{"id":393,"date":"2018-10-09T16:00:00","date_gmt":"2018-10-09T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=388"},"modified":"2018-10-09T16:00:00","modified_gmt":"2018-10-09T15:00:00","slug":"there-i-ll-be-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/10\/09\/there-i-ll-be-1\/","title":{"rendered":"There I’ll Be 1."},"content":{"rendered":"
autor: Ainee<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

M\u00e1m tady pro v\u00e1s novou pov\u00eddku od autorky jm\u00e9nem Ainee, od kter\u00e9 u\u017e jsem p\u0159ekl\u00e1dala pov\u00eddku Art Imitates Life, co\u017e je jedna z m\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch pov\u00eddek v\u016fbec, a tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m od n\u00ed bude l\u00edbit i tahle. Byla napsan\u00e1 v roce 2010 a m\u00e1 14 kapitol. V\u00edc k n\u00ed nem\u00e1m moc co \u0159\u00edct, v\u0161echno se dozv\u00edte postupn\u011b, a tak nechci nic prozrazovat dop\u0159edu. U\u017eijte si \u010dten\u00ed.<\/em><\/div>\n

Zuzu \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Tomovo probuzen\u00ed<\/strong><\/div>\n
\n

Slunce mu z\u00edralo do o\u010d\u00ed, a Tom hlasit\u011b zabru\u010del a p\u0159et\u00e1hl si p\u0159ikr\u00fdvku p\u0159es hlavu, aby skryl obli\u010dej p\u0159ed spaluj\u00edc\u00edmi paprsky sv\u011btla nach\u00e1zej\u00edc\u00edmi si cestu mezi z\u00e1v\u011bsy. Skv\u011bl\u00e9, pomyslel si. N\u00e1le\u017eit\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se mu B\u016fh vysm\u00edv\u00e1, zabo\u0159il hlavu hluboko do pol\u0161t\u00e1\u0159e. U\u017e t\u00fddny pr\u0161elo, a tak samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se muselo objevit slunce v den, kdy se probudil s kocovinou tak z\u00e1ke\u0159nou, \u017ee by mohla b\u00fdt navr\u017eena samotn\u00fdm \u010e\u00e1blem. N\u011bkde tam, pomyslel si Tom, se nach\u00e1zela velk\u00e1 bitva mezi dobrem a zlem a ob\u011b strany si vybraly jeho t\u011blo jako sv\u00e9 boji\u0161t\u011b.<\/p><\/div>\n

P\u0159evalil se, jak se pokou\u0161el obratn\u011b j\u00edt slunci z cesty, a do n\u011b\u010deho vrazil. Nebo sp\u00ed\u0161e do n\u011bkoho. V tom okam\u017eiku ten zm\u00edn\u011bn\u00fd n\u011bkdo hlasit\u011b vydechl a Tom byl najednou zcela vzh\u016fru, v\u0161echny my\u0161lenky na relaxuj\u00edc\u00ed r\u00e1no s libov\u00e1n\u00edm si v sebel\u00edtosti z jeho mysli zmizely. Nebyl s\u00e1m, a to bylo uv\u011bdom\u011bn\u00ed, na kter\u00e9 nebyl p\u0159ipraven\u00fd.<\/div>\n
\n

Popravd\u011b \u0159e\u010deno, probudit se v posteli s n\u011bk\u00fdm ciz\u00edm nebylo pro Toma a\u017e tak neobvykl\u00e9. Ale m\u011bl pravidlo nikdy si s sebou nikoho nep\u0159iv\u00e1d\u011bt dom\u016f, kdy\u017e pil. To prost\u011b nikdy nedopadlo dob\u0159e. V\u010dera v noci sv\u00e9 pravidlo o\u010dividn\u011b poru\u0161il, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee za to bude muset n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem zaplatit.<\/p><\/div>\n

Vykouknul zpod p\u0159ikr\u00fdvky a sna\u017eil se prohl\u00e9dnout si sv\u016fj v\u010derej\u0161\u00ed \u00falovek. Modlil se k Bohu, aby alespo\u0148 byla roztomil\u00e1. V\u017edycky nem\u011bl takov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed a c\u00edtil, jako by u\u017e za sv\u016fj \u017eivot z\u00edskal dostate\u010dn\u00fd pod\u00edl \u010darod\u011bjnic a transek. A proto to pravidlo o \u017e\u00e1dn\u00e9m aktivn\u00edm hled\u00e1n\u00ed b\u011bhem pit\u00ed. Nane\u0161t\u011bst\u00ed pro n\u011bj v\u0161ak k n\u011bmu byla oto\u010den\u00e1 z\u00e1dy a on vid\u011bl pouze dlouh\u00e9, \u010dern\u00e9 vlasy rozhozen\u00e9 po pol\u0161t\u00e1\u0159i. Divn\u00e9, pomyslel si, obvykle preferoval blond\u00fdny, r\u00e1no s nimi b\u00fdvaly mnohem men\u0161\u00ed pot\u00ed\u017ee. Stupidita m\u00e1 sv\u00e9 v\u00fdhody.<\/div>\n
\n

Zvedl se na loktech, aby si ji prohl\u00e9dl z v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, a omylem do n\u00ed p\u0159itom drcnul, a\u017e se zavrt\u011bla. Nep\u0159eto\u010dila se \u00fapln\u011b, ale dostate\u010dn\u011b na to, aby si Tom mohl ud\u011blat lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu o jej\u00edm vzhledu. To, co uvid\u011bl, ho zm\u00e1tlo a lehce \u0161okovalo. Tuhle holku si vybral?<\/p><\/div>\n

Nebylo to tak, \u017ee by nebyla hezk\u00e1, to v\u016fbec ne. Dalo by se \u0159\u00edct, \u017ee byla sv\u00fdm zp\u016fsobem a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hezk\u00e1. Porcel\u00e1nov\u00e1 k\u016f\u017ee, pln\u00e9 \u010derven\u00e9 rty, dlouh\u00e9 tmav\u00e9 \u0159asy odpo\u010d\u00edvaj\u00ed na jej\u00edch vysok\u00fdch l\u00edcn\u00edch kostech a hedv\u00e1bn\u011b \u010dern\u00e9 vlasy. Pohl\u00e9dl dol\u016f na jej\u00ed t\u011blo, nyn\u00ed pouze zpola p\u0159ikryt\u00e9. Dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 kon\u010detiny, a p\u0159ekvapiv\u011b celkem ploch\u00fd hrudn\u00edk. Tom se u\u017e podruh\u00e9 toho r\u00e1na zarazil, obvykle \u0161el pro d\u00edvky s velk\u00fdm hrudn\u00edkem.<\/div>\n
\n

I p\u0159esto byla kr\u00e1sn\u00e1, to musel p\u0159ipustit, a ta ml\u00e9\u010dn\u011b porcel\u00e1nov\u00e1 poko\u017eka pros\u00edc\u00ed o dotek byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 l\u00e1kav\u00e1. Nat\u00e1hl t\u0159esouc\u00ed se ruku, aby p\u0159es ni p\u0159ejel prsty, pot\u0159eboval ji c\u00edtit na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Jen sotva se j\u00ed dotkl, kdy\u017e otev\u0159ela o\u010di a vzhl\u00e9dla k n\u011bmu velk\u00fdma, fascinuj\u00edc\u00edma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. P\u0159ipravila jej o dech. Ale ze v\u0161eho nejv\u00edc mu n\u011bkoho p\u0159ipom\u00ednala. Byla men\u0161\u00ed, star\u0161\u00ed a \u017eenskou verz\u00ed Tomovy \u0161estilet\u00e9 posedlosti. Ta d\u00edvka le\u017e\u00edc\u00ed vedle n\u011bj, koupaj\u00edc\u00ed se ve slune\u010dn\u00edm svitu a s p\u00e1rem zlat\u00fdch o\u010d\u00ed pevn\u011b up\u0159en\u00fdmi na n\u011bj, byla v\u011brnou kopi\u00ed Billa.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Tom si zalo\u017eil ruce v kl\u00edn\u011b a intenzivn\u011b na n\u011b z\u00edral. O \u010dem to, sakra, cel\u00e9 bylo? Bezmy\u0161lenkovit\u011b si za\u010dal pohr\u00e1vat s lemem sv\u00e9ho obrovsk\u00e9ho tri\u010dka, zat\u00edmco se sna\u017eil ut\u0159\u00eddit v\u0161echny my\u0161lenky, kter\u00e9 mu poletovaly hlavou v jednom velk\u00e9m chaosu. Nedok\u00e1zal jasn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let. Vzduch tam byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 t\u011b\u017ek\u00fd a bylo tam moc lid\u00ed, aby se mohl na cokoliv soust\u0159edit. Bo\u017ee, jak jen nen\u00e1vid\u011bl rann\u00ed metro!<\/p><\/div>\n

Tom vzal na v\u011bdom\u00ed, \u017ee metro je nezbytnost pro rann\u00ed doj\u00ed\u017ed\u011bn\u00ed do pr\u00e1ce z jeho bytu, a tak se to nau\u010dil tolerovat, ale dnes jej to vylo\u017een\u011b sralo. Pro\u010d v\u0161ichni ti lid\u00e9 museli b\u00fdt ve stejn\u00e9m voze jako on? Zatracen\u011b, p\u0159\u00e1l si, aby se pro dne\u0161ek v\u0161ichni rozhodli si p\u0159ispat a on tak mohl z\u00edskat trochu zasran\u00e9ho m\u00edru a klidu, a kysl\u00edku k p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
Sna\u017eil se zam\u011b\u0159it na n\u011bco, cokoliv jin\u00e9ho ne\u017e na Billa, od chv\u00edle, kdy do toho metra nastoupil, ale naprosto selh\u00e1val. P\u0159edstava osmn\u00e1ctilet\u00e9ho Billa ot\u00e1\u010dej\u00edc\u00edho se k n\u011bmu z\u00e1dy a nadobro odch\u00e1zej\u00edc\u00edho z jeho \u017eivota byla nav\u017edy vtisknut\u00e1 do jeho pam\u011bti. To krut\u00e9 probuzen\u00ed z dne\u0161n\u00edho r\u00e1na mu v\u0161echny vzpom\u00ednky na Billa najednou p\u0159ivolalo zp\u00e1tky a ty mu kompletn\u011b zamotaly hlavu.<\/div>\n
\n

S t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem se vzdal p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a vzhl\u00e9dl, aby si prohl\u00e9dl sv\u00e9 spolucestuj\u00edc\u00ed. Na v\u0161ech stran\u00e1ch byli znud\u011bn\u00ed lid\u00e9 vypadaj\u00edc\u00ed v depresi a\u017e do bodu k pom\u00fd\u0161len\u00ed na sebevra\u017edu. Pro\u010d n\u011bkdy nejezdili metrem i \u0161\u0165astn\u00ed, usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se lid\u00e9, p\u0159em\u00fd\u0161lel s nez\u00e1jmem.<\/p><\/div>\n

Pouze jeden \u010dlov\u011bk zaujal jeho pozornost, a\u017e se jeho o\u010di na m\u00edst\u011b zastavily. Hlava, jen sotva viditeln\u00e1 skrz dav, Toma p\u0159inutila nat\u00e1hnout krk pro lep\u0161\u00ed v\u00fdhled. N\u011bkdo vysok\u00fd a \u010dernovlas\u00fd se op\u00edral hlavou o jednu z ty\u010d\u00ed a vypadal velmi zamy\u0161len\u011b. Vlastn\u011b kdy\u017e se pod\u00edval po\u0159\u00e1dn\u011bji, uv\u011bdomil si, \u017ee ta osoba vypadala p\u0159esn\u011b tak, jako se c\u00edtil on s\u00e1m. S kocovinou a s du\u0161evn\u00ed sra\u010dkou v hlav\u011b, a\u010dkoliv ona u toho vypadala daleko elegantn\u011bji. Tom usoudil, \u017ee to mus\u00ed b\u00fdt \u017eena, a\u010dkoliv si po n\u011bkolik minut byl velmi nejist\u00fd. Byla p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b vysok\u00e1.<\/div>\n
\n

Ve skute\u010dnosti byla omra\u010duj\u00edc\u00ed. Tom na ni z\u00edral, na jej\u00ed dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 vlasy propleten\u00e9 s \u010dern\u00fdmi a b\u00edl\u00fdmi dredy, kter\u00e9 zakr\u00fdvaly v\u011bt\u0161inu jej\u00ed tv\u00e1\u0159e. Pouze pln\u00e9 \u010derven\u00e9 rty, lehce pootev\u0159en\u00e9, byly viditeln\u00e9. \u010celem se dot\u00fdkala ty\u010de, o kterou se t\u011b\u017ece op\u00edrala. P\u0159es dav opravdu nemohl vid\u011bt jej\u00ed t\u011blo, ale pokud mohl soudit podle jej\u00edch prst\u016f, musela b\u00fdt celkem \u0161t\u00edhl\u00e1. M\u011bla dlouh\u00e9, \u0161t\u00edhl\u00e9 a delik\u00e1tn\u00ed prsty s \u010dernob\u00edl\u00fdm lakem na nehty a jej\u00ed k\u016f\u017ee m\u011bla n\u00e1dhernou alabastrovou barvu. Jak pevn\u011b sv\u00edrala ty\u010d, jej\u00ed prsty byly je\u0161t\u011b bled\u0161\u00ed. H\u00e1dal, \u017ee se o ty\u010d op\u00edr\u00e1 celou svou vahou a ta my\u0161lenka jej p\u0159inutila se usm\u00edvat. Alespo\u0148 nebyl s\u00e1m, kdo m\u011bl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9 r\u00e1no. Jej\u00ed pa\u017ee a ramena byly zakryt\u00e9 \u010dern\u00fdm svetrem s \u0161irok\u00fdmi ruk\u00e1vy a kolem krku j\u00ed viselo n\u011bkolik n\u00e1hrdeln\u00edk\u016f.<\/p><\/div>\n

Tom na tu kr\u00e1sku n\u011bkolik okam\u017eik\u016f z\u00edral, a pot\u00e9 s\u00e1m sebe polekal, kdy\u017e se hlasit\u011b rozesm\u00e1l, a\u017e si od okoln\u00edch lid\u00ed vyslou\u017eil n\u011bkolik zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pohled\u016f. Tohle u\u017e bylo toho dne podruh\u00e9, kdy \u010delil osob\u011b \u017eensk\u00e9ho pohlav\u00ed podobn\u00e9 Billovi. K \u010dertu, kdyby nebylo toho, \u017ee ji osobn\u011b posadil do tax\u00edku, mohl by p\u0159\u00edsahat, \u017ee se d\u00edv\u00e1 na svou posledn\u00ed zn\u00e1most na jednu noc, a\u017e na to, \u017ee tahle byla trochu m\u00e9n\u011b \u017eensk\u00e1. D\u00edvka sv\u00edraj\u00edc\u00ed ty\u010d m\u011bla definitivn\u011b \u0161ir\u0161\u00ed ramena a byla statn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e to delik\u00e1tn\u00ed stvo\u0159en\u00ed v jeho posteli.<\/div>\n
\n

Tom t\u00e9m\u011b\u0159 n\u00e1siln\u011b zavrt\u011bl hlavou a vyslou\u017eil si tak druh\u00e9 kolo zvl\u00e1\u0161tn\u00edch pohled\u016f. V\u0161echny tyhle Billovy klony mu v\u00e1\u017en\u011b motaly hlavu a on se pot\u0159eboval dostat pry\u010d. D\u00edkybohu, \u017ee se bl\u00ed\u017eila jeho zast\u00e1vka.<\/p><\/div>\n

Po schodech z metra skoro b\u011b\u017eel. Uv\u011bdomil si, \u017ee pot\u0159ebuje \u010dist\u00fd vzduch, aby si pro\u010distil hlavu, a vzduch v podzem\u00ed byl p\u0159\u00edli\u0161 pra\u0161n\u00fd a dusiv\u00fd. U\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 na povrchu, kdy\u017e usly\u0161el n\u011bkoho hlasit\u011b zakl\u00edt, a rychle se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno, aby se pod\u00edval, co se stalo. Ta tmavovlas\u00e1 kr\u00e1ska z metra m\u011bla pot\u00ed\u017ee udr\u017eet balanc n\u011bkde uprost\u0159ed schodi\u0161t\u011b. Na okam\u017eik se zastavil a doufal, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku. Na\u0161t\u011bst\u00ed znovu na\u0161la svou rovnov\u00e1hu a on vydechl vzduch, o kter\u00e9m ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee ho zadr\u017eoval. Je v po\u0159\u00e1dku, pomyslel si, a \u00falevn\u011b se zhluboka nadechl.<\/div>\n
S \u00fasm\u011bvem p\u0159ekro\u010dil posledn\u00ed dva schody jedn\u00edm velk\u00fdm krokem, a kone\u010dn\u011b na\u0161el s\u00e1m sebe zalit\u00e9ho sluncem. Mo\u017en\u00e1, \u017ee tento den nakonec nebude tak \u0161patn\u00fd, pomyslel si a zazubil se. Rychle p\u0159e\u0161el ulici, zabo\u010dil za roh a vydal se k obchodu s hudebninami. A\u017e kdy\u017e u\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 tam, do\u0161lo mu, \u017ee s d\u00edv\u010din\u00fdm hlasem bylo n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, kdy\u017e zaklela. Byl docela hlubok\u00fd, nebo ne?<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom hlasit\u011b vzdychl a op\u0159el se o pult, lokty si zap\u0159el o desku a rukama si podep\u0159el bradu. Den rozhodn\u011b nepokra\u010doval tak, jak doufal. Za\u010dalo to Gustavem, otravn\u00fdm obchodn\u00edm mana\u017eerem, kter\u00fd mu vynadal, \u017ee p\u0159i\u0161el pozd\u011b. Tom se chab\u011b pokusil zap\u016fsobit na Gustavovu vnit\u0159n\u00ed str\u00e1nku sukni\u010dk\u00e1\u0159e t\u00edm, \u017ee mu pov\u011bd\u011bl o sv\u00e9 jednono\u010dn\u00ed zn\u00e1mosti, kter\u00e1 odm\u00edtala odej\u00edt. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by nikdy nep\u0159iznal pravdu, \u017ee on byl ten, kdo ji necht\u011bl nechat odej\u00edt. Nemohl si pomoct, tak stra\u0161n\u011b moc se podobala Billovi! Ale jeho pl\u00e1n dokonale selhal a vyslou\u017eil si jen dal\u0161\u00ed pok\u00e1r\u00e1n\u00ed za to, \u017ee je nezodpov\u011bdn\u00fd d\u011bvka\u0159, jak to Gustav v\u00fdmluvn\u011b podal.<\/p><\/div>\n

Obchody \u0161ly pomalu, a tak si to Gustav kompenzoval t\u00edm, \u017ee nutil Toma d\u011blat v\u0161echny r\u016fzn\u00e9 posran\u00e9 pr\u00e1ce. Te\u010f jej cel\u00e9 t\u011blo bolelo ze v\u0161eho toho zved\u00e1n\u00ed, p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed a \u010di\u0161t\u011bn\u00ed, hlava mu t\u0159e\u0161tila a zav\u00edrac\u00ed doba byla st\u00e1le v nedohlednu. Tom ti\u0161e zaklel a u\u017e\u00edval si tu vz\u00e1cnou chvilku klidu a m\u00edru. V\u011bd\u011bl, \u017ee skon\u010d\u00ed v okam\u017eiku, kdy se uk\u00e1\u017ee Gustav.<\/div>\n
\n

Tom nechal sv\u00e9 o\u010di potulovat po obchod\u011b. Miloval tohle m\u00edsto, opravdu ano, ale to p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kv\u016fli kytar\u00e1m. S \u00fasm\u011bvem kouknul k v\u00fdloze, kde byla vystaven\u00e9 jeho obl\u00edben\u00e1 gibsonka. Jednoho dne, pomyslel si, ta kr\u00e1ska bude jeho. Hled\u011bl na ni, jako by byl n\u011bjakou dobu zhypnotizovan\u00fd, a myslel na okam\u017eik, kdy poprv\u00e9 zahr\u00e1l na svou vlastn\u00ed kytaru Billovi. Ti\u0161e se p\u0159i t\u00e9 vzpom\u00ednce rozesm\u00e1l i tomu, jak, navzdory skute\u010dnosti, \u017ee jeho hran\u00ed bylo dost chab\u00e9, nikdy d\u0159\u00edve ani nikdy pot\u00e9 nevid\u011bl Billa tak \u0161\u0165astn\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Jak jeho o\u010di znovu zaost\u0159ily a jeho mysl se vr\u00e1tila z minulosti do p\u0159\u00edtomnosti, v\u0161iml si, \u017ee n\u011bkdo stoj\u00ed venku p\u0159ed v\u00fdlohou a hled\u00ed dovnit\u0159. Ne, ne n\u011bkdo, uv\u011bdomil si rychle, ale ta d\u00edvka nebo kluk, u\u017e si opravdu nebyl jist\u00fd, z metra! Ani\u017e by nad t\u00edm pop\u0159em\u00fd\u0161lel, Tom obe\u0161el pult a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Pro\u010d, to nev\u011bd\u011bl. M\u011bl jen pocit, \u017ee mus\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el ven, ona nebo on u\u017e byl pry\u010d. Hlasit\u011b zaklel, vlo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed a z \u010dist\u00e9 frustrace zavr\u010del.<\/div>\n
\n

Zevnit\u0159 obchodu zaslechl zn\u00e1m\u00fd hlas. „Tr\u00fcmpere, sna\u017e\u00ed\u0161 se zni\u010dit dobrou reputaci obchodu schv\u00e1ln\u011b, nebo jsi prost\u011b jen pitom\u00fd? D\u011bs\u00ed\u0161 a odh\u00e1n\u00ed\u0161 z\u00e1kazn\u00edky! Te\u010f p\u0159esu\u0148 sv\u016fj b\u00eddn\u00fd zadek sem, m\u00e1m pro tebe pr\u00e1ci, ta se ti bude l\u00edbit.“<\/p><\/div>\n

Tom hlasit\u011b zast\u00e9nal a od\u0161oural se zp\u00e1tky dovnit\u0159.<\/div>\n
A\u0165 u\u017e t\u00edm Gustav myslel cokoliv, on si byl jist\u00fd jednou v\u011bc\u00ed, rozhodn\u011b se mu to l\u00edbit nebude<\/em>.“<\/p>\n

autor: Ainee<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainee M\u00e1m tady pro v\u00e1s novou pov\u00eddku od autorky jm\u00e9nem Ainee, od kter\u00e9 u\u017e jsem p\u0159ekl\u00e1dala pov\u00eddku Art Imitates Life, co\u017e je jedna z m\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch pov\u00eddek v\u016fbec, a tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m od n\u00ed bude l\u00edbit i tahle. Byla<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[707],"tags":[],"class_list":["post-393","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-there-i-ll-be"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/393","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=393"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/393\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=393"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=393"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=393"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}