{"id":3918,"date":"2014-06-18T18:00:00","date_gmt":"2014-06-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3905"},"modified":"2014-06-18T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-18T17:00:00","slug":"scn11b-11-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/18\/scn11b-11-1-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 11. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
I want to feel passion, I want to feel pain. I want to weep at the sound of your name. Come make me laugh, come make me cry\u2026 just make me feel alive.<\/em>
-Joey Lauren Adams<\/div>\n
Kdy\u017e Tom odch\u00e1zel z domu, pr\u0161elo. Lilo jako z konve. Tom byl promo\u010den\u00fd vte\u0159inu pot\u00e9, co vy\u0161el ven, ale neodv\u00e1\u017eil se vr\u00e1tit zp\u00e1tky, aby poprosil matku, \u017ee to zkus\u00ed jindy. P\u0159\u00edli\u0161 se b\u00e1l, \u017ee kdyby \u010dekal, u\u017e by nena\u0161el znovu odvahu si s Billem promluvit, musel vyu\u017e\u00edt okam\u017eiku. Tak\u017ee bez jedin\u00e9ho slova vy\u0161el do bou\u0159e. Nesp\u011bchal, pot\u0159eboval \u010das na rozmy\u0161lenou. Bur\u00e1cen\u00ed hromu jej doprov\u00e1zelo, zat\u00edmco proch\u00e1zel ulicemi. Nach\u00e1zel v n\u011bm \u00fat\u011bchu, jako kdyby t\u00edm byly \u0159e\u010deny v\u0161echny probl\u00e9my, kter\u00fdm byl Tom p\u0159\u00edli\u0161 zbab\u011bl\u00fd \u010delit.<\/p>\n

Kdy\u017e dorazil k Billovu domu, nezaklepal okam\u017eit\u011b. Nechal bou\u0159i, aby jej obklopila, dokud nena\u0161el pocit klidu a dokud nev\u011bd\u011bl, \u017ee m\u016f\u017ee pokra\u010dovat ve sv\u00e9m pl\u00e1nu. Promluvit si s Billem. Poslouchat. Prosit o odpu\u0161t\u011bn\u00ed? Ne. Nebyl si jist\u00fd, jestli vlastn\u011b cht\u011bl, aby s Billem d\u00e1l byli p\u0159\u00e1tel\u00e9, prost\u011b nev\u011bd\u011bl. Ve chv\u00edli, kdy kone\u010dn\u011b zvedl ruku, aby zaklepal, se dve\u0159e n\u00e1hle otev\u0159ely a odhalily Billa, pro jednou p\u0159im\u011b\u0159en\u011b oble\u010den\u00e9ho, v d\u017e\u00edn\u00e1ch a tri\u010dku, s bundou hozenou p\u0159es ramena. Nam\u00edsto tepl\u00e1k\u016f, kter\u00e9 v posledn\u00ed dob\u011b up\u0159ednost\u0148oval. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd make-up a vlasy mu voln\u011b spl\u00fdvaly na ramena.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Ehm\u2026“<\/div>\n
\n

Jo, ehm. Tom si nebyl \u00fapln\u011b jist\u00fd, co \u0159\u00edct, a zejm\u00e9na ne, kdy\u017e si Bill pohl\u00e9dl p\u0159es rameno a Tom n\u00e1sledoval jeho pohled. Za n\u00edm st\u00e1l mu\u017e, kter\u00e9ho Tom nikdy nevid\u011bl, ale netrvalo dlouho, aby si uv\u011bdomil, \u017ee je to Bill\u016fv otec. Podobnost byla z\u0159ejm\u00e1, i kdy\u017e si nebyl jist\u00fd, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee \u017eije s Billem. Opustil je p\u0159ece p\u0159ed deseti lety, Tom si t\u00edm byl jist\u00fd. Ale jestli byl tady, tak kde byla Billova matka\u2026?<\/p>\n

Bill pohl\u00e9dl ze sv\u00e9ho otce zp\u00e1tky na Toma, kter\u00fd se n\u00e1hle c\u00edtil velmi rozpa\u010dit\u011b z toho, \u017ee st\u00e1l na jejich prahu, p\u0159ed jeho otcem, a vypadal jako uboh\u00e1, zmokl\u00e1 slepice. Jeho hlava, u\u017e tak dost zat\u00ed\u017eena jeho dredy, se st\u00e1vala je\u0161t\u011b t\u011b\u017e\u0161\u00ed, proto\u017ee do sebe absorbovala de\u0161\u0165ovou vodu.<\/p>\n

„Pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco, Tome?“ Zeptal se Bill, vypadal, \u017ee se c\u00edt\u00ed trochu nesv\u016fj, ale nezn\u011blo to nijak nen\u00e1vistn\u011b nebo tak, \u017ee by necht\u011bl mluvit.<\/div>\n

„Ehm, jo, poslouchej\u2026 j\u00e1\u2026 no, mysl\u00edm, \u017ee v\u00ed\u0161, pro\u010d jsem tady,“ \u0159ekl Tom, p\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a sna\u017eil se ignorovat spaluj\u00edc\u00ed pohled Billova otce.<\/div>\n
Bill se oto\u010dil a n\u011bco zamumlal ke sv\u00e9mu otci, kter\u00fd odpov\u011bd\u011bl, „dob\u0159e, m\u016f\u017eeme se opozdit.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl, vy\u0161el z domu a zav\u0159el za sebou dve\u0159e.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 uh, jo. To\u2026 byl to tv\u016fj otec\u2026?“ Zeptal se Tom rozpa\u010dit\u011b.<\/div>\n

„Jo.“<\/div>\n
„Aha\u2026“<\/p>\n

Dlouhou chv\u00edli st\u00e1li oba v de\u0161ti, Billovi se za\u010daly vlasy lepit na obli\u010dej, ale zd\u00e1lo se, \u017ee je mu to jedno, nep\u0159et\u00e1hl si kapuci p\u0159es hlavu, ani si nezapnul bundu.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026“ Tom si odka\u0161lal a pod\u00edval se na oblohu ve chv\u00edli, kdy ji pro\u0165al zubat\u00fd blesk a tak ji osv\u011btlil, \u017ee se no\u010dn\u00ed obloha na okam\u017eik prom\u011bnila v den. „Mysl\u00edm, \u017ee\u2026 jsem se trochu choval jako v\u016fl,“ p\u0159iznal nakonec.<\/div>\n

„Jen trochu,“ \u0159ekl Bill a Tom na n\u011bj pohl\u00e9dl, ke sv\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed spat\u0159il, jak se koutek Billov\u00fdch rt\u016f zkroutil do potuteln\u00e9ho \u00fasm\u011bvu. Srdce mu posko\u010dilo v hrudi, tenhle v\u00fdraz v Billov\u011b tv\u00e1\u0159i nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl, ale rychle se rozhodl, \u017ee se mu l\u00edbil.<\/div>\n
„Kde je tv\u00e1 matka?“<\/div>\n
„V bl\u00e1zinci.“ \u00dasm\u011bv na Billov\u011b tv\u00e1\u0159i vzrostl. „Pokusila se o sebevra\u017edu.“<\/div>\n
Zatracen\u00fd \u0161\u00edlenec. Tomovi se zachv\u011blo srdce.<\/div>\n
„Aha. Kurva.“ Opravdu tady nebylo nic jin\u00e9ho, co by na to Tom mohl \u0159\u00edct. Polo\u017eil si ruku na svou mokrou hlavu a rozhl\u00e9dl se kolem. „To je d\u016fvod, pro\u010d\u2026“<\/div>\n
„\u010c\u00e1ste\u010dn\u011b. Byl jsem v \u017denev\u011b.“<\/div>\n
„Ve \u0160v\u00fdcarsku?“<\/div>\n
„Kde jinde?“<\/div>\n
„Ehm, v Illinois?“<\/div>\n
„Ne. Byl jsem ve \u0160v\u00fdcarsku. Illinois, co to sakra?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Tom se odml\u010del a zavrt\u011bl hlavou. „Kam jsi \u0161el? Mysl\u00edm zrovna te\u010f?“<\/div>\n
„Terapie. V\u0161ak v\u00ed\u0161. Tragick\u00e1 ud\u00e1lost a dal\u0161\u00ed hovadiny.“ Bill zavrt\u011bl hlavou a zabo\u0159il ruce do kapes, z\u00edral na zem. Tom se pod\u00edval dol\u016f, de\u0161\u0165ov\u00e1 voda se valila p\u0159es ulici jako m\u011blk\u00e1 \u0159eka. „To m\u016f\u017ee po\u010dkat. Ve skute\u010dnosti tam nechci j\u00edt.“<\/div>\n
„Jo, mluvit o sv\u00fdch pocitech, to mus\u00ed st\u00e1t za hovno, co?“ \u0158ekl Tom, nejist\u00fd, jestli se na n\u011bj Bill nezamra\u010d\u00ed a nevb\u011bhne zp\u00e1tky do domu. M\u00edsto toho Bill jen pokr\u010dil rameny a pohl\u00e9dl zp\u00e1tky k nebi.<\/p>\n

Tom vyc\u00edtil, \u017ee konverzace se pozastavila a posadil se, op\u0159el se o ruce a zvedl hlavu, vst\u0159\u00edc ledov\u00e9mu de\u0161ti. Teplota byla st\u011b\u017e\u00ed nad bodem mrazu. Otev\u0159el o\u010di a pohl\u00e9dl skrz ledov\u00e9 kapky, kter\u00e9 se mu dr\u017eely na \u0159as\u00e1ch. Vid\u011bl Billa, jak stoj\u00ed s hlavou zvednutou sm\u011brem k temn\u00e9 obloze, jednu ruku v kapse a druhou nata\u017eenou, jako by \u010dekal, \u017ee mu do n\u00ed n\u011bco spadne. Sledoval, jak Bill rozt\u00e1hl prsty a zhluboka se nadechl.<\/p>\n

„Nikdy d\u0159\u00edve jsem d\u00e9\u0161\u0165 nec\u00edtil,“ \u0159ekl. Nezn\u011blo to ani, jako by mluvil s Tomem, kter\u00fd byl m\u00edrn\u011b zmaten\u00fd. Bill op\u011bt pohl\u00e9dl dol\u016f, vr\u00e1til ruku do kapsy a zat\u0159epal hlavou jako pes. Druhou rukou si z obli\u010deje odhrnul prameny mokr\u00fdch vlas\u016f a Tom zahl\u00e9dl vlhk\u00fd b\u00edl\u00fd obvaz omotan\u00fd kolem jeho ruky.<\/div>\n

„Co se stalo?“ Zeptal se Tom a Bill se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Moje ruka?“<\/div>\n
„Jo.“<\/p>\n

Bill si vedle n\u011bj klekl, t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b tak mokr\u00fd jako on, a nat\u00e1hl ruku, aby si ji prohl\u00e9dl. Zm\u00e1\u010den\u00fd obvaz se vahou prov\u011b\u0161oval a Bill si povzdechl, zah\u00e1knul pod n\u011bj prst a posunul ho. Tom se naklonil bl\u00ed\u017ee, aby se pod\u00edval, a Bill posunul svou ruku dop\u0159edu. Zd\u00e1lo se, jako by cht\u011bl, aby si Tom ruku vzal a Tom u\u017e nat\u00e1hl svou vlastn\u00ed ruku, aby to ud\u011blal, ale potom ji vr\u00e1til zp\u00e1tky do kl\u00edna. Pro\u010d by to m\u011bl Bill cht\u00edt?<\/p>\n

„M\u016f\u017ee\u0161, v\u00ed\u0161,“ zamumlal Bill a Tom v\u00e1hav\u011b op\u011bt nat\u00e1hl ruku, s pohledem na Billovu tv\u00e1\u0159. Vypadal jinak, ne zrovna \u0161\u0165astn\u011b, ale ani rozzloben\u011b, ani na\u0161tvan\u011b. Ztratilo se jeho napjat\u00e9, zu\u0159iv\u00e9 vystupov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

Po dal\u0161\u00ed vte\u0159in\u011b zav\u00e1h\u00e1n\u00ed vzal Billovu dla\u0148 a p\u0159it\u00e1hl si ji bl\u00ed\u017e. Byla studen\u00e1, mokr\u00e1 od de\u0161t\u011b a drsn\u00e1. Uvid\u011bl tmav\u00fd, siln\u00fd strup p\u0159es celou dla\u0148, r\u00e1na byla za\u0161it\u00e1. Dal\u0161\u00ed hrom zadun\u011bl na obloze a Tom nev\u011bdomky uchopil Billovu ruku pevn\u011bji.<\/p>\n

„Co se stalo?“ Zopakoval Tom, neschopen odtrhnout o\u010di od r\u00e1ny.<\/div>\n

„J\u00e1\u2026“ Bill se zd\u00e1l na rozpac\u00edch a Tom jej nechal. Ruka vyklouzla z jeho sev\u0159en\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 neochotn\u011b, a zmizela op\u011bt v kapse. Bill z\u00edral n\u011bkam bl\u00edzko Tomov\u00fdch bok\u016f, kdy\u017e najednou vyprskl de\u0161\u0165ovou vodu na Tomovo b\u0159icho – jako by byl n\u011bjak\u00fd rozd\u00edl v tom, kde p\u0159ist\u00e1la.<\/div>\n
„Voda v moj\u00ed puse,“ zask\u0159ehotal Bill a Tom se zasm\u00e1l, ale pak se podivil, jak mohl Bill v\u011bd\u011bt, \u017ee se mu do pusy dostala voda, kdy\u017e to nemohl vid\u011bt, a p\u0159es bou\u0159ku to nemohl ani sly\u0161et.<\/p>\n

„Pro\u010d jsi byl ve \u0160v\u00fdcarsku?“ Zeptal se najednou, proto\u017ee mu do\u0161lo, \u017ee zde z\u0159ejm\u011b nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 spojen\u00ed mezi \u017denevou a Juttin\u00fdm pokusem o sebevra\u017edu.<\/div>\n

„Oh\u2026“ Bill na okam\u017eik vystr\u010dil jazyk, ne\u017e jej zase vt\u00e1hl zp\u011bt. „Ty to chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Ehm, jo\u2026“<\/div>\n
„No, vydr\u017e,“ \u0159ekl Bill, op\u0159el se o jednu ruku, aby udr\u017eel rovnov\u00e1hu, a postupn\u011b nat\u00e1hl ob\u011b dv\u011b nohy. „Nec\u00edt\u00edm nohy.“<\/div>\n
„Ehm, no, to je norm\u00e1ln\u00ed, ne?“<\/div>\n
„Norm\u00e1ln\u00ed\u2026 dokud jsem ne\u0161el do \u0160v\u00fdcarska,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, vrhl rychl\u00fd pohled Tomov\u00fdm sm\u011brem a vr\u00e1til ruce do kapes, nahrbil se.<\/div>\n
„Ehm\u2026 j\u00e1 jsem blbej, bude\u0161 mi to muset vysv\u011btlit,“ \u0159ekl Tom a t\u011b\u017ece polknul. Bill d\u00e1l z\u00edral do sv\u00e9ho kl\u00edna.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu, no\u2026 u\u017e n\u011bco c\u00edtit. To je to, pro\u010d jsem byl v \u017denev\u011b.“<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161\u2026 \u017ee m\u016f\u017ee\u0161\u2026 c\u00edtit? V\u011bci? M\u016f\u017ee\u0161 c\u00edtit v\u011bci?“ Zeptal se Tom zmaten\u011b, slova se mu v \u00fastech t\u00e9m\u011b\u0159 komolila.<\/div>\n
„Jo\u2026“ Bill ze sebe set\u0159\u00e1sl svou bundu a hodil ji Tomovi p\u0159es hlavu, kdy\u017e se ozvalo hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed hromu. „Bude\u0161 m\u00edt r\u00fdmu,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Tom odstr\u010dil bundu ve chv\u00edli, kdy Bill vstal. Tri\u010dko, kter\u00e9 m\u011bl \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b such\u00e9, mu okam\u017eit\u011b nas\u00e1klo vodou.<\/p>\n

„Mus\u00edm j\u00edt. Mysl\u00edm, \u017ee se nejd\u0159\u00edv osprchuju, nebo tak n\u011bco,“ zamumlal a prohr\u00e1bl si vlasy. Tom m\u011bl tolik ot\u00e1zek, a\u017e m\u011bl pocit, \u017ee mu z toho exploduje hlava. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu ho napadlo, jestli to nebyl ten d\u016fvod, pro\u010d mu Bill p\u0159es hlavu hodil bundu. „Poslouchej, promluv\u00edme si z\u00edtra, okay? Mus\u00edm na tu terapii.“<\/p>\n

„Po\u010dkej – co – okay,“ odpov\u011bd\u011bl Tom otup\u011ble a z\u00edral nahoru na Billa v \u00fa\u017easu. „Um, tady.“ Tom mu podal jeho bundu a Bill jej chytil z\u00e1rove\u0148 i za ruku a pomohl mu na nohy. Tom se zhoupl v kolenou, m\u011bl pocit, jako by m\u011bl ka\u017edou chv\u00edli omdl\u00edt z toho, jak se mu jedno zjeven\u00ed za druh\u00fdm postupn\u011b hromadila na ramenou. „Uvid\u00edme se\u2026“<\/div>\n

„Ahoj,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e a Tom jej p\u0159es bou\u0159i sotva sly\u0161el. „Nebu\u010f z\u00edtra nemocn\u00fd. Pokud bude\u0161, zavolej mi, z\u016fstanu doma taky. Dostal jsem nov\u00fd mobil, \u010d\u00edslo je stejn\u00e9.“<\/div>\n
„Okay.“ Tom p\u0159ik\u00fdvl a c\u00edtil se jako idiot, sledoval, jak Bill op\u011bt vklouzl do sv\u00e9ho domu. „Hej – po\u010dkej!“ zavolal opo\u017ed\u011bn\u011b, ale Bill u\u017e byl uvnit\u0159 a hrom \u00fa\u010dinn\u011b spolkl jeho v\u00fdk\u0159ik.<\/p>\n

Minutu nebo dv\u011b Tom d\u00e1l st\u00e1l na verand\u011b a sna\u017eil se zpracovat v\u0161echno, co se pr\u00e1v\u011b dozv\u011bd\u011bl. Ale cht\u011bl v\u011bd\u011bt daleko v\u00edce, o v\u0161em. O Juttin\u011b pokusu o sebevra\u017edu, o l\u00e9\u010db\u011b, o tom, pro\u010d ji Bill p\u0159ijal a jak se s t\u00edm vyrovnal. Nicm\u00e9n\u011b nem\u011bl v pl\u00e1nu to zjistit z\u00edr\u00e1n\u00edm na Billovy dve\u0159e, a tak se obr\u00e1til a skrz bou\u0159i se plaho\u010dil zp\u00e1tky dom\u016f.<\/div>\n

<\/p>\n

Bude\u0161 m\u00edt r\u00fdmu\u2026<\/em><\/div>\n

\n

Tu noc Tom usnul lehce.<\/p><\/div>\n

Nicm\u00e9n\u011b r\u00e1no se u\u017e nec\u00edtil tak skv\u011ble. Vzbudil se s t\u011b\u017ek\u00fdm pocitem v hlav\u011b a bud\u00edk zn\u011bl tak vzd\u00e1len\u011b. Om\u00e1men\u011b se posadil a stiskl tla\u010d\u00edtko opakovan\u00e9ho buzen\u00ed. S trochu jasn\u011bj\u0161\u00edma my\u0161lenkama zabodl prst do tla\u010d\u00edtka \u00b4off\u00b4 , ale minul a t\u00e9m\u011b\u0159 se svalil z postele, kdy\u017e hodiny omylem \u00fapln\u011b vypnul. Pozd\u011bji je bude muset znova nastavit, ale bylo mu to jedno.<\/div>\n
C\u00edtil se p\u0159\u00edli\u0161 mizern\u011b a letargicky na to, aby se h\u00fdbal, a tak pouze z\u016fstal ve stejn\u00e9 pozici, s t\u011blem \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159ehozen\u00fdm p\u0159es postel a s rukou vis\u00edc\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 k podlaze. Z\u016fstal takhle, dokud jeho matka nestr\u010dila hlavu do pokoje se zdvi\u017een\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/p>\n

„Jsem nemocn\u00fd,“ zabru\u010del Tom.<\/div>\n

„Jsi nemocn\u00fd, nebo se sna\u017e\u00ed\u0161 vyhnout dnes Billovi?“<\/div>\n
„Co – mami, tys mi v\u010dera ve\u010der nev\u011b\u0159ila? Promluvili jsme si.“<\/div>\n
„Pochybuju, \u017ee to bylo tak snadn\u00e9,“ rozzlobila se Simone. „No tak, v\u00edm, \u017ee to jen p\u0159edst\u00edr\u00e1\u0161, vst\u00e1vej.“<\/p>\n

Tom shrben\u011b sklouzl z postele, neobt\u011b\u017eoval se obl\u00e9k\u00e1n\u00edm a rovnou se odplaho\u010dil do koupelny pro teplom\u011br. Str\u010dil si jej do pusy, posadil se v kuchyni ke stolu a polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/p>\n

„Opravdu se nec\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e, mil\u00e1\u010dku?“ Zeptala se jej Simone, v hlase se j\u00ed za\u010d\u00ednala objevovat starost.<\/div>\n

„Hohej hi heefon,“ instruoval ji Tom a sna\u017eil se p\u0159i tom p\u0159\u00edli\u0161 neotv\u00edrat pusu.<\/div>\n
„Tv\u016fj telefon?“ Ujistila se Simone a Tom pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
Simone na okam\u017eik zmizela a po chv\u00edli se objevila s telefonem v ruce a s Gordonem za z\u00e1dy.<\/p>\n

„Nemocn\u00fd?“ H\u00e1dal a Tom znova p\u0159ik\u00fdvl, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159ijal od matky telefon se zvukem, kter\u00fd zn\u011bl jako \u00b4d\u00edky\u00b4. „No, nerad ti to \u0159\u00edk\u00e1m, ale to m\u00e1\u0161 z toho, \u017ee se cour\u00e1\u0161 p\u016fl hodiny v de\u0161ti.“<\/div>\n

„Ale st\u00e1lo to za to, nebo ne?“ Zeptala se Simone ost\u0159e, ale Tom neodpov\u00eddal, a tak se m\u00edsto toho zad\u00edvala na jeho telefon.<\/div>\n
dnes nemocn\u00fd<\/em>, psal. moje nosn\u00ed dutiny jsou tak ucpan\u00e9, \u017ee sotva sly\u0161\u00edm<\/em><\/p>\n

„Billovi?“ H\u00e1dala Simone, kdy\u017e Tom zpr\u00e1vu odeslal, a on p\u0159ik\u00fdvl. Pak vyt\u00e1hl teplom\u011br a podal ho matce. Simone zkoumala \u010dervenou \u010d\u00e1ru. „T\u0159icet osm“ vy\u010detla. „Dob\u0159e, definitivn\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1\u0161 doma. Vezme\u0161 si j\u00eddlo a n\u011bjak\u00e9 l\u00e9ky a pak zp\u00e1tky do postele.“<\/div>\n

„Mus\u00edm si promluvit s Billem,“ \u0159ekl Tom slab\u011b, hlas se mu zlomil, kdy\u017e mu zabzu\u010del telefon.<\/div>\n
<\/p>\n

Pou\u017e\u00edvej gramatiku, pitom\u010de. Je to jen v\u00fdmluva, abys se mnou nemusel mluvit?<\/em><\/div>\n

\n

Se sm\u00edchem, kter\u00fd se brzy prom\u011bnil v ka\u0161l\u00e1n\u00ed, Tom psal odpov\u011b\u010f, zat\u00edmco jeho matka poletovala po kuchyni, aby pro n\u011bj p\u0159ipravila sn\u00eddani a l\u00e9ky, cokoliv mu odpov\u011bd\u011bla, Tom si toho ani nev\u0161imnul.<\/p>\n

No tak, jsem nemocn\u00fd. \ud83d\ude41 To nebyla v\u00fdmluva, chci s tebou mluvit. Jen se nejd\u0159\u00edv pot\u0159ebuju uzdravit<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Te\u010dka.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Co?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Zapomn\u011bl jsi te\u010dku.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

oh, aha.<\/p>\n

*Oh.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Ty mus\u00ed\u0161 b\u00fdt velmi nemocn\u00fd.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Teplota 38. Ty nejsi?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Jsem v pohod\u011b.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsi. \ud83d\ude41<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Nep\u0159eje\u0161 mi zdrav\u00ed, Tome? Cht\u011bl bys, aby mi bylo mizern\u011b a nemocn\u011b? Sob\u010de. I kdy\u017e, up\u0159\u00edmn\u011b, byla by to zaj\u00edmav\u00e1 zku\u0161enost.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Zaj\u00edmav\u00e1 zku\u0161enost? Sp\u00ed\u0161e mizern\u00e1. Nechce\u0161 b\u00fdt nemocn\u00fd, Bille.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tak\u017ee setk\u00e1me se, nebo co?<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

M\u00e1ma se m\u011b sna\u017e\u00ed poslat zp\u00e1tky do postele. Uvid\u00edme, jak to bude.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Okay. Z\u016fstanu doma.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Jako by se ti snad cht\u011blo n\u011bkdy do \u0161koly.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Pravda.<\/em><\/div>\n

\n

„Tome. Telefon pry\u010d. Sn\u011bz sn\u00eddani, vezmi si l\u00e9ky a jdi do postele,“ pok\u00e1rala jej Simone.<\/p><\/div>\n

„Myslel jsem, \u017ee chce\u0161, abych s Billem mluvil?“<\/div>\n
„To m\u016f\u017ee po\u010dkat, zlato. No tak, pot\u0159ebuje\u0161 j\u00edt zp\u00e1tky do postele.“<\/div>\n
„Skoro t\u011b ani nesly\u0161\u00edm, mami, moje dutiny,“ zak\u0148u\u010del Tom a polo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. To je d\u016fvod, pro\u010d bys m\u011bl vyp\u00edt trochu tohohle \u010daje,“ odpov\u011bd\u011bla mu Simone a Tom sly\u0161el, jak posunula keramick\u00fd hrnek p\u0159es cel\u00fd st\u016fl. „Pom\u016f\u017ee ti, slibuju.“<\/p>\n

Pon\u011bkud neochotn\u011b Tom sn\u011bdl sn\u00eddani a vzal si l\u00e9ky, pop\u00edjel u toho \u010daj. Str\u00e1vil asi p\u016fl hodiny k\u00fdch\u00e1n\u00edm a smrk\u00e1n\u00edm, dokud tlak v jeho hlav\u011b trochu nepolevil a neuvolnil mu u\u0161i. Kdy\u017e byl kone\u010dn\u011b schopn\u00fd d\u00fdchat, vr\u00e1til se do postele. Spal n\u011bkolik hodin, dokud nepot\u0159eboval op\u011bt l\u00e9ky. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti zavolal Billovi.<\/p>\n

„U\u017e je ti l\u00edp?“ Zeptal se Bill hned, jak p\u0159ijal hovor.<\/div>\n

„Trochu\u2026 zn\u00edm legra\u010dn\u011b?“<\/div>\n
„Trochu, jo.“<\/div>\n
„A ty jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
„No\u2026 mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli mluvit jen p\u0159es telefon. Mysl\u00edm, j\u00e1 nechci, abys byl nemocn\u00fd.“<\/div>\n
„Seru na to. Nesn\u00e1\u0161\u00edm telefony z d\u016fvodu, kter\u00fd bys nepochopil.“<\/div>\n
„Aha, no, um\u2026 chce\u0161 p\u0159ij\u00edt sem, nebo\u2026 mysl\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1. Asi jo. Dokonce i kdy\u017e tu m\u00e1ma nen\u00ed, po\u0159\u00e1d se doma c\u00edt\u00edm trochu klaustrofobicky. P\u0159ijdu.“<\/div>\n
„He – he – hep\u010d\u00ed\u00ed\u00ed\u00ed-!“ Tom k\u00fdchnul a ne\u0161\u0165astn\u011b pokra\u010doval, „p\u0159ij\u010f kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt. \u0158eknu m\u00e1m\u011b, \u017ee p\u0159ijde\u0161. I kdy\u017e\u2026“<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„No\u2026 to je jedno.“ Odpov\u011bd\u011bl Tom a zavrt\u011bl hlavou. Necht\u011bl p\u0159em\u00fd\u0161let o mo\u017enosti, \u017ee by to Simone nedovolila.<\/p>\n

Kdy\u017e zav\u011bsil, dovlekl se Tom do ateli\u00e9ru sv\u00e9 matky a sna\u017eil se chovat tak zdrav\u011b, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9. C\u00edtil se trochu sm\u011b\u0161n\u011b, oble\u010den\u00fd do dvou tri\u010dek a do dvou py\u017eamov\u00fdch kalhot, nemluv\u011b o obrovsk\u00e9 mikin\u011b. Dredy mu le\u017eely bez ladu a skladu na temeni hlavy. K tomu jeho bledost a tmav\u00e9, ospal\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 mu v\u016fbec nedod\u00e1valy zdrav\u00fd vzhled. P\u0159esto od matky dostal svolen\u00ed.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie I want to feel passion, I want to feel pain. I want to weep at the sound of your name. Come make me laugh, come make me cry\u2026 just make me feel alive.-Joey Lauren Adams Kdy\u017e Tom odch\u00e1zel z domu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3918","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3918","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3918"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3918\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3918"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3918"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3918"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}