{"id":3928,"date":"2014-06-14T18:00:00","date_gmt":"2014-06-14T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3915"},"modified":"2014-06-14T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-14T17:00:00","slug":"scn11b-10-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/14\/scn11b-10-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 10. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Po skon\u010den\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed Bill rychle a otup\u011ble opustil budovu se srdcem v je\u0161t\u011b zoufalej\u0161\u00edm, t\u00e9m\u011b\u0159 havarijn\u00edm stavu. Nec\u00edtil pot\u0159ebu plakat ani b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd a frustrovan\u00fd. C\u00edtil se pr\u00e1zdn\u00fd, a to bylo \u017ealostn\u00e9. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak dlouho tohle bude trvat. Odm\u00edtl zkusit j\u00edt znova za Tomem, Tom mus\u00ed p\u0159ij\u00edt prvn\u00ed, ale p\u0159i tempu, v jak\u00e9m se v\u0161echny ty v\u011bci staly, se zd\u00e1lo, \u017ee se to nikdy nevy\u0159e\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Bille.“<\/div>\n

Byl to op\u011bt Andreas a d\u016frazn\u011b chytil Billa za z\u00e1p\u011bst\u00ed. To zp\u016fsobilo, \u017ee Bill vysko\u010dil, oto\u010dil se, ud\u011blal n\u011bkolik krok\u016f vzad a vyprostil ruku ze sev\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„Kurva, Andreasi?“ Nikdy se m\u011b znovu nedot\u00fdkej! Pro\u010d m\u011b nenech\u00e1\u0161 na pokoji?“<\/div>\n
„Bille – okay, po\u010dkej, po\u010dkej. J\u00e1 ne – jen si chci promluvit. Okay? J\u00e1\u2026“ Andreas se odml\u010del, promnul si ko\u0159en nosu a pokra\u010doval, „p\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o tom cel\u00fd den. Mysl\u00edm, \u017ee si mus\u00edme promluvit.“<\/div>\n
Bill se zamra\u010dil. „Nen\u00ed tady nic, o \u010dem bychom m\u011bli mluvit.“<\/div>\n
„Je tady hodn\u011b v\u011bc\u00ed k mluven\u00ed. O tom, co se stalo mezi n\u00e1mi, kde jsi byl a co se s tebou sakra d\u011bje.“<\/p>\n

Bill, kter\u00fd se absolutn\u011b nenach\u00e1zel v hovorn\u00e9 n\u00e1lad\u011b, se rozhl\u00e9dl po \u0161koln\u00edch pozemc\u00edch a zoufale hledal z\u00e1minku k tomu, aby s Andreasem mluvit nemusel. M\u00edsto toho na\u0161el p\u0159esn\u00fd opak, d\u016fvod k tomu, aby vyhov\u011bl Andreasov\u011b \u017e\u00e1dosti. Ten p\u0159i\u0161el v podob\u011b Toma, kter\u00fd st\u00e1l naproti are\u00e1lu u \u0161koln\u00ed br\u00e1ny a z\u00edral na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n

\n
A tak Bill souhlasil.<\/div>\n
\n

Sp\u00ed\u0161e \u0161okovan\u00fd jeho souhlasem, ale stejn\u011b tak pot\u011b\u0161en\u00fd, Andreas vedl Billa na sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto v are\u00e1lu \u0161koly, na lavi\u010dku, kter\u00e1 poskytovala jasn\u00fd v\u00fdhled do zahrady, je\u017e byla pravd\u011bpodobn\u00e9 na ja\u0159e a v l\u00e9t\u011b velmi kr\u00e1sn\u00e1, ale v zim\u011b byla pust\u00e1, bez \u017eivota a \u0161ediv\u00e1. Bill se posadil vedle n\u011bj, polo\u017eil ta\u0161ku na kolena a z\u00edral na sv\u00e1 kolena.<\/p>\n

„Bille, za prv\u00e9, to v\u0161echno, co se stalo p\u0159edt\u00edm\u2026 bylo to ode m\u011b sobeck\u00e9 a vyu\u017eil jsem t\u011b,“ \u0159ekl opatrn\u011b Andreas slova, kter\u00e1 si nacvi\u010doval cel\u00fd den. „J\u00e1 t\u011b\u2026 ne\u017e\u00e1d\u00e1m, abys mi odpustil nebo tak n\u011bco. Ale pokud si m\u00e1me promluvit, tak by tohle m\u011blo j\u00edt z cesty.“<\/div>\n

„Okay,“ Bill dokonce ani nep\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u011bcech, kter\u00e9 Andreas d\u011blal, u\u017e se o to p\u0159\u00edli\u0161 nestaral. N\u011bkter\u00e9 z nich se zd\u00e1ly a\u017e sm\u011b\u0161n\u00e9, kdy\u017e o nich Bill nyn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161lel. O jednoduch\u00fdch dotyc\u00edch na sv\u00fdch pa\u017e\u00edch nebo n\u00e1razech do jeho bok\u016f. Nebylo to nic \u0161patn\u00e9ho, ale Bill to st\u011b\u017e\u00ed toleroval. Bylo to tak, \u017ee Andreas jej posedle \u0161\u0165ouchal, dokud u n\u011bj nevyvolal n\u011bjakou reakci, a\u017e Billa vytla\u010dil z jeho z\u00f3ny pohodl\u00ed, dokud nevybuchnul. Byl to experiment a Andreas se jen sm\u00e1l.<\/p>\n

„Okay\u2026 tak\u017ee\u2026 kde jsi byl? A co se tam stalo, \u017ee jsi jin\u00fd? A co se ti stalo s rukou?“<\/div>\n

Bill si s podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdm povzdechem polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed, ne\u017e si pomalu zajel rukama do vlas\u016f.<\/div>\n
„\u0160v\u00fdcarsko. Byl jsem ve \u0160v\u00fdcarsku. J\u00e1\u2026“ Zhluboka se nadechl a zavrt\u011bl hlavou, sjel na lavi\u010dce trochu n\u00ed\u017e, ruce si zalo\u017eil za z\u00e1dy a vlasy mu spadly do obli\u010deje.<\/div>\n
„\u0160v\u00fdcarsko\u2026?“<\/div>\n
„Jo, tam jsem musel j\u00edt, abych\u2026 dostal l\u00e9\u010dbu.“<\/div>\n
„Ty\u2026 ty jsi p\u0159ijal l\u00e9\u010dbu?“ Andreas sledoval Billa s roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdma o\u010dima dlouhou chv\u00edli, nemohl tomu uv\u011b\u0159it, ale netrvalo dlouho, ne\u017e si spr\u00e1vn\u011b poskl\u00e1dal my\u0161lenky. „Pro Toma. Ud\u011blal jsi to kv\u016fli Tomovi, \u017ee?“ Zeptal se ti\u0161e. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a sklonil hlavu na kolena. „Oh, p\u00e1ni, Bille\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 no, mysl\u00edm, ty v\u00ed\u0161 pro\u010d. Oni\u2026 ud\u011blali pr\u016flom ve v\u00fdzkumu a\u2026 \u0159ekli mi to, kdy\u017e jsem byl v nemocnici.“<\/div>\n
„Kv\u016fli \u010demu?“<\/p>\n

Bill si op\u011bt polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed a pomalu vydechl. „To je dlouh\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Bo\u017ee, v\u0161echno, co se stalo, se tak zpackalo.“<\/div>\n

„Tak\u017ee\u2026 opravdu jsi to p\u0159ijal?“ Bill p\u0159ik\u00fdvl. „A te\u010f\u2026 c\u00edt\u00ed\u0161 v\u011bci?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „V\u0161echno krom\u011b bolesti.“<\/div>\n
„Jak je to mo\u017en\u00e9?“ Zeptal se Andreas zamra\u010den\u011b.<\/div>\n
„Je to zp\u016fsobem, jak\u00fdm vytvo\u0159ili l\u00e9\u010dbu\u2026 Za\u010dali stejn\u011b, jako to d\u011blali s l\u00e9\u010dbou pro nemoc CIPA, jeden sod\u00edkov\u00fd kan\u00e1l za druh\u00fd, ale pak jeden z v\u011bdc\u016f zm\u011bnil zp\u016fsob CIPA l\u00e9\u010dby tak, aby to postihlo v\u0161echny sod\u00edkov\u00e9 kan\u00e1ly, krom\u011b bolesti.“<\/div>\n
„A ta l\u00e9\u010dba trvala dva t\u00fddny?“<\/div>\n
„Jeden t\u00fdden l\u00e9\u010dba\u2026 a jeden t\u00fdden terapie,“ zamumlal Bill. Zn\u011bl naprosto vy\u010derpan\u011b.<\/p>\n

„A po\u0159\u00e1d se tak roz\u010diluje\u0161, kdy\u017e se t\u011b n\u011bkdo dotkne?“<\/div>\n

„\u2026 to je n\u011bco jin\u00e9ho.“<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 ty jsi v podstat\u011b zahodil n\u011bco, co byla velk\u00e1 \u010d\u00e1st tebe, kv\u016fli Tomovi. Kv\u016fli tomu pitomcovi, kter\u00fd na tebe sere.“<\/div>\n
„On zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor.“<\/div>\n
„Nezn\u00ed\u0161 moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.“<\/div>\n
„To nejsem.“ Bill se s povzdechem op\u0159el a zad\u00edval se na oblohu, ne\u017e pomalu zav\u0159el o\u010di. C\u00edtil kousav\u00fd chlad, kter\u00fd jej obklopoval, nep\u0159\u00edjemnou tvrdost lavi\u010dky i pohlazen\u00ed zimn\u00edho v\u00e1nku. „Nem\u00e1m pocit, jako bych ho te\u010f znal. On nen\u00ed\u2026 takov\u00fd. Ale to znamen\u00e1, \u017ee nen\u00ed tak lhostejn\u00fd, jak se sna\u017e\u00ed b\u00fdt\u2026 v\u016fbec to ned\u00e1v\u00e1 smysl.“<\/p>\n

„Ne\u2026 proto\u017ee ty v\u00ed\u0161, \u017ee mu to nen\u00ed lhostejn\u00e9, v\u00ed\u0161, \u017ee se st\u00e1le zaj\u00edm\u00e1. Spr\u00e1vn\u011b?“<\/div>\n

„Kurva, j\u00e1 nev\u00edm. Jen si p\u0159eju, aby tohle v\u0161echno mohlo\u2026 odej\u00edt pry\u010d.“<\/div>\n
„Nemluv takhle. Je\u017e\u00ed\u0161i, Bille, pro\u010d prost\u011b Tomovi ne\u0159ekne\u0161, co jsi pro n\u011bj ud\u011blal?“ Andreas to cht\u011bl v\u011bd\u011bt. Podle n\u011bj to byla nejjednodu\u0161\u0161\u00ed cesta ven. Jen to \u0159\u00edct Tomovi, zaplav\u00ed ho pocit viny a v\u0161e se naprav\u00ed.<\/div>\n
„On zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor. Nep\u016fjdu mu vybre\u010det m\u016fj zasran\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, aby se mnou zase mluvil. Mus\u00ed si s\u00e1m uv\u011bdomit, \u017ee se chov\u00e1 jako kret\u00e9n.“<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, na to, \u017ee ho z\u0159ejm\u011b miluje\u0161, o n\u011bm nemluv\u00ed\u0161 p\u0159\u00edli\u0161 hezky,“ pronesl Andreas samolib\u011b, ale jeho m\u00edrn\u00e9 pobaven\u00ed se prom\u011bnilo v m\u00edrn\u00e9 obavy, kdy\u017e sebou Billova hlava prudce trhla na stranu, aby se na n\u011bj mohl zamra\u010dit.<\/div>\n

„Co kurva? Nikdy jsem nic takov\u00e9ho ne\u0159ekl,“ procedil p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby a bylo t\u00e9m\u011b\u0159 uvol\u0148uj\u00edc\u00ed spat\u0159it op\u011bt jeho temperamentn\u00ed stranu.<\/div>\n
„No, \u0159ekl jsi, \u017ee by ses nezm\u011bnil jen tak kv\u016fli n\u011bkomu, proto\u017ee nikdo za to nest\u00e1l. Tom za to z\u0159ejm\u011b stoj\u00ed. A to je, sakra, u tebe zatracen\u011b velk\u00e1 v\u011bc.“<\/p>\n

Ta slova Billa zas\u00e1hla v\u00edce, ne\u017e si Andreas pravd\u011bpodobn\u011b uv\u011bdomoval. Pod\u00edval se na sv\u00e1 kolena, poslal Andreasovi zmaten\u00fd pohled a znovu se pod\u00edval na kolena. Dokonce ani s\u00e1m Bill do t\u00e9 doby ne zcela ch\u00e1pal z\u00e1va\u017enost sv\u00e9 ob\u011bti. Ob\u011btoval v\u0161e, celou svou podstatu, zp\u016fsob \u017eivota, kter\u00fd trval sedmn\u00e1ct a p\u016fl roku, kv\u016fli klukovi, kter\u00fd se na n\u011bj dokonce nedok\u00e1zal ani pod\u00edvat. Bill bez varov\u00e1n\u00ed vysko\u010dil na nohy, hodil si batoh na z\u00e1da a odch\u00e1zel pry\u010d.<\/p>\n

„Hej, po\u010dkej!“ Andreas za n\u00edm volal, ale nezvedl se z lavi\u010dky, nechal jej odej\u00edt. „Neud\u011blej n\u011bco hloup\u00e9ho\u2026“<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

„\u0158ekni mi, Tome, kde je Bill?“ Zeptal se Gordon nedbale sv\u00e9ho syna, rozhl\u00e9dl se, jako kdyby \u010dekal, \u017ee Bill najednou odn\u011bkud vysko\u010d\u00ed a ozn\u00e1m\u00ed svou p\u0159\u00edtomnost.<\/p><\/div>\n

„Bo\u017ee, bude se m\u011b na tohle po\u0159\u00e1d n\u011bkdo, kurva, pt\u00e1t?“ Vyk\u0159ikl Tom vztekle a pra\u0161til rukou do stolu, \u010d\u00edm\u017e oba rodi\u010de p\u0159ekvapil.<\/div>\n
„Tome\u2026!“ Necht\u011bl bys to zkusit znovu?“ pok\u00e1rala jej Simone, nicm\u00e9n\u011b zn\u011bla zmaten\u011b.<\/div>\n
„\u2026 mysl\u00edm, p\u0159eju si, aby se m\u011b v\u0161ichni p\u0159estali pt\u00e1t, kde je,“ \u0159ekl Tom dut\u011b. „U\u017e ani nen\u00ed pry\u010d, bo\u017ee.“<\/div>\n
„Lep\u0161\u00ed,“ \u0159ekla Simone opatrn\u011b. „A pro\u010d jsi vlastn\u011b ohledn\u011b Billa tak podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd?“<\/p>\n

Tom zast\u00e9nal a polo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Jestli se jej je\u0161t\u011b jednou n\u011bkdo zept\u00e1 na Billa, jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem, vytrh\u00e1 si v\u0161echny dredy, jeden po druh\u00e9m.<\/p>\n

„J\u00e1 ne\u2026 prost\u011b u\u017e nejsme p\u0159\u00e1tel\u00e9, tak je to,“ \u0159ekl Tom s kone\u010dnou platnost\u00ed a polknul na protest, kdy\u017e na n\u011bj jeho matka d\u00e1le tla\u010dila.<\/div>\n

„Tome, to je nejv\u011bt\u0161\u00ed hovadina, jakou jsem kdy sly\u0161ela. Jak to?“<\/div>\n
„Proto\u017ee, mami,“ zak\u0148u\u010del Tom, „nem\u00e1\u0161 tu\u0161en\u00ed, jak je t\u011b\u017ek\u00e9 b\u00fdt jeho p\u0159\u00edtelem!“<\/div>\n
„Oh, no no. Vypla\u010d mi \u0159eku, Tome, nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee to bude snadn\u00e9.“<\/div>\n
„Nic nev\u00ed\u0161.“ Obvinil ji Tom a tv\u00e1\u0159 mu potemn\u011bla, a\u010dkoliv byl vnit\u0159n\u011b p\u0159ekvapen\u00fd, \u017ee jeho matka nebyla pro jednou na jeho stran\u011b. Nedok\u00e1zal potla\u010dit hn\u011bv, kter\u00fd se mu za\u010dal va\u0159it v hrudi. Zd\u00e1lo se, \u017ee mu nikdo nerozum\u00ed.<\/p>\n

„Tome, zn\u00e1m Billa dost na to, abych v\u011bd\u011bla, \u017ee nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo ho takhle opustit. V\u00ed\u0161 v\u016fbec, pro\u010d odjel?“<\/div>\n

„Ne, ale kdyby na tom z\u00e1le\u017eelo, \u0159ekl by mi to, nebo by se pokusil mi to pov\u011bd\u011bt te\u010f!“<\/div>\n
„Ty bys to ud\u011blal, Tome, ale Bill nen\u00ed jako ty.“<\/div>\n
„Nen\u00ed ani jako ty.“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 jsem taky – okay, zapome\u0148 na to. Jen s t\u00edm uboh\u00fdm klukem promluv, proto\u017ee ty jen p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1\u0161, \u017ee Bill ode\u0161el na dva t\u00fddny pry\u010d z trucu. Nemysl\u00ed\u0161 si, \u017ee to, \u017ee ho ignoruje\u0161, mu ubli\u017euje?“<\/div>\n
„Jo, spr\u00e1vn\u011b! Mami, ty nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed. On nen\u00ed-„<\/div>\n
„Tome, poslouchej se! Jen se vymlouv\u00e1\u0161!“ vyk\u0159ikla Simone, obe\u0161la st\u016fl a postavila se tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 sv\u00e9mu synovi.<\/div>\n
„Nevymlouv\u00e1m,“ zavr\u010del Tom a ode\u0161el z kuchyn\u011b, ne\u017e mohla jeho matka \u0159\u00edct jedin\u00e9 slovo. Bill byl zp\u00e1tky u\u017e t\u0159i dny, jeho matka to v\u011bd\u011bla, cel\u00e1 \u0161kola to v\u011bd\u011bla. Tom cht\u011bl za\u0159vat na ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se ho ptal, kam Bill ode\u0161el. Jako by to, kurva, v\u011bd\u011bl!<\/p>\n

Tom odpochodoval do sv\u00e9ho pokoje, zabouchl za sebou dve\u0159e a vrhl se na postel. Byl tak vyto\u010den\u00fd z cel\u00e9 t\u00e9hle situace a na prchav\u00fd okam\u017eik pomyslel, jestli by mu skute\u010dn\u011b nezp\u016fsobovalo men\u0161\u00ed bolest s Billem promluvit a dostat se p\u0159es cel\u00fd tenhle zmatek. Slova jeho matky mu st\u00e1le visela v my\u0161lenk\u00e1ch a uv\u011bdomil si, \u017ee kdyby byl dobr\u00fd p\u0159\u00edtel, dal by Billovi \u0161anci. Jeho mysl byla zahalena zbab\u011blost\u00ed, a st\u00e1le je. Nestaral se o Billovy pocity. Prost\u011b u\u017e ani necht\u011bl.<\/p>\n

Byl skute\u010dn\u011b zbab\u011blec.<\/p>\n

P\u0159evalil se na bok a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak \u0161patn\u00e9 to mohlo b\u00fdt s jeho matkou. Povzdechl si a uc\u00edtil, jak jeho ruka na pokr\u00fdvce nahmatala mal\u00fd tuh\u00fd bod zaschl\u00e9 krve. Billovy krve. Tomovo srdce na mal\u00fd okam\u017eik pokleslo a uc\u00edtil malou \u0161petku l\u00edtosti, na jednu kr\u00e1tkou vte\u0159inu p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e ji vyhnal pry\u010d. Ve skute\u010dnosti, se c\u00edtil pr\u00e1zdn\u00fd.<\/p>\n

Ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e ve chv\u00edli, kdy se rozhodl j\u00edt sp\u00e1t a zapomenout na v\u0161echny sv\u00e9 probl\u00e9my v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f, ale jeho sny se v\u017edy sest\u00e1valy pouze z Billa. \u010c\u00edm v\u00edce se jej Tom sna\u017eil ignorovat, t\u00edm m\u00e9n\u011b se mu to da\u0159ilo. Tom na zaklep\u00e1n\u00ed neodpov\u011bd\u011bl a sly\u0161el, jak se dve\u0159e potichu otev\u0159ely. Pootev\u0159el jedno oko a uvid\u011bl svou matku, st\u00e1la ve dve\u0159\u00edch s rukama zalo\u017een\u00fdma a s nesouhlasn\u00fdm v\u00fdrazem v o\u010d\u00edch. Tom pevn\u011b zav\u0159el o\u010di, tenhle mat\u010din pohled nen\u00e1vid\u011bl v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho.<\/p>\n

„Tome,“ \u0159ekla ti\u0161e, a\u010dkoliv v jej\u00edm hlase byla st\u00e1le patrna napjatost. To zp\u016fsobovalo, \u017ee se Tom c\u00edtil hrozn\u011b. „Vysv\u011btli mi to. Vysv\u011btli mi, pro\u010d nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt promluvit s Billem.“<\/div>\n

„\u2026 j\u00e1 nev\u00edm, jestli m\u016f\u017eu,“ p\u0159iznal Tom ti\u0161e.<\/div>\n
„Tome, nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, jestli m\u016f\u017ee\u0161, nebo ne, pot\u0159ebuju to v\u011bd\u011bt. V\u00edm, \u017ee ud\u011blal spoustu v\u011bc\u00ed, \u017ee to zpackal. J\u00e1 to ch\u00e1pu. A to je p\u0159esn\u011b d\u016fvod, pro\u010d mu tohle nem\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat!“<\/div>\n
„Nehodl\u00e1m b\u00fdt jeho p\u0159\u00edtelem z l\u00edtosti.“<\/div>\n
„A nebude\u0161 ani jeho nep\u0159\u00edtelem ze zbab\u011blosti. Nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, jak moc jsem se v tob\u011b zklamala.“<\/p>\n

Tom frustrovan\u011b zast\u00e9nal a p\u0159itiskl svou tv\u00e1\u0159 do pol\u0161t\u00e1\u0159e. To bylo to posledn\u00ed, co cht\u011bl sly\u0161et, ale pr\u00e1v\u011b tohle jej kone\u010dn\u011b probudilo. Byl opravdu hrozn\u00fd zbab\u011blec. Co se stalo s jeho porozum\u00edm-Billovi-za-ka\u017edou-cenu postojem? Nebo s jeho zamilovanost\u00ed? Nebo sakra s \u010d\u00edmkoliv dal\u0161\u00edm? V\u0161e zakop\u00e1no ve zbab\u011blosti. Tom v t\u00e9hle chv\u00edli nen\u00e1vid\u011bl s\u00e1m sebe v\u00edc, ne\u017e jak moc p\u0159edst\u00edral, \u017ee nen\u00e1vid\u00ed Billa.<\/p>\n

„Nic v \u017eivot\u011b nen\u00ed jednoduch\u00e9, Tome, a udr\u017eet p\u0159\u00e1telstv\u00ed s n\u011bk\u00fdm, na kom ti z\u00e1le\u017e\u00ed, nen\u00ed o nic jednodu\u0161\u0161\u00ed. V\u00edm, \u017ee ho m\u00e1\u0161 r\u00e1d, Tome, a v\u00edm, \u017ee je v tom pravd\u011bpodobn\u011b mnohem v\u00edc, ne\u017e j\u00e1 asi v\u00edm. Ale mohl bys, pros\u00edm, pros\u00edm, promluvit s n\u00edm, kv\u016fli mn\u011b?“<\/div>\n

„On\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu,“ \u0159ekl Tom ne\u0161\u0165astn\u011b a pomalu se posadil. „On nen\u00ed – prost\u011b nebude, mami, nebude m\u011b poslouchat.“<\/div>\n
„Zkusil jsi to?“ Zeptala se Simone p\u0159ekvapen\u011b.<\/div>\n
„Ne, ale\u2026 v\u00edm to.“<\/div>\n
„Ne, nev\u00ed\u0161. Ne, dokud jsi s n\u00edm nepromluvil.“<\/div>\n
„On nen\u00ed – bo\u017ee, mami, on prost\u011b nic nec\u00edt\u00ed. Tak jak by m\u011b nemohl nen\u00e1vid\u011bt?“<\/div>\n
„Tome, to je nemo\u017en\u00e9. Pokud by nic nec\u00edtil, tak jsem si zatracen\u011b jist\u00e1, \u017ee by t\u011b nemohl ani nen\u00e1vid\u011bt.“<\/div>\n
„Ne, mami – doslova nic nec\u00edt\u00ed. Je to nemoc. A\u2026 je to zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9,“ povzdechl si a polo\u017eil obli\u010dej do dlan\u00ed. Zn\u011blo to uboze, dokonce i pro n\u011bj.<\/p>\n

„Po\u010dkej, ty mysl\u00ed\u0161\u2026 nemysl\u00ed\u0161 emoce?“<\/div>\n

Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Zdravotn\u00ed stav. Nem\u00e1 smysl pro dotek.“<\/div>\n
„Tak co tady sakra po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b d\u011bl\u00e1\u0161?“ Vylet\u011bla Simone nap\u016fl zmaten\u011b a nap\u016fl vztekle. Tom p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl, kdy\u017e o\u010dek\u00e1val n\u011bco jako soucit nebo pochopen\u00ed od sv\u00e9 matky, ale op\u011bt byl mimo.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„Tome, vypadni z tohohle domu a nevracej se, dokud nezkus\u00ed\u0161 v\u0161e, co je ve tv\u00fdch sil\u00e1ch, abys promluvil s Billem a op\u011bt se s n\u00edm sp\u0159\u00e1telil.“<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Po skon\u010den\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed Bill rychle a otup\u011ble opustil budovu se srdcem v je\u0161t\u011b zoufalej\u0161\u00edm, t\u00e9m\u011b\u0159 havarijn\u00edm stavu. Nec\u00edtil pot\u0159ebu plakat ani b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd a frustrovan\u00fd. C\u00edtil se pr\u00e1zdn\u00fd, a to bylo \u017ealostn\u00e9. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, jak dlouho tohle bude trvat. Odm\u00edtl<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3928","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3928","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3928"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3928\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3928"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3928"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3928"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}