{"id":3946,"date":"2014-06-07T18:00:00","date_gmt":"2014-06-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3933"},"modified":"2014-06-07T18:00:00","modified_gmt":"2014-06-07T17:00:00","slug":"scn11b-9-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/07\/scn11b-9-2-2\/","title":{"rendered":"SCN11B 9. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se rozlil \u00falevn\u00fd \u00fasm\u011bv a mal\u00fd okam\u017eik mohl Bill na jeho tv\u00e1\u0159i vid\u011bt opravdov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co tohle jedno prohl\u00e1\u0161en\u00ed pro Toma znamenalo.<\/div>\n
Ani pot\u00e9, co se bl\u00ed\u017eili k parku, se Tom nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat jako m\u011bs\u00ed\u010dek na hnoji, ale Bill se na n\u011bj nezlobil. Sedli si k piknikov\u00e9mu stolu jako den p\u0159edt\u00edm, a Bill dal Tomovi hodinu na to, aby z n\u011bj tahal informace. Vysv\u011btlil mu d\u016fvod cigaretov\u00e9 sp\u00e1leniny, bez ohledu na to, jak t\u011b\u017ek\u00e9 pro n\u011bj bylo p\u0159iznat Tomovi n\u011bco takov\u00e9ho. D\u011blal tyto v\u011bci jako p\u00e1len\u00ed se cigaretami jednodu\u0161e proto, \u017ee si to neum\u011bl jinak s\u00e1m vysv\u011btlit. Nicm\u00e9n\u011b vypadalo to, \u017ee Tom akceptoval Bill\u016fv podivn\u00fd zp\u016fsob, jak mu uk\u00e1zat, \u017ee mu na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed.<\/p>\n

„P\u0159ipad\u00e1m si jako blbec,“ zamumlal Tom a tahal si za l\u00e1tku d\u017e\u00edn\u016f. On i Bill sed\u011bli z\u00e1dy ke stolu, Tom m\u011bl op\u0159en\u00fd jeden loket na zv\u011btral\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m povrchu, uvoln\u011bn\u011b a v klidu, zat\u00edmco Bill sed\u011bl s p\u0159ek\u0159\u00ed\u017een\u00fdma rukama i nohama. „Mysl\u00edm, nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed\u2026 v\u016fbec m\u011b to nenapadlo. Nem\u011bl jsem tu\u0161en\u00ed, \u017ee by to pro tebe mohlo znamenat n\u011bco takov\u00e9ho. J\u00e1\u2026 p\u0159ed\u010dasn\u011b jsem to odsoudil.“<\/div>\n

„To je\u2026 v po\u0159\u00e1dku,“ \u0159ekl Bill a pevn\u011b zav\u0159el o\u010di. Po tomhle sezen\u00ed bude pot\u0159ebovat dobr\u00fd, dlouh\u00fd odpo\u010dinek. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, kdy\u017e se sna\u017eil \u0159\u00edct Tomovi v\u0161echny ty v\u011bci, kter\u00e9 si zaslou\u017eil sly\u0161et bez toho, aby na n\u011bj \u0161t\u011bkal. „Mysl\u00edm\u2026 nen\u00ed to, jako bys v\u011bd\u011bl l\u00e9pe\u2026 \u017ee?“<\/div>\n
„Ne\u2026 p\u0159epokl\u00e1d\u00e1m,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e. „Ale p\u0159\u00e1tel\u00e9 maj\u00ed m\u00edt pochopen\u00ed, \u017ee?“<\/div>\n
„Ah, mus\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bt, co se sna\u017e\u00ed\u0161 pochopit,“ \u0159ekl Bill a napodobil Tomovu pozici, op\u0159el si o st\u016fl oba dva lokty. Povzdechl si a rozhl\u00e9dl se kolem sebe na scen\u00e9rii parku, nikdy se neobt\u011b\u017eoval, aby si jej prohl\u00e9dl, v\u017edy pouze proch\u00e1zel bez pov\u0161imnut\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Te\u010f v zim\u011b to kolem bylo \u0161ed\u00e9 a f\u00e1dn\u00ed, a to pouze upevnilo Billovu nekon\u010d\u00edc\u00ed depresi. Pomalu zav\u0159el o\u010di, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee te\u010f m\u00e1 \u0161anci, \u017ee je na \u010dase, aby to Tom v\u011bd\u011bl. Bylo mu to p\u0159ed\u00e1no prakticky na st\u0159\u00edbrn\u00e9m podnose a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee pouze pot\u0159ebuje sly\u0161et Tomovo schv\u00e1len\u00ed, aby z\u00edskal pot\u0159ebnou sebejistotu k p\u0159em\u011bn\u011b.<\/p>\n

„Tome,“ promluvil ti\u0161e, ale ten jej sotva poslouchal. Sledoval, jak se Bill\u016fv obli\u010dej uvolnil, kdy\u017e m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di, a nad\u0161en\u011b studoval jeho profil. „Je tu n\u011bco, s \u010d\u00edm pot\u0159ebuju tvoji pomoc. Je tady l\u00e9\u010dba\u2026“<\/div>\n

Slova proch\u00e1zela kolem Tomova mozku, registroval je pouze jako zvuky. Ti\u0161e vyu\u017eil Billov\u00fdch zav\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed, zah\u00e1knul mu prst pod bradu, aby si jej p\u0159it\u00e1hnul bl\u00ed\u017e a um\u00edstil t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00fd polibek na jeho zjizven\u00e9 rty. Jejich struktura byla nezvykl\u00e1, ale ne nep\u0159\u00edjemn\u00e1, ale polibek skon\u010dil p\u0159\u00edli\u0161 brzy, kdy\u017e Bill prudce otev\u0159el o\u010di, odsko\u010dil a zalapal po dechu.<\/p>\n

„Tome!“ vyk\u0159ikl, vysko\u010dil na nohy a d\u00edval se vyd\u011b\u0161en\u011bji ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho. Jeho rty jako by cht\u011bly n\u011bco \u0159\u00edct, ale pouze prudce d\u00fdchal, zat\u00edmco se Tom sna\u017eil p\u0159inutit k panice, ale prost\u011b nedok\u00e1zal toho polibku litovat. „J\u00e1\u2026 j\u00e1 nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it\u2026“ zalapal op\u011bt po dechu, pomalu se oto\u010dil a st\u00e1le s v\u00fdrazem hr\u016fzy se po m\u00edrn\u00e9m zav\u00e1h\u00e1n\u00ed rozb\u011bhl parkem pry\u010d.<\/div>\n

Tom za n\u00edm zavolal, ale Bill se nezastavil.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den Bill nebyl ve \u0161kole. Tom pot\u00e9, co po n\u00e1vratu dom\u016f za\u010dal kone\u010dn\u011b panika\u0159it, se pokusil p\u0159ij\u00edt a s Billem promluvit, ale dve\u0159e nikdo neotv\u00edral. Simone mu dala \u010d\u00edslo na pan\u00ed Kaulitzovou, ale nikdo to nezvedal. Takhle to pokra\u010dovalo cel\u00fd v\u00edkend a po jeho t\u0159et\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b v ned\u011bli Tom nabyl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee byli prost\u011b pry\u010d. Juttino auto st\u00e1lo na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b, ale d\u016fm nejevil \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky \u017eivota, i kdy\u017e Tom hodinu sed\u011bl u domu s uchem p\u0159itisknut\u00fdm u hlavn\u00edch dve\u0159\u00ed. Nakonec ho vyhnala sousedka, kter\u00e1 jej m\u011bla z\u0159ejm\u011b za n\u011bjak\u00e9ho zlo\u010dince, ale kdy\u017e se j\u00ed Tom zeptal, jestli Bill se svou matkou ode\u0161el, nem\u011bla pro n\u011bj \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f. Nicm\u00e9n\u011b mu to zodpov\u011bd\u011blo jednu d\u016fle\u017eitou ot\u00e1zku. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak Billovi soused\u00e9 nemohli sly\u0161et h\u00e1dky u Kaulitzov\u00fdch, ale star\u00e1 pan\u00ed byla tak nedosl\u00fdchav\u00e1, \u017ee na ni Tom musel v\u00edcem\u00e9n\u011b k\u0159i\u010det, a ostatn\u00ed domy kolem byly na prodej.<\/p>\n

P\u0159esto tady nikde nebyla po Billovi ani stopa. Toma to tr\u00e1pilo. Nekone\u010dn\u011b pron\u00e1sledoval svou matku ot\u00e1zkami, jestli m\u00e1 \u010d\u00edslo na Juttin mobil, nebo jej\u00ed email, nebo dokonce Bill\u016fv email, ale nikdo nic nev\u011bd\u011bl.<\/div>\n

P\u0159i\u0161lo pond\u011bl\u00ed, a jak bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no, Bill\u016fv roh byl pr\u00e1zdn\u00fd. Povzdechl si, klesl na \u017eidli vedle Georgova m\u00edsta a st\u00e1le z\u00edral do rohu.<\/div>\n
„St\u00e1le ani slovo od Billa?“ Zeptal se jej Georg, kdy\u017e kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el vte\u0159inu p\u0159ed zvon\u011bn\u00edm.<\/div>\n
„Ne, prost\u011b zmizel.“<\/div>\n
„Opravdu nem\u00e1\u0161 pon\u011bt\u00ed, kam mohl odej\u00edt?“<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou, op\u0159el se a zav\u0159el o\u010di. Ne\u0159ekl Georgovi o polibku, ale b\u00e1l se, \u017ee to byl d\u016fvod, pro\u010d byl Bill pry\u010d. Co kdy\u017e se Jutta rozhodla ho vz\u00edt ze \u0161koly, a Bill ji nechal, aby se dostal pry\u010d od Toma? Tom se s povzdechem zhroutil na lavici.<\/p>\n

Po\u0159\u00e1d n\u011bjak\u00e1 zatracen\u00e1 dramata, byl z toho u\u017e otr\u00e1ven\u00fd. Bylo mu z toho zatracen\u011b \u0161patn\u011b, ale v Billov\u011b z\u00e1jmu to vydr\u017eel a\u017e do p\u00e1tku. Kdy\u017e ani v p\u00e1tek Bill st\u00e1le nep\u0159i\u0161el do \u0161koly, rozhodl se, \u017ee to vzd\u00e1. Bill byl prost\u011b pry\u010d, a bylo to. B\u011bhem t\u00fddne mu mysl\u00ed prob\u011bhlo n\u011bkolik n\u00e1pad\u016f, ale v\u0161echny je odepsal. Za prv\u00e9, nemyslel si, \u017ee byl Bill tak mimo jen proto, \u017ee ho Tom pol\u00edbil. Ne, Bill se mu z\u00e1m\u011brn\u011b vyh\u00fdbal. Bu\u010f opravdu fyzicky ode\u0161el pry\u010d, anebo ud\u011blal v\u0161echna krajn\u00ed opat\u0159en\u00ed, aby to tak vypadalo. Tom si nemohl pomoct, ale byl \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce a v\u00edce na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee ub\u011bhl t\u00fdden a on si nemyslel, \u017ee by se je\u0161t\u011b mohl vypo\u0159\u00e1dat s n\u011bjak\u00fdma Billov\u00fdma sra\u010dkama a dramatama. Tom se kurva sna\u017eil, ale bylo to sm\u011b\u0161n\u00e9. Mohl se p\u0159etrhnout, aby se p\u0159izp\u016fsobil Billovi i v\u0161em jeho man\u00fdr\u00e1m, a pr\u00e1v\u011b te\u010f s t\u00edm skon\u010dil. Pokud by se Bill n\u011bkdy vr\u00e1til, nebo v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by jej Tom vid\u011bl znovu, dal by mu to dost jasn\u011b najevo. Nehodlal se pod\u0159izovat ka\u017ed\u00e9mu jeho rozmaru jen proto, \u017ee byl zatracen\u011b speci\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

Ub\u011bhl dal\u0161\u00ed t\u00fdden. V\u011bci spadly zp\u00e1tky do sv\u00fdch kolej\u00ed, jako b\u00fdvaly d\u0159\u00edve. Tom se p\u0159inutil z\u016fstat lhostejn\u00fd k tomu, jak povrchn\u00ed a nep\u0159\u00edjemn\u00e1 jeho skupina um\u00ed b\u00fdt, a zjistil, \u017ee se dr\u017e\u00ed zp\u00e1tky a st\u00e1le \u010dast\u011bji tr\u00e1v\u00ed \u010das s Kim. Tak\u00e9 se cel\u00e9 dva t\u00fddny nedotkl cigarety. Ne proto, aby se jim vyhnul, ale prost\u011b proto, \u017ee na n\u011b nemyslel. Bill p\u0159esv\u011bd\u010dil Tomovo podv\u011bdom\u00ed, aby p\u0159estalo s kou\u0159en\u00edm, ale on si to nikdy nep\u0159iznal. Tak\u00e9 si p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee Bill byl pouze atraktivn\u00ed osoba a nem\u011blo v\u016fbec nic spole\u010dn\u00e9ho s jeho dramatick\u00fdm, depresivn\u00edm j\u00e1. Tom se o n\u011bj u\u017e nestaral a necht\u011bl mu u\u017e v\u00edce pom\u00e1hat. V\u016fbec ne.<\/p>\n

„Tak\u017ee\u2026 Tome. Kde je Bill?“<\/p>\n

Byl p\u00e1tek. P\u0159esn\u011b dva t\u00fddny od prvn\u00edho dne Billovy nep\u0159\u00edtomnosti. Tom, Georg, Gustav a Kim a potulovali kolem velk\u00e9ho dubu p\u0159ed \u0161kolou, bylo to jedno z jejich obvykl\u00fdch m\u00edst. Na zemi nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd sn\u00edh, i p\u0159es to, \u017ee byl za\u010d\u00e1tek b\u0159ezna. Vzduch byl naho\u0159kl\u00fd a kousav\u00fd a Tom mohl jen h\u00e1dat pro\u010d. Str\u010dil si ruce do kapes a ohrnul nos, jak se pach cigaretov\u00e9ho kou\u0159e m\u00edsil s pachem marihuany po are\u00e1lu \u0161koly. Tom to nech\u00e1pal, s\u00e1m jednou marihuanu vyzkou\u0161el a byl j\u00ed znechucen. Odporn\u00fd z\u00e1pach nedostal z dred\u016f je\u0161t\u011b t\u00fdden bez ohledu na to, kolikr\u00e1t si je umyl.<\/p>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, bo\u017ee, p\u0159esta\u0148te se m\u011b na n\u011bj pt\u00e1t, okay?“ Odpov\u011bd\u011bl Tom ho\u0159ce.<\/div>\n

„Je\u017e\u00ed\u0161, sorry, ale vy dva jste si docela bl\u00edzc\u00ed,“ \u0159ekla Kim a obr\u00e1tila o\u010di v sloup. Tom se s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dnem choval v\u00edce jako kret\u00e9n, proto\u017ee Bill zmizel, bylo to protivn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 pon\u011bkud smutn\u00e9.<\/div>\n
„Byli,“ opravil ji Tom ost\u0159e. „On se nevr\u00e1t\u00ed, nemysl\u00edm si to.“<\/div>\n
„Jsi si jist\u00fd? Co kdy\u017e je jen na dovolen\u00e9? M\u011bl by ses zeptat ve \u0161kole.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom su\u0161e. M\u011blo ho mo\u017en\u00e1 napadnout zeptat se ve \u0161kole d\u0159\u00edv, ale rozhodl se, \u017ee u\u017e je pozd\u011b, a \u017ee na tom tak jako tak nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„No, m\u011bl bys,“ nal\u00e9hala Kim. „Nebo j\u00e1 to ud\u011bl\u00e1m. Jak\u00e9 je jeho p\u0159\u00edjmen\u00ed? Docela mi chyb\u00ed.“<\/p>\n

„Hej,“ p\u0159eru\u0161il ji Georg \u017e\u00e1rliv\u011b, ale ani on ani Kim u\u017e v\u00edce nepromluvili, kdy\u017e k nim p\u0159ikr\u00e1\u010del zn\u00e1m\u00fd blon\u010f\u00e1k s rukama hluboko v kaps\u00e1ch. Nevypadal \u0161\u0165astn\u011b a Georg p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se takhle tv\u00e1\u0159\u00ed v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed m\u011bli co do\u010din\u011bn\u00ed s Billem. Stejn\u011b jako Tom, ale a\u017e pot\u00e9, co Bill ode\u0161el. Mo\u017en\u00e1 byl jen lama\u010d srdc\u00ed.<\/div>\n

„Pro\u010d nen\u00ed Bill s v\u00e1mi, lidi?“ Zeptal se Andreas p\u0159\u00edmo\u010da\u0159e. „Nikde jsem ho nevid\u011bl.“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a \u0159ekl: „Zmizel p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny.“<\/div>\n
„Jen\u2026 ode\u0161el? Nem\u00e1te tu\u0161en\u00ed kam?“<\/div>\n
„Ne. Prost\u011b ode\u0161el.“<\/div>\n
Andreas pohrdav\u011b odpov\u011bd\u011bl. „Tak\u017ee chce\u0161 \u0159\u00edct, \u017ee se zabil nebo tak n\u011bco. Nebo skon\u010dil v nemocnici.“<\/p>\n

„Hej! Ne\u0159\u00edkej to,“ \u0159ekla Kim se svra\u0161t\u011bl\u00fdm obo\u010d\u00edm.<\/div>\n

„Jo? Co ty v\u00ed\u0161 o Billovi?!“ Andreas se j\u00ed vysm\u00edval a Tom jen p\u0159imhou\u0159il o\u010di a p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by m\u011bl spr\u00e1vn\u011b \u0159\u00edct. On byl ten, kdo Billa neznal.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ne tolik jako ty, ale v\u00edm, \u017ee kdyby se n\u011bco takov\u00e9ho stalo, v\u011bd\u011bli bychom to. \u0160kola by to ozn\u00e1mila, m\u00e1m na mysli, kdyby byl mrtv\u00fd, byl by poh\u0159eb a tak. Pro\u010d mus\u00ed\u0161 hned doj\u00edt k takov\u00fdmhle z\u00e1v\u011br\u016fm?“ zeptala se rozzloben\u011b.<\/div>\n
„Pravd\u011bpodobn\u011b je mu jen ze \u0161koly na zvracen\u00ed,“ povzdechl si Tom. „Vsad\u00edm se, \u017ee se zase u\u010d\u00ed doma.“<\/div>\n
„Bill nen\u00ed tak jednoduch\u00fd. Zatracen\u011b o tom pochybuju,“ Andreas se oto\u010dil na Toma, z\u00edral na n\u011bj a zeptal se: „Opravdu ti nic ne\u0159ekl?“<\/p>\n

„Ne. Pro\u010d se vlastn\u011b star\u00e1\u0161?“<\/div>\n

„Bill\u2026“ Andreas se odml\u010del, povzdechl si a pak pokra\u010doval. „J\u00e1\u2026 j\u00e1 nev\u00edm. Jen jsem\u2026“ Andreas znovu p\u0159estal mluvit a Tom m\u011bl pocit, \u017ee je ohledn\u011b Billa opravdu znepokojen\u00fd. Nebyl zdaleka tak rezervovan\u00fd jako Bill a i kdy\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee je mu nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sd\u00edlet sv\u00e9 pocity, nechal si je alespo\u0148 zobrazit na sv\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny. „Nebyli jsme si opravdu tak bl\u00edzc\u00ed. My jen\u2026 byli jsme p\u00e1rkr\u00e1t venku. Nesv\u011b\u0159oval se mi se v\u0161\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Aha\u2026“ \u0159ekl Andreas a zamra\u010dil se. „Tak\u017ee, mysl\u00edm, \u017ee ne-“ Zavrt\u011bl hlavou, n\u011bco zamumlal a m\u00e1vl rukou. Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli zbytek v\u011bty m\u011bl b\u00fdt \u00b4v\u00ed\u0161 o jeho nemoci\u00b4, ale Tom byl rad\u011bji, kdy\u017e si Andreas myslel, \u017ee nic netu\u0161\u00ed. „Nevad\u00ed, jen mi \u0159ekn\u011bte, kdybyste o n\u011bm n\u011bco sly\u0161eli, jo?“<\/p>\n

V\u0161ichni k\u00fdvli a Andreas zmizel ve chv\u00edli, kdy zazvonilo. Tom si nemohl pomoct, ale zaj\u00edmalo ho, co v sob\u011b ten blon\u010f\u00e1k st\u00e1le dr\u017eel. Bill a Andreas byli v\u00edce nep\u0159\u00e1tel\u00e9 ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho, a p\u0159esto m\u011bl Andreas o Billa je\u0161t\u011b obavy. N\u00e1hle Tomovi do\u0161lo, \u017ee Bill mo\u017en\u00e1 reagoval tak, jak reagoval, kdy\u017e jej Tom pol\u00edbil, kv\u016fli Andreasovi a zp\u016fsobu, jak\u00fdm se jej pokou\u0161el vyl\u00e9\u010dit\u2026 ale rychle tu my\u0161lenku odtla\u010dil dozadu do sv\u00e9 mysli. Nehodlal vym\u00fd\u0161let n\u011bjak\u00e9 omluvy za Billovo jedn\u00e1n\u00ed. Necht\u011bl u\u017e o n\u011bm sly\u0161et ani slovo, proto\u017ee s t\u011bmihle pitomostmi u\u017e skon\u010dil.<\/div>\n

\n

Bylo po v\u0161em.<\/p><\/div>\n

\n

—<\/p><\/div>\n

\n

Mu\u017e, \u0161t\u00edhl\u00fd a vysok\u00fd, st\u00e1l na leti\u0161ti u br\u00e1ny a \u010dekal, ne\u017e p\u0159ilet\u00ed letadlo, s rukama v kaps\u00e1ch. Byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 form\u00e1ln\u011b oble\u010den\u00fd na to, \u017ee pouze vyzved\u00e1val n\u011bkoho na leti\u0161ti, ale byla tam spousta zahrani\u010dn\u00edch podnikatel\u016f, tak\u017ee nevypadal a\u017e tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b. St\u00e1l stejn\u011b jako jin\u00ed \u010dekaj\u00edc\u00ed lid\u00e9, \u010dlenov\u00e9 rodin, p\u0159\u00e1tel\u00e9 nebo \u0159idi\u010di s cedulemi v rukou. Byl nerv\u00f3zn\u00ed, ale ne proto, \u017ee byl nedo\u010dkav\u00fd z toho, a\u017e uvid\u00ed sv\u00e9ho p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho. Ale proto, \u017ee se toho d\u011bsil.<\/p>\n

Bylo to dvan\u00e1ct let, kdy ten mu\u017e vid\u011bl naposledy sv\u00e9ho syna, a nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic o jeho vzhledu, krom\u011b stru\u010dn\u00e9ho popisu, kter\u00fd mu byl p\u0159ed\u00e1n spolu s tou zatracenou \u0161okuj\u00edc\u00ed novinkou, \u017ee pr\u00e1v\u011b p\u0159evzal opatrovnictv\u00ed nad sv\u00fdm synem. Vysok\u00fd. \u0160t\u00edhl\u00fd. \u010cern\u00e9 vlasy. To bylo v\u0161echno, co v\u011bd\u011bl, a byl nerv\u00f3zn\u00ed, \u017ee nepozn\u00e1 vlastn\u00edho syna. Nemohl si pomoct, ale zaj\u00edmalo ho, jestli by jeho syn poznal jeho.<\/p>\n

Op\u011bt si p\u0159ipom\u00ednal, aby se nedr\u017eel p\u0159edsudk\u016f proti vlastn\u00edmu synovi, kter\u00fd u\u017e by m\u011bl b\u00fdt vyzr\u00e1l\u00fd mlad\u00fd mu\u017e, a on s\u00e1m by nem\u011bl b\u00fdt ten, kdo uk\u00e1\u017ee slabost \u010di zbab\u011blost v t\u00e9to situaci. Bylo to t\u011b\u017ek\u00e9, proto\u017ee byl zvykl\u00fd od t\u011bchto probl\u00e9m\u016f ut\u00edkat, utekl p\u0159ed dvan\u00e1cti lety a st\u00e1le b\u011b\u017eel. Te\u010f p\u0159i\u0161el den, kdy m\u011bl p\u0159estat ut\u00edkat.<\/p>\n

„Let A92 ze \u0160v\u00fdcarska pr\u00e1v\u011b dorazil. Cestuj\u00edc\u00ed brzy doraz\u00ed z termin\u00e1lu. D\u011bkujeme v\u00e1m,“ ozn\u00e1mil p\u0159edem nahran\u00fd hlas. Mu\u017e se narovnal, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e mu zb\u00fdvaj\u00ed posledn\u00ed minuty \u010dek\u00e1n\u00ed, ne\u017e cestuj\u00edc\u00ed posb\u00edraj\u00ed sv\u00e1 zavazadla a doraz\u00ed do hlavn\u00ed budovy.<\/p>\n

Mysl\u00ed mu b\u011b\u017eelo, co by m\u011bl \u0159\u00edct, a\u017e jej uvid\u00ed, ale slova, kter\u00e1 si bez n\u00e1mahy opakoval u\u017e nejm\u00e9n\u011b stokr\u00e1t, mu najednou nervozitou ne\u0161la v\u016fbec na jazyk. Dvan\u00e1ct let. Jeho synovi bylo sedmn\u00e1ct, byl mlad\u00fd dosp\u011bl\u00fd, vyrostl. Dvan\u00e1ct let, jako by to byl jen okam\u017eik. Dvan\u00e1ct let a on se dvakr\u00e1t o\u017eenil a rozvedl. Dvan\u00e1ct let. Postr\u00e1dal dvan\u00e1ct let ze \u017eivota sv\u00e9ho syna, jedin\u00e9 osoby, o kterou se m\u011bl starat, a on byl jedin\u00fd, kdo od p\u00e9\u010de o sv\u00e9ho syna ode\u0161el. Byla to druh\u00e1 \u0161ance, a tak moc, jak se cht\u011bl vyhnout odpov\u011bdnosti, najednou si nemohl pomoct, ale c\u00edtil, \u017ee by se z toho mohlo rozvinout n\u011bco pozitivn\u00edho.<\/p>\n

Dvan\u00e1ct let.<\/div>\n

\n

Deset minut.<\/p><\/div>\n

\n

M\u00e9n\u011b, ne\u017e p\u00e1r vte\u0159in.<\/p><\/div>\n

\n

Br\u00e1na se otev\u0159ela.<\/p>\n

Pro\u0161la z\u00e1plava lid\u00ed, v\u0161ichni hledali sv\u00e9 bl\u00edzk\u00e9. Nebo, v\u011bt\u0161ina z nich. N\u011bkte\u0159\u00ed cestovali sami a nikdo na n\u011b ne\u010dekal. N\u011bkte\u0159\u00ed hledali sv\u00e9 jm\u00e9no na cedulk\u00e1ch \u0159idi\u010d\u016f. I p\u0159es sv\u00e9 zpocen\u00e9 dlan\u011b a krk a svou touhu oto\u010dit se, odej\u00edt a nikdy se neohl\u00e9dnout, si snadno v\u0161iml sv\u00e9ho syna. Ob\u011bma rukama za sebou t\u00e1hnul t\u011b\u017ek\u00fd kufr, na ramenou mu visel st\u0159edn\u011b velk\u00fd batoh a tv\u00e1\u0159il se pon\u011bkud ztracen\u011b a s obavami. Mu\u017e na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, vid\u011bl \u010dern\u00e9 a b\u00edl\u00e9 rovn\u00e9 vlasy, kter\u00e9 mu visely a\u017e na hru\u010f, tlust\u00e1 mikina s designem k\u0159\u00eddel na p\u0159edn\u00ed stran\u011b a \u00fazk\u00e9, tmav\u00e9 d\u017e\u00edny. Byl bled\u00fd a trochu vychrtl\u00fd, ale nepochybn\u011b hezk\u00fd, a mu\u017e si nemohl pomoct, vykvetl v n\u011bm pocit hrdosti. Nejen proto, \u017ee jeho syn byl dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed, ale jednodu\u0161e proto, \u017ee tam byl a \u017ee byl na\u017eivu.<\/p>\n

Nicm\u00e9n\u011b na n\u011bj dopadl zn\u00e1m\u00fd pocit viny, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee s touto skute\u010dnost\u00ed nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho a v\u011bd\u011bl, \u017ee mohl pravd\u011bpodobn\u011b d\u011blat lep\u0161\u00edho rodi\u010de ne\u017e jeho ex-man\u017eelka. On by sv\u00e9ho syna nechal alespo\u0148 trochu \u017e\u00edt. S konfliktn\u00edmi pocity prostupuj\u00edc\u00edmi jeho mysl J\u00f6rg Kaulitz zam\u00e1val na sv\u00e9ho syna.<\/p>\n

Billovy o\u010di zachytily pohyb a on na chv\u00edli ztuhl, ne\u017e se zhluboka nadechl a zam\u00ed\u0159il k otci. Pohled klidn\u00e9ho zoufalstv\u00ed v J\u00f6rgov\u011b tv\u00e1\u0159i Bill vn\u00edmal jako v\u00fdraz ve sv\u00e9 vlastn\u00ed tv\u00e1\u0159i, a kdy\u017e se k otci pomalu bl\u00ed\u017eil, opatrn\u011b a nerv\u00f3zn\u011b, ho\u0159kosladk\u00e9 shled\u00e1n\u00ed za\u010dalo. J\u00f6rg mu polo\u017eil ruku na rameno a Bill cht\u011bl zcela instinktivn\u011b ucuknout, ale poda\u0159ilo se mu udr\u017eet hlavu vzty\u010denou, kdy\u017e se pod\u00edval na sv\u00e9ho otce s pocitem, jako by to d\u011blal poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Bylo to tak dlouho, \u017ee si na n\u011bj Bill sotva pamatoval. Jedin\u00e1 vzpom\u00ednka byla, \u017ee byl vysok\u00fd a zaduman\u00fd. Nyn\u00ed, byl Bill stejn\u011b vysok\u00fd jako J\u00f6rg, ne-li o n\u011bco vy\u0161\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Je mi l\u00edto, \u017ee jsme se museli setkat\u2026 za takov\u00fdch okolnost\u00ed,“ J\u00f6rg byl prvn\u00ed, kdo promluvil a l\u00edtost v jeho hlase byla opravdov\u00e1. „Ale\u2026 mysl\u00edm, \u017ee roky, kter\u00e9 ub\u011bhly, byly dost dlouh\u00e9, a j\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161\u2026 odpustit mi.“<\/div>\n

Dlouhou chv\u00edli bylo ticho a J\u00f6rg c\u00edtil, jak byl sv\u00fdm synem pe\u010dliv\u011b zkoum\u00e1n, jak vizu\u00e1ln\u011b, tak psychicky. Nakonec se v\u011b\u010dnost prot\u00e1hla pouze na \u010dty\u0159i kr\u00e1tk\u00e9 vte\u0159iny, Bill si z ramen sundal batoh a podal ho sv\u00e9mu otci.<\/p>\n

„Uvid\u00edme.“<\/p>\n

autor: Ghostie<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ghostie Na Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i se rozlil \u00falevn\u00fd \u00fasm\u011bv a mal\u00fd okam\u017eik mohl Bill na jeho tv\u00e1\u0159i vid\u011bt opravdov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co tohle jedno prohl\u00e1\u0161en\u00ed pro Toma znamenalo. Ani pot\u00e9, co se bl\u00ed\u017eili k parku, se Tom nep\u0159est\u00e1val usm\u00edvat jako m\u011bs\u00ed\u010dek<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[590],"tags":[],"class_list":["post-3946","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scn11b"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3946","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3946"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3946\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3946"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3946"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3946"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}