{"id":3935,"date":"2014-06-11T18:00:00","date_gmt":"2014-06-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3922"},"modified":"2014-06-11T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-11T17:00:00","slug":"scn11b-10-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/11\/scn11b-10-1-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 10. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
To be forgotten is worse than death.<\/em>
-Freya Crescent<\/p>\n

<\/div>\n

„Domov, sladk\u00fd domov,“ povzdechl si Bill pro sebe, kdy\u017e se\u0161el dol\u016f. D\u016fm byl podivn\u011b tich\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e1 Jutta nebyla nikde kolem a J\u00f6rg musel doj\u00ed\u017ed\u011bt daleko do pr\u00e1ce, tak\u017ee Bill jej ob\u010das jen sotva zahl\u00e9dl. Bylo pond\u011bl\u00ed, a to znamenalo, \u017ee m\u011bl j\u00edt kone\u010dn\u011b do \u0161koly. Byl pry\u010d d\u00e9le, ne\u017e dokonce p\u0159edt\u00edm chodil do \u0161koly a doufal, \u017ee by mohl se v\u0161\u00edm za\u010d\u00edt znova.<\/p>\n

Pot\u00e9, co si opl\u00e1chl jablko, hodil si ta\u0161ku p\u0159es rameno a zam\u00ed\u0159il ven. J\u00f6rg odjel u\u017e brzy r\u00e1no a Bill jej ani nevid\u011bl. Nemohl si pomoct, ale p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 to te\u010f, po dvou t\u00fddnech, bude. Nem\u011bl \u0161anci komukoliv \u0159\u00edct, \u017ee odj\u00ed\u017ed\u00ed, a Tom zni\u010dil jedin\u00fd okam\u017eik, kdy se to mohl dozv\u011bd\u011bt. Bill nev\u011bd\u011bl, jestli za to mohl b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd. Nebyl schopen ho jak\u00fdmkoliv zp\u016fsobem kontaktovat, posledn\u00ed dva t\u00fddny byly ty nejv\u00edc stresuj\u00edc\u00ed a nejzanepr\u00e1zdn\u011bn\u011bj\u0161\u00ed v jeho \u017eivot\u011b a jen doufal, \u017ee to bude moct Tomovi vysv\u011btlit.<\/p>\n

Bylo divn\u00e9 \u017e\u00edt bez Jutty. Bill to nerad p\u0159izn\u00e1val, ale v\u0161echno bylo prost\u011b jednodu\u0161\u0161\u00ed. Jeho otec b\u00fdval doma jen o v\u00edkendech a i tak byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 m\u011bkk\u00fd na to, aby \u0159ekl Billovi \u00b4ne\u00b4. Bill jej vlastn\u011b trochu litoval, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee se sna\u017e\u00ed ze v\u0161ech sil, aby mu vynahradil v\u0161echen ztracen\u00fd \u010das. Bill se prost\u011b bez Jutty c\u00edtil mnohem l\u00e9pe. P\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d ne\u0161el bydlet ke sv\u00e9mu otci ji\u017e d\u0159\u00edve, ale pak si vzpomn\u011bl, \u017ee otec jej vlastn\u011b necht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Kdy\u017e dorazil do \u0161koly, bylo tam sotva p\u00e1r lid\u00ed krom n\u011bkolika u\u010ditel\u016f. Zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo na svou prvn\u00ed hodinu a dosedl na sv\u00e9 m\u00edsto v rohu. P\u0159i\u0161lo mu to v\u0161echno zn\u00e1m\u00e9 a zvl\u00e1\u0161tn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Vyt\u00e1hl si z ta\u0161ky knihu, kterou aktu\u00e1ln\u011b \u010detl – Running With Scissors<\/em> – pot\u00e9, co do\u010detl The Speed of Dark<\/em> a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch knih, zat\u00edmco byl pry\u010d. Ukon\u010den\u00ed The Speed of Dark<\/em> bylo pro Billa zklam\u00e1n\u00edm, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proto, \u017ee Lou Arrendale p\u0159ijal l\u00e9k na autismus, ale tak\u00e9 proto, \u017ee l\u00e9\u010dba zni\u010dila l\u00e1sku, kterou c\u00edtil k Marjory. T\u00edm, \u017ee zm\u011bnil s\u00e1m sebe, aby dos\u00e1hl sv\u00e9ho snu, Lou zni\u010dil tu \u010d\u00e1st sebe sama, kter\u00e1 ten sen pron\u00e1sledovala. Tak\u017ee kdy\u017e kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl toho, \u017ee mohl m\u00edt to, co cht\u011bl, najednou u\u017e to necht\u011bl. Co\u017e pro Billa nebylo ani v nejmen\u0161\u00edm uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

P\u0159\u00edli\u0161 pono\u0159en ve sv\u00e9 knize si ani nev\u0161iml p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho Toma. Ale nakonec jej v\u016fn\u011b prac\u00edho pr\u00e1\u0161ku a vosku na vlasy upozornila, \u017ee je Tom ve t\u0159\u00edd\u011b. Pocit nervozity – kter\u00fd za\u010d\u00ednal b\u00fdt Billovi na jeho vkus a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd – p\u0159i\u0161el, a hned tak nehodlal zmizet. Vzhl\u00e9dl, ale zamra\u010dil se, kdy\u017e spat\u0159il, \u017ee Tom sed\u011bl na Georgov\u011b \u017eidli a odhodlan\u011b pracoval na \u00fakolu z matematiky. Bill v\u0161ak tu\u0161il, \u017ee dne\u0161n\u00ed den ani matematiku nem\u011bli. Nejprve se pod\u00edval ke dve\u0159\u00edm, ale Georg se nikde nenach\u00e1zel, tak\u017ee Bill p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee z\u0159ejm\u011b op\u011bt p\u0159ijde pozd\u011b anebo v\u016fbec.<\/p>\n

S p\u0159edpokladem, \u017ee si jej Tom nev\u0161iml, Bill odlo\u017eil knihu a odka\u0161lal si. Tom nedal najevo, \u017ee by n\u011bco sly\u0161el. Bill, opravdu zmaten\u00fd a tou\u017e\u00edc\u00ed s Tomem mluvit, rychle schoval knihu do ta\u0161ky a p\u0159esunul se o dv\u011b m\u00edsta na \u017eidli p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj. Na \u017eidli, kter\u00e1 p\u016fvodn\u011b pat\u0159ila pr\u00e1v\u011b Tomovi, ne\u017e do \u0161koly nastoupil Bill.<\/p>\n

„Tome.“<\/div>\n

Jen co to Bill do\u0159ekl, Tom pevn\u011bji sev\u0159el tu\u017eku, kterou dr\u017eel v \u00fapln\u011b jin\u00e9m m\u00edst\u011b, ne\u017e se nach\u00e1zel p\u0159\u00edklad, kter\u00fd m\u011bl \u0159e\u0161it. Billovi kone\u010dn\u011b docvaklo, \u017ee jej Tom prost\u011b ignoroval.<\/div>\n
„Nech toho, Tome, haha,“ \u0159ekl Bill, beze stopy humoru v hlase.<\/div>\n
Ticho.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b, Tome,“ prosil Bill a za\u010dal m\u00edrn\u011b panika\u0159it. „Tohle nem\u00e1 smysl.“<\/p>\n

To vyvolalo reakci. Tom pr\u00e1skl tu\u017ekou na st\u016fl a oto\u010dil se sm\u011brem k Billovi. „Tohle nem\u00e1 smysl? V\u00ed\u0161, co nem\u00e1 smysl? Ty, Bille, a mn\u011b je u\u017e zatracen\u011b \u0161patn\u011b z tebe i ze v\u0161ech t\u011bch sra\u010dek, kter\u00e9 zp\u016fsobuje\u0161. Okay? Je mi z toho na blit\u00ed.“<\/p>\n

Ohromen\u00e9mu prudkost\u00ed Tomova prohl\u00e1\u0161en\u00ed, Billovi poklesla \u010delist a srdce mu spadlo a\u017e do \u017ealudku. Tom ho mohl stejn\u011b tak dob\u0159e pra\u0161tit. Nev\u011b\u0159il tomu, \u017ee mu n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl. Tom byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00fd slaboch na to, aby n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekl, pokud by to nemyslel v\u00e1\u017en\u011b, a to Billa vyd\u011bsilo.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026 co kurva? J\u00e1 vyvol\u00e1v\u00e1m dramata?“ Odpov\u011bd\u011bl Bill, znechucen t\u00edm, jak slab\u00fd m\u011bl hlas. Uv\u011bdomil si, \u017ee v posledn\u00edch dvou t\u00fddnech sotva s n\u011bk\u00fdm mluvil krom\u011b p\u00e1r doktor\u016f a psychiatr\u016f.<\/div>\n

„No, a kdo jin\u00fd? Jsi to v\u017edycky ty! J\u00e1 jsem skon\u010dil, opravdu jsem skon\u010dil! Nezaj\u00edm\u00e1 m\u011b, kde jsi byl, ani pro\u010d, nebo jak\u00e1koliv jin\u00e1 zatracen\u00e1 v\u011bc. Je mi to jedno. Jen se, kurva, dr\u017e ode m\u011b d\u00e1l.“<\/p>\n

Posledn\u00ed v\u011btou, kterou Tom pronesl, se v Billovi n\u011bco zlomilo. Padl na n\u011bj pocit kompletn\u00ed zrady a izolace, vstal, popadl svou ta\u0161ku a prokli\u010dkoval mezi stoly a\u017e ke dve\u0159\u00edm d\u0159\u00edv, ne\u017e vejde u\u010ditel. Bohu\u017eel, do n\u011bj vrazil pr\u00e1v\u011b ve dve\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Bille, jsi zp\u00e1tky\u2026 kam jde\u0161?“<\/div>\n

„Nec\u00edt\u00edm se dob\u0159e. Jdu dom\u016f.“ \u0158ekl kr\u00e1tce a vyklouzl ven ze t\u0159\u00eddy d\u0159\u00edv, ne\u017e mohl u\u010ditel cokoliv nam\u00edtnout. Tak jako tak to byla pravdiv\u00e1 v\u00fdmluva, proto\u017ee \u0161kola byla obezn\u00e1mena, \u017ee d\u016fvodem jeho nep\u0159\u00edtomnosti byly zdravotn\u00ed d\u016fvody. To byla pravda, ale vlastn\u011b to nebyl d\u016fvod, pro\u010d se Bill moment\u00e1ln\u011b c\u00edtil \u00fapln\u011b na hovno.<\/p>\n

Kdy\u017e se vr\u00e1til dom\u016f, m\u00e1lem se slo\u017eil z toho b\u011bhu, z toho nutk\u00e1n\u00ed prost\u011b se dostat pry\u010d. Rozum\u011bl tomu, ano, zmizel na dva t\u00fddny bez ud\u00e1n\u00ed jak\u00e9hokoliv d\u016fvodu. Ale proboha, vzdal se kv\u016fli Tomovi naprosto v\u0161eho, a takhle byl odm\u011bn\u011bn. T\u0159esouc\u00ed se vztekem pr\u00e1skl dve\u0159mi od sv\u00e9ho pokoje a sklouzl na podlahu. Prsty pevn\u011b zaryl do sv\u00fdch kalhot a zav\u0159el o\u010di, nejv\u00edc rozechv\u011bl\u00fd emocemi, co kdy za\u017eil. Hn\u011bv, vztek, zklam\u00e1n\u00ed, deprese, selh\u00e1n\u00ed\u2026 selhal.<\/div>\n

Podivn\u00fd \u0161krtiv\u00fd a sv\u011bdiv\u00fd pocit ovl\u00e1dl jeho krk a vydal p\u0159i\u0161krcen\u00fd dusiv\u00fd zvuk, jak se proti tomu sna\u017eil bojovat, ale slzy byly vytvo\u0159eny a z jeho rt\u016f se kone\u010dn\u011b vydral vzlyk. Zalapal po dechu, tla\u010dil si p\u011bstmi do o\u010d\u00ed a sna\u017eil se v\u0161echny sv\u00e9 pocity potla\u010dit. V\u0161echno. V\u0161echno pro Toma. A to v\u0161echno se te\u010f z\u0159\u00edtilo.<\/p>\n

T\u0159esouc\u00ed se a c\u00edt\u00edc\u00ed se pon\u011bkud vyd\u011b\u0161en\u011b, Bill se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a posp\u00edchal do koupelny, srdce mu v hrudi nevyrovnan\u011b bu\u0161ilo. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co d\u011blat s t\u011bmito nov\u00fdmi emocemi a pocity, beznad\u011bj a frustrace z n\u011bj vych\u00e1zela v slz\u00e1ch nam\u00edsto v hn\u011bvu. Bill se schoulil na sv\u00e9m obvykl\u00e9m m\u00edst\u011b na umyvadle, zul si boty i pono\u017eky a st\u00e1hl si rukavice. Popadl Tom\u016fv n\u016f\u017e a za\u010dal si sund\u00e1vat kalhoty, ale byl tak zaslepen\u00fd sv\u00fdmi emocemi a tak zmaten\u00fd a nejist\u00fd, \u017ee m\u011bl co d\u011blat s\u00e1m se sebou. Ti\u0161e a zoufale vyk\u0159ikl, kdy\u017e slzy za\u010daly p\u0159ich\u00e1zet rychleji, st\u00e9kaly mu po tv\u00e1\u0159\u00edch a navz\u00e1jem spolu z\u00e1vodily. Rukou pevn\u011b sev\u0159el Tom\u016fv otev\u0159en\u00fd n\u016f\u017e ocelovou silou kolem ost\u0159\u00ed. Nebyla tu \u017e\u00e1dn\u00e1 spaluj\u00edc\u00ed bolest, kdy\u017e se ost\u0159\u00ed zarylo do dlan\u011b, jen bolest v srdci. Op\u011bt ti\u0161e vzlyknul a zvedl ruku nahoru. P\u0159i pohledu na ost\u0159\u00ed ve sv\u00e9 dlani mu p\u0159es k\u016f\u017ei p\u0159eb\u011bhl studen\u00fd t\u0159es.<\/p>\n

Tolikr\u00e1t u\u017e n\u016f\u017e ozdobil Billovu k\u016f\u017ei a zp\u016fsobil jizvy, a nyn\u00ed do\u0161lo k dal\u0161\u00edmu zran\u011bn\u00ed, p\u0159\u00edmo p\u0159es jeho posledn\u00ed jizvu, kter\u00e1 mu v dlani vytv\u00e1\u0159ela hlubok\u00fd kr\u00e1ter. Tentokr\u00e1t jizva znamenala n\u011bco skute\u010dn\u00e9ho. Bill se pro Toma ob\u011btoval a bude tak \u010dinit i nad\u00e1le, proto\u017ee pro n\u011bj nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak to vr\u00e1tit, a bez ohledu na to, jak tvrd\u00e1 slova pro n\u011bj Tom m\u011bl, Bill se bude d\u00e1le starat. Nemohl p\u0159estat, i kdyby cht\u011bl. Z\u00e1vazek byl vytvo\u0159en a Bill mu bude v\u011brn\u00fd. I kdy\u017e na n\u011bj Tom byl na\u0161tvan\u00fd, Bill z\u016fstane a Tom zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor.<\/p>\n

Bez ohledu na to, jak moc se Bill sna\u017eil touto my\u0161lenkou ut\u011b\u0161it, nebyl schopn\u00fd zastavit slzy. Nen\u00e1vid\u011bl je, p\u00e1lily a sv\u011bdily a zp\u016fsobovaly mu je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed zoufalstv\u00ed, pokud to je\u0161t\u011b bylo mo\u017en\u00e9. Nedok\u00e1zal si vzpomenout za cel\u00fd \u017eivot na jedin\u00fd okam\u017eik, kdy bre\u010del, a zd\u00e1lo se, \u017ee t\u011blo si kompenzuje cel\u00fdch sedmn\u00e1ct chladn\u00fdch let. Slzy m\u00e1tly a frustrovaly Billa d\u00e1l, c\u00edtil pot\u0159ebu n\u011b\u010deho zn\u00e1m\u00e9ho, ubl\u00ed\u017een\u00ed, krve. Pot\u0159eboval ji. Zvedl pomalu necitlivou ruku a trhan\u011b uvolnil n\u016f\u017e a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co vlastn\u011b o\u010dek\u00e1val? Poh\u00e1dkov\u00fd konec? O\u010dek\u00e1val, \u017ee Tom bude naprosto v pohod\u011b s faktem, \u017ee Bill prost\u011b zmizel a jako z\u00e1zrakem se vr\u00e1til po dvou a p\u016fl t\u00fddnech? Skute\u010dnost, \u017ee to byla Tomova chyba, \u017ee nebyl informovan\u00fd o Billov\u011b odchodu, sotva ve sv\u00e9 mysli zaregistroval, ale bylo to v\u0161echno tak zatracen\u011b ironick\u00e9. Polibek. Ten polibek to v\u0161echno zp\u016fsobil.<\/p>\n

Tady nemohl b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161\u0165astn\u00fd konec, uv\u011bdomil si Bill. Nemohlo tady b\u00fdt nic. Rozt\u0159esen\u011b si op\u011bt sedl a op\u0159el se, jeho poran\u011bn\u00e1 a siln\u011b krv\u00e1cej\u00edc\u00ed ruka objala Tom\u016fv n\u016f\u017e za rukoje\u0165. Vztekle a impulzivn\u011b jej op\u011bt otev\u0159el a prudce s n\u00edm p\u0159ejel po sv\u00e9m stehn\u011b. \u0160pi\u010dka mu vklouzla do t\u011bla s lehk\u00fdm odporem a n\u00e1sledoval jej dal\u0161\u00ed centimetr \u010depele. Bill d\u00e1l pevn\u011b sv\u00edral n\u016f\u017e, a slzy a krev se mu na stehnech m\u00edchaly dohromady, zhroutil se, u\u017e\u00edr\u00e1n vztekem a \u00fazkost\u00ed.<\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Kdy\u017e nad t\u00edm Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel, byla to opravdu v\u0161echno jeho chyba.<\/p>\n

Na tohle myslel, kdy\u017e se druh\u00fd den pot\u00e1cel do \u0161koly. P\u0159ehnal to, to bylo jasn\u00e9, a stehy na jeho dlani a stehn\u011b byly toho d\u016fkazem. Ale Bill nev\u011bd\u011bl, jak tomu pomoct, nev\u011bd\u011bl, jak reagovat jinak. Nem\u011bl pon\u011bt\u00ed, co d\u011blat s\u00e1m se sebou, a \u010d\u00edm v\u00edce byl zmaten\u00fd a frustrovan\u00fd, t\u00edm v\u00edce se cht\u011bl vr\u00e1tit k norm\u00e1lu, k tomu, co znal, k bezpe\u010d\u00ed. Zamknul by se p\u0159ed v\u0161\u00edm a p\u0159ed v\u0161emi, zahodil by kl\u00ed\u010d a slzy, dokud by op\u011bt nec\u00edtil v\u016fbec nic. Vr\u00e1til se s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm pozitivn\u00edch v\u011bc\u00ed a \u00fat\u011bchy. Jak zatracen\u00fd bl\u00e1zen byl.<\/p>\n

S v\u011bdom\u00edm, \u017ee nen\u00ed v pr\u00e1vu, Bill tak\u00e9 v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 pr\u00e1vo s Tomem tyto v\u011bci ani \u0159e\u0161it. Mohl \u0159\u00edct Tomovi pravdu, samoz\u0159ejm\u011b, \u0159\u00edct mu o utrpen\u00ed a o ob\u011bti, kterou podstoupil kv\u016fli n\u011bmu, ale rozhodl se nechat Toma nad\u00e1le \u017e\u00edt v jeho klamu, dokud to jeden z nich nezlom\u00ed. Bu\u010f p\u0159ijde Tom op\u011bt za Billem, nebo Bill najde odvahu a s\u00e1m nech\u00e1 toto jejich ‚p\u0159\u00e1telstv\u00ed‘ b\u00fdt. Bill se nechystal Tomovi \u0159\u00edct nic, dokud on nebyl p\u0159ipraven\u00fd poslouchat.<\/p>\n

„Bille\u2026 Bille!“<\/div>\n

Bill prakticky zamrzl na m\u00edst\u011b p\u0159i zvuku Andreasova hlasu. Ohl\u00e9dl se p\u0159es rameno na blon\u010f\u00e1ka a zamra\u010dil se na jeho velk\u00fd \u00fasm\u011bv p\u0159es celou tv\u00e1\u0159. Bill zavrt\u011bl hlavou a vydal se op\u011bt sm\u011brem ke \u0161kole. Rukou prudce trhnul pry\u010d, kdy\u017e jej Andreas chytil za loket.<\/div>\n
„Hej-„<\/div>\n
„Nedot\u00fdkej se m\u011b,“ zasy\u010del Bill, ale p\u0159esto se zastavil a oto\u010dil.<\/div>\n
„Co-“ Andreas zav\u00e1hal a Bill na n\u011bj z\u00edral jako v\u017edy. „Kde jsi byl tak dlouho?“<\/div>\n
„Nejsi moje matka,“ odpov\u011bd\u011bl Bill lstiv\u011b. „Pro\u010d se star\u00e1\u0161?“<\/div>\n
„Bude\u0161 se m\u011b st\u00e1le pt\u00e1t na tuhle ot\u00e1zku?“<\/div>\n
„Nikdy jsi mi na n\u00ed neodpov\u011bd\u011bl.“<\/p>\n

„J\u00e1 jen\u2026 kdy\u017e jsem t\u011b nevid\u011bl tak dlouhou dobu\u2026“ Andreas se odml\u010del a po\u0161kr\u00e1bal se na zadn\u00ed stran\u011b krku. Bill zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a p\u0159\u00e1l si, aby nebyla takov\u00e1 zatracen\u00e1 zima. M\u011bl na sob\u011b jen tenkou mikinu. „J\u00e1 nev\u00edm. J\u00e1 prost\u011b nev\u00edm, co se s tebou d\u011bje a – co se ti stalo s rukou?“<\/div>\n

„Co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Pro\u010d jsi takov\u00fd?“<\/div>\n
„Pro\u010d to mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Co-„<\/div>\n
„Andreasi, p\u0159esta\u0148 s t\u011bmi kecy, nikam to nevede. Jdu do t\u0159\u00eddy.“<\/div>\n
„A od kdy jsi za\u010dal chodit do \u0161koly v tepl\u00e1kovce?“ Zavolal je\u0161t\u011b Andreas, kdy\u017e Bill odch\u00e1zel pry\u010d. „Zm\u011bnil ses, Bille, p\u0159iznej to,“ \u0159ekl je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161e pro sebe. Rozhodl se, \u017ee tu bylo rozhodn\u011b n\u011bco odli\u0161n\u00e9ho, v\u00edce ne\u017e jen to, \u017ee Bill opustil sv\u00e9 \u00fachvatn\u011b-rockov\u011b-m\u00f3dn\u00ed oble\u010den\u00ed, a m\u011bl v \u00famyslu na to p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n

Kdy\u017e Bill dorazil do t\u0159\u00eddy, sedl si do rohu a sklonil hlavu. Nemohl pochopit, pro\u010d byl Andreas tak zaujat\u00fd volbou jeho oble\u010den\u00ed. Byl v \u010dern\u00e9 mikin\u011b s kapuc\u00ed, v \u010dern\u00fdch tepl\u00e1k\u00e1ch, bez make-upu, a dokonce ani vlasy nem\u011bl narovnan\u00e9. Ale nic z toho se Andrease net\u00fdkalo. Bill prost\u011b nem\u011bl chu\u0165 nic z tohohle r\u00e1no d\u011blat. Prost\u011b jen vylezl z postele, vzal si n\u011bjak\u00e9 teplej\u0161\u00ed oble\u010den\u00ed a ode\u0161el. A dokonce i p\u0159esto jej kousav\u00e9 b\u0159eznov\u00e9 po\u010das\u00ed dostalo. M\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei a jednou za\u010das se ot\u0159\u00e1sl chladem, i kdy\u017e u\u017e byl ve vyt\u00e1p\u011bn\u00e9 budov\u011b. Pro jednou Bill sv\u016fj roh nen\u00e1vid\u011bl, proto\u017ee byl hned u st\u011bny a u okna a chladn\u00fd vzduch tudy nep\u0159est\u00e1val proudit. Bill nen\u00e1vid\u011bl zimu. Nen\u00e1vid\u011bl ji s ho\u0159\u00edc\u00ed v\u00e1\u0161n\u00ed, co\u017e bylo ironick\u00e9, proto\u017ee bez ohledu na to, jak moc zimu nen\u00e1vid\u011bl, nebylo mu o nic tepleji.<\/p>\n

Nakonec usly\u0161el zn\u00e1m\u00e9 \u0161k\u00e1dlen\u00ed sv\u00fdch \u00fadajn\u00fdch p\u0159\u00e1tel, kte\u0159\u00ed pr\u00e1v\u011b vstoupili do t\u0159\u00eddy, a tak jen pevn\u011b sev\u0159el ruce kolem sv\u00e9ho t\u011bla. Necht\u011bl \u010delit Tomovi nebo se o n\u011bj zaj\u00edmat nebo potvrdit v\u0161udyp\u0159\u00edtomnou bolest ve sv\u00e9m srdci. Kdy\u017e uvid\u011bl Georga, za\u010dal se ob\u00e1vat je\u0161t\u011b v\u00edce, proto\u017ee zat\u00edmco v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom jej bude ignorovat, Georg byl nep\u0159edv\u00eddateln\u00fd. Sly\u0161el, jak vol\u00e1 jeho jm\u00e9no a pak u\u017e jen zvuk, jako by se n\u011bkdo prod\u00edral mezi stoly sm\u011brem k n\u011bmu.<\/p>\n

„Ty vole, Bille, jsi mrtv\u00fd, nebo co?“<\/div>\n

\n

Nemaje pon\u011bt\u00ed, jak bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no, \u017ee se bude chovat kolem Georga, Bill jen pokr\u010dil rameny a oto\u010dil hlavu. T\u00f3n v Georgov\u011b hlase rozhodn\u011b nebyl tak na\u0161tvan\u00fd jako Tom\u016fv, kter\u00fd byl st\u011b\u017e\u00ed uklid\u0148uj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

„Je \u017eiv\u00fd! Tome, no tak, co to d\u011bl\u00e1\u0161? Je to Bill!“<\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm,“ bylo v\u0161e, co Tom odpov\u011bd\u011bl, jak Bill \u010dekal, ale v tom t\u00f3nu bylo n\u011bco, co mu \u0159eklo, \u017ee se st\u00e1le c\u00edt\u00ed ubl\u00ed\u017een\u011b. Bill zav\u0159el o\u010di, nemohl se d\u00edvat na to, jak jej Tom ignoruje.<\/div>\n
„No tak, Tome, miluje\u0161 to d\u011bcko, tak p\u0159esu\u0148 sv\u016fj zadek sem.“<\/p>\n

Nic se nestalo a Bill zabo\u0159il hlavu mezi sv\u00e9 pa\u017ee, necht\u011bl jej vid\u011bt ani sly\u0161et, ani m\u00edt s n\u00edm co do\u010din\u011bn\u00ed po zbytek \u0161koln\u00edho dne.<\/p>\n

„\u2026 okay, tak pokra\u010duj v tomhle, Tome, ale jednoho dne se k n\u011bmu bude\u0161 plazit zp\u00e1tky,“ varoval jej Georg. Bill jej pak usly\u0161el, jak se vedle n\u011bj p\u0159ikr\u010dil, a tak zvedl hlavu o p\u00e1r centimetr\u016f a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n

„Sakra, Bille, vypad\u00e1\u0161 jako\u2026 no, na hovno.“ Georg zkoumal Bill\u016fv obli\u010dej, ne\u017e jej zabo\u0159il zp\u00e1tky dol\u016f. O\u010di m\u011bl podlit\u00e9 krv\u00ed a podez\u0159ele opuchl\u00e9, vlasy m\u011bl rozcuchan\u00e9, jako by se ani ne\u010desal, a k tomu vyz\u00e1bl\u00fd vzhled jeho tv\u00e1\u0159e. Georg by snad p\u0159\u00edsahal, \u017ee Bill je\u0161t\u011b v\u00edce zhubnul. Mo\u017en\u00e1 to bylo jen t\u00edm voln\u011bj\u0161\u00edm oble\u010den\u00edm, ale n\u011bco nebylo v po\u0159\u00e1dku. Je pravda, \u017ee Bill byl v\u017edy huben\u00fd, ale te\u010f se zd\u00e1l a\u017e nezdrav\u011b huben\u00fd.<\/p>\n

„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ Zeptal se Georg a klepnut\u00edm na lavici se sna\u017eil Billa p\u0159im\u011bt, aby op\u011bt zvedl hlavu. Hodil pohledem na Toma, jako by cht\u011bl n\u011bkoho obvinit za Billovo str\u00e1d\u00e1n\u00ed, a byl p\u0159ekvapen\u00fd zp\u016fsobem, jak\u00fdm Tom \u0161kubal svou tu\u017ekou, a jeho nen\u00e1padn\u00fdmi pohledy do Billova rohu. Georg jej znal dost dob\u0159e na to, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom c\u00edt\u00ed vinu nebo obavy. Nicm\u00e9n\u011b jakmile si Tom v\u0161iml, \u017ee jej Georg sleduje, rysy na tv\u00e1\u0159i mu ztvrdly a z\u00e1\u0161kuby rukou p\u0159estaly.<\/div>\n

Byly tu op\u011bt postaveny neprostupn\u00e9 zdi, ale Georg si v\u0161iml, jak se Bill st\u00e1hnul do sebe. Jednodu\u0161e u\u017e tady nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 zl\u00e1 mrcha. Georg neznal p\u0159\u00ed\u010dinu, ale ta zm\u011bna byla tak jasn\u00e1, \u017ee to bylo t\u00e9m\u011b\u0159 hmatateln\u00e9.<\/p>\n

„Je mi krvav\u011b perfektn\u011b,“ \u0159ekl Bill. „Ve skute\u010dnosti se c\u00edt\u00edm \u00fa\u017easn\u011b<\/em>.“ Bill zvedl hlavu a pod\u00edval se na Georga, ne s hn\u011bvem a odporem, ale s typem odhodl\u00e1n\u00ed uk\u00e1zat posun ve sv\u00e9 n\u00e1lad\u011b. P\u0159esto Georg st\u00e1le nem\u011bl pocit, \u017ee by Bill \u0159\u00edkal pravdu a c\u00edtil v jeho slovech dvoj\u00ed v\u00fdznam. Op\u011bt se ohl\u00e9dl na Toma a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli ta slova byla zam\u011b\u0159ena na n\u011bj.<\/p>\n

Ve skute\u010dnosti slova byla m\u00ed\u0159ena na Toma a Tom pochopil dvoj\u00ed v\u00fdznam, ale nevyt\u00e1hl si z t\u011bch slov nic z toho, co m\u011bl Bill v \u00famyslu. Sp\u00ed\u0161e mu p\u0159ipadlo, jako by se Bill sna\u017eil svou nemoc prakticky zobrazit na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i, a to ho p\u0159im\u011blo Billem pohrdat o to v\u00edce. Odlo\u017eil tu\u017eku a m\u00edsto toho si op\u0159el hlavu o ruce tak, aby zadn\u00ed \u010d\u00e1st jeho hlavy byla oto\u010den\u00e1 sm\u011brem k Billovi. D\u00e1val mu t\u00edm jasn\u011b najevo, \u017ee jej ignoruje.<\/p>\n

Po zbytek dne byl Tom rozmrzel\u00fd a na\u0161tvan\u00fd a Bill jen ti\u0161e trucoval. Kdyby se na n\u011bj Tom b\u011bhem vyu\u010dov\u00e1n\u00ed pod\u00edval, vid\u011bl by emoce zapsan\u00e9 v jeho tv\u00e1\u0159i, jeho tr\u00e1pen\u00ed, \u00fazkost a strach. Nicm\u00e9n\u011b Tom se neodv\u00e1\u017eil pod\u00edvat. Ale jedna jeho \u010d\u00e1st si u\u017e p\u0159iznala, \u017ee u\u017e jen prakticky \u010dekal na omluvu, aby se, stejn\u011b jak \u0159ekl Georg, p\u0159iplazil k Billovi zp\u00e1tky.<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie To be forgotten is worse than death.-Freya Crescent „Domov, sladk\u00fd domov,“ povzdechl si Bill pro sebe, kdy\u017e se\u0161el dol\u016f. D\u016fm byl podivn\u011b tich\u00fd, \u017e\u00e1dn\u00e1 Jutta nebyla nikde kolem a J\u00f6rg musel doj\u00ed\u017ed\u011bt daleko do pr\u00e1ce, tak\u017ee Bill jej ob\u010das jen<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3935","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3935","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3935"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3935\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3935"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3935"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3935"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}