{"id":3944,"date":"2014-06-08T17:00:00","date_gmt":"2014-06-08T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3931"},"modified":"2014-06-08T17:00:00","modified_gmt":"2014-06-08T16:00:00","slug":"breaking-through-31","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/08\/breaking-through-31\/","title":{"rendered":"Breaking Through 31."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*<\/p>\n

Sezen\u00ed<\/p>\n

<\/em><\/strong> Tom nest\u00edhal. A Bill se tomu ani moc nedivil. B\u011bhem posledn\u00edch deseti minut jej opravdu intenzivn\u011b upozor\u0148oval, \u017ee mu za chv\u00edli odj\u00ed\u017ed\u00ed autobus na jeho v\u00fduku ve \u0161kole. Chv\u00edlemi to vypadalo, \u017ee snad Toma z domu vyhazuje, proto\u017ee m\u00e1 s pr\u00e1zdn\u00fdm domem n\u011bjak\u00e9 vlastn\u00ed pl\u00e1ny. Te\u010f sledoval Toma, jak se nadzvukovou rychlost\u00ed p\u0159em\u00eds\u0165uje z kuchyn\u011b do pokoje, z pokoje do ob\u00fdv\u00e1ku a z ob\u00fdv\u00e1ku zp\u011bt do pokoje. Nad\u00e1vat mohl Tom ale jen sob\u011b. Mluven\u00ed s Billem, se zd\u00e1lo prost\u011b z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159\u00edprava do \u0161koly a na vyu\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Dob\u0159e, asi m\u00e1m v\u0161echno,“ zastavil se na prahu Billova pokoje a rychle oddychoval.<\/div>\n

„Snad m\u00e1\u0161 pravdu,“ poznamenal Bill. Vsadil by se, \u017ee d\u00edky Tomovu zbrkl\u00e9mu tempu polovinu v\u011bc\u00ed nech\u00e1 doma.<\/div>\n
„Bille, jak p\u0159ijdu ze \u0161koly,“ nazna\u010dil Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill u\u017e ne tak uvoln\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Bu\u010f p\u0159ipraven\u00fd. Budeme m\u00edt \u010das se tak akor\u00e1t p\u0159esunout, abychom nep\u0159i\u0161li pozd\u011b,“ popot\u00e1hl si batoh na rameno.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Budu p\u0159ipraven\u00fd,“ sl\u00edbil Bill.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak j\u00e1 let\u00edm, nebo mi to v\u00e1\u017en\u011b ujede. Zat\u00edm ahoj.“<\/div>\n
„Ahoj,“ pozdravil Bill zp\u00e1tky a b\u011bhem vte\u0159iny sly\u0161el dole bouchnout dve\u0159e, jak se Tom t\u00e9m\u011b\u0159 teleportoval z patra dol\u016f.<\/p>\n

Bill si povzdychl a zav\u0159el se\u0161it, do kter\u00e9ho si zapisoval sv\u00e9 my\u0161lenky, nebo b\u00e1sni\u010dky. P\u0159it\u00e1hl si nohy k t\u011blu a bradu op\u0159el o sv\u00e1 kolena. Prsty tahal za spodn\u00ed lem od nohavic sv\u00fdch tepl\u00e1k\u016f a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Necht\u011blo se mu do l\u00e9\u010debny. Byl odtamtud jen p\u00e1r dn\u00ed a u\u017e se mu tam zp\u00e1tky necht\u011blo ani na chv\u00edli. \u0158ekl by, \u017ee mu to nebude d\u011blat probl\u00e9m, kdy\u017e tam str\u00e1vil takovou dobu. P\u0159i\u0161lo mu to, jako by tam byl doma, ale pak se objevil Tom a uk\u00e1zal mu, \u017ee domov m\u016f\u017ee vypadat i jinak a taky mu uk\u00e1zal v\u0161echny ty norm\u00e1ln\u00ed v\u011bci, kter\u00fdch se na tak dlouho vzdal. B\u00fdt v dom\u011b s Tomem, ve m\u011bst\u011b s Tomem, u televize s Tomem bylo najednou mnohem lep\u0161\u00ed a p\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e b\u00fdt v l\u00e9\u010debn\u011b bez Toma. Jist\u011b. Tom sl\u00edbil, \u017ee jej doprovod\u00ed, ale dovnit\u0159 k psycholo\u017ece jej t\u011b\u017eko pust\u00ed.<\/div>\n

Nem\u011bl z toho sezen\u00ed strach, jen by opravdu r\u00e1d z\u016fstal doma a mluvil s Tomem. Dal ale otci slib, \u017ee tam bude chodit poctiv\u011b, a kdyby se J\u00f6rg dov\u011bd\u011bl, \u017ee tam p\u0159estal chodit, pravd\u011bpodobn\u011b by si pro Billa p\u0159ijel a s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee u\u017e u Toma nemus\u00ed b\u00fdt, kdy\u017e na sezen\u00ed nechod\u00ed, by jej odvezl daleko odsud.<\/div>\n
\n
Cel\u00fd den prakticky profl\u00e1kal. Toulal se po dom\u011b, na chv\u00edli si zapnul i televizi, ale odvykl si na ni koukat, a proto ji z\u00e1hy zase vypnul. Dokonce str\u010dil nos znovu do Tomova pokoje, kter\u00fd byl doko\u0159\u00e1n, jak byl zvykl\u00fd, kdy\u017e Tom ode\u0161el. Na nic nesahal, ani ne\u0161\u0148upal do Tomova pracovn\u00edho stolu. Jen se rozhl\u00ed\u017eel. Prohl\u00ed\u017eel si Tomovy v\u011bci, p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 d\u011blaly d\u016fm domovem, a vn\u00edmal i Tomovu v\u016fni, kter\u00e1 na n\u011bj d\u00fdchala ze st\u011bn, z oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 bylo p\u0159ehozeno p\u0159es \u017eidli, a p\u0159edev\u0161\u00edm z pe\u0159in a pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f na posteli. Bill nikdy nefantaz\u00edroval, jak mohl Tom von\u011bt. M\u011bl dost pr\u00e1ce s d\u016fv\u011brou k n\u011bmu, aby si v\u0161iml n\u011bjak\u00fdch druhotn\u00fdch v\u011bc\u00ed, nap\u0159\u00edklad jak\u00fd tvar m\u00e1 Tom\u016fv obli\u010dej, jak\u00fd odst\u00edn maj\u00ed Tomovy o\u010di, jak velk\u00e9 jsou Tomovy ruce.<\/div>\n
Parf\u00e9m, kter\u00fd na\u0161el v koupeln\u011b mezi Tomov\u00fdmi v\u011bcmi, jej donutil p\u0159iv\u0159\u00edt v\u00ed\u010dka. Byl intenzivn\u00ed, mu\u017en\u00fd, ti\u0161e p\u0159itahoval osoby neviditeln\u00fdm provazem k jeho majiteli, ale v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b mu nep\u0159i\u0161el vt\u00edrav\u00fd nebo p\u0159ehnan\u011b sladk\u00fd \u010di ko\u0159en\u011bn\u00fd. Rozhodl se, \u017ee p\u0159esn\u011b takov\u00fd parf\u00e9m k Tomovi pasuje a t\u011b\u017eko by si na n\u011bm dok\u00e1zal p\u0159edstavit jinou v\u016fni. P\u0159i\u010dichl k Tomovu sprchov\u00e9mu gelu. Tohle bylo to, co c\u00edtil v\u010dera ve\u010der, kdy\u017e mu Tom p\u0159i\u0161el pop\u0159\u00e1t dobrou noc. Byl to z\u00e1van n\u011b\u010deho, co ho nutilo se bla\u017een\u011b usm\u00edvat a poddat se uklid\u0148uj\u00edc\u00edmu sp\u00e1nku.<\/p>\n

Do Tomova p\u0159\u00edchodu zb\u00fdval u\u017e jen velmi kr\u00e1tk\u00fd \u010das, proto se Bill obl\u00e9kl do sv\u00e9ho nov\u00e9ho oble\u010den\u00ed, napil se v kuchyni malinov\u00e9 \u0161\u0165\u00e1vy a \u010dekal, dokud nedoraz\u00ed Tom, co\u017e se stalo prakticky hned na to, co dosedl na pohovku a uvelebil se.<\/div>\n

„Bille?“ zavolal Tom do domu, jen co str\u010dil nos mezi dve\u0159e. Vytahoval z batohu mobil, kl\u00ed\u010de a pen\u011b\u017eenku a v\u0161echno si strkal do kapes od kalhot a bundy, aby nemusel tahat cel\u00fd batoh s sebou.<\/div>\n
„Tady jsem,“ zavolal Bill zp\u011bt a p\u0159i\u0161el do chodby.<\/div>\n
„Whoa! Sekne v\u00e1m to, pane Kaulitzi. A to jste se cukal, \u017ee ani jedno nepot\u0159ebujete,“ \u0161\u0165oural Tom a pom\u00e1hal Billovi do jeho bundy.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ pod\u011bkoval Bill jednak za pochvalu a jednak za pomoc p\u0159i obl\u00e9k\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, a\u0165 to m\u00e1me z krku,“ pob\u00eddl Billa a za ob\u011bma zamkl. S\u00e1m k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku, aby ji Bill stiskl.<\/div>\n
„Tomi?“<\/div>\n
„No? Zapomn\u011bli jsme n\u011bco?“ zpomalil Tom, kdyby se museli pro n\u011bco vracet.<\/div>\n
„Ne to ne. Jen… jsem v po\u0159\u00e1dku,“ nazna\u010dil.<\/div>\n
„To jsem r\u00e1d, tak jdeme.“<\/div>\n
„U\u017e m\u011b… nemus\u00ed\u0161 dr\u017eet za ruku. Je to dobr\u00e9,“ pousm\u00e1l se Bill. Tom se zastavil.<\/div>\n
„Oh,“ vydal ze sebe a sna\u017eil se skr\u00fdt zklaman\u00fd t\u00f3n. „Dob\u0159e. Ale kdyby bylo t\u0159eba, je p\u0159\u00edmo tady,“ zvedl svou ruku a uk\u00e1zal ji Billovi ze v\u0161ech stran. Bill se zasm\u00e1l a d\u011bkovn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

Nep\u0159\u00edli\u0161 up\u0159\u00edmn\u00fd sm\u00edch v\u0161ak nedok\u00e1zal skr\u00fdt ani jedno d\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se odehr\u00e1valo uvnit\u0159 obou chlapc\u016f. Tom byl trochu zklaman\u00fd, \u017ee u\u017e u n\u011bj Bill nepot\u0159ebuje hledat bezpe\u010d\u00ed a nem\u016f\u017ee mu b\u00fdt tak bl\u00edzko. Bill Toma necht\u011bl sv\u00fdmi dotyky obt\u011b\u017eovat. Vid\u011bl, jak se po nich lid\u00e9 ot\u00e1\u010deli. Nech\u00e1pali, \u017ee to znamenalo chvilkov\u00e9 bezpe\u010d\u00ed pro jednoho z nich. Z\u00e1rove\u0148 ale trochu sd\u00edlel Tomovo zklam\u00e1n\u00ed, kdy\u017e se jej Tom nesna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby se ho nepou\u0161t\u011bl.<\/div>\n

K l\u00e9\u010debn\u011b do\u0161li ml\u010dky. V Billovi se toho te\u010f odehr\u00e1valo tolik, \u017ee mo\u017en\u00e1 bude r\u00e1d, \u017ee si o tom m\u00e1 s k\u00fdm popov\u00eddat. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e se to t\u00fdkalo Toma, se kter\u00fdm to pochopiteln\u011b nemohl \u0159e\u0161it.<\/p>\n

„Aaahhh! Bille, u\u017e jste tady,“ usm\u00e1la se psycholo\u017eka, kdy\u017e uvid\u011bla oba chlapce p\u0159ich\u00e1zet.<\/div>\n

„Budu pobl\u00ed\u017e, dob\u0159e?“ sd\u011blil Tom Billovi a nechal Billa v ruk\u00e1ch odbornice. Posadil se na \u017eidli na chodb\u011b a d\u00edval se za dvojic\u00ed tak dlouho, dokud nezmizela v pracovn\u011b. Vyt\u00e1hl z kapsy mobil a za\u010dal si s n\u00edm hr\u00e1t, aby zabil \u010das. Nedok\u00e1zal odhadnout, jak dlouho bude psycholo\u017eka Billa vysl\u00fdchat.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

„Tak se posa\u010f, Bille, d\u00e1\u0161 si n\u011bco k pit\u00ed?“ zeptala se Noemi.<\/p><\/div>\n

„Ne d\u011bkuji,“ odm\u00edtl Bill zdvo\u0159ile a posadil se do k\u0159esla. Slo\u017eil ruce do kl\u00edna a pohr\u00e1val si s prsty.<\/div>\n
„No kdybys zm\u011bnil n\u00e1zor, tak klidn\u011b \u0159ekni,“ usm\u00e1la se Noemi a posadila se s tvrd\u00fdmi slo\u017ekami a perem naproti Billa. Od te\u010f bylo op\u011bt v\u0161e profesion\u00e1ln\u00ed tak, jak byl Bill zvykl\u00fd. Upjat\u00e9, strojen\u00e9, neosobn\u00ed. „Tak jak se da\u0159\u00ed, Bille?“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ pov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„U\u017e ses u Toma zabydlel?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Co Tomovi rodi\u010de?“<\/div>\n
„Jsou mil\u00ed.“<\/div>\n
„Staraj\u00ed se o tebe hezky?“<\/div>\n
„V\u00edc, ne\u017e mus\u00ed,“ p\u0159iznal Bill. M\u011bl u Toma doma naprost\u00fd komfort. \u00dapln\u00fd opak pobytu v l\u00e9\u010debn\u011b, kde se o n\u011bj t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo nestaral.<\/div>\n
„A co Tom? Jak se k tob\u011b chov\u00e1?“<\/div>\n
„Jako star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka,“ p\u0159irovnal Bill.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 vlastn\u00ed pokoj?“<\/div>\n
„Ano.“ Noemi si tuto informaci ihned zapsala.<\/div>\n
„Kolik tam tr\u00e1v\u00ed\u0161 \u010dasu?“<\/div>\n
„Jen kdy\u017e nen\u00ed nikdo doma, nebo kdy\u017e jdu sp\u00e1t.“ To byla pravda. Pokud byl n\u011bkdo doma, sna\u017eili se Billa zabavit, aby se nec\u00edtil osam\u011ble.<\/div>\n
„B\u00fdv\u00e1\u0161 v dom\u011b \u010dasto s\u00e1m?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Pokoj se ti l\u00edb\u00ed?“<\/div>\n
„Ano. Tom mi koupil p\u00e1r v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 se mi l\u00edbily, abych tam m\u011bl n\u011bco sv\u00e9ho,“ sv\u011b\u0159il se Bill.<\/div>\n
„\u0158ekl jsi mu, co ti m\u00e1 koupit?“<\/div>\n
„Ne. Vzal m\u011b s sebou do m\u011bsta,“ prozradil Bill a posmutn\u011bl, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na ten drobn\u00fd incident.<\/div>\n
„Pro\u010d ta smutn\u00e1 tv\u00e1\u0159? Nel\u00edbilo se ti to?“<\/div>\n
„N\u011bco se stalo,“ p\u00edpl Bill.<\/div>\n
„Chce\u0161 mi o tom pov\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Nev\u00edm.“<\/p>\n

„Moc ti to dnes slu\u0161\u00ed. To oble\u010den\u00ed ti taky koupil Tom?“ zkusila to Noemi jinudy.<\/div>\n

„Taky,“ p\u0159itakal Bill.<\/div>\n
„Kde jste byli nakupovat? Mo\u017en\u00e1 se tam po pr\u00e1ci taky stav\u00edm.“<\/div>\n
„V centru. Na hlavn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b.“<\/div>\n
„P\u00e1ni, tam se to lidmi hem\u017e\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v kteroukoli hodinu,“ nazna\u010dila Noemi. Bill ti\u0161e vydechl.<\/div>\n
„Byl tam kluk. Za rohem,“ za\u010dal Bill, dost\u00e1vaj\u00edc se zp\u011bt na m\u00edsto d\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Vrazil do tebe?“ odhadovala psycholo\u017eka. Bill souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Nadal mi, abych se d\u00edval na cestu. Byl rozzloben\u00fd a m\u011bl zv\u00fd\u0161en\u00fd hlas.“<\/div>\n
„Co se stalo potom?“ zeptala se Noemi opatrn\u011b a v\u0161e si pe\u010dliv\u011b zapisovala.<\/div>\n
„Cht\u011bl jsem plakat, byla zima a najednou tam byla v\u0161ude mlha. Nev\u00edm, kde se tam vzala. Sly\u0161el jsem Toma. Z d\u00e1lky. Nad\u00e1val tomu klukovi a br\u00e1nil m\u011b. Cht\u011blo se mi najednou stra\u0161n\u011b sp\u00e1t a byl jsem slab\u00fd. Padal jsem k zemi, ale pak m\u011b chytily n\u011b\u010d\u00ed ruce a tepl\u00e1 dla\u0148 se p\u0159itiskla na moji tv\u00e1\u0159. Myslel jsem, \u017ee to byla facka, ale nebolelo to jako v\u017edy. Bylo to hezk\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9. St\u00e1l p\u0159ede mnou Tom a jeho hlas zesiloval, a\u017e jsem ho sly\u0161el tak jako v\u00e1s. Hladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i a \u0159\u00edkal, \u017ee je to dobr\u00e9, \u017ee u\u017e je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n

„Tom se zachoval moc hezky, kdy\u017e t\u011b br\u00e1nil. Ode\u0161li jste pak dom\u016f?“<\/div>\n

„Tom cht\u011bl, ale j\u00e1 ne. Necht\u011bl jsem ho zklamat. Byl r\u00e1d, \u017ee jdu s n\u00edm. Jen jsem poprosil, aby m\u011b dr\u017eel za ruku. Koupil mi hezk\u00e9 v\u011bci, hork\u00e9 maliny s kapu\u010d\u00ednem a pak u\u017e mi bylo dob\u0159e,“ pousm\u00e1l se Bill jemn\u011b.<\/div>\n
„Sladk\u00e9 je n\u011bkdy na nervy to nejlep\u0161\u00ed. Pov\u011bz mi, Bille, mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys zvl\u00e1dl tu situaci, kdyby tam Tom nebyl?“ Bill vypadal, \u017ee se zamyslel.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Mo\u017en\u00e1. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee tam Tom byl. Nenechal m\u011b v tom.“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku. Mus\u00edme d\u011blat mal\u00e9 kr\u016f\u010dky. Ne velk\u00e9 skoky. Co dal\u0161\u00edho ti Tom koupil?“<\/div>\n
„Pak u\u017e jen n\u011bjak\u00e9 v\u011bci na sprchov\u00e1n\u00ed. Pou\u017e\u00edval jsem p\u0159ed t\u00edm jeho. Cht\u011bl koupit n\u011bco, co bude von\u011bt mn\u011b, ale Tom von\u00ed hezky. Moc hezky. Mo\u017en\u00e1 jen cht\u011bl, abych si vybral n\u011bco sv\u00e9ho a c\u00edtil se jako doma,“ zauva\u017eoval. Noemi si pozna\u010dila n\u011bco \u00fapln\u011b dol\u016f na str\u00e1nku.<\/div>\n
„Co s Tomem d\u011bl\u00e1te cel\u00e9 dny?“<\/div>\n
„Pov\u00edd\u00e1me si. Hodn\u011b. Pak hrajeme hry, ob\u010das spolu p\u0159ipravujeme j\u00eddlo a pak si zase pov\u00edd\u00e1me.“<\/div>\n
„Vid\u00edm, \u017ee si pov\u00edd\u00e1te docela hodn\u011b. St\u00e1le si m\u00e1te, co \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Tom v\u017edycky v\u00ed, co \u0159\u00edct. Mluv\u00ed hodn\u011b. V\u00edc ne\u017e j\u00e1, ale kdy\u017e se rozhodnu n\u011bco \u0159\u00edct, je opravdu tich\u00fd a poslouch\u00e1. Prvn\u00ed noc jsem nemohl usnout. Byl tak hodn\u00fd a \u0161el ke mn\u011b do pokoje. Hladil moji ruku a \u010dekal, dokud neusnu. Ur\u010dit\u011b byl s\u00e1m ospal\u00fd,“ uv\u011bdomil si Bill zp\u011btn\u011b.<\/div>\n
„Jsem moc r\u00e1da, \u017ee se o tebe Tom takhle star\u00e1. Je opravdu \u0161koda, \u017ee nejste br\u00e1\u0161kov\u00e9.“<\/div>\n
„Asi,“ \u0159ekl Bill neur\u010dit\u011b.<\/div>\n
„Necht\u011bl bys Toma za bratra?“<\/div>\n
„Ano, nebo mo\u017en\u00e1 ne… nev\u00edm.“<\/div>\n
„To nevad\u00ed. O nic nejde. Jsou to jen spekulace. Pro dne\u0161ek to bude v\u0161echno. P\u0159ijde\u0161 zase p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden ve stejnou dobu, ano?“<\/div>\n
„Hmm.“<\/div>\n
„No tak. Nebylo to p\u0159eci tak stra\u0161n\u00e9, nebo ano? P\u011bkn\u011b jsme si popov\u00eddali. U\u017e v\u00ed\u0161, co budete odpoledne d\u011blat?“<\/div>\n
„Ne. Tom mo\u017en\u00e1 n\u011bco vymysl\u00ed,“ p\u0159evzal si karti\u010dku, kde bylo naps\u00e1no, kdy m\u00e1 p\u0159ij\u00edt a v kolik hodin.<\/div>\n
„Pro\u010d nezkus\u00ed\u0161 navrhnout n\u011bco ty?“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1.“<\/div>\n
„Tak se m\u011bj hezky a za t\u00fdden se budu t\u011b\u0161it.“<\/div>\n
„Na shledanou,“ rozlou\u010dil se Bill a vy\u0161el na chodbu.<\/p>\n

P\u00e1r krok\u016f od pracovny jej p\u0159iv\u00edtal Tom s mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n

„Tak hotovo?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
„Netr\u00e1pila t\u011b moc? Jestli jo, tak \u0159ekni. Stoj\u00ed t\u00e1mhle u dve\u0159\u00ed a \u0161m\u00edruje n\u00e1s, neutekla by mi, kdybych se rozb\u011bhl,“ za\u0161eptal Tom spiklenecky. Bill se zasm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. Vzal si od Toma svoji bundu a obl\u00e9kl se.<\/div>\n
„P\u016fjdeme pros\u00edm?“<\/div>\n
„Moc r\u00e1d,“ odsouhlasil Tom. „Nashle!“ houkl na psycholo\u017eku schv\u00e1ln\u011b hlasit\u011b a je\u0161t\u011b j\u00ed provokativn\u011b m\u00e1vl, aby j\u00ed dal najevo, \u017ee o n\u00ed v\u00ed. Bill se uchechtl. Tom se zasm\u00e1l, pohladil Billa po ruce a letmo jej nasm\u011broval k v\u00fdchodu.<\/p>\n

Noemi se vr\u00e1tila do sv\u00e9 kancel\u00e1\u0159e a pro\u010detla si sv\u00e9 pozn\u00e1mky. Mo\u017en\u00e1, \u017ee nebude muset \u010delit jen Billov\u011b n\u00e1vratu k norm\u00e1lu. Mo\u017en\u00e1 bude muset brzy \u0159e\u0161it n\u011bco daleko v\u00edc, ale to se pravd\u011bpodobn\u011b dozv\u00ed a\u017e na dal\u0161\u00edm sezen\u00ed.<\/div>\n

Te\u010f u\u017e bude v\u011bd\u011bt, na co se zam\u011b\u0159it v\u00edc.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Sezen\u00ed Tom nest\u00edhal. A Bill se tomu ani moc nedivil. B\u011bhem posledn\u00edch deseti minut jej opravdu intenzivn\u011b upozor\u0148oval, \u017ee mu za chv\u00edli odj\u00ed\u017ed\u00ed autobus na jeho v\u00fduku ve \u0161kole. Chv\u00edlemi to vypadalo, \u017ee snad Toma z domu vyhazuje, proto\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3944","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3944","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3944"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3944\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3944"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3944"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3944"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}