{"id":3925,"date":"2014-06-15T18:00:00","date_gmt":"2014-06-15T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3912"},"modified":"2014-06-15T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-15T17:00:00","slug":"815-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/15\/815-37\/","title":{"rendered":"#815 37."},"content":{"rendered":"
autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
U ledu<\/p>\n

<\/strong> Bill se t\u0159\u00e1sl od hlavy a\u017e k pat\u011b a jeho tlukot srdce se podobal zb\u011bsil\u00e9mu bum bum bum<\/em>. Jeho vlastn\u00ed slova mu h\u0159m\u011bla v u\u0161\u00edch, obzvl\u00e1\u0161\u0165 ta posledn\u00ed, polkl nutk\u00e1n\u00ed zvracet. Polo\u017eil zrc\u00e1tko. „Nel\u00edb\u00ed se mi to,“ \u0159ekl a pod\u00edval se na Annu.<\/div>\n

„Co se ti nel\u00edb\u00ed?“ zeptala se, jako obvykle cht\u011bla, aby rozvedl to, co \u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Tohle,“ \u0159ekl. V\u011bd\u011bl, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 vypad\u00e1, jako\u017ee mu je \u0161patn\u011b. Bylo mu neuv\u011b\u0159iteln\u011b zle a slabo. „V\u0161echno. \u0158\u00edkat, \u017ee jsem nevinn\u00fd. Nel\u00edb\u00ed se mi to.“<\/div>\n
„Ty-„<\/div>\n
„Souhlasil jsem, \u017ee budu \u017e\u00e1dat o \u0161\u00edlenost,“ \u0159ekl, odstr\u010dil zrc\u00e1tko d\u00e1l. Bylo mu naprosto jasn\u00e9, \u017ee bude brzy zvracet. „Souhlasil jsem s t\u00edm, ale stejn\u011b jsem to ud\u011blal,<\/em> Anno. Nejsem nevinn\u00fd. Cht\u011bl jsem J\u00f6rga opravdu moc zab\u00edt, tak moc, \u017ee za to zaplatili dal\u0161\u00ed t\u0159i lid\u00e9.“<\/div>\n
„Je rozd\u00edl mezi t\u00edm b\u00fdt nevinn\u00fd a \u017e\u00e1dat o nevinnu,“ \u0159ekla Anna, d\u00edvala se na n\u011bj sv\u00fdm hlubok\u00fdm pohledem. „Jen chceme, aby ti zm\u00edrnili trest.“<\/p>\n

Bill pokr\u010dil jedn\u00edm ramenem. „Stejn\u011b m\u011b odsud nepust\u00ed,“ \u0159ekl. „Ne,“ dodal ost\u0159e, kdy\u017e Anna otev\u0159ela pusu. „V\u00edm, \u017ee chce\u0161, ale ne, zapome\u0148 na to. Tam na tom m\u00edst\u011b bych ze\u0161\u00edlel je\u0161t\u011b v\u00edc.“ Vzpom\u00ednal na to, jak\u00fd byl bl\u00e1zinec, kdy\u017e tam naposledy byl, na\u0161t\u011bst\u00ed tam nebyl moc dlouho. Tolik psychiatr\u016f, tolik pov\u00edd\u00e1n\u00ed, n\u011b\u017en\u00e9 a ch\u00e1pav\u00e9 hlasy, bled\u011b modr\u00e9 pokoje, byl si jist\u00fd, \u017ee kdyby ho tam znovu poslali, musel by chodit i na skupinov\u00e1 sezen\u00ed.<\/em> Billovi p\u0159ejel mr\u00e1z po z\u00e1dech, jen na to pomyslel. Kdyby \u0161el na m\u00edsto jako tohle, na\u0161el by si zp\u016fsob, jak se zab\u00edt mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b kreativn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e byly ty pomluvy.<\/div>\n

Anna t\u011b\u017ece vydechla a op\u0159ela se, netv\u00e1\u0159ila se moc souhlasn\u011b. Jemu to bylo jedno. On cht\u011bl z\u016fstat p\u0159\u00edmo tady.<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Jedin\u00e9 co chci, je jen\u2026 nej\u00edt do pekla.“ Zastavil. „OK?“<\/div>\n
Anna na\u0161pulila rty a p\u0159em\u00fd\u0161lela o tom. „Tak dlouho, dokud se n\u00e1m zase neztrat\u00ed\u0161,“ \u0159ekla nakonec a bylo jasn\u00e9, \u017ee s t\u00edm necht\u011bla souhlasit. „Pokud ano, m\u00e1m pr\u00e1vo t\u011b tam p\u0159ev\u00e9st proti tv\u00e9 v\u016fli.“<\/div>\n
„Plat\u00ed.“<\/div>\n
„Tomovi se to nebude l\u00edbit, jen abys v\u011bd\u011bl.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil, nevolnost zapomenuta. „Co jsme jako? Man\u017eel\u00e9?“ zeptal se trochu podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. „Je m\u016fj man\u017eel? M\u00e1 mi do toho co kecat? N\u011bco mu \u0159eknu a nejednou m\u00e1 nade mnou v\u0161echnu moc?“<\/div>\n
„Uklidni se, v\u00ed\u0161, \u017ee jsem to takhle nemyslela. Chci, aby ses mohl kontrolovat, ale ob\u010das to mus\u00ed\u0161 nechat j\u00edt.“<\/p>\n

Bill zalo\u017eil ruce a trochu se za\u0161klebil. Nev\u011bd\u011bl, co si myslet o tom, co se pr\u00e1v\u011b te\u010f d\u011blo. Byl zvykl\u00fd m\u00edt naprostou kontrolu nade v\u0161\u00edm a najednou se nem\u011bl \u010deho dr\u017eet. Nebyl si moc jist\u00fd, jak se to stalo, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee se mu to nel\u00edbilo. Samoz\u0159ejm\u011b, bylo dobr\u00e9 sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh kone\u010dn\u011b n\u011bkomu \u0159\u00edct, to nepop\u00edral, ale ze v\u0161ech stran se k n\u011bmu valila l\u00edtost, a to bylo n\u011bco, co se mu definitivn\u011b nel\u00edbilo. Nel\u00edbila se mu l\u00edtost a te\u010f, kdy\u017e se mu hlava pomalu vracela, si uv\u011bdomoval, jak divn\u011b mu z toho v\u0161eho bylo.<\/p>\n

Anna n\u011bjak vytu\u0161ila, co m\u00e1 na mysli. „M\u011bla bych \u0159\u00edct Tomovi, aby \u0161el dnes na noc dom\u016f?“<\/div>\n

Bill se kousal zevnit\u0159 do tv\u00e1\u0159e. Cht\u011bl \u0159\u00edct ano, ale tak\u00e9 cht\u011bl \u0159\u00edct ne. Co by se stalo, kdyby \u0159ekl ano? Co by se stalo, kdyby Anna \u0159ekla Tomovi, aby \u0161el dom\u016f? Bill necht\u011bl, aby se u\u017e nikdy<\/em> nevracel, jen cht\u011bl\u2026<\/div>\n
Co<\/em> cht\u011bl?<\/div>\n
„A mohl by se z\u00edtra vr\u00e1tit?“ navrhla a vid\u011bla, jak v\u00e1h\u00e1.<\/div>\n
Bill okam\u017eit\u011b p\u0159ik\u00fdvl. To byl kompromis, kter\u00fd dok\u00e1zal zvl\u00e1dnout. Kdyby te\u010f hned Toma vid\u011bl, nejsp\u00ed\u0161 by ho uhodil nebo by se znovu rozbre\u010del a necht\u011bl ani jedno z toho. Ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b u\u017e ude\u0159il spoustu lid\u00ed a bre\u010den\u00ed bylo n\u011bco, co necht\u011bl v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b opakovat.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak jo,“ \u0159ekla a to, jak se na n\u011bj d\u00edvala, Billovi \u0159eklo, \u017ee ho v hlav\u011b analyzuje; ka\u017ed\u00e1 jeho odpov\u011b\u010f, ka\u017ed\u00fd pohyb, ka\u017ed\u00fd mal\u00fd nerv\u00f3zn\u00ed n\u00e1znak; v\u0161echno to vid\u011bla. „M\u011bl bys pop\u0159em\u00fd\u0161let o sp\u00e1nku. A vezmi si pr\u00e1\u0161ky.“<\/div>\n
Bill si povzdychl a znovu p\u0159ik\u00fdvl. Byl si jist\u00fd, \u017ee tahle slova ho nikdy nep\u0159estanou unavovat. Jeho mysl byla dr\u017eena zcela pohromad\u011b pr\u00e1\u0161ky; nebylo hezk\u00e9 mu to neust\u00e1le p\u0159ipom\u00ednat.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Usnout netrvalo tak dlouho, jak si Bill myslel, \u017ee to trvat bude. Byly to t\u0159i vte\u0159iny, nic v\u00edc, nic m\u00ed\u0148. Nikdy se nec\u00edtil v\u00edc my\u0161lenkov\u011b zn\u00e1siln\u011bn\u00fd; bylo to, jako by se mu Anna nimrala v mozku ostr\u00fdmi \u017eelezn\u00fdmi ty\u010dinkami, hledala odhalen\u00e9 nervy, kter\u00e9 pos\u00edlaly elektrick\u00e9 \u0161oky do jeho cel\u00e9ho t\u011bla.<\/p>\n

Kdy\u017e se probudil, venku byla tma – to znamenalo, \u017ee spal opravdu dlouho nebo opravdu kr\u00e1tce. Zamrkal na strop, sna\u017eil se p\u0159ij\u00edt na to, jak dlouho to asi mohlo b\u00fdt.<\/div>\n

„Ahoj, jsi vzh\u016fru?“<\/div>\n
A\u0165 u\u017e byla slova vyslovena jakkoliv jemn\u011b, Bill vysko\u010dil z k\u016f\u017ee, hlavou trhl sm\u011brem k m\u00edstu, odkud to vy\u0161lo, a srdce se mu \u0161\u00edlen\u011b rozbu\u0161ilo.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem t\u011b vyd\u011bsit\u2026“<\/div>\n
Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a pomalu se postavil, trochu p\u0159i tom za\u00fap\u011bl. Nen\u00e1vid\u011bl, jak byl rozt\u011bkan\u00fd; jak paranoidn\u011b se choval. „Bo\u017ee, pot\u0159ebuju sprchu,“ zamumlal sp\u00ed\u0161 pro sebe ne\u017e k Tomovi. Vlasy m\u011bl tak mastn\u00e9 a zplihl\u00e9; p\u0159i\u0161lo mu to sp\u00ed\u0161 jako paruka ne\u017e jako jeho vlastn\u00ed vlasy. „Kolik je hodin?“<\/div>\n
Co tady Tom v\u016fbec d\u011blal? Ne\u0159ekla mu snad Anna, aby \u0161el dom\u016f?<\/div>\n
„Skoro \u010dty\u0159i r\u00e1no.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„Spal jsi p\u0159es dvacet \u010dty\u0159i hodin.“<\/div>\n
„Kurva.“ Bill nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee spal tak dlouho, ale to vysv\u011btlovalo, pro\u010d je tady Tom; u\u017e byl nejsp\u00ed\u0161 d\u00e1vno doma. Bill m\u011bl ale jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f; nem\u011bl by je pl\u00fdtvat sp\u00e1nkem. M\u016f\u017ee sp\u00e1t, a\u017e bude mrtv\u00fd. Proto\u017ee up\u0159\u00edmn\u011b, jak\u00fd soudce by v\u011b\u0159il tomu, co \u0159ekne, kdy\u017e to \u0159ekne po tak dlouh\u00e9 dob\u011b? Budou si myslet, \u017ee se jen sna\u017e\u00ed vylhat ze sv\u00e9ho trestu, jen je ukecat, aby ho nechali \u017e\u00edt. Ned\u011blal si nad\u011bje, ale to nemohl Tomovi ani Ann\u011b \u0159\u00edct. Anna si byla tak jist\u00e1, \u017ee to m\u016f\u017eou zvl\u00e1dnout a Tom byl tak rozhozen\u00fd, kdy\u017e to zjistil. Bill jim necht\u011bl ni\u010dit nad\u011bje.<\/p>\n

Pomalu se oto\u010dil, polo\u017eil nohy na zem a zvedl se.<\/div>\n

Tom vylet\u011bl na nohy, aby mu pomohl a pevn\u011b ho chytil za ruku, pomohl mu st\u00e1t rovn\u011b.<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal Bill a dal mu ruku pry\u010d, Tom ho beze slova pustil.<\/div>\n
„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ zeptal se Tom opatrn\u011b. „J\u00e1\u2026 Byl jsem po\u017e\u00e1d\u00e1n, abych ti dal\u2026“ otev\u0159el ruku a Bill se na n\u011bj letmo pod\u00edval, ne\u017e pr\u00e1\u0161ky p\u0159ijal a dal si je do pusy.<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl znovu, odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Um.“ Tom se podrbal na krku, odka\u0161lal si. „M\u016f\u017ee\u0161 se j\u00edt osprchovat, j\u00e1 po\u010dk\u00e1m.“<\/p>\n

Bill se na n\u011bj mohl jen st\u011b\u017e\u00ed pod\u00edvat. Ne kdy\u017e se tv\u00e1\u0159il takhle; tak ustaran\u011b a soust\u0159ed\u011bn\u011b. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu mu to p\u0159i\u0161lo jako r\u00e1no po sexu. V\u0161echno bylo venku, u\u017e nebylo nic, za co by se mohl schovat a Bill si p\u0159ipadal neuv\u011b\u0159iteln\u011b nah\u00fd. Oba dva kolem sebe chodili po \u0161pi\u010dk\u00e1ch a b\u00e1li se n\u011bco \u0159\u00edct nebo ud\u011blat, aby nezni\u010dili jejich u\u017e takhle nalomen\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed.<\/div>\n

„Jo.“ Bill se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edval. N\u011bco si uv\u011bdomil, i kdy\u017e byla jeho pam\u011b\u0165 mlhav\u00e1. Tom m\u011bl na sob\u011b to sam\u00e9 oble\u010den\u00ed jako p\u0159edev\u010d\u00edrem. „Pros\u00edm, \u0159ekni mi, \u017ees \u0161el dom\u016f, kdy\u017e jsem spal,“ \u0159ekl a Tom si odka\u0161lal, vypadal trochu hloup\u011b za v\u0161\u00ed tou starost\u00ed. „Bo\u017ee, ty se\u0161 prost\u011b\u2026“ Bill zavrt\u011bl hlavou. „Pro\u010d jsi z\u016fstal? Ne\u0159ekla ti snad Anna, \u017ee m\u00e1\u0161 j\u00edt? Taky by se ti hodila sprcha, v\u00ed\u0161. Nen\u00ed to tak, \u017ee bych um\u0159el, kdybys \u0161el dom\u016f, zat\u00edmco jsem spal.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil nad v\u00fdb\u011brem slov a Billovi bylo trochu zle z toho, \u017ee pou\u017eil to slovo na u<\/em>. „Necht\u011bl jsem t\u011b zase opustit,“ \u0159ekl Tom popravd\u011b a Bill sklopil pohled. Nev\u011bd\u011bl, jak se c\u00edtit nebo reagovat. M\u011bl by se na\u0161tvat? B\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd? Byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed mix. „Cht\u011bl jsem si b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee bude\u0161 v pohod\u011b. Stejn\u011b jsi spal, tak\u017ee jsem t\u011b nijak neru\u0161il\u2026“<\/p>\n

Pravda byla, \u017ee Tom nebyl celou dobu s Billem v cele. Anna mu \u0159ekla, \u017ee Bill souhlasil s t\u00edm, \u017ee p\u016fjde znovu k soudu, a \u017ee dokonce bude \u017e\u00e1dat o nevinnu kv\u016fli nep\u0159\u00ed\u010detnosti – o co\u017e m\u011bl \u017e\u00e1dat hned na za\u010d\u00e1tku. Tak\u017ee sedmdes\u00e1t procent \u010dasu, co Bill spal, Tom str\u00e1vil h\u00e1d\u00e1n\u00edm se s n\u00e1\u010deln\u00edkem a ostatn\u00edmi str\u00e1\u017en\u00edky, co tu m\u011bli n\u011bjakou autoritu, sna\u017eil se je p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby znovu otev\u0159eli Bill\u016fv p\u0159\u00edpad a vzali to k soudu, aby zv\u00e1\u017eili, co se tady d\u011bje.<\/div>\n

Nikdo nic nesl\u00edbil na sto procent, ale m\u011bli z\u00e1jem o pravdu, a to byl za\u010d\u00e1tek.<\/div>\n
Jestli soudce bude m\u00edt srdce, pak odvol\u00e1 trest smrti a Billa snad p\u0159evezou do psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debny, a tam to pro n\u011bj bude mnohem lep\u0161\u00ed, i kdyby ho m\u011bl Tom nav\u0161t\u011bvovat jen o n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edch hodin\u00e1ch. Alespo\u0148 by mohli Billa pustit, a\u017e na tom bude l\u00edp a a\u017e nebude pova\u017eov\u00e1n za nebezpe\u010dn\u00e9ho sob\u011b ani okol\u00ed.<\/p>\n

Bill zhluboka a dlouze vydechl. „No, jsem v pohod\u011b,“ \u0159ekl nakonec odm\u00edtav\u011b. Oto\u010dil se pry\u010d. Tom znal ten v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i, varovn\u00e9 sign\u00e1ly.<\/div>\n

„Ne,“ \u0159ekl a zavrt\u011bl hlavou. „Tohle ned\u011blej, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b uzav\u0159\u00edt venku.“<\/div>\n
Tom h\u00e1dal, \u017ee Bill m\u011bl pr\u00e1vo b\u00fdt trochu zmaten\u00fd, m\u011bl pr\u00e1vo necht\u00edt Toma v takov\u00e9 bl\u00edzkosti. Byl po\u0159\u00e1d na\u0161tvan\u00fd, unaven\u00fd a Tom se ho nebude sna\u017eit tla\u010dit do n\u011b\u010deho, na co je\u0161t\u011b nen\u00ed p\u0159ipraven\u00fd. Bylo to jen\u2026 byl v cele smrti. St\u00e1le to cel\u00e9 neodk\u00e1zal pobrat, i po bezpo\u010dtu hodin, kdy o tom mluvil s tolika r\u016fzn\u00fdmi lidmi. Jedin\u00e9 co cht\u011bl, bylo b\u00fdt u n\u011bj bl\u00edzko a omlouvat se mu t\u0159eba tis\u00edckr\u00e1t. Necht\u011bl u\u017e b\u00fdt pry\u010d.<\/p>\n

Bill se znovu zhluboka nadechl, nemohl myslet. „J\u00e1 jen\u2026 Pot\u0159ebuju\u2026“ Prostor, \u010das, hodn\u011b prostoru\u2026<\/em> „Pot\u0159ebuju sprchu,“ vydechl a \u0161el do koupelny. Bill nev\u011bd\u011bl, jak tohle d\u011blat; b\u00fdt takhle otev\u0159en\u00fd a ukazovat city. Nev\u011bd\u011bl jak; bylo mu divn\u011b a \u0161patn\u011b. Ne \u017ee by nebyl r\u00e1d, \u017ee je Tom zp\u00e1tky, byl jen\u2026 \u0161patn\u00fd. Pravda byla, \u017ee se nemohl Tomovi pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Po\u010dk\u00e1m.“<\/div>\n
„Jo.“<\/div>\n
Bill se odtamtud nemohl dostat tak rychle, jak by cht\u011bl, a zav\u0159el za sebou dve\u0159e, dlouze vydechl. Necht\u011bl, aby to bylo divn\u00e9, ale bylo, alespo\u0148 pro n\u011bj. V\u017edycky si u\u017e\u00edval moc, kterou m\u011bl nad lidmi, a te\u010f, bez tajemstv\u00ed, p\u0159ipadal si bezmocn\u00fd a nev\u011bd\u011bl, jak svou moc z\u00edskat zp\u00e1tky.<\/p>\n

Pro\u0161el kolem zrcadla, ani\u017e by se do n\u011bj pod\u00edval, a vylezl z trika a kalhot, hodil je do rohu. Byl na cest\u011b do sprchy, kdy\u017e sklopil zrak a v\u0161iml si n\u011b\u010deho st\u0159\u00edbrn\u00e9ho le\u017e\u00edc\u00edho pod t\u00edm. Klekl si a zvedl to.<\/div>\n

N\u00e1hrdeln\u00edk.<\/div>\n
Z\u00edral na to, na v\u0161echno, co to m\u011blo p\u0159edstavovat, pak ho odlo\u017eil na umyvadlo, nebyl schopn\u00fd se na n\u011bj u\u017e d\u00edvat. Bylo to te\u010f p\u0159esn\u011b jako jeho tetov\u00e1n\u00ed, jen vtip. Tom byl tady, ale slib, kter\u00fd mu dal, byl bezv\u00fdznamn\u00fd. Semknul zuby a ve\u0161el do sprchy, pustil si vodu, co nejv\u00edc horkou to \u0161lo, a zaklonil hlavu, nechal vodu, aby mu namo\u010dila vlasy. Nemohl si vzpomenout, \u017ee by se za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc sprchoval, a p\u0159em\u00fd\u0161lel, s pocitem pon\u00ed\u017een\u00ed, jestli mu n\u011bkdo pom\u00e1hal<\/em> se sprchovat. Z t\u00e9 my\u0161lenky se mu ud\u011blalo nevolno a sna\u017eil se na to nemyslet. Nemyslet na to.<\/div>\n
Bill si vzal \u0161ampon a dal si ho spoustu do dlan\u011b, nejsp\u00ed\u0161 p\u016flku lahvi\u010dky, mas\u00edroval si ho do vlas\u016f. Zav\u0159el o\u010di, kdy\u017e mu voda z vlas\u016f sm\u00fdvala mastnotu a \u0161p\u00ednu. Bylo to tak p\u0159\u00edjemn\u00e9, jako by ze sebe sm\u00fdval bl\u00e1znovstv\u00ed – pomyslel si s tich\u00fdm a temn\u00fdm sm\u00edchem. \u0160koda, \u017ee hork\u00e1 voda nemohla vydr\u017eet dost dlouho na to, aby to zvl\u00e1dla.<\/p>\n

O dvacet minut pozd\u011bji vylezl ze sprchy a vzal si ze \u017eidle ru\u010dn\u00edk, prosu\u0161il si s n\u00edm vlasy. Zachytil sv\u016fj pohled v zrcadle a pohledem si sjel po t\u011ble, a\u0165 u\u017e to cht\u011bl ud\u011blat nebo ne.<\/div>\n

„Zasran\u011b nechutn\u00fd,“ zamumlal a odvr\u00e1til pohled od vystupuj\u00edc\u00edch kost\u00ed a za\u0161edl\u00e9 k\u016f\u017ee. No, to je to, co dostanete, kdy\u017e nej\u00edte<\/em>, pomyslel si temn\u011b. Oto\u010dil se, o\u010dek\u00e1val tam n\u011bkde such\u00e9 oble\u010den\u00ed, ale ztuhl, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee si \u017e\u00e1dn\u00e9 nep\u0159inesl. „Sakra,“ zamumlal. Nemohl odsud odej\u00edt, ne kdy\u017e vypadal takhle. Kousal si do spodn\u00edho rtu, voda z vlas\u016f mu kapala na zem a nakonec trochu p\u0159idal na hlase. „Tome?“<\/div>\n
Odpov\u011b\u010f byla okam\u017eit\u00e1, jako by Tom \u010dekal, a\u017e ho zavol\u00e1. „Jo?“<\/div>\n
Bill se na chv\u00edli zastavil. „P\u0159ines mi pros\u00edm ze sk\u0159\u00ed\u0148ky n\u011bco na sebe.“ Ticho. „Hned.“<\/em><\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „U\u017e let\u00edm.“<\/p>\n

Bill zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku a \u010dekal; nel\u00edbilo se mu, jak dlouho to trvalo. Jako by ho Tom snad necht\u011bl obl\u00edknout jen do oran\u017eov\u00fdch kalhot a ko\u0161ile. Tom mu vyb\u00edral outfit<\/em>. Bill nakr\u010dil nos, ale ne\u0159ekl Tomovi, aby to ned\u011blal, proto\u017ee p\u0159eci jen nijak nespecifikoval, co chce.<\/div>\n

„Tohle nen\u00ed m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddka, pohni,“ zabru\u010del nakonec, chvilku p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se ozvalo za\u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e. Malinko se otev\u0159ely a pro\u0161la ruka s oble\u010den\u00edm, Bill si je vzal k sob\u011b a zav\u0159el dve\u0159e. Pod\u00edval se na to, co dostal, a sotva potla\u010dil za\u00fap\u011bn\u00ed. „Tome, tohle triko je b\u00edl\u00e9,“ \u0159ekl a sna\u017eil se nezn\u00edt, jako by si st\u011b\u017eoval, a zbytek v\u011bc\u00ed hodil na zem. U\u017e mu to bylo jedno. Te\u010f u\u017e ano.<\/div>\n
Ale b\u00edl\u00e1?<\/div>\n
„Jestli se ti to nel\u00edb\u00ed, m\u016f\u017eu naj\u00edt jin-„<\/div>\n
„Ne, je to v pohod\u011b,“ \u0159ekl Bill, u\u017e si to triko p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu. Pod\u00edval se dol\u016f a zvedl \u010dern\u00e9 boxerky, bylo mu divn\u011b z toho, \u017ee mu Tom vyb\u00edral spodn\u00ed pr\u00e1dlo. Cht\u011bl by p\u0159ij\u00edt s n\u011b\u010d\u00edm j\u00edzliv\u00fdm, n\u011b\u010d\u00edm vtipn\u00fdm, ale nic ho nenapadalo. Kdy\u017e nem\u011bl c\u00edl, ke kter\u00e9mu sv\u00fdm chov\u00e1n\u00edm cht\u011bl dosp\u011bt, bylo to, jako by chodil bezc\u00edln\u011b v kruz\u00edch. Nev\u011bd\u011bl, jak te\u010f s Tomem mluvit, nev\u011bd\u011bl, jak\u00fdm t\u00f3nem. Co od n\u011bj Tom \u010dekal? Co cht\u011bl, aby d\u011blal?<\/p>\n

Pod\u00edval se na kalhoty, n\u011bjak\u00e9 temn\u00e9 d\u017e\u00ednov\u00e9, je\u0161t\u011b v\u00edc zask\u0159\u00edpal zuby a zvedl je ze zem\u011b, rychle si je nat\u00e1hl. S \u00fa\u0161klebkem si v\u0161iml, \u017ee jsou mu trochu voln\u00e9 v pase, i kdy\u017e je na sob\u011b m\u011bl naposledy, kdy\u017e mu bylo \u0161estn\u00e1ct, tak\u017ee by mu te\u010f m\u011bly b\u00fdt maxim\u00e1ln\u011b men\u0161\u00ed.<\/div>\n

Urovnal si triko, nep\u0159\u00edtomn\u011b si p\u0159ejel prsty po \u017eebrech a zachv\u011bl se, rychle dal ruku pry\u010d. Odfrkl si, trochu ru\u010dn\u00edkem je\u0161t\u011b prohr\u00e1bl vlasy a projel je prsty. Alespo\u0148 te\u010f vypadal trochu podobn\u011b jako lidsk\u00e1 bytost; odpo\u010dat\u00fd, \u010dist\u00fd a oble\u010den\u00fd.<\/div>\n
Ne\u017e ode\u0161el, sebral z umyvadla \u0159et\u00edzek a dal si ho do kapsy od kalhot, pak otev\u0159el dve\u0159e. Nev\u011bd\u011bl, co s n\u00edm d\u011blat, ale vzal si ho k sob\u011b.<\/p>\n

Sna\u017eil se nevypadat divn\u011b, kdy\u017e \u0161el k posteli, pro\u0161el kolem Toma, kter\u00fd sed\u011bl u stolu. Nerozum\u011bl tomu; kam zmizela jeho sebejistota? To spole\u010dn\u011b se zdrav\u00fdm rozumem ztratil v\u0161echno<\/em>? Neztratil u\u017e dost<\/em>?<\/div>\n

Tom ho sledoval a Bill si toho byl moc dob\u0159e v\u011bdom; c\u00edtil na sob\u011b jeho o\u010di jako hork\u00fd radar.<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti,“ \u0159ekl Tom, sna\u017eil se prolomit to \u0161\u00edlen\u00e9 ticho. „B\u00edl\u00e1.“<\/div>\n
Bill sebou cuknul. Bylo to nucen\u00e9, a\u017e moc. „Tome\u2026“<\/div>\n
„Nen\u00ed to cel\u00e9 b\u00edl\u00e9, m\u00e1 to potisk.“<\/div>\n
„Pros\u00edm.“<\/div>\n
Tom vydechl. „Nev\u00edm, co \u0159\u00edct,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„No to j\u00e1 taky ne.“<\/p>\n

Ticho, kter\u00e9 na n\u011b dopadlo, bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9, \u017ee Bill cht\u011bl zal\u00e9zt do d\u00edry a u\u017e nikdy nevyl\u00e9zt. P\u0159edt\u00edm tu bylo ticho, ale nikdy ne takov\u00e9. Bill si p\u0159\u00e1l, aby byl schopn\u00fd k n\u011bmu p\u0159ij\u00edt, polo\u017eit si mu hlavu na rameno, ale n\u011bco ho zastavovalo. Sprcha mu pomohla v\u00edc, ne\u017e si myslel, mo\u017en\u00e1 v\u00edc ne\u017e sp\u00e1nek, p\u0159ipadal si o tolik \u010dist\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Nakonec promluvil s lehkou zdr\u00e1havost\u00ed Tom. „Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl?“<\/div>\n

Bill k n\u011bmu p\u0159es mokrou ofinu zvedl pohledy. Ol\u00edzl si rty a zeptal se: „Z\u016fstal bys?“ bylo to n\u011bco, na co se cht\u011bl zeptat u\u017e p\u0159edt\u00edm, ale neud\u011blal to, proto\u017ee a\u0165 u\u017e byla odpov\u011b\u010f jak\u00e1koliv, p\u0159i\u0161el by si pak jako hovno.<\/div>\n
Viditeln\u011b p\u0159ekvapen\u00fd jeho ot\u00e1zkou, Tom p\u0159ik\u00fdvl. „V\u00ed\u0161, \u017ee bych z\u016fstal,“ \u0159ekl a d\u00edval se na Billa s malou vr\u00e1skou na \u010dele, kter\u00e1 jasn\u011b \u0159\u00edkala, \u017ee si myslel, \u017ee by to m\u011bl Bill v\u011bd\u011bt.<\/div>\n
Bill zamrkal a zavrt\u011bl hlavou. „Nem\u016f\u017eu ti v\u011b\u0159it,“ \u0159ekl ti\u0161e, litoval, \u017ee se v\u016fbec ptal. „Sna\u017e\u00ed\u0161 se to na m\u011b hodit?“ v\u011bd\u011bl, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt o v\u011bcech v\u00edc otev\u0159en\u00fd, obzvl\u00e1\u0161t\u011b t\u00e9hle, ale to, co Tom \u0159\u00edkal, nebylo spravedliv\u00e9. Bill mluvil s Annou tak dlouho, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee nepot\u0159ebuje dal\u0161\u00ed v\u011bci, za kter\u00e9 by se m\u011bl c\u00edtit provinile.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem… Nemyslel jsem to-“ zakoktal se Tom, ale Bill ho p\u0159eru\u0161il.<\/div>\n
„To je fuk, Tome.“ Promnul si nosn\u00ed p\u0159ep\u00e1\u017eku; byl tak unaven\u00fd a za\u010d\u00ednala mu t\u0159e\u0161tit hlava. Zav\u0159el o\u010di a uv\u011bdomil si, \u017ee m\u00e1 dost. Do prdele s t\u00edm, \u017ee mu zb\u00fdv\u00e1 jen n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f, on u\u017e m\u011bl dost. Jeho hlava \u0159\u00edkala stop, jeho t\u011blo \u0159\u00edkalo stop – pot\u0159eboval pauzu. Pot\u0159eboval zp\u00e1tky racion\u00e1lnost a tohle nebyla cesta, jak toho dos\u00e1hnout.<\/p>\n

Zvednul se a p\u0159e\u0161el ke stolu. D\u00edval se Tomovi do o\u010d\u00ed, zat\u00edmco z kapsy vyt\u00e1hnul \u0159et\u00edzek. Cht\u011bl vypadat jist\u011b, a tak z obli\u010deje smazal v\u0161echny emoce. Polo\u017eil st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0161perk na st\u016fl a posunul ho k Tomovi. „Nezapome\u0148 tu tohle, a\u017e bude\u0161 odch\u00e1zet,“ \u0159ekl, udr\u017eel pohled.<\/div>\n

„Bille\u2026“ Tom za\u010dal vrt\u011bt hlavou, d\u00edval se na \u0159et\u00edzek a pak na n\u011bj s vykulen\u00fdm pros\u00edc\u00edm pohledem. „Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem-„<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Bill a couvl. „Nenu\u0165 m\u011b tohle d\u011blat.“ Zhluboka a rozt\u0159esen\u011b se nadechl, sb\u00edral ve\u0161kerou odvahu, kter\u00e1 mu zbyla. „Pot\u0159ebuju, pot\u0159ebuju\u2026“ zav\u0159el o\u010di, byl frustrovan\u00fd a zhluboka se nadechl nosem. „Pot\u0159ebuju s\u00e1m sebe zp\u00e1tky,“ dokon\u010dil a otev\u0159el o\u010di. „A prost\u011b nem\u016f\u017eu<\/em>\u2026 nem\u016f\u017eu to zvl\u00e1dnout, kdy\u017e jsi tady ty.“<\/p>\n

Tom sklopil pohled a p\u0159ik\u00fdvl. Postavil se, vzal \u0159et\u00edzek a dal si ho do kapsy. „Nebudu t\u011b do ni\u010deho nutit,“ \u0159ekl ti\u0161e a Bill tvrd\u011b bojoval za to, aby si udr\u017eel tv\u00e1\u0159. Tom si mo\u017en\u00e1 v\u0161iml t\u0159esu, mo\u017en\u00e1 ne, ka\u017edop\u00e1dn\u011b ale odch\u00e1zel pry\u010d.<\/div>\n

Bill m\u011bl srdce v krku.<\/div>\n
Z\u00e1mky na dve\u0159\u00edch cvakly, kroky se oz\u00fdvaly chodbou a Bill tu st\u00e1l v tichu, kter\u00e9 ho z\u00e1rove\u0148 zab\u00edjelo a t\u011b\u0161ilo.<\/div>\n
Jestli ud\u011blal spr\u00e1vnou v\u011bc, se teprve uvid\u00ed, ale pro te\u010f to bylo to jedin\u00e9, co pot\u0159eboval.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
Tomovi se poda\u0159ilo z\u00edskat svou pr\u00e1ci zp\u00e1tky, ale bylo to o fous. N\u00e1\u010deln\u00edk B\u00e4ckerov\u00e1 nebyla nad\u0161en\u00e1, ale Gordon j\u00ed zavolal a Tom si rad\u0161i necht\u011bl p\u0159edstavovat, co j\u00ed jeho otec \u0159ekl, \u017ee ji p\u0159esv\u011bd\u010dil, aby vzala jeho syna zp\u00e1tky. Tom to, \u017ee ho nechce zp\u00e1tky, moc dob\u0159e vid\u011bl v jej\u00edm obli\u010deji, kdy\u017e podepisoval smlouvu, ale nebyla schopn\u00e1 naj\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd p\u00e1dn\u00fd d\u016fkaz, \u017ee by on a Bill m\u011bli n\u011bjak\u00fd nevhodn\u00fd vztah. Nikdo nic nem\u011bl, dokonce ani Andreas. Dokonce ostatn\u00ed v\u011bzni na Billov\u011b podla\u017e\u00ed \u0159\u00edkali, \u017ee si na nich nev\u0161imli ni\u010deho divn\u00e9ho. Tom nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, odkud v\u0161echna ta podpora p\u0159ich\u00e1zela, ale na tom u\u017e stejn\u011b nez\u00e1le\u017eelo. Bill vystoupil z vlaku. Bill u\u017e to d\u00e1l necht\u011bl.<\/p>\n

Tom byl zp\u00e1tky u toho, \u017ee se na Billa d\u00edval zd\u00e1lky a bylo to nejsp\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b bolestiv\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby byl pry\u010d \u00fapln\u011b. Byl tam, v t\u00e9 sam\u00e9 m\u00edstnosti, ale Tom se ho nesm\u011bl dotknout nebo s n\u00edm mluvit.<\/div>\n

D\u00edval se na Billa, jak j\u00ed sv\u016fj ob\u011bd, st\u00e1le z\u016fst\u00e1val daleko od ostatn\u00edch. Tom si povzdychl. Bill se na n\u011bj ani jednou nepod\u00edval, dokonce i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee tam je.<\/div>\n
Byly to jen dva dny, ale dva dny te\u010f znamenaly mnoho.<\/div>\n
Jeho p\u0159\u00edpad byl vzat do p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed a byla \u0161ance, \u017ee p\u016fjde znovu k soudu. Kdyby ne\u2026<\/p>\n

„\u010cau.“<\/div>\n

Tom odtrhl o\u010di od Billa, vr\u00e1til se zp\u00e1tky do reality a k\u00fdvl na Georga.<\/div>\n
„Jak to jde?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 bude dal\u0161\u00ed soud,“ \u0159ekl a pod\u00edval se zp\u00e1tky na Billa.<\/div>\n
Georg se usm\u00e1l. „To je dob\u0159e.“ Chv\u00edli tam st\u00e1li a nemluvili, dokud se Georg nezeptal. „Tak\u017ee, co p\u0159esn\u011b \u0159ekl?“<\/div>\n
Tom vydechl a zavrt\u011bl hlavou. „N\u011bco o tom, \u017ee nen\u00ed schopn\u00fd se zlep\u0161it, kdy\u017e jsme pobl\u00ed\u017e j\u00e1. Nev\u00edm, co to znamen\u00e1, ale jo… to \u0159ekl.“<\/div>\n
Georg hluboce zamru\u010del a p\u0159ik\u00fdvl. „No, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 pravdu.“<\/div>\n
Tom se na n\u011bj pod\u00edval. „Jak?“<\/div>\n
Georg pokr\u010dil rameny a odvr\u00e1til pohled od v\u011bzn\u011b. „S\u00e1m jsi to \u0159ekl, zm\u011bnil jsi ho nebo n\u011bco. Je s tebou slab\u0161\u00ed.“<\/div>\n
Tom zamrkal „Tak\u017ee j\u00e1<\/em> m\u016f\u017eu za to, \u017ee je \u0161\u00edlen\u00fd,“ \u0159ekl a sklopil pohled. Bill mu u\u017e p\u0159edt\u00edm \u0159\u00edkal, \u017ee pot\u0159eboval siln\u011bj\u0161\u00ed pr\u00e1\u0161ky, ale \u0159\u00edkal, \u017ee to nen\u00ed kv\u016fli n\u011bmu. Mo\u017en\u00e1 bylo. Mo\u017en\u00e1 pro n\u011bj Tom nebyl v\u016fbec dobr\u00fd. Mo\u017en\u00e1 pro n\u011bj byl jen \u0161patn\u00fd. Bylo to matouc\u00ed. Ka\u017ed\u00fd \u0159\u00edkal, \u017ee Billa lep\u0161\u00ed a on s\u00e1m si to myslel, ale te\u010f se za\u010d\u00ednal c\u00edtit jinak. <\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jen pot\u0159ebuje naj\u00edt zlatou st\u0159edn\u00ed cestu,“ navrhl Georg. „V\u00ed\u0161\u2026 mezi-“ odka\u0161lal si a ud\u011blal opravdu \u0161patnou parodii na Billovo mra\u010den\u00ed. „A\u2026 t\u00edmhle.“ K\u00fdvl sm\u011brem k Billovi, ten se hrbil a hr\u00e1l si vidli\u010dkou s raj\u010daty.<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1 to smysl,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Douf\u00e1m, \u017ee za mnou p\u0159ijde, ne\u017e\u2026“ necht\u011bl to \u0159\u00edct; necht\u011bl na to ani myslet, ale byla to realita. Ale kdyby to nezvl\u00e1dli, necht\u011bl by, aby to mezi nimi skon\u010dilo takhle. Jestli tohle m\u00e1 b\u00fdt konec, pak bude muset Bill p\u0159ijmout jeho existenci.<\/p>\n

Nemohl set\u0159\u00e1st pocit, \u017ee pl\u00fdtv\u00e1 \u010dasem. Pl\u00fdtv\u00e1 \u010dasem prac\u00ed, pl\u00fdtv\u00e1 \u010dasem, kter\u00fd by mohl bu\u010f<\/em> tr\u00e1vit s Billem, nebo t\u00edm, \u017ee by se ho z toho sna\u017eil dostat. Ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f ud\u011blal v\u0161echno, co mohl, stejn\u011b tak i Anna. Te\u010f u\u017e bylo na jin\u00fdch, aby rozhodli o jejich osudu; bylo to jen v jejich rukou.<\/div>\n

Anna \u0159\u00edkala, \u017ee je velk\u00e1 pravd\u011bpodobnost, \u017ee se p\u0159\u00edpad znovu otev\u0159e. Ka\u017ed\u00fd byl zv\u011bdav\u00fd na to, pro\u010d se staly ty vra\u017edy, a tak to otev\u0159ou jen proto, aby uspokojili vlastn\u00ed zv\u011bdavost, kdyby to p\u0159eci jen nevy\u0161lo, p\u0159i\u0161el by na pl\u00e1n B, a kdyby bylo pot\u0159eba, tak i pl\u00e1n C a pokra\u010doval by tak a\u017e do konce abecedy. Bill nemohl um\u0159\u00edt, ne za jeho hl\u00eddky.<\/div>\n
Tom pohledem znovu zabloudil k v\u011bzni, naplnila ho touha. Cht\u011bl b\u00fdt tam, cht\u011bl b\u00fdt tam a znovu se sna\u017eit ho rozesm\u00e1t. V\u0161echno se zd\u00e1lo lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se Bill doopravdy usm\u00edval.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych m\u011bl p\u0159eci jen skon\u010dit?“ zeptal se a oto\u010dil se na sv\u00e9ho kolegu. „Chci \u0159\u00edct, je u\u017e lep\u0161\u00ed, mo\u017en\u00e1 jsem ud\u011blal, co jsem mohl a m\u011bl bych\u2026“<\/div>\n

Georg zvedl obo\u010d\u00ed. „\u010cekal na tebe p\u0159es m\u011bs\u00edc,“ \u0159ekl. „A ty nejsi schopn\u00fd po\u010dkat p\u00e1r dn\u00ed na n\u011bj?“<\/div>\n
„To\u2026 Tak to nen\u00ed\u2026“ \u0159ekl Tom pomalu, zavrt\u011bl hlavou, ale Georg m\u011bl pravdu. Pro\u010d byl dneska tak chytr\u00fd?<\/div>\n
Georg ho popl\u00e1cal po rameni a nechal ho o samot\u011b, c\u00edtil, \u017ee Tom pot\u0159ebuje chv\u00edli na p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
Tom se pod\u00edval zp\u00e1tky na Billa a m\u011bl pocit, \u017ee ho vid\u011bl d\u00edvat se pry\u010d, jako by se d\u00edval na Toma, ale nejsp\u00ed\u0161 si to jen p\u0159edstavoval.<\/p>\n

autor: BrokenMirror<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/a> <\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BrokenMirror U ledu Bill se t\u0159\u00e1sl od hlavy a\u017e k pat\u011b a jeho tlukot srdce se podobal zb\u011bsil\u00e9mu bum bum bum. Jeho vlastn\u00ed slova mu h\u0159m\u011bla v u\u0161\u00edch, obzvl\u00e1\u0161\u0165 ta posledn\u00ed, polkl nutk\u00e1n\u00ed zvracet. Polo\u017eil zrc\u00e1tko. „Nel\u00edb\u00ed se mi to,“ \u0159ekl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[563],"tags":[],"class_list":["post-3925","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-815-by-brokenmirror"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3925","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3925"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3925\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3925"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3925"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3925"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}