{"id":3953,"date":"2014-06-05T17:00:00","date_gmt":"2014-06-05T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=3940"},"modified":"2014-06-05T17:00:00","modified_gmt":"2014-06-05T16:00:00","slug":"breaking-through-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2014\/06\/05\/breaking-through-30\/","title":{"rendered":"Breaking Through 30."},"content":{"rendered":"
autor: Muck\u00e1tko :o*
<\/p>\n

Z\u00e1\u0161kol\u00e1ctv\u00ed pro dobrou v\u011bc<\/p>\n

<\/em><\/strong> V Tomov\u011b pokoji byste sly\u0161eli spadnout na zem i \u0161pendl\u00edk. Jako my\u0161ka sed\u011bl v rohu pokoje schovan\u00fd za sk\u0159\u00edn\u00ed a \u010dekal, dokud rodi\u010de neodjedou do pr\u00e1ce. Z\u00e1m\u011brn\u011b nechal dve\u0159e otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n, aby dal najevo, \u017ee v pokoji nen\u00ed. Kdy\u017e tam b\u00fdval, obvykle za sebou dve\u0159e zav\u00edral. Sly\u0161el Gordona, jak t\u011b\u017ek\u00fdmi kroky stoup\u00e1 po schodech nahoru do patra a klepe na Bill\u016fv pokoj. Dve\u0159e se otev\u0159ely.<\/div>\n

„Bille, u\u017e odj\u00ed\u017ed\u00edme, ano? Kdybys n\u011bco pot\u0159eboval, tak m\u00e1me u sebe oba mobil, tak\u017ee klidn\u011b zavolej,“ promluvil k n\u011bmu Gordon vl\u00eddn\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, d\u011bkuji,“ odpov\u011bd\u011bl Bill.<\/div>\n
„Tom by se m\u011bl vr\u00e1tit t\u011bsn\u011b po ob\u011bd\u011b, tak\u017ee nebude\u0161 dlouho s\u00e1m. J\u00eddlo je v lednici. Chce\u0161 n\u011bco p\u0159iv\u00e9st nebo tak? T\u0159eba n\u011bjak\u00e9 zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed \u010dasopisy ne\u017e je bydlen\u00ed a zahrada?“ zamlel pusou a pod\u00edval se do Billov\u00fdch rukou. Bill se uchichtl, kdy\u017e vid\u011bl Gordonovu nechu\u0165 nad \u010dasopisy, kter\u00e9 pat\u0159ily Simone.<\/div>\n
„Ne budu v po\u0159\u00e1dku. D\u011bkuji. Hezk\u00fd den,“ pop\u0159\u00e1l mu Bill a rozlou\u010dili se. Dve\u0159e znovu klaply, ozvalo se sch\u00e1zen\u00ed schod\u016f a bouchly domovn\u00ed dve\u0159e. Tom vysko\u010dil z kouta a p\u0159isko\u010dil k oknu, aby se ujistil, \u017ee oba rodi\u010de nasedaj\u00ed do auta a odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed.<\/p>\n

Na \u010dtvrt hodiny se v dom\u011b rozhostilo ticho. Tom se cht\u011bl ujistit, \u017ee se rodi\u010de pro nic nevr\u00e1t\u00ed. Kdy\u017e se nic ned\u011blo a Bill st\u00e1le z\u016fst\u00e1val zav\u0159en\u00fd ve sv\u00e9m pokoji, Tom ti\u0161e p\u0159i\u0161el ke dve\u0159\u00edm a \u0165ukl na n\u011b.<\/div>\n

„Ano?“ ozvalo se zevnit\u0159. Tom otev\u0159el dve\u0159e s \u0161irok\u00fdm \u00fasm\u011bvem a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/div>\n
„P\u0159ekvapen\u00ed!“ zahalekal a li\u0161\u00e1cky p\u0159ihopkal k Billovi, kter\u00fd sed\u011bl v tureck\u00e9m sedu uprost\u0159ed postele.<\/div>\n
„Nejsi ve \u0161kole?“ pozvedl Bill obo\u010d\u00ed a odt\u00e1hl se od \u010dasopisu.<\/div>\n
„Ne… ono n\u00e1m to odpadlo… v\u0161echno,“ odka\u0161lal si Tom. Lhal.<\/div>\n
„Tome!“ oslovil jej Bill pohor\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak neodpadlo. M\u00e1m dnes jen jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku a tam chodit nemus\u00edm.“ Op\u011bt lhal. M\u011bl sice jednu p\u0159edn\u00e1\u0161ku, ale taky dva semin\u00e1\u0159e, na kter\u00e9 rozhodn\u011b chodit musel.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b?“<\/div>\n
„Jasn\u011b. Nau\u010d\u00edm se to pak ze skript a pohoda,“ m\u00e1vl nad t\u00edm Tom rukou.<\/div>\n
„Tak\u017ee bude\u0161 dnes doma?“<\/div>\n
„Ne,“ zavrt\u011bl Tom hlavou.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Jde\u0161 n\u011bkam?“<\/div>\n
„Jo a ty jde\u0161 se mnou. V\u00ed\u0161, napadlo m\u011b, \u017ee bychom mohli do m\u011bsta. Proj\u00edt se, koupit ti v\u011bci, kter\u00e9 pot\u0159ebuje\u0161, ud\u011blat ti prost\u011b radost. Co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ zeptal se Tom nad\u0161en\u011b. Bill zamrkal a sklonil hlavu. Malinko se odsunul a p\u0159it\u00e1hl si nohy k hrudi, jako to d\u011blal poka\u017ed\u00e9, kdy se rozhodl \u0159\u00edct ne a st\u00e1le \u010dekal, \u017ee bude potrest\u00e1n.<\/div>\n
„Tomi, j\u00e1… j\u00e1 asi…“<\/div>\n
„Nechce se ti, nebo m\u00e1\u0161 strach?“<\/div>\n
Bill vydechl. „Oboj\u00ed.“<\/div>\n
„S oboj\u00edm ti m\u016f\u017eu pomoct. Slibuju, \u017ee nebude\u0161 litovat, kdy\u017e p\u016fjde\u0161, a slibuju, \u017ee t\u011b ochr\u00e1n\u00edm. Chci t\u011b jen vz\u00edt ven. Byl jsi zav\u0159en\u00fd moc dlouhou dobu. No tak. V\u011b\u0159 mi,“ \u0161\u0165ouchl Tom Billa hrav\u011b do nohy.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, j\u00e1…“<\/div>\n
„Po\u010dk\u00e1m dole,“ vysko\u010dil Tom z postele a vyb\u011bhl z pokoje. Bill se z\u016fstal d\u00edvat na dve\u0159e, kudy Tom zmizel z jeho pokoje. Byl jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9 bere matka na pou\u0165 a slibuje mu velkou cukrovou vatu.<\/p>\n

Netrvalo dlouho, ne\u017e Bill se\u0161el dol\u016f do chodby. Nepot\u0159eboval se par\u00e1dit. Pot\u0159eboval zvl\u00e1dnout dne\u0161n\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu m\u011bsta. Tom se oto\u010dil, kdy\u017e Billa vid\u011bl p\u0159ich\u00e1zet.<\/div>\n

„Vypad\u00e1\u0161… pohodln\u011b,“ usm\u00e1l se, kdy\u017e Bill se\u0161el dol\u016f v dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00edch tepl\u00e1c\u00edch, tmav\u00e9 mikin\u011b a tenisk\u00e1ch. Bill se pod\u00edval na sv\u00e9 oble\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Nem\u00e1m moc v\u011bc\u00ed,“ po\u017emoulal lem sv\u00e9 mikiny.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 p\u011bkn\u011b. Nejrad\u0161i bych se taky p\u0159evl\u00e9kl, ale na to nen\u00ed \u010das. Hur\u00e1 na n\u00e1kupy,“ pozvedl Tom ruku a podal Billovi jeho bundu, navl\u00e9kaj\u00edc si tu svoji.<\/p>\n

V centru m\u011bsta byli t\u00e9m\u011b\u0159 hned, d\u00edky dobr\u00e9 poloze Tomova domu. Bill se na ru\u0161n\u00e9 ulici t\u011blem tiskl na Tomova z\u00e1da, kdy\u017e proch\u00e1zeli kolem spousty lid\u00ed, kte\u0159\u00ed si jich v\u016fbec nev\u0161\u00edmali. Bylo to poprv\u00e9, co Bill takhle vy\u0161el ven. P\u0159ipadal si, jako by se ocitl v \u00fapln\u011b nov\u00e9m sv\u011bt\u011b. To\u010dil hlavou sem a tam, lekl se poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e kolem nich pro\u0161la n\u011bjak\u00e1 dvojice a hlasit\u011b konverzovala. Ob\u010das n\u011bkdo zak\u0159i\u010del. Nejv\u011bt\u0161\u00ed strach m\u011bl, kdy\u017e potk\u00e1vali tlupy kluk\u016f, kte\u0159\u00ed Toma s Billem m\u00edjeli. Ob\u010das m\u011bl Bill pocit, \u017ee nem\u016f\u017ee d\u00fdchat a Tom p\u0159itom vypadal tak v po\u0159\u00e1dku. Sebejist\u011b si to m\u00ed\u0159il po chodn\u00edku rovnou za nosem a skoro to vypadalo, \u017ee on je kr\u00e1lem ulice. To ostatn\u00ed mu museli j\u00edt z cesty. Ne on jim.<\/div>\n

Na konci ulice zah\u00fdbali za roh, kdy\u017e do Billa narazil vysok\u00fd nabu\u0161en\u00fd kluk. Ani jeden z nich nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee za rohem bude ten druh\u00fd a dojde ke sr\u00e1\u017ece.<\/div>\n
„\u010cum na cestu, vole!“ zah\u0159m\u011bl kluk nep\u0159\u00e1telsky a posm\u011b\u0161n\u011b se uchechtl, kdy\u017e vid\u011bl, jak se Bill rozt\u0159\u00e1sl a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy. \u0160patn\u011b d\u00fdchal a d\u011bn\u00ed kolem n\u011bj mu za\u010dalo spl\u00fdvat. Jen matn\u011b zaslechl Tom\u016fv varovn\u00fd hlas, aby si kluk dal pozor na jazyk, jinak toho bude litovat. Pak je\u0161t\u011b n\u00e1sledovala drz\u00e1 a ostr\u00e1 v\u00fdm\u011bna slov, dokud kluk nezmizel z jejich dohledu. Bill se mal\u00e1tn\u011b op\u0159el o ze\u010f za sebou a c\u00edtil, \u017ee brzy omdl\u00ed. Siln\u00e9 ruce jej v\u0161ak chytily za pa\u017ee a zabr\u00e1nily tak p\u00e1du. Bill se ocitl p\u0159i\u0161pendlen\u00fd na jednom m\u00edst\u011b. Stisk na jeho lev\u00e9 pa\u017ei povolil a dla\u0148 se p\u0159itiskla k jeho tv\u00e1\u0159i. Trvalo mu, ne\u017e poznal, \u017ee nedostal facku, ale n\u011bkdo jej pohladil.<\/p>\n

„Billi, pod\u00edvej se na m\u011b. Je to dobr\u00e9. Koukni na m\u011b. Ano. To jsem j\u00e1. Tom,“ promlouval k n\u011bmu Tom a hladil jeho tv\u00e1\u0159. Bill\u016fv pohled p\u0159estal t\u011bkat v\u0161ude kolem a zam\u011b\u0159il se na Tomovy o\u010di.<\/div>\n

„Tomi?“ \u0161pitl p\u0159es pootev\u0159en\u00e9 rty.<\/div>\n
„Jsem to j\u00e1. U\u017e je to v po\u0159\u00e1dku. Jen d\u00fdchej, dob\u0159e?“ Billovo t\u011blo se pod Tomov\u00fdmi dotyky pomalu uklid\u0148ovalo. Za\u010dal si v\u0161\u00edmat, \u017ee proch\u00e1zej\u00edc\u00ed lid\u00e9 se na n\u011b podivn\u011b d\u00edvali.<\/div>\n
„Kde…?“<\/div>\n
„Je pry\u010d. Jen n\u011bjak\u00fd kret\u00e9n, kter\u00fd dneska vstal \u0161patnou nohou z postele. Chce\u0161 se vr\u00e1tit dom\u016f? Pochop\u00edm to,“ navrhoval mu Tom. M\u011bl strach, aby se p\u0159es to Bill dostal. Z\u00e1chvat nem\u011bl dlouho, ale n\u00e1znaky tu po\u0159\u00e1d byly a Tom se v tuhle chv\u00edli ml\u00e1til do hlavy, \u017ee vzal Billa mezi tolik lid\u00ed a vystavil jej tak takov\u00e9 situaci, ale jednou by to musel ud\u011blat. Jednou bude muset Bill do m\u011bsta s\u00e1m.<\/div>\n
P\u0159es nep\u0159\u00edjemn\u00e9 pocity, kter\u00e9 se us\u00eddlily v Billov\u011b nitru, zavrt\u011bl hlavou v nesouhlasn\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Dr\u017e m\u011b, Tomi, ano pros\u00edm?“ nat\u00e1hl k Tomovi levou dla\u0148. Tom bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed omotal prsty kolem Billov\u00fdch a h\u0159ejiv\u011b jej stiskl. Bylo mu fuk, co si o nich budou myslet lidi kolem. Bill to pot\u0159eboval a Tom byl v\u00edce ne\u017e ochotn\u00fd mu vyhov\u011bt. Pevn\u011b a jist\u011b tiskl jeho ruku.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme?“ Bill trhan\u011b p\u0159ik\u00fdvl a s\u00e1m se odlepil od zdi. Na Tomovu ruku se tiskl v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Bill se znovu uvolnil a\u017e pot\u00e9, co dostal velk\u00fd poh\u00e1r hork\u00fdch malin a v\u00fdborn\u00e9 kapu\u010d\u00edno se spoustou p\u011bny. Olizoval se a\u017e za u\u0161ima a Tom byl r\u00e1d, \u017ee tahle mal\u00e1 sladkost dok\u00e1zala takov\u00e9 divy. Mo\u017en\u00e1 tomu napomohl i fakt, \u017ee v\u011bt\u0161inu \u010dasu pak u\u017e str\u00e1vili v m\u00edstech, kde bylo m\u00e9n\u011b lid\u00ed ne\u017e na ru\u0161n\u00e9 hlavn\u00ed ulici v centru. Vedle Tomov\u00fdch nohou se povalovalo n\u011bkolik ta\u0161ek. Ve\u0161ker\u00fd obsah pat\u0159il Billovi. V\u011bci z drogerie, z bytov\u00fdch dopl\u0148k\u016f a nakonec i n\u011bjak\u00e9 slu\u0161iv\u00e9 oble\u010den\u00ed, na kter\u00e9 Bill koukal n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, ale neodv\u00e1\u017eil se j\u00edt si ho zkusit, nato\u017e aby nechal Toma, aby mu ho koupil. Moc pen\u011bz u sebe nem\u011bl a utr\u00e1cet necht\u011bl. C\u00edtil se \u0161patn\u011b, \u017ee za n\u011bj Tom v\u0161echno zaplatil a je\u0161t\u011b mu koupil tak v\u00fdbornou sva\u010dinku, ale v\u00fd\u010ditky musely po\u010dkat. Hork\u00e9 ovoce v kombinaci s vanilkovou zmrzlinou m\u00e1milo Billovy smysly.<\/p>\n

„Douf\u00e1m, \u017ee ti cestou dom\u016f vyhl\u00e1dne, proto\u017ee jestli najde mamka tvoji porci ob\u011bda netknutou, p\u011bkn\u011b si to sl\u00edznu, \u017ee se o tebe nestar\u00e1m,“ zasm\u00e1l se Tom a usrkl ze sv\u00e9ho \u010daje.<\/div>\n

„Budu j\u00edst. Tohle je jako dezert, kter\u00fd bych si dal po ob\u011bd\u011b, jen ho m\u00e1m d\u0159\u00edv ne\u017e ob\u011bd,“ vysv\u011btlil Bill a za\u010dal vy\u0161krab\u00e1vat \u0161leha\u010dku ze stran vysok\u00e9 sklenice.<\/div>\n
„To je hodn\u011b dobr\u00fd. Pou\u017eiju to, a\u017e budu p\u0159ed ob\u011bdem n\u011bco j\u00edst a m\u00e1ma mi bude nad\u00e1vat,“ zachechtal se Tom a dopil \u010daj na jeden n\u00e1dech, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee Billova sklenice je pr\u00e1zdn\u00e1 a p\u011bna z kapu\u010d\u00edna vtiskla na Bill\u016fv horn\u00ed ret sv\u011btle hn\u011bd\u00e9 vousky. Vypadalo to, \u017ee byli p\u0159ipraven\u00ed vr\u00e1tit se do bezpe\u010d\u00ed domova. Tom diskr\u00e9tn\u011b zaplatil a zvedl se od stolu. Pobral ta\u0161ky, aby se s nimi Bill nemusel tahat, a u\u017e sebou ani p\u0159ekvapen\u011b netrhl, kdy\u017e Billova dla\u0148 automaticky vklouzla do jeho.<\/p>\n

Po cest\u011b dom\u016f Bill o\u017eil, jako by se incident p\u0159ed p\u00e1r hodinami v\u016fbec nestal. Autobus byl t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00fd a mo\u017en\u00e1 proto se Bill c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed. Od zast\u00e1vky to bylo jen kousek k domu a to u\u017e Bill v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed brebentil, a dokonce se k Tomovu pot\u011b\u0161en\u00ed zm\u00ednil, \u017ee u\u017e m\u00e1 p\u0159eci jen tro\u0161ku hlad. Jakmile doma oba skopli boty k botn\u00edku a svl\u00e9kli bundy, podal Tom Billovi jeho ta\u0161ky.<\/div>\n

„Tady m\u00e1\u0161 sv\u00e9 poklady, tak si je odnes nahoru nebo n\u011bco,“ po\u010dkal, dokud si je Bill v\u00e1hav\u011b nep\u0159evezme.<\/div>\n
„D\u011bkuji, Tomi. Za tohle. Mohl bych ti to n\u011bjak oplatit?“<\/div>\n
„Vlastn\u011b jo. M\u016f\u017ee\u0161 m\u00e1m\u011b \u0159\u00edct, \u017ee ti to tu nechal sk\u0159\u00edtek, zat\u00edmco jsem byl dnes ve \u0161kole, kdyby se ptala,“ mrkl na n\u011bj a Bill se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Plat\u00ed,“ oto\u010dil se na pat\u011b a ode\u0161el do patra rozt\u0159\u00eddit obsahy ta\u0161ek.<\/p>\n

Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee i kdy\u017e jeho m\u00e1ma zjist\u00ed, \u017ee dneska nebyl ve \u0161kole, \u017e\u00e1dnou v\u011bdu z toho d\u011blat nebude. Vysok\u00e1 \u0161kola byla \u010dist\u011b v Tomov\u011b re\u017eii, proto\u017ee studium po maturit\u011b u\u017e pro Simone nebylo tolik d\u016fle\u017eit\u00e9. Pokud se Tom dostane do probl\u00e9m\u016f, bude to jeho v\u011bc, jak se z toho dostane. A na to Tom spol\u00e9hal. Dokonce m\u011bl za to, \u017ee Simone sotva v\u011bd\u011bla, jak\u00e9 m\u011bl p\u0159edm\u011bty a kdy.<\/p>\n

Vytahoval z lednice v\u0161e pot\u0159ebn\u00e9 k p\u0159\u00edprav\u011b ob\u011bda a s pot\u011b\u0161en\u00edm zjistil, \u017ee v\u0161e je p\u0159ipraveno. Jen je pot\u0159eba n\u011bco uva\u0159it, pop\u0159. p\u0159ih\u0159\u00e1t. Byl natolik zabran\u00fd do cel\u00e9 sv\u00e9 kucha\u0159sk\u00e9 alchymie, \u017ee ani nepost\u0159ehl, \u017ee se k n\u011bmu Bill p\u0159ipojil a posadil se ke stolu, ti\u0161e Toma pozoruj\u00edc.<\/div>\n

„Kriste pane!“ vyk\u0159ikl Tom polekan\u011b, a\u017e vylekal i Billa. Ot\u00e1\u010del se pro ut\u011brku, kterou odlo\u017eil na st\u016fl, kdy\u017e tam na\u0161el sed\u011bt Billa. M\u011bl na sob\u011b pono\u017eky, kter\u00e9 mu dal je\u0161t\u011b v l\u00e9\u010debn\u011b, proto se po plovouc\u00ed podlaze pohyboval t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ nakr\u010dil Bill \u010delo.<\/div>\n
„Bo\u017ee, asi m\u00e1m infarkt v tak mlad\u00e9m v\u011bku,“ hr\u00e1l Tom komedii a dr\u017eel se za hrudn\u00edk.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161,“ br\u00e1nil se Bill.<\/div>\n
„\u017de bych na tebe ani nepromluvil, kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi tady?“<\/div>\n
„Uhm… jo… pravda,“ odsouhlasil Bill.<\/div>\n
„Uf. Nov\u00e9 pravidlo, kudy p\u016fjde\u0161, tam zp\u00edvej!“<\/div>\n
„Zkus\u00edm to. M\u016f\u017eu n\u011bjak pomoct?“<\/div>\n
„No. Pro\u010d ne… tal\u00ed\u0159e jsou tady naho\u0159e a p\u0159\u00edbor t\u00e1mhle v \u0161upl\u00edku,“ uk\u00e1zal Billovi a d\u00e1l nechal v\u0161echno na n\u011bm. J\u00eddlo vypadalo, \u017ee bude ka\u017edou chv\u00edli hotov\u00e9.<\/p>\n

Ob\u011bdvali ti\u0161e. Tom jako v\u017edycky hltal a vypadal, jako by jej tr\u00e1pili hlady. Bill spo\u0159\u00e1dan\u011b uj\u00eddal ze sv\u00e9 porce a d\u00edval se na Tomovu tv\u00e1\u0159. Kdy\u017e pominul, jak legra\u010dn\u011b vypadal, kdy\u017e do sebe h\u00e1zel j\u00eddlo, musel Bill uznat, \u017ee d\u0159\u00edv by byl Tom chlapcem, po kter\u00e9m by se jist\u011b oto\u010dil a po tom, co by zjistil, jak \u00fa\u017easnou m\u00e1 Tom povahu, by se do n\u011bj posl\u00e9ze i pravd\u011bpodobn\u011b zamiloval. Takhle mu byl opravdu dobr\u00fdm kamar\u00e1dem, a jak Tom ob\u010das \u0159\u00edkal, tak\u00e9 n\u00e1hradn\u00edm star\u0161\u00edm bratrem. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee jednou bude s Tomem n\u011bkdo opravdu \u0161\u0165astn\u00fd, jako si on p\u0159\u00e1l b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd s Patrickem. Ale z\u0159ejm\u011b ne ka\u017ed\u00e9mu je souzeno b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fdm od za\u010d\u00e1tku a\u017e do konce.<\/p>\n

„D\u011bje se n\u011bco?“ vyru\u0161il jej Tom. Vypadalo to, \u017ee se na n\u011bj Tom u\u017e n\u011bjakou dobu nech\u00e1pav\u011b d\u00edv\u00e1.<\/div>\n

„Nic,“ sklonil Bill pohled.<\/div>\n
„N\u011bco jo. N\u011bjakou dobu u\u017e na m\u011b kouk\u00e1\u0161 a ani sis nev\u0161iml, \u017ee se na tebe d\u00edv\u00e1m zp\u011bt.“<\/div>\n
„Oh.. .omlouv\u00e1m se… j\u00e1 jen… nev\u011bd\u011bl jsem…“<\/div>\n
„Neomlouvej se. Nevad\u00ed mi, \u017ee se na m\u011b d\u00edv\u00e1\u0161. Ale vypadal jsi trochu, jako bys \u010dekal, \u017ee se v n\u011bco prom\u011bn\u00edm.“<\/div>\n
„To ne,“ usm\u00e1l se Bill m\u00edrn\u011b a snad poprv\u00e9 po dlouh\u00e9 dob\u011b se m\u00edrn\u011b za\u010dervenal. „Jen jsem se zamyslel.“<\/div>\n
„Tak snad to nebylo nic v\u00e1\u017en\u00e9ho,“ nabral si Tom dal\u0161\u00ed sousto na vidli\u010dku. Bill s \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme odpoledne zase n\u011bco hr\u00e1t?“<\/div>\n
„Pro\u010d ne. M\u016f\u017eeme hr\u00e1t n\u011bco bu\u010f naho\u0159e na laptopu, nebo dole na televizi. Nebo m\u016f\u017eeme zkusit oboj\u00ed a ty si pak vybere\u0161, co t\u011b bav\u00ed v\u00edc, ale nejd\u0159\u00edv po n\u00e1s mus\u00edm uklidit, jinak mi m\u00e1ma urve hlavu, a\u017e uvid\u00ed ten nepo\u0159\u00e1dek. Pot\u0159ebuju k va\u0159en\u00ed opravdu hodn\u011b v\u011bc\u00ed a pak se mi v\u011bt\u0161ina n\u011bkam ztrat\u00ed, tak\u017ee beru \u010dist\u00e9 znovu a znovu. Pak to tady vypad\u00e1, jako bych va\u0159il pro cel\u00e9 m\u011bsto,“ zasm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„Pom\u016f\u017eu ti,“ nab\u00eddl se Bill okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161. J\u00e1 to u\u0161pinil,“ m\u00e1vl nad t\u00edm Tom rukou a sklidil jejich tal\u00ed\u0159e.<\/div>\n
„Z \u010d\u00e1sti i kv\u016fli mn\u011b,“ upozornil jej Bill a postavil se vedle Toma.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Alespo\u0148 to bude rychleji hotov\u00e9. Chce\u0161 m\u00fdt, nebo ut\u00edrat?“<\/div>\n
„Co chce\u0161 ty?“<\/div>\n
„To, co nebude\u0161 cht\u00edt ty,“ vybruslil z toho Tom mazan\u011b.<\/div>\n
„Nevad\u00ed mi ani jedno.“<\/div>\n
„Uuuuch fajn. Ucho nebo mal\u00ed\u010dek?“ zeptal se Tom.<\/div>\n
„Uhm ucho, ale jak to souvis\u00ed s myt\u00edm n\u00e1dob\u00ed?“ nech\u00e1pal Bill.<\/div>\n
„Jednodu\u0161e,“ pronesl Tom a podal Billovi ut\u011brku. „U jako ucho jako ut\u00edr\u00e1n\u00ed a M jako mal\u00ed\u010dek jako myt\u00ed.“<\/div>\n
„Pro\u010d zrovna mal\u00ed\u010dek a ucho?“<\/div>\n
„Byly to prvn\u00ed dv\u011b v\u011bci, kter\u00e9 m\u011b na ta p\u00edsmena napadly a alespo\u0148 trochu spolu souvisely,“ zabrumlal Tom a za\u010dal napou\u0161t\u011bt vodu. Bill se mu po jeho boku je\u0161t\u011b dlouh\u00e9 minuty sm\u00e1l.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Cel\u00fd den nakonec dopadl dob\u0159e pouze pro Billa. Dostal spoustu kr\u00e1sn\u00fdch v\u011bc\u00ed, Gordon i Simone jej pochv\u00e1lili, \u017ee mu to opravdu slu\u0161\u00ed, a nakonec dostal po ve\u010de\u0159i v\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1kusek ne\u017e Tom.<\/p><\/div>\n

Tom dostal vynad\u00e1no, \u017ee Billa nav\u00e1d\u00ed ke lhan\u00ed, proto\u017ee Simone byla dost velk\u00e1 na to, aby v\u011b\u0159ila na sk\u0159\u00edtky, a za to, \u017ee se ulil ze \u0161koly. Bill ale vypadal spokojen\u011b, tak\u017ee ka\u017ed\u00e9 dal\u0161\u00ed z\u00e1\u0161kol\u00e1ctv\u00ed, kter\u00e9 bude n\u00e1sledn\u011b potrest\u00e1no vyhubov\u00e1n\u00edm, za to bude st\u00e1t.<\/p>\n

autor: Muck\u00e1tko :o*<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Muck\u00e1tko :o* Z\u00e1\u0161kol\u00e1ctv\u00ed pro dobrou v\u011bc V Tomov\u011b pokoji byste sly\u0161eli spadnout na zem i \u0161pendl\u00edk. Jako my\u0161ka sed\u011bl v rohu pokoje schovan\u00fd za sk\u0159\u00edn\u00ed a \u010dekal, dokud rodi\u010de neodjedou do pr\u00e1ce. Z\u00e1m\u011brn\u011b nechal dve\u0159e otev\u0159en\u00e9 doko\u0159\u00e1n, aby dal najevo, \u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[584],"tags":[],"class_list":["post-3953","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-breaking-through"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3953","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3953"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/3953\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3953"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3953"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3953"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}