdy\u017e mi je zkroutil za z\u00e1dy, tahal m\u011b za vlasy a nev\u00edm, ale m\u011bl najednou asi v\u00edc rukou, proto\u017ee byly v\u0161ude. Tla\u010dil se na m\u011b a strh\u00e1val z m\u00e9ho t\u011bla oble\u010den\u00ed. Byl to okam\u017eik. Bylo mi chladno, a pak jsem c\u00edtil n\u011bco tepl\u00e9ho na sv\u00fdch bedrech.“ hlasit\u00fd vzlyk opustil Billovo hrdlo, ale on nep\u0159est\u00e1val mluvit. „Tla\u010dil se do m\u00e9ho t\u011bla d\u00e1l a d\u00e1l. Tak moc to bolelo. Plakal jsem, sliboval, prosil. Pro\u010d nep\u0159estal, Tomi? Pro\u010d?“ zeptal se hlasem na hranici \u0161epotu, dokud se jeho hlas nezlomil a on ze sebe nevydal ani hl\u00e1sku.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom objal Billovo t\u011blo a p\u0159itiskl si dla\u0148 k \u00fast\u016fm, aby z jeho hrdla nevy\u0161el ani jeden jedin\u00fd vzlyk, ani jeden jedin\u00fd zoufal\u00fd v\u00fdk\u0159ik bolesti, kterou v tu chv\u00edli pro\u017e\u00edval s Billem. Sna\u017eil se d\u00fdchat, ale \u010d\u00edm v\u00edc v sob\u011b dusil pl\u00e1\u010d, t\u00edm rychleji se jeho hrudn\u00edk pohyboval proti tomu Billovu.<\/div>\n
<\/div>\n
V tuhle nesnadnou chv\u00edli v\u0161ak ob\u011b jejich t\u011bla na\u0161la spole\u010dnou \u0159e\u010d, a kdy\u017e se jeden rychle nadechoval, ten druh\u00fd vydechoval a brzy d\u00fdchali v harmonick\u00e9m souladu. Jeden nechal toho druh\u00e9ho nadechnout se, zat\u00edmco on vydechoval.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Brzy se to rozk\u0159iklo. V\u0161ichni se na m\u011b d\u00edvali skrz prsty a ut\u00edkali ode m\u011b. Myslel jsem, \u017ee t\u00edm to skon\u010dilo, ale neskon\u010dilo. \u0160el jsem ze t\u0159\u00eddy, kdy\u017e m\u011b n\u011bkdo uhodil. Byl to kluk z vy\u0161\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy a byl s n\u00edm ten, kter\u00fd mi to ud\u011blal poprv\u00e9. Ostatn\u00ed jsem neznal. Pra\u0161til jsem se do hlavy a cht\u011bl rychle vst\u00e1t, ale ne\u0161lo to. Jeden z nich mi dr\u017eel ramena a j\u00e1 c\u00edtil chladnou podlahu. Nemohl jsem najednou h\u00fdbat rukama ani nohama a siln\u00e1 dla\u0148 mi tiskla hrudn\u00edk. Ten posledn\u00ed sed\u011bl na zemi a nakl\u00e1n\u011bl se nade mnou. Roztrhal mi tri\u010dko, kter\u00e9 jsem m\u011bl r\u00e1d. Hladil m\u011b, ale jeho doteky p\u00e1lily. \u010c\u00edm v\u00edc jsem se sna\u017eil o \u00fat\u011bk, t\u00edm rychleji mizelo oble\u010den\u00ed z m\u00e9ho t\u011bla. Byla mi zima, a pak znovu p\u0159i\u0161el ten pocit tepla tam dole. Znovu se do m\u011b dostalo ciz\u00ed t\u011blo a j\u00e1 nemohl d\u011blat nic. Jen jsem plakal. Doufal jsem, \u017ee kdy\u017e budu ti\u0161e prosit po\u0159\u00e1d dokola, p\u0159estane to, ale bylo to hor\u0161\u00ed a hor\u0161\u00ed. Tv\u00e1\u0159e nade mnou se m\u011bnily. Ten, co tiskl moji nohu, se objevil nade mnou, pak zmizel a j\u00e1 uc\u00edtil dal\u0161\u00edho a dal\u0161\u00edho, i kdy\u017e to bolelo po\u0159\u00e1d stejn\u011b, jako by ten prvn\u00ed nikdy neode\u0161el. Tiskli ke mn\u011b svoje t\u011bla, a kdy\u017e zak\u0159i\u010deli, v\u017edycky se ve mn\u011b rozlilo horko. Dok\u00e1zal jsem naposled za\u0161eptat pros\u00edm, a pak jsem omdlel. Probudil jsem se na z\u00e1chodech. \u0160pinav\u00fd. Nev\u011bd\u011bl jsem, co se stalo.“<\/p>\n

Tom zakroutil hlavou a stiskl Billa je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/div>\n

<\/div>\n
Tohle se nestalo.<\/div>\n
<\/div>\n
Nemohlo.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom odm\u00edtal uv\u011b\u0159it, \u017ee si Bill pro\u0161el n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u011bd\u011bl to.<\/div>\n
<\/div>\n
\u010cetl to.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale sly\u0161et to z Billov\u00fdch \u00fast, pozn\u00e1vat v tom v\u0161echny pocity, c\u00edtit z jeho hlasu v\u0161echnu tu bolest, bezmoc a smutek, to jej pomalu zab\u00edjelo.<\/p>\n

„N\u011bkte\u0159\u00ed se vraceli, n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li jednou a u\u017e nikdy v\u00edc. M\u011bl jsem slu\u017ebu na pom\u016fcky v chemii. Z\u016fstal jsem v u\u010debn\u011b s\u00e1m, kdy\u017e bouchly dve\u0159e, a najednou u m\u011b st\u00e1ly t\u0159i osoby. Poznal jsem z nich jen jednoho. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee pokud za\u010dnu prosit, bude to hor\u0161\u00ed. Jen jsem si p\u0159\u00e1l, aby to padlo na toho, kter\u00fd tam byl v\u017edycky. On… byl jin\u00fd. Nejd\u0159\u00edve surov\u00fd. Hodil m\u011b na lavici a ujistil se, \u017ee nebudu m\u00edt \u0161anci ut\u00e9ct. Ale pak… hladil m\u011b, l\u00edbal na z\u00e1dech, bral do \u00fast m\u016fj… strkal prsty a jazyk do m\u00e9ho… pak to tolik nebolelo. Vlastn\u011b skoro v\u016fbec. Kdy\u017e to byl on, mohl jsem dom\u016f odej\u00edt hned, ani\u017e bych musel dlouhou dobu \u010dekat. I tak jsem plakal, proto\u017ee i kdy\u017e to nebylo tak hrozn\u00e9, po\u0159\u00e1d jsem si myslel, \u017ee to nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku a asi by mi to nem\u011bli d\u011blat.“<\/p>\n

„St\u00e1valo se to \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji. N\u011bkdy i n\u011bkolikr\u00e1t za den. Pak u\u017e jsem nec\u00edtil \u017e\u00e1dnou bolest. Oni to taky ocenili. U\u017e jsem neplakal, neprosil. \u010cekal jsem, a\u017e to skon\u010d\u00ed, ale n\u011bkdy… n\u011bkdy jich p\u0159i\u0161lo moc a j\u00e1 nemohl vydr\u017eet. Omdl\u00edval jsem a probouzel jsem se, a\u017e bylo po v\u0161em. N\u011bkdy jsem si p\u0159\u00e1l, abych omdlel hned na za\u010d\u00e1tku, ale ne v\u017edycky se to poda\u0159ilo.“<\/p>\n

„N\u011bkolikr\u00e1t se stalo, \u017ee n\u011bkdo p\u0159i\u0161el, ozval se zvuk nebo hlasy. Oni toho nechali, ale zbili m\u011b. Byli rozzloben\u00ed, \u017ee je n\u011bkdo vyru\u0161il. Zdr\u017eoval jsem se u lid\u00ed \u010dast\u011bji a oni na m\u011b p\u0159estali… sahat tamt\u00edm zp\u016fsobem. Bili m\u011b. Brali mi v\u011bci, nad\u00e1vali mi. Byl jsem zmaten\u00fd. Cht\u011bl jsem, aby m\u011b p\u0159estali b\u00edt i za tu cenu, \u017ee si znovu za\u010dnou br\u00e1t moje t\u011blo. To bylo lep\u0161\u00ed, proto\u017ee tyhle r\u00e1ny nebyly vid\u011bt. Byly schovan\u00e9 hluboko ve mn\u011b, ale ty druh\u00e9 r\u00e1ny… m\u011bl jsem mod\u0159iny, \u0161r\u00e1my, ob\u010das jsem kulhal. T\u00e1ta si toho v\u0161iml. M\u011bl jsem strach, co by se stalo, kdyby na to p\u0159i\u0161el. Sv\u00e1d\u011bl jsem to na schody, dve\u0159e, nebo t\u011blocvik. Bylo to t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee t\u00e1ta tomu p\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it. Za\u010dal se vypt\u00e1vat, podez\u00edrat, mra\u010dil se den ode dne v\u00edc a m\u011b bolelo jej takhle vid\u011bt v\u00edc ne\u017e cokoli jin\u00e9ho. Ka\u017ed\u00e1 facka, ka\u017ed\u00e9 nara\u017een\u00ed \u017eeber, nebo ciz\u00ed t\u011blo v m\u00e9m… to bylo nic v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, jak moc m\u011b bolelo lh\u00e1t t\u00e1tovi.“<\/p>\n

„Pak se to za\u010dalo st\u0159\u00eddat. Jednou m\u011b zbili, jednou si vzali moje t\u011blo. Oboj\u00ed za\u010dalo bolet jako na za\u010d\u00e1tku. Kdy\u017e m\u011b zbili, po\u010dkali, dokud se r\u00e1ny nezahoj\u00ed a mezit\u00edm si vzali moje t\u011blo. Kdy\u017e si vzali moje t\u011blo, pak m\u011b zbili, a kdy\u017e \u010dekali, a\u017e se r\u00e1ny zahoj\u00ed, aby nebyly vid\u011bt, znovu si m\u011b vzali, ale to moc bolelo, proto\u017ee u\u017e jsem nebyl zvykl\u00fd to sn\u00e1\u0161et. V\u00edm, kdy to bylo naposled. Kle\u010del jsem na kolenou v \u0161atn\u011b u t\u011blocvi\u010dny. Moje ruce byly zkroucen\u00e9 za z\u00e1dy a sv\u00e1zan\u00e9 p\u00e1skem od kalhot. Vzadu byl kluk. Ot\u00edral se b\u0159ichem o moje z\u00e1da a vnikal do m\u011b moc rychle na to, abych s\u00e1m dok\u00e1zal udr\u017eet rovnov\u00e1hu. Tahal m\u011b za vlasy, ale kdykoli p\u0159irazil v\u00edc ne\u017e obvykle, p\u0159epadl jsem dop\u0159edu a zakuckal se, kdy\u017e mi ten druh\u00fd kluk str\u010dil sv\u016fj… byl p\u0159\u00edli\u0161 hluboko v m\u00e9m krku a j\u00e1 nemohl d\u00fdchat. Tekly mi slzy a bolela m\u011b pusa. N\u011bkdy jim jednou nesta\u010dilo. N\u011bkdy m\u011b tr\u00e1pili dlouh\u00e9 hodiny, dokud se sami nevy\u010derpali. Pamatuju si, \u017ee dovnit\u0159 p\u0159i\u0161la t\u011blocvik\u00e1\u0159ka, k\u0159i\u010dela, ale j\u00e1 sly\u0161el jen d\u00fdch\u00e1n\u00ed a st\u00e9n\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 se mi zar\u00fdvalo do hlavy. Za\u010dala ty dva ode m\u011b tahat pry\u010d, kdy\u017e j\u00ed do\u0161lo, co se d\u011bje, ale ten prvn\u00ed mi tiskl hlavu tak siln\u011b, dokud nebylo po v\u0161em. Necht\u011bl se toho vzd\u00e1t. V\u0161echno, co se mi objevilo v \u00fastech, jsem vyplivl na zem a p\u0159epadl na bok, kdy\u017e u\u017e m\u011b nikdo nepodp\u00edral. Nec\u00edtil jsem nohy a kolena jsem m\u011bl otla\u010den\u00e1. Omdlel jsem a probudil se a\u017e v nemocnici. Pak se propadlo v\u0161echno do tmy.“<\/p>\n

Bill se smutn\u011b usm\u00e1l do Tomova krku. Tom u\u017e nedok\u00e1zal vydr\u017eet. Hlasit\u011b vzlykl a rozplakal se. Jeho hrdlo se sv\u00edralo.<\/div>\n

<\/div>\n
„Neplakej, Tomi,“ za\u0161eptal Bill a pohladil jej po vlasech.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak moc… m\u011b-m\u011b to mrz\u00ed,“ vydal ze sebe Tom a tiskl se k Billovi jako k posledn\u00edmu \u017eivouc\u00edmu p\u0159edm\u011btu na sv\u011bt\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u011b taky. Jen bych cht\u011bl v\u011bd\u011bt pro\u010d. Co jsem ud\u011blal \u0161patn\u011b, Tomi? Kdybych to v\u011bd\u011bl, napravil bych to a t\u0159eba by mi to nemuseli ud\u011blat.“ Tom se od n\u011bj odklonil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed a nejsiln\u011bj\u0161\u00ed osoba, kterou jsem kdy potkal. Nikdy nedovol\u00edm, aby ti n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil. U\u017e nikdy!“ sliboval Tom se zalit\u00fdma o\u010dima a hladil Billova hork\u00e1 \u010derven\u00e1 l\u00ed\u010dka. V jeho o\u010d\u00edch znovu n\u011bco vyhaslo. Jeho t\u011blo bylo vl\u00e1\u010dn\u00e9. Bill\u016fv sp\u00e1nek se op\u0159el o Tomovo rameno, rty sotva p\u00e1r centimetr\u016f od Tomova ucha.<\/div>\n
<\/div>\n
„Neubli\u017e mi, Tome, pros\u00edm. Bolelo by to v\u00edc ne\u017e ka\u017ed\u00e1 r\u00e1na, kter\u00e1 dopadla na moje t\u011blo, nebo ka\u017ed\u00e1 ztr\u00e1ta m\u00e9ho nitra,“ p\u00edpl Bill a vy\u010derp\u00e1n\u00edm t\u00e9m\u011b\u0159 ve vte\u0159in\u011b usnul. Jeho ruce z\u016fstaly viset za Tomov\u00fdmi z\u00e1dy a jeho dech se odr\u00e1\u017eel od Tomova krku.<\/p>\n

Tom jej opatrn\u011b polo\u017eil na matraci a p\u0159ikryl pe\u0159inou. Opatrn\u011b nat\u0159epal pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm Bill sv\u00edral v n\u00e1ru\u010di a vr\u00e1til jej na p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto. Se slzami v o\u010d\u00edch Billa l\u00edbl na hork\u00e9 \u010delo a ode\u0161el z pokoje. Zav\u0159el se v koupeln\u011b a sev\u0159el v dlan\u00edch hrany umyvadla. Bre\u010del jako mal\u00e1 holka. C\u00edtil se ran\u011bn\u00fd, a p\u0159esto m\u011bl pot\u0159ebu n\u011bco rozb\u00edt, nebo alespo\u0148 za\u0159vat z pln\u00fdch plic, aby ze sebe dostal v\u0161echny emoce. Zlost na v\u0161echny, kte\u0159\u00ed Billovi ubl\u00ed\u017eili, smutek, kdy\u017e sly\u0161el Bill\u016fv zran\u011bn\u00fd hlas, a zoufalost, \u017ee nebyl tam, kde byl nejv\u00edc pot\u0159eba. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee t\u0159eba v okam\u017eiku, kdy byl Bill p\u0159inucen vpustit do sv\u00e9ho t\u011bla n\u011bkoho ciz\u00edho, se on m\u011bl dob\u0159e. Sm\u00e1l se, nebo blbnul s p\u0159\u00e1teli. On se c\u00edtil \u00fa\u017easn\u011b, zat\u00edmco Bill trp\u011bl.<\/div>\n

<\/div>\n
Nejv\u00edc jej sr\u00e1\u017eelo na kolena, \u017ee Bill p\u0159est\u00e1val pozn\u00e1vat, co je dob\u0159e a co \u0161patn\u011b. Skoro dok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010dit s\u00e1m sebe, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, kdy\u017e si n\u011bkdo bere jeho t\u011blo, \u017ee si p\u0159\u00e1l, aby to d\u011blali \u010dast\u011bji a \u010dast\u011bji, aby se p\u0159\u00ed\u0161t\u011b nemusel sv\u00edjet v bolestech. V\u0161echno to sn\u00e1\u0161el, nep\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad mo\u017enost\u00ed, \u017ee by to n\u011bkomu \u0159ekl, a u\u017e nikdy by na n\u011bj nikdo ani nes\u00e1hl.<\/p>\n

Trvalo dlouho, ne\u017e byl Tom schopn\u00fd se vr\u00e1tit do sv\u00e9ho pokoje. Bill spal ve stejn\u00e9 poloze, v jak\u00e9 ho Tom zanechal. Se skeln\u00fdm pohledem v\u011bnovan\u00fdm Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, si Tom zalezl do postele a p\u0159it\u00e1hl si Billovo t\u011blo do n\u00e1ru\u010de. Bylo mu jedno, co bude r\u00e1no. Jestli se Bill vylek\u00e1, nebo bude cht\u00edt vysv\u011btlen\u00ed. Te\u010f pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, \u017ee je Bill v po\u0159\u00e1dku a v bezpe\u010d\u00ed v jeho n\u00e1ru\u010di, co\u017e ulevovalo nejen Billovi, ale p\u0159edev\u0161\u00edm Tomovi. Te\u010f se kone\u010dn\u011b c\u00edtil pot\u0159ebn\u00fd. Kone\u010dn\u011b mohl \u0159\u00edct, \u017ee d\u011bl\u00e1 pro Billa maximum. Doufal, \u017ee i ve sp\u00e1nku Bill c\u00edtil jeho p\u0159\u00edtomnost. Tom se sna\u017eil ze sv\u00e9ho t\u011bla vys\u00edlat nejen teplo, ale p\u0159edev\u0161\u00edm klid a n\u011bhu, kterou Bill nejv\u00edce pot\u0159eboval. Z\u016fstal p\u0159itisknut\u00fd k jeho t\u011blu, l\u00edbaj\u00edc jeho \u010delo, hlad\u00edc jeho kr\u00e1tk\u00e9 vlasy.<\/p>\n

Po tomhle zlomu se v\u0161echno zm\u011bn\u00ed. Bill ze sebe dostal n\u011bco, co je\u0161t\u011b nikomu ne\u0159ekl. Nikdo dosud nesly\u0161el Billovu verzi p\u0159\u00edb\u011bhu. I ve\u0161ker\u00e9 diagn\u00f3zy a posudky Billova stavu byly zalo\u017eeny na v\u00fdpov\u011bdi t\u011blocvik\u00e1\u0159ky, kter\u00e1 ukon\u010dila to peklo, kter\u00fdm Bill musel proch\u00e1zet, a pak tu byly tak\u00e9 jejich<\/em> v\u00fdpov\u011bd\u00ed. T\u011bch, kte\u0159\u00ed Billovi zni\u010dili \u010d\u00e1st \u017eivota a pod n\u00e1tlakem se p\u0159iznali ke v\u0161emu, co Billovi d\u011blali.<\/div>\n

<\/div>\n
Sebrali Billovi mo\u017enost sbl\u00ed\u017eit se s druhou osobou i po t\u011blesn\u00e9 str\u00e1nce. Tom si byl v\u011bdom pokro\u010dilosti dne\u0161n\u00ed spole\u010dnost a v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u011bti tu\u0161\u00ed, co je to sex u\u017e v pom\u011brn\u011b n\u00edzk\u00e9m v\u011bku, nehled\u011b na to, \u017ee s n\u00edm za\u010d\u00ednaj\u00ed d\u0159\u00edve i navzdory tomu, \u017ee je to protiz\u00e1konn\u00e9. Ale Bill? Co kdy\u017e byl on jeden z t\u011bch, kte\u0159\u00ed cht\u011bli po\u010dkat na n\u011bkoho, kdo si bude moci zaslou\u017eit i to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed. Co kdy\u017e je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b netu\u0161il, jak se m\u016f\u017eou dva lid\u00e9 tolik milovat, \u017ee oba p\u0159istoup\u00ed na to, aby se jejich t\u011bla spojila? Za\u010dal si myslet, \u017ee n\u011bkdo se mus\u00ed ob\u011btovat a poslou\u017eit t\u011bm druh\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bude m\u00edt Bill v\u016fbec n\u011bkdy \u0161anci poznat, jak\u00e9 to je, kdy\u017e se dv\u011b t\u011bla spoj\u00ed z l\u00e1sky? Bude schopen sn\u00e9st ciz\u00ed doteky, ani\u017e by se mu vybavovala minulost?<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se rozhodl, \u017ee bude bojovat tak dlouho, dokud z toho Billa nedostane \u00fapln\u011b. Ta ze\u010f, kterou kolem sebe Bill m\u011bl, jeho zpov\u011bd\u00ed definitivn\u011b spadla, ale st\u00e1la kolem n\u011bj tak dlouho, \u017ee i po jej\u00edm p\u00e1du z\u016fstal ve vzduchu zv\u00ed\u0159en\u00fd prach. Bude pot\u0159eba po\u010dkat, dokud se i ten prach neusad\u00ed, aby jej Tom mohl sm\u00e9st a vyhodit, aby u\u017e nikdy nem\u011bl \u0161anci Billa obklopit.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Ahoj v\u0161ichni, dle m\u00e9ho n\u00e1zoru je tohle nejemotivn\u011bj\u0161\u00ed d\u00edl, kter\u00fd jsem kdy napsala, a bez mu\u010den\u00ed se p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem sama u jeho psan\u00ed uronila nemal\u00e9 mno\u017estv\u00ed slz. Snad i vy z n\u011bj poc\u00edt\u00edte nal\u00e9havost, kterou jsem se do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3912","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3912","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3912"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3912\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3912"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3912"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3912"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}